Social Watch 2010

ZPRÁVA SOCIAL WATCH 2010Po pádu

Index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI):„Ukázalo se, že u 110 ze 111 zemí došlo v posledních 35letech ke zlepšení HDI. Tento nárůst byl v období do roku1990 rychlejší u zemí s nižším a středním HDI.“ 3Není překvapivé, že k témuž závěru dospěla i koaliceSocial Watch ve své vlastní analýze Indexu základníchschopností (Basic Capabilities Index), který kombinujeněkteré klíčové indikátory Rozvojových cílů tisíciletí (vizčíselné údaje v této zprávě): zatímco klíčové sociálníindikátory stále stoupají, po roce 2000 se jejich vzestupzpomalil.Tato zjištění jsou konzistentní se zprávami z jednotlivýchzemí. Například v Nigérii místní pozorovatelékonstatují, že „organizace občanské společnosti poukázalyna skutečnost, že prakticky všechny projektyzaměřené na dosažení Rozvojových cílů tisíciletí zaostávajíza svými cíli.“Oficiální pozitivní hodnocení plnění Rozvojovýchcílů tisíciletí spočívá převážně na údajích Světové bankyo plnění 1. cíle. Světová banka, která chudobu definujea měří jen podle příjmu, dospívá k závěru, že počet lidí žijícíchpod hranicí extrémní chudoby (1,25 dolaru denně)se snížil z 1,9 miliardy v roce 1981 na 1,4 miliardy v roce2005, kdy byl proveden poslední mezinárodní výzkum. 4K tomuto snížení přispěly významnou měrou Brazílie,Vietnam a zejména Čína. Jen v samotné Číně sepočet lidí žijících pod stanovenou hranicí snížil z 835,1milionu v roce 1981 na 207,7 milionu v roce 2005.Skutečnost, že v Číně klesl počet lidí žijících v extrémníchudobě o 627 milionů, zatímco celosvětově ve stejnémobdobí klesl o 500 milionů, znamená, že mimo Čínuv tomto období počet lidí žijících v chudobě vzrostl o vícenež 127 milionů.Podle zprávy generálního tajemníka OSN z roku2010 se počet lidí, přežívajících s příjmem menším než1 dolar denně, „mezi lety 1990 a 2005 zvýšil o 92 milionův subsaharské Africe a o 8 milionů v západní Asii.“Kromě toho „je problém chudoby mnohem závažnější,pokud vezmeme v úvahu další dimenze chudoby, jakje v roce 1995 definoval Světový summit pro sociálnírozvoj, tedy deprivaci, sociální vyloučení a nedostatekparticipace.“ 5 A uvedená čísla se týkají roku 2005, kdyproběhl mezinárodní průzkum příjmů domácností, kterýumožnil stanovit paritu kupní síly pro jednotlivé národníměny a tím i přesnou hodnotu hranice chudoby.Od roku 2005 se podle Světové banky kvůli potravinovékrizi a globální finanční krizi pod hranici chudobypropadlo dalších nejméně 100 milionů lidí. Z perspektivy3 George Gray Molina a Mark Purser, „Trendy lidského rozvojeod roku 1970: Případ sociální konvergence“, výzkumná zpráva2010/02, Rozvojový program OSN, 2010.4 Martin Ravallion a Shaohua Chen, „Rozvojový svět je chudší, nežjsme si mysleli, ale o nic méně úspěšný v boji proti chudobě“,Světová banka, 2008; viz také zprávy o plnění Rozvojových cílůtisíciletí, OSN, 2009, 2010.5 „Dodržení slibu: výhledová studie na podporu sjednané akčníagendy k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015“,zpráva generálního tajemníka OSN, únor 2010.národních pozorovatelů ji stručně a velmi dramatickyshrnula zpráva senegalských pozorovatelů SocialWatch: „Chudoba se šíří, ale zároveň se stává převážněženskou a venkovskou záležitostí.“Je zapotřebí další pomoci, ale není kde ji vzítMnoho členů koalice Social Watch ze zemí postiženýchchudobou dospělo k názoru, že jediným způsobem,jak splnit mezinárodně smluvené cíle do roku 2015, jeposílit přísun rozvojové pomoci ze strany mezinárodníkomunity.V tomto smyslu hovoří i zpráva pozorovatelů SocialWatch z Beninu, kde vládní rozpočet zatěžuje vysokávnitřní i vnější zadluženost, přímé zahraniční investicedo země nepřitékají v dostatečném množství, a pokudano, jsou osvobozeny od daní, a země je tak vydána namilost zahraničním dárcům, kteří financují poskytovánízoufale potřebných sociálních služeb. Podobně je tomui v Tanzanii, kde místní zpráva konstatuje, že „úsilí vládyzlepšit životy obyvatel země bylo marné, zejména kvůlinedostatku vůle na národní i mezinárodní úrovni: platbyODA přicházejí často s velkým zpožděním a nezapadajído procesu národního rozpočtu.“V okupovaných palestinských teritoriích (OPT) přílivrozvojové pomoci podle národní zprávy Social Watchzpůsobil „zdánlivé zlepšení“ ekonomiky na Západnímbřehu, ale celkový stav zůstává „křehký“, zejménav pásmu Gazy, kde přetrvávající izraelské obléhánía blokáda podkopávají vyhlídky na rozvoj a prohlubujíhumanitární krizi. Od roku 2007, kdy začala blokádaGazy, se extrémní chudoba v této oblasti ztrojnásobila,což přispělo k tomu, že dnes jde patrně o oblast celosvětověnejsilněji závislou na zahraniční pomoci. Napotravinovou pomoc se musí spoléhat 80 % obyvatel.Afghánistán, další země zasažená ozbrojenýmkonfliktem, je po Iráku druhým největším příjemcempomoci, ale místní pozorovatelé přesto uvádějí, že „jezapotřebí větší množství vhodnější pomoci“, protožepodmínky spojené s rozvojovou pomocí a zvyk spojovatpomoc se závazkem, že příjemce za ni nakoupí zboží(nebo služby konzultantů) z dárcovské země, snižujíužitečnost těchto darů. V Afghánistánu se mnohem vícepeněz vynakládá na vedení války než na pomoc lidem,protože „téměř všechny významné dárcovské země sezároveň účastní ozbrojeného konfliktu; jen těžko se dámluvit o humanitární pomoci.“V případě Somálska, které je rovněž rozdělenomezi válčícími stranami, vedla neochota dárcovskýchzemí začít jednat s kteroukoli ozbrojenou skupinou nebonárodními autoritami k situaci, kdy „prostředky získanépirátstvím hrají téměř stejně významnou roli jako ty pocházejícíod Evropské komise.“ V somálské genderověnespravedlivé společnosti postihují války a chudobapředevším ženy, a organizace občanské společnostivčetně těch, které pracují jako pozorovatelé pro SocialWatch, svádějí zoufalý boj za zachování soudržnostikomunit, která je nezbytným základem pro budoucísmíření.Mír je nezbytnou podmínkou, ale sám o sobě nestačí.Národní zpráva Social Watch pro Libanon konstatuje,že „poválečná finanční architektura od roku1992 spojovala rekonstrukci pomocí expanzivní fiskálnípolitiky s monetární restrikcí, čímž ponechala jen malýprostor pro socioekonomický vývoj.“ Hlavním závěremje, že pokud se chceme zaměřit na priority, tj. snižováníchudoby a diskriminace, „rozvoj by měl být založen nadodržování práv.“Na případě Guatemaly je podle místních pozorovatelůvidět, že pokud strukturální problémy rozděleníbohatství a příjmů zůstávají neřešeny, „je těžké svádětúspěšný boj proti hladovění, které stále představujesystematické porušování lidských práv v zemi. Proto jeefekt zahraniční rozvojové pomoci jen nepatrný, zejménas ohledem na snižování chudoby, mírový programa naplnění Rozvojových cílů tisíciletí.“V Kamerunu se pozorovatelé připojili k požadavkuorganizací občanské společnosti a požadují, aby správamezinárodní pomoci byla efektivnější a lépe koordinovaná,aby zahrnovala občany a brala v potaz genderovýaspekt rozvoje. Podobně je tomu i v Maroku, kde je přísunoficiální rozvojové pomoci sice „mizivý“, ale i takčelí velkým problémům s implementací, protože vládaa organizace občanské společnosti nemohou najít společnouřeč, zejména v prioritní oblasti školství.Mezinárodními organizacemi požadované „výraznézrychlení“ v pokroku k naplnění Rozvojových cílůtisíciletí se zdá být velmi nepravděpodobné s ohledemna to, že ani přes veškeré důkazy o jeho nezbytnostinedošlo v posledním desetiletí k výraznějšímu navýšenírozvojové pomoci, a kvůli krizi lze naopak očekávatjejí omezení. Proto v Německu, kde kancléřka AngelaMerkelová prohlašuje, že „jsme se zavázali a i nadálejsme odhodláni splnit Rozvojové cíle tisíciletí pro Afriku,“protože jde o „morální zodpovědnost“, její ministr prorozvoj Dirk Niebel podotýká, že „neexistoval způsob, jakbychom mohli za jediný rok dosáhnout ODA v poměru0,51 %“, ke kterému se Evropská unie zavázala. PříspěvkyNěmecka na ODA byly v roce 2009 o 2 miliardydolarů nižší než v roce 2008.Příspěvky na rozvojovou pomoc klesly i v Polsku,kde už tak dosahovaly jen nízké úrovně, ale i ve Španělsku,kde se obrátil nedávný trend jejich zvyšování.V Portugalsku považují místní pozorovatelé příslib vládyzachovat výši příspěvků za „pochybný“ vzhledem k finančníkrizi, a Bulharsko rovněž nesplňuje cílovou hodnotupro rozvojovou pomoc a není schopno zajistit jejíkvalitu. Mnohem horší je však situace v Itálii, kde vládai přesto, že v minulém roce předsedala G8, nyní omezujesvou rozvojovou pomoc. Některé země jako Malta, kterávykazovala kladná čísla, se podle místních pozorovatelůpustily do „kreativního účetnictví“ a zahrnuly do hlášenýchpříspěvků na ODA i zdroje vynaložené na vlastnímúzemí na podporu migrantů a uprchlíků. Jiné země,například Slovinsko, dosud „nevypracovaly ani strategiirozvojové spolupráce, ani systém hodnocení efektivityposkytnuté pomoci.“ A kromě toho jejich „závazky bu-6 Social Watch

dou jen stěží udržitelné v současné situaci, kdy docházíke škrtům v téměř každé kapitole státního rozpočtu.“Finsko se zdá být jednou z mála výjimek, protožejeho nový Program rozvojové politiky představuje výraznýkrok vpřed. Finští pozorovatelé však stále soudí,že země trpí nedostatkem „zřetele k sociálnímu rozvojia sociálním právům“, a kromě toho přetrvává nebezpečí,že zachování závazků v procentuálním vyjádřenípovede k jejich snížení v absolutní výši, protože výkonnostekonomiky klesá. Nejlepší výsledky v tomto smysluhlásí Švýcarsko, kde po rozsáhlé veřejné kampani vládav červnu 2010 předložila návrh na zvýšení ODA.Zdrojem mnoha nadějí je v tomto kontextu vzájemnáspolupráce na Jihu, kde se z rozvíjejících ekonomikstávají nové alternativní trhy i nové zdroje rozvojovépomoci. Social Watch Indie však v této souvislosti podotýká,že Indie jako dárce „spojuje s vlastní rozvojovoupomocí stejné podmínky, které odmítá akceptovat jakopříjemce, zejména svázání pomoci s povinností nakoupitindické zboží či služby.“Vzhledem k tomu, že zahraniční pomoc můžebýt nanejvýš doplňkem národního úsilí zajistit základnídůstojnost pro všechny obyvatele, jak to požadujíRozvojové cíle tisíciletí a závazné úmluvy o lidskýchprávech, zůstává otázkou, kde hledat potřebné finančnízdroje. Mnoho rozvojových zemí se snaží pro dosaženívlastních rozvojových cílů přilákat přímé zahraničníinvestice (FDI).V období krize však přímé zahraniční investice (podobnějako ODA) mají tendenci chovat se procyklicky.To je mimo jiné i případ Srbska, kde místní pozorovateléhlásí, že „přísun přímých zahraničních investic se zpomalilkvůli globální finanční krizi a ekonomika se takstala křehčí a méně stabilní. Protikrizová opatření jsouzaložena na přijímání nových půjček od mezinárodníchfinančních institucí a snižování veřejných výdajůna školství, zdravotnictví a důchody, ačkoli všechnatato opatření představují pro obyvatele zvýšené rizikochudoby.“Zahraniční investice jsou dvojsečný nástrojPozorovatelé v Zambii hlásí, že „přímé zahraniční investicehrály v ekonomice země stále důležitější úlohu, přispělyk rozvoji těžby mědi a podpořily výrobu a vývoz netradičníchproduktů a služeb. Tyto investice však nebylyefektivně využity na podporu rozvoje a snížení chudoby.Naopak, přispěly k erozi lidských práv včetně práva narozvoj, práva na dostupnost potravin, na vzdělání, čistéživotní prostředí a participaci žen na politickém rozhodovacímprocesu.“Podobně je tomu i v Nigérii, kde dopad přímýchzahraničních investic „chudší vrstvy společnosti dosudnepocítily. Legislativa podporující přímé zahraničníinvestice by měla být doprovázena mechanizmy, kterézaručují transparentnost. Přestože vláda vyčlenilafinanční i jiné zdroje na boj proti chudobě, je smutnouskutečností, že chudoba v zemi v posledních 15 letechrychlým tempem narůstá.“V Bolívii „přímé zahraniční investice nevytvářejílepší životní podmínky, protože systém z Bolívie odčerpávávíc peněz, než kolik vytváří v domácí ekonomice.“V Ugandě vláda usiluje o přilákání investorů a zároveňse snaží zvýšit participaci občanů a jejich vliv navěci veřejné tím, že do managementu rozvoje a do celéřady oblastí společenského života integruje informačnía komunikační technologie. Místní nevládní organizaceprostřednictvím koalice Social Watch hlásí, že „pokudchce vláda dosáhnout reálného zlepšení životních podmínek,její úsilí by mělo být konzistentní se strategiemina omezení chudoby a investicemi do lidských zdrojů.“Opatření, která by zemi měla učinit přitažlivějšípro zahraniční investory, ji v mnoha případech činí citlivějšína zahraniční otřesy, které poškozují soudržnostspolečnosti. „Víra vlády, že je možné snížit chudobua nerovnost ve společnosti a zároveň se držet neoliberálníhopřístupu, se ukázal být nejen nerealistická, ale takénerozvážná,“ podotýkají pozorovatelé v Chorvatsku, kderecese v roce 2009 vymazala několik let společenskýchpokroků.Pozorovatelé v Maďarsku dospěli k podobnémuzávěru: „Přestože Maďarsko bylo první zemí ve východníEvropě, která v roce 1982 přijala předpisy Mezinárodníhoměnového fondu, a mělo před svými sousedy značnýnáskok ve vývoji, když přijímalo tržní ekonomiku, nyníje nejslabší ekonomikou v regionu“ a „zmítá se mezipotenciálními sociálními bouřemi – pokud nedojde kezměně – a totálním kolapsem velmi zranitelné ekonomiky.V pozadí číhá fantom pravicového extremizmu, kterýje živen všeobecnou nespokojeností.“V Indii národní koalice Social Watch pozorovala, že„přímé zahraniční investice přispívají k fenoménu ,růstubez zaměstnanosti‘“ a „ačkoli se příliv FDI v průběhu letzvyšoval, jeho schopnost dodávat reálné (a inkluzivní) financovánípro rozvoj zůstává pochybná. Abychom si mohlibýt jistí, že prospívá zemi jako celku včetně domácích společnostía místních komunit, musí ekonomické strukturyzemě zprostředkovat vznik přístupnějšího prostředí, kteréje nezbytnou podmínkou efektu ,přelévání‘ FDI jak dodomácích společností, tak i do místních komunit.“Matka příroda, další oběťPříroda neutrpěla následkem krize o nic méně nežspolečnost. V Německu mělo podle Světového fonduochrany přírody (WWF) jen 6 z 32 pobídkových opatřenípozitivní dopad na životní prostředí, a pouze 13 % z nichje možné považovat za udržitelné. V Bahrajnu je podlepozorovatelů Social Watch prudkého rozvoje, který zemiumožní dosáhnout většiny Rozvojových cílů tisíciletí,„dosahováno na úkor devastace přírody.“ „Biodiverzitase ztrácí. Zelené palmy ustupují betonovým komplexům“a pobřeží je rozšiřováno pro městskou výstavbu „na úkorzátok, lagun a pláží, což vedlo ke zničení přirozenýchhabitatů a vyhynutí mnoha druhů mořských živočichů.“Také v Thajsku mají členové koalice Social Watchobavy z vysokých environmentálních nákladů politiky,která usiluje o industrializaci za každou cenu. Ještě horšíje případ Bangladéše, „nevýznamného znečišťovatele,ale obrovské oběti globálního oteplování“ a finančníkrize. Obě tyto rány pocházejí z nejbohatších zemí a nejsilnějidopadají na lidi, kteří žijí v chudobě a nenesou najejich vzniku žádnou vinu.Zdanění a zastoupeníNěkdy se strategie zaměřené na potlačení krize snažíproblém „exportovat“ do zahraničí a získat krátkodobouvýhodu na úkor ostatních. Pozorovatelé v České republicehovoří o tom, že společnost je „zamořena korupcí“a „silně postižena nerovností, diskriminací, rasizmema segregací.“ Zároveň však „v rozporu s oficiální politikoupodpory lidských práv, rozvoje a projektů humanitárnípomoci stoupají vývozy zbraní.“ Ve Finsku organizaceobčanské společnosti soudí, že oficiální rozvojovápomoc často slouží jako podpora finským investicímv zahraničí, které často mají „negativní dopad na lidskýrozvoj“ v chudších oblastech světa.Pokud jde o příjemce této špatné rozvojové pomocia finančních prostředků, zpráva Social Watch o Ghaněhodnotí zemi jako „již nejméně tři desetiletí závislou nazahraniční pomoci a mezinárodních finančních institucích.“Výsledkem je „masová nezaměstnanost, obrovskýdeficit platební bilance a nízká výkonnost průmyslua zemědělství.“ Zatímco ústava z roku 1992 „poskytujelegislativní základ i specifická opatření k rozšíření blahobytua ochraně žen a dětí, (...) minimální investicevlády do školství, zdravotnictví, zajištění zdrojů pitnévody a rozvoje venkova jasně napovídají, že tyto cílemají velmi nízkou prioritu.“ Pravděpodobnost dosaženíRozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 je považovánaza „velice malou“.Na základě podobných zkušeností včetně nedávnéhopostižení hlubokou finanční krizí se pozorovatelév Argentině shodli na tom, že „rozvoj není možný bezekonomické autonomie a mobilizace domácích zdrojů,zejména daní. Po sobě jdoucí politické a ekonomickékrize, které celou zemí těžce otřásly, ukazují, že kdyžrozvojový model upřednostňoval finanční sektor protisektoru výroby, byly výsledky pro velkou většinu společnostikatastrofální. Je nezbytně nutné, aby stát znovuzískal kontrolu nad ekonomikou, zbavil ji závislosti nazahraničním kapitálu a zavedl spravedlivější systémzdanění a produkce i spotřeby financí.“Problematika zdanění se v národních zpráváchčlenů koalice Social Watch s železnou pravidelnostíobjevuje znovu a znovu. Hlavní příčinou nedostatečnéhopokroku v Peru – i přes významný růst ekonomiky„a navýšení rozpočtu veřejného sektoru“ – je skutečnost,že „stát nepřistoupil k nutně potřebné reformědaňového systému, nezorganizoval všeobecný systémsociálního zabezpečení financovaný z daní ani nevyčlenilz rozpočtu částku potřebnou na řešení problémůspojených s genderovou nerovností a ochranou životníhoprostředí.“V sousedním Chile je „současný (daňový) systémjednoznačně regresivní v tom, že je založen primárně naSocial Watch7

nepřímém zdanění, zejména na dani z přidané hodnoty(DPH), čímž je daňové břímě rozloženo na celém obyvatelstvubez rozdílu. Pokud by vláda měla být schopnafinancovat plán národního rozvoje, bude muset provéstdaňovou reformu zaměřenou na zachycení rozsáhlýchzisků velkých podniků zabývajících se těžbou a zpracovánímmědi.“ Novou strategií vlády se však stalo „vytvářenívhodných podmínek pro expanzi kapitálu a investicdo vytěžení nerostného bohatství země,“ včetně „daňovýchpobídek pro soukromé těžařské společnosti v užtak regresivním daňovém systému.“Také v Keni spočívá hlavní požadavek místních pozorovatelůvůči vládě v zavedení fiskální politiky, která bystabilizovala ekonomiku a přitom změnila „výši a strukturudaní a výdajů“ a distribuci bohatství. Kromě toho byfinancování rozvoje mělo být svázáno s demokratickýmireformami. Centralizující logiku moci by měl nahraditproces, vycházející z veřejné diskuse vedené na základechrovnosti a důstojnosti. Pozorovatelé v Keni následněsehráli klíčovou roli v dohlížení na transparentnost a regulérnostústavního referenda pořádaného v roce 2010.Mezi pozitivní zprávy patří, že poté, co byla v Paraguajizvolena proreformní vláda, místní pozorovateléhlásí, že „díky zvýšení příjmů ze zdanění a plánům rozvojovéasistence má dnes země k dispozici více zdrojůk uspokojení základních potřeb obyvatelstva i na investicedo infrastruktury a přitom stále splňuje dluhovézávazky.“ Za těchto příznivých okolností však nestačísoustředit se na nejchudší a „vláda by měla kroměsnahy splnit Rozvojové cíle tisíciletí revidovat stávajícírozvojový model, aby nastolila spravedlivější rozděleníbohatství v zemi a poskytla lepší ochranu zranitelnýmskupinám obyvatel.“Aby ostatním vládám usnadnila práci při vybíránívlastních daní, přistoupila švýcarská vláda pod velkýmmezinárodním tlakem k určitým kompromisům a začalaodkrývat roušku legendárního bankovního tajemství.Švýcarští pozorovatelé ovšem ve své zprávě uvádějí, ževýměna informací v daňových záležitostech se téměřvůbec netýká rozvojových zemí. Zatímco země „prosazujemaximální otevřenost hranic pro zboží a služby,uzavírá se proti imigraci z mimoevropských zemí.“ Pozitivnímkrokem však bylo to, že federální kabinet předložilnávrh zákona o „zmrazení a repatriaci zcizených aktiv.“Velká míra závislosti na těžebním průmyslu, i pokudje zdaněn či znárodněn, činí zemi zranitelnou. Národnízpráva Social Watch o Venezuele uvádí, že vysokéceny ropy na mezinárodním trhu mezi lety 2004 a 2008umožňovaly zlepšení indikátorů Rozvojových cílů tisíciletí,v současnosti však globální finanční krize a zvýšenénapětí ve společnosti, vyvolané útlumem sociálních programů,ohrožují již dosažené pokroky.Další zemí, která je považována za „nadbytečnězávislou na vývozu ropy“, je Jemen. Následkem tétozávislosti „je zbytek výrobního systému velmi slabý,a následkem toho není ekonomika schopna ani adekvátněnakrmit obyvatelstvo země. Jemen bude musetdiverzifikovat zemědělskou produkci, překonat environmentálníproblémy – zejména vyčerpání zásob pitnévody –, chránit vlastní výrobky na domácím trhu a zvýšitsvou konkurenceschopnost. Na politické úrovni budemuset implementovat důslednější genderovou politiku,která by ženám umožnila plnou integraci do společnosti,“dodávají jemenští pozorovatelé.Krize znamená příležitostGenderová rovnost je tak důležitým faktorem v dosaženísociálního rozvoje, že pozorovatelé v celé řadě zemí věnujícelé své zprávy jen tomuto tématu. V Arménii sklízelavláda chválu za to, že připravila plány a založila úřadyna podporu genderové rovnosti. Ty však „nedosáhly očekávanýchvýsledků kvůli nedostatku finančních zdrojů,který implementaci plánu znemožnil.“ Národní zprávaSocial Watch pro Irák přichází s koncepcí „genderovéspravedlnosti“, která „znamená mnohem více nežpouhou spravedlnost v soudní síni; její součástí je rovnoprávnépostavení a účast žen na jednání o mírovýchdohodách, plánování a implementaci mírových operací,tvorbě a fungování nové vlády (včetně agentur a institucízaměřených na potřeby žen a dívek), poskytovánívzdělávacích příležitostí v plném rozsahu, participacina oživení a růstu ekonomiky a rozvíjení kultury, kterápodporuje nadání, schopnosti a blahobyt žen a dívek.“Každodenní realita života v Iráku je tomuto cíli namíle vzdálená. „Křehká politická situace a nedostatečnávláda zákona proměnily iráckou společnost v nebezpečnéprostředí, které nepřeje rozvoji ani stabilitě.Irácké ženy čelí nesnadným životním podmínkám (...)Na denním pořádku jsou nejen nucené svatby, ale takévraždy ve jménu rodinné „cti“, sebevraždy z donucení,bití, znásilnění, prodeje do sexuálního otroctví či omezováníosobní svobody a pohybu.“Ale i v takto vážné situaci existuje prostor pro optimizmus.„Krize mohou rozbít společenské bariéry a tradičnípatriarchální vzorce a nabídnout tak příležitost provznik spravedlivější společnosti, která bude respektovata chránit práva žen a v níž se genderová rovnost stanenormou v institucionálních i společenských rámcích.Takových příležitostí je nutno využít nejen na podporuspolečenské rehabilitace, ale také na povzbuzení a podporunových institucionálních struktur, legislativy a jejíhovymáhání na ochranu politických, ekonomických, sociálnícha kulturních práv.“Změna scénáře probíhá také v Nikaragui, kde demografickýposun způsobil, že poprvé v dějinách zeměrychle klesá počet dětí, zatímco populace v produktivnímvěku se znatelně rozrůstá. Pozorovatelé v zemipodotýkají, že tento „demografický bonus zemi pronásledujících 20 let nabízí jedinečnou příležitost k rozvoji,“pokud se vláda odhodlá k zavedení „vhodnýchpolitických opatření, která mladým lidem umožní vstupna trh práce s odpovídajícím vzděláním, dovednostmia zdravotním stavem.“ Pokud vláda okamžitě nepřistoupík investicím do vzdělání, bude však již příliš pozdě.Pozorovatelé na Kypru ve své zprávě rovněž uvádějíoptimistické vize a zkušenosti. „Ostrov si prošel všemifázemi, kterými si prošla většina současných rozvojovýchzemí: koloniální nadvláda, boj za nezávislost, vnitřníkonflikty, invaze zvenčí a uprchlictví. V tomto historickémkolotoči se jako klíčový prvek zotavení osvědčilo posíleníspolečnosti pomocí poskytnutí bezplatného přístupuk veřejným statkům a službám pro všechny trpící.“ KyperskýNárodní strategický plán pro roky 2011 – 2015se pokouší změnit současný status quo v rozvojovýchtrendech. Jeho dvě hlavní cílové oblasti jsou školstvía partnerství mezi veřejnými institucemi a organizacemiobčanské společnosti. Místní zpráva Social Watch hovořío jasné příležitosti „nastoupit novou cestu v posunu rozvojovýchtrendů od opatření zaměřených na trh směremk sociální spravedlnosti, lidským právům a rovnosti.“O nerovnosti se zmiňuje celá řada národních zpráv,zejména jako o velké překážce v dosažení sociálníchrozvojových cílů. Například v Kolumbii si pozorovatelévšimli toho, že „země až do roku 2008 prožívalavýznamný hospodářský růst, který se však neprojevilzlepšením sociální situace.“ Nezaměstnanost vzrůstá,bohatství se stále výrazněji soustřeďuje do několikamálo rukou a „skutečnost, že mezinárodní pomoc jespravována centrální vládou, brání pokusům realizovatalternativní projekty.“V Uruguaji i přes celosvětovou krizi „ekonomikastále rostla a podíl osob žijících v chudobě a nouzi sevýrazně snižoval díky sociálním opatřením, kterýmbyla v období prosperity přisouzena vyšší priorita nežmakroekonomickým ukazatelům.“ Pozorovatelé všakzdůrazňují, že země i nadále čelí závažným problémům,„například vysoké míře chudoby a nouze mezi obyvateliafrického původu a skutečnosti, že více a více hlavdomácností v nejchudších vrstvách společnosti jsouženy. Náprava této situace a potírání genderové a/neborasové nerovnosti by se měly stát integrální součástíhospodářské politiky.“V Surinamu, kde snaha naplnit hospodářské cílevedla k přehlížení problematiky rovnoprávnosti, místnípozorovatelé hlásí „negativní dopady hospodářskéhorůstu na rozvoj“, vyvolané „prohlubující se nerovnostív už tak zranitelné společnosti.“ „Země, v níž 60 % obyvatelžije pod hranicí chudoby, čelí mnoha sociálním problémůmvčetně nedostupnosti bydlení, zdravotní péče,vzdělání a genderové rovnosti. Nezbytnou podmínkouudržitelného rozvoje a růstu je nalezení rovnováhy mezizájmy etnických skupin a zájmy národa jako celku.“Nerovnosti mohou být založené na etnickém původu,genderu nebo zeměpisných podmínkách. V případěMexika pozorovatelé konstatují, že „oficiální stanoviskozní, že (země) směřuje ke splnění Rozvojových cílů tisíciletído roku 2015“, nicméně „přes určité pokrokyv oblasti zdravotní péče a školství a snížení míry extrémníchudoby“ v celonárodních statistikách přetrvává„výrazná nerovnost mezi jednotlivými regiony.“ Zatímcov Mexico City dosahují rozvojové indikátory hodnot srovnatelnýchs některými evropskými zeměmi, některéoblasti na jihu země vykazují hodnoty podobné nejméněrozvinutým zemím světa.8 Social Watch

Kromě toho národní zpráva Social Watch pro Egyptdokládá, že hospodářský růst sám o sobě nestačí. „Neschopnostzemě zajistit, aby se hospodářský růst odrazilv životní úrovni jejích obyvatel, představuje hlavní problém,kterým by se vláda měla v následujících pěti letechzabývat, pokud chce do roku 2015 dosáhnout naplněníRozvojových cílů tisíciletí.“Neexistuje pokrok bez demokracieV Salvádoru, kde se v loňském roce poprvé dostalak moci levicová vláda, místní koalice Social Watchpozoruje silné úsilí o dosažení Rozvojových cílů tisíciletí.„Prezident Funes se zavázal k boji proti chudoběa nezaměstnanosti pomocí globálního plánu na obnovuekonomiky, který se skládá z opatření na její stabilizaci,investic do infrastruktury (včetně rozšíření elektrickérozvodné sítě do venkovských oblastí) a kompenzacídělníkům a jejich rodinám za případnou ztrátu zaměstnání.Mezi průlomová opatření patří rozšíření systémusociálního zabezpečení na práci v domácnosti, kterouz 90 % vykonávají ženy.“Zatímco nástup Národní fronty osvobozeníFarabunda Martího v Salvádoru vzbuzuje velké naděje,Eritrea je už téměř dvacet let vedena vládou, kterávznikla z osvobozeneckého hnutí, ale její mandátdosud nebyl potvrzen ve svobodných a spravedlivýchvolbách. V důsledku toho podle zpráv pozorovatelův exilu „politická represe nikdy neprobíhala takotevřeně jako v prvním desetiletí nového milénia.Vláda nepřetržitě maří hospodářské i rozvojovéaspirace lidí. Tváří v tvář novým sankcím, které nazemi v prosinci 2009 uvalila Rada bezpečnosti OSN, sehospodářská obnova a sociální rozvoj i nadále zdají býtnedosažitelnými cíli.“Demokratické a zodpovědné instituce považují zanezbytný předpoklad změny i pozorovatelé v Barmě.„Ústava z roku 2008 a všeobecné volby, naplánované narok 2010, směřují ke konzervaci vojenské vlády a dalšístagnaci. K rozvoji jsou nezbytně nutné transparentní,spravedlivé a zodpovědné instituce, které však nemohouvzniknout v prostředí plném porušování lidskýchpráv, korupce a politických útlaků.“ Dříve, než bude vůbecmožné soustředit se na boj proti chudobě, by podlenich „Rada bezpečnosti OSN měla ustavit vyšetřovacíkomisi s úkolem prošetřit zločiny, které se v zemi odehrály“,a země by měla vybudovat silné zákonodárnéa soudní instituce.Takový proces byl zahájen ve Středoafrické republice,kde „díky politickému zklidnění (...) probíháproces reaktivace ekonomiky a zlepšení zdravotní péče,bezpečnosti a zodpovědné správy“. Tento proces podlenárodní zprávy Social Watch probíhal velmi pomalu„a skutečnost, že výchozí bod leží na kriticky nízké úrovni,znamená, že nebude možné dosáhnout Rozvojovýchcílů tisíciletí ve stanoveném časovém horizontu“. Samotnáskutečnost, že v zemi probíhají změny a vznikápolitický prostor pro jejich kritické monitorování, je všakzdrojem naděje.Možnost nezávisle monitorovat a podávat zprávyje podle pozorovatelů v Malajsii zcela nepostradatelná.„Zprávy o Malajském plánu malují růžový obrázek o vývojizemě, zdůrazňují úspěchy, ale ignorují neúspěchy,přičemž stále přetrvávají pochybnosti o spolehlivostivládních statistik a hodnocení.“ Vzhledem k velmi omezenýmmožnostem monitoringu a minimální zodpovědnostiza alokaci zdrojů z federálních i zemských rozpočtů„až budoucí vývoj ukáže, zda rozvojová agenda vlády,zejména s ohledem na zranitelné skupiny, proběhne tak,jak byla plánována.“Národní platforma Social Watch v Nepálu, zemi,která prochází bouřlivou sociální a politickou transformací,shrnuje společný názor celé sítě, když uvádí, že„zodpovědnost za celkový rozvoj“ spočívá primárně„v rukou občanů“. Četné problémy, sahající od klimatickýchzměn po dopady potravinové krize, od genderovénerovnosti po korupci, migraci a mírový proces, rozhodněnení možné řešit izolovaně jeden po druhém. Je nutnépřipravit „nový rozvojový program“, který by zasahovaldo všech úrovní.Program spravedlnosti„Kdyby chudí byli bankou, někdo by jim pomohl.“ Tak znísarkastická poznámka, kterou lidé často opakují, kdyžse dodatečné finance nezbytné ke splnění Rozvojovýchcílů tisíciletí (odhadem asi 100 miliard dolarů ročně)srovnávají s biliony dolarů, které nejbohatší země světav posledních dvou letech utratily ve snaze zachránitkrachující banky a odvrátit dopady finanční krize.Skutečnost je však taková, že méně privilegovaníobyvatelé bohatých i chudých zemí společně nejen trpípřímými dopady krize v podobě ztráty zaměstnání, úspora dokonce i střechy nad hlavou, ale kromě toho jsou nuceninést náklady záchranných a stimulačních balíčků v podoběvyšších daní a snížených platů a sociálních benefitů.V tomto kontextu není možné problém řešit volánímpo další dávce stejného léku. Větší objemy finančnípomoci a výhodnější obchodní podmínky pro rozvojovézemě dnes více než kdy dříve představují etický imperativ.Ale chceme-li čelit dramatickým sociálním a environmentálnímdopadům současné mnohovrstevnékrize, musíme zapomenout na přístup „dál jako obvykle“a začít pracovat na komplexním programu prosazujícímspravedlnost ve všech podobách:• klimatickou spravedlnost (přiznání „klimatickéhodluhu“, investice do čistých technologií a podporuvzniku důstojných pracovních míst v rámci zelenéekonomiky);• finanční a ekonomickou spravedlnost (finančnísektor by měl nést náklady krize, kterou vytvořil,ať už formou daně z finančních transakcí nebo podobnéhomechanizmu; je nutné regulovat spekulace,ukončit existenci daňových rájů a obrátit trend„závodu, kdo půjde níž“ v daňové politice; rozvojovézemě by měly mít právo na defenzivní kontrolu kapitálovýchtoků a politický manévrovací prostor);• sociální a genderovou spravedlnost (dosaženíRozvojových cílů tisíciletí, propagace genderovérovnosti, všeobecná základní sociální péče a „důstojnostpro všechny“); a v neposlední řadě• obyčejnou spravedlnost (soudce a soudní tribunály),která by lidem umožnila domáhat se základníchsociálních práv.V dobách bezprecedentní krize se od politických představitelůočekává odvaha přijmout smělá a inovativnírozhodnutí.Názor, že znečišťovatel by měl zaplatit za likvidaciznečištění, které svým nezodpovědným chováním způsobil,se nezakládá jen na selském rozumu a základnímpojetí spravedlnosti; je to zároveň politický požadavek,který politická reprezentace nemůže ignorovat. Stejnětak občané celého světa podporují názor, že nákladyfinanční krize by měly nést finanční instituce, které byly„příliš velké na to, aby mohly padnout“, ale stejně se jimto podařilo. Je nespravedlivé a politicky neúnosné očekávatod občanů, že sami ponesou břímě tohoto selhánív podobě vyšších daní nebo nižších mezd a snížení úrovněsociálního zabezpečení, školství a zdravotní péče.V průběhu posledních dvaceti let každý člen nepatrnéskupiny lidí (pouhých 10 milionů), která představujeméně než půl procenta celého lidstva, získal od své vládyminimálně 1 milion dolarů, které vložil do offshore stínovéekonomiky. Tato částka, přesahující 10 bilionů dolarůnepřiznaných a nezdaněných zisků, není ukryta v žádnétruhle zakopané na pustém ostrově, ale aktivně proplouváelektronickými sítěmi, podílí se na spekulacích protinárodním měnám, vytváří nestabilitu v legitimním globálnímobchodě a nafukuje finanční „bubliny“, které pakzpůsobí například takovou deformaci cen zemědělskýchkomodit, jaká vyvolala potravinovou krizi.Cílem mezinárodní spolupráce by se mělo stát znovunabytíkontroly nad těmito divokými finančními silami,které vládnou obrovskou destruktivní silou a představujíhrozbu pro všechny světové ekonomiky. Organizacespojených národů je legitimním orgánem pro jednánía rozhodování o mezinárodní daňové spolupráci, zavedenídaně z finančních transakcí a upsání velkéhomnožství příjmů z této daně na rozvojovou pomoc, efektivníomezení nezákonných finančních toků včetně těch,které souvisejí s daňovými úniky, a konečně zavedeníspravedlivých mechanizmů splácení zahraničních dluhůa potvrzení legitimity oddlužení rozvojových zemí, zatíženýchkrizí, kterou nezavinily.Před deseti lety Miléniová deklarace slibovala„mír, prosperitu a spravedlnost ve světě“. Koalice SocialWatch si klade za cíl pomáhat občanům na celém světědohlížet na to, jak jejich vlády plní tento závazek, a očekáváod politických vůdců, že vytvoří a provedou akčníplán, který by jeho splnění umožnil. nSocial Watch9

TEMATICKÉ ČLÁNKY

Hospodářská krize – čas pro nový sociální údělStále více lidí si uvědomuje, že globální finanční krize je pouhým symptomem většího systémového problému, krize „reálnéekonomiky“, který si ti, kdo jsou za něj zodpovědní, odmítají připustit. Kapitalistický systém nelze reformovat nebo záplatovatpomocí nedostatečných sociálních opatření, která ponechávají základ jeho společenské logiky beze změny. Pouze úplnátransformace společnosti, uspořádaná kolem nové logiky, může dát vzniknout světu, v němž hlavní prioritou budou lidsképotřeby, nikoli zisky firem.Edward OyugiSocial Development Network, Nairobi, KeňaDynamizmus a agregované bohatství, které kapitalistickýsystém dokázal vyprodukovat v posledníchdvou stech letech, byly draze vykoupeny. Tento systémdokázal s obdivuhodnou pružností odolávat vnitřními vnějším výzvám, ale vytvářel při tom nezanedbatelnénáklady jak pro lidské účastníky, tak i pro životníprostředí.S postupným úpadkem tohoto systému čelí jehooběti i ti, kdo z něj těží, nelehkému úkolu vyrovnat ses poklesem produktivity, nedostatkem rovnosti, rozšířenouchudobou a prohlubující se neschopností zajistitspravedlivé rozdělení prostředků. Lidé si čím dál častějiuvědomují, že globální finanční krize je pouhým symptomemvětšího systémového problému. Čelíme krizi„reálné ekonomiky“ – krizi kapitalizmu, který netrpí jenpřechodnými neduhy, ale smrtelnou chorobou. 1V minulosti kapitalizmus přežíval díky tomu, žese opakovaně očišťoval od zadluženosti a endemickéhospolečensko-demokratického deficitu tím, ženáklady nezbytných strategických proměn přenášel naslabé a chudé. Krize skončila jedině po masivní devalvaciči likvidaci kapitálu, doprovázené rozsáhlou nezaměstnanostía propadem mezd. Následně docházelok opětovnému nárůstu míry zisku, který byl motivovánvyhlídkou na návrat ke stejnému, ne-li ještě vyššímutempu hospodářského růstu.Kapitalizmus tedy ničí předivo společnosti tím, žezvyšuje nezaměstnanost, vyostřuje sociální rozbrojea vytváří napětí ve společnosti. Výsledkem je rostoucínerovnost, masivní nezaměstnanost a nepřípustnérozšíření chudoby mezi většinu obyvatelstva. V našempřípadě se objevily charakteristické projevy krize, alezdá se, že všechna léčebná opatření se míjí účinkem.Je vidět, že:• Sociální a humanitární potřeby neustále eskalují,zatímco zdroje potřebné k jejich uspokojení setrvaleubývají, anebo v mnoha případech jednodušemizí. Ukázkovým příkladem je situace Řeckav roce 2010.1 Více na toto téma viz F. William Engdahl, „Finanční tsunami:Konec světa tak, jak ho známe“ (“Financial Tsunami: The Endof the World as We Knew It”), Global Research, 30. září 2008;Henryk Grossmann, Zákon akumulace a kolaps kapitalistickéhosystému (The Law of Accumulation and Breakdown of theCapitalist System), přel. Jairus Banaji, Londýn, Pluto Press, 1992;Rudolph Hilferding, Finanční kapitál – studie poslední fáze vývojekapitalizmu (Finance Capital – A Study of the Latest Phase ofCapitalist Development), přel. Morris Watnick a Sam Gordon,Londýn, Routledge a Kegan Paul, 1981.• Sociální koheze čelí silnému, po desetiletí nepoznanémunapětí, které vyplývá ze skutečnosti, žeméně privilegované skupiny soutěží o stále obtížnějidostupné služby, zatímco více a více domácnostíse nově dostává do kategorie „zranitelných“,čili závislých na vnější podpoře z jiných nežtradičních zdrojů.• Ziskům vytvořeným napříč regiony v průběhuposledního desetiletí hrozí nebezpečí, že budouúplně ztraceny, a to nejen v rozvojových zemích, alei v těch rozvinutých.• Růst je umělý, je-li poháněn nezaměstnaností.Systémový rámec krizeTuto krizi zavinily neoliberální politiky, motivované zájmykorporátního sektoru. Není však úplně přesné tvrdit,že neoliberalizmus znamená deregulaci trhů; jdespíše o regulaci trhu v zájmu vlastníků kapitálu, jak jevidět na vydávání patentů. „Intelektuální vlastnictví“bylo odnepaměti neregulované – ti, kdo vynalezli koloa zemědělství, na těchto vynálezech nikdy nezbohatli,přestože je využívaly všechny následující generace. Jenv prostředí kapitalizmu se společnosti předhánějí v tom,aby si patentovaly nejen vlastní, ale i cizí objevy a vynálezy,takže například farmaceutické společnosti při prodejiživot zachraňujících léků dosahují až obscénních zisků,ale zároveň svou cenovou politikou odsuzují většinupacientů k smrti.Pokud tedy máme diskutovat o regulaci nebo jejíabsenci, je důležité mít na paměti skutečnost, že zapodmínek určité politické ekonomie bude ten i onenpřístup stranit zájmům hegemonů. To, co působí dojmemnedostatečné regulace, se při bližším zkoumánímůže projevit jako regulace lstivá a vyhovující zájmůmvládnoucí části společnosti.Neoliberalizmus obvykle zajišťoval, že regulace naochranu veřejnosti a zejména ekonomicky znevýhodněnýchobčanů byly „odstraněny“. Právě z toho důvodujsme už od 80. let minulého století ve většině rozvinutýchkapitalistických ekonomik svědky učiněných deregulačníchorgií, které se pod vlivem Mezinárodníhoměnového fondu a Světové banky rychle rozšířily pocelém světě. Aby neoliberalizmus mohl skrze Washingtonskýkonsenzus dál zapouštět své kořeny do světovéekonomiky, byl roku 1999 odvolán Glass-Steagallůvzákon o bankovnictví. Ten byl přijat roku 1933 v reakcina kolaps bankovního systému a jeho cílem bylo oddělitkomerční bankovnictví (shromažďování vkladů a poskytováníúvěrů) od mnohem nebezpečnějšího investičníhobankovnictví (financování a prodej cenných papírů)a pozastavit tak run na banky. Po deregulaci pomohlanásledná divoká „revoluce v sekuritizaci“ konsolidovatelitní válečníky globální kapitalistické ekonomiky – podvodníkyz Wall Street.Systém spočívá v neplánované interakci tisícůmnohonárodnostních korporací a významných vládglobálního Severu. Funguje více méně jako dopravnísystém bez značení pruhů, dopravních značek, omezenírychlosti, ba dokonce i bez jasného pravidla, kteréurčuje, po které straně silnice se má jezdit. Není pochybo tom, že za těchto podmínek bude těžké zabránit tomu,aby se srážka ve finančním sektoru během příštíchměsíců nebo roků prohloubila v něco mnohem vážnějšího.Čím dříve vezmeme na vědomí skutečnost, žez kapitalizmu profituje jen menšina, tím dříve vytvořímedemokratické řešení pro většinu. Pokud je příčinatohoto nekončícího utrpení systémová, pak musí býtsystémové i její řešení.Přenašeče nárazůProcesy mezinárodní ekonomické integrace stále častějiponechávají státům ležícím na periferii ekonomickéhodění – tedy převážně chudším ekonomikám – menšímanévrovací prostor pro regulaci podmínek, kterédefinují vztahy mezi kapitálem a prací, operační mechanizmya podmínky vstupu na vnitřní trhy i dimenzerozpočtového určení pro spravedlivý společenský rozvoj.Za předpokladu, že státy i nadále zůstávají legitimnímrámcem systémů formální politické participace, existujepotenciální riziko, že s rozšiřováním vlivu těchto procesůdojde ke vzniku legislativního vakua.Pro mnoho zemí a společností na Jihu bylazrychlená integrace do globální ekonomiky provázenarostoucí nerovností a marginalizací. Lokální i národníinstitucionální rámec a instrumenty sociální politiky bylypodkopány a přestaly být efektivními nástroji v boji s dopadyneoliberální globalizace. Nadnárodní entity jakoMezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodníorganizace ovlivňují nejen rozdělování, regulacia poskytování sociální podpory na globální úrovni, aletaké podobu národní a lokální sociální politiky. Právě tímmohou způsobit vyloučení velkých částí společnosti. 2Naneštěstí se ve většině zemí na Jihu nevyvinulanutná obezřetnost a schopnost rychle stisknout tlačítkoreset, aby si buď znovu získaly politický prostor nutnýpro zajištění ochrany sociálně slabších členů jejich společnosti,nebo aby přerušily kanály, které do jejich zeměpřenášejí dopady krize. Na makroekonomické úrovni2 Bob Deacon, Michelle Hulseová a Paul Stubbs, Globální sociálnípolitika: Mezinárodní organizace a budoucnost blahobytu (GlobalSocial Policy: International Organizations and the Future ofWelfare), Londýn, Sage, 1997.Social Watch13Hospodářská krize – čas pro nový sociální úděl

yly rozvojové země zasaženy krizí především skrzenásledující přenosové mechanizmy:• neregulované finanční trhy,• mezinárodní obchod, nerovnovážně vychýlený veprospěch mocných průmyslových ekonomik Severu,• neregulované kapitálové toky do lokalit atraktivnějšíchpro akumulaci kapitálu,• špatná rozpočtová politika,• kontraproduktivní rozvojová pomoc,• korupce.Mechanizmy sociální ochrany, které by mohly chránitpřed negativními vlivy výše uvedeného, se skládají z celéřady kategorií a odpovídajících intervenčních nástrojů.Zaprvé, na rovině ochrany, by opatření jako sociální asistenceprostřednictvím veřejných i soukromých transferů,nemocenské dávky, penzijní připojištění a sociálníslužby mohly poskytnout okamžitou úlevu těm nejzranitelnějšímčlenům společnosti. Například Světová bankaodhaduje, že finanční obnosy obyvatel zaměstnanýchv zahraničí poslané zpět do Keni (remittance) snížilymnožství lidí žijících v naprosté chudobě o 8,5 %. 3 V druhépolovině roku 2008 však Keňa zažila drastický propadtěchto peněz přesahující 10 %.Zadruhé, na rovině prevence, by mechanizmy jakosociální pojištění, sociální transfery a záložny mohlypomoci předejít poškození tradičních přizpůsobovacíchstrategií a mechanizmů. Zatřetí, na rovině propagace, bybylo možné zpřístupnit celou řadu ekonomických příležitostí,a to s pomocí nástrojů jako jednoduchý a udržitelnýpřístup k úvěrům, zproštění poplatků za vzdělání, podporaškolního stravování, programy veřejně prospěšnýchprací a podpora začínajících zemědělců. To by pochopitelněposilovalo odolnost skrze zvýšenou diverzifikacizpůsobů obživy a sociálního zabezpečení vůbec.Konečně na rovině transformace společnosti bybylo možné pomocí mechanizmů sociální ochrany vyřešitcelou řadu systémových slabin 4 , počínaje podporoupráv menšin až po vznik vhodných sociálních fondůpro antidiskriminační politiku. I tím by byla usnadněnažádoucí transformace sociálních vztahů, která by vedla3 Keňa – Zpráva o pokroku v zemi, Světová banka, 2008.4 Více na toto téma viz: Andy Norton, Tim Conway a Mick Foster,„Koncepty a metody sociální ochrany: Implikace pro politikua praxi v mezinárodním rozvoji“ (“Social Protection Concepts andApproaches: Implications for Policy and Practice in InternationalDevelopment”), studie č. 143, Overseas Development Institute,Londýn, 2001; Stephen Devereux, Sociální ochrana a globálníkrize (Social Protection and the Global Crisis), Brighton, IDS,2009; Charles Knox, „Reakce na ,Sociální ochranu a globálníkrizi’” (“Response to ‘Social Protection and Global Crisis’”), 14.května 2009, ke stažení na: ; Anna McCordová, „Globální finanční krize: Chudobaa sociální ochrana. Podklady pro případové studie 10 zemí“(“Global Financial Crisis: Poverty and Social Protection, Evidencefor 10 Country Case Studies,” Dokument Overseas DevelopmentInstitute, Londýn, srpen 2009.k drastickému omezení sociálního vyloučení, které sestalo příčinou neustálých konfliktů.Úkoly sociální ochranySoučasná krize se dotkla mnoha částí společnosti, ačkolise v každé z nich projevila jiným způsobem v závislostina zeměpisné poloze, socio-ekonomickém postavenía primárním zdroji zajišťování obživy. Země s vlivnýmispolečenskými hnutími a výraznou tradicí dožadovat sesociálních požadavků slabších (jako Indonésie, Filipínya některé země Jižní Ameriky) stavěly na dynamice průběžnýchreforem a dosáhly pozoruhodných úspěchů.Například v Indonésii vláda považovala za moudréustavit Radu pro monitoring a boj proti krizi, což měl býtprvní krok v soustředěném úsilí vyrovnat se s dopadyfinanční krize. Kromě toho se pustila do drastické revizestátního rozpočtu, jejímž cílem bylo najít prostředkypro dodatečné prvky strategie fiskálních stimulů, kterásledovala tři hlavní cíle: zvýšení a/nebo zachování kupnísíly obyvatelstva, stimulaci obchodu a podporu podnikánía urychlení vzniku nových pracovních míst spolus podporou růstu drobného podnikání. Díky příznivýmvýchozím podmínkám a včasné reakci hospodářsképolitiky dokázala indonéská ekonomika dosud odolávatkrizi a zachovat si poměrně vysokou míru hospodářskéhorůstu spolu s pozitivním trendem ve vývoji boje protichudobě. Na druhé straně však vidíme příklad většinyafrických zemí, kde sociální hnutí postrádají potřebnousílu a dosáhla jen malého množství hmatatelných opatřenízaměřených na ulehčení těžkého údělu chudých.Není pochyb o tom, že jedním z nejzávažnějšíchproblémů, jež hospodářská krize způsobila, je dlouhodobánezaměstnanost, která jako by neznala konce. Tempohospodářské obnovy zůstává obvykle značně pozaduza růstem hrubého domácího produktu (HDP). Existujevšak slibná možnost intervence, která v sobě kombinujetvorbu pracovních míst a rozšiřování způsobů obživy.Pokud bude vznikat s ohledem na potřeby těch nejzranitelnějších,měla by taková ochranná sociální politikapodporovat jak rozvoj, tak i genderovou rovnoprávnost.To bude znamenat zavedení rámcového programu sociálníhozabezpečení a nástrojů, které budou podporovatspravedlivý sociální rozvoj jako jeden z nezbytnýchpředpokladů dosažení Rozvojových cílů tisíciletí.Sociální ochrana může sehrát klíčovou roli v utlumenízničujících dopadů chudoby, zvlášť v případě krizetak závažné, jako je ta současná. V tomto smyslujde o důležité proticyklické opatření. Reakce sociálníochrany na probíhající neoliberálně-kapitalistickou krizibyly však nejen slabé, ale mírně řečeno chaotické. Jepravda, že různé země se rozhodly pro širokou paletusociálních opatření, a některé z nich dostály svým předsevzetímsplnit závazky z předkrizového období. Z rozvojovýchzemí spadají do této kategorie Keňa a Uganda.Jiné země, jako například Ghana, se dokonce rozhodlyrozšířit plány z předkrizového období, a to i přes rizikozvětšení už tak téměř neudržitelného fiskálního deficitu.Nicméně mnoho dalších zemí se rozhodlo sociální opatřenípozastavit a věnovat se místo toho řešení problémůmakroekonomické stabilizace. Například Nigérie se vydalacestou fiskálních stimulů a zároveň se pokouší regulovatprohlubující se deficit. To by mohlo být možné jenpomocí rozvážného snižování výdajů na sociální sektor,které by jinak mohlo spustit mikroekonomické otřesy.Kromě ekonomických tlaků se některé země musívyrovnat také s tvrdými ranami vůči programům lidskéhorozvoje a socio-ekonomické stability, které prameníz omezení v domácí politice a nedostatku prostoruk uskutečnění rozhodných kroků. Zatímco vyspělé a rozvíjejícíse ekonomiky disponují určitým manévrovacímprostorem, většina rozvojových zemí je svázána dvojímpoutem státního dluhu a deficitu platební bilance. Možnostijejich fiskální politiky jsou proto nutně omezené.V okamžiku, kdy je zapotřebí zavést cílená proticyklickáopatření a zvýšit vládní výdaje na sociální sektor, jsoutyto země nuceny učinit pravý opak.Všechny země musí být schopné s mezinárodnípomocí zavést proticyklická opatření, která obrátí trendynedostatečné poptávky a rostoucí nezaměstnanosti. Jenezbytné, aby byly za tímto účelem zpřístupněny možnostizískání půjček za přijatelných podmínek. Nedávnéstudie Mezinárodního měnového fondu a Světové bankypatrně rozpoznaly a vzaly v potaz ponaučení z předchozíchkrizí a politiky strukturálního přizpůsobování, znovuvšak zaznívá tvrzení, že je nutné zachovat „obezřetný“makroekonomický přístup. Prvotní otázkou se tak stává,zda si rozvojové země mohou „dovolit“ rozpočtové výdajenezbytné k prosazení sociálních jistot bez rozdílupohlaví.Nezbytnost nového sociálního úděluExistuje silný tlak na efektivnější alokaci, racionalizacia rozdělování zdrojů pro sociální zabezpečení. V současnostije toto úsilí roztříštěné a nevhodně zaměřené nejenprogramově, ale i pokud jde o strategické cíle a způsobyimplementace. Pokud mají programy sociální podporydosáhnout k těm, které hospodářská krize uvrhla dochudoby, a pomoci jim, budou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobérozpočtové výdaje a podpora spolehlivých dárců.Stojíme před celou řadou systémových problémů, kterésouvisejí s nutností sjednotit sociální zabezpečení dopožadavku sociálně-demokratické reformy. Bude nutnéod základů přebudovat ekonomické systémy, abychomdosáhli:• stabilizace zaměstnanosti,• stability mezi soukromým a veřejným sektorem,• rozšířeného pokrytí základních systémů sociálníhozabezpečení s účastí soukromého i veřejnéhosektoru,• nových vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,které mají za cíl obnovit spravedlivou rovnováhu silmezi kapitálem a prací, a především• rovnosti v přístupu a rozdělování zdrojů určenýchna sociální rozvoj.Tematické články 14Social Watch

Sociální ochrana nemůže zůstat izolovaná, oddělená odúsilí společnosti dosáhnout rekonstrukce demokracie.Požadavek její existence se musí stát nedílnou součástídemokratického systému politické ekonomie státua jeho demokratického potenciálu. Taková politickáekonomie vyžaduje další Nový úděl, který bude pevněstát na základech nové sociálně-demokratické úmluvy,která bude zasahovat až za hranice snu Franklina D.Roosevelta o ochraně kapitalizmu před krizí roku 1929.Je zřejmé, že když byl poprvé zvolen do úřadu, nebyloto kvůli programu Nového údělu, a že tehdy ani nemělv úmyslu prosazovat politiku, která byla v Novém úděluobsažena. Až narůstající tlak a hrozba davových nepokojůpo nepřehlédnutelných náznacích krize, kteroukritici systému mnohokrát předpovídali, jej přinutily tatoopatření zavést. Byla to očividně volba mezi provedenímreforem a ústupků shora a potenciálně nekontrolovatelnousociální explozí zdola.Ačkoli se Rooseveltovu Novému údělu podařilo snížittlak tím, že lidé dostali práci na celé řadě obrovskýchveřejně prospěšných projektů, zdaleka to nestačilok tomu, aby zajistil dlouhodobé přežití systému, kterýje poháněn logikou, vymykající se demokratickémuprincipu. Byla to až druhá světová válka, co Spojenéstáty vytáhlo z Velké deprese. 5 Jinými slovy: Kapitalizmusv případě Spojených států, tahouna globální tržníekonomiky, zachránila výroba pro válku, v níž zemřelymiliony lidí a vznikly miliardové zisky pro korporátnísektor světové ekonomiky.Úloha sociálního zabezpečeníSociální ochrana zůstane v dohledné budoucnostislepencem roztříštěných, nekoordinovaných, nedostatečnězacílených a vždy až ex post nasazovanýchtišících prostředků, které už neodpovídají dlouhodobýmproblémům neoliberálního kapitalizmu. Situace sižádá fundamentální přestavbu principů, ale i prostředkůpůsobících v sociální úmluvě, kterou jsme zdědili, a politickéma ekonomickém paradigmatu, které formovalojejí podobu a architekturu. Je nutné začít od počátkua znovu definovat příslušné funkce všech sektorů ekonomiky– státu, občanské společnosti, občanů a životníhoprostředí.Komplexní, převážně nepsaná úmluva mezi demokratickýmstátem, sociálním trhem a nehegemonskouspolečností by měla občanům poskytovat nezbytnésociální zabezpečení, které by jim umožňovalo působitv dynamické politické ekonomii, jež slouží každémučlenu určité společnosti. Prožíváme však zhoršení situace,které se vymyká tradičním vysvětlením obhájcůneoliberálního kapitalizmu. Spolehlivé plány důchodovéhopojištění a pracovní příležitosti se ztrácejí v džunglideregulované tržní ekonomiky a zdravotní stav většinyobčanů se zhoršuje, aniž by se objevovaly náznaky, ženetrpělivě očekávané ozdravení ekonomiky přinese pozitivnízměny. Reálné mzdy nadále stagnují, nerovnostv příjmech a bohatství dosahuje rekordní úrovně a stálevíce domácností opouští střední třídu. Situace si žádázcela nový úděl a rekonstrukci zanikající neoliberálnítržní ekonomiky.Úkolem nové sociálně-tržní ekonomiky budeupravit rovnováhu sil mezi kapitálem a prací, státema společností, městem a venkovem, Severem a Jihem,centrem a periferií. Taková společenská úmluva byměla podporovat dlouhodobý růst a široce rozšířenouprosperitu a podporovat jednotlivce a rodiny ne jakozaměstnance, ale jako občany. Na tomto základě byměla být postavena konkrétní politická opatření stranvšeobecně dostupné zdravotní péče, celospolečenskyrozšířeného vlastnictví aktiv, důchodového zabezpečenía celoživotního vzdělávání.Lidské potřeby předevšímJednoho dne si národy celého světa uvědomí, že nikoliten či onen prohnilý nebo zkorumpovaný jednotlivec čistrana, ale kapitalizmus samotný je tím, co destabilizujeekonomiku a působí většině příslušníků společnosti tolikstrádání. Přesto však mnozí vkládají nerealisticky vysokénaděje do iluzorní efektivity různých stimulačníchbalíčků, jejichž jediným účelem je zachránit kapitalizmuspřed jeho vlastní sebedestruktivní logikou. Svýmzpůsobem to není nic divného, když uvážíme nepříznivérozložení sil mezi společenskými vrstvami, které soupeřío příležitost provést demokratickou reformu budoucnostilidstva. Tlak na změnu sice sílí, ale dosud není dostsilný na to, aby ji dokázal prosadit.Jakkoli se tedy nemůžeme bránit reformám, anitěm, které mají jen minimální sociálně-demokratickýobsah a nabízejí z velké části jen tišící prostředky, musímepevně oponovat reformizmu, zejména reformizmutoho typu, který prohlašuje, že je možné neoliberálníkapitalistický systém polidštit, zjemnit a učinit citlivějšímvůči prohlubujícím se nesnázím jeho obětí. Tento systémje ze své podstaty založen na vykořisťování většinymenšinou, na soustředění vlastnictví a kontroly nad převážnouvětšinou bohatství ve společnosti v rukou nepatrnéhrstky vyvolených. Není možné jej reformovat nebozáplatovat pomocí pomíjivých sociálních opatření, kteráponechávají základ jeho společenské logiky beze změny.Pouze úplná transformace společnosti, uspořádanákolem nové logiky, může dát vzniknout světu, v němžhlavní prioritou budou lidské potřeby, nikoli zisky firem. n5 Chalmers Johnson, „Bankrot: Největší hrozba pro Spojené státy“(“Going Bankrupt: The US’s Greatest Threat“) Asia Times Online,24. ledna 2008. Ke stažení na: .Social Watch15Hospodářská krize – čas pro nový sociální úděl

Gender v období krize:potřeba nového rozvojového paradigmatuPřestože bylo dosaženo určitého pokroku, závazky v oblasti genderové rovnosti ještě zdaleka nebyly naplněny. Nevyrovnanýpokrok v plnění Rozvojových cílů tisíciletí – z nichž každý má i genderový rozměr – a nárůst chudoby a nerovnosti nesouvisí jens externími šoky a krizemi, ale také s hlubokou strukturální nerovnováhou. Politici musí přehodnotit pohled na makroekonomikua uvědomit si, že ekonomiky závisí z velké části i na tzv. ekonomice péče, v níž se angažuje převážně ženská část pracovnísíly. Přišel čas zavést nové rozvojové paradigma, které bude představovat rovnost práv a příležitostí pro všechny. Bude novýgenderový úřad OSN, UN Women, schopen stát se katalyzátorem takové změny?Genderová pracovní skupina Social Watch 1V roce 1979 se mnoho světových vlád podpisem Úmluvyo odstranění všech forem diskriminace žen (Conventionon the Elimination of All Forms of Discriminationagainst Women, CEDAW) zavázalo propagovat právažen. O šestnáct let později, v roce 1995, přijala 4. světovákonference o ženách komplexní akční plán k dosaženígenderové rovnosti, tzv. Pekingskou akční platformu.V září 2010 se světoví vůdci setkají v New Yorku na summituk plnění Rozvojových cílů tisíciletí, aby zhodnotilidosažené změny včetně snížení chudoby a nerovnosti,a poradili se, jak tento proces urychlit s ohledem namnohočetné a vzájemně související krizové stavy v oblastiklimatu, dostupnosti potravin, energetiky, financía ekonomiky.Přestože bylo dosaženo určitého pokroku, závazkypřijaté v Pekingu a v Úmluvě o odstranění všech foremdiskriminace žen ještě zdaleka nebyly naplněny. Kromětoho genderová rovnost není všude chápána jako součástprogramů udržitelného ekonomického a sociálníhorozvoje. Podle všech měřítek, včetně Indexu genderovérovnosti (Gender Equity Index, GEI) koalice Social Watch,je nutné v této oblasti usilovat o další pokrok, protože vládyrychle podepisují mezinárodní úmluvy, ale jen pomalusvé závazky naplňují.Narůstající chudoba a nevyrovnaný pokrok v plněníRozvojových cílů tisíciletí – z nichž každý má i genderovýrozměr – nesouvisí jen s externími šoky a krizemi, aletaké s hlubokou strukturální nerovnováhou. V obdobíkrize to jsou ženy, kdo nese břemeno snížení finančníchprostředků pro rozvoj, protože právě ony musejí s úbytkemrodinných příjmů hledat jiné způsoby, jak nakrmita zaopatřit své děti a další členy domácnosti, a brát nasebe další neplacenou práci, která kompenzuje útlumv poskytování sociálních služeb. Chudí – a ženy bývajínejchudší mezi chudými – nemají žádné finanční rezervy,pomocí kterých by se s krizí mohli vyrovnat. A přitomprávě ty země, které nemohou najít finanční prostředkyna podporu rozvoje, použily biliony dolarů na záchranubank a korporací.1 Tento článek je výsledkem práce Genderové pracovní skupinykoalice Social Watch, založené na závěrech Příležitostné zprávySocial Watch 06 „Zdůrazňování genderové ekonomiky: 15 let od4. světové konference o ženách“ (březen 2010). Autory článkujsou Enrique Buchichio a Amir Hamed ze sekretariátu koaliceSocial Watch.Hledání nového rozvojového paradigmatuPotravinové, ropné nebo finanční krize nejsou genderověneutrální. Vyostřují již existující nerovnosti a posilujíjejich negativní dopady na ženy a na oblasti ekonomiky,které jsou na ženách závislé. Ale jen velmi malá částz opatření, kterými se vlády brání proti dopadům krize,je zaměřená prioritně na zachování zaměstnanostia prostředků obživy u žen. Bez přesně cílených opatřeníbudou chudé ženy propadávat trhlinami v sociální sítia budou nuceny vyhledávat pochybnější zaměstnánís nižší produktivitou, nižším příjmem a nedostatečnousociální ochranou. Mnohé z nich se stanou oběťmi obchodus lidmi a nebezpečných nebo nelegálních forempráce.Opatření na ochranu žen před nejhoršími dopadykrizí jsou nezbytná. Neméně potřebná je však takédlouhodobá politika sociálního rozvoje, která bude genderovourovnoprávnost vyzdvihovat jako klíčový krokk dosažení rovnosti a zvýšení kvality života ve společnosti.Jak jsme mohli pozorovat v průběhu minulých krizív Asii a Latinské Americe, sociální indikátory se z krizezotavují dvakrát déle než indikátory ekonomické, a jenutné je důsledně monitorovat spolu s hospodářskýmrůstem. Hospodářský růst již nepředstavuje hodnověrnékritérium pro měření blahobytu jedinců ani společnosti.Musí dojít k posunu v paradigmatu a k jeho promítnutído praxe. Nejde o to, abychom se soustředili na růsta k tomu vytvořili nějaké ochranné politiky pro ženy nebopro chudé rodiny, ale o vytvoření a prosazení novéhorozvojového paradigmatu, v němž bude obsažena rovnoprávnosta rovnost příležitostí pro všechny.Přes pokrok v oblasti legislativního a politickéhorámce prožívají ženská hnutí po celém světě zklamáníz toho, že se vládám nedaří implementovat tyto rámcea dostát svým závazkům v oblasti genderové rovnosti.Jak uvedla Norah Matovu Wingová, výkonná ředitelkaRozvojové a komunikační sítě afrických žen (FEMNET):„Nelze přehlížet změnu dosaženou v politickém, společenskémi ekonomickém postavení afrických žen. Panujívšak obavy, že ženy, které požívají výhod této změny,představují stále jen menšinu.“ 2 Změn v každodennímživotě žen je jen málo a jsou nevýznamné, zejména vevenkovských oblastech a v případech žen, které jsounuceny migrovat v rámci států nebo přes jejich hranice.2 Zpráva nevládní organizace African Women „Beijing +15“,listopad 2009. Ke stažení na: .Genderové dopady hospodářské krizeHospodářská krize z roku 2008 a následně vznikléplány na obnovu na národní, regionální i mezinárodnírovině nerozeznaly, nepochopily, nepodchytily a nenapravilygenderové dopady finanční krize. Přetrvávajícípopírání existence genderového rozměru dopadů krize,spojené s neschopností začlenit ženy jako součást jejíhořešení, vytváří riziko, že nakonec bude přijata politika„návratu k normálnímu stavu“, která bude mít v dlouhodobémhorizontu velice negativní dopad na životy žen,mužů i dětí i životního prostředí, které obývají.Současná hospodářská krize se od předchozíchobdobí recese liší v tom, že tentokrát hospodářský útlumměl – a ještě bude mít – mnohem silnější, ačkoli diferenciovaný,dopad na ženy. Oproti minulým obdobím hospodářskérecese dnes ženy představují „největší – a nejméněuznávanou – hnací sílu hospodářského růstu naplanetě“, přinejmenším podle časopisu The Economist,podle kterého v posledních desetiletích ženy přispělyk rozvoji světové ekonomiky více než nové technologienebo rozvíjející se ekonomiky v Číně a Indii. 3 Tato skutečnostje však zcela přehlížena. A nejen to. Z nebývalepočetného zastoupení žen na pracovním trhu vyplývá,že v současnosti víc než kdy dříve přispívají k příjmůmdomácností. Proto integrace žen do pracovního životaznamená nejen větší přímý dopad krize na ženy samotné,ale i na domácnosti, jejichž příjmy budou s nárůstemnezaměstnanosti žen výrazně klesat.Ještě důležitější je skutečnost, že na začátku recesenebylo hospodářské postavení žen ani zdalekarovnoprávné s postavením mužů. Vzorce obsazovánípracovních míst charakterizované genderovou segregacína trhu práce, genderovou nerovností v úrovnimezd, vyšší koncentrací žen v práci na částečný úvazeka v takzvaném neformálním sektoru s nižšími příjmya slabou nebo žádnou sociální ochranou, to vše vedlok tomu, že ženy čelí krizi v nevýhodném postavení.Pro pochopení plného dopadu finanční a hospodářskékrize na ženy a genderové vztahy v současnostii budoucnosti je nutné uvědomit si její vnitřní provázanosta mnohočetné roviny. Genderový rozměr krize bylv převážné většině případů zcela opomíjen. Napříkladoficiální predikce vývoje nezaměstnanosti v Evropě udávajístejné hodnoty pro muže i pro ženy. Tyto statistiky3 Ruth Sunderlandová, „Ten nepořádek nadělali muži, nechte teďpromluvit ženy“ (“This mess was made by men. Now let thewomen have their say”), The Observer, 1. února 2009. Ke staženína: .Tematické články 16Social Watch

však neberou v potaz převahu žen v práci na částečnýúvazek, oblasti, která se do statistik nezaměstnanostinezahrnuje. V roce 2007 představovaly ženy pracujícína částečný úvazek 31,2 % občanek EU, což bylo čtyřikrátvíce než podíl mužů. 4 Ženy zastupují také většinuposkytovatelů veřejných služeb, představují dvě třetinypracovní síly ve školství, zdravotnictví a poskytování sociálnípéče; je tedy pravděpodobné, že nezaměstnanostžen poroste neproporcionálně se škrty ve výdajích naveřejný sektor.Chceme-li pochopit dopad snižování výdajů naveřejný sektor na ženy, a to jak v krátkodobém, taki v dlouhodobém horizontu, měla by před zavedenímúsporných opatření proběhnout genderová analýza jejichdopadu. Reakce vlád na současnou krizi se zaměřila naodvětví s převahou mužů (např. automobilový průmyslnebo stavebnictví), ale snížení veřejných výdajů nepochybněpovede k přesunu služeb jako pečovatelství zpětk ženám, což dále omezí jejich možnosti participovat navšech aspektech života. Podobně dopad snížení výdajůna podporu služeb v socio-ekonomicky znevýhodněnýchkomunitách povede k posílení závislosti žen jak v rámcirodiny, tak i v komunitě.Po celém světě vzrůstá míra nezaměstnanosti ženkvůli zastaralé genderové koncepci a škrtům ve veřejnýchvýdajích, zatímco jejich participace na neformálníekonomice a „dobrovolné“ práci roste, neboť mizí opatřenísociální ochrany a od žen se očekává, že uvolněnýprostor zaplní.Globální problémy: stručný přehledV Asii, Africe, Evropě, Latinské Americe i na Střednímvýchodě ženská hnutí uznávají pozitivní dopad mezinárodníchúmluv na životy žen a dívek. V některýchoblastech byl však zaznamenán nárůst náboženskéhoextremismu a/nebo pravicového konzervatizmu, který jespojen s propagací diskriminačních zákonů proti ženáma snahou o jejich zachování. Mnoho zemí a politickýchstran se snaží manipulovat právo lidí na kulturní a náboženskoudiverzitu, aby získaly záminku porušovat lidskápráva, včetně práv žen, dívek, lidí nemocných HIV/AIDSa lidí s odlišnou sexuální orientací. 5 Politické utlačovánížen a jejich práv bývá také průvodním jevem ozbrojenýchkonfliktů a nadměrného soustředění na militarizaci, nikoliblahobyt, jako na prostředek zajištění bezpečnosti.Variace tohoto fenoménu je možné pozorovat v Africea v jiných rozvojových regionech, kterých se krize dotklaprostřednictvím různých přenosových kanálů. Zároveňse stalo nezbytné používat genderovou perspektivu4 Evropská ženská lobby, Ženy a hospodářská krize: nezbytnostgenderového pohledu (Women and the economic crisis: theurgency of a gender perspective), 2010. Ke stažení na: .5 Viz například Social Watch, Zdůrazňování genderové ekonomiky:15 let od 4. Světové konference o ženách (Putting gendereconomics at the forefront – 15 years after the IV WorldConference on Women), březen 2010. Ke stažení na: .pro rozklíčování situace uvnitř domácností, neboť osoby,které sdílejí stejný prostor, spojují asymetrické mocenskévztahy. 6 Kromě toho je – i přes současnou proměnusociálních rolí – rozdělení práce v rámci domácnostipodle pohlaví stále velmi rigidní. Omezení, která z tétodělby práce vyplývají pro ženy, jakož i sociální hierarchiena ní vybudovaná, určují nerovnou situaci uvnitř tří úzcepropojených systémů: pracovního trhu, systému sociálníochrany a domácností.Latinská Amerika a Karibik:nedostatečná genderová politikaÚbytek obchodu – jak v objemu, tak i v hodnotě –, poklestransferů a nezaměstnanost, doprovázená nárůstemchudoby, představují v Latinské Americe hlavní negativnídopady globální hospodářské krize. Přes 2 miliony lidípřišly v roce 2009 o práci a i přes prognózy o obnoveníhospodářského růstu v roce 2010 bude obtížné tato pracovnímísta nahradit. 7 K tomu je nutné připočíst, že podlezprávy Hospodářské komise OSN pro Latinskou Amerikua Karibik (Economic Commission for Latin America andthe Caribbean, ECLAC) v roce 2009 poklesl následkemkrize vývoz z oblasti o 24 %. 8Dosud se reakce na krizi v regionu soustředila nastabilizaci finančního sektoru a na kroky směřující k udrženípoptávky a zaměstnanosti a podporu zranitelnýchčástí společnosti. Jen minimum opatření, přijatých vládamiLatinské Ameriky a Karibiku, však zmiňuje ženy,přestože dopad recese pociťují silněji jak z hlediskanezaměstnanosti, tak z hlediska přesunu do horších pracovníchpozic s nižší produktivitou práce a slabší sociálníochranou. V rámci těchto politik je nutné zohlednit genderovounerovnost, neboť akumulace zisků se nezakládájen na vytěžování přírodních zdrojů, ale i na přístupuk levné pracovní síle, přičemž ženy představují pracovnísílu ze všech nejlevnější.Výrobní proces představuje – ačkoli se to tak formálněneuznává – pro ženy dvojité břemeno: v domácnosti(či „dobrovolné“ práci) a v nižších mzdách, kteréslouží zvýšení zisků. V průběhu posledního desetiletídošlo ve většině zemí v regionu ke snížení platů, které vyvolalpředevším vstup většího počtu žen na pracovní trh.Na 10. regionální konferenci o ženách v LatinskéAmerice a Karibiku v srpnu 2007 schválilo 33 vlád Konsenzusz Quita, který požaduje přijetí všech potřebnýchnástrojů a mechanismů podpůrných aktivit (affirmativeaction), včetně legislativních reforem a rozpočtovýchopatření, k zajištění participace a práv žen. 9 Neschopnost6 Výzkumný tým Social Watch, Gender a chudoba: případ spojitýchnerovností (Gender and poverty: a case of entwined inequalities),2005. Ke stažení na: .7 Mezinárodní organizace práce, Přehled pracovních podmínekv Latinské Americe a Karibiku v roce 2009, Ženeva, leden 2010.8 ECLAC, Mezinárodní obchod v Latinské Americe a Karibiku v roce2009: krize a obnova, leden 2010. Ke stažení na: .9 „Země Latinské Ameriky a Karibiku přijaly konsenzusprosadit závazky učiněné v Quitu ilustruje nedostatkyv politice genderové rovnosti, které souvisí s neochotouvlád přijímat a prosazovat mechanismy na podporu žena s převahou asymetrických politik „blahobytu“, založenýchspíše na charitě než na lidských právech.Na nedávné 11. regionální konferenci o ženáchv Latinské Americe a Karibiku, která se uskutečnila v červenci2010 v Brazílii, předložila ECLAC zprávu, která zkoumápokroky v úsilí o genderovou rovnost a potíže, kterýmjsou ženy v regionu nadále nuceny čelit. 10 Tato zprávanavrhuje novou společenskou úmluvu o přerozdělenícelkové práce (placené i neplacené) mezi muže a ženy,a to za účelem usnadnění přístupu žen na pracovní trh. 11Afrika: jen kapka v mořiPřes pokrok ve vytváření legislativy zaměřené na genderovourovnost a rovné zacházení vyjádřily africké ženysvé zklamání nad chováním vlád, které velmi rychle přislíbilysvou účast na programech na ochranu lidskýchpráv a přijaly závazky na mezinárodní i regionální úrovni,ale své závazky teď plní jen velmi pomalu.Stínová zpráva afrických nevládních organizacío vývoji 15 let po pekingské konferenci dospívá k závěru,že „mnoho praktických kroků, které byly v posledníchpěti letech přijaty, jsou jen kapkou v moři, když je srovnámes bezpočtem příslibů, které africké vlády ve věciusilování o genderovou rovnost, rovnoprávnost a posílenípostavení žen přijaly. Stručně řečeno, afričtí vůdcové anizdaleka nenaplnili očekávání, která do nich občankyjejich zemí vkládaly.” 12Ačkoli vládní politiky v současnosti obsahují určitérámcové prvky „genderové rovnosti“, celkově jsou tatoopatření nedostatečná k tomu, aby posílila pozici žen,a zejména jejich sexuální a reproduktivní zdraví a práva.V kontextu globální hospodářské a finanční krizebyli v Africe prvními lidmi, kteří přišli o zaměstnání veformálním sektoru, ti, kteří pracovali na nižších úrovních,a většinu těchto lidí tvoří právě ženy. Zastoupení ženve formální ekonomice je stále téměř nulové a jejichneplacená práce zůstává bez uznání, ačkoli její objemz Quita“ (“Latin American and Caribbean countries approveQuito consensus”), 14. srpna 2007. Ke stažení na: .10 ECLAC, Jaký stát? Jaká rovnoprávnost? (What kind of State?What kind of equality?), červenec 2010. Ke stažení na: .11 Více informací o tomto regionu viz: Social Watch, „LatinskáAmerika a Karibik: Řešení krize není možné bez genderovýchpolitik“ (“Latin America and the Caribbean: no solution to thecrisis without gender policies”), 2010. Ke stažení na: .12 FEMNET, „Regionální stínová zpráva organizace AfricanWomen k 15. výročí Pekingské konference“ (“TheAfrica Women’s Regional Shadow Report on Beijing+ 15”), 2009. Ke stažení na: .Social Watch17Gender v období krize: potřeba nového rozvojového paradigmatu

pod tíhou sociálních a hospodářských dopadů makroekonomickýchpolitik stále narůstá.Feminističtí ekonomové opakovaně poukazovali naskutečnost, že genderové dopady globální krize narůstajív politickém kontextu, který naráží na časové břímě žena nutí je přijímat další pečovatelské role v závislosti natom, jak se zhoršuje dostupnost tržně nebo v rámci veřejnéhosektoru poskytovaných služeb. Z tohoto kontextuvyplývá také vyšší míra nezaměstnanosti u žen a/nebosílící marginalizace žen v neformálním sektoru, a potenciálnětaké zhoršení jejich pracovních podmínek. 13Arabský svět:posílení ekonomického postavení ženV rozporu se všeobecně rozšířeným mýtem o homogenním„muslimském světě“ se ženská hnutí v arabskémregionu snaží o vnitřní transformaci svých komunit a nalokální úrovni bojují proti konzervativní interpretaci islámu,která popírá genderovou rovnost a spravedlnost.I přes zažité kulturní návyky se mezi arabskými zeměmiobjevují významné rozdíly, pokud jde o implementaciusnesení z pekingské konference. Lze vysledovat vícefaktorů, které to ovlivňují, včetně způsobu, jak se v tékteré zemi interpretují náboženské texty ve vztahu k ženám,což se následně projeví v zákonech o právech žena v postavení, které ženy mají mimo rámec domácnostia rodiny.Ačkoli všechny arabské státy podepsaly a ratifikovalyCEDAW, učinily tak s tolika výhradami, že záměrkonvence víceméně potlačily. Jiné země, jako napříkladAfghánistán, konvenci ratifikovaly, ale nikdy nepředložilyzprávu Výboru CEDAW.O tom, jak významnou úlohu hraje náboženstvív tomto regionu, zejména v úsilí o podporu žen, bylořečeno již mnoho. Feministky zde již dlouho debatujío užívání slova „fundamentalizmus“ ve smyslu konzervativníinterpretace islámu. 14 Zároveň vznikají novéiniciativy, jejichž cílem je reformovat muslimský zákono rodině zevnitř. 15 Ženské organizace v regionu uznávají,že hlavní překážkou posílení jejich participace na vláděnení náboženská tradice, ale nedostatek politické vůle.V prosinci 2009 proběhlo v Káhiře regionální konzultačnísetkání několika ženských organizací, jehož cílembylo zhodnotit dosažené pokroky a dosud nevyřešenéproblémy, které v arabské oblasti přetrvávají od přijetípekingské platformy. Regionálního setkání se zúčastnilo235 představitelek hnutí za ženská práva a zástupkyňobčanské společnosti ze 14 zemí a jeho závěrem bylo13 Rozvojové alternativy žen v nové éře (Development Alternativeswith Women for a New Era, DAWN), „Nová podoba feministicképolitiky a strategie na globálním Jihu“ (“Re-imagining FeministPolitics and Strategies in the Global South”). Ke stažení na:.14 Více informací viz Anita Nayarová, „Podněty k zamyšlenío fundamentalismu v „Social Watch: Arabský svět 30 let poCEDAW“ (“Food for thought on ‘fundamentalisms, in SocialWatch, “The Arab region: 30 years of CEDAW”), 2010. Ke staženína: .15 Viz Musawah – Za rovnost v rodině (Musawah - For equality inthe family). Ke stažení na: .vytyčení budoucích priorit pro naplňování pekingsképlatformy v arabské oblasti. 16Ačkoli míra participace žen v tomto regionu vzrostla,ve srovnání s ostatními regiony je stále velmi nízkáa i nadále převažuje vztah ekonomické závislosti žen namužích se všemi sociálními důsledky v ní obsaženými.Ženy jsou často zaměstnány v neformálním sektoru,a pokud mají vlastní firmu, zpravidla se zdržují výkonusvé vedoucí role a přenechávají ji mužským členům rodiny.Když už vstoupí do formálního zaměstnání, obvykledostávají nižší plat než jejich mužské protějšky - ačkolityto údaje jsou dostupné jen v malém množství zemí. 17Arabská oblast rozhodně nezůstala nedotčena dopadyglobální hospodářské krize, která způsobila zpomaleníekonomiky a ovlivnila možnost lidí vykonávatsvá lidská práva. Někteří zastánci práv žen zdůrazňují,že současná krize dala vládám příležitost změnit svoumakroekonomickou politiku tak, aby podpořily nárůstinvestic do propagace genderové rovnosti. Jiní tuto strategiizpochybnili s tím, že politiky a programy na podporupostavení žen nemohou být v muslimském kontextuefektivní, pokud jejich implementaci brání síly stojícímezi ženami a státními institucemi, například tradicea náboženské zvyklosti. 18Jihovýchodní Asie:pokrok a přetrvávající problémyV říjnu 2009 se organizace a sítě z oblasti jihovýchodníAsie, zastupující široké spektrum žen a dívek, setkalyna Fóru nevládních organizací a potvrdily pekingskouplatformu jako strategický dokument pro posílení postavenížen a dívek, lidských práv, míru, sociálních jistota genderově citlivého rozvoje. Fórum zároveň dospělok závěru, že současná krize, která se týká rozvoje, zadluženosti,klimatických změn, dostupnosti potravin,ozbrojených konfliktů, finančního sektoru i rostoucíhonásilí vůči ženám, má velmi vážný dopad na práva žena dívek v celém regionu. 1916 Regionální stínová zpráva organizace Women’s Rights Expertsk 15. výročí Pekingské konference, El-Karama, 2010. Ke staženína: .17 Mona Chemali Khalafová, Kontrola žen nad ekonomickýmizdroji a jejich přístup k finančním zdrojům (Women’s controlover economic resources and access to financial resources),Ekonomická a sociální komise OSN pro západní Asii (UNEconomic and Social Commission for Western Asia, ESCWA), 31.srpna 2009. Ke stažení na: .18 Vivienne Wee, Farida Shaheed et al., „Ženy posilují vlastní pozice:Rámec, který se ptá a mění“ (“Women empowering themselves:A framework that interrogates and transforms”), 2008. Kestažení na: .19 Závěrečné prohlášení fóra nevládních organizací jihovýchodníAsie 15 let po pekingské konferenci (Final Declaration ofthe Asia Pacific NGO Forum on Beijing +15). Ke staženína: .Fórum mimo jiné vyzdvihlo skutečnost, že CEDAWbyla ratifikována v celém regionu kromě čtyř zemí (Bruneje,Nauru, Palau a Tonga), a označilo tuto skutečnostza pozitivní krok. Kromě toho celá řada zemí v regionu,například Thajsko, Kambodža a Filipíny v jihovýchodníAsii nebo Indie, Nepál a Bangladéš v jižní Asii, představilasvé národní akční plány boje proti násilí páchanému naženách. 20 Vznikají nové zákony a politiky na posílení jistota práv žen v tak zásadních oblastech, jakými jsou důstojnézaměstnání a přístup k úvěrům a trhům. Některézemě zavedly kvóty či jiná afirmativní opatření na zvýšenízastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu(Afghánistán, Indonésie, Východní Timor), zatímco jinépodnikly kroky k posílení zdravotní péče pro ženy a dívkya zavedení opatření na zmenšení genderové propastiv gramotnosti a primárním a sekundárním vzdělávání.I přes tyto pokroky fórum vyzdvihlo rozsah a složitostproblémů, kterým ženy a dívky v regionu stálečelí, a jejich obtíže ve snaze vyrovnat se s cyklicky seopakujícími krizemi. Účastnice fóra věnovaly zvláštnípozornost dopadu těchto krizí na ženská práva a vyslovilypožadavek zavedení sub-regionální ekonomickéintegrace a vzniku národních rozvojových plánů, kteréby spočívaly na principech a postupech ekologické udržitelnosti,potravinové soběstačnosti, finančního začlenění,všeobecné sociální ochrany, ekonomické solidaritya férového obchodu.ZávěrPotřeby žen a dívek v současnosti přesahují požadavekpropagovat pekingskou platformu a zavést CEDAWv podobě, která zahrnuje plánování udržitelného rozvoje,jehož základem je lidský blahobyt. Regionální fóra jakoFórum nevládních organizací jihovýchodní Asie zdůrazňujínutnost sub-regionální ekonomické integrace a vznikunárodních rozvojových plánů, které by byly založeny naprincipech a postupech ekologické udržitelnosti, potravinovésoběstačnosti, finanční transparentnosti, všeobecnésociální ochrany, ekonomické solidarity a férovéhoobchodu.Současná globální recese představuje ideální příležitostvytvořit nový rozvojový model, v němž musí klíčovouúlohu hrát genderová rovnost a sociální začlenění. Je nezbytnépřehodnotit makroekonomické modely založenéna udržování nízké inflace a zvládnutelných deficitů, a pochopit,že rostoucí ekonomika vyžaduje důstojné mzdya přínos všech lidí k hospodářské produktivitě. K tomu jezároveň zapotřebí uznat, že produktivní ekonomika je závislána široké pečovatelské ekonomice, v níž se angažujepřevážně ženská část pracovní síly. Přišel čas zavést novérozvojové paradigma, které bude představovat rovnostpráv a příležitostí pro všechny. n20 Noeleen Heyzer, příspěvek na Fóru nevládních organizacíjihovýchodní Asie, Manila, říjen 2009.Tematické články18 Social Watch

Globální klima: Kodaňský kolaps15. konference OSN o klimatických změnách, která se konala v prosinci 2009 v Kodani, nevedla ke spravedlivé, právně závaznédohodě, která by stanovila cíle buď pro výrazné snížení emisí, finanční a technologickou podporu nebo detailní postup zelenéhorozvoje k odvrácení nebezpečných dopadů klimatických změn. Kodaňská dohoda není ani kolektivním projevem snahy bojovatproti klimatické krizi ani vyčerpávajícím rámcem, který by vyžadoval efektivní, transparentní a zodpovědnou participaci všechzúčastněných – vlád, organizací občanské společnosti a finančních institucí.Md ShamsuddohaPracovní skupina Rovnost a spravedlnost, Bangladéš 115. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSNo klimatických změnách (United Nations FrameworkConvention on Climate Change, UNFCCC), která se konalav prosinci 2009 v Kodani, nevedla k právně závaznédohodě, které by bylo zapotřebí pro dosažení cíle zachovánínárůstu globální průměrné teploty pod 2 stupniCelsia. Rozdílné zájmy členů rozdělily UNFCCC na dvěskupiny: ty, kteří souhlasí s 1. dodatkem (včetně 40průmyslově vyspělých zemí a transformujících se ekonomik)a ty, kteří s ním nesouhlasí. Šestadvacetičlennátzv. „reprezentativní skupina“, z níž většinu představujízemě souhlasící s 1. dodatkem, dosáhla přijetí Dohody –ovšem za pomoci netransparentního, shora vnucenéhoa velmi restriktivního procesu.Mechanismus „zdola zaváděných závazků a kontrol“2 snižování emisí, jak jej přináší Dohoda, nesplnícíle, které doporučil mezivládní panel pro klimatickézměny – 25 až 40 % pod úroveň roku 1990. Závazkydosud učiněné v souladu s Dohodou neodrážejí volánídelegátů po „ambiciózních“ a „robustních“ závazcícha krocích. Přijetí „nezávazné“ Dohody bylo ve skutečnostidiplomatickým vítězstvím vyspělých a pokročilýchrozvíjejících se ekonomik.Kodaň: ztracené nadějeOd přijetí akčního plánu na 13. konferenci na Bali v prosinci2007 pracovaly tisíce delegátů v ad-hoc pracovnískupině pro dlouhodobé kooperativní kroky (Ad HocWorking Group on Long-term Cooperative Action, AWG--LCA) a ad-hoc pracovní skupině pro další závazky pročleny 1. dodatku podle Kjótského protokolu (Ad HocWorking Group on Further Commitments for AnnexI Parties Under the Kyoto Protocol, AWG-KP). I v Kodanise přes četné rozdíly v názorech delegáti snažili usmířitco nejvíce rozporů a následně předložit co nejaktuálnějšívýsledky práce obou pracovních skupin předzávěrečné plénum.Na tomto pozadí se zrodila paralelní iniciativav rámci dánského předsednictví, jejímž cílem bylo předložitnávrh ze strany „reprezentativní skupiny“. Kdyždánský předseda vlády Lars Løkke Rasmussen předložilKodaňskou dohodu před členy rámcové konvence1 Tento dokument nevyjadřuje stanovisko žádné země, strany neboskupiny.2 Tento mechanismus požaduje dynamickou formu mezinárodníspolupráce, při níž by zemím mělo být umožněno průběžně sehlásit k novým závazkům v omezování emisí.a požádal o její schválení, byl silně kritizován za snahuprosadit shora působící rozhodovací proces, který bylv rozporu s Chartou OSN i s tradicemi a historickýmizvyklostmi rozhodování v rámci OSN.Zatímco rozhovory o klimatických změnách doposudpatřily mezi ty nejtransparentnější z mezinárodníchjednání, kodaňské setkání bylo velmi omezující vůčiúčastníkům z oblasti občanské společnosti, ačkoli disponovaliplatnou akreditací a mandátem zúčastnit secelého procesu. V posledních dnech jednání byl početzástupců občanské společnosti omezen na několikstovek. Ačkoli přijetí Dohody podpořilo i několik rozvojovýcha nejméně rozvinutých zemí (Least developedcountries, LDC), mnoho rozvojových zemí striktněodsoudilo proces jako „netransparentní“ a „nedemokratický“a oponovalo přijetí Dohody jako rozhodnutírámcové konvence.Nakonec se strany v průběhu neformálního vyjednávánízprostředkovaného generálním tajemníkemOSN Ban Ki-Moonem dohodly na přijetí rozhodnutírámcové konvence s tím, že rámcová konvence „berev úvahu“ Dohodu, což znamená, že ji shromáždění neodhlasovaloani neschválilo. Dohoda tedy nemůže býtoznačována za „kolektivní úsilí“ v boji s klimatickoukrizí. Vybudování kolektivního úsilí vyžaduje efektivní,transparentní a zodpovědnou participaci všech zúčastněných– vlád, organizací občanské společnostia finančních institucí – která zaručí, že všichni budouspolečně usilovat o globální prosperitu, blahobyt a udržitelnost.Robustní útlumový cílStabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféřena úrovni, která by zabránila nebezpečným antropogennímvlivům (dangerous anthropogenic interference,DAI) 3 v rámci klimatického systému je konečným cílemUNFCCC. Na základě vědeckých prognóz se všeobecněsoudí, že nárůst teploty musí být stlačen pod 2 stupněCelsia. 4 Rozvojové země požadují od vyspělých zemí,3 Pokud jde o definici DAI, „je třeba vzít v úvahu nejen vědeckyvyhodnotitelné problémy, ale také (...) ekonomické, politickéa dokonce i etické otázky.“ Viz: Michael E. Mann, „Definicenebezpečných antropogenních vlivů“ („Defining dangerousanthropogenic interference”). Ke stažení na: .4 UNFCCC, „Zpráva o konferenci smluvních stran rámcovékonvence na 15. zasedání v Kodani ve dnech 7.-9. prosince2009“ (“Report of the Conference of the Parties on its fifteenthSession, held in Copenhagen from 7 to 9 December 2009“),dodatek, druhá část: Kroky přijaté konferencí v rámci jejího 15.zasedání, FCCC/CP/2009/11/Add.1, 30. března 2010, 5. Kestažení na: .aby se zavázaly k tomu, že do roku 2020 sníží emiseo 40 – 45 % oproti stavu z roku 1990. 5V diskusi všichni zúčastnění požadovali „robustní“a „ambiciózní“ snížení emisí, ačkoli definice těchto pojmůzůstávala vágní. Stejně tak Dohoda neuvádí žádnékvantitativní údaje o snížení emisí, ke kterým by sevyspělé země zavázaly po roce 2012, ať už v podoběintegrovaných nebo individuálních cílů. Ačkoli převážnávětšina zemí, které přistoupily k Dohodě, souhlasí s názorem,že klimatické změny v současnosti představujínejvětší globální výzvu, nekladou mandatorní či závaznéemisní cíle.Více než 120 zemí – které z více než čtyř pětin přispívajík emisím skleníkových plynů – přistoupilo k Dohodě,a mnohé z nich připojily upozornění, že přistoupík dalšímu dobrovolnému snížení emisí prostřednictvímprocesu „závazků a kontrol“. Ale i přesto, že závazkypodléhají mezinárodnímu dohledu, nebyl zaveden žádnýmechanismus, který by zajišťoval, že budou podniknutykroky nutné k dosažení těchto cílů. Kromě toho,i kdyby byly stávající závazky v plné míře dodrženy, jemožné, že průměrná globální teplota stoupne na koncistoletí o 3 a více stupňů. 6Podkopávání ducha konvenceUNFCCC poskytuje silný základ pro komplexní, spravedlivýa efektivní mezinárodní systém kontroly klimatickýchzměn, který efektivně vyjadřuje nutnost stabilizovatklimatický systém, přičemž zároveň uznáváprávo jednotlivých zemí na rozvoj za účelem omezováníchudoby a zajišťování dostupnosti potravin. Konvenceje založená na principu rovnosti, podle kterého vyspělézemě, které nesou největší podíl na problému klimatickýchzměn, musí „jít příkladem“, jakož i na principuspolečné, ale diferencované zodpovědnosti všech zemí.Proto je přijetí nezávazné dohody diplomatickým vítězstvímvyspělých a pokročilých rozvíjejících se zemí.Pokus vyspělých zemí posílit a rozšířit model „závazkůa kontrol“ pod zástěrkou Kodaňské dohody by jimumožnil zříci se vlastní zodpovědnosti a uhlíkového dlu-5 Kjótský protokol stanovil rok 1990 jako rozhodný rok, podlekterého mají být měřeny všechny přijaté úmluvy o snížení emisí.V roce 2007 však 4. hodnotící zpráva mezivládního panelu proklimatické změny (IPCC) hodnotila snížení emisí podle hodnotz roku 2000.6 Wolfgang Sterk et. al., „Je cosi shnilého ve státě dánském ,aneb jak vyklouznout z Kodaně“ (“Something Was Rotten in theState of Denmark – Cop-Out in Copenhagen”), Institut pro klima,životní prostředí a energetiku ve Wuppertalu, duben 2010. Kestažení na: .Social Watch19Globální klima: Kodaňský kolaps

hu, který dluží rozvojovým zemím za dřívější bezuzdnévyužívání kapacity zemské atmosféry. Tato nadbytečnáspotřeba dala vzniknout adaptačnímu dluhu, protožerozvojové země byly – a i nadále jsou – nuceny snášetnejhorší dopady klimatických změn, a také emisnímudluhu. Proto by vyspělé země měly přistoupit k ambicióznímusnížení vlastních emisí, které by rozvojovýmzemím umožnilo zvýšit vlastní emise a uspokojit takpožadavky udržitelného rozvoje.Financování adaptace:obrovské mraky, ale žádný déšťŠirší strategie pro boj s klimatickými změnami (např.útlum jejich dopadu, adaptace a podpora existujícíhorozvoje a růstu) jsou vzájemně propojené a představujípro rozvojové země významnou výzvu, jejíž implementacebude vyžadovat dodatečné a nikoli nevýznamnéfinanční zdroje.Adaptační financování – financování adaptacerozvojových zemí na klimatické změny – musí rozvíjetjejich sociální a ekonomickou kapacitu tak, aby bylaschopná pohltit současné i budoucí šoky. Adaptační financovánízahrnuje: rozvoj s klimatickým zajišťováním 7 ,ekonomický růst, oficiální rozvojovou pomoc (officialdevelopment assistance, ODA) a existující infrastrukturu;dodatečné investice do infrastruktury; nákladyadaptace na komunitní úrovni; vznik nových kapacit;obnovu služeb eko-systémů; řešení hromadné migracea začlenění adaptace do strategií na omezení chudobya dalších relevantních vládních politik a programů. Z tohotodůvodu představuje financování adaptace klíčovétéma pro nejméně rozvinuté země (LDC), malé ostrovnírozvojové země (SIDS) 8 a africké země, které budoupravděpodobně nejvýrazněji postižené dopady klimatickýchzměn.Odhadované množství financí potřebných k uskutečněníadaptace bylo předmětem mnoha studií. Oxfordskývýbor pro odstranění chudoby (Oxfam) odhadujevíce než 50 miliard dolarů 9 , Rozvojový programOSN (UNDP) 86 miliard 10 a UNFCCC 28−67 miliard 11ročně. Další zpráva o finančních tocích, kterou vypracovalsekretariát UNFCCC, odhaduje finanční zdroje, kterébudou v roce 2030 zapotřebí na odstranění následků, na130 miliard dolarů s tím, že další stovky miliard budouzapotřebí k zajištění adaptace v rozvojových zemích.7 „Klimatické zajišťování“ je zkratkové označení pro identifikovánírizik rozvojového projektu či jakéhokoli jiného přírodního čilidského aktiva následkem proměnlivosti a změn klimatua zajištění, že tato rizika budou snížena na přijatelnou úroveň.8 Do skupiny SIDS patří 52 zemí – některé jsou členy OSN, některéne – a 10 z nich patří zároveň i do skupiny LDC.9 Oxfam, „Adaptace na klimatické změny: Co je v chudých zemíchzapotřebí a kdo by to měl zaplatit“ (“Adapting to climate change:what’s needed in poor countries, and who should pay”), OxfamBriefing Paper 104, 2007. Ke stažení na: .10 UNDP, Zpráva o lidských zdrojích 2007/2008: Boj protizměnám klimatu. Lidská solidarita v rozděleném světě (HumanDevelopment Report 2007/2008: Fighting climate change.Human solidarity in a divided world), New York, 2007. Ke staženína: .11 UNFCCC, „Investice a finanční toky k řešení klimatických změn“(“Investment and financial flows to address climate change”),orientační zpráva, 2007. Ke stažení na: .Přes výsledky těchto studií, které většinou stály na různých„shora dolů“ směřujících metodikách, požádalyrozvojové země kromě stávající rozvojové pomoci o 1– 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) vyspělýchzemí. Čína navrhla, že by vyspělé země měly na kompenzaciklimatických změn věnovat kromě 0,7 % podleMonterreyského konsenzu o rozvojové pomoci (tj. 260miliard dolarů v roce 2007) dalších 0,5 % svého HDP. 12V této souvislosti předpokládá Kodaňská dohodapro období 2010-2012 uvolnění 30 miliard „nových,dodatečných zdrojů“ jako kolektivního závazku vyspělýchzemí „s vyrovnaným rozložením mezi adaptacía odstraněním následků“. 13 Ačkoli nejméně rozvinutézemě a malé ostrovní rozvojové země, jakož i Afrikajako celek, získají preferenční přístup k adaptačnímufondu, současný závazek je nevýznamný. Kromě tohoneexistuje žádný příslib financování po roce 2012.Dlouhodobou projekci financování adaptačních aktivitv nejzranitelnějších zemích Kodaňská dohoda vůbecnezohledňuje.Skutečnost je neveselá: Vyspělé země na jednustranu projevily společný a nestranný zájem o řešenívlastní finanční krize, která vznikla na základě selhánítrhů, ale na druhou stranu nejeví ambice přistoupit sestejným zájmem k řešení klimatické krize, za kteroujsou zodpovědné. Přitom ve srovnání s 20 bilióny dolarůna přímých platbách a nepodmíněných zárukách, kterévyspělé země v průběhu krize nabídly soukromémusektoru, je částka potřebná k řešení klimatických změnrelativně skromná. 14Legitimizace neokoloniálního nástrojeIdeologie financování boje proti změnám klimatu je prorozvojové země zásadní otázkou bez ohledu na absolutníčástku. Na závěrečném plenárním zasedání smluvníchstran rámcové konvence chtěla velká část delegátůze západních zemí spojit financování, které rozvojovýmzemím nabízeli, se závazkem přijmout Dohodu, což delegátiz rozvojových zemí označili za „nabízení úplatku“.Ed Milliband, britský ministr pro energetiku a klimatickéotázky, naprosto jasně prohlásil, že dokud delegáti nepřijmouDohodu, „nebude fond zprovozněn“. 15 DelegátSpojených států hovořil v podobném duchu.Tento pokus provázat financování s přistoupenímk Dohodě není v souladu s představou UNFCCC o financování,kterou byl dobrovolný závazek vyspělých zemí.Kromě toho se opět ozývají hlasy po využití zahraniční12 Založeno na skutečnosti, že v roce 2007 zahraniční rozvojovápomoc členů Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace prohospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) ve výši 104miliard představovala 0,28 % hrubého národního důchodu zemíDAC. Zdroj: OECD (2008).13 UNFCCC, „Zpráva Konference členů o jejím patnáctém zasedání“,op. cit.14 Antonio Tricarico, „Kdyby Keynes seděl u jednacího stoluo klimatu... Návrh Mezinárodní klimatické unie a Globálníhoklimatického fondu, založeného na Zvláštních právech čerpání“(“If Keynes could sit at the climate negotiations table... Proposalfor an ‘International Climate Union’ and a SDR-based ‘GlobalClimate Fund’”), CBRM, diskusní příspěvek 1, 2010.15 Reuters, „Klimatická dohoda pod vedením USA je v Kodaniohrožena“ (“U.S.-led climate deal under threat in Copenhagen”),19. prosince 2009. Ke stažení na: .rozvojové pomoci jako nejpravděpodobnějšího zdrojefinancí, a to i přesto, že dárcovské země v posledních30 letech nesplnily žádný ze svých závazků. V současnostijsou všechny adaptační instrumenty – s výjimkounedávno zprovozněného Adaptačního fondu Kjótskéhoprotokolu – naplňovány prostřednictvím bilaterálníhodárcovství typu rozvojové pomoci, především skrzeexistující finanční architekturu.Mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi probíhaldlouho trvající boj o budoucí podobě finanční architekturypro financování adaptace a zmírňování dopadu.Vyspělé země usilovaly o to, aby fond spravovalaexistující instituce, Globální fond životního prostředí(GEF), zatímco rozvojové země požadovaly vznik novéhoorgánu, protože GEF považují za obtížně přístupný.Toto téma vyřešilo konsenzuální ustanovení nezávisléRady adaptačního fondu, jejíž členové jsou jmenovániKonvencí, které také přímo podléhají.S ohledem na vzorce diferencovaných historickýchzodpovědností se má za to, že náklady na adaptaciby jako svůj dluh měl nést vyspělý industrializovanýsvět, který je z velké části zodpovědný za její vznik. Dluhynení možné splácet půjčkami ani granty – tento vztahse vymyká modelům „dárce – příjemce“ či „sponzor– klient“. Dalším zdrojem financí jsou pro země, kterésplňují požadovaná kritéria, půjčky od multilaterálníchrozvojových bank (MDB). Tyto instituce postrádají kredibilitunutnou ke spravování těchto fondů, protože jsouneúspěšné v oblasti sociální a environmentální ochrany,postrádají demokratické vedení, nepřijaly žádný závazektransparentního a zodpovědného chování a v minulosti,ale i dnes, poskytovaly a poskytují úvěry protěžbu fosilních paliv. 16 MDB jsou neokoloniální nástrojea legitimizovat je jako výkonné entity klimatického financováníby nebylo nic jiného než kosmetická úpravastávající politiky rozvojové pomoci vyspělých zemí.Konec Kjóta: návrat Bushovy strategiePo frustrujícím výsledku Kodaňské konference došlok další polarizaci klimatické diplomacie. Ani z Dohodynení jasné, jak bude vyjednávací proces pokračovat.Pokud jde o akční plán z Bali, přijatý na 13. konferenciv prosinci 2007, pokračují vyjednávání ve dvouskupinách: AWG-LCA, která jedná o rozšíření aktivita zajištění plné, efektivní a udržitelné implementaceDohody, a AWG-KP, jejímž úkolem je stanovit cíl sníženíemisí pro období po roce 2012 v okamžiku, kdy vědeckédůkazy požadují výrazné snížení v rozsahu aspoň25-40 % do roku 2020. Jen Kjótský protokol zajišťujezávazky pro období 2008-2012 a stanovuje právně závaznékolektivní a individuální cíle pro strany 1. dodatku(stanovené pro každou zemi individuálně) za účelemsnížení emisí skleníkových plynů.Téměř všechny vyspělé země – včetně Austrálie,Japonska a EU – se společně vyslovily pro zrušeníKjótského protokolu a spojení obou vyjednávacích linií,aby dospěly k jedinému právnímu výsledku, který byzajišťoval zahrnutí vyspělých rozvojových zemí. NapříkladSpojené státy nehodlají ani ratifikovat Protokol,ani přijmout právně závaznou dohodu; namístotoho dávají přednost zdola vybudované „implemen-16 ActionAid, „Obilní delikventi“ (“Cereal Offenders”), briefing,červenec 2008. Ke stažení na: .Tematické články20 Social Watch

tační dohodě“. Ta by pomocí sady rozhodnutí v rámciUNFCCC formalizovala a posílila existující ustanoveníÚmluvy o změně klimatu o dobrovolných, nezávaznýcha celou ekonomiku zahrnujících závazcích snížit emiseskleníkových plynů. Tento přístup „slibů a přehledů“ jev přímém rozporu s Kjótským protokolem a ponechávájednotlivým zemím možnost volby, jaké cíle si stanovía jak jich dosáhnou. Zatímco kjótský přístup specifikujecíle pro určitá období a hodnocení, zda tyto cíle byly splněny,proces navrhovaný v Kodaňské dohodě připomínávyjednávání ve Světové obchodní organizaci (WTO),kde jednotlivé země jednou za několik let přijímají novézávazky ke snížení obchodních bariér. 17Kjótský protokol, který vytvořil globální koalicimezi politiky, odborníky, byrokraty, organizacemi občanskéspolečnosti a lidmi po celém světě, nastínil integrovanýpostup v boji s problematikou klimatickýchzměn. Přístup „vyzobávání“ preferovaných možnostíze strany vyspělých zemí připomíná vyjádření Bushovyvlády, že „Kjóto je mrtvé“. 18 Tehdy tento výrok představitelémnoha zemí odsuzovali; dnes se tyto země musísnažit, aby Kjótský protokol udržely při životě a dopomohlymu postoupit do další fáze.Cesta vpřed ke CancúnuNa konferencích smluvních stran Rámcové konvenceOSN v Kodani i na Bali se účastníci jednání soustředili dotří hlavních bloků: (a) Evropská unie, (b) Spojené státy,podporované Kanadou a Japonskem, a (c) G77 a Čína.Posledně jmenovaný blok je nejpočetnější a sdružuje132 zemí včetně rozvojových zemí, nejméně rozvinutýchzemí a malých ostrovních států. Je to platformatéměř pro všechny země, které nepřistoupily k 1. dodatku,tedy těch, které nejsou historicky zodpovědné zasoučasnou klimatickou krizi. S ohledem na nemožnostsrovnání ekonomické síly a růstu HDP jde však zároveňo nejrůznorodější skupinu, které dominují zájmy pokročilýchrozvojových zemí (Čína, Brazílie, Indie, Jihoafrickárepublika).Existence těchto tří bloků vedla ke vzniku „trojúhelníkovéklimatické diplomacie“. Například Evropskáunie usilovala o přijetí jednotného právního závěrua pokoušela se přesvědčit především Spojené státy,ale i pokročilé rozvojové země, o přijetí závazných cílů.Na druhou stranu, jak bylo naznačeno výše, Spojenéstáty prosazovaly „implementační dohodu“. Pokročilérozvojové země poukazovaly na historickou odpovědnostvšech průmyslových zemí, včetně Spojených států,a tlačily je k tomu, aby se samy pustily do boje s klimatickýmizměnami, jak se k tomu zavázaly v článku3.1 UNFCCC.Významné rozdíly se objevily i mezi členy skupinyG77 a Číny; malé ostrovní státy a nejméně rozvinutézemě požadovaly jednání o dlouhodobé kooperaciv rámci protokolu, který by fungoval paralelně s Kjótskýmprotokolem. Tato skupina také požadovala pre-Klimatické změny, finance a Rozvojové cíle tisíciletíIan PercyTřicet miliard dolarů „nového a dodatečného“ financování,které požaduje Kodaňská dohoda, nemůžemeani zdaleka považovat za hotovou věc. Konečnáčástka může odrážet priority OSN a její odhodlánívěnovat se adaptaci na klimatické změny a zmírňováníjejich následků, ale historický trend nenípříliš povzbudivý. Dárci z řad vyspělých zemí patrněnesplní cíl věnovat do roku 2015 0,7 % hrubéhonárodního důchodu (HND) na zahraniční rozvojovoupomoc; už dnes máme například zprávy z finskéobčanské společnosti, že financování klimatickéagendy bude vypuštěno z rozvojového rozpočtu. 1Ve většině zemí, které podobné závazky přijaly, jesituace podobná. Kromě toho organizace Better Aidzveřejnila projekci, podle které příjemcům pomociubudou více než 2 miliardy dolarů, jakmile rozpočetklimatických fondů začnou vyčerpávat transfery dozemí s průměrným národním důchodem. 21 Better Aid. Ke stažení na: .2 Tamtéž.ferenční alokaci finančních zdrojů na adaptaci, kteroupokročilé rozvojové země nepodpořily. Oproti globálnímugeopolitickému přístupu se pozice Spojených státůa Číny v globální klimatické diplomacii výrazně sbližují,protože obě země dávají přednost vlastním národním,nikoli globálním zájmům.Vzniklá multipolarita v globální klimatické diplomaciise promítá do celé řady klíčových faktorů, kterébrání výraznějšímu pokroku v budoucím jednání, kterévyvrcholí na 16. konferenci smluvních stran Rámcovékonvence, jež se uskuteční v listopadu 2010 v Cancúnu(Mexiko). Bez existence slučitelného přístupu na straněpokročilých rozvojových a vyspělých zemí včetněSpojených států je nepravděpodobné, že by tato konferencepřinesla pozitivní výsledky či průlom v klimaticképolitice. Kromě toho už s ohledem na složitost globálníklimatické politiky není možné rozdělovat strany UN-FCCC na dvě skupiny podle jejich vztahu k 1. dodatku.Přestože mnoho rozvojových zemí a ekonomik zastávánázor, že tuto dichotomii je nutné zachovat, je zapotřebídiferencovat země ve skupině oponující 1. dodatku, abyse urychlil negociační proces.Rozvojové cíle tisíciletí nebudou splněnya v mnoha oblastech světa nebude dosaženo anidalších předem vyhlášených cílů. Jako příčina nedostatečnéhoplnění cílů se často uvádí nedostatekfinancí pro rozvojovou pomoc. Na základě současnýchtrendů je snadné si představit výrazný propadv zahraniční rozvojové pomoci určené pro jinéagendy než klimatické změny. Političtí představitelé,zejména členové Organizace pro hospodářskouspolupráci a rozvoj, čelí stále silnějšímu tlaku nato, aby jimi poskytovaná pomoc přinesla viditelnévýsledky. Existuje reálné nebezpečí, že rozvojovécíle méně kvantitativní povahy by mohly být odsunutydo pozadí, aby uvolnily prostor dosažení snázeověřitelných cílů v oblasti adaptace na klimatickézměny a zmírňování jejich následků.Abychom předešli tomu, že dárcovské i rozvojovézemě zapomenou na rozvojové závazky, jenutné na 16. konferenci o klimatických změnáchv Cancúnu stanovit pravidla pro financování klimatickéagendy. Bez existence jasných a snadnoověřitelných pravidel pro přístup k „novým a dodatečným“finančním zdrojům by se mohlo stát,že větrné elektrárny a projekty na využití biomasydostanou přednost před vzděláváním a dalšími rozvojovýmiprioritami. nZávěrZ nedávné analýzy výsledků jednání v Kodani 19 od pracovníkůUNDP vyplývá, že konference neuspěla v tom,že nedošlo k dohodě o budoucím rámci klimatickýchzměn. Ale kdyby se strany držely Kodaňské dohodyjako překlenovací politické směrnice o základních tématech,technická vyjednávání ve skupinách AWG-KPa AWG-LCA by mohla probíhat výrazně rychleji a textyby mohly dříve dosáhnout finální podoby i s tím, že bybraly v potaz obavy zemí, které nesouhlasily s Dohodou.Mezitím se na dalším setkání po Kodaňské konferenciprodloužil mandát obou ad-hoc pracovníchskupin. Je pravda, že tento dvoukolejný systém přinášínezanedbatelné výhody, protože velká část potřebnéhoinstitucionálního rámce již existuje. Pokud bychom zvolilijiný přístup, ohrozili bychom tím výsledky, kterýchbylo dosud dosaženo ve vyjednávacím procesu. n17 Harro van Asselt, „Kodaňský chaos? Politika klimatických změnpo roce 2012 a mezinárodní právo“ (“Copenhagen chaos? Post-2012 climate change policy and international law”), AmsterdamLaw Forum, 2(2), 2010. Ke stažení na: .18 Dick Thompson, „Proč američtí environmentalisté vkládají nadějedo Evropy“ (“Why U.S. Environmentalists Pin Hopes on Europe”),Time, 26. března 2001. Ke stažení na: .19 Alina Averchenkova, „Výsledky Kodaňské konference:Vyjednávání a Dohoda“ (“The Outcomes of Copenhagen: TheNegotiations and the Accord”), série dokumentů o klimaticképolitice skupiny pro životní prostředí a energetiku při UNDP, únor2010. Ke stažení na: .Social Watch21Globální klima: Kodaňský kolaps

Privatizace evropského financování rozvoje:Úloha Evropské investiční bankyFinanční architektura Evropské unie pro poskytování rozvojové pomoci musí být přestavěna tak, aby odrážela výrazné změny,které se v posledních několika letech odehrály pod vlivem globální krize. Organizace občanské společnosti vyjadřují své obavyohledně zásadní nejednoznačnosti charakteru veřejných bank, jako je Evropská investiční banka (EIB), která jednoznačně neníregionální rozvojovou bankou, ačkoli předstírá, že financuje rozvoj pomocí přátelských investičních operací. Existuje riziko,že debata o reformě evropské pomoci a širších úlohách financování rozvoje by mohla být ovlivněna přístupy, které budoupodporovat agendu nadnárodních korporací.Antonio Tricarico (koordinátor)Kampaň za reformu Světové banky(Campagna per la Riforma della Banca Mondiale, CRBM)Evropské financování rozvojové pomoci se nachází nakřižovatce. Dopad finanční a hospodářské krize na veřejnéfinance většiny členských států EU obrací trendzvyšování oficiální rozvojové pomoci (ODA), který jsmepozorovali v posledním desetiletí. 1 Ačkoli evropské vládyzůstávají štědrými dárci a poskytují více než polovinucelosvětové ODA, je čím dál jasnější, že Evropská uniejako celek do roku 2015 nedosáhne svých cílů. Snahyzvýšit kvalitu a efektivitu rozvojové pomoci, které silněpodporují evropští dárci, jsou přitom v ohrožení. 2V tomto negativním kontextu se v oficiálních kruzíchv Bruselu a dalších evropských metropolích objevilnový, oportunistický názor, že je potřeba zaujmout „holistický“přístup k mezinárodní rozvojové spolupráci a financovánírozvoje. Cílem je rozšířit definici financovánírozvoje tak, aby do ní spadaly i komerční a investičníaktivity, a upřednostňovat intervenci ze strany soukroméhosektoru coby nástroj hospodářského růstu a snadi budoucího rozvoje.Na první pohled by se takový přístup mohl zdát jakopřepracování Washingtonského konsenzu, ale i přesideologickou náklonnost ve prospěch soukromých trhůse rozvíjí nová vize a strategie, jak se vyrovnat s veřejnýma soukromým partnerstvím. Financování rozvoje užnení vnímáno jen jako instrument na podporu reformymakroekonomické politiky na globálním Jihu, jak tomubylo v posledních desetiletích, ale stále častěji jako veřejnápáka k přilákání soukromého kapitálu. V kontextuhospodářské krize a znovu narůstající důležitosti,kterou G20 přisuzuje financování rozvoje a mezinárodnímfinančním institucím jako klíčovým instrumentůmmezinárodního veřejného financování, se tento přístupstal také klíčovým pro podporu evropského obchodupo celém světě ve chvíli, kdy soukromé kapitálové trhyvyschly.Evropskému financování rozvojové pomoci tedyhrozí riziko, že se stane součástí dlouhodobého záchran-1 CONCORD, „Porušené přísliby pomoci ze strany EU činíRozvojové cíle tisíciletí nedosažitelnými, uvádí CONCORD poté,co OECD zveřejnila údaje o rozvojové pomoci“ (“Broken EU aidpromises push Millennium Development Goals out of reach, saysCONCORD as OECD announces aid figures”), tisková zpráva,Brusel, 14. dubna 2010.2 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/Výbor prorozvojovou pomoc (OECD/DAC), Zpráva o rozvojové spolupráci(Paříž, 2010).ného plánu, který bude prospěšný pro evropský obchod,někým označovaný jako „korporátní blahobyt“, místoaby pomáhal chudým na globálním Jihu, kteří nenesoužádnou zodpovědnost za vznik této krize, ale víc než kdojiný trpí jejími následky.Spoluúčast soukromého sektoruFinancování soukromého sektoru multilaterálními rozvojovýmibankami (MDB) 3 se od roku 1990 zdesetinásobiloz původních méně než 4 miliard dolarů na vícenež 40 miliard ročně. Finance soukromého sektoru dnespředstavují velkou část portfolia mnoha multilaterálníchinstitucí a téměř polovinu celosvětové ODA.Od Monterreyského konsenzu z roku 2002 bylpředpoklad, že financování rozvoje je třeba začít čerpatz mezinárodních kapitálových trhů, postupně přijatvýznamnými rozvojovými institucemi s tím, že stále podružnějšía méně významná role připadá pomoci probudování kapacity a institucí a pro vytváření prostředílákavého pro domácí i zahraniční soukromé investory.Tyto názory znovu zazněly na Mezinárodní konferencio financování rozvoje v Dauhá v prosinci 2008.Rozvoj pochopitelně nespočívá jen v utrácení rozvojovépomoci a soukromý sektor se může stát životnědůležitým motorem pro udržitelný rozvoj, ale soukroméspolečnosti mohou mít také škodlivý vliv na chudobu,lidská práva a životní prostředí, zejména v kontextumezinárodních soukromých investic. Kromě toho bymělo být předem stanoveno, jaký soukromý sektor – zdazahraniční nebo domácí, ziskový nebo neziskový – a zajakých podmínek by měl získat vzácnou podporu mezinárodníveřejnosti k dosažení rozvojových cílů.Mezinárodní občanská společnost nedávno vyjádřilasvé přesvědčení, že přístup multilaterálních rozvojovýchbank k soukromému sektoru a rozvoji nebylvždy dostatečně soustředěný na podporu udržitelnéhorozvoje nebo omezování chudoby. 4 Multilaterální rozvojovébanky měly tendenci dávat při výběru projektůa monitoringových a evaluačních procedur přednostkomerční, nikoli společenské a environmentální ná-3 Mezinárodní nebo regionální mezivládní agentury jako Světovábanka nebo Africká rozvojová banka.4 Action Aid, projekt Bretton Woods, Christian Aid, CRBM, Evropskásíť pro oddlužení a rozvoj (Eurodad) a Third World Network (TWN),Podtrženo, sečteno, žije se nám lépe? Multilaterální financovánía soukromý sektor v rozvojových zemích – Čas na nový přístup(Bottom Lines, Better Lives? Multilateral Financing to the PrivateSector in Developing Countries – Time for a New Approach),březen 2010. Ke stažení na: .vratnosti. Zvláštní důvod k obavám představuje rychlýnárůst tzv. „arms-length“ investic finančního sektoruskrze prostředníky jako soukromé banky nebo soukroméinvestiční společnosti. Jak ukazují aktuální průzkumy,velká část prostředníků, zastupujících multilaterálnírozvojové banky, působí prostřednictvím zahraničníchfinančních center a mohla by tedy přispět k útěku kapitáluz globálního Jihu na Sever. 5Nový přístupTento trend na úrovni Evropské unie kulminoval návrhemschválit přístup „všechno z Unie“ 6 – obdobu přístupu„všechno ze státu“, kterou v době italského předsednictvív roce 2009 podporovala G8. To by znamenalo,že se do závazku EU nezapočítá jen ODA, ale i vývozníúvěry, investiční záruky a transfery technologií. Nástrojena podporu obchodu a investic by byly v rozvojovýchzemích použity k přitahování soukromých zahraničníchinvestic jako klíčového motoru rozvoje.Takový přístup vychází z transformací, které evropskýsystém financování rozvojové pomoci již prodělal.„Domácí banka“ Evropské unie, Evropská investičníbanka (EIB), která už od 80. let minulého století pomalu,ale vytrvale zvyšovala objem svých operací mimo EU,se na poli rozvojového financování stala hráčem, jehožvýznam je srovnatelný s Evropskou komisí (EC) a největšímievropskými bilaterálními dárci. EIB je možnépovažovat za „Evropskou společnost pro mezinárodnífinancování“, protože její mandát obvykle spočívá v tom,že poskytuje soukromému sektoru přímé půjčky na konkrétníprojekty. Operace soukromého sektoru členskýchstátů zároveň podporují podobné instituce, fungujícína bilaterální úrovni – takzvané Evropské instituce profinancování rozvoje (European Development FinanceInstitutions, EDFI).Evropské vlády se začaly soustředit na otázku,jak tyto mechanizmy posílit, místo aby reformovalyinfrastrukturu ODA pomocí inovativních mechanizmůfinancování rozvoje. Silný důraz na podporu mezinárodníchinvestic jako primární hnací síly rozvoje – ve chvíli,kdy Evropská unie reviduje svou všeobecnou investiční5 Richard Murphy, „Investice do rozvoje směřují do daňových rájů“(“Investment for development: derailed to tax havens”), pracovníverze zprávy o využívání daňových rájů rozvojovými finančnímiinstitucemi připravená pro IBIS, NCA, CRBM, Eurodad, Forum Syda Síť pro spravedlivé zdanění, duben 2010.6 Komise evropského společenství, „Podpora rozvojových zemí naprahu hospodářské krize“, zpráva vydaná Komisí EU a určenáEvropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskémua sociálnímu výboru a výboru regionů, Brusel, 8. dubna 2009.Tematické články 22Social Watch

politiku 7 – zároveň podkopává příležitosti na posílenímobilizace domácích zdrojů. Ta by představovala nejudržitelnějšídlouhodobý přístup k rozvoji, protože nabízímožnost zredukovat závislost rozvojových zemí na finančnípomoci a zahraničních investicích a izolovat jeod dopadu vnějších šoků a krizí.Na konci roku 2009 vstoupila v platnost Lisabonskásmlouva, která stanovila strukturální rozvojové cíle,zejména omezení (a v dlouhodobém horizontu vymýcení)chudoby, jakož i ochrany a podpory lidských práva podpory demokracie, jako obecné horizontální cílecelkové zahraniční politiky Evropské unie. 8 Implementacenové smlouvy však otevřela širší diskusi o tom, jakprovádět rozvojovou pomoc pod vedením nově jmenovanéhovysokého představitele EU pro zahraniční věcia bezpečnostní politiku, a následně jak podřídit rozvojovépolitiky a cíle – jak je definuje evropský konsenzuso rozvoji z roku 2005 9 – do obchodních, bezpečnostnícha širších geopolitických priorit Evropské unie. V tomtokontextu se z použití části omezeného rozvojového rozpočtuna evropské úrovni stalo kontroverzní politickétéma. 10V tomto novém politickém kontextu dala revizeexterních půjček EIB - která začala v roce 2009 a předpokládáse, že bude dokončena na počátku roku 2011 -vzniknout širší debatě, která zdaleka přesahuje budoucnostposkytování úvěrů pro rozvojové země a zahájilanovou diskusi o potřebě změnit architekturu evropskéhofinancování rozvoje. To se v následujících letech a v obdobídiskusí o novém rozpočtu EU pro období 2013-2020patrně stane jablkem sváru mezi občanskou společnostía evropskými institucemi a vládami. Je vhodné podívatse pozorněji na současnou diskusi a zabývat se otázkamia návrhy, jak se vyhnout rostoucí privatizaci evropskérozvojové pomoci.Evropská investiční banka: případová studieÚkolem EIB je přispívat k integraci, vyrovnanému rozvojia ekonomické a společenské soudržnosti členskýchstátů Evropské unie. 11 Mimo rámec EU operuje pod různýmimandáty. V prosinci 2006 Evropská rada přijalanový Mandát pro vnější úvěrování EIB (External LendingMandate, ELM) pro roky 2007-2013. Ten představujeaž 27,8 miliardy eur (35,3 miliardy dolarů) - o vícenež 7 miliard eur (9 miliard dolarů) více než předchozímandát – na poskytování úvěrů na projekty v zemíchmimo Evropskou unii s výjimkou oblastí Afriky, Karibikua Tichomoří (AKT).Pokud jde o oblast AKT, řídí se EIB ustanovenímiDohody o partnerství z Cotonou, kterou Evropská unie7 Seattle to Brussels Network, „Obnovení veřejného zájmuo evropskou mezinárodní investiční politiku“ (“Reclaiming publicinterest in Europe’s international investment policy”), zprávaobčanské společnosti o budoucnosti evropské mezinárodníinvestiční politiky, Brusel, 12. května 2010.8 Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie. Kestažení na: .9 Ke stažení na: .10 Cidse, Eurostep, CONCORD a Aprodev, „Podle právníků je návrhAshtonové o Evropské službě pro vnější činnost v rozporus unijními zákony“ (“Lawyers reveal Ashton’s EEAS proposalbreaches EU law”) tisková zpráva, Brusel, 26. dubna 2010.11 Viz: .uzavřela se 79 zeměmi AKT a přislíbila jim 1,7 miliardyeur (2,2 miliardy dolarů) z vlastních zdrojů a další2 miliardy eur (2,5 miliardy dolarů) prostřednictvím Investičníhonástroje, fondu financovaného z Evropskéhorozvojového fondu, který pod správou Evropské komiseshromažďuje příspěvky členských států a je řízen EIB.Organizace občanské společnosti, které monitorujíposkytování úvěrů ze strany EIB, v posledních desetiletech vznesly celou řadu námitek proti fundamentálnírozporuplnosti postavení této veřejné banky, která zcelazjevně nepatří mezi regionální rozvojové banky, protožefinancuje údajně prorozvojové investiční operace,aniž by statutárně podléhala evropským rozvojovýmpolitikám a cílům. Zjednodušeně řečeno, činnost EIBmimo rámec Evropské unie se soustředila převážně naspolufinancování infrastrukturních projektů většího rozsahu,energetických projektů, zaměřených na posíleníenergetické bezpečnosti EU, a na rozvojové intervencev soukromém sektoru – včetně soukromého finančníhosektoru na globálním Jihu –, takže z většiny půjček EIBprofitovaly spíše evropské společnosti a vývozci nežmístní komunity.U příležitosti schválení nového mandátu pro vnějšíúvěrování v roce 2006 si několik členských států Evropskéunie vynutilo zavedení specifického ustanovenío tom, že v polovině období platnosti mandátu proběhnerevize jeho realizace. 12 Tyto státy vyjádřily své obavyz toho, že poslání mandátu se v EIB rozmělňuje kvůličasto nekonzistentnímu a nejasnému rozšiřování polepůsobnosti banky mimo Evropskou unii.Součástí revizního procesu bylo i dvojí externí hodnocení,přičemž to nejdůležitější provedl ad hoc ustanovenýřídící „výbor moudrých“, který jmenovala banka vespolupráci s Evropskou komisí a předsedal mu MichelCamdessus, bývalý předseda Mezinárodního měnovéhofondu. Kromě řady doporučení zazněla v závěrečnézprávě 13 nejedna výtka, včetně toho, že „převod politikyEvropské unie do úvěrových strategií EIB a hospodářskéa sektorové analýzy potřeb konkrétní země jsou velmiomezené; snaha EIB monitorovat implementaci projektů,zajišťovat lokální přítomnost a sledovat environmentálnía sociální aspekty se stále zdá být nedostatečná,a schopnost EIB uspokojit požadavky mandátu s ohledemna rozvojové aspekty je pouze nepřímá.” 14Camdessusova zpráva však nakonec pouze konstatovala,že klíčovým prvkem fungování banky je dominancesoukromého sektoru. Zároveň si protiřečí tím,že volá po výrazném rozšíření úlohy EIB ve financovánírozvoje navýšením jejího mandátu o 2 miliardy eur (2,5miliardy dolarů) na nový mandát pro klimatické změny,po zvýšení investic banky nad rámec záruk EU (včetněsociálních sektorů) a palety nabízených finančních instrumentůa po koncesním úvěrování, při kterém by sepeníze EIB míchaly s granty Evropské unie.12 “Rozhodnutí Rady z 19. prosince 2006,” Úřednívěstník Evropské unie, 30. prosince 2006. Ke staženína: .13 Michael Camdessus et al., „Revize externího mandátuEvropské investiční banky pro období 2007-2013: Zprávaa doporučení řídícího „výboru moudrých“, únor 2010. Ke staženína: .14 Tamtéž, 26.Společenský blahobyt a úskalí rozvojeEIB byla založena jako investiční banka. Je těžké jitransformovat do rozvojové instituce, protože by bylonutné změnit celou její kulturu, jak jsme v poslednímdesetiletí jasně viděli na příkladu Mezinárodního měnovéhofondu. 15EIB nicméně získala od roku 2009 v kontextufinanční a hospodářské krize významnou roli v rámcipřístupu „všechno z Unie“. Když se ukázalo, že je zapotřebívíce zdrojů, a členské státy Evropské unie se nijaknehnaly do toho, aby zvyšovaly své příspěvky na ODA,zůstala EIB jedinou institucí, která mohla snadno navýšitobjem půjček vydáním dluhopisů na kapitálových trzícha rozšířením komunitního garančního schématu na svéexterní úvěry. Občanská společnost je velmi znepokojenanávrhem, že by EIB měla v rámci rozvojové pomocizastoupit roli, kterou členské státy Evropské unie v kontextukrize nebyly ochotny plnit. 16 EIB půjčuje peníze nakvazikomerční úrok, čímž přispívá k novému zadlužovánírozvojových zemí. Kromě toho není EIB jako investičníbanka v nejlepší pozici k tomu, aby rozvojovým zemímv období krize nabízela holistickou a smysluplnou odpověďna jejich problémy. To platí zejména v případězemí s nízkými příjmy, které by měly obdržet granty nauspokojení potřeb vyvolaných krizí, a v krajním případěby měly přijímat pouze zvýhodněné úvěry a nikdy nezadluženost na komerční bázi. 17Ačkoli přímé zahraniční investice (FDI) by mohlypřispět k endogenním rozvojovým procesům, platí to jenv omezeném rozsahu a za velmi specifických podmínek,jak detailně prokázala Konference OSN o obchodua rozvoji (UNCTAD). 18 Proticyklické finanční intervencev kontextu krize vyžadují mnohem ambicióznější přístupnež pouhé navyšování zdrojů, které EIB poskytujeglobálnímu Jihu. Současné pokusy omezit negativníenvironmentální a sociální dopady na místní komunityjsou vítány, ale jsou jen slabou náhradou za posíleníjiných, efektivnějších mechanizmů v rámci architekturyrozvojové pomoci Evropské unie. Tyto principy platíi v případě podpory globálních veřejných statků, jakojsou prostředky určené na adaptaci na klimatické změnya mírnění jejich dopadů. Přestože by prostředky určenéna klimatickou agendu měly být striktně odděloványod rozvojové pomoci, je třeba vzít v potaz celou řaduponaučení o tom, jakými kanály nejefektivněji přenášeta distribuovat rozvojovou pomoc.Nucená transformace části operací EIB na skutečnéinstrumenty financování rozvoje pomocí vytvořenífunkčních vazeb na systém rozvojové pomoci Evropskéunie – Evropský rozvojový fond, finanční instrument prorozvojovou spolupráci (DCI) a EuropeAid – by snad bylapříliš riskantní, kdyby měla probíhat v rychlosti a bezpříslušných záruk, že EIB bude dodržovat standardy,15 Eurodad a koalice Counter Balance, „Společné podání Evropskésítě pro dluh a rozvoj a koalice Counter Balance panelu moudrýchv kontextu revize externího mandátu Evropské investiční banky“,Brusel, 28. ledna 2010.16 Alex Wilks, Společenský blahobyt a úskalí rozvoje. Proč Evropskáinvestiční banka za hranicemi EU nesplnila očekávání, Brusel:Counter Balance, únor 2010.17 Eurodad a koalice Counter Balance, op. cit.18 UNCTAD, „Hospodářský rozvoj v Africe: Nová úloha přímýchzahraničních investic“, (New York a Ženeva: Organizacespojených národů, 2005). Ke stažení na: .Social Watch23Privatizace evropského financování rozvoje: Úloha Evropské investiční banky

které v poskytování rozvojové pomoci uplatňuje EU. Tytoinstituce a mechanizmy jsou ze své podstaty odlišnéa jejich rozdílnosti by mohly ohrozit pracně vydobytý,a i tak omezený pokrok, kterého Evropa pozvolna dosáhlav implementaci klíčových priorit efektivity rozvojovépomoci (mimo jiné iniciativa na straně příjemce, existencerozvojové strategie a transparentnost).EIB by neměla svou úlohu rozšiřovat do dalšíchoblastí financování rozvoje, jako je například technickáasistence. Evropský účetní dvůr v jedné své zprávěz roku 2007 uvádí, že technická asistence zůstávalavysoce neefektivní. 19 Nedávné studie ukázaly, že jdejen o nástroj podporující západní firmy, aniž by mobilizovalefektivní nasazení zdrojů na Jihu. Od technickéasistence je však třeba očekávat minimálně to, aby bylapoháněna poptávkou, aby se přizpůsobovala potřebámpříjemce a aby obsahovala silný komponent budováníkapacit. 20V krátkodobém časovém horizontu je nutné zavéststriktní opatření na zamezení dalším ztrátám, aby seúvěrování EIB mohlo přizpůsobit cílům Evropské uniev oblasti rozvoje a lidských práv, které by měly být nedílnousoučástí všech zahraničních operací EU. Finančnízdroje EIB – které by bylo možné kombinovat s granty– by měly být převedeny do ostatních existujícíchevropských mechanizmů nebo jiných mezinárodníchfinančních institucí.Evropská architektura financování rozvojeToto doporučení by ve střednědobém časovém horizontuvytvořilo potřebu předefinovat celkovou architekturuEU pro financování rozvoje. Tento přístup je v souladus klíčovou prioritou agendy efektivity rozvojové pomoci,tj. snižovat fragmentaci a duplicity mezi institucemidárcovských zemí.V tomto smyslu řídící „výbor moudrých“ překročilrámec svých kompetencí a vyjádřil několik jasných doporučeník otázce integrace EIB s obnovenou evropskouarchitekturou financování rozvoje. Identifikoval potřebuvytvořit dceřinou společnost EIB, která by spravovalavnější úvěrování banky, a dále „evropskou platformupro externí spolupráci a rozvoj“, která by poskytovalakomplexní koordinační mechanizmy založené na optimálnímmodelu kombinování grantů a půjček a stálana vzájemné důvěře mezi finančními institucemi. Tatoplatforma by měla být otevřena pro Evropskou banku proobnovu a rozvoj (EBRD), Rozvojovou banku Rady Evropya bilaterální finanční instituce, zejména pro Evropskéinstituce pro financování rozvoje (EDFI). Tento mechanizmusby urychlil řešení problémů identifikovanýchEvropskou radou na konci roku 2008 21 , které se týkajíspolečných směrnic pro slučování grantů a úvěrů na evropskéúrovni a získávání dalších zdrojů pro financovánírozvojové pomoci.Pro střednědobý časový horizont a další rozpočtovéobdobí EU navrhuje Camdessusova zpráva dvě možnářešení, která by – v souladu s krátkodobým vývojem –drasticky změnila evropskou architekturu financovánírozvoje: zřízení „Evropské agentury pro externí financování“,která by sloučila externí finanční aktivity EIBa finanční aktivity Komise, týkající se externích investic(čímž by vyloučila většinu rozvojového rozpočtu EU);nebo zřízení Evropské banky pro spolupráci a rozvoj,která by byla významným evropským nástrojem, zastřešujícímexterní aktivity EIB spolu s externími aktivitamiEvropské komise a EBRD.Evropské instituce o těchto návrzích dosud vedlyinterní diskuse, aniž by zaujaly veřejné stanovisko.Existuje však sílící požadavek, aby se EIB, případněs podporou dalších zdrojů, stala klíčovým nositelemširších externích aktivit Evropské komise a udržovalastěžejní úkol finanční podpory rozvoje soukroméhosektoru v rámci celkové činnosti. Evropské instituce profinancování rozvoje mezitím vyjádřily svůj zájem o užšíspolupráci s EIB a podpořily myšlenku společné platformy,jejíž pilotní aktivity by se měly zaměřit na oblastklimatického financování.Občanská společnost zastává názor, že Evropskáunie nemusí zřizovat vlastní rozvojovou banku. 22 Nenínutné rozšiřovat řady již existujících globálních a regionálníchmultilaterálních rozvojových bank, zvlášť vechvíli, kdy je nutné ty existující reformovat a vylepšitjejich efektivitu. Sepisování memorand o porozuměnímezi EIB a mezinárodními finančními institucemi dosudpřineslo jen omezené výsledky. Evropská unie by místotoho mohla uvažovat o přenesení většího množstvízdrojů na stávající mezinárodní finanční instituce, pokudpodstoupí vhodné reformy. V tomto smyslu by mezinárodnífinanční instituce měly implementovat striktnístandardy zodpovědného financování a evropské vládyby se měly soustředit na zlepšení koordinace a efektivitysvých aktivit.Pokud jde o návrh na zřízení nové agentury, je velminejisté, zda by EU byla schopna v rámci financovánírozvoje lépe strukturovat a eventuálně rozšířit dimenziúvěrování soukromého sektoru s částečným využitímvlastního rozvojového rozpočtu na zvýhodněné úvěrypro soukromý sektor, aniž by vložila obdobné úsilí dorozšíření vlastního jádra architektury financování rozvojea svých nástrojů rozvojové spolupráce.Budoucnost financování rozvoje ze stranyEvropské unieJe nutné přebudovat evropskou architekturu financovánírozvoje ve světle významných změn, které vyvolalaglobální krize, možného selhání agendy Rozvojovýchcílů tisíciletí a nových úkolů v oblasti mezinárodní spoluprácea podpory globálních veřejných statků.Z tohoto úhlu pohledu je transformace EIB klíčovýmúkolem pro další směřování financování rozvoje ze stranyEvropské unie. V krátkodobém časovém horizontuby EIB měla zůstat jen investičním nástrojem, byť by jejípole působnosti mimo EU mělo být omezeno (jak v geografickémsmyslu, tak i s ohledem na konkrétní odvětví).Externí aktivity EIB by se zároveň měly striktně držetobecných cílů Evropské unie v oblasti rozvoje a lidskýchpráv. Principy efektivity rozvoje však přesahují rámecrozvojové pomoci a měly by být aplikovány i na investičníbankovnictví v rozvojových zemích, pokud je založeno naveřejných zdrojích.EIB musí kromě toho zajistit, že všechny její investicebudou mít jasné rozvojové výsledky, zejménav odvětvích, kde vykazuje největší aktivitu, tj. infrastruktura,energetika a těžba surovin. Jako veřejná institucemusí zároveň zajistit, že společnosti a investice, kterépodporuje, fungují v souladu s nejvyššími standardyfinancování, za účelem zamezení daňovým únikůma útěku kapitálu do EU, a dále napomáhat k navrácenízcizených aktiv do zemí jejich původu.V dlouhodobém časovém horizontu, počínaje novýmrozpočtovým obdobím EU pro roky 2013-2020,by však bylo vhodné najít efektivnější institucionálníalternativu, která by tuto instituci nahradila v poskytovánípůjček mimo rámec EU. Zejména úvěrování v Asiia Latinské Americe by mělo být zastaveno zároveň s tím,že by se nízkopříjmové země v těchto regionech stalyprioritními příjemci rozvojové podpory z existujících mechanizmůEU (DCI), od mezinárodních finančních institucía nových regionálních institucí. Pokud jde o úvěrováníve Střední Asii, měla by EIB finančně podporovat pouzeintervence EBRD, protože je sama (spolu s Evropskoukomisí a členskými státy EU) podílníkem této instituce.Pokud jde o úvěrování sousedních regionů (východní Evropaa severní Afrika), měla by EIB jako investiční bankaklást zásadní důraz na perspektivu rozvoje a lidskýchpráv a striktně dodržovat priority, které budou v souladus celkovými cíly Evropské unie v oblasti rozvojea lidských práv.Efektivita aktivit EIB a její vztahy s Evropskýmsousedským a partnerským instrumentem (EuropeanPartnership and Neighbourhood Instrument, ENPI)v těchto oblastech by měly být znovu revidovány předtím, než bude roku 2013 schválen nový externí mandát.A konečně, pokud jde o úvěrování v oblasti AKT,v kontextu revize investičního nástroje v roce 2010 byEvropská komise a členské státy měly pro období poroce 2013 zvážit všechny možné alternativy pro správuzdrojů Evropského rozvojového fondu, v současnostiřízeného EIB, a to včetně regionálních mezinárodníchfinančních institucí, existujících mechanizmů Evropskéunie a eventuálně i mechanizmů, které by bylo nutnénově vytvořit. 23 n19 „Zvláštní zpráva 6/2007 Evropského účetního dvora o efektivitětechnické asistence v kontextu rozvoje kapacity“, Úřední věstníkEvropské unie, 21. prosinec 2007. Ke stažení na: .20 Eurodad a koalice Counter Balance, op. cit.21 Rada Evropské unie, „Rámcové mechanizmy kombinování úvěrůa grantů v kontextu externí rozvojové pomoci“, pracovní skupinafinančních poradců, 11. prosince 2008.22 Eurodad a koalice Counter Balance, op. cit.23 Tamtéž.Tematické články 24Social Watch

Lisabonská smlouva a nové perspektivy rozvojovépolitiky Evropské unieLisabonská smlouva obsahuje opatření určená k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení v rámci Evropské unie, což je zvlášťvýznamné s ohledem na to, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a že 16 %obyvatel EU v současnosti žije v chudobě. Evropské zdroje pro rozvojovou spolupráci v posledních letech setrvale narůstaly.Ovšem příspěvky do sociálních sektorů rozvojových zemí, zejména v subsaharské Africe, byly výrazně sníženy. Drastický úbytekpříspěvků Evropské komise na vzdělávání a zdravotní péči v rozvojových zemích je nepřijatelný a musí být napraven.Mirjam van ReisenEEPASimon StockerEurostepOd Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost1. prosince 2009, se očekávalo, že poskytne Evropskéunii „moderní instituce a optimalizované pracovní metody“k tomu, aby byla schopná se s aktuálními problémyvypořádat účinně a efektivně. 1 Smlouva zajišťovalanejen zjednodušení pracovních postupů - něco, coEU zjevně potřebovala -, ale i nutnou transparentnosta zavedení nových, demokratických pravidel. V oblastizahraniční politiky byly stanoveny dlouhodobé cílei nutnost vytvořit nové diplomatické nástroje, nezbytnék řešení otázek rychle se měnícího světa i k propagaciEU jako globálního hráče.Po ratifikaci Lisabonské smlouvy všemi členskýmistáty EU byl jasně definován cíl evropské politikyrozvojové spolupráce. Smlouva stanovila, že všechnopolitické úsilí má být směřováno ke „snížení a v dlouhodobémhorizontu k úplnému vymýcení chudoby“(článek 208).Smlouva dále obsahuje specifická opatření určenák boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení v rámciEvropské unie. Podle článku 9 „při vymezování a prováděnísvých politik a činností přihlíží Unie k požadavkůmspojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti,zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem protisociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecnéhoa odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“.Kromě toho článek 3 jasně stanoví, že Unie „bojuje protisociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje sociálníspravedlnost a ochranu“. 2 Rok 2010 byl vyhlášenEvropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.V dnešní době je to obzvláště aktuální, protožeEvropa hledá způsoby zajištění finanční stability eura,což pro celou Unii představuje zásadní otázku.Evropský parlament získal novou pravomoc přijímatobchodní dohody; součástí Evropského parlamentuse stal obchodní výbor, který zajišťuje zlepšenísystému vah a protivah při monitorování obchodníchvztahů Evropské unie se třetími zeměmi. Kromě toho1 Celý text ke stažení na: 2 Konsolidovaná verze Smlouvy o Evropské unii a Smlouvyo fungování Evropské unie. Ke stažení na: .si Evropský parlament vyjednal větší roli v zahraničněpolitických vztazích a vysoká představitelka Unie prozahraniční věci a bezpečnostní politiku, baronka CatherineAshtonová, souhlasila s tím, že bude Evropskémuparlamentu pravidelně předkládat zprávy.Vztahy Evropské unie s rozvojovými zeměmiVztahy EU s rozvojovými zeměmi se zakládají na principunediskriminace, a hlavním cílem těchto vztahůje vymýcení chudoby. Smlouva dále stanovila čtyřiklíčové elementy – tzv. čtyři K: koherenci, konzistentnost,komplementaritu a koordinaci. Princip koherencehraje klíčovou roli v dosažení cílů politiky rozvojovéspolupráce, neboť spočívá v tom, že „Unie přihlíží k cílůmrozvojové spolupráce při provádění politik, kteréby mohly mít vliv na rozvojové země“ (Lisabonskásmlouva, článek 208). Tento cíl se týká všech institucíEU včetně Evropské služby pro vnější činnost (EEAS).Soudní dvůr Evropské unie (CJEU) vydal v listopadu2008 rozhodnutí, podle kterého Evropská investičníbanka (EIB) musí při svém působení v rozvojovýchzemích přikládat rozvoji vyšší prioritu než jakémukoliekonomickému nebo politickému cíli.Implementace Lisabonské smlouvy umožňujezřízení EEAS, jejíž kompetence byly předmětem dlouhýchdiskuzí. Zřízení EEAS je významným mezníkemv rámci současné evropské rozvojové politiky. Jejímprimárním cílem je poskytnout Evropské unii jednotnoudiplomatickou službu, která bude podporovat baronkuAshtonovou. Jak zdůraznil právní rozklad, který proEurostep připravil Daniel R. Mekonnen, „Evropská uniepotřebuje systém rozvojové pomoci a spolupráce, kterýbude obsahovat zmíněný systém vah a protivah. Jakopartner, který ve vztahu k ostatním, zejména ke slabšímprotějškům, dává najevo kritéria dobrého řízení,si EU získá lepší postavení, pokud bude dobré řízenípropagovat nejen jako teorii, ale i v praxi.“ 3 O tom, žeEEAS musí propagovat koherentní rozvojovou politiku,jak to činí Lisabonská smlouva, která jako ústřední cílpro vztahy EU s rozvojovými zeměmi stanovila vymýceníchudoby, panuje široký konsenzus.3 Daniel R. Mekonnen, „Návrh rozhodnutí rady o založení Evropskéslužby pro vnější činnost a jeho soulad s Lisabonskou smlouvou– právní rozklad pro Eurostep“ (“The draft council decision onthe establishment of the European External Action Service andits compliance with the Lisbon Treaty - Legal Opinion Draftedfor European Solidarity Towards Equal Participation of People”),Eurostep, květen 2010. Ke stažení na: .Dokument Evropské komise „Soudržnost politikv zájmu rozvoje - Jak urychlit pokrok směrem k dosaženíRozvojových cílů tisíciletí“ zdůrazňuje, že samotnározvojová pomoc není k dosažení rozvojovýchcílů dostačující. 4 Týká se 12 klíčových oblastí: obchodu,životního prostředí, klimatických změn, bezpečnosti,zemědělství, bilaterálních dohod o rybolovu, sociálníchpolitik (zaměstnanosti), migrace, výzkumu / inovací,informačních technologií, dopravy a energetiky. Dokumentvěnovaný koherenci zmiňuje, že obchod a zemědělstvíjsou dvě hlavní oblasti, v nichž musí proběhnoutzlepšení Všeobecného systému celních preferencí EUa současného vzorce zemědělské výroby v EU.Na tomto seznamu priorit chybí klimatické změny,což je pozoruhodné, vezmeme-li v potaz, jakou pozornosttomuto tématu občané EU věnují. Podle Eurobarometru,evropského mechanizmu výzkumu veřejnéhomínění, považuje 63 % občanů klimatické změny zavelmi závažný a 24 % za závažný problém. VětšinaEvropanů (62 %) je přesvědčena o tom, že klimatickézměny nejsou nevyhnutelné, jen 10 % je nepovažujeza závažný problém a 3 % nevědí. Kromě toho 47 %respondentů označilo klimatické změny za jeden zedvou nejzávažnějších globálních problémů současnosti.Je zajímavé, že výše se v žebříčku umístila jenchudoba, kterou za jeden ze dvou nejzávažnějších globálníchproblémů označilo 69 % respondentů. Tím spíšby koordinovaný přístup k ochraně životního prostředí/ klimatickým změnám a chudobě měl být považovánza atraktivní a relevantní. Zatímco udržitelný rozvoj jepřijímán jako klíčová součást vymýcení chudoby, citelněschází společná vize EU a rozvojových zemí včetnědobrých příkladů a příležitostí, ze kterých bude zřejmé,jak je možné převést principy do praxe.V květnu 2010 přijal Evropský parlament na základědoporučení Evropské komise rezoluci o koherencirozvojové politiky, která obsahovala více než 70 doporučení.Rezoluce upozorňovala na to, že:• tak zvané „Singapurské otázky“ 5 jako liberalizaceslužeb, investic a státních zakázek, nová pravidlahospodářské soutěže a důslednější vymáhání právk duševnímu vlastnictví, nepřispívají k dosaženíosmi Rozvojových cílů tisíciletí,4 Ke stažení na: .5 Jde o čtyři pracovní skupiny, vytvořené během ministerskékonference Světové obchodní organizace v Singapuru v roce1996.Social Watch25Lisabonská smlouva a nové perspektivy rozvojové politiky Evropské unie

• vývozní dotace EU pro evropské zemědělskévýrobky mají katastrofální dopad na dostupnostpotravin a rozvoj životaschopného zemědělskéhosektoru v rozvojových zemích,• finanční příspěvky EU v rámci dohod o partnerstvív odvětví rybolovu nepřispěly ke konsolidacipolitiky rybolovu v partnerských zemích, zejménakvůli nedostatečnému dohledu nad implementacítěchto dohod, pomalému vyplácení podpory a někdyi neschopnosti tuto podporu vyčerpat,• EU jako významný vývozce zbraní vyváží nebozprostředkovává dodávky zbraní do zemí, kdezároveň utrácí miliony eur za rozvojovou pomoc;evropská patnáctka vydá ročně na rozvojovoupomoc přibližně 70 miliard eur, zatímco hodnotavývozu zbraní z EU dosahuje přibližně 360 miliardročně,• z dokumentu „Globální Evropa: konkurenceschopnostve světě“, který vymezuje obchodní strategiiEU, vyplývá, že bilaterální a regionální strategievolného obchodu napomáhají přístupu EU kekomoditním trhům rozvojových zemí včetně trhůsurovin a zemědělských výrobků, protože je otevírajívelkým společnostem z EU na úkor drobnýchfarmářů a začínajících podniků,• finanční liberalizace, včetně spekulativních a volatilníchfinančních toků, nad nimiž mají rozvojovézemě jen malou kontrolu, vytvářela na mezinárodníúrovni významnou destabilizaci s katastrofálnímdopadem na ekonomiky rozvojových zemí. 6Evropský parlament dodává, že existuje celá řada dalšíchpřípadů nekoherence, které mají negativní vliv nadosažení Rozvojových cílů tisíciletí a kterými by se Evropskákomise měla zabývat.Dopad finanční krize na chudobu v rámci EUZatímco Smlouva o Evropské unii vymezila jasný právnírámec pro vymýcení chudoby uvnitř i vně Evropskéunie, skutečnost je taková, že chudoba v EU i v rozvojovýchzemích následkem finanční krize dále narůstá. Zestatistiky Eurostat vyplývá, že krize ještě zdaleka nepřestalaovlivňovat evropský pracovní trh. Naopak, v roce2009 se počet nezaměstnaných v EU zvýšil o víc nežpět milionů lidí na 21,4 milionů, z převážné míry kvůliztrátě zaměstnání v posledních 12 měsících. 7 Podleúdajů Evropské unie žije v současnosti asi 80 milionů6 Výbor pro rozvoj Evropského parlamentu, „Zpráva o koherencirozvojové politiky EU a konceptu oficiální rozvojové pomoci“(„Report on the EU Policy Coherence for Development and the‘Official Development Assistance plus’ concept“), vysvětlujícíprohlášení, 2009, 17. Ke stažení na: .7 Remko HIJMAN, „Obyvatelstvo a sociální podmínky“ („Populationand social conditions“), Eurostat Statistics in Focus, 79/2009,1. Ke stažení na: .lidí, tedy 16 % jejího obyvatelstva, pod hranicí chudoby. 8Hypoteční krize úvěrů poskytovaných za vyššínež základní úrokovou míru, jejíž negativní následkyzasáhly banky, finanční trhy i reálnou ekonomiku nacelém světě, zvýraznila nedostatečnou efektivitu regulačníchopatření EU i její neschopnost podniknoutpřiměřené kroky k zamezení spekulativních útoků naeuro. Po počátečních projevech krize v Evropě a finančnímkolapsu Řecka posílila Evropská unie svůj obecnýpřístup ke kontrole národních rozpočtů členských států.Evropským vládám hrozí další sankce za neschopnostřídit vlastní ekonomiky a u evropských státníků je zřejmái ochota posílit Pakt růstu a stability, který stanovillimity pro veřejný deficit a zadluženost členských států.Nicméně kromě posílení dohledu nad národnímirozpočty a vybudování systému „preventivního sledování“nemá EU žádný plán, jak chránit chudé občanyčlenských států před dopady úsporných opatření, anižádnou ochrannou politiku vůči sociálním sektorůmčlenských států. Jak zdůraznil Làzlo Andor, evropskýkomisař pro práci a sociální věci, „měli bychom sivšichni uvědomit, že se stále nacházíme ve fázi křehkéobnovy“. Andor zdůraznil, že dokud neuvidí „robustníhospodářský růst všech členských států“, bude seobávat o to, „že ukvapená úsporná opatření mohoupoškodit jak ekonomické zotavení, tak i nárůst novýchpracovních míst.“ 9Samozřejmě se objevují instituce nového typu,s jejichž existencí Lisabonská smlouva nepočítala. Dobrýmpříkladem je úloha Hermana Van Rompuy, předsedyEvropské rady, který předsedá pracovní skupinězaměřené na evropská ekonomická témata – skupině,která se skládá z ministrů financí téměř všech ze 27členských států a zástupců evropských institucí (napříkladJean Claude Trichet, předseda Evropské centrálníbanky). Ačkoli tato skupina pracuje na fiskální udržitelnostia větší rozpočtové disciplíně, jednou z jejích prioritje podle Van Rompuye „potřeba posílit fiskální pravidla,stanovená Paktem růstu a stability“. 10 Institucionálnírámec se tím pádem posouvá směrem k úspornýmopatřením.Panují obavy, že odmítnutí neo-keynesiánskéhopřístupu zavést proticyklická opatření proti recesi povedek nárůstu chudoby v evropských zemích a tím i k prohloubeníhospodářské recese v Evropě. Van Rompuy vesvém nedávném projevu určeném investorům zdůraznil8 Výbor pro regionální rozvoj EP, „Lokální a regionální odpovědi nachudobu a sociální vyloučení“ („Local and regional responses topoverty and social exclusion“), červen 2010.9 European Voice, „Andor varuje před ukvapenými úspornýmiopatřeními“ („Andor warns of hasty austerity measures”), 24.června 2010, 2.10 Klíčový projev Hermana Van Rompuye, předsedy Evropské rady,na Světové konferenci o investicích 2010, „Atraktivita Evropyv měnícím se světě“ („Europe‘s Attractiveness in a ChangingWorld“), La Baule, Francie, 2. června 2010, 3. Ke stažení na:.sílu Evropské unie, která spočívá v součinnosti silnéekonomiky a rozvinutého systému sociální podpory,včetně dobře vzdělaného obyvatelstva a „atraktivity Evropypro investory a podnikatele... Je to právě tato dvojíatraktivita, která náš kontinent činí jedinečným. Zpráva,kterou Evropa vysílá do světa, zní, že mohou mít obojí.Hospodářský růst i sociální smír. Efektivní politickározhodnutí i demokratickou zodpovědnost. Adaptaci nanové podmínky i zachování vlastního dědictví. Zkrátkamísto, do kterého se dá dobře investovat, ale dá se tamzároveň dobře žít.“Prezident EU zároveň naznačil, že nehodlá akceptovatsnížení výdajů na vzdělání, ochranu životníhoprostředí a sociální podporu: „Budeme se držet pětihlavních cílů, které jsou všechny jasně kvantifikovatelné.Výzkum, vývoj a inovace, vzdělání, zaměstnanost,ochrana životního prostředí a sociální začlenění. (...)I v období rozpočtových škrtů musíme zachovat všechnydaňové úlevy, jakož i všechny výdaje tohoto typu(například výdaje na vzdělávání). A to i přesto, že tonebude ta nejsnazší cesta.“ 11Ohlasy z vnějšku EUPrávě v období ekonomické krize potřebují rozvojovézemě podporu Evropské unie víc než kdy jindy. Evropskákomise a členské státy Unie by se měly jasně podělito náklady tohoto partnerství. Z pohledu rozvojovýchzemí budou mít krizí vyvolaná úsporná hospodářskáopatření nepochybně výrazný negativní dopad na jejichvlastní, stále nestabilní ekonomiky. Jak ve svém stanoviskuuvádí Světová banka, „recese výrazně omezilapříjmovou stranu rozpočtů vlád v chudých zemích. Pokudtento deficit nevyplní dobrovolní dárci, budou vládytěchto zemí pravděpodobně nuceny omezit sociálnía humanitární pomoc právě ve chvíli, kdy jí je nejvícezapotřebí.“ 12Evropské zdroje pro rozvojovou spolupráci stabilněnarůstaly z 11,2 miliardy amerických dolarů v roce2005 až po 15,4 miliardy v roce 2009. 13 Nicméně sociálnísektor v rozvojových zemích, zejména v subsaharskéAfrice, se v témže období dočkal významného omezení.Evropský účetní dvůr ve své zprávě za rok 2009 uváděl,že „splnění Rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdravotnictvíje v subsaharské Africe stále méně reálné“. 1411 Tamtéž.12 Světová banka, „Globální ekonomické vyhlídky pro rok 2010:Krize, finance a růst“ („Global Economic Prospects 2010: Crisis,Finance, and Growth“), Washington, DC, 2010. Ke staženína: .13 Mirjam Van Reisen, ed., „Příspěvek EU k Rozvojovým cílůmtisíciletí: Udržet cíle při životě“ („The EU’s Contribution to theMillennium Development Goals: Keeping the goals alive“), Praha:Alliance 2015, 2010.14 Evropská aliance veřejného zdraví, „Evropský účetní dvůr zarazilEvropské komisi financování zdravotnictví v rozvojových zemích“(„European Court of Auditors slams EC development healthfinancing“) Ke stažení na: .Tematické články26 Social Watch

Podle nedávné studie „zdravotnická rozvojová pomocvládám měla významný negativní dopad na výdaje nazdravotnictví ze strany samotných vlád, takže za každý1 americký dolar rozvojové pomoci výdaje na zdravotnictvíz domácích zdrojů klesly o 0,43 až 1,14 dolaru.” 15Zdá se, že podpora sociálního sektoru prostřednictvímVšeobecné rozpočtové podpory nevede automaticky kezvýšení výdajů v tomto sektoru.Z přehledu evropských závazků je patrné, že výdajena základní zdravotní péči a vzdělávání se od roku2005 neustále snižovaly; jak uvádí Alliance 2015, „tomělo za následek, že ze vší pomoci, kterou spravujeEvropská komise, bylo v roce 2008 na základní zdravotnípéči a vzdělávání vyčleněno jen 5,7 % oproti 11 %v roce 2005”. 16 Výdaje na základní zdravotnictví a vzdělávánív subsaharské Africe klesly z 8 % celkových výdajůna rozvojovou pomoc v roce 2005 na 1,5 % v roce2008. 17 Z údajů vyplývá, že podíl určený na potravinovoupomoc klesl ze 4 % celkových výdajů v roce 2005na 1,5 % v roce 2008, výdaje na základní zdravotnípéči ze 4,7 % na 1,3 % a výdaje na základní vzděláváníz 2,7 % na 1,1 %. 18 Pro včasné dosažení Rozvojovýchcílů tisíciletí by podle Alliance 2015 „Evropská komisemusela zvýšit výdaje na vzdělávání z 605 milionů eur na971 milionů eur ročně a výdaje na zdravotnictví ze 460milionů na 1,5 miliardy eur ročně“. 19Rozpočtový cíl vydávat 20 % celkové pomoci nazákladní zdravotní péči a vzdělávání byl v roce 2009splněn v Asii a Latinské Americe. Už teď však panujíobavy, že cíl pro Afriku se stává nedosažitelným. Podlezákladního principu nediskriminace, který je zakořeněnv Lisabonské smlouvě, musí Evropské společenstvíuplatnit 20% cíl na všechny ostatní regiony.Politika koherentního rozvoje stanoví jako klíčovýcíl nutnost, aby Evropská unie interně i navenek uplatňovalasvůj standard měřit pokrok na vyváženém růstuekonomiky i společnosti. Evropská komise a Evropskáslužba pro vnější činnost by měly jít příkladem, zejménaproto, že budou v zahraničí stále více reprezentovat EUjako celek. Drastický úbytek příspěvků Evropské komisena vzdělávání a zdravotní péči v rozvojových zemíchje nepřijatelný a musí být napraven. n15 Lu, C. et al., „Veřejné financování zdravotní péče v rozvojovýchzemích: Mezinárodní systémová analýza“ („Public financingof health in developing countries: A cross-national systemicanalysis“) The Lancet, 9. dubna 2010.16 Alliance 2015, op cit., 21, tabulka 2.1.17 Tamtéž., tabulka 2.2.18 „Alliance 2015 požaduje, aby EU schválila závazné cíle prohospodářskou pomoc, nutné k dosažení Rozvojových cílůtisíciletí“ (“Alliance 2015 calls on the EU to agree to binding aidtargets to reach MDGs”), 2. června 2010. Ke stažení na: .19 Tamtéž.Social Watch27Lisabonská smlouva a nové perspektivy rozvojové politiky Evropské unie

Arabské státy a Rozvojové cíle tisíciletí:Bez sociální spravedlnosti není pokrok možnýRozvojové cíle tisíciletí (MDGs) nebudou v arabském regionu do roku 2015 splněny, pokud se bude postupovat současnýmtempem. Hlavní příčinou tohoto pomalého vývoje je slabá podpora mezinárodní komunity pro 8. cíl, který se týká globálníchrozvojových partnerství, a mizivá politická vůle nastolit v regionu ekonomickou a sociální spravedlnost. Mezi další významnéregionální překážky dosažení cílů patří nedostatek vůle prosazovat lidská práva a principy „dobré správy“, křehká politickástabilita, nedostatečná demokracie a absence mírového a udržitelného akčního rámce.Ziad Abdel Samad, výkonný ředitel 1Arabská síť nevládních rozvojových organizací(Arab NGO Network for Development, ANND)Rok 2010 je pro projekt Rozvojových cílů tisíciletí velmidůležitý, protože připomíná desetileté výročí od přijetíMiléniové deklarace i to, že zbývá už jen pět let do konceobdobí, ve kterém měly být stanovené cíle dosaženy.Přípravná revizní studie vznikla už během rozhovorůs představiteli občanské společnosti, které probíhalyna půdě Organizace spojených národů v červnu 2010,v září bude celý proces předmětem diskuse na Valnémshromáždění OSN.Nyní je tedy vhodný čas objektivně zhodnotit úsilív naplňování rozvojových cílů, vyhodnotit procesya navrhnout konkrétní doporučení, zaměřená na přesměrováníúsilí a efektivní dosažení výsledků. Platí tozejména dnes, kdy téměř všechny země, dokonce i tynejoptimističtější, ve svých analýzách dospívají k závěru,že splnit cíle do roku 2015 je při současném tempua s ohledem na globální ekonomickou krizi nereálné.Globální partnerství, dohodnuté v rámci 8. cíle, jejasným uznáním nutnosti rozšířit globální závazky tak,aby doplňovaly národní a lokální úsilí rozvojových zemí.Tyto globální závazky však dosud nebyly převedeny nakonkrétní a explicitní rozhodnutí či implementační politiky.Jednou z příčin je setrvalý nedostatek politickévůle, který je jasně patrný na neustále klesající oficiálnírozvojové pomoci (ODA). Přes to, k jakým částkám sedárcovské země upsaly, se ODA ještě ani zdaleka neblížístanovenému cíli. Podle nejoptimističtějších odhadůdosahuje v současnosti 0,31 % hrubého domácího produktu(HDP). 2 ODA pro nejméně rozvinuté země (LeastDeveloped Countries, LDC) 3 dosahuje pouze 0,09 %namísto přislíbených 0,15 – 0,20 %. 4 Ani další dva hlavnícíle, obsažené v 8. cíli – prosazování principů fair tradea odpouštění dluhů – pravděpodobně nebudou splněny.1 Autor této práce vyjadřuje svůj dík Marku Van de Weil za jehoneocenitelnou spolupráci.2 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rozvojovápomoc v roce 2009 stoupla a většina dárcovských zemí splnísvé cíle pro rok 2010. Ke stažení na: .3 Mezi nejméně rozvinuté země patří pět arabských zemí: Komory,Džibutsko, Somálsko, Súdán a Jemen.4 Majed Azzam, Hodnocení Rozvojových cílů tisíciletí v arabskéoblasti: Přehled klíčových témat, Arabská síť nevládních rozvojovýchorganizací (ANND), 2009.Dále je problematický přístup, rozšířený mezizeměmi skupiny G8 a podporovaný některými agenturamiOSN a dalšími mezinárodními institucemi, kterýomezuje diskusi o dosažení Rozvojových cílů tisíciletína rozhovory o penězích a rozvojové pomoci, čímžodráží vysoce pochybný pohled na úlohu rozvojovépomoci. Namísto toho by hlavním kritériem měla býtrozvojová kapacita státu. Na národních úrovních taképřetrvává nedostatek vizí a potenciálu pro vytvořenídůkladné a inkluzivní ekonomické strategie s transparentnímrozpočtem, který by věrohodně dokládalmobilizaci místních zdrojů a způsob, jakým mohou býtnejlépe využity. V ideálním případě by státům posíleníjejich postavení mohlo otevírat nové možnosti, zlepšovatjejich rozvojový výkon a vést k lepšímu využitívlastních zdrojů.Na summitu G8 v Gleneagles v roce 2005 zaznělavýzva upsat 150 miliard dolarů na boj proti chudobě.Potravinová, ropná a finanční krize spolu s rostoucímiobavami z klimatických změn však posloužily jakodobrá záminka tento závazek nesplnit. Jmenovanékrize jsou důsledkem současného globálního systému,který na jedné straně není schopen dovést nadnárodníspolečnosti k zodpovědnosti za jejich chování, ale nadruhé straně není schopen ani přijmout a implementovatrelevantní a efektivní řešení v boji proti chudoběa bezpráví a za udržitelný rozvoj na celém světě. Tentosystém se soustředí pouze na přijímání nouzovýchopatření na překonání okamžitých dopadů krizí, nikolina dlouhodobou intervenci za účelem potírání příčinnezaměstnanosti, rostoucí chudoby či politické, sociálnía ekonomické marginalizace.Na konci roku 2008 se hlavy států, které se setkalyna Mezinárodní konferenci o financování rozvojev Dauhá, nedokázaly dohodnout na všeobecné vizipro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí. Místo toho,aby se zaměřili na klíčové příčiny globální finančnía hospodářské krize, zopakovali představitelé těchtostátů „nouzová“ rozhodnutí G20, zaměřená na řešeníbezprostředních projevů krize. Zástupci občanskéspolečnosti, kteří se konference v Dauhá účastnili,tento výsledek kritizovali a požadovali novou dohodu,která by upravila Washingtonský konsenzus na základědůkladné revize současné globální politiky, kterou byměly být pověřeny mezinárodní instituce a G8. SnahaValného shromáždění OSN odpovědět na tento požadavekvytvořením Stiglitzovy komise a později konferencío světové finanční a hospodářské krizi v červnu2009 rovněž skončila v patové situaci, čímž ilustrovalaneschopnost mezinárodní komunity domluvit se naholistickém přístupu k rozvoji za cenu toho, že přestanehájit zájmy nadnárodních korporací.Výzvy Rozvojových cílů tisíciletív arabském regionuZpráva o lidském rozvoji v arabských státech z roku2009, která se zaměřuje na koncepci lidského bezpečí,odhalila, že indikátory lidského rozvoje v oblasti výraznězaostávají za slibovaným stavem. 5 Hovoří o hospodářskýchproblémech a zdůrazňuje, že závislostarabských států na těžbě ropy učinila jejich ekonomikyvelmi citlivými na změny její globální ceny. Dalším velkýmekonomickým problémem je to, že se tyto státyspoléhají na zahraniční investice, což dále zvyšuje jejichcitlivost na globální hospodářskou depresi, jakoujsme v posledních několika letech prožívali. Kromětoho se arabské ekonomiky orientují na sektor služeb,což znamená, že výkon jejich výrobního sektoru bylvýznamně oslaben.Velkou výzvou zůstává nezaměstnanost. Podleúdajů Arabské organizace práce (ALO) v roce 2008nezaměstnanost vzrostla na 14,4 %, což je více neždvojnásobek globální míry 6,3 %. Ačkoli se míra nezaměstnanostiv jednotlivých arabských státech liší,nezaměstnanost mladých lidí je velmi vysoká a tatověková kategorie představuje více než 50 % všechnezaměstnaných. Průměrná nezaměstnanost mládežev regionu činí 25,5 %, 6 což je nejvíc na celém světě.Kromě toho přetrvávající genderová diskriminace natrhu práce vedla k vyšší nezaměstnanosti u žen.Stejně naléhavý je i problém chudoby, která postihujevíce než 39 % obyvatelstva, což znamená, žetéměř 140 milionů Arabů žije pod horní hranicí chudobya nemá dostatek prostředků na to, aby mohlivést důstojný život. 7 Národní zprávy o plnění Rozvojovýchcílů tisíciletí, které sestavují vlády za asistenceRozvojového programu OSN (UNDP), uvádějí, že tentoregion nebude schopen vypořádat se s hrozbou hladomorů.Podle odhadů z roku 2004 bylo tehdy hladema podvýživou ohroženo 25,5 milionu lidí, což je výrazný5 Regionální kancelář UNDP pro arabské státy, Zpráva o lidskémrozvoji v arabských státech 2009: Problémy lidského bezpečív arabských zemích, New York, 2009.6 Arabská organizace práce, 2003. Viz: .7 Regionální kancelář UNDP pro arabské státy a Liga arabskýchstátů, Problémy rozvoje v arabských státech: důraz na lidskýrozvoj, New York, květen 2009.Tematické články 28Social Watch

nárůst oproti roku 1994. 8 Ze zprávy připravené UNDPa Arabskou ligou a zaměřené na rozvoj v regionu vyplynulo,že ačkoli Sýrie a Súdán učinily určitý pokrokk dosažení soběstačnosti v produkci obilovin, v zajišťovánípotravin nebylo od roku 1990 dosaženo žádnéhovýznamnějšího pokroku. 9ANND: hodnocení Rozvojových cílů tisíciletíV roce 2000 se 22 arabských států připojilo k Miléniovédeklaraci a zavázalo se splnit do roku 2015 stanovenérozvojové cíle. V průběhu uplynulého desetiletí zasáhlado reformních procesů v arabských zemích celářada politických, ekonomických i sociálních otřesů.„Válka proti terorizmu“, která začala roku 2001 invazía okupací Afghánistánu, invaze a okupace Iráku v roce2003, válka mezi Izraelem a Libanonem v roce 2006,dlouhodobé zhoršování životních podmínek Palestinců,zejména po uzavření pásma Gazy v roce 2007, i vnitřníkonflikty v zemích jako Alžírsko, Libanon, Somálsko,Súdán a Jemen, to vše přispělo k destabilizaci celéhoregionu. Situaci dále zhoršují ničivé dopady potravinovékrize, klimatických změn a fluktuace ceny ropy, kterénegativně ovlivňují snahu států splnit rozvojové cíle.Přes všechny tyto potíže však zodpovědnost zadosažení rozvojových cílů leží i na existujících národníchsystémech a institucích, a především na režimecha vládách, které jsou v současnosti u moci. HodnoceníRozvojových cílů tisíciletí podle ANND se proto zaměřilona financování rozvojových cílů, genderové otázkya úlohu rozvojových cílů v národní politice.Pokud jde o financování a mobilizaci zdrojů prosplnění rozvojových cílů, většině arabských států senepodařilo využít místní nebo regionální zdroje, protožejejich politika lákání zahraničních investic, půjčeka pomoci nebyla dostatečně efektivní. 10 Zahraničníinvestice však dosud nepřinesly očekávaný pozitivníefekt. ODA nesměřuje na podporu základních lidskýchpotřeb a kvantitativně nedostačuje na to, aby vládymohly provést opatření nutná k dosažení rozvojovýchcílů. Kromě toho zemím scházejí veřejné orgány, kteréby dostupné zdroje spravovaly. Využívání půjček k investicímdo neproduktivních sektorů a ekonomickýchaktivit vedlo nakonec v mnoha arabských zemích k nárůstudluhové služby, čímž se splnění rozvojových cílůještě zkomplikovalo.Pokud jde o začlenění Rozvojových cílů tisíciletído národní politiky a celkový vývoj procesů těchto cílůna národní úrovni, zejména o začlenění různých účastníkůa organizací občanské společnosti, bylo dosaženodrobných úspěchů. Procesy však stále postrádajíadekvátní mechanizmy pro efektivní participaci. Efek-8 Regionální kancelář UNDP pro arabské státy, op. cit.9 Regionální kancelář UNDP pro arabské státy a Liga arabskýchstátů, op. cit.10 Viz Ayah Mahgoub, 2009. Ke stažení na: .tivních výsledků nebývá dosaženo kvůli nedostatkufunkčních demokratických institucí, vysokým výdajůmna zbrojení, tlaku demografického vývoje a hospodářsképolitice, která vedla k rostoucím majetkovýmnerovnostem a hromadné nezaměstnanosti. V tomtosměru vlády arabských států nezačlenily Rozvojovécíle tisíciletí do svých národních rozvojových plánů.Kromě toho globální politika přispěla k omezení jejichmanévrovacího prostoru, čímž dále zkomplikovalasnahu o národní rozvoj.Pokud jde o genderovou dimenzi Rozvojovýchcílů tisíciletí, je nutné podotknout, že ženy v arabskémregionu zůstávají všeobecně vyloučené z politickéhoa ekonomického života. Příčinou tohoto vyloučení jepatriarchální struktura arabské společnosti a vliv tradičnícha náboženských norem a hodnot. Názornýmpříkladem je počet zásadních výhrad všech arabskýchstátů, které ratifikovaly Úmluvu o odstranění všechforem diskriminace žen (Convention on the Eliminationof All Forms of Discrimination against Women,CEDAW), ale následně oslabily její realizaci. Vypuštěnížen z procesů naplňování Rozvojových cílů tisíciletíznamená promeškání příležitosti k dosažení pokrokua plýtvání prostředky.Za nedostatky v plnění Rozvojových cílů tisíciletístojí dvě příčiny: ekonomický model používaný v arabskýchzemích a neadekvátní národní strategie, kteréuplatňují k dosažení sociálního rozvoje. Právě proto jejedním z doporučení do budoucna vybudování institucía rozsáhlá reforma systému politické správy v regionusměrem k transparentnosti a zodpovědnosti.Pohled na národní úrovni 11Při sledování plnění Rozvojových cílů tisíciletí na národníúrovni je vidět nedostatek politické vůle k jejichdosažení. Ačkoli deklarované oficiální pozice vlád vyjadřujípozitivní pohled na rozvojové cíle a zdůrazňujínutnost jejich naplnění, tyto pozice zůstávají pouze naverbální rovině a nepromítají se do skutečných vládníchopatření nebo národních strategií či plánů.Ekonomická a sociální politika postrádá komplexnípřístup postavený na lidských právech. Špatnévýkony státní správy jsou často hlavním faktoremzpůsobujícím neefektivní využití zdrojů. Kromě tohose na národní úrovni projevuje nedostatek politickévůle k uspokojování základních lidských potřeb a dosahovánípokroku v zajišťování základních lidskýchpráv. Namísto toho vychází najevo, že různé mocenskéskupiny udržují s občany vztahy založené na nepotizmua zneužívání nerovných mocenských vztahů, posilovanýchtotalitní a autoritářskou povahou. V různýchnárodních kontextech lze pozorovat čtyři hlavní faktory,11 Tato část je založena na zprávách členů ANND o procesu plněníRozvojových cílů tisíciletí v Bahrajnu, Egyptě, Jemenu, Jordánsku,Libanonu, Súdánu a Tunisku, které se soustředily na národníproblémy a relevanci přijatých opatření, přičemž vyzdvihlysadu doporučení organizací občanské společnosti na dosaženírozvojových cílů.které je možné považovat za přímo či nepřímo zodpovědnéza tuto problematickou situaci:• Setrvalý nedostatek demokracie, participacea dobré správy. To se projevuje slabou politickouparticipací, neprůhlednými a nezodpovědnýmipolitickými systémy a nezkušenou, neefektivnía neproduktivní veřejnou správou. Jde o vážnépřekážky, které brání arabským zemím mobilizovata adekvátně použít národní zdroje, ať užpřírodní, finanční nebo lidské.• Systémové problémy související s nedostatkemtransparentnosti a integrity ve veřejném životěa v poskytování sociálních služeb. Absence konceptulidských práv v procesu vytváření národnípolitiky vede k mylné interpretaci „státu práv“.Sociální ochranu a blahobyt populace je třebachápat jako základní součást lidských práv, nikolijako laskavost ze strany vládnoucích politiků, cožzkresluje vztah mezi občanem a státem.• Nedostatek stability, bezpečnosti a míru v regionupřispívá ke strukturální nestabilitě a turbulencímv rozvojové politice. Tato situace vedla k tomu,že investoři mají o arabský region jen omezenýzájem, dochází k plýtvání zdroji pro rozvoja špatný management času a prostředků snižujeproduktivitu.• Nedostatek přístupu orientovaného na lidská právav politice přispívá k nedostatku komplexníchnárodních strategií sociálního rozvoje.Kromě toho je možné v regionu pozorovat výraznýkontrast mezi ekonomickými a rozvojovými indikátory.Většina arabských zemí vyvážejících ropu prožiladíky rostoucí ceně této suroviny období relativněsilného ekonomického růstu. Vedlejším efektem tétoskutečnosti je to, že celý region dosahoval celosvětověnejlepších růstových výsledků. To se však neprojevilona pokrocích – většina zemí dosud citelně pokulháváv lidském rozvoji. Vzhledem k tomu, že Rozvojovécíle tisíciletí a rozvoj obecně nebyly pro představitelearabských států prioritou, neexistovala žádná politikaredistribuce bohatství mezi zeměmi ani v rámci jednotlivýchzemí v regionu.Přes tyto problematické okolnosti se mnohoz oficiálních zpráv o plnění Rozvojových cílů tisíciletísnažilo vylíčit situaci pozitivněji. Následně nedokázalyformulovat konkrétní a měřitelné indikátory vládníchstrategií, a tak často zůstávaly omezeny na abstraktnía normativní doporučení pro budoucnost. Všeobecněse většina oficiálních zpráv marně pokoušela demonstrovatdobrou vůli vlád investovat své zdroje k dosaženípokroku a Rozvojových cílů tisíciletí. Snažily se takévyjádřit důvěru v to, že tyto cíle budou do roku 2015dosaženy. Z toho důvodu tyto zprávy nedokázaly označitani očividné slabiny mnoha národních programů.Ačkoli většina zpráv zmiňuje začlenění různýchúčastníků do procesu hodnocení Rozvojových cílů tisí-Social Watch29Arabské státy a Rozvojové cíle tisíciletí: Bez sociální spravedlnosti není pokrok možný

ciletí, není jasné, do jaké míry byla jejich účast efektivníči podle jakých kritérií byli začleněni. Je velmi pravděpodobné,že tendence začleňovat nevládní partneryz akademických kruhů nebo z řad občanské společnostije spíše reakcí na požadavek OSN a dárcovskýchzemí než upřímnou snahou o širokou spolupráci.Mnoho zpráv přehnaně zdůrazňuje zodpovědnostdárcovských zemí za neadekvátní úroveň nebo podmínečnoupovahu rozvojové spolupráce, aniž by věnovalypozornost tvorbě národních politik a problematice výkonuinstitucí. Příkladem může být egyptská či jemenskáoficiální zpráva o plnění Rozvojových cílů tisíciletí.Saudská oficiální zpráva o plnění Rozvojovýchcílů tisíciletí se soustředí jen na dosažené úspěchy,aniž by popisovala současné problémy a slabiny v rozvoji;neposkytuje ani žádná doporučení pro budoucípostup. Bahrajnská zpráva se dokonce vyhýbá tomu,aby formulovala nějaké cíle, a tvrdí, že Bahrajn není„typickou“ rozvojovou zemí, přestože se jasně zavázalbojovat proti problémům zmíněným ve své zprávě. Vezprávách zpravidla chybí nezávislé, neutrální a objektivnízhodnocení samotného monitorovacího procesuplnění rozvojových cílů - výjimku představuje pouzepalestinská zpráva, které se podařilo realisticky vylíčitstávající situaci.Oficiální zprávy pro Bahrajn, Libanon, Jemen, Jordánsko,Súdán a palestinskou samosprávu uvádějí, žeRozvojové cíle tisíciletí a související informační procesyjsou inkluzivní. Je pravda, že většina těchto zpráv jevýsledkem práce technických komisí, které pracovalypod dozorem národních ministerstev plánování(nebo podobných orgánů) a byly technicky a finančněpodporovány místními kancelářemi OSN včetně všechrelevantních agentur. Avšak zprávy pro Egypt, Tuniskoa Saudskou Arábii sestavily místní vlády jen s podporouRozvojového programu OSN (UNDP). To vyvoláváotázku, zda jsou všechny zprávy stejně neutrální, zdaposkytují stejně věrohodné informace a zda jsou snahyvlád dosáhnout pokroku v oblasti rozvoje ve všechzemích stejně upřímné.Poznatky z Univerzálního periodickéhohodnocení (Universal Periodic Review)Lidská práva jsou státy v arabském regionu soustavněporušována. Tak zní závěry, které se objevují v celé řadězpráv včetně těch, které vydává OSN a řada mezinárodníchnevládních organizací jako Human Rights Watcha Amnesty International. Arabské státy však i nadáleprosazují své výhrady vůči mezinárodním konvencímo lidských právech a brání tak jakémukoli hmatatelnémupokroku v rámci lidského rozvoje.Jedním z nejvýraznějších problémů je to, že v mnohaarabských zemích vlády nedávají jasnou formu sociálníma ekonomickým právům občanů. Analytický přehledvýsledků Univerzálního periodického hodnocení, kterébylo v mnoha arabských zemích provedeno pod záštitouRady OSN pro lidská práva, tyto závěry potvrzuje.Pokud jde o právo na adekvátní životní úroveň,včetně práva na bydlení a přístup k pitné vodě, docházínapříklad v Egyptě, Iráku a Jemenu k mnoha případům,kdy jsou tato práva porušována. Hodnocení dospělok závěru, že by se více zdrojů mělo vynakládat na zlepšeníekonomického a sociálního rozvoje, boj proti chudoběa zlepšení přístupu k lidským právům.Pokud jde o právo na práci, včetně práva pracovatv přiměřených podmínkách, dochází k porušování těchtopráv ve většině arabských zemí, zejména s ohledem nazranitelnější skupiny pracujících, jako jsou ženy a migranti.Kromě vysoké míry nezaměstnanosti mezi mladýmilidmi zůstává jedním z palčivých problémů arabskýchstátů dětská práce.Pokud jde o právo na vzdělání, přes všechno dosudvynaložené úsilí je v mnoha arabských zemích přístupdětí k základnímu vzdělání silně omezen a velká částobyvatelstva je negramotná. Ačkoli některé země dospělyk určitému zlepšení kvantitativních indikátorů,kvalita vzdělání s ohledem na potřeby trhu práce stálepředstavuje závažný problém.Pokud jde o právo na zdravotní péči, vlády sice zvýšilysvé úsilí zlepšit přístup veřejnosti ke zdravotní péči,ale indikátory nepotvrdily žádné významné zlepšení.To je pravděpodobně zapříčiněno tím, že sektor zdravotnípéče je v regionu zaměřen zejména na zavádění„záchranných sítí“ a na projekty zacílené na specifickéskupiny obyvatel, takže velká část obyvatelstva zůstáváz programů a služeb zdravotní péče vyloučena.ZávěryK dosažení Rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 budezapotřebí více úsilí a politické vůle, bez níž není možnépřijmout a implementovat potřebné rozvojové politiky.V tomto smyslu mohou jako nástroj k měření pokrokuposloužit konkrétní a měřitelné cíle.Posílení efektivity veřejné správy zůstává velkouvýzvou, která vyžaduje celou řadu konkrétních opatření.Veřejní zaměstnanci by měli být vyškoleni tak, abys lidmi a jejich potřebami zacházeli s úctou a s ohledemna lidská práva. Dalším důležitým krokem ke zlepšeníimplementace veřejných politik a národních strategií jeposílení postavení místních samospráv.Upřímný politický závazek, který by se odráželv konkrétních politických opatřeních a rozvojových plánech,by měl být postaven na integritě a transparentnosti.Participace občanů prostřednictvím organizacíobčanské společnosti a dalších zájmových skupin jedůležitým faktorem k dosažení uspokojivých výsledků.Nezbytná je reforma administrativního systému, bez nížnebude možné překonat systematickou korupci, kteráho oslabuje. V tomto ohledu je nutné podotknout, žetéto reformě by výrazně přispělo přijetí a implementaceProtikorupční konvence OSN.Tato doporučení není snadné naplnit bez přijetíexplicitních politických závazků. Pro výše uvedenádoporučení je nutné naplnit tři předpoklady: prosaditdemokracii, která zajistí patřičnou participaci a zodpovědnost;dobrou správu, která zajistí patřičnou mobilizacia využití zdrojů; a sociální spravedlnost, která budezárukou komplexní a inkluzivní politiky. Tyto předpokladybohužel dosud nebyly naplněny, a tak je téměř jisté, žeregion nebude schopen do roku 2015 Rozvojových cílůtisíciletí dosáhnout. nTematické články30 Social Watch

MĚŘENÍ VÝVOJE

INDEX ZÁKLADNÍCH SCHOPNOSTÍDESET LET PO MILÉNIOVÉ DEKLARACIPokrok ve vývoji sociálních indikátorů se zpomalilZ indexu základních schopností (Basic Capabilities Index, BCI) koalice Social Watch pro rok 2010 vyplývá, že proces bojeproti chudobě se za posledních dvacet let zpomalil. Vývoj tohoto indexu od roku 2000, kdy byly stanoveny Rozvojové cíletisíciletí, je důkazem, že tento proces se nezrychluje, ale právě naopak zpomaluje, a úsilí mezinárodní komunity se nepodařilotransformovat v rychlejší zlepšení sociálních indikátorů. Společenský pokrok nemusí automaticky kopírovat hospodářský růst,a proto je pro přesnější měření vývoje chudoby ve světě zapotřebí lepších (nepeněžních) indikátorů.Ve své zprávě „Dodržení slibu“ v únoru 2010 generálnítajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že Rozvojové cíletisíciletí „představují kvantifikované, časově omezenécíle celého světa pro vypořádání se s extrémní chudobou,hladomorem a nemocemi, a pro podporovánígenderové rovnosti, vzdělávání a udržitelnosti životníhoprostředí. Jsou zároveň vyjádřením základních lidskýchpráv - práv každého člověka na dobré zdraví, vzdělánía střechu nad hlavou.“Avšak i přesto, že jsou tyto cíle „kvantifikovatelné“,nejsou snadno měřitelné. OSN vyvinula sadu 38 indikátorů,které pokrývají konkrétní závazky přijaté v rámcitěchto cílů, ale u většiny zemí nejsou k dispozici všechnypotřebné údaje. Pokud jde o jeden z nejdůležitějšíchcílů, snížení podílu populace, který přežívá s méně nežjedním dolarem na den, jsou údaje za rok 2005 (či aktuálnější)k dispozici jen u 67 zemí.Současný stav z pohledu BCIIndex BCI zavedla koalice Social Watch jako alternativnízpůsob monitorování chudoby ve světě. Většinadostupných nástrojů na měření chudoby totiž vycházelaz předpokladu, že jde o ryze monetární fenomén, a takpostihovala například skutečnost, jak velká část obyvatelstvažije s příjmem nižším než jeden dolar denně.Index BCI je, podobně jako jiné (nepeněžní) způsoby měřeníchudoby, založen na schopnosti jednotlivce získatpřístup k množině služeb, které jsou nezbytné pro jehopřežití a zachování lidské důstojnosti. Indikátory, kteréjsou zohledněny v indexu BCI, patří mezi základní kritériaměření pokroku v dosažení Rozvojových cílů tisíciletí.Index BCI je průměrem ze tří indikátorů: 1) úmrtnostdětí do pátého roku života, 2) reproduktivní zdraví,tj. zdraví matek a novorozenců, a 3) úroveň vzdělání(měřená pomocí kombinace zápisu dětí ve školním věkudo prvních tříd a podílu těch, které dosáhnou pátéhoročníku). Všechny uvedené indikátory jsou měřeny procentuálněa nabývají hodnot od 0 do 100. Úmrtnost dopátého roku života, která je obvykle vyjadřována jako poměrúmrtí na 1000 živě narozených dětí, je vyjadřovánajako 100 mínus tato hodnota, takže například průměrnáúmrtnost 20 dětí z tisíce dává hodnotu 2 % a po odečteníod 100 představuje hodnotu základního indikátoru 98.Díky tomu je teoretickým maximem tohoto kritéria 100bodů, což by znamenalo, že všechny živě narozené dětise dožijí pátého roku života. Reproduktivní zdraví dosáhnemaximální hodnoty 100 bodů v případě, že všechnyrodičky mají přístup k porodní péči zajištěné školenýmizdravotními odborníky. Indikátor úrovně vzdělání analogickydosahuje hodnoty 100 bodů, pokud všechny dětive školním věku nastoupí do základních škol a absolvujípřijatelnýstřednínízkývelmi nízkýkritickýúdaje nejsou dostupnépřijatelnýstřednínízkývelmi nízkýkritickýúdaje nejsou dostupnépřijatelnýstřednínízkývelmi nízkýkritickýúdaje nejsou dostupnéINDEX ZÁKLADNÍCH SCHOPNOSTÍ 2010ÍNDICE DE CAPACIDADES BÁSICAS 2010INDEX ZÁKLADNÍCH SCHOPNOSTÍ 2000BASIC CAPABILITIES INDEX 2000INDEX ZÁKLADNÍCH SCHOPNOSTÍ 1990Social Watch 35 Index základních schopností 2010ÍNDICE DE CAPACIDADES BÁSICAS 1990

VÝVOJ BCI PODLE ZEMĚzeměBCI2000vývoj BCI BCI 2010zeměBCI2000vývoj BCI BCI 2010zeměBCI2000vývoj BCI BCI 2010Afghánistán 45Albánie 99 e 97Alžírsko 94 d 96Angola 57 d 60Argentina 97 d 98Arménie 95 h 94Austrálie 99 h 99Ázerbájdžán 90 d 94Bahamy 94 d 97Bahrajn 95 h 95Bangladéš 61 h 61Barma 67 g 77Belgie 99+ e 99Belize 91 d 96Bělorusko 98 h 99Benin 78 d 85Bhútán 63 g 85Bolívie 82 h 83Bosna a Hercegovina 97 h 97Botswana 91 h 90Brazílie 88 g 96Bulharsko 98 h 98Burkina Faso 55 g 69Burundi 53 g 66Čad 50 d 54Černá Hora 97 h 97Česká republika 99 h 98Čína 97 d 99Dánsko 99 h 99Dominické společenství 96 f 92Dominikánská republika 90 h 90Džibuti 72 d 76Egypt 83 d 91El Salvador 88 d 91Ekvádor 95 f 88Chile 98 h 98Demokratická rep. Kongo 58 g 78Eritrea 56 g 76Estonsko 99 h 99Etiopie 48 d 53Filipíny 79 d 81Finsko 99+ h 99Francie 99 h 99Gabon 84Gambie 76 f 72Ghana 66 g 77Gruzie 94 d 97Guatemala 69 g 88Guinea 54 g 67Guinea-Bissau 55 d 60Guyana 85 d 91Haiti 63 d 67Honduras 80 d 84Indie 67 d 73Indonésie 85 d 90Irák 81 d 88Írán 93 d 95Irsko 98 h 99Island 99+ h 99Itálie 95 h 99Izrael 96 h 96Jamajka 94 e 93Japonsko 99+ h 99+Jihoafrická republika 85 h 86Jordánsko 97 h 97Kambodža 65 d 70Kamerun 75 h 75Kanada 99 h 99+Kapverdy 93 f 87Katar 96 e 94Kazachstán 95 d 97Keňa 65 d 71Kiribati 88 f 82KLDR 92Korejská republika 99+ h 99Kolumbie 87 d 94Komory 74Konžská republika 73 d 80Kostarika 96 d 97Kuba 98 h 99Kuvajt 94 h 94Kypr 95 h 96Kyrgyzstán 95 h 95Laos 59 d 63Lesotho 74 d 78Libanon 94 e 92Libérie 70 f 67Libye 96Litva 99 h 98Lotyšsko 99 e 97Lucembursko 99 h 99Madagaskar 61 g 76Maďarsko 97 h 98Malajsie 96 d 97Malawi 72 e 70Maledivy 88 d 92Mali 62 d 69Malta 95 d 97Maroko 78 g 88Mauretánie 69 d 71Mauricius 98 h 98Mexiko 92 d 96Moldavsko 91 d 96Mongolsko 94 d 96Mozambik 62 g 71Namibie 86 d 90Nepál 54 d 58Německo 99+ h 99Niger 48 g 59Nigérie 64 f 61Nikaragua 76 d 81Nizozemí 99+ h 99Norsko 99 h 99Nový Zéland 98 d 99+Omán 94 h 94Pákistán 55 g 65Panama 94 h 94Paraguay 81 d 89Peru 82 d 88Pobřeží slonoviny 73 d 74Polsko 99 h 99Portugalsko 98 d 99Rakousko 99 h 99Rovníková Guinea 66 d 68Rumunsko 97 h 97Ruská federace 99 h 98Rwanda 57 g 79Řecko 94 d 99Saudská Arábie 92Senegal 70 d 71Sierra Leone 55 d 61Singapur 98 h 98Slovensko 98 h 98Slovinsko 99 h 98Somálsko 58 h 57Spojené arabské emiráty 92 d 95Spojené království 99 h 99Spojené státy 97 h 97Srbsko 97 d 98Srí Lanka 98 h 99Středoafrická republika 63 d 65Súdán 79 e 77Surinam 91 h 91Svazijsko 77 d 81Sýrie 92 d 96Španělsko 99 h 99Švédsko 99 h 99Švýcarsko 98 h 98Tádžikistán 86 d 93Tanzanie 63 g 75Thajsko 96 h 96Togo 71 d 74Trinidad a Tobago 96 h 96Tunisko 94 d 97Turecko 90 d 95Turkmenistán 91 d 98Ukrajina 97 h 97Uruguay 97 d 98Uzbekistán 96 d 97Venezuela 94 f 91Vietnam 86 d 93Zambie 68 d 75Zimbabwe 82 d 87vysvětlivky: f významný pokles e pokles h stagnace d mírný pokrok g významný pokrokpozn.: údaje uvedené kurzívou představují odhadyMěření vývoje 36Social Watch

GRAF 1: Index BCI a HDP na hlavu ve světě (1990-2009)BCIHDP na hlavuBCIHDP na hlavupět let školní docházky. Tyto tři indikátory jsou následnězprůměrovány, takže výsledná hodnota indexu se pohybujemezi 0 % a 100 % (viz vývoj BCI podle zemí napředchozí stránce).Z údajů vyplývá, že od roku 1990 došlo ve světě kevšeobecnému pokroku ve snaze snížit výskyt chudoby.V posledních 20 letech celková hodnota BCI i celosvětovýpříjem na hlavu vzrůstaly. Tabulka 1 představujeprůměrnou celkovou hodnotu BCI a příjmu na hlavuv přepočtu na konstantní kupní sílu (KKS) v dolarech protři rozhodná období (1990, 2000 a 2009).Nárůst příjmu na hlavu se zrychlil ze 17 % v období1990–2000 na 19 % v období 2000–2009, ale nárůstindexu BCI se zpomalil ze 4 % v 90. letech minulého stoletína 3 % v první dekádě tohoto století. Z toho vyplývá,že Miléniová deklarace ani úsilí mezinárodní komunitydosáhnout stanovené cíle se neproměnilo v rychlejší vývojsociálních indikátorů, přestože k tomu byly uvolněnypotřebné prostředky. Naopak, údaje v grafu 1 potvrzujízávěry nedávného průzkumu, podle kterých se od roku2000 vývoj těchto indikátorů zpomalil. 1Analýza chování agregované úrovně indexu BCIukazuje velké rozdíly mezi různými oblastmi světa.Zkoumání indexu v této agregované podobě má dobrýsmysl přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé existujívzorce geografického šíření, pokud jde o navrhovánía implementaci politických opatření na omezení chudobya uspokojování základních potřeb obyvatelstva, kteréje index BCI, stejně jako jiné metody měření absolutníchudoby, schopen zachytit, a zadruhé platí, že země,které takový region vytvářejí, jeví jasné známky vzájemnézávislosti, takže mají tendenci chovat se podobně, pokudjde o vývoj některých socioekonomických indikátorů.Pro potřeby grafu 2 byla hodnota indexu BCI prokaždou oblast vypočítána jako vážený průměr BCI každézemě podle jejího počtu obyvatel. Z grafu vyplývá, ževe všech oblastech došlo k nárůstu BCI, ale v některýchz nich byl tento nárůst pouze marginální. Vyspělé země vykazujívelmi malý nárůst, protože dosahují hodnot blížícíchse 100 % a nemají tedy prostor pro významnější zlepšení.Tyto země dosahují nejvyšších úrovní lidského rozvojea rovnosti a nejnižších úrovní chudoby, a proto mají takénejvyšší úroveň základních schopností podle indexu BCI.1 Fukuda-Parrová a Greenstein, „Jak měřit implementaciRozvojových cílů tisíciletí: Rychlost pokroku nebo dosahovánícílů?“ Mezinárodní centrum pro inkluzivní růst – Rozvojovýprogram OSN, pracovní zpráva č. 63, květen 2010.908886848280781990 2000 200982.8 86.4 89.48,884 10,390 12,32414,00012,00010,0008,0006,0004,0002,0000Do druhé kategorie spadají tranzitivní země LatinskéAmeriky, Středního východu a severní Afriky, kterév období 1990–2009 dosáhly výrazného pokroku.Nicméně nejvýraznější zlepšení bylo zaznamenáno meziroky 1990 a 2000 a další pokrok v letech 2000–2009 bylrelativně pomalejší. I zde údaje dokládají, že nárůst indexuBCI se po roce 2000, kdy byly stanoveny Rozvojovécíle tisíciletí, místo urychlení dalšího vývoje zpomalil.Třetí kategorii představují země jižní Asie, které sipo roce 2000 zachovaly tempo růstu z předchozí dekády,a oblast subsaharské Afriky, v níž jako jediné index BCIrostl po roce 2000 rychleji než v období 1990–2000,kdy nezaznamenal téměř žádný vývoj. Oba tyto regionyvycházely z velice nízkých hodnot a budou musetsvůj rozvoj urychlit ještě víc, pokud chtějí v následujícímdesetiletí dosáhnout alespoň průměrně přijatelnýchhodnot. Jižní Asie se v tomto smyslu rozvíjí rychleji nežsubsaharská Afrika. Tento region tvoří malá skupinazemí, jejíž průměr silně ovlivňuje Indie, která na indexuBCI postoupila o pět procentních bodů mezi lety 1990a 2000 a o dalších pět bodů poté. Rozlehlá a různorodáoblast subsaharské Afriky tím pádem dosáhla nejnižšíchhodnot indexu BCI v roce 2010.Průměrný nárůst BCI mezi rozvojovými zeměmivýchodní Asie a Tichomoří je velmi pomalý, protože statistikyv tomto regionu zásadním způsobem ovlivňujeČína. Ta dosahuje relativně vysoké úrovně BCI, ale jenpomalého růstu, což je v příkrém protikladu s vývojempříjmů na hlavu nebo procentem obyvatelstva, kterépřežívá s méně než jedním dolarem na den. V posledních20 letech zaznamenala Čína úžasný pokrok ve vývojitěchto dvou indikátorů, ale převážná část vývoje základníchsociálních indikátorů v zemi proběhla před 90. létyminulého století.Tabulka 1 představuje alternativní úhel pohleduna nedávný vývoj, založený na úrovních hodnot indexuBCI (kritická, velmi nízká, nízká, střední a přijatelná). Zaposledních 20 let si skupiny zemí se středními a přijatelnýmihodnotami na jedné a nízkými, velmi nízkýmia kritickými hodnotami na druhé straně vyměnily místav tom smyslu, že první jmenovaná se rozrostla z 40 % na61 % všech zemí, pro které je možné BCI stanovit, zatímcodruhá se zmenšila z 60 % na 39 %. V obou skupináchse největší snížení počtu zemí s nejhoršími podmínkamia zvýšení počtu zemí na relativně lepší úrovni odehrálypřed rokem 2000, zatímco na počátku nového tisíciletíse tento vývoj zpomalil.GRAF 2: Vývoj indexu BCIpodle regionu (1990-2009)1201008060ICBPIB per cápita4020090888684828078ICBPIB per cápita1990 2000 2009Několik případů nedávné evoluce1990 2000 200982,8 86,4 89,48.884 10.390 12.324Vyspělé zeměTranzitivní zeměRozvojové země:Východní Asie a TichomoříLatinská Amerika a Karibská oblastStřední východ a severní AfrikaJižní AsieSubsaharská AfrikaKromě velkých změn mezi jednotlivými regiony docházeloi k výrazným změnám mezi jednotlivými zeměmiv těchto regionech. Evropa a Severní Amerika jsourelativně homogenní a úroveň rozdílů mezi zeměmipředstavujícími tyto dva regiony je celkem nízká. Kromětoho tyto oblasti nezaznamenaly žádný výraznějšívývoj, neboť jsou tvořeny zeměmi, které již dosahujíuspokojivých hodnot indexu BCI. Jiné regiony všakvykazují vyšší míru fluktuací ve vývoji za posledních20 let (viz graf 2). Na všech úrovních přehledové mapyrozvoje je možné najít země, které pokročily vpřed, i ty,které ve svém vývoji naopak učinily krok zpátky.Ve skupině s „přijatelnou“ úrovní BCI dosáhlanejvětšího pokroku v 90. letech Albánie, která všakzároveň prodělala nejhlubší propad v následujícímdesetiletí. Tento propad byl relativně malý, ale naznačujenedostatek kontinuity v úsilí zlepšovat výkonnosts ohledem na indikátory BCI. Pokud jde o skupinu sestředními hodnotami BCI, je velmi názorné soustředitse na jejího nejlepšího a nejhoršího člena. Není překvapením,že na vrcholku žebříčku stojí Brazílie, která sivedla velmi dobře: Dosahovala vysoké úrovně hospodářskéhorůstu a kontinuálního politického úsilí, kterév posledních 20 letech významně přispělo k omezeníchudoby. Na dolním konci žebříčku naleznemeTABULKA 1: Vývoj indexu BCI podle úrovní(počet zemí)1990 2000 2010Kritická 42 35 22Velmi nízká 18 17 22Nízká 34 19 19Střední 29 43 40Přijatelná 33 50 58Celkem 156 164 161Social Watch37 Index základních schopností 2010

mnoho příkladů z oblasti subsaharské Afriky (včetnězemí s vysokými příjmy z těžby ropy a dalších surovin),které jasně dokládají, že výhoda nerostného bohatstvínepředstavuje automatický přístup ke zvýšení blahobytuobyvatel, a to ani v případě, kdy země vykazujezdravé ekonomické indikátory. Je zřejmé, že nestačí jenposkytnout prostředky a služby zaměřené na snižováníchudoby, ale že musí zároveň následovat kolektivní akceze strany představitelů politického systému. Bez tohotozávazku není možné dosáhnout společenského pokroku.Konečně, ale s nemenší důležitostí, bychom seměli podívat na celou řadu zemí na dalších úrovníchindexu BCI. Na nízké úrovni vidíme enormní pokrokyGuatemaly a Bhútánu. Na velmi nízké úrovni je v letech2000–2009 patrný výrazný vývoj v zemích, kterése zotavují z ozbrojených konfliktů, jako například veRwandě, zatímco v případě Súdánu index BCI pokračovalv systematickém poklesu, kterého se drží již 20 let.Pokud jde o země s kritickou úrovní BCI, některé z nich,například Burkina Faso, Burundi nebo Guinea si vedlycelkem dobře, zatímco jiné, například Nigérie, v tomtoohledu zcela selhaly.Výhled do budoucnostiVe světle nedávného vývoje hodnot indexu BCI je zřejmé,že extrémní chudoba, měřená podle přístupu obyvatelk balíku služeb nezbytných pro lidské přežití, budepostupem času ubývat, ale rychlost jejího potlačovánínení automaticky dána vývojem ekonomiky. I při celkemnízké úrovni hospodářského růstu mají indikátoryBCI tendenci klesat. Podobně je tomu i u jiných nepeněžníchměřítek chudoby, jako index „neuspokojenýchzákladních potřeb“, který byl v 80. letech minuléhostoletí měřen ve velké části zemí Latinské Ameriky. Pokuddlouhodobý trend vývoje indexu BCI spočívá v tom,že stále menší množství zemí bude spadat do kritickéúrovně a stále více z nich bude dosahovat hodnot dlouhodoběpřesahujících 90 %, pak bude nutné, aby semonitoring sociálního vývoje přeorientoval z průměrnýchnárodních indikátorů na jiné druhy měření, kteréby nabízely více úrovní variace a disagregace, zejménapro země s vyššími hodnotami indexu BCI.GRAF 3: Vývoj podle širších skupin úrovní(v procentech)706050403020100Kritická, velmi nízká a nízká úroveň BCIStřední a přijatelná úroveň BCI1990 2000 2010GRAF 4: Vývoj indexu BCI podle regionu do roku 2015Průměr 2009Průměr 2015Subsaharská AfrikaJižní AsieVýchodní Asie a TichomoříLatinská Amerika a Karibská oblastStřední východ a severní AfrikaStřední AsieEvropaSeverní AmerikaAby byl takový monitoring možný, je zapotřebí závazkuze strany mezinárodního společenství, které byse mělo chopit úlohy poskytovat lepší a přesnější statistikyi s ohledem na genderovou, regionální a etnickoudiskriminaci. Skutečnost je taková, že tyto indikátoryjsou k dispozici pro velkou většinu vyspělých zemí,ale jen málo statistických informací je v tomto smysluk dispozici o zbytku světa. Mnoho zemí v následujícíchletech poskočí do skupiny se středními či přijatelnýmihodnotami BCI, stejně tak bude přibývat i těch, jejichžBCI bude stagnovat, protože nemůže přerůst 100 %.Celosvětový vzorec udržitelného nárůstu indexu BCI,ač s pomalejším tempem růstu než do roku 2000, naznačuje,že je nutné posuzovat stále více zemí podleTECHNICKÉ POZNÁMKY:I. Indikátory BCI:1. Vzdělání: a) procento dětí, které dosáhnou pátéhoročníku základní školy; b) čistý podíl dětíškolního věku, které nastoupí do základníchškol. Indikátor vzdělání se skládá z průměrutěchto hodnot.2. Úmrtnost dětí do 5. roku života. Hodnota tohotoindikátoru se vypočítá jako podíl dětí, které sedožijí pátého roku života, tedy jako I2 = (100-M), kde M je úmrtnost v prvních pěti letechživota v přepočtu na 1.000 narozených dětí.3. Procento porodů probíhajících za přítomnosti 70kvalifikovaných zdravotníků.60II. Index BCI byl vypočítán pro tři časové okamžiky,a to s pomocí různých zdrojů volně dostupných50informací (kompletní seznam zdrojů viz: ). Aby bylo možné doplnit 40údajeza roky 1990, 2000 a 2009, vypracoval výzkumnýtým koalice Social Watch sadu aproximací, 30kterémaximalizují vypovídací hodnotu dostupných informací.Pro rok 1990 to znamenalo zvážení disponibilníchúdajů v rozmezí 5 let se středem v roce 199020a rozptylem +/- 2 roky. V případech, kdy pro 10 obdobípřed rokem 1990 nebyly k dispozici žádné údaje,se stále přihlíželo k pětiletému intervalu, ovšem 0s rozsahem až do roku 1995 včetně. Pro rok 2000byl opět zvolen pětiletý interval s rokem 2000 jako0 20 40 60 80 100 120sofistikovaných nepeněžních měřítek, která přesnějizachycují vývoj nepeněžní chudoby ve světě.Lineární projekce v grafu 4, založená na údajíchz období 1990–2000 a 2000–2009, však zároveň ukazuje,že pokud zůstanou současné trendy ve vývoji BCIzachovány, rozlehlé oblasti světa nebudou schopnydosáhnout přijatelné úrovně BCI ani do roku 2015. nzákladem a rozsahem hodnot +/- 2 roky. Konečněpro rok 2009 bylo použito kritérium posledníchdostupných údajů po roce 2005. 1III. Hodnoty všech tří indikátorů spojuje vysokámíra korelace a hodnoty jednotlivých indikátorůjsou navíc pozitivně korelovány mezi jednotlivýmičasovými úseky, takže pro země, pro které nebylyk dispozici informace o procentu porodů probíhajícíchza přítomnosti kvalifikovaných zdravotníků,byly hodnoty BCI stanoveny na základě zbývajícíchdvou složek indexu (vzdělání a dětské úmrtnosti).IV. S ohledem na to, aby bylo možné vývoj jednotlivýchzemí rozdělit do kategorií, stanovil výzkumnýtým koalice Social Watch následující mezníky:méně než záporná standardní odchylka od průměrnéhovývoje (významný pokles); mezi zápornoustandardní odchylkou od průměru a -1 % variacepoměru (pokles); mezi -1 % a 1 % variace poměruValores de ICB Crítico, Muy bajo y Bajo(stagnace); mezi 1 % variace poměru a standardníValores de ICB Medio y Aceptableodchylkou průměrné variace (mírný pokrok); a vícenež kladná standardní odchylka průměrné variace(významný pokrok). n1990 2000 20101 Hodnoty indexu BCI v „diamantech“ u národních zprávodpovídají hodnotám pro rok 2010.PPÁfricaAAsia OrientAmérica LatMedio Oriente y NAméMěření vývoje38 Social Watch

INDEX GENDEROVÉ SPRAVEDLNOSTI (GENDER EQUITY INDEX - GEI)HODNOTY GEI V ROCE 2009Social Watch vyvinul Index genderové spravedlnosti (GEI) 1 , aby přispěl k pochopenígenderově založených nerovností a aby monitoroval jejich situaci a vývojv různých zemích a regionech na světě. Index obsahuje tři dimenze relevantnípro měření genderové nespravedlnosti – vzdělání, socioekonomické postavenía podíl na moci. nZemě GEI 2009 VzděláníSocioekonomicképostaveníPodíl na mociZemě GEI 2009 VzděláníSocioekonomicképostaveníPodíl na mociAlbánie 55 96.3 61.9 6.6Alžírsko 53 96.5 39.4 22.4Angola 60 75.3 71.3 32.8Argentina 72 98.8 61.9 56.2Arménie 58 97.1 71.2 4.6Austrálie 75 95.2 75.0 55.0Ázerbájdžán 60 91.1 73.3 15.3Bahamy 79 98.1 80.7 58.9Bahrajn 46 98.0 34.1 6.0Bangladéš 53 85.8 53.5 18.9Barbados 76 99.0 73.2 57.0Belgie 72 96.0 64.2 56.2Belize 63 98.2 45.9 44.1Bělorusko 66 96.6 72.7 28.9Benin 42 53.9 54.7 17.8Bolívie 66 94.8 65.7 37.6Bosna a Hercegovina 61 93.3 76.0 13.0Botswana 66 98.8 49.0 49.5Brazílie 68 96.5 64.6 43.6Bulharsko 73 96.1 71.6 52.6Burkina Faso 54 68.8 76.6 17.7Burundi 64 75.8 88.1 27.9Čad 43 46.2 74.9 9.2Česká republika 68 96.8 64.0 43.4Čína 68 92.4 73.3 38.6Dánsko 79 97.6 78.6 61.1Dominikánská republika 65 97.5 49.9 47.1Džibuti 47 74.5 56.2 10.8Egypt 44 91.3 25.1 15.2El Salvador 68 99.1 51.2 52.3Ekvádor 72 98.5 64.3 54.3Chile 62 97.1 45.9 42.8Eritrea 47 62.1 54.3 24.8Estonsko 73 97.6 71.2 50.8Etiopie 53 64.8 69.7 25.5Filipíny 76 98.5 63.5 64.8Finsko 84 98.6 78.5 75.7Francie 72 96.6 71.7 47.8Gabon 53 77.7 65.9 16.7Gambie 50 72.5 60.8 17.7Ghana 58 79.4 82.5 11.0Gruzie 62 94.7 49.7 42.5Guatemala 51 93.7 36.7 23.5Guinea-Bissau 47 46.9 58.3 35.6Guyana 60 96.7 47.1 35.7Honduras 69 99.1 53.6 54.2Hong Kong 75 95.7 66.0 62.4Chorvatsko 75 99.4 70.7 56.0Indie 41 77.5 36.6 7.9Indonésie 55 96.8 52.8 16.0Írán 54 97.1 45.7 20.5Irsko 69 98.1 63.3 46.9Island 78 98.7 78.8 55.2Itálie 64 96.8 54.6 42.1Izrael 72 97.1 75.2 44.1Jamajka 61 99.0 64.7 18.3Japonsko 59 91.5 55.3 30.2Jemen 30 49.2 34.4 6.3Jihoafrická republika 75 98.9 51.4 73.8Jordánsko 47 98.8 33.5 9.4Kambodža 62 78.1 83.5 23.2Kamerun 51 80.4 57.1 14.3Kanada 74 95.9 73.8 53.7Kapverdy 54 97.8 40.1 22.6Katar 48 98.0 32.7 12.2Kazachstán 74 97.3 75.1 50.4Keňa 59 85.3 80.6 11.2Korejská republika 53 80.0 53.9 23.6Kolumbie 75 98.8 69.7 56.5Konžská republika 45 65.4 57.4 12.6Kostarika 67 98.2 54.3 47.9Kuba 70 96.7 52.0 61.71 Hodnoty GEI objevující se ve tvaru „diamantů“ v grafech u národních zpráv jsou hodnoty pocházející z GEI 2009, vyvinutého Výzkumným týmem sociálních věd (Social Sciences Research Team), Departamentode Sociologia de la Facultad de Ciencias Sociales de la Universidad de la República, Uruguay; sestavili jej Gabriel Errandonea (koordinátor), Gabriel Gómez, Daniel Umpiérrez a Ruy Blanco.Social Watch39Hodnoty gei v roce 2009

HODNOTY GEI V ROCE 2009Země GEI 2009 VzděláníSocioekonomicképostaveníPodíl na mociZemě GEI 2009 VzděláníSocioekonomicképostaveníPodíl na mociKuvajt 49 97.6 46.3 4.2Kypr 65 97.9 68.2 29.0Kyrgyzstán 70 98.8 65.8 45.5Laos 52 80.6 59.2 16.8Lesotho 64 99.5 57.6 35.9Libanon 47 98.4 36.2 6.2Litva 76 97.3 75.6 53.8Lotyšsko 75 97.1 71.0 57.0Lucembursko 61 98.2 60.1 23.5Maďarsko 70 96.1 68.3 44.9Makedonie 67 96.1 55.5 50.1Malajsie 58 98.6 46.6 29.7Maledivy 61 97.9 58.6 26.2Mali 53 65.5 77.3 17.0Malta 58 96.7 49.5 28.5Maroko 45 84.0 29.2 21.4Mauretánie 51 75.0 57.3 19.2Mauricius 60 98.3 47.5 34.5Mexiko 61 98.8 44.3 38.5Moldavsko 74 97.9 71.8 51.9Mongolsko 70 99.4 58.2 52.6Mozambik 64 67.6 91.5 34.2Namibie 71 96.5 65.6 50.8Nepál 51 74.1 57.1 22.5Německo 78 93.8 67.6 73.0Niger 47 54.0 65.8 22.1Nigérie 44 76.9 47.0 9.3Nikaragua 52 98.5 36.4 19.7Nizozemí 77 95.7 70.7 65.4Norsko 83 96.2 82.0 69.8Nový Zéland 78 97.5 76.1 59.2Omán 46 96.7 23.5 17.6Pákistán 43 75.9 34.2 18.0Panama 70 98.1 60.8 50.4Paraguay 67 97.6 55.6 47.2Peru 70 98.8 63.4 47.0Pobřeží slonoviny 39 64.5 38.1 15.2Polsko 70 96.2 68.8 45.2Portugalsko 73 97.6 69.1 52.8Rakousko 71 95.1 61.0 56.6Rovníková Guinea 44 73.8 49.4 7.9Rumunsko 71 97.3 74.6 42.0Ruská federace 71 97.3 71.2 45.1Rwanda 84 88.2 84.6 77.8Řecko 65 95.9 61.2 38.6Samoa 49 92.7 44.5 8.6Sv. Tomáš a Princův os. 49 98.3 35.2 12.3Saudská Arábie 43 96.4 18.9 12.8Senegal 55 76.4 61.3 27.1Sierra Leone 45 65.9 52.8 15.1Singapur 63 95.0 58.6 36.5Slovensko 69 97.0 67.2 42.2Slovinsko 65 81.8 70.7 42.8Spojené arabské emiráty 50 97.3 33.4 19.2Spojené království 74 97.5 72.8 51.1Spojené státy 74 97.0 72.3 52.3Srí Lanka 58 98.0 43.0 32.4Středoafrická republika 46 55.8 70.0 11.4Súdán 43 86.4 29.1 12.4Surinam 56 97.5 46.1 23.8Svatá Lucie 71 98.2 59.1 55.4Sv. Vincent a Grenadiny 60 96.6 59.5 23.6Svazijsko 49 95.0 35.8 15.7Sýrie 54 93.3 38.8 29.2Šalamounovy ostrovy 47 82.4 58.2 0.0Španělsko 77 98.4 58.3 74.1Švédsko 88 96.3 83.8 82.9Švýcarsko 62 91.8 71.3 23.4Tádžikistán 52 78.2 65.8 12.2Tanzanie 72 80.5 83.9 51.3Thajsko 70 98.3 71.7 40.6Togo 47 71.8 49.4 18.7Trinidad a Tobago 70 98.1 53.7 58.6Tunisko 50 96.8 33.5 18.6Turecko 46 85.3 35.8 17.3Uganda 67 83.1 81.1 37.4Ukrajina 69 97.4 66.9 44.0Uruguay 69 97.1 64.0 45.1Uzbekistán 57 89.7 68.9 12.5Vanuatu 54 76.0 79.5 6.5Venezuela 68 98.3 60.8 43.9Vietnam 74 96.5 81.3 44.0Východní Timor 66 95.1 67.0 34.9Zambie 56 79.0 64.0 25.6Zimbabwe 58 88.1 67.0 17.6Měření vývoje40 Social Watch

ČISTÁ OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÁ POMOC ČLENSKÝCH ZEMÍ VÝBORU PRO ROZVOJOVOU POMOC OECD (DAC)Milionů USD% HNP1992-1993 PRŮMĚR1997-1998 PRŮMĚR200420052006200720081992-1993 PRŮMĚR1997-1998 PRŮMĚR20042005200620072008Austrálie 984 1,011 1,460 1,680 2,123 2,669 2,954 0.36 0.27 0.25 0.25 0.30 0.32 0.32Belgie 840 823 1,463 1,963 1,977 1,951 2,386 0.39 0.33 0.41 0.53 0.50 0.43 0.48Dánsko 1,366 1,670 2,037 2,109 2,236 2,562 2,803 1.03 0.98 0.85 0.81 0.80 0.81 0.82Finsko 499 388 680 902 834 981 1,166 0.56 0.32 0.37 0.46 0.40 0.39 0.44Francie 8,093 6,024 8,473 10,026 10,601 9,884 10,908 0.63 0.41 0.41 0.47 0.47 0.38 0.39Irsko 76 193 607 719 1,022 1,192 1,328 0.18 0.30 0.39 0.42 0.54 0.55 0.59Itálie 3,583 1,772 2,462 5,091 3,641 3,971 4,861 0.33 0.15 0.15 0.29 0.20 0.19 0.22Japonsko 11,205 9,999 8,922 13,126 11,136 7,679 9,579 0.28 0.24 0.19 0.28 0.25 0.17 0.19Kanada 2,457 1,876 2,599 3,756 3,683 4,080 4,785 0.46 0.32 0.27 0.34 0.29 0.29 0.32Lucembursko 44 103 236 256 291 376 415 0.31 0.60 0.79 0.79 0.89 0.92 0.97Německo 7,269 5,719 7,534 10,082 10,435 12,291 13,981 0.36 0.27 0.28 0.36 0.36 0.37 0.38Nizozemi 2,639 2,994 4,204 5,115 5,452 6,224 6,993 0.84 0.80 0.73 0.82 0.81 0.81 0.80Nový Zéland 97 142 212 274 259 320 348 0.25 0.26 0.23 0.27 0.27 0.27 0.30Norsko 1,144 1,314 2,199 2,786 2,954 3,728 3,963 1.09 0.86 0.87 0.94 0.89 0.95 0.88Portugalsko 264 255 1,031 377 396 471 620 0.31 0.25 0.63 0.21 0.21 0.22 0.27Rakousko 205 477 678 1,573 1,498 1,808 1,714 0.11 0.23 0.23 0.52 0.47 0.50 0.43Řecko – 176 321 384 424 501 703 – 0.15 0.16 0.17 0.17 0.16 0.21Spojené království 3,082 3,648 7,905 10,772 12,459 9,849 11,500 0.31 0.27 0.36 0.47 0.51 0.35 0.43Spojené státy 10,916 7,832 19,705 27,935 23,532 21,787 26,842 0.17 0.09 0.17 0.23 0.18 0.16 0.19Španělsko 1,411 1,305 2,437 3,018 3,814 5,140 6,867 0.27 0.24 0.24 0.27 0.32 0.37 0.45Švédsko 2,114 1,652 2,722 3,362 3,955 4,339 4,732 1.01 0.75 0.78 0.94 1.02 0.93 0.98Švýcarsko 966 904 1,545 1,772 1,646 1,685 2,038 0.39 0.33 0.40 0.43 0.39 0.38 0.42CELKEM DAC 58,318 50,276 79,432 107,078 104,368 103,485 121,483 0.31 0.23 0.26 0.33 0.31 0.28 0.31Z toho:země EU 31,483 27,199 42,789 55,750 59,034 61,538 70,974 0.44 0.33 0.35 0.44 0.43 0.39 0.43Zdroj: OECD, Databáze na webových stránkách 2010, .Social Watch41 Čistá oficiální rozvojová pomoc podle zemí DAC

VEŘEJNÉ VÝDAJE: vlády světa se dohodly na...„Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok nato, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizacía s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva,nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.“Všeobecná deklarace lidských práv, článek 22, 1948.„Vyzýváme průmyslově vyspělé země... aby bez dalších odkladů začalyuplatňovat rozšířený program odpouštění dluhů těžce zadluženým chudým zemíma aby souhlasily se zrušením všech bilaterálních dluhů těchto zemí výměnou zaprokazatelné snahy příslušných zemí o odstranění chudoby.“Miléniová deklarace, odstavec 15, 2000.LIDSKÁ PRÁVA:Právo na zdravotní péči, vzdělání a sociální zabezpečení je zahrnuto v:UDHR (Všeobecná deklarace lidských práv) – čl. 22, 25 a 26CERD (Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace) – čl. 6CESCR (Mezinárodní úmluva o ekonomických, sociálních a kulturních právech)– čl. 9, 12 a 13CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen) – čl. 11 a 14CRC (Úmluva o právech dítěte) – čl. 24, 26 a 28MEZINÁRODNÍ PŘIJATÉ ZÁVAZKY:Veřejným výdajům a dluhu se věnují:Rozvojové cíle tisíciletíSvětový summit o sociálním rozvojiČtvrtá světová konference o ženách –Pekingská akční platforma – Kritické oblasti zájmuVýdaje na zdravotnictví(% HDP)Výdaje na veřejné vzdělávání(% HDP)Celková dluhová služba(% exportu zboží,služeb a příjmu)Výdaje na zbrojení(% HDP)Země 2005(%)2006(%)2007(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)Afghánistán 8.8 7.9 7.6 1.6 1.5 2.1 2.2Albánie 6.6 6.6 7.0 2.5 3.7 3.1 3.0 1.3 1.5 1.8 2.0Alžírsko 3.5 4.3 4.4 2.9 2.7 2.9 3.1Andorra 7.2 7.4 7.6 1.7 2.3 2.6Angola 2.1 2.8 2.5 2.6 2.6 10.7 13.2 9.8 2.5 4.5 4.4 3.8 2.9Antigua a Barbuda 5.0 5.2 4.7Argentina 10.4 10.2 10.0 4.8 4.5 5.5 20.2 31.1 13.1 10.7 1.0 0.9 0.7 0.8Arménie 5.4 4.7 4.4 2.7 2.7 3.0 7.2 6.8 7.0 12.7 2.9 2.9 3.0 3.2Aruba 4.8 4.8Austrálie 8.7 8.8 8.9 4.8 5.2 1.8 1.8 1.8 1.8Ázerbájdžán 4.3 3.9 3.7 2.3 2.0 1.7 1.9 2.6 1.8 0.8 0.9 2.3 3.4 2.9 2.7Bahamy 6.4 6.8 7.3 0.5 0.6 0.8Bahrajn 3.8 3.6 3.7 3.6 3.4 3.2 2.7Bangladéš 3.1 3.3 3.4 2.5 2.6 2.4 5.4 3.8 4.8 3.9 1.2 1.2 1.2 1.1Barbados 7.0 7.1 7.0 6.9 6.9 6.7 0.9 0.8Belgie 9.8 9.5 9.4 6.0 6.0 1.1 1.1 1.1 1.1Belize 3.6 3.6 4.0 5.1 34.5 15.7 69.3 10.5 1.0 1.0Bělorusko 6.6 6.4 6.5 5.9 6.1 5.2 3.7 3.3 3.9 3.1 1.5 1.7 1.6 1.4Benin 4.7 4.7 4.8 3.9 3.6 7.2 7.0 4.2 1.1 1.0 1.0Bermudy 2.0 1.2Bhútán 3.7 3.6 4.1 7.3 5.1Bolívie 5.3 5.1 5.0 6.3 14.3 8.4 11.7 11.3 1.8 1.6 1.7 1.5Bosna a Hercegovina 9.2 9.4 9.8 5.0 5.4 5.0 4.4 1.6 1.5 1.3 1.4Botswana 7.4 6.0 5.7 9.7 8.1 0.9 1.0 0.7 2.9 2.6 2.6 3.4Brazílie 8.2 8.5 8.4 4.5 5.0 44.7 37.3 27.8 22.7 1.5 1.4 1.5 1.5Brunej 2.5 2.3 2.4 2.6 2.4 2.4Bulharsko 7.7 7.2 7.3 4.5 4.2 21.9 12.2 15.2 14.7 2.6 2.4 2.6 2.2Burkina Faso 6.7 6.3 6.1 4.5 4.5 4.6 1.2 1.2 1.4 1.8Burundi 11.0 13.1 13.9 5.1 7.2 39.8 40.1 40.0 28.1 6.2 4.9 4.7 3.8Čad 4.4 4.9 4.8 1.9 1.0 1.0 1.0 1.0Černá Hora 9.6 9.3 8.9 2.0 1.4 1.5Česká republika 7.2 7.0 6.8 4.3 4.6 2.0 1.7 1.5 1.5Čína 4.5 4.4 4.3 3.1 2.4 2.2 2.0 2.0 2.0 2.0 2.0Dánsko 9.5 9.6 9.8 8.3 7.9 1.3 1.4 1.3 1.3Dominické společenství 6.0 5.9 6.2 4.1 4.8 10.4 10.4 11.5Dominikánská republika 5.5 5.6 5.4 2.2 8.2 9.9 8.6 0.7 0.5 0.6 0.6Džibuti 6.8 6.5 7.2 8.4 8.4 8.7 4.8 6.1 6.5 6.3 6.3 6.5 4.2 4.1Měření vývoje42 Social Watch

Výdaje na zdravotnictví(% HDP)Výdaje na veřejné vzdělávání(% HDP)Celková dluhová služba(% exportu zboží,služeb a příjmu)Výdaje na zbrojení(% HDP)Země 2005(%)2006(%)2007(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)Egypt 6.0 6.3 6.3 4.8 4.0 3.7 3.7 6.1 5.6 4.9 4.7 2.9 2.7 2.5 2.3El Salvador 7.1 6.6 6.2 2.7 3.0 3.0 3.6 10.9 13.4 11.1 9.9 0.6 0.6 0.6 0.5Ekvádor 5.2 5.3 5.8 29.5 23.9 18.7 2.6 2.3 2.9 2.8Chile 6.1 6.0 6.2 3.4 3.2 3.4 14.9 20.8 13.9 18.2 3.6 3.7 3.4 3.5Demokratická rep. Kongo 6.1 6.6 5.8 2.3 2.4 2.1 1.4Eritrea 3.6 3.6 3.3 2.0Estonsko 5.0 5.1 5.4 4.9 1.9 1.9 2.2 2.2Etiopie 4.1 3.9 3.8 5.5 5.5 4.3 6.9 4.3 2.8 2.8 2.3 1.9 1.5Filipíny 3.7 3.8 3.9 2.5 16.8 19.6 13.0 15.5 0.9 0.9 0.9 0.8Fidži 4.2 3.7 4.0 0.8 0.8 1.5 1.3 1.4 1.3Finsko 8.5 8.3 8.2 6.3 6.1 1.4 1.4 1.2 1.3Francie 11.1 11.0 11.0 5.6 5.6 2.5 2.4 2.3 2.3Gabon 4.6 4.7 4.6 3.4 1.3 1.2 1.1Gambie 6.1 6.6 5.5 11.8 11.8 12.7 0.6 0.5 0.7Ghana 7.3 6.1 8.3 5.4 7.0 4.9 2.9 3.2 0.6 0.6 0.8 0.7Gruzie 8.6 8.4 8.2 2.5 3.0 2.7 2.9 7.4 8.8 4.6 4.2 3.3 5.2 9.2 8.1Grenada 5.9 6.9 7.1 5.6 7.7 7.6Guatemala 6.0 6.8 7.3 3.0 3.0 12.4 12.5 13.2 12.2 0.4 0.4 0.4 0.5Guinea 5.6 5.8 5.6 1.7 1.7 12.9 9.6Guinea-Bissau 6.3 5.9 6.1 4.0Guyana 6.9 7.2 8.2 8.5 8.1 6.1 3.8 3.4 2.3 2.0Haiti 4.6 5.8 5.3 3.6 3.4 4.5 1.9Honduras 5.8 5.8 6.2 5.0 4.0 3.8 0.5 0.5 0.7 0.7Hong Kong (Čína) 4.2 3.9 3.5 3.3Chorvatsko 7.0 7.1 7.6 1.6 1.7 1.6 1.8Indie 4.2 4.1 4.1 3.2 3.2 13.1 7.6 13.7 8.7 2.8 2.6 2.5 2.5Indonésie 2.0 1.9 2.2 2.9 3.6 3.5 15.4 23.1 16.3 13.4 1.2 1.2 1.2 1.0Irák 3.8 3.3 2.5Írán 6.6 6.9 6.4 4.7 5.1 5.5 4.8 3.8 3.8 2.9Irsko 7.3 7.1 7.6 4.8 4.8 0.6 0.5 0.5 0.6Island 9.4 9.1 9.3 7.6 7.6Itálie 8.9 9.0 8.7 4.4 4.7 1.9 1.8 1.8 1.8Izrael 8.0 7.9 8.0 6.2 6.2 7.7 7.8 8.4 8.0Jamajka 4.1 4.1 4.7 4.6 5.5 16.3 11.9 17.3 14.2 0.5 0.6 0.6 0.5Japonsko 8.2 8.1 8.0 3.5 3.5 1.0 1.0 0.9 0.9Jihoafrická republika 9.1 8.8 8.6 5.4 5.4 5.3 5.1 4.5 6.6 5.5 4.4 1.6 1.5 1.4 1.4Jordánsko 9.4 8.5 8.9 6.4 5.9 5.7 16.0 4.8 4.7 6.1 5.9Kambodža 6.4 5.9 5.9 1.6 0.7 0.6 0.5 0.6 1.1 1.1 1.1Kamerun 4.8 4.8 4.9 3.1 3.3 3.9 20.2 11.1 10.0 1.3 1.4 1.4 1.5Kanada 9.9 10.0 10.1 4.9 1.1 1.2 1.2 1.3Kapverdy 4.6 4.9 4.5 6.0 5.7 5.7 6.9 4.9 4.0 3.5 0.7 0.6 0.6 0.6Kajmanské ostrovy 2.8 2.6Katar 4.0 4.2 3.8 3.3Kazachstán 3.9 3.6 3.7 2.3 2.6 2.8 42.2 33.7 49.6 41.8 1.0 1.0 1.3 1.0Keňa 4.4 4.5 4.7 7.3 7.0 6.4 6.6 9.2 6.5 5.7 4.5 1.7 1.7 1.8 2.0Kiribati 13.8 14.7 19.1KLDRKorejská republika 5.7 6.0 6.3 4.1 4.2 2.4 2.4 2.4 2.6Kolumbie 6.3 6.2 6.1 4.0 3.9 4.1 3.9 35.6 30.5 21.3 16.2 3.3 3.4 3.3 3.7Komory 3.1 3.2 3.3Konžská republika 2.4 2.1 2.4 1.8 2.0 1.3 1.0 1.3 1.1 1.4 1.3Kostarika 7.3 7.7 8.1 4.7 4.7 5.0 7.7 6.2 6.4 10.5Social Watch43Veřejné výdaje

Výdaje na zdravotnictví(% HDP)Výdaje na veřejné vzdělávání(% HDP)Celková dluhová služba(% exportu zboží,služeb a příjmu)Výdaje na zbrojení(% HDP)Země 2005(%)2006(%)2007(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)Kuba 9.3 7.6 10.4 9.8 9..1 13.3Kuvajt 2.2 2.1 2.2 4.7 3.8 4.3 3.6 3.8 3.2Kypr 6.1 6.2 6.6 6.3 7.0 3.8 3.6 3.2 3.7Kyrgyzstán 6.0 6.7 6.5 4.9 5.5 6.6 10.0 4.9 6..4 8.2 3.1 3.2 3.1 2.4Laos 4.3 4.0 4.0 2.4 2.9 3.0 2.3 17.3 16.2 15.2 0.4 0.4 0.3Lesotho 6.2 6.7 6.2 14.2 13.8 12.4 7.4 3.9 6.9 2.5 2.4 2.3 2.4 2.6Libanon 8.5 9.1 8.8 2.6 2.8 2.6 2.0 18.7 20.7 18.6 14.0 4.4 4.6 5.1 4.4Libérie 9.4 9.8 10.6 2.7 0.2 0.1 103.8 131.3 1.0 1.0 0.5Libye 2.6 2.4 2.7 1.5 1.1 0.9 1.2Litva 5.9 6.2 6.2 4.9 4.8 16.6 21.8 36.6 30.6 1.6 1.6 1.5 1.6Lotyšsko 6.3 6.9 6.2 5.1 39.1 33.3 33.5 37.7 1.7 1.8 1.7 1.9Lucembursko 7.7 7.3 7.1 0.8 0.8 0.7Madagaskar 3.7 3.9 4.1 3.2 3.1 3.4 2.9 5.8 1.1 1.0 1.1 1.1Maďarsko 8.3 8.1 7.4 5.5 5.4 1.4 1.2 1.3 1.2Macao (Čína) 2.4 2.3 2.0Makedonie 7.8 7.6 7.1 4.7 9.7 16.9 15.3 8.7 2.2 2.0 2.1 2.0Malajsie 4.1 4.3 4.4 7.5 4.7 5.6 4.0 4.8 2.3 2.1 2.1 2.0Malawi 10.7 12.9 9.9 1.2 1.2 1.2Maledivy 10.6 10.4 9.8 7.8 8.0 8.1 7.2 4.9 5.6 6.2Mali 5.5 5.7 5.7 4.1 3.8 6.3 4.4 2.9 2.3 2.2 2.3 2.0Malta 8.5 8.4 7.5 1.7 1.6 1.5Maroko 5.2 5.2 5.0 5.9 5.5 11.3 12.2 11.5 10.3 3.4 3.3 3.2 3.3Marshallovy ostrovy 13.6 14.4 14.7Mauretánie 2.9 2.4 2.4 2.3 2.9 4.4 3.6 3.1 3.8Mauricius 4.2 3.8 4.2 4.4 3.9 5.8 5.8 2.9 2.8 0.2 0.2 0.2Mexiko 5.9 5.7 5.9 5.0 4.8 17.5 18.8 12.3 12.1 0.4 0.3 0.4 0.4Mikronésie 13.1 13.3 13.2Moldavsko 8.4 9.4 10.3 7.2 7.5 8.3 8.2 10.2 12.2 9.5 11.3 0.4 0.5 0.5 0.4Monako 4.6 4.4 4.0Mongolsko 3.9 3.9 4.3 5.1 2.3 2.1 1.3 1.2 1.4Mozambik 5.4 5.0 4.9 5.2 5.0 3.7 1.6 1.1 1.2 0.9 0.8 0.9 0.9Myanmar (dříve Barma) 2.1 2.1 1.9 3.2 2.5Namibie 7.3 7.2 7.6 6.0 6.5 2.6 2.5 2.6 3.0Nepál 6.0 5.6 5.1 3.8 4.6 5.0 4.5 3.6 1.9 1.7 1.6 1.5Německo 10.7 10.5 10.4 4.5 4.4 1.4 1.3 1.3 1.3Niger 5.7 5.9 5.3 3.3 4.1 3.7 6.3 25.9 3.1Nigérie 6.6 6.5 6.6 15.8 1.4Nikaragua 7.4 7.6 8.3 6.6 5.5 11.7 7.3 0.7 0.7 0.7 0.6Nizozemí 9.1 8.9 8.9 5.5 5.5 1.5 1.5 1.5 1.4Norsko 9.1 8.6 8.9 7.0 6.5 1.6 1.5 1.5 1.3Nový Zéland 8.8 9.3 9.0 6.5 6.2 6.2 1.0 1.0 1.0 1.1Omán 2.6 2.4 2.4 3.5 4.0 11.8 11.0 10.4Pákistán 2.8 2.7 2.7 2.3 2.6 2.8 2.9 10.1 8.6 8.9 8.7 4.0 3.8 3.6 3.3Palau 11.4 10.5 10.8Panama 7.5 7.0 6.7 3.8 17.5 21.9 5.6 9.2Papua-Nová Guinea 4.3 3.3 3.2 11.2 0.6 0.5 0.6 0.4Paraguay 6.7 6.4 5.7 10.9 7.2 6.0 4.8 0.8 0.8 0.8 0.8Peru 4.5 4.3 4.3 2.7 2.5 2.5 26.5 12.8 24.7 12.5 1.5 1.3 1.2 1.2Pobřeží slonoviny 3.9 3.9 4.2 4.6 3.5 2.8 4.4 9.2 1.5 1.5 1.6 1.5Polsko 6.2 6.2 6.4 5.5 5.7 28.6 24.3 25.5 25.0 1.9 1.9 1.9 2.0Portugalsko 10.2 9.9 10.0 5.4 5.3 2.2 2.1 2.0 2.0Rakousko 10.4 10.2 10.1 5.4 0.9 0.8 0.9 0.9Měření vývoje44 Social Watch

Výdaje na zdravotnictví(% HDP)Výdaje na veřejné vzdělávání(% HDP)Celková dluhová služba(% exportu zboží,služeb a příjmu)Výdaje na zbrojení(% HDP)Země 2005(%)2006(%)2007(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)2005(%)2006(%)2007(%)2008(%)Rovníková Guinea 1.6 1.9 2.1Rumunsko 5.1 4.5 4.7 3.5 18.2 18.4 19.2 25.3 2.0 1.8 1.5 1.5Ruská federace 5.2 5.3 5.4 3.8 3.9 4.1 4.0 14.6 13.8 9.2 11.5 3.7 3.6 3.5 3.5Rwanda 7.6 11.0 10.3 3.4 4.8 4.1 8.1 9.7 4.0 1.9 1.9 1.6 1.5Řecko 9.4 9.5 9.6 4.0 3.4 3.4 3.3 3.5Samoa 4.6 4.8 5.0 4.6 5.4 7.7San Marino 7.5 7.2 7.1Svatý Tomáš a Princův ostrov 12.6 12.6 11.2 39.8 39.1 39.2Saudská Arábie 3.2 3.4 3.4 8.0 8.3 9.2 8.2Senegal 5.4 5.8 5.7 5.1 4.8 6.4 5.7 4.4 1.4 1.6 1.7 1.6Seychelské ostrovy 5.3 5.0 5.1 5.0 7.9 20.6 12.4 1.7 1.5 1.7 1.0Sierra Leone 5.7 4.0 4.4 3.8 6.5 9.1 1.9 1.9 2.0 1.8 2.3Singapur 3.3 3.2 3.1 2.8 4.5 4.3 4.0 4.1Slovensko 7.0 7.3 7.7 3.8 3.8 1.7 1.6 1.5 1.6Slovinsko 8.5 8.3 7.8 5.7 5.7 1.4 1.6 1.4 1.6Šalamounovy ostrovy 4.6 4.7 4.6 8.9 2.0SomálskoSpojené arabské emiráty 2.6 2.6 2.7 1.3 1.9Spojené království 8.2 8.5 8.4 5.5 5.6 2.4 2.4 2.4 2.4Spojené státy 15.4 15.5 15.7 5.4 5.7 4.1 4.0 4.1 4.3Srbsko 9.0 9.3 9.9 12.1 13.9 2.4 2.3 2.4 2.3Srí Lanka 4.0 4.2 4.2 4.6 8.7 6.9 9.3 2.5 2.8 2.9 3.0Středoafrická republika 4.3 4.0 4.1 1.4 1.3 1.1 1.1 1.6Súdán 3.8 3.8 3.5 6.6 4.6 3.3 2.5 4.3 4.2Surinam 7.8 7.6 7.6Svatý Kryštof a Nevis 5.4 5.8 6.0 9.9 17.6 16.7 17.9Svatá Lucie 5.7 6.4 6.3 5.5 6.5 6.3 5.9 7.3 7.7Svatý Vincent a Grenadiny 5.9 6.0 5.4 8.0 7.0 10.3 13.4 10.3Svazijsko 7.4 6.6 6.0 7.9 8.3 7.9 1.5 1.6 1.9 2.4 2.2 2.1Sýrie 4.2 3.9 3.6 5.3 4.9 5.1 4.4 4.1 3.4Španělsko 8.3 8.4 8.5 4.2 4.3 1.0 1.2 1.2 1.2Švédsko 9.2 9.1 9.1 7.0 6.9 1.5 1.4 1.4 1.3Švýcarsko 11.2 10.8 10.8 5.7 5.5 0.9 0.8 0.8 0.8Tádžikistán 5.0 5.0 5.3 3.5 3.4 3.4 3.5 4.1 2.5 1.9 3.1Tanzanie 3.9 6.5 5.3 4.3 3.1 1.5 1.2 1.0 1.0 1.0 0.9Thajsko 3.5 3.7 3.7 4.4 4.5 4.0 13.7 9.4 8.2 7.7 1.1 1.1 1.3 1.5Togo 5.9 6.4 6.1 3.4 3.6 3.7 2.0 2.4 1.2 1.6 2.0Tonga 4.7 5.2 4.4 3.9 3.4 3.1 1.2 1.4 1.5Trinidad a Tobago 4.7 4.4 4.8Tunisko 6.2 6.1 6.0 7.2 7.1 12.6 14.3 11.3 1.6 1.6 1.3 1.3Turecko 5.7 4.8 5.0 37.0 32.3 31.5 29.5 2.5 2.5 2.1 2.2Turkmenistán 3.4 2.8 2.6Uganda 6.4 6.6 6.3 3.8 9.0 5.2 2.1 1.7 2.4 2.2 2.3Ukrajina 6.9 6.9 6.9 6.1 6.2 5.3 13.0 18.1 16.9 19.4 2.8 2.8 2.9 2.7Uruguay 7.9 8.1 8.0 2.7 2.8 3.5 3.9 33.8 85.5 15.5 14.6 1.3 1.3 1.2 1.2Uzbekistán 5.0 5.3 5.0Vanuatu 3.4 3.2 3.6 6.1 1.3 1.7 1.4Venezuela 5.4 5.7 5.8 3.6 3.7 9.4 13.0 7.0 5.6 1.4 1.6 1.3 1.1Vietnam 6.0 6.6 7.1 5.3 2.6 2.1 2.2 1.9 1.8 1.9 2.1 2.0Východní Timor 14.9 16.4 13.6 7.1Jemen 4.4 4.3 3.9 5.2 2.6 2.5 2.9 2.4 4.9 4.3 4.9 4.5Zambie 7.0 6.4 6.2 2.0 1.5 1.4 10.9 3.8 2.5 3.2 2.0 1.9 1.3 1.8Zimbabwe 8.9 9.3 8.9 3.8Zdroj: Indikátory Světové banky, .Social Watch45Veřejné výdaje

STATUS RATIFIKACE MEZINÁRODNÍCH SMLUV ZMÍNĚNÝCH V MILÉNIOVÉ DEKLARACIStav v srpnu 2010A: Římský statut Mezinárodního trestního soudu, 1998. Vstup v platnost: 1. července 2002.B: Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, 1997. Vstup v platnost: 1. března 1999.C: Protokol II o zákazu nebo omezení použití min, nástrah a jiných prostředků, pozměněn 3. května 1996, připojený k Úmluvě o některých konvenčních zbraních, 1996. Vstup v platnost: 3. prosince 1998.D: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, 1997. Vstup v platnost: 16. února 2005.E: Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, 2000. Vstup v platnost: 12. února 2002.F: Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, 2000. Vstup v platnost: 18. ledna 2002.G: Úmluva o biodiverzitě, 1992. Vstup v platnost: 29. prosince 1993.H: Úmluva Organizace spojených národů o boji proti rozšiřování pouští v zemích, zejména afrických, postižených úporným suchem, 1994. Vstup v platnost: 26. prosince 1996.A B C D E F G HA B C D E F G HAfghánistán ● ● ● ● ● ●Albánie ● ● ● ● ● ● ● ●Alžírsko ❍ ● ● ● ● ● ●Andorra ● ● ● ● ●Angola ❍ ● ● ● ● ● ●Antigua a Barbuda ● ● ● ● ● ●Argentina ● ● ● ● ● ● ● ●Arménie ❍ ● ● ● ● ●Austrálie ● ● ● ● ● ● ● ●Ázerbájdžán ● ● ● ● ●Bahamy ❍ ● ● ● ● ●Bahrajn ❍ ● ● ● ● ●Bangladéš ● ● ● ● ● ● ● ●Barbados ● ● ● ● ● ●Barma ● ● ● ●Belgie ● ● ● ● ● ● ● ●Belize ● ● ● ● ● ● ●Bělorusko ● ● ● ● ● ● ●Benin ● ● ● ● ● ● ●Bhútán ● ● ● ● ● ●Bolívie ● ● ● ● ● ● ● ●Bosna a Hercegovina ● ● ● ● ● ● ● ●Botswana ● ● ● ● ● ● ●Brazílie ● ● ● ● ● ● ● ●Brunej ● ● ● ●Bulharsko ● ● ● ● ● ● ● ●Burkina Faso ● ● ● ● ● ● ● ●Burundi ● ● ● ● ● ● ●Čad ● ● ● ● ● ● ●Černá Hora ● ● ● ● ● ● ● ●Česká republika ● ● ● ● ● ● ● ●Čína ● ● ● ● ● ●Dánsko ● ● ● ● ● ● ● ●Dominické společenství ● ● ● ● ● ● ●Dominikánská republika ● ● ● ● ❍ ● ● ●Džibuti ● ● ● ● ● ● ●Egypt ❍ ● ● ● ● ●El Salvador ● ● ● ● ● ● ●Ekvádor ● ● ● ● ● ● ● ●Evropské společenství ● ● ●Chile ● ● ● ● ● ● ●Demokratická rep. Kongo ● ● ● ● ● ● ●Eritrea ❍ ● ● ● ● ● ●Estonsko ● ● ● ❍ ● ●Etiopie ● ● ● ● ●Fidži ● ● ● ❍ ● ● ●Filipíny ❍ ● ● ● ● ● ● ●Finsko ● ● ● ● ● ● ●Francie ● ● ● ● ● ● ● ●Gabon ● ● ● ❍ ● ● ●Gambie ● ● ● ❍ ● ● ●Ghana ● ● ● ❍ ● ● ●Grenada ● ● ● ● ●Gruzie ● ● ● ● ● ●Guatemala ● ● ● ● ● ● ●Guinea ● ● ● ● ● ●Guinea-Bissau ❍ ● ● ● ❍ ● ● ●Guyana ● ● ● ● ● ●Haiti ❍ ● ● ❍ ● ● ●Honduras ● ● ● ● ● ● ● ●Chorvatsko ● ● ● ● ● ● ● ●Indie ● ● ● ● ● ●Indonésie ● ● ❍ ● ● ●Irák ● ● ● ●Írán ❍ ● ● ● ●Irsko ● ● ● ● ● ● ● ●Island ● ● ● ● ● ● ● ●Itálie ● ● ● ● ● ● ● ●Izrael ❍ ● ● ● ● ● ●Jamajka ❍ ● ● ● ● ● ●Japonsko ● ● ● ● ● ● ● ●Jemen ❍ ● ● ● ● ● ●Jihoafrická republika ● ● ● ● ● ● ● ●Jordánsko ● ● ● ● ● ● ●Kambodža ● ● ● ● ● ● ● ●Kamerun ❍ ● ● ● ❍ ● ● ●Kanada ● ● ● ● ● ● ● ●Kapverdy ❍ ● ● ● ● ● ● ●Katar ● ● ● ● ● ● ●Kazachstán ● ● ● ● ●Keňa ● ● ● ● ● ● ●Kiribati ● ● ● ● ●KLDR ● ● ● ●Korejská republika ● ● ● ● ● ●Kolumbie ● ● ● ● ● ● ● ●Komory ● ● ● ● ● ●Konžská republika ● ● ● ● ●Cookovy ostrovy ● ● ● ● ●● Ratifikace, přistoupení, schválení, oznámení a převzetí závazku, přijetí, souhlas se závazností nebo definitivní podpis.❍ Podpis zatím nebyl následován ratifikací.Měření vývoje 46Social Watch

A B C D E F G HA B C D E F G HKostarika ● ● ● ● ● ● ● ● Rovníková Guinea ● ● ● ● ●Kuba ● ● ● ● ● ● Rumunsko ● ● ● ● ● ● ● ●Kuvajt ❍ ● ● ● ● ● ● Ruská federace ❍ ● ● ● ● ● ●Kypr ● ● ● ● ● ● ● Rwanda ● ● ● ● ● ●Kyrgyzstán ❍ ● ● ● ● ● Řecko ● ● ● ● ● ● ● ●Laos ● ● ● ● ● ● Saudská Arábie ● ● ● ●Lesotho ● ● ● ● ● ● ● ● Samoa ● ● ● ● ● ●Libanon ● ❍ ● ● ● San Marino ● ● ● ❍ ● ● ●Libérie ● ● ● ● ❍ ● ● ● Senegal ● ● ● ● ● ● ●Libye ● ● ● ● ● Seychelské ostrovy ❍ ● ● ● ❍ ● ● ●Lichtenštejnsko ● ● ● ● ● ● ● ● Sierra Leone ● ● ● ● ● ● ●Litva ● ● ● ● ● ● ● Singapur ● ● ● ● ●Lotyšsko ● ● ● ● ● ● ● ● Slovensko ● ● ● ● ● ● ● ●Lucembursko ● ● ● ● ● ● ● ● Slovinsko ● ● ● ● ● ● ● ●Madagaskar ● ● ● ● ● ● ● ● Somálsko ● ❍ ● ● ●Maďarsko ● ● ● ● ● ● ● ● Spojené arabské emiráty ❍ ● ● ● ●Makedonie ● ● ● ● ● ● ● ● Spojené království ● ● ● ● ● ● ● ●Malajsie ● ● ● ● ● Spojené státy ❍ ● ❍ ● ● ❍ ●Malawi ● ● ● ❍ ● ● ● Srbsko ● ● ● ● ● ● ● ●Maledivy ● ● ● ● ● ● Srí Lanka ● ● ● ● ● ●Mali ● ● ● ● ● ● ● ● Středoafrická republika ● ● ● ● ● ●Malta ● ● ● ● ● ● ● ● Súdán ❍ ● ● ● ● ● ●Maroko ❍ ● ● ● ● ● ● Surinam ● ● ❍ ● ● ●Marshallovy ostrovy ● ❍ ● ● ● ● Svatá Lucie ❍ ● ● ● ● ●Mauretánie ● ● ● ● ● Svatý Kryštof a Nevis ● ● ● ● ● ●Mauricius ● ● ● ● ● ● ● ● Svatý Tomáš a Princův ostrov ❍ ● ● ● ● ●Mexiko ● ● ● ● ● ● ● ● Svatý Vincent a Grenadiny ● ● ● ● ● ●Mikronésie ● ❍ ● ● ● Svazijsko ● ● ● ● ● ●Moldavsko ❍ ● ● ● ● ● ● ● Sýrie ❍ ● ● ● ● ●Monako ❍ ● ● ● ● ● ● Šalamounovy ostrovy ❍ ● ● ● ● ●Mongolsko ● ● ● ● ● ● ● Španělsko ● ● ● ● ● ● ● ●Mozambik ❍ ● ● ● ● ● ● Švédsko ● ● ● ● ● ● ● ●Namibie ● ● ● ● ● ● ● Švýcarsko ● ● ● ● ● ● ● ●Nauru ● ● ● ● ❍ ● ● ● Tádžikistán ● ● ● ● ● ● ● ●Nepál ● ● ● ● ● Tanzanie ● ● ● ● ● ● ●Německo ● ● ● ● ● ● ● ● Thajsko ❍ ● ● ● ● ● ●Niger ● ● ● ● ● ● ● Togo ● ● ● ● ● ● ●Nigérie ● ● ● ❍ ● ● ● Tonga ● ● ● ●Nikaragua ● ● ● ● ● ● Trinidad a Tobago ● ● ● ● ● ●Nizozemí ● ● ● ● ● ● ● ● Tunisko ● ● ● ● ● ● ●Niue ● ● ● ● Turecko ● ● ● ● ● ●Norsko ● ● ● ● ● ● ● ● Turkmenistán ● ● ● ● ● ● ●Nový Zéland ● ● ● ● ● ● ● ● Tuvalu ● ● ● ●Omán ❍ ● ● ● ● ● Uganda ● ● ● ● ● ● ● ●Pákistán ● ● ❍ ● ● ● Ukrajina ❍ ● ● ● ● ● ● ●Palau ● ● ● ● ● Uruguay ● ● ● ● ● ● ● ●Panama ● ● ● ● ● ● ● ● Uzbekistán ❍ ● ● ● ● ● ●Papua-Nová Guinea ● ● ● ● ● Vanuatu ● ● ● ● ● ●Paraguay ● ● ● ● ● ● ● ● Vatikán ● ● ● ●Peru ● ● ● ● ● ● ● Venezuela ● ● ● ● ● ● ● ●Pobřeží slonoviny ❍ ● ● ● ● ● Vietnam ● ● ● ● ●Polsko ● ❍ ● ● ● ● ● ● Východní Timor ● ● ● ● ● ●Portugalsko ● ● ● ● ● ● ● ● Zambie ● ● ● ● ● ●Rakousko ● ● ● ● ● ● ● ● Zimbabwe ❍ ● ● ● ● ●Zdroj: webové stránky United Nations Treaty Collection, databáze “Status of Multilateral Treaties Deposited with the Secretary General” (untreaty.un.org/).● Ratifikace, přistoupení, schválení, oznámení a převzetí závazku, přijetí, souhlas se závazností nebo definitivní podpis.❍ Podpis zatím nebyl následován ratifikací.Social Watch47Status ratifikace mezinárodních smluv

RATIFIKACE ZÁKLADNÍCH ÚMLUV MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRÁCE (ILO)Stav v srpnu 2010C87: Svoboda sdružování a ochrana práva odborově se organizovat, 1948.C98: Právo organizovat se a kolektivně vyjednávat, 1949.C100: Rovnost v odměňování, 1951.C105: Odstranění nucené práce, 1957.C111: Diskriminace (zaměstnání a povolání), 1958.C138: Minimální věk, 1973.C182: Nejhorší formy dětské práce, 1999.Země, jež ratifikovaly všechny tyto úmluvy:Albánie; Alžírsko; Angola; Antigua a Barbuda; Argentina; Arménie; Ázerbájdžán;Bahamy; Barbados; Bělorusko; Belgie; Belize; Benin; Bolívie; Bosna a Hercegovina;Botswana; Bulharsko; Burkina Faso; Burundi; Čad; Černá Hora; Česká republika;Dánsko; Demokratická republika Kongo; Džibutsko; Dominica; Ekvádor; Egypt;Estonsko; Etiopie; Fidži; Filipíny; Finsko; Francie; Gambie; Gruzie; Grenada; Guatemala;Guinea; Guyana; Honduras; Chile; Chorvatsko; Island; Indonésie; Irsko; Izrael; Itálie;Jamajka; Jemen; Jižní Afrika; Kazachstán; Kyrgyzstán; Kambodža; Kamerun; Kolumbie;Komory; Kongo; Kostarika; Kypr; Lotyšsko; Lesotho; Libye; Litva; Lucembursko;Makedonie; Madagaskar; Maďarsko; Malawi; Mali; Malta; Mauretánie; Mauricius;Moldavsko; Mongolsko; Mozambik; Německo; Nizozemsko; Nicaragua; Niger; Nigérie;Norsko; Pákistán; Panama; Papua Nová Guinea; Paraguay; Peru; Pobřeží slonoviny;Polsko; Portugalsko; Rovníková Guinea; Rumunsko; Ruská federace; Rwanda;Rakousko; Řecko; Salvador; San Marino; Svatý Tomáš a Princův ostrov; Senegal;Srbsko; Seychely; Slovensko; Slovinsko; Středoafrická republika; Spojené království;Srí Lanka; Svatý Kryštof a Nevis; Svatý Vincent a Grenadiny; Svazijsko; Španělsko;Švédsko; Švýcarsko; Sýrie; Tádžikistán; Tanzanie; Togo; Trinidad a Tobago; Tunisko;Turecko; Uganda; Ukrajina; Uruguay; Venezuela; Zambie; Zimbabwe.ZEMĚ, JEŽ NERATIFIKOVALYVŠECHNY ZMÍNĚNÉ ÚMLUVYSVOBODA SDRUŽOVÁNÍA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍODSTRANĚNÍ NUCENÉA POVINNÉ PRÁCEODSTRANĚNÍ DISKRIMINACEV ZAMĚSTNÁNÍ A POVOLÁNÍODSTRANĚNÍ DĚTSKÉ PRÁCEZEMĚ, JEŽ NERATIFIKOVALYVŠECHNY ZMÍNĚNÉ ÚMLUVYSVOBODA SDRUŽOVÁNÍA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍODSTRANĚNÍ NUCENÉA POVINNÉ PRÁCEODSTRANĚNÍ DISKRIMINACEV ZAMĚSTNÁNÍ A POVOLÁNÍODSTRANĚNÍ DĚTSKÉ PRÁCEC 87 C 98 C 105 C 100 C 111 C 138 C 182Afghánistán d d c c c d cAustrálie c c c c c d cBahrajn d d c d c d cBangladéš c c c c c d cBrazílie d c c c c c cBarma / Myanmar c d d d d d dČína d d d c c c cEritrea c c c c c c dGabon c c c c c d cGhana c c c c c d cGuinea-Bissau d c c c c c cIndie d d c c c d dÍrán d d c c c d cIrák d c c c c c cJaponsko c c d c d c cJordánsko d c c c c c cKanada c d c c c d cKapverdy c c c c c d cKatar d d c d c c cKeňa d c c c c c cKorejská republika d d d c c c cKuba c c c c c c dKuvajt c c c d c c cC 87 C 98 C 105 C 100 C 111 C 138 C 182Libérie c c c d c d cMalajsie d c 4 c d c cMaroko d c c c c c cMexiko c d c c c d cNepál d c c c c c cNový Zéland d c c c c d cOmán d d c d d c cSaudská Arábie d d c c c d cSierra Leone c c c c c d dSingapur d c 4 c d c cSomálsko d d c d c d dSpojené arabské emiráty d d c c c c cSpojené státy d d c d d d cSurinam c c c d d d cSúdán d c c c c c cSvatá Lucie c c c c c d cŠalamounovy ostrovy d d d d d d dThajsko d d c c d c cTurkmenistán c c c c c d dUzbekistán d c c c c c cVanuatu c c c c c d cVietnam d d d c c c cVýchodní Timor c c d d d d cLaos d d d c c c cLibanon d c c c c c cZdroj: ILOLEX. Databáze na webových stránkách ILO (www.ilo.org).c Úmluva ratifikovánad Úmluva dosud neratifikována4 Úmluva vypovězenaMěření vývoje48 Social Watch

NÁRODNÍ ZPRÁVY

100ČESKÁ REPUBLIKA10010088Rok 2009 - pokus o destrukci sociálního státu18000Na přelomu let 2008 a 2009 i česká vláda pochopila, že Česká republika nezůstane ostrůvkem pohody9595uprostřed54finanční krize, 100 jak se 66 to snažila předtím 100 namluvit občanům. Ale 66 ani toto odhalení vládunedovedlo k aktivitě, kterou by dokázala zabránit dopadům na nejslabší.88100 10055100100 1003897100IEG of Benin = 42 BCI of Bolivia = 83IEG of Bolivia = 66Ekumenická akademie PrahaTomáš Tožička - ed.Trast pro ekonomiku a společnostPetr GočevGender Studies, o.p.s.Linda SokačováFórum 50%Marcela AdamusováGender & Sociologie SOÚ AV ČRZuzana UhdeEvropská kontaktní skupinaHana VíznerováADEPTTsSaša UhlováNesehnutíMilan ŠtefanecSnad jedinou příznivou zprávou o hospodářském vývojiv ČR v posledním roce je pokles míry inflace, souvisejícís probíhající světovou hospodářskou krizí. Početnezaměstnaných se během jediného roku zvýšil o dvětřetiny 1 , zatímco HDP poklesl o 4,1 % 2 . Přestože se tyto100výsledky výrazně liší od nepodloženě optimistickýchpředpokladů politiků (rozpočet na rok 2009 předpokládalrůst HDP o 4,8 %), lze konstatovat, že dopad světovékrize na hospodářství ČR nebyl příliš výrazný. Strukturálnízávislost české exportní ekonomiky na dodávkáchpro automobilový průmysl by 0jistě 8zapříčinila mnohemhlubší propad HDP, nebýt německého šrotovného.Na konci roku 200937bylo dle Českého statistickéhoúřadu nezaměstnaných 385 tisíc lidí. Statistický78100 100úřad také zaznamenal mírný pokles lidí, kteří si prácinehledají tzv. aktivně, ale pracovat chtějí. Na konci roku2009 jich bylo 173 tis. Celkově tedy bylo dle ČSÚ nezaměstnanýchna 558 tisíc lidí, přičemž v téže doběúřady práce registrovaly 31 tisíc volných pracovníchmíst. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí bylo bezpráce 539 tisíc lidí. 3Demontáž sociálního státuNejvětší hrozbou pro občany ČR je počínání jejich vlády.Pravicové strany zneužívají krize k další redukci sociálníhostátu, která má za následek pokles spotřebydomácností a přispívá tak k roztáčení krizové spirály.K překonání krize mají sloužit především úspory v sociálnímsystému. Bylo schváleno také zvýšení DPH, zatímcodaňová regrese a snižování daní pro korporátní sféru1 http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020510.doc2 http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031110.doc3 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/mpsv-nezamest-prosinec-2009-9-2-procenta/1000604/55879/Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9810095Děti s ukončenýmGEI = 685. ročníkemAsistované porodyDěti, které se dožijí 5 letBCI of Czech Republic = 98zůstaly zachovány. Nebezpečná je též snaha privatizovatdůchodový systém, a to navzdory obrovským propadůmdůchodových fondů v průběhu krize. Přesto se pravicovýmmédiím daří u veřejnosti vyvolávat dojem, žefondové financování důchodového systému je řešením100problematiky stárnutí populace. 94Recepty na řešení krize z dílny sociálních demokratůjsou kvalifikovanější a akcentují anticyklický potenciáldaňové progrese a přerozdělování ve prospěchchudších vrstev obyvatelstva. Ani socialisté se ovšemradikálně nevymezili proti 0sbližování dvou sazeb DPH,které mají alespoň částečně zmírnit regresivnost této79daně. Na programu žádné z parlamentních politických 96100 100stran není omezování mezinárodních daňových únikůa ministerstvo průmyslu a obchodu nadále na svémserveru businessinfo.cz propaguje tzv. daňovou optimalizaciskrze BCI daňové of Indonesia ráje a offshorová = 90 centra. Podlečasopisu Ekonom mělo na začátku roku 2009 své fiktivnísídlo v daňových rájích na 7000 firem a daňové únikypředstavovaly cca 23 miliard Kč. 4Pravice postupně redukovala své představy o privatizacizdravotnictví, kterou zahájila. Nakonec odmítla100privatizaci zdravotních pojišťoven a postavila se za jejichzachování coby veřejných institucí. Vláda se také vzdalapředstav o privatizaci fakultních 61 nemocnic. 5 Vedení krajů,spravovaných vládní opozicí, se snažilo opět získatkontrolu nad těmi nemocnicemi, z nichž se staly akciovéspolečnosti připravené k privatizaci, 0 a snaží se z nichopět vytvořit neziskové společnosti. Ministerstvo zdravotnictvíse tomu však bránilo právními obstrukcemi. 81 639100 100Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaPodíl na moci100 1009779100 100100 64100100VzděláníIEG of Czech Republic = 68Genderové nerovnostiNa jedné z tiskových konferencí v rámci českého předsednictvív Radě EU se francouzská novinářka podivila,jak je možné, že všech šest představitelů předsedajícízemě i Evropské komise jsou muži. Českého premiéra100Topolánka to nezaskočilo a obratem se zeptal: „A kdo bytu měl sedět, Marťani?“ 7Zastoupení žen v české politice zůstává nadálevelmi nízké. V Evropském parlamentu je zastoupeníčeských europoslankyň 18 % z celkového počtu mandátůČR. V Poslanecké sněmovně 0 Parlamentu ČR je po16volbách v červnu 2010 22 % žen, nicméně v nové vláděnezasedla ani jedna žena. Politické strany zastoupení 9753žen a mužů v rozhodovacích pozicích i nadále nechápoujako téma, chybí motivační a vzdělávací programy a systematickévyhledávání nových žen.Vzhledem k této dlouhodobě neuspokojivé situacibyla v roce 2009 na podnět tehdejšího ministra pro lidskápráva Michaela Kocába vypracována ministerstvemvnitra novela volebního zákona. Ta zajišťuje alespoň 30%podíl žen, respektive mužů na kandidátních listinách,spolu s opatřením, že na prvních dvou místech každé100kandidátky musí být muž i žena. Ministr dále ustavil„Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice“,který je součástí „Rady vlády pro rovné příležitosti žena mužů“ a skládá se ze zástupkyň a zástupců politických93100 100 1000IEG of India = 41 IEG of Indonesia = 55stran, odborné veřejnosti a nevládních organizací. Obavyz toho, že tyto snahy utichnou 0 se 9zvolením nové politickévlády, se bohužel potvrdily. Nejenže došlo ke zrušenípostu ministra pro lidská práva, ale rovněž k výraznému47potlačení 100agendy lidských práv a rovných 77 příležitostí. 1004 EKONOM, 10/2009, Vyhnáni do ráje5 http://www.novinky.cz/domaci/192913-ods-se-vzdalajulinkovych-planu-na-privatizaci-nemocnic.htmlBCI of Nigeria = 61 IEG of Nigeria = 446 http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotnictvi/policie-setriprevod-stredoceskych-nemocnic_160589.html7 http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-domaci-politika/111901/kalousek-je-zzenstily-topolankovi-staci-martani.html10004382100Národní zprávy 50 Social Watch10093100

V roce 2009 došlo také k dlouho odkládanému přijetítzv. „antidiskriminačního zákona“. Česká republika takjako poslední země Evropské unie a jedna z posledních evropskýchzemí vůbec přijala specializovanou normu, kterázakazuje diskriminaci na základě rasy, etnického původu,národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotníhopostižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru,a to v oblastech přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotníchči jiných služeb nebo sociálních výhod.Ženy migrantky v České republiceV České republice je možné za poslední dvě desetiletívysledovat v oblasti migrace a integrace výrazný posun.Ze země zdrojové a po období, kdy byla spíše státempro dočasný pobyt velkého množství žadatelů o mezinárodníochranu a tranzitujících cizinců a cizinek, sestává zemí cílovou. Dochází k výraznému nárůstu počtucizinců/nek na území obecně, zároveň i těch, kteří se zdechtějí dlouhodobě či trvale usadit.Zejména v důsledku hospodářské krize od roku2008 došlo k mírnému poklesu v počtu cizinců/nek naúzemí ČR. Důvodem bylo především hromadné propouštěnícizinců/nek ze zaměstnání, omezení ve vydávánínových povolení k zaměstnání, neprodlužovánípovolení k pobytu a další důsledky, které se projevovalyv roce 2009, což se týkalo zejména cizinců/nek beztrvalého pobytu na území.V roce 2008 bylo evidováno v ČR celkem 437 565cizinců. 8 K 31. 12. 2009 bylo evidováno 433 305 osob(z toho cca 42 % žen). 9 Toto číslo ale zahrnuje pouze registrovanécizince. Podle některých odhadů na území ČRžije až 300 000 cizinců bez platného povolení k pobytu. 10Jedním z přetrvávajících problémů, na který jižněkolik let upozorňují nevládní neziskové organizace,je přístup cizinců/nek z třetích zemí ke zdravotnímupojištění. Podle současné legislativy mají přístup k veřejnémuzdravotnímu pojištění, a tak i větší rozsah hrazenélékařské péče, pouze cizinci s trvalým pobytem nebocizinci s přechodným pobytem, kteří jsou na území ČRv zaměstnaneckém poměru. V ostatních případech semusí pojistit u komerčních pojišťoven a jednorázověsi zaplatit pojištění, které však pokrývá výrazně menšírozsah lékařské péče. Navíc ale nemají záruku, že jepojišťovna pojistí a mohou tak zůstat nepojištění (napříkladosoby ve vyšším věku, narozené děti a jiné skupiny).V této situaci se nachází také rodinní příslušníci a dětinarozené na území ČR osob bez trvalého pobytu. Zezákladního komerčního pojištění není hrazena předporodnía poporodní péče o matku, ani o narozené dítě.Pokud je jim lékařská péče poskytnuta, dostávají serodiny do situace, kdy dluží zdravotnímu zařízení vysokéfinanční částky.8 Czech Statistical Office, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C40046DD1C/$File/c01a01.pdf9 Czech Statistical Office, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/C500562C45/$File/c01t02.pdf10 Například Foreigners in the CR 2008. Annual Report of the CzechStatistical Office. Prague: Scientia 2008.V roce 2007 vstoupily v platnost novely cizineckéhoa azylového zákona, které v mnoha ohledech zhoršilypostavení cizinců a cizinek v ČR, jako jedna z nejproblematičtějšíchčástí byla vnímána změna v postavenísmíšených manželství. V současné době má cizineca cizinka nárok na trvalý pobyt až po uplynutí dvou lettrvání manželství s českým občanem či občankou, nebopo pěti letech nepřetržitého pobytu na území ČR. Tose týká rovněž cizinců/nek závislých na péči českéhoobčana/ky či na manželce/manželovi českého občana/ky. Z toho plyne, že smíšená manželství, ale i manželsképáry, kdy jeden z partnerů má dlouhodobý či trvalý pobytv ČR a druhý přijel do ČR za účelem sloučení rodiny, nemajípo dobu jednoho roku nárok na dávky státní sociálnípodpory, v případě dávek poskytovaných v závislostina výši příjmu jsou touto novelou cizineckého zákonapostiženi nepřímo i čeští občané. Netestované dávky -např. rodičovský příspěvek či porodné - může obdržetpouze česká občanka či občan nebo cizinec po uplynutíminimálně jednoho roku pobytu v ČR. Komplikace mohounastat zejména v situaci, kdy partner-cizinec/kanení zaměstnán v závislém zaměstnaneckém poměrua nemá tudíž nárok na veřejné zdravotní pojištění, cožnegativně dopadá na páry, které mají děti v tomto přechodnémobdobí.V souvislosti s mateřstvím se tyto institucionálníbariéry dotýkají negativně zejména žen. V praxi semigrantky navíc setkávají s problémem vícenásobnédiskriminace a znevýhodnění (důvodem je věk, gender,etnicita, národnost, sociální status, dosažená úroveňvzdělání a další), a to zejména na trhu práce, ale takénapříklad v přístupu ke vzdělání a informacím. Tradičnígenderové role a stereotypy posílené specifickou situacíimigrantů/tek mají za následek sociální a kulturní izolacihlavně matek, nedostatečnou znalost fungování institucionálníhoa legislativního systému a možností podporypři integraci, a tudíž oslabení šancí na plnohodnotnézačlenění do společnosti a ekonomickou soběstačnost.Pracovní uplatnění migrantek se ve velké mířeomezuje na sekundární trh práce - podřadné, nekvalifikované,nízce finančně ohodnocené pracovní pozice- nebo na práci v šedé či černé ekonomice (švarcsystém,nedostatečná ochrana pracovních práv, práce bez pracovnísmlouvy apod.).Rasismus, segregace, útoky a sterilizaceV roce 2009 vhodila ve Vítkově na Opavsku skupina čtyřmužů tři zápalné lahve do domu romské rodiny, v němžspalo několik osob, včetně dětí. Pachatelé byli dopadenipo měsících usilovného pátrání a obviněni z trestnéhočinu vraždy ve stadiu pokusu. V říjnu 2010 byli odsouzenik trestům odnětí svobody v jednom případě dvacet a vetřech případech dvaadvacet let.Tento případ je přelomový z toho hlediska, že narozdíl od početných předešlých útoků byl kvalifikovánjako trestný čin vraždy ve stadiu pokusu. 11 Přispělak tomu výrazná medializace případu. Média se tímto11 www.mvcr.cz/soubor/extrem-leden-zari-2009-pdf.aspxpřípadem zabývala zejména proto, že v důsledku požárubyla popálena dvouletá holčička na velké části těla a několikměsíců bojovala o život. Důsledky této medializacese pravděpodobně promítly i v údajném navýšení trestnéčinnosti s extremistickým podtextem. Podle statistik ministerstvavnitra se počet zaevidovaných trestných činůs extremistickým podtextem zvýšil o cca 10,1 % (v roce2008: 169 trestných činů; v roce 2009: 186 trestnýchčinů); rovněž vzrostl o cca 16 % počet stíhaných osob (r.2008: 163 osob; r. 2009: 189 osob). Toto navýšení všakmůže být způsobeno odlišnou kvalifikací trestných činů,protože vzrostla „ochota“ trestních orgánů kvalifikovatnapadení jako rasisticky motivované.Pokud Romové přijdou o bydlení, je obtížné naléztnáhradní ubytování, mnoho inzerátů přímo obsahujeupozornění, že byt nebude pronajat Romům. Podleombudsmana obsahují i pravidla pro výběr žadatelůo obecní byty často diskriminační podmínky. Nedostatkylze nalézt zhruba u třetiny obcí. Nejčastěji jsou uchazečidiskriminováni na základě státního občanství, pohlavínebo rasové či etnické příslušnosti. Jde přitom o důvod,který u přístupu k bydlení výslovně zakazuje antidiskriminačnízákon. V důsledku jsou Romové často nucenibydlet v krátkodobých finančně velmi nevýhodnýchpodnájmech nebo v různých ubytovnách pro zahraničnídělníky, kde ovšem platí vyšší částku, nežli ve standardnímpronájmu. Etnická diskriminace tak prohlubujesociální vyloučení.Podle průzkumu, který si v roce 2009 nechalo udělatministerstvo školství, je každý čtvrtý romský školák„onálepkován“ jako lehce mentálně postižený. Původní„zvláštní školy“ byly po rozsudku Evropského soudu prolidská práva ve Štrasburku přejmenovány na „praktické“,ale to nic nezměnilo na jejich podstatě.I v běžných základních školách dochází k segregacia ředitelé některých škol otevřeně přiznávají, ženemohou přijímat romské děti, neboť jsou pod tlakemrodičů neromských žáků. Ti si nepřejí, aby jejich dětichodily do školy společně s romskými dětmi, a tak v některýchregionech jsou „romské“ a „české“ školy.Od roku 2004, kdy Evropské středisko pro právaRomů (ERRC) zveřejnilo informaci o podezření na nucenésterilizace Romek v ČR, se tímto tématem zabývajírůzné občanské organizace. Během následujících let seukázalo, že ke sterilizacím nedocházelo pouze v letech1959 až 1990, ale že tato praxe přetrvává v některýchporodnicích až do současnosti. V roce 2009 vyšlo najevo,že nejnovější známý případ nedobrovolné sterilizaceje z roku 2007. Tehdy sociální pracovnice vyhrožovalaženě z Frýdku-Místku, že pokud nepodstoupí sterilizaci,umístí její starší děti do dětského domova.Rozvojová spolupráceV roce 2009 byl připraven nový zákon o rozvojové spolupráci,který byl diskutován i s představiteli národníplatformy rozvojových organizací. Tento zákon jasnějidefinuje strukturu rozvojových aktivit a je dobrým předpokladempro zvýšení efektivity a transparentnosti.Nicméně dotační řízení v rámci bilaterální spolupráce seSocial Watch51Česká republika

ČESKÁ REPUBLIKAstále ještě s nedostatkem transparentnosti a nejasnýmivýběrovými kritérii potýkalo.Závažným problémem bylo reálné snižování objemuprostředků pro rozvoj. Zatímco ODA v roce 2008 činila249 mil. USD, v roce 2009 to bylo 224 mil. USD. Jenna úkor poklesu HND zůstal zachován poměr na 0,12 %.To ovšem znamená, že ČR nedodrží své závazky v rámciEU, podle nichž by měla ODA dosáhnout 0,33 % HND.Zbraně místo rozvojePo roce 1989 nastal značný útlum zbrojní výroby motivovanýsnahou omezit obchod se zbraněmi, kterýbyl označován jako neetický. Vládní program konverzezbrojního průmyslu počítal s takřka devadesátiprocentnímútlumem zbrojní výroby do konce roku 1992. Povzniku samostatné České republiky je od programuútlumu z ekonomických důvodů postupně ustupovánoa dochází k renesanci zbrojního průmyslu a k hledánínových i staronových trhů pro české zbraně.V roce 1997 vzniká Asociace obranného průmysluČR (AOP) - lobbistická organizace s cílem podporovatčeský zbrojní průmysl při zadávaní státních zakázek čipři zastupování českých zbrojovek v zahraničí. V roce1999 se Česká republika stala členem NATO, s čímžnásledně souvisí i nutnost přezbrojení Armády ČR. V roce2004 navíc došlo k plné profesionalizaci armády a sníženíjejích početních stavů i početních stavů výzbroje.V důsledku toho se na trh dostávají staré použité zbraněz armádních skladů za desítky miliard korun.Další staré zbraně se dostávají na trh kvůli přezbrojeníPolicie ČR. Řádově se jedná o desetitisícesamopalů a pistolí. ČR je nucena řešit také probléms nadbytečným množstvím (statisíci tun) armádní munice.Kromě likvidace bývají tyto staré zásoby daroványzemím sužovaným vnitřními konflikty (Irák, Afghánistán)či zemím podezřelým z reexportu vojenského materiálua nacházejícím se v konfliktní situaci (Gruzie). Legálnívývoz zbraní ze země se děje se souhlasem Ministerstvaprůmyslu a obchodu ČR a na základě vyjádření Ministerstvazahraničních věcí ČR (ze zahraničněpolitickéhohlediska) a Ministerstva vnitra ČR (z hlediska bezpečnostního).Pokud se jedná o obchod s významným vojenskýmmateriálem, vyhodnocuje možné bezpečnostnídopady takových transakcí také Ministerstvo obrany ČR.V roce 2008 se legálně z České republiky vyvezlodo zahraničí nejvíce vojenského materiálu v celé historiičeského státu, v roce 2009 se pak vyvezly zbraně za 4,6miliardy korun. Ve stejném roce i přes nesouhlas mezinárodníchi českých nevládních organizací i některýchstátních orgánů schválil Parlament ČR novelu zákonao zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kterápod heslem snížení administrativní zátěže pro exportéryzbraní ztěžuje možnost státní kontroly zbrojních exportůa umožňuje i firmám bez licence a prověření se dodomlouvání zbrojních obchodů zapojit. Česká zbrojně--exportní politika je v řadě případů v protikladu s oficiálnědeklarovanými cíly české zahraniční politiky – podporalidských práv, rozvojová a humanitární pomoc. V posledníchněkolika letech proudily zbraně z České republikynapř. do Etiopie, kde jsou vládní síly zodpovědné za masovézatýkání či mimosoudní popravy, navíc je důvodnáobava, že zbraně z této země putují do Somálska, kde zuřídlouhodobý ozbrojený konflikt. Povolení k vývozu dostalytaké zbraně mířící z Česka do Ázerbájdžánu, kde kromětoho, že tu nevládne zrovna demokratický režim, stále visíve vzduchu možnost obnovení konfliktu s Arménií o NáhorníKarabach. Ze zahraničí byla ČR často kritizována zadlouholeté dodávky zbraní na Srí Lanku, kde probíhalaobčanská válka. Zbraně z České republiky byly v nedávnéminulosti se souhlasem státních orgánů dodány takéoběma stranám konfliktu (Libanon, Izrael, Sýrie) či se navyvolání konfliktu přímo podílely (zahájení konfliktu v JižníOsetii v roce 2008 českými dělostřeleckými systémy).V roce 2009 se z ČR vyvezl vojenský materiál také diktatuřev Rovníkové Guinei, český stát stejným způsobempodpořil i vlády pošlapávající a pronásledující opoziciv Jemenu, Alžírsku, Tunisku, Saudské Arábii či Číně.ObčanéObčanská společnost reaguje jen s obtížemi na extrémistickéexcesy a na stále silnější státní kontrolu veřejnéhoživota. Média zastupují především zájmy svýchvlastníků a novinářská autocenzura banalizuje mediálnísvět na poskytování nezávažných informací. Nedůvěrav politiku roste a občané mají stále více pocit, že sev nepřehledné chobotnici korupce prorůstající politickouscénu nemohou podílet na správě veřejných věcí. nSíť občanských organizací Social Watch vznikla v roce 1995 s cílem připomínatvládám jejich závazky dané na konferenci OSN o sociálním rozvoji v Kodania nezávisle sledovat jejich plnění. Na této konferenci a také na Ženské konferenciv Pekingu (v tomtéž roce) bylo poprvé definováno vymýcení chudoby a rovnostpohlaví jako společné celosvětové cíle – jako třetí společný cíl lidstva, vedlemíru a lidských práv. Social Watch vydává výroční zprávy o pokroku a nedostatcíchv boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen (naprostá většina lidí žijícíchv chudobě jsou ženy). Síť Social Watch má v současné době členy (národníkoalice) ve více než 70 zemích po celém světě. Národní koalice upozorňují vládyna jejich závazky a přispívají alternativními návrhy založenými na odbornýchanalýzách situace. nČeskou koalici Social Watch tvoří:Ekumenická akademie PrahaCentrum globálních studií AV ČR a UKGender a sociologie SOÚ AV ČRGender StudiesFórum 50 %Trast pro ekonomiku a společnostNESEHNUTÍMasarykova demokratická akademie.www.socialwatch.czNárodní zprávy 52 Social Watch

100AFGHÁNISTÁNJe třeba více a lepší pomoci06Po více než čtvrt století válek a téměř deseti letech snahy mezinárodního společenství o ukončení vlády348579Tálibánu 49 zůstává Afghánistán 100 stále 47 nestabilní. Přes obrovské 100 investice do bezpečnosti 64 je v mnoha oblastechzemě stále nebezpečno. Příjmová strana státního rozpočtu je omezená a jeho výdaje jsou financoványpředevším z grantů, půjček a externích finančních zdrojů. Rozvojová pomoc byla doposud nedostačujícíIEG of Yemen = 67a v mnoha případech docházelo BCI k neefektivnímu of Zambia = 75IEG of Zambia = 56plýtvání. Tyto zdroje by neměly být využívány pro politickýči vojenský zisk, ale k zajištění humanitárního prostoru pro rozvoj – zejména v konfliktních zónách.93100 100 100100 100100093100026100Koordinace humanitární pomociIndex Základních Schopností 2010(Coordination of Humanitarian Assistance, CHA)(BCI - Basic Capabilities Index)faktory překazily plánovaný průběh rekonstrukčních,Rozvojová organizace Sanayee 100100humanitárních a rozvojových 100 prací. Po obnově zničené(Sanayee Development Organization, SDO) 1BCI = 0Děti s ukončeným infrastruktury se na jihu země vyskytly případy podpalováníDr Mudassir Rasuli5. ročníkemnově vybudovaných škol, vládních úřadů a dalšíchs/dn/dn/dveřejných budov. V severní, východní a centrální oblastiV roce 2001 svrhly síly Severní aliance a koalice vedenézemě je stav o něco klidnější.Spojenými státy režim Tálibánu a správy Afghánistánu00se ujala prozatímní vláda vytvořená na základě BonnskéVýroba a alokace zdrojů 0s/ddohody. 2 s/dn/dV roce 2004 schválila tato vláda novou ústavua rok po uspořádání prezidentských voleb proběhlychudobě, Afghánskou národní rozvojovou strategii, jejížn/dn/dZemě vypracovala vlastní strategický plán na boj proti74 74100 100 100také volby parlamentní. Po krátkém období relativního100 100100 100vznik byl jednou z podmínek oddlužení. S vnějším dlu-klidu na většině území se situace začala zhoršovat Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let hem 8 miliard dolarů byla země od roku 2009 řazenakvůli činnosti skupin vyzbrojených Tálibánem. Počtymezi vysoce zadlužené chudé země. Nedávné oddluženípříslušníků Mezinárodních bezpečnostních podpůrných a politicky zcela INGLES nezbytné BCI postavit of Afghanistan se čelem k problémům= 0 ze strany Pařížského klubu snížilo dluh o jednu miliardu,sil (International Security Assistance Force, ISAF) bylychudoby a fungování státní správy. Rozvojová po-díky čemuž země může uvolnit další prostředky na roz-neustále navyšovány a jedním z jejich úkolů bylo vycvičit moc hraje v tomto směru nezastupitelnou roli, ale musí vojové a sociální programy.příslušníky národní armády a policie. Situace se však rok být využívána zodpovědněji a efektivněji.Vzhledem k tomu, že příjmy vlády nepostačí aniod roku zhoršovala.na pokrytí jejích běžných výdajů, je rozvojový rozpočetPřed vládou stojí úkol vyrovnat se s útoky ozbrojenýchopozičních skupin a zároveň odolávat různým otře-Obnova a rozvoj země probíhají 100ruku v ruce, ale jejich pro roky 2010 a 2011 činí 2,37 miliardy dolarů, jehoBezpečnostzcela závislý na vnějších zdrojích. Současný rozpočet100100100sům (například dlouhému období sucha v roce 2008), výsledky jsou ohrožovány nejistotou a kriminalitou. Ozbrojenéobjem se oproti předchozímu období zvětšil o 18 %.které ohrožují nejchudší obyvatele 54 ve venkovskýchopoziční skupiny jsou schopné podnikat útoky Převážná většina výdajů je určena 54 na zajištění bezpeč-oblastech. Zároveň musí demonstrovat vlastní legitimitudokonce i na „zelenou zónu“ v hlavním městě. 5 Počet nosti a vybavení pořádkových složek. Oproti tomu jentím, že prosadí ústavu, zorganizuje volby a bude civilních úmrtí rok od roku narůstá; v roce 2009 bylo 14 % rozpočtových výdajů je určeno na školství a 7 %spravovat rekonstrukční a rozvojové 0 práce.zraněno nebo zabito 60000afghánských civilistů – více na zdravotnictví. Rozvojový 0rozpočet pro rok 2010-2011Indikátory spojené s oblastí zdravotnictví zaznamenalynež 16 každý 100 den. 6 Ze statistik, které zveřejnila Asistenčníklesl na 1,7 miliardy dolarů, což je 31% snížení oproti99určitý pozitivní vývoj, například úmrtnost 96 dětí domise OSN v Afghánistánu (UN Assistance Mission 99předchozímu roku. Ačkoli příjmy vlády každým 96 rokem100 100 5. roku věku klesla díky 74100rozšíření základní zdravotní péče100 100in Afghanistan, UNAMA), vyplývá, že rok 2009 byl na100 mírně narůstají, 74100nedostatek finančních zdrojů pro infrastrukturu,a zlepšenému pokrytí očkováním z 257 na 161 z 1000 civilní ztráty nejhorším rokem od invaze v roce 2001zemědělství a vzdělávání brzdí snahu elimi-živě narozených dětí. I úmrtnost novorozenců klesla – o život přišlo 2412 obyvatel, což je o 14 % více než novat chudobu a prosadit všeobecnou školní docházku.ze 129 na 111 z 1000 IEG of živě Canada narozených. = 74 Podíl porodů 2118 mrtvých v INGLES roce 2008. BCI Z of tohoto Canada množství = 100 se 67 % Dovoz stavebních IEG of Canada materiálů, = 74 například cementus asistencí odborných zdravotníků vzrostl z 15 % v roce (1630) připisuje protivládním organizacím a 25 % (596)a oceli, ještě zhoršuje problém unikání kapitálu do2005 na 24 % v roce 2008. Neexistují aktuální údaje provládním silám. Zbývajících 8 % (186) nelze připsat zahraničí. Kvůli nedostatku kvalifikované pracovní sílyo úmrtnosti rodiček, ale poslední dostupné statistiky ani jedné ze znepřátelených stran, protože k jejich úmrtí velcí dodavatelé pro veřejné projekty dovážejí zaměstnancehovořily o 1600 na 100 000 porodů, což je jedna z nejvyššíchdošlo buď v přestřelkách nebo při náhodných detona-ze zahraničí a místní dělníci se na těchto stavbáchúmrtností na světě. 3cích nevybuchlé munice. 7podílejí jen malou měrou.100Pro zemi, která je po humanitární stránce po Nigeru100ISAF pod vedením NATO 90 ani ve spolupráci100Jedním z největších odvětví ekonomiky je zemědělství,druhou nejméně vyspělou zemí na světě, 4 je morálně s afghánskou národní armádou a policií nedokáže zaručitzejména produkce máku. V posledních de-mírumilovné a bezpečné prostředí, a to zejména na setiletích však zemi často postihovala období sucha.jihu země. Kromě toho se v zemi rozšířila korupce. Tyto Kromě toho se toto odvětví se zastaralou technologiía velmi jednoduchou zavlažovací infrastrukturou musíBarriers: Human Mobility and 0Development), New York, 2009. vyrovnávat s dovozem zboží 0 ze zemí 6 jako Írán, Pákistán5 Velká část centra města Kábul byla ohrazena zátarasy a pod a Uzbekistán, kde jsou tyto technologie na mnohem lepšíochranou armády zde sídlí vojenské velitelství, ambasády,99vládní98úrovni. Kromě toho jsou farmáři nuceni z nedostatku1 Zpráva prošla revizí Abdula Azíze Naderiho, programovéhoředitele SDO.2 „Dohoda o dočasných mechanizmech 0 do 6 ustavení stálýchvládních orgánů v Afghánistánu“ (“Agreement on ProvisionalArrangements in Afghanistan Pending the Re-establishment 9836of Permanent Government Institutions”). Viz: .3 Ústřední statistický úřad, „Národní hodnocení rizik a ohrožení“(“National Risk and Vulnerability Assessment”), 2008. Ke staženína: .4 UNDP, Zpráva o lidském rozvoji 2009. Překonávání bariér: Lidskámobilita a rozvoj (Human Development Report 2009. Overcoming99883683100instituce a soudy, podobně jako v „zelené zóně“ v Bagdádu.100 1006 „UNAMA požaduje především bezpečnost, civilní ztráty vzrostlyv roce 2009 o 14 %“ (“UNAMA calls for safety first, as civiliancasualties rise by 14% in 2009”), tisková zpráva. Ke stažení na:skladovacích 100 a zpracovatelských kapacit své 100 výrobkyprodávat rychle a za nízké ceny.100IEG of Lebanon = 47 .IEG of Lebanon = 477 Tamtéž.8810010083Národní zprávy 54 Social Watch100 10010097

PomocPo rozpadu tálibánského režimu v roce 2001 přislíbilydárcovské země rozsáhlou rozvojovou pomoc, díkykteré proběhla rychlá obnova mnoha městských center,silnic i menší veřejné infrastruktury ve venkovskýchoblastech. Ta však dosud nepřispěla ke zlepšení životníúrovně obyvatel venkova. Velké investice směřovaly jendo odvětví s vysokou návratností, například do stavebnictvía telekomunikací, do kterých bylo do konce roku2008 investováno celkem 1,3 miliardy dolarů. 8Mezinárodní pomoc představuje kolem 90 %veřejných výdajů. Efektivita zahraniční pomoci hrajevýznamnou roli v otázkách míru a stability v zemi. Poskytovanápomoc však byla nedostačující a v mnohapřípadech neefektivní. Kromě toho se odhaduje, že 40 %se v podobě zisků společností a odměn pro konzultantynavrátilo do dárcovských zemí. Manažer soukroméstavební společnosti z Kábulu prohlásil v prosinci roku2007, že některé soukromé společnosti, které získávajízakázky od velkých společností, si z rozpočtu odeberou50 % a pak zakázku zadají třetí straně. 9Výdaje na rekonstrukci představují jen zlomek výdajůna vojenské účely. Náklady na jednoho amerického vojákav Afghánistánu činí přibližně 1 milion dolarů ročně, 10a přibližně 57 % z téměř 47 miliard dolarů, které Spojenéstáty od roku 2001 do země investovaly, bylo investovánodo výcviku a vybavení afghánských ozbrojených sil. 11Fakta o rozvojové pomoci pro Afghánistán• Celková částka je o 10 miliard nižší, než by bylozapotřebí, což odpovídá třicetinásobku celonárodníchročních výdajů na školství; dárcovskézemě se zavázaly poskytnout 25 miliard dolarů,ale doposud uvolnily jen 15 miliard.• Přibližně 40 % této pomoci se vrací do dárcovskýchzemí v podobě zisků společností a odměnpro konzultanty – od roku 2001 jde zhrubao 6 miliard dolarů.• Zejména kvůli nedostatkům v koordinaci a komunikacivláda o jedné třetině celkové pomoci– přibližně o 5 miliardách dolarů - neví, jakbyla využita.• Výdaje ozbrojených sil Spojených státův Afghánistánu činí téměř 100 milionů denně;průměrný objem zahraniční pomoci všechdárcovských zemí od roku 2001 však činí jen 7milionů dolarů denně.• Více než polovina zahraniční pomoci je vázanána nákup zboží a služeb v dárcovskýchzemích.• Více než dvě třetiny pomoci nepodléhajíkontrole vlády.• Podle nejnovějších údajů Organizace pro hospodářskouspolupráci a rozvoj (OECD) je méněnež 40 % technické asistence koordinovános vládou a jen jedna třetina analytických čihodnotících prací ze strany dárcovských zemíprobíhá v součinnosti s ní.• Marže mezinárodních i afghánských stavebníchfirem na rekonstrukčních zakázkách běžněčiní 20 %, může však dosahovat až 50 %.• Náklady na zahraničního konzultanta, pracujícíhopro soukromou společnost, se pohybujímezi 250 000 a 500 000 dolarů ročně.Zdroj: Matt Waldman, Nedostatečná efektivita zahraničnípomoci v Afghánistánu, ACBAR Advocacy Series (Kabul: AgencyCoordinating Body for Afghan Relief, 2008).Nedostatečný pokrokOd roku 2001 byla v Afghánistánu dosažena celá řada významnýchúspěchů, například zavedení demokratickýchinstitucí a úřadů, zlepšení zdravotní péče a očkování, rozšířenízákladního školství, vybudování silnic a dopravníinfrastruktury, ekonomický růst a vznik státních bezpečnostníchsil. Kromě toho existuje mnoho příkladů dobřeposkytnuté pomoci – například v sektoru vzdělávání čiv zemědělských komunitních rozvojových projektech,které jsou součástí Národního programu solidarity –, ježvýrazně přispěly ke zlepšení životní úrovně Afghánců.Většina obyvatel Afghánistánu je však stále nucenapotýkat se s nedostatkem a miliony žijí dokonce v extrémníchudobě. Velká část zahraniční pomoci se řídilaprioritami dárcovských zemí, nikoli potřebami samotnýchAfghánců. Až příliš mnoho projektů je koncipovánotak, aby přinesly rychlé a viditelné výsledky namísto8 Tamtéž.9 Podle Matt Waldman, Nedostatečná efektivita zahraniční pomociv Afghánistánu (Falling Short: Aid Effectiveness in Afghanistan),ACBAR Advocacy Series (Kabul: Agency Coordinating Bodyfor Afghan Relief, 2008), 29. Ke stažení na: .10 Christopher Drew, „Vysoké náklady ovlivňují diskusi o mířezapojení do bojů v Afghánistánu“ (“High Costs Weigh on TroopDebate for Afghan War”), The New York Times, 14. listopadu2009.11 Curt Tarnoff, „Afghánistán: Zahraniční pomoc Spojených států“(“Afghanistan: U.S. Foreign Assistance”), Zpráva Kongresovévýzkumné služby, 25. června 2010.dosažení udržitelného snížení chudoby nebo vybudovánínových kapacit.Jedna čtvrtina veškeré pomoci pro Afghánistánbyla určena na technickou asistenci, jejímž účelem jevybudovat vládní kapacity, ale velká část této pomocibyla vyplýtvána nebo docílila jen malých výsledků. Příliščasto bylo při navrhování a realizaci projektů zcela opomíjenohledisko zlepšování schopností, postavení a právžen. Velká část rozvojové pomoci byla směřována doKábulu nebo dalších velkých center, ačkoli by jí bylo vícezapotřebí ve venkovských oblastech, které obývají vícenež tři čtvrtiny celkového počtu obyvatel. Do odvětví jakozemědělství se zatím nedostala dostatečná podpora,protože nebyla pokládána za jednu z priorit.Studie o Pařížské deklaraci dále uvádí, že více nežpolovina veškeré pomoci pro Afghánistán je zatíženapodmínkami. Dárcovské země často svazují poskytnutípomoci s povinností utratit ji na nákup zboží či služeb,které samy poskytují, což připravuje afghánskou ekonomikuo hodnotnou podporu a zvyšuje náklady konkrétníchprojektů. Dárcovské země téměř nikdy nepředkládajíveřejné zprávy o plnění cílů, o kterém tím pádemneexistují téměř žádné informace. 12Humanitární prostorV Afghánistánu neexistuje humanitární prostor, ve kterémby pracovníci humanitárních agentur mohli poskytovatpomoc obyvatelstvu zejména v oblastech ovládanýchozbrojenými opozičními skupinami.12 Matt Waldman, op. cit., 9.Po pádu Tálibánu většina dárců považovala Afghánistánza zemi po konfliktu a Úřad pro koordinaci humanitárníchzáležitostí OSN (UNOCHA) zde oficiálně přestalpůsobit. Humanitární záležitosti řešila Asistenční miseOSN v Afghánistánu (UNAMA); teprve nedávno svoučinnost v zemi obnovila UNOCHA. Většina dárcovskýchzemí a humanitárních organizací (kromě Mezinárodníhovýboru Červeného kříže) nemá možnost vyjednat si přístups druhou stranou konfliktu.Tálibán vnímá humanitární agentury jako provládníagenty, a tak je pro nevládní organizace těžké proniknoutdo oblastí, které jsou mimo kontrolu vlády. Mezi dárcovskýmizeměmi, nevládními organizacemi a komunitouneexistuje žádný konsenzus o humanitárních potřebách.To, že ozbrojené síly často trvají na spolupráci s nevládnímiorganizacemi, vedlo v mnoha případech k domnělénebo skutečné militarizaci humanitární pomoci. 13 Téměřvšechny hlavní dárcovské země vyslaly do Afghánistánutaké bojové jednotky; chybí prostor k diskusi o humanitárnímřešení, protože i NATO mluví o nevládních organizacíchjako o „jemné síle“ a provládních aktérech. n13 Sippi Azarbaijani-Moghaddam, Mirwais Wardak, IdreesZaman a Annabel Taylorová, Afghánská srdce, afghánskémysli: Zkoumání afghánského pohledu na vztahy mezi civilnímobyvatelstvem a ozbrojenými silami (Afghan Hearts, AfghanMinds: Exploring Afghan Perceptions of Civil-Military Relations),British and Irish Agencies Afghanistan Group, 2008. Ke staženína: .Social Watch55Afghánistán

Arma100100100875252Spravedlnost jako základ rozvoje: odmítnutí parodie na demokraciiVzhledem k absenci zákonnosti byla Barma nedávno zařazena na páté nejhorší 5187místo celosvětového51999899žebříčku ekonomické svobody. 100 Ústava z roku 2008100a všeobecné volby, naplánované na rok 2010,směřují ke konzervaci vojenské vlády a další stagnaci. K rozvoji jsou nezbytně nutné transparentní,spravedlivé a zodpovědné instituce, které však nemohou vzniknout v prostředí plném porušováníIEG of El Salvador = 68lidských práv, korupce a politického INGLES BCI útlaku. of El Rada Salvador bezpečnosti = 91 IEG of El Salvador = 68OSN by měla ustavit vyšetřovací komisis úkolem prošetřit zločiny, které se v zemi odehrály.98100 100 100100 100Rada barmských právníkůIndex Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)K hospodářskému rozvoji jsou nezbytně nutnéBCI = 77100transparentní, spravedlivé 100a zodpovědné instituce, kteréDěti s ukončeným však nemohou vzniknout v prostředí plném porušování73 5. ročníkemlidských práv, korupce a politických útlaků. K nastartováníplnohodnotného rozvoje v Barmě n/d bude zapotřebínezávislosti soudnictví na SPDC a všeobecná úctak zákonům. Kromě silných zákonodárných a soudních00institucí jsou pro hospodářské zdraví země nezbytné06990politické instituce, n/d které zpřístupňují informace n/d a představujízodpovědnost výkonné moci. Takové instituce100 100 100100v Barmě v současné době neexistují.100Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 letPseudodemokratické kroky k posílení pozicejunty100Vojenský režim, vládnoucí prostřednictvím Státní mírovéa rozvojové rady (State Peace and Development Council,SPDC), už od roku 1988 devastuje barmskou s/d společnosthrubým porušováním lidských práv a všudypřítomnoukriminalitou. SPDC tyto skutky dlouhodobě přehlížela0a vytvořila systém, ve kterém se ani pachatelé těch nejhoršíchzločinů nemusí s/d obávat potrestání. s/d Kriminalitěpřihlíží a beztrestnost pachatelů zajišťuje soudní systém,100 100který je nástrojem vůle vládnoucího establishmentua přizpůsobuje zákony země potřebám vojenské junty.Za této situace národní ekonomika upadala až doté míry, že nedávno obsadila páté nejhorší místo na žebříčkuhodnocení ekonomické svobody. 1 V mezinárodnímspolečenství má Barma pověst země ovládané zkorumpovanoua neschopnou vládou. 2 V roce 2009 obsadilazemě 138. místo ze 182 zemí na Indexu lidského rozvojeRozvojového programu OSN, což poukazuje na závažný100nedostatek hospodářského a sociálního rozvoje. 3 Pokrokyv ekonomickém rozvoji lze čekat teprve poté, coustane současné klima kriminality a s/d útlaku a pachatelébudou řádně potrestáni.Transparentnost jako základ 0 rozvojeVšeobecný nedostatek s/d důvěry v SPDC a její s/d vládu mávýrazný vliv na rozvoj barmské ekonomiky. Zahraniční100 100podniky se zdráhají pronikat do země, kde spory řešísoudní systém zcela oddaný vládě a samotný stát neuznáváprávo na soukromé vlastnictví. Některé zahraničnípodniky byly již zavřeny. Podle podnikatelského zákonazůstává mnoho sektorů ekonomiky – například bankovnictví,pojišťovnictví, telekomunikace, těžba danýchnerostných zdrojů a teakového dřeva – vyhrazeno prostát, čímž si nad nimi SPDC zachovává úplnou kontrolu. 4Dobrým příkladem nekontrolované korupce a neúctyvůči osobnímu vlastnictví, kterou SPDC100projevuje,0SPDC po desítky let poškozuje barmskou ekonomiku.Ústava z roku 2008 a všeobecné volby, naplánované narok 2010, směřují ke konzervaci vojenské vlády a tími hospodářské stagnace. Ústava obsahuje problematickéčlánky, které zabraňují opozičním stranám účastnit100se voleb a znemožňují, aby byli vládní činitelé stíhániza své zločiny.Barmská ústava nepředstavuje n/d krok vpřed prodemokracii, ale odvážný pokus SPDC, jak si zajistitvlastní setrvání u moci. Byla navržena armádou bezúčasti opozičních politických 0 stran nebo jiných právníchexpertů. Ústava n/dvyjímá armádu z civilního n/dohledu, čímžporušuje kategorickou normu mezinárodního právaa umožňuje armádě udržet si i nadále postavení nejmocnějšíinstituce v zemi. 7 Článek 121 brání mnohapolitickým oponentům kandidovat ve volbách, protožezakazuje, aby se osoby ve výkonu trestu ucházelyo křesla v parlamentu. SPDC v současnosti vězní vícenež 2000 politických oponentů – jedinců, kteří jsoutímto krokem vyloučeni z politického života. 8 Kromětoho text dokumentu zakazuje klíčovým oponentůmúčast ve volbách. Například článek 59 zakazuje, aby byl80 80100 100 100100do úřadu prezidenta zvolen někdo, kdo je v manželskémsvazku s cizím státním příslušníkem. Toto opatření vylu-je případ Yaung INGLES Chi Oo, který BCI se of týká Myanmar joint venture = 77mezispolečností sídlící v Singapuru a Ministerstvem průmyslu,jejímž cílem bylo obnovit provoz pivovaru v Mandalay.Pivo z Mandalay si získalo dobrou pověst, ale po skončenípětileté dohody došlo ke sporu. Ačkoli ministerstvobylo smluvně zavázáno předložit spor k arbitráži, SPDC100zabavila továrnu i všechna aktiva, čímž porušila proces,který se řídil zákony, jež sama přijala. Bankovní účty59strategického partnera byly zmraženy a samotní podnikateléčelili hrozbě zatčení za údajnou zpronevěru. Kdyžse celý případ dostal před soud, soudce zcela ignorovalargumenty singapurské společnosti 0 a nespravedlivězneužil volnost, kterou mu zákon dával, aby rozhodl veprospěch vlády. 5 33100 100Barmský Zákon o zahraničních investicích (FIL)zaručuje, že žádná zahraniční společnost nebude znárodněnav období, ve kterém jí bylo povoleno do zeměinvestovat. FIL obsahuje INGLES mimo BCI of jiné Somalia pasáž, která = 57umož-ňuje SPDC ukončit smlouvu před jejím vypršením. 6 Jakje vidět z případu Yaung Chi Oo, režim a jeho soudnictvímůže tato opatření manipulovat za účelem znárodněníspolečnosti, kdykoli to vláda bude považovat zavýhodné.100Úspěšná tržní ekonomika je do značné míry zá-87vislá na důvěře obchodních partnerů v právní systém,1který má dohlížet na zachování jejich práv a spravedlivě čuje z kandidatury na prezidentský post Aun Schan SuNadace Heritage, „Index ekonomické svobody 2010: Barma“44(“2010 Index of Economic Freedom: Burma.”) Ke stažení na: rozhodovat spory. Musí existovat efektivní, spravedlivý Ťij, prodemokratickou aktivistku, 44 která se provdala za.a přístupný soudní systém rozhodování sporů včetně občana Velké Británie. Ústava zaručuje, že ve volbách2 Viz například Transparency International, 0 „Index vnímání korupce2009“ (“Corruption Perceptions Index 2009.”) Ke stažení na:těch, v nichž na jedné straně 0 stojí vláda. V Barmě všaktakový systém očividně neexistuje. Bez institucí nabudou kandidovat jen členové 0 SPDC nebo příznivci současnévlády..100 100 61100 společnosti 100 ochotné investovat do barmské ekonomiky. 100 i článek, 100 61který navrhuje udělení amnestie všem pachate- 1003 Rozvojový program OSN, „Zpráva o lidském rozvoji 2009:Barma“ (“Human Development Report 2009: Myanmar.”) Ke1stažení na: . IEG of Venezuela = 68barmskou juntou“ INGLES (“The Burmese BCI of Junta’s Venezuela, Abuse of Investment RB = 91 rozhodnutí vrchního IEG velitele of Venezuela definitivní a konečné.“) = 684 Zákon o státem vlastněných podnicích (State-Owned EconomicLaws”), Legal Issues on Burma Journal (srpen 2001).8 Asociace pro pomoc politickým vězňům (Barma). Ke stažení na:Enterprises Law, SLORC) č. 9/89, 1989.6 Tamtéž.009010099100Národní zprávy 56 Social Watch

Sexuální násilí a znásilnění jako válečná zbraňV rámci nepřestávajícího útlaku a násilí se postavení žen v Barmě zhoršuje. Celářada organizací působících v oblasti barmsko-thajské hranice dokumentujeotřesné případy porušování lidských práv, kterého se dopouštějí příslušníci armády.Zločiny vojenské junty zahrnují celou řadu trestných činů včetně zabíjení,násilných únosů, znásilnění, nucené práce a nuceného přesídlení. Oběťmi těchtozločinů se často stávají ženy, ale genderové násilí má zdaleka nejzhoubnější vlivna postavení žen v zemi.Členové SPDC se sexuálních zločinů dopouštějí se šokující pravidelností.SPDC používá znásilnění jako zbraň, zejména při útocích na etnické skupiny vevýchodní části země. 1 Režim v průběhu posledních patnácti let posílil útoky protietnickým skupinám a tyto útoky zahrnují i systematické užívání sexuálního násilí. 2Mnoho žen bylo hromadně znásilněno příslušníky armády, kteří své obětiněkdy mučí a/nebo zabíjejí. 3 Sexuální násilí není zločinem, kterého by se dopouštěloněkolik náhodných příslušníků ozbrojených složek; je to součást koordinovanéstrategie SPDC, jejímž cílem je utlačovat etnické a opoziční skupiny. 4 Ti, kdo setakových zločinů dopouštějí, se nemusí obávat soudu: v Barmě vládne bezpráví. 5Vzhledem k tomu, že místní soudy jsou závislé na vojenské vládě, nemají obětigenderového násilí a podobných zločinů v barmském právním systému žádnouoporu. V kultuře beztrestnosti, která chrání pachatele sexuálních zločinů, násilív neztenčené míře pokračuje.To, jak nehorázně SPDC využívá a netrestá sexuální násilí, nemohlo uniknoutpozornosti mezinárodního společenství. Generální tajemník Organizacespojených národů nedávno prohlásil, že SPDC porušuje závazky, které pro ni vyplývajíz rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1820. Cílem tohoto rozhodnutí bylochránit ženy v konfliktních oblastech před projevy sexuálního násilí. 6 Generálnítajemník poukázal na to, že režim často používá sexuální násilí proti příslušnicímetnických menšin ve venkovských oblastech; příslušníci armády často sexuálněobtěžují osamocené ženy a dívky; právní systém nemůže nebo nechce zločinytohoto typu soudit a trestat a pachatele, kteří se dopouštějí genderově orientovanéhonásilí, chrání všeobecná beztrestnost.Kromě sexuálního násilí se i válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, kterýchse SPDC dopustila, dotýkaly především žen. Od roku 1996 vypálili příslušníciSPDC ve východní Barmě na 3500 vesnic. Thajsko-barmské hraniční konsorciumpřirovnalo následky těchto útoků se zkázou v Darfuru. 7 Hromadné ničení domůa zásob potravin mělo za následek obrovskou vlnu uprchlíků. Násilným vysídlenímz vlastních domovů přitom trpí zvláště ženy, které se stávají snadnými oběťmiobchodu s lidmi nebo nebezpečných prací.Zdroj: Příležitostná zpráva Social Watch 06 „Zdůrazňování genderovéekonomiky: 15 let od 4. Světové konference o ženách“. Únor 2010. n1 Viz např. Shan Women’s Action Network, Povolení znásilňovat (License to Rape), květen 2002.2 Tamtéž.3 Kampaň Spojených států amerických pro Barmu: Lidé, politika, chudoba. Ke stažení na: (poslední návštěva: 8.prosince 2009).4 Viz Shan Women’s Action Network, pozn. 2.5 Tamtéž.6 Rada bezpečnosti OSN, Zpráva generálního tajemníka na základě rozhodnutí Rady bezpečnostič. 1820, 15. července 2009, S/2009/362.7 Thajsko-barmské hraniční konsorcium (Thailand Burma Border Consortium), tisková zpráva:„Rostoucí nestabilita ve východní Barmě“ (“Rising Instability in Eastern Burma”), 29. října 2009.Ke stažení na: .lům z řad SPDC. 9 Toto opatření je formulováno dosti volněna to, aby se na jeho základě dala požadovat beztrestnosti v případě těch nejodpornějších zločinů, válečnýchzločinů a zločinů proti lidskosti. Článek o amnestii činícelou ústavu neplatnou v rámci mezinárodního práva.Bezpodmínečná amnestie pro pachatele závažných zločinůje v rozporu se ženevskou konvencí, mezinárodnímprávem a ustanoveními Rady bezpečnosti 1325 a 1820,které zakazují udělit beztrestnost v případech sexuálníhonásilí páchaného v konfliktních oblastech.Pro hospodářský rozvoj jsou nezbytně nutné silnéinstituce bdící nad dodržováním zákonů a nezávislésoudnictví. Tyto instituce musí být ztělesněním zodpovědnosti,transparentnosti a svobodného přístupuk informacím. Ústava z roku 2008 představuje výraznýodklon od zákonnosti a dále očerňuje národní soudnictví.Nepředstavuje posun směrem k transparentnosti, nezávislostinebo zodpovědnosti zákonodárných či politickýchinstitucí státu. Obsahuje několik článků, které jsounaopak překážkou na cestě k funkčním zákonodárným,soudním a politickým institucím. Ústava potvrzuje vojenskouvládu, která doposud poškozovala institucionálnízodpovědnost, přístup k informacím a transparentnost.Volby plánované pro rok 2010 poslouží jen k po-svěcení ústavy z roku 2008. Po volbách budou barmskézákonodárné, soudní a politické instituce příliš slabé nato, aby mohly efektivně podporovat národní ekonomiku.Místo toho, aby zemi posunuly kupředu, budou volbypotvrzením beztrestnosti, kriminality a neférových politickýchpraktik. Nová ústava vžene zemi ještě hloubějido hospodářské deprese a izolace, zatímco letošní volbydo ní zasejí kulturu kriminality a militarizace.DoporučeníHospodářský rozvoj je vázán na existenci silných institucí,dobré vlády, míru a bezpečnosti. Neustávající potlačováníobčanských, politických, ekonomických, sociálníchi kulturních práv ze strany SPDC se v průběhu posledníchdesetiletí proměnilo v minimální ekonomický rozvoj.Rada barmských právníků vydala k barmské ústavěz roku 2008 a připravovaným volbám v roce 2010následující doporučení:• Pokud SPDC usiluje o povzbuzení výraznějšího hospodářskéhorozvoje a reálného růstu životní úrovněv Barmě, musí provést komplexní revizi ústavy vespolupráci s ostatními zúčastněnými, vytvořit nezávislésoudnictví a zajistit dodržování zákonů.• Ústava musí formulovat politický systém, kterýbude ctít zásadu zodpovědnosti, bude transparentnía bude umožňovat přístup k informacím.• Vzhledem k tomu, že ústava z roku 2008 je ve svémsoučasném znění v rozporu s kategorickou normoumezinárodního práva, měla by ji Rada bezpečnostiOSN prohlásit za neplatnou. Všechny státy by mělyodmítnout uznat platnost ústavy i výsledků jakýchkolivoleb, které na jejím základě proběhnou.• Vzhledem k tomu, že stranické soudnictví a ústavníustanovení o beztrestnosti brání domácím soudůmefektivně soudit zločiny SPDC, měla by Rada bezpečnostiOSN ustavit vyšetřovací komisi s úkolemprošetřit zločiny, které se v zemi odehrály. n9 Ústava Myanmarského svazu (2008), čl. 445 („Proti řečenýmúřadům ani proti jejich členům ani proti kterémukoli členovi vládyje nepřípustné vést soudní řízení ve věci činů, kterých se dopustiliv rámci vykonávání svých funkcí.“)Social Watch57Barma

BOLÍVIEBohatství, které se nedostane k lidemVe výjimečně příznivé mezinárodní situaci s vysokými výkupními cenami surovin se země těšilavelkému přísunu kapitálu za vývoz uhlovodíků. Finance, které stát získává z daní a poplatků, všakneměly žádný dopad na domácí ekonomiku. V používaném těžebním modelu přímé zahraničníinvestice nevytvářejí lepší životní podmínky, protože systém z Bolívie odčerpává víc peněz, než kolikvytváří v domácí ekonomice.CEDLA100Díky zvýšení příjmů na hlavu se Bolívie v posledníchletech posunula ze skupiny zemí s malým příjmem dostřední příjmové skupiny. Přístup ke zdrojům na financovánírozvoje tedy už nezávisí na přístupu ke zvýhodněnýmúvěrům multi- a bilaterálních 18 organizací z vyspělýchzemí.0Kromě toho světová hospodářská krize oživila v novémhávu starou diskusi 55o reformě mezinárodní 54 finanční100 100architektury a financování rozvoje v zemích na periferii.Není pochyb o tom, že krize kapitalistického systémuještě posílila volání po nějakém druhu reformy, ale k žádnýmvýznamným změnám ve finanční sféře nedošlo.Finanční příjmy a model exportu surovinV posledních letech posílily ekonomiky Latinské Amerikysvé rozvojové modely spojené s těžbou a komercionalizacísurovin, k čemuž jim pomohl nárůst cen těchtomateriálů na mezinárodních trzích. To znamená, že celýregion se do světového trhu zapojuje převážně skrzeodvětví jako hornictví nebo těžba ropy a zemního plynu.Ale skutečnost je taková, že tento profil, překřtěný nanovodobé těžařství, 1 slouží jen konsolidaci mezinárodnídělby práce a přijetí „globální institucionality“ spojenése Světovou obchodní organizací (WTO). 2Ekonomiky Latinské Ameriky jsou především vývozcisurovin, což v posledních letech znamenalo, ževětšina z těchto zemí zvýšila svou ekonomickou aktivitua dosahovala růstu hrubého domácího produktu (HDP)o více než 5 % ročně. Tento růst byl poháněn výjimečněpříhodným mezinárodním kontextem s vysokými cenamia zvýšenou zahraniční poptávkou.Zatímco pro fiskální rovnováhu těchto zemí byladaná situace příznivá, povaha modelu je taková, že nadnárodníkorporace z něj získaly mnohem více. Některým100latinskoamerickým zemím plynou nezanedbatelné ziskyz těžby neobnovitelných zdrojů; podle Ekonomické komisepro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC)„v zemích jako Venezuela, Ekvádor, Mexiko a Bolívie30 i více procent z celkových fiskálních příjmů pocházíz těžby ropy (v prvních třech zmíněných 0 8 zemích) a zemníhoplynu (v té poslední).“ 3Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 8310088 Děti s ukončenýmGEI = 665. ročníkemAsistované porodyDěti, které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaIEG of Benin = 42Od roku 2005 BCI hraje of Bolivia fiskální = příjem, 83 který Bolíviezískává z produkce uhlovodíků, jednoho z největšíchsektorů ekonomiky, klíčovou roli při snaze země překonatfiskální deficit a financovat veřejné investice. 4Ale tyto zdroje představují nejistý zdroj příjmů, protožemezinárodní ceny jsou v kontextu světové krize volatilní.100To by se mohlo plést s tzv. „holandskou 95 nemocí“, což jedistorze ekonomiky vyvolaná nečekaným přílivem zahraničníměny z prodeje nerostných surovin, se kterýmse výrobní systém nedokáže vyrovnat. 5 V Bolívii však příčinoubyla struktura ekonomiky, což zdůraznil i nedávnýboom v mezinárodních cenách 0 surovin.Z analýzy chování fiskálních příjmů a jejich skladbyvyplývá, že po krizi, kterou země prošla v první100polovině100 10080. let minulého století, jí zavedení přísných strukturálníchopatření umožnilo alespoň zčásti zvládat fiskálnídeficit. V následujících pětadvaceti letech byla fiskálnístruktura poměrně BCI rigidní, of Czech přičemž Republic velká část = 98 výdajůbyla více méně určena k financování státu a jen menšíčást plynula do veřejných investic (v daném období tonebylo více než 500 milionů dolarů), které byly z převážnévětšiny financovány prostřednictvím úvěrů zezahraničí.IEG of Bolivia = 66100430zvýšení objemů produkce a vývozu.64Malá marže pro stát100100Příjmová situace Bolívie je velmi odlišná, protože94od reformy daňového systému v roce 1986 se hlavnímzdrojem příjmů do státního rozpočtu stala daň z přidanéhodnoty (DPH). Jde o nepřímou daň, která je ze své podstatyregresivní a je uvalena na spotřebu všech občanůBolívie, ať už jsou bohatí nebo 0 chudí. Až do roku 2003činila DPH více než 70 % všech daňových příjmů země,016Podíl na moci889595100 100 66100100 6610093377896 systému nezměnila a hlavní břímě stále spočívá 97na obyvatelích100země. Nejjasnějším indikátorem tohoto 100 faktu53100 100 100100 1001 Eduardo Gudynas, „Nové pokrokové těžařství“ (“El nuevoScenario). Santiago de Chile, ECLAC, 2008.extractivismo progresista”). El Observador č. 8. CEDLA/OBIE.je nárůst daňového zatížení spotřeby, které vzrostlo ze4 Vedly k tomu dva kroky: zaprvé změny v daňové regulaci tohotoLeden 2010.sektoru, zadruhé zvýšení mezinárodních cen ropy a zemního 7,2 % HDP v roce 1990 na 14,2 % v roce 2009. Druhým2 Tamtéž, str. 3. IEG of India = 41 plynu. BCI of Indonesia = 90závěrem je, že IEG plynárenský of Indonesia průmysl = je 55i nadále závislý3 Latinská Amerika a Karibik v novém mezinárodním kontextu(Latin America and the Caribbean in the New International5 Vede to k přehnanému růstu nemovitého zboží a služeb(veřejných prací, dopravy, komunikací) kvůli nadhodnocení měny.na investicích, které do tohoto sektoru přinesou těžařskéspolečnosti, ale podle regulačního rámce, který vstoupil0Vzdělánínicméně do roku 2009 klesl tento podíl těsně nad 50 %.Podle oficiálních zdrojů se státní příjmy z přímýchdaní uvalených na uhlovodíky mezi lety 2005 a 2009zvýšily z 287 milionů na 802 milionů. Bylo by snazšíuvědomit si význam těchto údajů, pokud porovnámecelkový příspěvek tohoto sektoru k daňovým výnosůmz DPH. V roce 2000 tvořila DPH 40 % celkových výnosů;do roku 2009 se její podíl sice zmenšil na 35 %, ovšemz většího absolutního základu – ten vzrostl z 420 milionův roce 2000 na 1,2 miliardy v roce 2009. Podle dostupnýchúdajů představovaly daňové příjmy z uhlovodíkův roce 2005 15 % celkových daňových příjmů, v roce2009 to bylo už 22 %. Příčinou byly spíše vyšší ceny než100 9779100 100100791000V období 1997-2007 činily průměrné meziroční nárůstyprodukce ropy a zemního IEG plynu of Czech 4,6 a Republic 11,6 %, ale = v 68 období2006-2007 šlo pouze o 1,11 a 3,73 %. Pro tentopokles nárůstu produkce existuje řada důvodů. Podlevýzkumu, který proběhl v rámci vytváření „Bolivijskéuhlovodíkové strategie“ nové vlády, hrají nejdůležitějšíroli tři faktory: pokles investic do těžby a průzkumu novýchložisek, kapacita zařízení na zpracování uhlovodíkůa charakteristika akumulace v tomto sektoru. Z těchtoaspektů vyplývá, že výroba je stále v rukou ropnýchspolečností.Prvním závěrem, který z této situace můžemevyvodit, je, že i přes výrazné zvýšení státního příjmudíky nárůstu cen surovin se celková orientace daňového3897100Národní zprávy 58 Social Watch100100

v platnost roku 2005, nic nezavazuje nadnárodní firmyk investicím do průzkumu nebo těžby. 6Pokud jde o výdaje, nárůst fiskálních příjmů z uhlovodíkůse neproměnil v příliv veřejných investic do produktivníchsektorů. Zdroje z prodeje uhlovodíků plynulypřevážně do vybudování silniční infrastruktury, jen máloz nich přešlo do sektorů jako zemědělství či výroba. 7Tento profil úzce souvisí se způsobem, jakým se Bolívieobchodně integrovala do dominantních trhů regionu:země je spíše integrujícím mostem mezi dvěma oceány,který umožňuje proudění zboží mezi sousedícímizeměmi, než obchodním partnerem, který propagujea prodává vlastní produkci. 8Tento scénář znamená, že naděje, že by příznivějšíceny dokázaly zvrátit úlohu exportéra surovin, pomaluvadne vzhledem k obrovským problémům, kterým zeměčelí. A co je ještě horší, nadnárodní firmy nadále investujído těžařských odvětví, což ponechává jen malou maržipro stát, který není schopen ovlivnit proces přivlastňovánípřebytků a nemá tedy prostředky potřebné k prosazeníudržitelných změn.ZávěrJak jsme viděli, nárůst fiskálních příjmů v Bolívii bylzpůsoben výjimečně vysokými mezinárodními cenamisurovin. To vylučuje plány na udržitelný rozvoj, protožezemě je víc než kdy jindy závislá na příjmech z daníuvalených na vývoz surovin, který je v rukou nadnárodníchfirem. Kromě toho tyto společnosti regulují přísunnových investic do země s ohledem na trendy vývojemezinárodních cen surovin a na podmínky, které bolivijskávláda stanovila v rámci regulace jejich činnosti. nKrize a tlak na nerostné surovinyPodle některých vědeckých odhadů 1 by světová produkceropy měla vyvrcholit ještě před rokem 2020.Tento scénář naznačuje, že ceny energií se budoudále držet na vysoké úrovni a tím působit celosvětovéinflační tlaky, stimulovat vývoj a výrobu substitutů,např. biopaliv, a zároveň povzbuzovat hledání dalšíchalternativ, jako jsou například tzv. energetické horniny,jaderná energie a obnovitelné zdroje energie.V tomto komplexním panoramatu se odpovědina mezinárodní ekonomickou krizi nemohousoustředit pouze na bezprostřední následky recesea na to, jakou podobu na sebe vezme ekonomickáobnova. Naopak, tyto odpovědi by měly vzejít z hodnocenínásledků udržování výrobní metody, kteráv dlouhodobém horizontu povede k nadměrnému vykořisťovánípracovní síly a konsolidaci nadnárodníchmonopolů, které budou dominovat těžbě nerostnýchsurovin.Trendy v přímých zahraničních investicích (foreigndirect investment, FDI) v Bolívii prošly v posledníchněkolika letech řadou proměn, ale z jejichvývoje je jasné, že se ve stále větší míře soustřeďujído těžařských sektorů (uhlovodíky a hornictví). Podleoficiálních statistik přiteklo do těchto dvou odvětvív roce 2008 více než 75 % celkových FDI, 2 přičemž1 Výzkumné centrum pro energetiku Velké Británie, „Globálnínedostatek ropy. Vyhodnocení příznaků blížícího se vrcholuv globální produkci ropy“ (“Global Oil Depletion. Anassessment of the evidence for a near-term peak in global oilproduction”), srpen 2009.2 Národní statistický úřad. Přímé zahraniční investice (InstitutoNacional de Estadísticas. Inversión Extranjera Directa.)1996-2001. Bolivijská centrální banka, 2002-2008.větší podíl připadl hornictví, protože mezinárodníceny těžených surovin stoupaly, zatímco v ropnéma plynařském průmyslu nastala stagnace.Dalším aspektem je skutečnost, že z analýzyFDI v těchto odvětvích vyplývá zvýšení výplat dividendu akcií a dalších forem kapitálových podílů,ale také „disinvestice“, 3 zejména od roku 2004. Odté doby tyto platby překročily hrubé FDI. Nejvyššímvrcholem odlivu kapitálu nadnárodních společnostíze země byl rok 2005, kdy dosáhl úrovně převyšující201 % hrubých FDI. 4Kvůli tomu, o jaké činnosti se jedná (jde předevšímo vývoz), nepřispívají přímé zahraniční investiceke zlepšení životní úrovně v zemi. Ve skutečnostiv tomto odvětví víc peněz Bolívii opustilo, než do nípřiteklo. Stejně tak i to, co státní pokladna získalana daních a poplatcích z těžařských projektů (předevšímropa a zemní plyn), bylo investováno do regionálníchprojektů – jako mezioceánský integračníprojekt – namísto do projektů, které by měly pozitivnídopad na domácí ekonomiku. n3 Disinvesticemi se rozumí „investování opačným směrem“.„Je to druh návratu přímo investovaného kapitálu do rukoumajitele či finančníka.“ Mezinárodní měnový fond, Metodikakompilace statistik platební bilance. Washington, 1995.4 Efraín Huanca, „Vznik a využití ekonomického přebytkuv Bolívii 1988-2008” (“Generación y uso del excedenteeconómico en Bolivia, 1988-2008“). CEDLA. Mimeo.Prosinec 2009.6 „Energetická krize v rytmu těžařských společností“ (“La crisisenergética al ritmo de las petroleras”), El Observador č. 4.CEDLA/OBIE. Březen 2008.7 Juan Luis Espada, Zisky z uhlovodíků v městských rozpočtech.Trendy v příjmech a výdajích (La renta de hidrocarburos en lasfinanzas prefecturales. Tendencias de los ingresos y gastos),1997-2007. CEDLA, 2009.8 Jde především o Jihoamerickou regionální iniciativu prointegraci infrastruktury (South American Regional InfrastructureIntegration Initiative, IIRSA) a investice do výstavby komunikací,spojujících oba oceány.Social Watch59Bolívie

BRAZÍLIEMračna na obzoruSocial Watch BrazílieIBASE – Brazilský institut pro sociální a ekonomickou analýzu 1Rychlé a výrazné oživení brazilské ekonomiky v roce 2009 bylo z větší části zapříčiněno spojenímneortodoxních kompenzačních opatření. Federální vláda se rozloučila s neoliberální politikou, kterousledovala předchozí administrativa a ve svém prvním funkčním období i sám prezident Lula. Brazilskázkušenost dokazuje, že i sociální politiky mohou podpořit ekonomický růst. Ale přestože situace je stálepod kontrolou, může se právě teď, v době, kdy se světová ekonomika vzpamatovává z mezinárodní krize,tvořit druhá vlna krize a nestability, o jejímž průběhu a výsledku si zatím nemůžeme udělat žádný obrázek.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)100100100BCI = 96 GEI = 6893 Děti s ukončenýmPodíl na mociV poslední čtvrtině roku 2008 zasáhla Brazílii globální5. ročníkemkrize, která ukončila trend relativně rychlého růstu,v jehož znamení proběhla předchozí 38 tři čtvrtletí. Jak44informovala zpráva Social Watch z roku 2009, brazilská0ekonomika utrpěla těžkou ránu, protože příliv kapitálu00do země se rychle proměnil v jeho únik, čímž domácí95 959798měna rychle ztratila na hodnotě a ohrozila skupinu velkýchfirem, které se spoléhaly na to, že brazilský real9699100 100 66100100 100100 65100100bude na trhu finančních derivátů dále posilovat.Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzděláníOtřes byl těžký, ale nikoli fatální. Už v polovině rokuIEG of Bolivia = 662009, po pouhých šesti měsících hospodářského propadu,s celkovým příjmem BCI of nižším Brazil nebo = 96IEG of Brazil = 68rovným 25 % mini-Druhým pilířem vládní proticyklické politiky bylose brazilská ekonomika začala zotavovat. Od té mální mzdy na hlavu, invalidy a chudé občany starší 65 zpřístupnění úvěrů. Za podmínek zvýšené nejistoty sedoby hospodářský růst zrychloval a prognózy pro rok let, a kromě toho zahrnuly do důchodového programu dostupnost úvěrů obvykle zhoršuje, protože finanční2010 předpokládají růst o minimálně 5,5 – 7 % hrubého i zemědělské pracovníky (včetně těch, kteří do systému instituce raději hledají bezpečnější aktiva, než aby svůjdomácího produktu (HDP). V polovině roku 2009 byl nikdy nepřispívali).kapitál nabízely jako výnosnější, ale rizikové půjčky firmámči spotřebitelům. To vede k útlumu výroby, protožeobnoven příliv zahraničního kapitálu a měnu čekalo další Bolsa Família, program, který poskytuje příspěvky100100100období nadhodnocování směnného kurzu včetně všech rodinám žijícím v extrémní chudobě, 95 rozděluje po celé firmy bez disponibilního kapitálu nemohou najímat zaměstnancerizik, které tato situace přináší. V průběhu prvního pololetízemi přibližně 12,5 miliardy realů (asi 6,94 miliardyani nakupovat vstupní materiály a spotřebi-roku 2010 se finanční nestabilita dále zvyšovala pod dolarů). Kromě toho, že jde o efektivní instrument ke telé nemají možnost půjčit si na nákup zboží dlouhodobévlivem problémů s platební bilancí, 43které v té době prožívalosnížení extrémní chudoby, který je obecně považován spotřeby. Federální vláda se rozloučila s neoliberálnímimo jiné Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie. za velmi úspěšný, stala se Bolsa Família také důležitou politikou, kterou sledoval předchozí 15 prezident Fernan-Tehdy však bylo příliš brzy na 0to odhadovat, jak se tato podporou domácí poptávky, 0 zejména poptávky po zboží do Henrique Cardoso i prezident 0 Lula, v jehož prvnímsituace dotkne Brazílie.krátkodobé spotřeby. Vzhledem k tomu, že chudé rodiny funkčním období se vláda ke státním bankám chovala,10097 mají tendenci 79 veškerý svůj příjem užívat na spotřebu, 9825jako kdyby byly soukromé.91100 Sociální 100 opatření 64 mohou napomáhat 100100 100100 100zapůsobily tyto granty jako přímá podpora poptávky, Když soukromé banky v Brazílii, podobně jakohospodářskému růstukterá stanovila určité zaručené minimum domácích v jiných zemích, začaly omezovat svou nabídku úvěrů,Rychlé a výrazné oživení brazilské ekonomiky v roce spotřebních výdajů. Výdaje založené na programu Bolsa Banco do Brasil (komerční banka ovládaná vládou, nikolic = 98 2009 bylo z větší části zapříčiněno IEG of Czech spojením Republic neortodoxních= 68 Família mají také nepřímý BCI povzbuzující of Egypt, Arab dopad Rep. na po-= 91IEG of Egypt = 44kompenzačních opatření. Vláda prezidentaLuize Inácia „Luly“ da Silva se odloučila od neoliberálnípolitiky, která definovala prezidentovo první funkční obdobímezi lety 2003 a 2007. Oživení bylo dosaženo díkysilné domácí poptávce, kterou povzbuzovala opatření96100100na zvýšení minimální mzdy, sociální opatření (zejména„Bolsa Família“, rodinná půjčka) 2 , kroky ke zlepšenídostupnosti úvěrů, které podnikaly státní banky, a menšíměrou i fiskální politiky spojené pod zastřešujícímpojmem, známým v Brazílii jako PAC (Program zrychlení16růstu). Programy zaměřené na 0 lidi z nižších příjmovýchskupin rozšířily množství příjemců státní podpory (vevýši jedné měsíční minimální mzdy) například o rodiny 9753100 1001 IBASE je členem brazilské sítě Social Watch. Tato zpráva je dílempracovní skupiny pro finanční liberalizaci a globální veřejnousprávu. IEG of Indonesia = 552 Bolsa Família je program podmínečně nabízející hotovostnídávku, určenou nejchudším rodinám s dětmi do 17 let.ptávku a na úroveň ekonomické aktivity. Původní výdajese stanou příjmy někoho jiného, kdo je opět utratí, čímžvzniká multiplikační podpůrný stimul. Decentralizovanápovaha programu umožňuje směrovat tyto stimuly dolokálních aktivit, čímž se dále posiluje vliv na zaměstnanosta další spotřebu.Byly to nepochybně právě tyto výdaje, co zabránilohospodářskému útlumu, který by vznikl jako následeknegativního dopadu nepoměrů v platební bilanci, kterése projevily na konci roku 2008 a na počátku roku 2009.Brazilská zkušenost ukázala, že i sociální politiky mohoupodpořit ekonomický růst, protože nejchudší rodiny,které se staly příjemci dávek, zpravidla projevují velmivysoký sklon ke spotřebě. Makroekonomický dopadtěchto opatření je lepší než u programů zavedených v jinýchzemích, například daňových úlev. Ty mají tendenciupřednostňovat lidi s vyššími příjmy (ty, kteří jsou plátcipřímých daní), což tito lidé využívají k vytváření úspora snižují tak jejich expanzivní efekt.centrální bankou), Národní spořitelna (CEF, specializovanána financování stavebnictví a výstavbu sanitačníchprojektů) a Národní banka pro sociální a ekonomickýrozvoj (BNDES) dostaly za úkol tento nedostatek kompenzovat.Tyto tři banky, z nichž každá se zaměřuje najiné odvětví ekonomiky, agresivně rozšířily svou činnosta odebraly soukromým bankám značnou část podíluna trhu, čímž je přinutily zvýšit vlastní aktivitu. Trojicebank nejen zvýšila nabídku úvěrů, ale zároveň snížilaúrokovou sazbu, čímž soukromé banky donutila k dalšíexpanzi, aby přestaly ztrácet podíl na trhu.Obzvlášť důležitou úlohu v této hře sehrála BN-DES, která financuje investice. A právě nárůst investicje klíčovým rysem toho, aby divoký hospodářský růstpřešel na dlouhodobě udržitelnou trajektorii. Volbu projektů,do kterých banka investuje své prostředky, sicedoprovázela určitá kontroverze, zejména kvůli obavámo jejich dopad na životní prostředí, ale i kvůli vlivu namístní komunity. Jako strategický prvek procesu obnovyekonomického růstu byla však BNDES vysoce úspěšná.Národní zprávy 60 Social Watch100 10010087

Ještě kontroverznější byla opatření fiskální politiky,mezi nimiž nejvíce vyniká PAC. Tento program byl spuštěnpřes silný odpor veřejnosti, motivovaný zčásti bezprostřednímiobavami (blížící se prezidentské volby), aletaké kvůli možnému dopadu na podnikatelského duchabrazilských drobných podnikatelů. Program zrychlenírůstu nepředstavoval o moc víc než konsolidaci staršíchprojektů veřejných investic nebo investic prováděnýchstátními podniky, zejména firmou Petrobras, těžařskouspolečností ovládanou federální vládou. Velká částprojektů narazila na různé potíže, včetně potíží s auditorskýmiúřady, které kontrolují výdaje federální vlády.Mnozí kritikové zdůrazňují, že skutečná implementaceprojektů začleněných do PAC zaostávala za tím, jak bylyprezentovány, a že projekty nebyly vždy vybírány nazákladě racionální volby nebo s ohledem na maximálnísociální návratnost.Dopad na podnikatelského ducha se nicméně zdálbýt pozitivní, včetně stimulace určité obnovy investicze strany soukromého sektoru. Ještě důležitější byloobjevení velkých nových ropných ložisek, známýchv Brazílii pod názvem Pré-Sal, která v budoucnu změnípozici země na mezinárodním trhu s ropou. Doba, kdyse tato ložiska skutečně začnou těžit, leží dosud v relativnědaleké budoucnosti, ale samotná zpráva o jejichexistenci stačila ke stimulaci dalších investic ze stranysoukromého sektoru.Zároveň se projevily i další pozitivní faktory. Rychléa silné oživení čínské ekonomiky zapůsobilo na celýkontinent, protože vývozy nerostného bohatství a zemědělskýchproduktů do Číny navýšily celkový export. Čistýefekt mezinárodního obchodu byl však negativní, protožedovoz rostl rychleji než vývoz. Jinými slovy, Brazilcinakupovali od zbytku světa víc, než kolik zboží a služebvyprodukovaných v jejich zemi nakupoval okolní svět odnich, takže čistým výsledkem bylo snížení výkonnostidomácí ekonomiky.Důležitou roli v krizi sehrálo chování kapitálovéhoúčtu. Brazilská ekonomika pocítila dopad mezinárodníkrize na saldu platební bilance v posledním čtvrtletíroku 2008 zejména v podobě odlivu kapitálu. Tento odlivbyl však výsledkem návratu zahraničních finančníchinvestic, které byly učiněny na základě výhledu akciovéhotrhu, a z menší míry na základě úrokové míry,která převyšovala úrokovou míru jinde ve světě. Kdyžtito investoři utrpěli ztráty na trzích vyspělých zemí, bylinuceni stáhnout kapitál z rozvíjejících se ekonomik, abytyto ztráty pokryli.Na rozdíl od předchozích krizí tentokrát nedošlok odlivu kapitálu, který byl v rukou brazilských držitelů.Naopak, vzhledem k tomu, že krize se týkala předevšímvyspělého světa, nebyly zahraniční kapitálové trhy prodomácí investory nijak lákavé. Aktiva na domácích trzíchnabízela nepochybně vyšší výnos než finanční investicedo zahraničí, a to při nižším riziku. Brazilská ekonomikanebyla pod tlakem, protože její zahraniční dluh byl podkontrolou a mezinárodní rezervy byly vzhledem k velikostiekonomiky dostatečně vysoké. S ohledem natyto rezervy bylo možné odliv kapitálu bez obtíží snášet,a preventivní swapová linka, vyjednaná s americkoucentrální bankou, posílila tuto obranu a neutralizovaladalší tlaky, které by mohly vést k odlivu kapitálu, čímžvýrazně usnadnila zvládání dalších tlaků.Rizika na obzoruBudoucnost však zdaleka není tak optimistická. Je pravda,že krize byla jen krátkodobá a její dopady relativněsnesitelné, když uvážíme, že se po velké hospodářskékrizi z 30. let minulého století jednalo o druhou nejzávažnějšíkrizi v moderních dějinách kapitalizmu. Jak už bylořečeno, v polovině roku 2009 se ekonomika téměř úplnězotavila a znovu zamířila k úctyhodným hodnotám růstu,ačkoli ani zdaleka nedosahovala hodnot srovnatelnýchs Čínou nebo Indií.Ekonomické zotavení s sebou přináší také příliv kapitálu,který by se pro Brazílii v blízké budoucnosti mohlstát velmi nebezpečný, neboť vede ke zhodnocení domácíměny (trend, který se znovu objevuje po devalvaci nakonci roku 2008), což poškozuje vývozce a podporujedovoz, takže vzniká deficit platební bilance a nárůst externízadluženosti země. Situace je stále pod kontrolou,ale rychle se zhoršuje a nepochybně představuje riziko dobudoucnosti. Samotná akumulace rezerv nestačí na to,aby brazilská ekonomika byla v bezpečí. Rostoucí zahraničnídluh posiluje závislost země na externích finančníchzdrojích, a pokud dojde k dalšímu nečekanému přerušenítohoto přílivu (jak se to v nedávné minulosti už několikrátstalo), může vyvolat plnohodnotnou krizi. Ještě horší je, žepředstavitelé brazilské vlády nemají k dispozici žádné řešení.Všeobecně se má za to, že kombinace vysokých úrokovýchsazeb a nadhodnoceného kurzu může být smrtící,ale existuje jen málo prostředků, jak tuto situaci změnit.Pokud jde o sociální politiku, došlo ke konsolidaciprogramu Bolsa Família a Lulova administrativa oznámilazáměr jej zachovat natrvalo s tím, že poskytování grantůbude pro další federální vlády závazné. V tuto chvíli bykrokem vpřed bylo definovat strategii sociální podporyvčetně konzistentních opatření na podporu zaměstnanosti,na snižování nezaměstnanosti a omezení neformálníekonomiky, opatření na podporu vzdělávání a sociálníchopatření, která by zvýšila nejen blahobyt osob z nízkýchpříjmových skupin, ale i jejich kvalifikaci a produktivitu.Pokud jde o úvěrovou politiku, není v tuto chvílitřeba zásadních zásahů. Na mezinárodních fórech seřeší zpřísnění finanční regulace, ale brazilská centrálníbanka je v tomto směru poměrně konzervativní. Agresivita,se kterou státní banky reagovaly na krizi, posloužilajako budíček pro soukromé banky, které se nyní snažírozšířit vlastní nabídku úvěrů. To může mít pozitivní dopadna cenu kapitálu pro výrobce i na dostupnost půjčekpro spotřebitele.Kromě výše zmíněných rizik spojených s nevyrovnanouplatební bilancí se nejistota týká předevšímoblasti investic. To, že první vlna krize, která brazilskouekonomiku zasáhla na přelomu let 2008 a 2009, způsobilarelativně malé škody, posílilo důvěru investorů.Podíl investic je však stále příliš nízký, mnohem nižší,než by bylo zapotřebí k tomu, aby rozvojová ekonomikapostoupila mezi vyspělé země. Zejména investicedo infrastruktury stále výrazně zaostávají za tím, co bybylo zapotřebí. Ani otázky životního prostředí nejsoudostatečně zohledněny a země možná podporuje investicedo sektorů a procesů, které se mohou rychle státzastaralými. I v případě některých investičních projektů,zejména v oblasti energetiky, panují spory ohledně jejichdopadu na místní komunity a životní prostředí, což vedek pochybnostem o tom, zda jsou tyto investice uvážlivé.Nejzávažnější rizika, kterým země bude v blízkébudoucnosti čelit, pramení nepochybně ze skutečnosti,že světová ekonomika dosud nepřekonala globální finančníkrizi. Jak ukázaly silné turbulence, které zasáhlyeurozónu, mohou i v budoucnosti číhat další nástrahy.Plnohodnotná krize v eurozóně by pro rozvojové země,a zejména pro Brazílii, mohla mít dokonce ještě ničivějšínásledky než finanční krize roku 2008. Tehdy napřekonání krize stačily dostupné nástroje hospodářsképolitiky. Dnes se však možná už vytváří další vlna krizea nestability, o které nelze předem říci, jak se projeví.Zdá se však, že předchozí vývoj přinesl důležitéponaučení – že neoliberalizmus a politika laissez passer,která byla pro brazilské vlády do roku 2005-06 charakteristická,by byla smrtící. Aktivní postup, uplatněnýv roce 2009, je lepší zárukou bezpečnější budoucnostipro ekonomiku a společnost. nSocial Watch61Brazílie

BULHARSKOFinancování rozvoje v období krizeBulharská nadace pro genderová studiaBulharská společnost evropského partnerství100Dlouhé období adaptace100V březnu Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadoval,že ekonomiku čeká v roce 2010 zotavení a růst HDPo 0,2 %, ačkoli domácí poptávka bude i nadále klesat. 1Je celkem pravděpodobné, že úbytek investic povedeke zhoršení dostupnosti úvěrů a 15 útlumu hospodářskéaktivity, což by mohlo dále snižovat 0 investice, a co jehorší, s poklesem zaměstnanosti bude klesat i domácí25spotřeba. To by vedlo k ještě většímu deficitu platební 91100100 100bilance, který se z 8,5 % HDP v roce 2009 zmenšil na5,5 % HDP v roce 2010. Inflace se podle zprávy MMFbude držet kolem 2,2 %, ale nezaměstnanost patrněb Rep. = 91vzroste z odhadovaného IEG of průměru Egypt 7,8 = 44 % v roce 2009 na9,2 % v roce 2010. 2Odhady odborových a zaměstnaneckých organizacívšak nejsou tak optimistické a předpokládajídvoucifernou inflaci, která by mohla narůst až ke 20 %.Průměrná nezaměstnanost dosahovala v lednu 20109,9 %, ale v některých oblastech země šlo až o 15 %.Vláda sleduje doporučení MMF a očekává, že soukromýi veřejný sektor se nové situaci přizpůsobí. Začalaproto na tomto předpokladu formulovat svá opatření.Podle názoru MMF by například soukromý sektor mělpřesunout zdroje z neexportních oblastí do odvětvís možností vývozu, což by nepochybně vedlo ke zvýšeníHDP. Ale podle MMF bude toto opatření úspěšné jentehdy, pokud se bude striktně omezovat růst mezd. Tendramaticky poklesl z vrcholné hodnoty 25 % ve druhémZatím nebylo možné zhodnotit dopad světové ekonomické krize na pokroky ve školství a zaměstnanosti v Bulharsku nebo nato, jak se země přiblížila splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Je sice zřejmé, že země postupuje vstříc plnohodnotnémučlenství v Evropské unii, ale dosažení některých rozvojových cílů je stále v nedohlednu. V minulosti bylo Bulharsko příjemcemrozvojové pomoci, nyní patří mezi dárcovské země, ale nesplnilo cíl, stanovený pro objem zahraniční rozvojové spolupráce(ODA) v roce 2010. Neexistují jasné mechanizmy nebo postupy pro poskytování pomoci jiným zemím. Je nutné posílit spoluprácia komunikaci mezi zúčastněnými orgány, zahrnout do rozvojových programů genderový rozměr a posílit povědomí občanů.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)BCI = 98100100GEI = 7394 Děti s ukončenýmPodíl na mociV roce 2008, ještě před začátkem světové hospodářské5. ročníkema ekonomické krize, přitékalo do Bulharska velké množstvíkapitálu, který zvyšoval hladinu domácí poptávky.5344Následkem toho se výrazně zvýšil hrubý domácí produkt0(HDP) i zaměstnanost, ale zároveň došlo ke zvýšení deficitu00platební bilance a ekonomika se začala přehřívat,98o čemž svědčilo výrazné zvyšování mezd a dvouciferné 9699997296100 100 65100100 100100 100hodnoty inflace. Když v posledním čtvrtletí roku 2008období růstu skončilo, příliv zahraničního kapitálu se Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělánízpomalil, což vedlo ke snížení domácí poptávky. NástupIEG of Brazil = 68recese u obchodních partnerů země zároveň způsobil čtvrtletí roku 2008 BCI na of 10,6 Bulgaria % v posledním = 98IEG of Bulgaria = 73čtvrtletí roku platit za občany mladší 18 let, důchodce a příjemcepropad v objemu vývozů a HDP v následujícím období 2009 (v obou případech ve srovnání se stejným obdobím sociální podpory nebo podpory v nezaměstnanosti. Vepoklesl o 5,1 %, čímž se rok 2009 stal prvním obdobím předchozího roku).snaze zabránit dalšímu nárůstu rozpočtového deficitunegativního růstu od finanční krize z let 1996-1997. Vláda zastává názor, že změny její hospodářské nebyly vyplaceny platby ve výši třetiny rozpočtu zdravotníhopolitiky zemi připraví na eventuální přistoupení do eurozóny,pojištění. Systém zdravotní péče nyní postrádácož považuje za jedinou životaschopnou strategii finanční zdroje na odměňování odborného i administrativníhojak uniknout z krize. Dále prohlašuje, že zachování fiskálnípersonálu, což na malých městech vedlo až k za-disciplíny a posílení strukturálních opatření posílí vírání nemocničních zařízení. To však vyvolalo masivnízáklady ekonomiky a její životaschopnost. Proto si za protesty, a od března tohoto roku zdravotníci v zemisvůj cíl stanovila snížení deficitu v roce 2010 na 0,7 % několikrát stávkovali.HDP a zavedla za tím účelem celou řadu opatření, včetně O efektivitě vládních protikrizových politik se dosudsnížení vlastního rozpočtu. To znamenalo zmrazení platůvede vášnivá debata. Všechna doposud zavedenáve státním sektoru i důchodů, propouštění ve veřej-opatření jsou procyklická, neboť jejich součástí je snížení98 né správě a přísnější kontrolu výdajů na zdravotnictví. výdajů a zpomalení ekonomiky, což povede ke zvýšení 98Postoj MMF je takový, že ačkoli by snížení příspěvků nezaměstnanosti a posílení úlohy neformální ekonomiky.100na sociální zabezpečení mohlo zpočátku pomoci snížitProto je těžko věřit tomu, že vláda bude usilovatmzdové náklady na zaměstnance a tím posílit konkurenceschopnost,o dodržení stanoveného cíle 0,17 % HDP.hrozí tu riziko zvětšení finanční propastiv systému sociálního zabezpečení a následně potřebyPřetrvávající zpátečnictvívětších transferů. To by zas mohlo ohrozit splnění V oficiálních kruzích panuje určitá míra optimizmu,střednědobých rozpočtových cílů a ukázat se, zejména pokud jde o pokrok v uskutečňování Rozvojových cílůs ohledem na důchodový systém, jako neudržitelné. tisíciletí (MDGs), 3 ale je zřejmé, že Bulharsko čelí vážnýmAby se země této situaci vyhnula, požadoval MMF překážkám v rozvoji, které světová krize jedině prohloubila.naléhavě reformu důchodového systému. Mezi jehoV říjnu 2008 druhá Zpráva o plnění Rozvojových cílůdoporučení patří zmrazení důchodů pro rok 2010, tisíciletí 4 prokázala, že země usiluje o dosažení těchtopomalejší zvyšování důchodů v následujících letech cílů, a v některých případech dokonce předčila očekávání.a úprava důchodového systému včetně zvýšení hraniceSlibně se vyvíjela například snaha stlačit dětskoupro odchod do důchodu nebo zvýšení minimálního úmrtnost do roku 2015 na 7 z 1000; ze 14,4 v roce 2001počtu odpracovaných let, potřebných k získání nárokuna důchod.3 Rozvojový program OSN, „Bulharsko má při plnění MDGs důvodPo nedávných volbách a během prvních měsíců k optimizmu“ (“Bulgaria Has Grounds for Optimism in Push forv úřadě se nová vláda snažila iniciovat diskusi o zvýšení MDGs”), Bulharsko, 24. října 2008. Ke stažení na: .14 Rozvojový program OSN, Zpráva o plnění Rozvojových cílůMezinárodní měnový fond, 1. března 2010. .2 Tamtéž.zdravotní pojištění, které je stát podle ústavy povinen .100Národní zprávy 62 Social Watch100 10010095

se ji podařilo do roku 2006 snížit na 11,8. Pokud jdeo snahu dosáhnout do roku 2015 dlouhodobého cílenezaměstnanosti 7 %, je rovněž povzbudivé, že z hodnoty9,5 % v roce 2001 poklesla na 6 % v roce 2005a nakonec na 3,9 % v červnu 2007. 5Pokrok v plnění Rozvojových cílů tisíciletí je v každémpřípadě nutné posuzovat v kontextu přechodu zeměsměrem k plnému členství v Evropské unii. V tomto rámciobsahovala první bulharská zpráva o plnění MDGs, zveřejněnáv roce 2003, cíle pro rok 2015, adaptované naplánovaný proces integrace do EU. 6 Ale zatímco některéindikátory jako školství nebo nezaměstnanost odpovídajíevropským průměrům, jiné – například měsíční příjem,minimální příjem, dětská úmrtnost a různé ukazatelez oblasti životního prostředí – za nimi daleko zaostávaly. 7Minimální mzda leží pod cílem pro rok 2015 ve výši 170euro, což znamená, že Bulharsko v evropském kontextustále patří mezi „země se středně nízkým příjmem“.Dalším faktorem je to, že pokrok směrem k dosaženíMDGs doprovázelo zvyšování nerovnosti a sociálníhovyčlenění: asi 10 % obyvatelstva představuje40 % příjmů a výdajů země. Tento nepoměr, který dálevyostřuje klesající kvalita a rostoucí náklady základníhovzdělání a zdravotní péče, znamená větší nerovnostpříležitostí. Zejména nízké příjmy, nízká úroveň vzdělánía omezený přístup ke zdravotní péči vytvářely sociálnírozdíly, které zásadně poškodily některé oblasti a etnickéskupiny, například romskou menšinu.Rozvojová pomoc: Proměna z příjemcev dárceBulharsko po více než 15 let požívalo výhod plynoucíchz bezpočtu rozvojových programů, financovaných Německem,Francií a Velkou Británií, aby se přiblížilo úrovniEvropské unie, a dále dostávalo rozvojovou pomoc odzemí jako Japonsko, Švýcarsko a Spojené státy.Druhá bulharská zpráva o plnění MDGs obsahovalashrnutí doposud dosažených pokroků, ale tentokrát užz perspektivy plného členství v Evropské unii, což je status,který země oficiálně získala 1. ledna 2007. S toutozprávou se země proměnila z příjemce rozvojové pomocik začínajícímu dárci, v souladu s cílem č. 8, podporovatcelosvětové partnerství pro rozvoj.Tento závazek aktivně se podílet na rozvojovépomoci EU představoval pro Bulharsko nutnost přispívatna zahraniční rozvojovou spolupráci podle pravidelstanovených pro nové členské státy EU, včetně cíle0,17 % hrubého národního důchodu (Gross NationalIncome, GNI) do roku 2010 a 0,33 % GNI do roku 2015.Ale Bulharsko má ke splnění těchto cílů ještě hodnědaleko: V roce 2008 poklesla ODA z 16 milionů eur na13 milionů, což představovalo pouhé 0,04 % GNI. Podlevládní zprávy z roku 2007 se bulharská rozvojová pomoc„bude zaměřovat především na boj s chudobou a napomáháníhospodářskému rozvoji v členských státech(EU),“ zejména v jihovýchodní Evropě a oblastech kolemČerného moře. 8Výzvy a příležitostiPřevážná část bulharské ODA směřuje do mezinárodníchorganizací, např. do agentur OSN, Světové obchodníorganizace (WTO) a mezinárodních těles jako Červenýkříž. Od roku 2008 Bulharsko přispívá také do Evropskéhorozvojového fondu (EDF), hlavního nástroje, kterýmUnie spravuje rozvojovou pomoc. Podle zprávy z roku2009 9 vládní úředníci, kteří se starali o implementacibulharské ODA, podcenili úroveň příspěvků od soukromýchdárců a humanitárních organizací, což se ukázalobýt jednou z největších současných slabin zaváděnístrategie rozvojové pomoci.Ačkoli existuje jasně definovaný rámec pro správuODA, Bulharsko nezavedlo konkrétní mechanizmy aniprocedury na poskytování technické nebo finanční pomocijiným zemím. To je – spolu s netransparentní infrastrukturouposkytování, administrace a vyhodnocovánípomoci – vážnou překážkou efektivní implementacerozvojových programů.Před rokem 2008 nevznikaly žádné výroční nebohodnotící zprávy o poskytování rozvojové pomoci. Tobylo zčásti zapříčiněno tím, že úloha dárce byla pro zeminěčím novým, a úloha monitorování a vyhodnocováníprocesů byla podceněna. Neexistují téměř žádné informaceo tom, co se dělo dříve, nebo zda bylo vůbecdosaženo nějakého hmatatelného pokroku, předevšímv oblasti finančních zdrojů. Dokonce není jasné ani to,zda vláda kdy měla nějaký plán, neboť neexistují žádnéveřejné zprávy o alokaci peněžních fondů do konkrétníchprojektů nebo sektorů před rokem 2008.Nutnost transparentního přístupuJak bylo řečeno, jednou z nejslabších stránek bulharskéhosystému poskytování rozvojové pomoci je nedostatektransparentnosti. Informace o rozhodování o poskytnutí pomocijsou neveřejné a je extrémně obtížné zjistit cokoli o finančníchtocích. Vládní informační kanály, např. internetovéstránky, neposkytují téměř žádné relevantní informace.Skutečnost je taková, že přidělování rozvojovépomoci probíhá obvykle na základě jednostrannéhorozhodnutí. Některé nevládní organizace byly přizványke konzultacím, když šlo o formulaci střednědobé strategiepro roky 2009 až 2011, ale pokud by rozvojová pomocměla být poskytována na základě demokratickýchmechanizmů, je nutné tyto konzultace rozšířit tak, abyzahrnovaly i diskuse o konkrétních tématech, a přizvatk nim představitele partnerských zemí.Doporučení občanské společnostiNevládní organizace předložily celou řadu doporučení,včetně těchto:• Vláda by měla dát konečnou podobu své strategiia zveřejnit národní strategické zprávy pro země,které považuje za své priority.• Bulharská platforma pro mezinárodní rozvoj (BPID)by měla navázat pevnější kontakty s vhodnými odborníkyv jiných státních institucích.• Vláda by měla vyčlenit finanční prostředky na školenívládních úředníků a představitelů občanskéspolečnosti, aby posílila dialog a transparentnost.• U zemí, které jsou považovány za prioritní, by měloproběhnout hodnocení managementu pomoci(včetně genderového aspektu), stanovení skutečnýchpotřeb a přizpůsobení bulharské rozvojovépomoci tak, aby těmto potřebám odpovídala.• Vláda by měla pracovat na zahrnutí genderovéhoaspektu jako specifického tematického programua posílit spolupráci mezi státními institucemi a organizacemiobčanské společnosti, zaměřenými nagenderovou tematiku.• Vláda by měla vytvořit fórum, na kterém by sezúčastněné strany včetně organizací občanskéspolečnosti pravidelně setkávaly a diskutovalyo prioritách rozvojové pomoci.• Vláda by měla zahájit veřejnou informační kampaň,která by jasně pojmenovala závazky Bulharskav oblasti zahraniční rozvojové pomoci. n5 Cílovou hodnotou pro měsíční příjem v Bulharsku je 280 eur doroku 2015. Roku 2001 šlo jen o 91 eur, ale do roku 2009 stouplprůměrný měsíční příjem na 300 eur.6 Rozvojový program OSN, Zpráva o plnění Rozvojových cílůtisíciletí v Bulharsku 2003 (Millennium Development GoalsReport for Bulgaria 2003), Bulharsko, říjen 2003. Ke stažení na:.7 Podle zprávy o plnění Rozvojových cílů tisíciletí v roce 2008dosahovala dětská úmrtnost 10,4 na 1000 živě narozenýchdětí, zatímco evropský průměr činil 4,7. V jiné oblasti, energiiz obnovitelných zdrojů, se podíl pohyboval mezi 4 a 7 % oprotiprůměru Evropské unie, který činil 20 %.8 Ministerstvo zahraničních věcí, „Úloha Bulharska v mezinárodnírozvojové spolupráci“ (“Bulgaria’s policy on participation ininternational development cooperation”), koncept, 18. června2007.9 Vessela Gertcheva, „Bulharská oficiální rozvojová a mírovápomoc“ (“Bulgarian Official Development Assistanceand Peacebuilding”), Mírová iniciativa Partnerství prodemokratickou změnu, listopad 2008. Ke stažení na: .Social Watch63Bulharsko

ERITREARukojmí vlastní vlády1001001007400Eritreu téměř 20 let vedla vláda, která vznikla z osvobozeneckého hnutí a jejíž mandát nebyl stvrzen9910098žádnými svobodnými a 100 spravedlivými volbami. Politická 100 represe nikdy 100 neprobíhala 58 tak otevřeně 100jakov prvním desetiletí nového milénia. Vláda nepřetržitě maří hospodářské i rozvojové aspirace lidí. Tvářív tvář novým sankcím, které na zemi v prosinci 2009 uvalila Rada bezpečnosti OSN, se hospodářskáobnova a sociální rozvoj i nadále BCI of zdají spain být = 99 nedosažitelnými cíli. IEG of Spain = 77100100Eritrejské hnutí za demokracii a lidská práva (EMDHR)Daniel R. Mekonnen100Eritrea je jednou z 33 nejméně rozvinutých zemí v Africea zároveň jednou z nejzadluženějších chudých zemí nasvětě. 1 Pokrok směrem k mezinárodně dojednanýmcílům sociálního rozvoje, jako jsou25Rozvojové cíle tisíciletí,postupuje jen velmi pomalu a v mnoha ohledech0se situace od stavu, který zachycovala Zpráva SocialWatch 2009 (první, jež 54obsahovala zprávu o Eritreji),100 62 100ještě zhoršila. Velká část obyvatelstva žije v bídě, kteráje hlavní příčinou hladovění a podvýživy.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 76100Děti s ukončeným5. ročníkemGEI = 4756Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaPodíl na moci250078949454100 100 100100 62 100Rozvojová politika IEG versus of Eritrea lidská = 47právaAčkoli následek globální hospodářské krize zasáhli Eritreu, přímé zahraniční investice (FDI) ani rozvojovápomoc tím nijak vážně neutrpěly. Několik těžařskýchspolečností se zabývá pátráním po ložiscích vzácnýchbyly prováděny INGLES archaickým BCI způsobem of Eritrea manuální = 76 prací,včetně případů nucených prací. 2 To spolu s alarmujícímizprávami o porušování lidských práv přimělo tisíce Eritrejcůk tomu, aby opustili zemi. Podle Úřadu vysokéhokomisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pocházela v roceIEG of Eritrea = 47počet dětí trpících akutní podvýživou, které byly v roce2009 přijaty do terapeutických vyživovacích středisek,byl dokonce šestkrát vyšší než v roce 2008. Uvádí, žeděti byly náchylnější k průjmům a dalším infekčním chorobám,což bylo následkem akutní podvýživy, špatnýchminerálů a existují náznaky, že některé z nich v blízkébudoucnosti začnou s vývozem. Neexistují však ani z Eritreje – o azyl nově požádalo 62 700 uprchlíků z této Nedostatek přístupu k vodě zhoršuje špatné zdraví2008 druhá největší skupina uprchlíků na světě právě hygienických podmínek a nedostatku pitné vody.100100100institucionální a právní záruky, ani transparentnost požadovanák tomu, aby tato skutečnost s/d mohla pozitivněovlivnit sociální vývoj. Pokud jde o oficiální rozvojovoupomoc (ODA), Evropská unie, hlavní (a možná jediný)mezinárodní dárce, podepsala 0s vládou v září roku 2009země. 3 87Obyvatelstvo, které se podílí na bezprecedentníma neustávajícím exodu, nemá žádný užitek z nověvybudované infrastruktury v zemi. To je ukázkou rozvojovépolitiky, která není koordinována s ohledem nadodržování lidských práv. 0a podvýživu dětí i žen. V roce 2009 byla většina malýcha středně velkých vodních nádrží n/dbuď vyschlá, nebov nich zbývalo jen málo vody. Lidé ze zoufalství začalipoužívat vodu z vlastních vrtů, kterou obvykle používajíjen pro napájení domácích 0zvířat, a tím tyto zdroje ještědohodu, která formalizovala s/d přislíbenou rozvojovou s/d pomocv hodnotě 122 milionů eur (150 milionů dolarů). Hladomor 80a zapírání96Pro rok 2010 navrhl UNICEF celonárodní plošnýintenzivněji vyčerpávají. 6n/d100 100Tyto prostředky jsou zemi poskytovány i přes odpor mezinárodníchskupin pro lidská práva, které s ohledemna špatnou pověst Eritreje v otázkách transparentnostipochybují o tom, zda budou opravdu použity na zamýšlenéúčely. Vložení tak velkého finančního obnosu do rukouvlády, která má jednu z nejhorších pověstí na světě vevěci porušování lidských práv, navíc vysílá do světa zcelanevhodnou zprávu.Není to poprvé, kdy země obdržela obrovskou100sumu ODA. Ale zkušenosti ukazují, že pokud jde o změnu100 100Ačkoli Eritrea leží v jedné z nejsušších částí Afriky a vyskytujíse zde jen slabé a nahodilé srážky, 80 % obyvatelstvaje závislých na jednoduchém farmaření a obdobíchdešťů. 4 Sezóna roku INGLES 2009 nebyla BCI of v tomto Iraq = ohledu 88 žádnouvýjimkou, ale období sucha spolu s prudkým nárůstemceny hlavních potravin prohloubily zranitelnost velkéčásti eritrejské společnosti, zejména žen a dětí. 5Dětský fond Organizace spojených národů ve svéZprávě o humanitární činnosti 2010 poukazuje na to, že100program doplňkové výživy, který byl zaměřen na 1 milionEritrejců – přibližně jednu čtvrtinu obyvatelstva země– se zvláštním ohledem na děti do pěti let. 7 Z odhadůSvětového potravinového programu (World Food Programme,WFP) a Organizace pro výživu a zemědělství(Food and Agriculture Organization, FAO) dále vyplývá, žeod listopadu 2009 dva ze tří Eritrejců trpí podvýživou. 8 Toznamená, že Eritrea má druhé největší procento výskytupodvýživy na světě hned po občanskou válkou zmítané100Demokratické republice Kongo. Jedním z projevů tétoživotní úrovně obyčejných Eritrejců, zahraniční pomoc 2 G. Kibreab, „Nucená práce v Eritreji“, Journal of Modern African skutečnosti je dramatický nárůst počtu dětí, které žebrajína ulicích hlavního města Asmary. 9 Vláda však přesStudies, 47 (2009), 64 a 67.hraje kvůli nepovedeným hospodářsko-politickým opatřeníma extrémní úrovni politické represe jen minimální 3 Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, „Globální trendy:62Uprchlíci, azylanti, navrátilci, vnitřní vysídlenci a osoby bezroli. Možná dojde k určitému pokroku, 22 zejména pokudstátní příslušnosti“, Ženeva 2009. Ke stažení na: (10. září 0 2009).7 Jeremy Clarke, „UNICEF požaduje 0 24,8 milionu dolarů prosilnice či přehrady. Ale jen málo investic smě-4 Nadace Bertelsmann, „Bertelsmannův transformační indexeritrejský fond“, Reuters, 4. března 2010. Ke stažení na: (9.pomoci. Všechny veřejné projekty v zemi od roku 2002 (8. března 2010).8 „Eritrea: Africká verze Severní Koreje?“ The Christian Science15 Dětský fond Organizace spojených národů, „ZprávaMonitor, 2009. Ke stažení na: (9. listopaduIEG of Nepal = 51chudobu: Zpráva o světové sociální situaci, New York, 2010. Ke 2010, 23. Ke stažení INGLES na: (8. březen 2010).9 N. Hirt, „V Eritreji se sny neuskutečňují: Anomie a rozklad rodinyjako důsledek strukturální militarizace společnosti“, GIGA100Vzdělání10010087Národní zprávy 64 Social Watch100 10010093

závažnost alarmujících zpráv nikdy nepřipustila, že bykrize opravdu byla tak vážná. Prezident Isaias Afwerkiopakovaně popřel, že by se v zemi rozmáhal hladomor,a prohlašoval, že žádný nedostatek potravin nehrozí;poslední takové tvrzení padlo na jednání s vysokýmivládními úředníky 8. března 2010. 10 Vláda rovněž odepřelavstup do země zástupcům některých humanitárníchorganizací, kteří chtěli navštívit oblasti nejsilnějipostižené hladomorem.Klesající příjmy a nadměrné vojenské výdajeNeexistuje veřejně přístupná podoba národního rozpočtu,je tedy těžké sledovat strukturu vládních příjmůa výdajů. Některé zdroje však uvádějí, že téměř jednutřetinu národní ekonomiky představují transfery ze zahraničí.11 Země má v poměru ke svému počtu obyvateljednu z nejpočetnějších zahraničních diaspor: ze 4 milionůobyvatel jich více než jeden milion žije v zahraničí. Oderitrejské diaspory přicházejí transfery tří typů: peníze,zasílané příbuzným v zemi; peníze, které vláda oficiálněvybere na 2% dani z příjmů; a peníze vybírané na podporu„rozvojových projektů“, „národní obrany“, „fondumučedníků“ a dalších záležitostí. Prostředky spadajícído posledních dvou kategorií shromažďují eritrejské ambasádyve světových metropolích. Transfery příbuznýmbyly v minulosti přeposílány především prostřednictvímfinančních institucí, které byly pod kontrolou vlády.Vzhledem k dlouhodobému nadhodnocování národníměny, nakfa, dnes mnoho Eritrejců využívá alternativníkanály. To způsobilo vládní pokladně znatelnou ztrátutvrdé měny. Kromě toho se kvůli narůstající politickérepresi hodnota transferů spadajících do druhých dvoukategorií výrazně snížila.Vzhledem k tomu, že eritrejská vláda patří mezinejvíce tajnůstkářské režimy na světě, neví eritrejskáveřejnost téměř nic o tom, jak a na jaké účely se státníprostředky vynakládají. Existují však zprávy, podlekterých má vláda jedny z nejvyšších výdajů na obranuna světě. Bonnské Mezinárodní centrum pro konverzi(Bonn International Centre for Conversion, BICC) ve svévýroční zprávě z roku 2009 označuje Eritreu za nejvícemilitarizovanou zemi na světě, zatímco Mezinárodníinstitut strategických studií (International Institute forStrategic Studies, IISS) ji umístil na druhé místo. 12 Z dal-ší zprávy vyplývá, že eritrejská armáda čítá 600 000aktivních a záložních vojáků. 13 Obě části ozbrojenýchsil jsou od počátku hraničního konfliktu s Etiopií v letech1998-2000 neustále ve stavu mobilizace, což vedloke zvýšení vojenských výdajů na úkor hospodářskéhooživení a sociálního rozvoje. Podle zprávy BICC padnena armádu 20 % eritrejského HDP, zatímco organizaceChristian Solidarity Worldwide (CSW) a Human RightsConcern–Eritrea (HRC–E) tuto částku odhadují na 25 %HDP. 14 Vzhledem k malému rozsahu eritrejské ekonomikya počtu obyvatel jsou její vojenské výdaje a poměrozbrojených sil k civilnímu obyvatelstvu více nežpřemrštěné.Sílící mezinárodní izolaceJen málo rozvojových zemí se dokáže vypořádat s výzvamihospodářského rozvoje bez mezinárodní spolupráce.Eritrea však nemá dobré vztahy s mezinárodníkomunitou. V posledních deseti letech o ní mezinárodnímédia a pozorovatelé hovoří jako o „osamělém koutkusvěta“, „věznici pod širým nebem“, „africké Severní Koreji“,„párijském ostrovním státě“ a „gravitačním středuvšech špatných důvodů“. 15 Z velké části je to způsobenorigidní politickou kulturou vlády, alarmujícím rozsahemporušování lidských práv i archaickým a bláhovým experimentemv hospodářské samostatnosti.Na regionální a mezinárodní úrovni byla pověstEritreje těžce poškozena její destruktivní úlohou v téměřvšech konfliktech, které se na Africkém rohu odehrávaly.Tento nestálý region byl dlouhodobě poškozovánkonvečními válkami mezi jednotlivými státy, gerilovouválkou, státními převraty a revolucemi. Od vyhlášenínezávislosti v roce 1991 svedla Eritrea válku se všemisvými bezprostředními sousedy – s Džibutskem, Etiopiía Súdánem –, jakož i se Somálskem, se kterým ani nemáspolečnou hranici. Kromě toho se země dostala do ozbrojenéhokonfliktu i s Jemenem.Kvůli nepřátelskému chování svých vůdců se Eritreadostala do očividné izolace na všech regionálníchi mezinárodních fórech, od Mezivládního úřadu prorozvoj (Intergovernmental Authority on Development,IGAD), regionální organizace zemí Afrického rohu, až poAfrickou unii a OSN. V roce 2009 vedlo znechucení mezinárodníhospolečenství z destruktivních aktivit eritrej-ské vlády k zavedení přísných represivních opatření zestrany Rady bezpečnosti OSN. Rezolucí 1907 byl na zemiuvalen režim sankcí, jehož součástí je zbrojní embargo,zákaz cestování a zmrazení aktiv. 16 Druhá dvě opatřeníse týkají vysokých představitelů vlády a finančních institucípod jejich přímou nebo nepřímou kontrolou.Rezoluce 1907 byla přijata na popud IGAD a podpořenaAfrickou unií, čímž se z ní stalo první rozhodnutíOSN, které formálně iniciovala Africká unie, ač je namířenoproti jednomu z jejích členských států. Vládazareagovala dezinformační kampaní, jejíž součástí bylozmanipulování eritrejské diaspory a vyvolání „davovýchprotestů“ proti přijetí rezoluce ve světových metropolích.Existují spekulace, podle kterých se přijetí rezolucemůže projevit na snížení přímých zahraničních investic,protože některá jehjí ustanovení se týkají kapitálovýchtoků ve vlastnictví cizích státních příslušníků a společností.Budoucí výzvyZemě v současnosti nevydává žádná cestovní povolenípro nezávislé pozorovatele, zejména v oblasti lidskýchpráv a politického vývoje. Kvůli tomu je i nadále extrémněobtížné vyhodnotit pokroky i nezdary v plnění Rozvojovýchcílů tisíciletí, případně poskytnout věrohodnýobraz situace v zemi. I přes tato přísná omezení existujeněkolik hodnověrných zpráv, kompilovaných nezávislýmipozorovateli a think-tanky, a převážná většina z nichEritreu popisuje jako stát neodvratně směřující k úpadkua zemi, která je už dnes předurčena ke kolapsu. 17Největším problémem je nedostatek politické vůlena straně vlády, která odmítá demokratizaci, prosazovánílidských práv a liberalizaci ekonomiky. Stejně jakov předchozích letech vláda naprosto selhává v plněnízávazků vůči mezinárodnímu společenství a povinnostíbojovat s chudobou, prosazovat genderovou rovnosta podporovat dodržování lidských práv. Eritrea trpí represemivládnoucí strany, Eritrejské lidově osvobozeneckéfronty, její zmatečné hospodářské politiky a rostoucímezinárodní izolace. Bez mírového politickéhopřechodu k demokracii budou tyto problémy i nadálepředstavovat obrovské překážky v cestě země k hospodářskémuoživení a sociálnímu rozvoji. nWorking Papers, 119/2010, leden 2010, 13, 26.10 Ministerstvo informací, „Garance nárůstu produktivity národníchcílů a vizí: Prezident Isaias“, Shabait.com News, 8. března 2010.Ke stažení na: (8. března 2010).11 The Christian Science Monitor, op. cit.12 BICC, „Globální index militarizace (GMI)“, 2009. Ke stažení na: (9. prosince 2009); IISS, Vojenskárovnováha: Roční vyhodnocení globálních vojenských kapacita zbrojních ekonomik, Londýn, 2009. Ke stažení na: (9. prosince 2009).13 Nadace Bertelsmann, op. cit., 4, 13.14 CSW a HRC–E, „Zpráva o dodržování lidských práv v Eritreji,předložená periodické kontrole Výboru pro lidská práva OSN“,duben 2009, 7.15 N. Myers, „Africká Severní Korea: Eritrejská věznice pod širýmnebem“, Zahraniční politika, červenec/srpen 2010. Ke stažení na: (8. července 2010).R. Reid, „Traumatická transformace: Lovecká sezóna v Eritreji“,African Affairs, 105 (2006), 638.16 Organizace spojených národů, UN Doc S/RES/1907, 23.prosince 2009. Ke stažení na: (3. června 2010).17 Mírový fond, Index padlých států, 2010. Ke stažení na: (8. července 2010).Social Watch65Eritrea

74IndonÉsiEJe zapotřebí víc100951004300Globální finanční krize představuje pro Indonésii, která už dříve čelila potížím v podobě velkého10097zahraničního dluhu, korupce 100 a selhání makroekonomických 100100 opatření 64 na vymýcení chudoby, 100dodatečnou zátěž. Nejsilněji dolehla na zaměstnance, protože společnosti ve snaze šetřit svá aktivapřistoupily k rozsáhlému propouštění. Občanská společnost trvá na tom, že vláda musí podniknoutstrategické kroky a učinit z potírání BCI of chudoby Czech Republic integrální = 98IEG of Czech Republic = 68součást národního rozpočtu.100 79100Social Watch IndonésieM. Firdaus (ASPPUK)Wahyu Susilo (INFID)Nani Zulminarni (PEKKA)100Ačkoliv si Indonésie během globální recese vedla lépenež její sousedé, stále trpí dopady finanční krize, kteráv polovině roku 2008 otřásla světovou ekonomikou.0 8A přestože centrální banka odhadovala hospodářskýrůst na 5,6 % pro rok 2010 a dokonce 6,5 % pro rok37782011, ohlášená smršť politických opatření dává tušit, že100 100vláda je poněkud znepokojena. Tato opatření, zaměřenána posílení jistoty ekonomických subjektů a investorů,nesplnila svůj účel a namísto toho vyvolala nejistotuohledně budoucnosti národní ekonomiky.Jedním z důvodů, proč země svým hospodářskýmvýkonem převyšovala okolní státy, je skutečnost, ženení tak závislá na vývozech. Nicméně mnoho odvětví– například kaučukové a palmové plantáže, těžba dřevaa výroba nábytku, hornictví, ruční výroba (zejména textila oděvy), automobilový průmysl, elektronika a řemeslnávýroba - bylo krizí silně postiženo. Výzkumný institutSMERU, který v roce 2009 zaznamenával různě intenzivnídopady krize, poukázal na to, že nejhůř byli postiženilidé s nejnižšími příjmy. 1 Nestabilita na pracovnímtrhu vedla ke snížení úrovně mezd a ke zvýšení počtupracovníků v neformálním sektoru. Ženy byly sníženímpříjmu či ztrátou zaměstnání postiženy častěji než muži– například ve střediscích rukodělné výroby a výroby nábytkuLombok Barat a Jepara už mnoho žen přišlo o svápracovní místa. Situace by se mohla výrazně zhoršit,pokud by zkolaboval i oděvní průmysl, který zaměstnávátéměř výhradně ženy. 2Další překážka v boji proti chudoběPřed nástupem globální krize vláda navýšila rozpočetna boj proti chudobě z 51 bilionů rupií (5,5 miliardy dolarů)v roce 2007 na 58 bilionů rupií (6,3 miliardy dolarů)v roce 2009. 3 Úroveň výsledků však bohužel neodpovídávelikosti rozpočtu: počet obyvatel, žijících v chudobě,klesl o pouhá 2 %.Procentní podíl obyvatel žijících pod hranicí chudoby(z celkového počtu přibližně 230 milionů obyvatel)v posledních letech fluktuoval: 15,97 % v roce 2005,1 SMERU, „Monitorování socioekonomického dopadu globálnífinanční krize na Indonésii“. Ke stažení na: .2 Tamtéž.3 Dian Kuswandini, „Náprava chudoby: Budeme věřit číslům?“,The Jakarta Post, 27. prosince 2008.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9010094 Děti s ukončenýmGEI = 555. ročníkemAsistované porodyDěti, které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaPodíl na moci7993969753100 100 100100 1000IEG of India = 4117,75 % v roce BCI 2006, of 16,58 Indonesia % v roce = 2007, 90 15 % v roce2008 a 14,5 % v roce 2009. 4Cílové hodnoty, ke kterým se vláda snažila chudobuv zemi stlačit, byly 9,5 % v roce 2005, 8,9 % v roce2006, 7,9 % v roce 2007 a 6,6 % v roce 2008. 5 PůvodníIEG of Indonesia = 55Dopad na pracujícíV poslední době proběhlo mnoho skandálů ohledněvládního protekcionizmu, které jsou připomínkou toho,že v období krize nenesou náklady hospodářského propadubohatí a mocní, ale pracující. Společnosti trvají nacíl 8,2 % pro rok 2009 byl následně upraven na 12- tom, že musejí propouštět zaměstnance, aby ochránily10010014 %, ale skutečná míra chudoby je stále vyšší. 6 Programyna vymýcení chudoby v mnoha vládních institucíchna národní i lokální úrovni nebudou 61 stačit na vyřešeníproblému chudoby, pokud nedojde k reformě byrokraciea projevu politické vůle.Dopady globální krize 0 mohou boj proti chudoběještě dál zkomplikovat, protože Indonésie čelí problémůmvlastní aktiva, a vláda je v tom podporuje. 9 Kromě toho,že od září 2008 zaniklo 250 000 pracovních míst, Mezinárodníorganizace práce odhaduje, že v roce 2009 bylonásledkem globální finanční krize propuštěno 170 000indonéských pracovníků. Nezaměstnanost se v loňskémroce odhadovala na 8 % a předpokládá 0 9 se, že bude dálenarůstat. 10jako velký zahraniční dluh, korupce a 8139nedostatek Například největší 47 hornická společnost v Indonésii,100 100100 konzistence mezi makroekonomickou politikou na jedné Bumi Resources, se dočkala zvláštního 77 100 zacházení zestraně a konkrétními opatřeními na omezení chudoby na strany vlády, když hodnota jejích akcií začala dramatickystraně druhé. V srpnu 2009 Indonéská banka oznámila, klesat a mnozí členové vlády se hlasitě zasazovali za to,že zahraniční dluh BCI země of Nigeria dosáhl = 165 61 miliard dolarů. 7 aby vláda zakročila IEG a of zachránila Nigeria ji. = Jejím 44 hlavním akcionářemZ rozpočtových statistik, které zveřejňuje ministerstvofinancí, vyplývá, že na splácení zahraničního dluhu je vestátním rozpočtu vyčleněna vyšší částka než pro sektorškolství nebo zdravotnictví: na zahraniční dluh a úrokyz něj bylo v roce 2009 určeno 10,4 miliardy dolarů, zatímcoje PT Bakrie & Brothers Tbk, společnost, kterépředsedá Aburizal Bakrie, který je zároveň předsedoustrany Golkar, jež je součástí vládnoucí koalice.Finanční krize zároveň ohrožuje i indonéské migranty,protože nutí země, do kterých vycestovali zana školství připadalo jen 9 miliard a na zdravotnic-10010093tví dokonce jen 1,7 miliardy dolarů. 840Národní institut rozvojového plánování, Zpráva o plněníRozvojových cílů tisíciletí v Indonésii 2009, Jakarta.5100Tempo, 26. října 2008.996100Dian Kuswandini, op. cit.1007 Wahyu Susilo, „Posledních 5 let k dosažení Rozvojových cílůtisíciletí“, GCAP-SENCA, 29. října 2009. Ke stažení na: .8 Tamtéž.1000Vzděláníprací, zaměstnávat více domácích pracovních sil. Indonéskákonfederace odborových svazů varovala v roce2009 před tím, že do konce roku by se ze zahraničí mohlovrátit až 300 000 migrantů, kteří přišli o práci v JižníKoreji a Malajsii. 1109 Ames Gross a Andrew Connor, „Indonésie a globální finanční92krize: Co by manažeři lidských zdrojů určitě měli vědět“, Pacific100 71100Bridge, březen 2009. Ke stažení na: .10 Tamtéž.IEG of Switzerland = 6211 Hera Diani, „Pro propuštěné dělníky v Indonésii vypadábudoucnost bledě“, The Irrawaddy, 19. listopadu 2009. Kestažení na: .16238210090100Národní zprávy 66 Social Watch100 100 99100

Vláda mylně očekávala, že transfery od migrantů,pracujících v zahraničí, jí v období krize poskytnoualternativní zdroj příjmů. Někteří politikové a analyticibyli dokonce přesvědčeni, že by vláda měla podporovatnárůst počtu těchto migrantů, protože jejich transferyby mohly přispět ke snížení volatility indonéské rupie. 12Indonésie očekávala, že do roku 2010 transfery od migrantůdosáhnou výše až 10 miliard dolarů. 13Rozvojové cíle tisíciletí v IndonésiiNárodní institut rozvojového plánování nedávno konstatoval,že Indonésie do roku 2015 nesplní Rozvojové cíletisíciletí, zejména ty, které se vztahují k úmrtnosti matek,HIV a ochraně životního prostředí. 14 Podle Rozvojovéhoprogramu OSN v Indonésii: 15• více než 35 milionů lidí, čili 15,4 % obyvatel, žijepod hranicí chudoby;• podíl obyvatel s trvalým přístupem k čisté voděa hygienickým potřebám se v posledních letechvýznamně nezměnil;• více než 30 % obyvatel měst a 50 % ve venkovskýchoblastech nemá přístup k pitné vodě z vodovodů;• úmrtnost matek zůstává s hodnotou 307 úmrtí na100 000 porodů jednou z nejvyšších v jihovýchodní Asii;• infekce HIV a AIDS se rychle šíří po celé zemi,přičemž obzvlášť silně postihla Papuu a rizikovéměstské oblasti;• přibližně 95 % dětí nastoupí do základních škol, alejen 81 % z nich pokračuje na druhý stupeň;• mezi léty 1997 a 2000 bylo každoročně vykáceno3,5 milionu hektarů lesa.Boj proti chudobě: nutnost většího nasazeníKromě navýšení rozpočtů a nárůstu fiskálních stimulůvláda podnikla další kroky na snižování chudoby včetněpřijetí Zákona 40 2004 o Národním systému sociálníhozabezpečení. 16 Cílem tohoto zákona je poskytnoutsociální zabezpečení všem občanům, nejen těm, kteříjsou u Národního statistického úřadu registrováni jakochudí. Zavádí pět národních programů sociálního zabezpečení,které pokrývají zdravotní pojištění, pojištěníproti úrazům na pracovišti, starobní důchod, penzijnípojištění a životní pojištění. Zákon požaduje vybudovánímechanizmu, který bude shromažďovat prostředkyz povinných příspěvků, aby si všichni občané mohli dovolituspokojit alespoň základní životní potřeby včetněpřístupu ke zdravotní péči. Vláda však uvedla v platnostjen jediný předpis, který se týká procedur a organiza-ce Výboru sociálního pojištění, zatímco další důležitéaspekty – například vznik Úřadu sociálního zabezpečení,který měl dohlížet na implementaci zákona – byly dosudpřehlíženy. Zatím je tedy stále v platnosti původní systémpojištění.V letech 2009 a 2010 lidí žijících v chudobě ubývájen velmi pomalu a tento jev navíc není podpořen pokrokemv lidském rozvoji. Ve Zprávě o lidském rozvoji2009 17 byla Indonésie označena za zemi s celou řadouproblémů a klesající životní úrovní. Na žebříčku Indexulidského rozvoje se od roku 2005, kdy obsadila 107.příčku, do roku 2009 propadla na 111. místo, horší nežFilipíny (105.) či Palestina (110.).Vláda musí přistoupit ke strategickým opatřením,která by stávající situaci vyřešila. Zaprvé je nutné integrovatboj proti chudobě do národního rozpočtu, podporovatúsilí organizací občanské společnosti a vyhýbat seneefektivním a vzájemně se překrývajícím programům.Zadruhé musí vládní reformy obsahovat vymýcení korupcea zavedení principů dobré správy. Existence strategickéhoplánu na snížení dluhu a zamezení dalšímuzadlužování je základním předpokladem pro budoucíudržitelný rozvoj. n12 Reuters, „Indonésie očekávala v roce 2010 větší množství penězod svých migrantů pracujících v zahraničí“, The Jakarta Globe,30. října 2009.13 Tamtéž.14 „Indonésie nesplní Rozvojové cíle tisíciletí“, The Jakarta Post, 20.dubna 2010.15 Viz: .16 Ke stažení na: .17 Rozvojový program OSN, Zpráva o lidském rozvoji, New York,2009. Ke stažení na: .Social Watch67Indonésie

IRÁK10056Přetrvávající genderové násilí je překážkou rozvoje a míru025Křehká politická situace a nedostatečná 78 vláda zákona proměnily iráckou společnost v nebezpečné prostředí, které nepřeje5494rozvoji 62 ani stabilitě. Irácké ženy čelí nesnadným životním podmínkám, berou na sebe 54další zodpovědnosti a bojují100 10062s bezpočtem problémů. Na denním pořádku jsou nejen nucené svatby, ale také vraždy ve jménu rodinné „cti“, sebevraždyz donucení, bití, znásilnění, prodeje do sexuálního otroctví či omezování osobní svobody a pohybu. Je nutné chopit seIEG of Eritreanových= 47příležitostí nejen na podporu INGLES sociální BCI obnovy of Eritrea země, = 76 ale také na povzbuzení a podporuIEG of Eritreanových= 47institucionálníchstruktur, legislativy a jejího prosazování na ochranu politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv žen.94100 100 100100 100100010002510087Rozvojové programy pro ženy a mládežIrácká asociace Al-AmalBasma AlKhateeb100Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)Děti s ukončeným5 ročníkemv raném věku a emocionální, 100psychické a fyzické týránívčetně zločinů „ze cti“.Z průzkumu provedeného na celostátní úrovni vyplynulo,že 83,1 % žen se stalo obětí 41 aspoň jedné formymanželského omezování, 33,4 % hlásilo aspoň jednuformu emocionálního nebo psychického 0 týrání a 21,2 %žen se podle svých vlastních slov stalo oběťmi fyzickéhonásilí. 2 Podle průzkumu UNICEF 59 % žen a dívek ve98100 721001 Oxfam International, Jejími slovy: Irácké ženy mluví o svýchnejvětších potížích a problémech - průzkum, 2009. Ke stažení na:.IEG of Thailand = 702 Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo plánování a rozvojovéspolupráce a Světová zdravotnická organizace, Irácká republikaBCI = 88100– zpráva o stavu irácké rodiny 2006/7. Ke stažení na: .3 UNICEF, Pokrok INGLES pro děti: Svět BCI vhodný of Thailand= pro děti – statistická 96ročenka, č. 6, prosinec 2007.4 Tamtéž.o 400 zdokumentovaných případech znásilnění v obdobíod pádu režimu Saddáma Husajna (duben 2003) a dobouvzniku studie. 5 Zpráva za období duben 2004 - září1002007 (17 měsíců) uvádí 400 případů znásilnění žen a 35Ačkoli irácké ženy obvykle hrály ve s/d zdejší společnostipřípadů znásilnění mužů. 6 Jiná n/d zpráva však uvádí, žepoměrně aktivní roli, dlouhá léta konfliktů a mezinárodníchmezi únorem a červnem roku 2006 (5 měsíců) bylo jensankcí jejich postavení výrazně ovlivnila. Trpěly ná-v Bagdádu znásilněno přibližně 60 žen a dalších 80 sesilím a poškozením socioekonomického 0 přediva země.0stalo obětí „jiné formy sexuálního 0 zneužívání“. 7Podle průzkumu, s/d který v roce 2008 provedl s/dOxfam veBez ohledu n/dna záruky stanovené ústavou n/d obsahuje699680spolupráci s asociací Al-Amal, zastává přibližně 35,5 %96 irácký trestní zákoník z roku 1969 a následující úpravy100 žen úlohu 100 hlavy domácnosti, což je primárně způsobeno100100 100Revoluční 100 vládní rady (RCC) řadu ustanovení, 100 která 100nedávným konfliktem. 1 Zejména ve venkovských Asistované porodyDěti které se dožijí 5 let přivírají oči nad násilím vůči ženám, stanovují pro tytooblastech se ženy musely zhostit úkolů, které obvyklepřípady nižší tresty, a v některých případech dokoncezastávali muži, ale při tom zvládat i vlastní tradiční práce, věku od 15 do 59 INGLES let věří, BCI že muž of Iraq má = právo 88 bít svoupachatele činí z kriminálního hlediska beztrestným.a každý den musí tvrdě pracovat, aby si zajistily alespoň ženu. 3 Podíl žen, které se provdaly před 18. rokem života, Podle trestního zákoníku je znásilnění přestupkem podlezákladní životní úroveň.činil v roce 2006 26,8 %; ve městech to bylo 25,8 %, ve občanského práva, což znamená, že stát nemůže protiPodle ústavy z roku 2005 (čl. 14) je ženám zaručenavenkovských oblastech 28,9 %. 4pachateli podniknout žádné kroky bez souhlasu poško-rovnost před zákonem. To jim zároveň zaručuje právo Ani platné zákony nejsou zcela v pořádku. Ačkoliv zené nebo jejího právního zástupce. Jednou z nejkontro-na život a osobní bezpečnost (čl. 15) a chrání je před násilímIrák přistoupil na mezinárodní úmluvy o lidských právechverznějších částí zákoníku je článek 398, podle kterého(čl. 29). Tyto principy dále posiluje právo na svobo-100včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskrimiverznějších100100může být znásilnění nebo sexuální napadení pachatelidu a důstojnost (čl. 37), zatímco zákaz uplatňování trestů nace žen (CEDAW), v jeho právním systému stále existují prominuto, pokud se s obětí ožení. Vzhledem k tomu, žemimo těch, které stanoví zákon (čl. 19) jasně vyjadřuje ustanovení, která omlouvají znásilnění, únosy, napadení neexistuje žádná právní norma, která by tomu odporovala,platí toto ustanovení i v případě, že oběť je nezletilá. 862nezákonnost vražd „ze cti“. Přes tuto zákonnou ochranu i vraždy žen a dívek, případně omezují tresty, které hrozívšak dominance konzervativních hodnot 22 a mužské nadvládypachatelům takových činů. Pod záminkou obnovení Obhájci tohoto ustanovení argumentují 22 tím, že chráníve společnosti spolu s pokračujícím 0 ozbrojeným cti a zachování pořádku v 0rodině tyto zákony podřazují zájmy oběti, protože její čest 0může být obnovena svatboukonfliktem a nedostatečným systémem vymáhání práva ženy mužům a přispívají k zachování násilí v rodině i ve s pachatelem, a tím lze předejít hrozbě možné „vraždy95 vystavují ženy a dívky mnoha druhům násilí.společnosti.1995 ze cti“ ze strany rodiny nebo komunity. Ve skutečnosti100 10057100100 100 však toto 1005774ustanovení slouží k institucionalizaci 74 100hanby100Genderové násilíSexuální násilía zneuctění oběti znásilnění, čímž ještě víc ohrožuje jejíZ lokálních a národních průzkumů vyplývá, že násilí vůči Je extrémně obtížné získat přesné údaje o množství život a bezpečnost.ženám a dívkám je IEG v Iráku of Nepal velmi rozšířené, = 51 byť s regionálnímivariacemi, a vyskytuje se na všech úrovních zdravotnické ani soudní instituce nevedou žádné sta-Vražda s polehčujícími okolnostmipřípadů znásilnění INGLES a sexuálního BCI of násilí Nepal v Iráku, = 58 protožeIEG of Nepal = 51společnosti. Z velké části souvisí se zažitými kulturními tistiky. Za hranicemi iráckého Kurdistánu existuje pouze Ke zločinům ze cti dochází z celé řady příčin včetněpraktikami a přetrvávajícími potížemi se zavedením několik azylových domů pro ženy a oběti násilí se nehlásí cizoložství, odmítnutí sňatku s mužem, kterého vybralavlády zákona. Nejčastěji hlášené formy násilí jsou bití, ve zdravotnických zařízeních ani na policii z obavy, že rodina, pokusu uzavřít sňatek s někým, koho rodinapálení, ženská obřízka (na severu země), nucené sňatky by je čekal trest vlastní rodiny. V rámci bezpečnostní-neschvaluje, předmanželského sexu, znásilnění neboho, sociálního a kulturního 100kontextu, jakož i zkušeností dokonce jen podezření ze 100 spáchání kteréhokoli z těchto93z jiných konfliktních situací, je rozumné předpokládat,že nahlášené případy představují jen malou část z celkového5 Americká právnická asociace a Irácký projekt právního rozvojepočtu.(ABA/ILDP), Postavení žen v Iráku: Aktualizované hodnoceníiráckého de iure a de facto vztahu k 41 mezinárodním právnímAnalýza zpráv humanitárních organizací a novinovýchstandardům, prosinec 2006. Ke stažení na: .0IRIN, „Irák: Množící se případy zneužívání žen“, 14. září 2005. Ke99ministerstva 97 pro ženské záležitosti z roku 2005 hovoří99stažení na: .9887100 100 100 7 IRIN, 100 „Irák: Místní 72nevládní organizace varuje před množícími 100 se 100případy sexuálního zneužívání“, 14. června 2006. Ke stažení na:.878 Součástí zákona je ustanovení, že proces bude obnovenIEG of Thailand = 70a případný trest vstoupí v platnost, pokud se obžalovaný s obětírozvede bez oprávněného důvodu během tří let po ukončeníprocesu.BNárodní zprávy 68 Social Watch

činů. Nejčastěji jde o vraždy, ale vyskytují se i jiné formynásilí jako zohavení či zmrzačení.Irácký trestní řád posuzuje vraždy ze cti jinak nežjiné vraždy. V iráckém Kurdistánu byly zákony, kterépovolují snížení trestu u zločinů ze cti, v roce 2000 zrušeny,ale ve zbytku země stále platí. Rozhodnutí č. 6Revoluční vládní rady z ledna 2001 rozšířilo kategoriizločinů ze cti a připustilo snížení trestní sazby za vraždumanželky nebo blízké příbuzné ženského pohlaví, pokudmotivem činu bylo zachování rodinné cti. Podle článku130 trestního zákoníku může být trest v takových případechsnížen na pouhý rok vězení (zatímco v opačnémpřípadě by pachateli hrozil trest smrti) nebo šest měsíců(jako alternativa doživotního vězení). Tento přístup jeneslučitelný s nezákonností takového činu a napomáhájeho uplatňování jako formy mimosoudního trestu, kterýje podle ústavy nepřípustný.Výbor CEDAW vyjádřil nad iráckou praktikou vraždze cti hluboké obavy. 9 Irácké aktivistky vedou v součinnostis celou řadou národních a mezinárodních institucíkampaň za změnu zákonů a požadují, aby parlamentzrušil statut „vražd ze cti“ a soudil jejich pachatele stejnějako ostatní vrahy. Vzhledem ke slabé pozici vlády a konzervativnímupostoji parlamentu však panuje hlubokáskepse nad tím, že by k této reformě v dohledné dobědošlo.Mnoho dalších zločinů zůstává nepotrestánoExistuje celá řada dalších zločinů souvisejících s genderovýmnásilím, u kterých současné zákony oběť nechrání.Naopak, pachatelé ve většině případů vyváznoubez trestu, nebo jsou jejich tresty výrazně sníženy. Mezitakové zločiny patří:• Únosy. Podle článku 423 iráckého trestního zákoníkuse únos ženy trestá odnětím svobody v maximálnídélce 15 let; stejně jako v případě znásilněnía pokusu o znásilnění je však trest prominut, pokudse pachatel s obětí ožení.• Domácí násilí. Podle článku 41 zákoníku má manželzákonné právo trestat svou manželku; ačkoli zákonstanoví, že takový trest je přípustný „v mezích zákonanebo zvyklostí“, neurčuje žádné konkrétníomezení a zvyklostní meze nejsou definovány.• Obchod s lidmi a prostituce. Přestože ústava zakazujeobchod s ženami a dětmi a prostituce jetrestným činem, ženy a dívky prodané do nevěstincůmají jen malou naději na záchranu. Kromě tohonení obchodování s lidmi zařazeno do oficiálníchstatistik ministerstva vnitra jako trestný čin a nenísoučástí školení policistů.9 Výbor CEDAW , „Souhrnný záznam z 468. shromáždění“,CEDAW/C/SR/468, 14. června 2000. Ke stažení na: .• Ženská obřízka. Na jihu Iráku jde o ojedinělou praktiku,ale množí se zprávy, že se ženská obřízka znovurozšířila na severu země. Neexistuje zákon, kterýby takový zákrok zakazoval, a ačkoli ministerstvozdravotnictví zastává stanovisko, že lékaři nejsouoprávněni jej provádět, nejsou k dispozici zákonnéprostředky, jak tento zákaz prosazovat.• Nábožensky motivované násilí a kmenové praktiky.Zpráva ABA/ILDP z roku 2006 uvádí, že v atmosféřerostoucího sektářského napětí extremistické skupinysunnitů a šíitů požadují, aby ženy nosily hidžába vyhýbaly se „nemorálnímu“ a „neislámskému“chování s tím, že je v opačném případě bude čekatkrutý trest. 10 V Basře, druhém největším městěv Iráku, bylo v roce 2007 zabito a zohaveno 133žen, jejichž těla byla pohozena do popelnic spolu sevzkazy, které ostatní varovaly před „porušovánímislámského učení“. 11• Násilí proti ženám ve výkonu trestu. Ačkoli se zprávyo zneužívání vězňů v Abú Ghrajb soustředilyvýhradně na mučení, sexuální zneužívání a ponižováníiráckých mužů, celá řada zdrojů uvádí, že ženyzadržované ve věznicích trpěly stejným zacházenímvčetně znásilnění. Podle zprávy společnostiHuman Rights Watch utajení okolností zadržovánížen ve vězení „vzešlo z tajné dohody mezi rodinamia okupačními silami“: Rodiny se obávaly společenskéstigmatizace a mnohonárodní síly v Iráku sebály odsouzení ze strany humanitárních organizacía odplaty ze strany Iráčanů. 12 Podle Ministerstva zahraničíSpojených států amerických se zneužívánížen formou výhrůžek, zastrašování, bití a elektrickýchšoků dopouštěla také irácká policie. 13Možnosti budoucího vývoje„Genderová spravedlnost“ zůstává v poválečných společnostech,jakou je i ta irácká, zpravidla pouhou iluzí,ačkoli i zde je patrný určitý pokrok. Tento pojem znamenámnohem více než pouhou spravedlnost v soudní síni;jeho součástí je rovnoprávné postavení a účast žen najednání o mírových dohodách, plánování a implementacimírových operací, tvorbě a fungování nové vlády (včetněagentur a institucí zaměřených na potřeby žen a dívek),poskytování vzdělávacích příležitostí v plném rozsahu,participaci na oživení a růstu ekonomiky a rozvíjeníkultury, která podporuje nadání, schopnosti a blahobytžen a dívek.10 ABA/ILDP, op. cit.11 MADRE, „Kdo v Basře zabíjí ženy?“ 9. ledna 2008. Ke stažení na:.12 Human Rights Watch, „Atmosféra strachu: Sexuální násilía únosy žen a dívek v Bagdádu“, Iraq, 15(7), červenec 2003. Kestažení na: .13 Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických, Zprávao dodržování lidských práv v Iráku 2005, 8. března 2006. Kestažení na: .Krize mohou rozbít společenské bariéry a tradičnípatriarchální vzorce a nabídnout tak příležitost provznik spravedlivější společnosti, která bude respektovata chránit práva žen a v níž se genderová rovnost stanenormou v institucionálních i společenských rámcích.Takových příležitostí je nutno využít nejen na podporusociální obnovy, ale také na povzbuzení a podporu novýchinstitucionálních struktur, legislativy a jejího vymáhánína ochranu politických, ekonomických, sociálnícha kulturních práv.DoporučeníNásledující kroky naznačují, jak by mezinárodní komunita– Organizace spojených národů, dárcovské zeměa mezinárodní agentury – mohla podpořit postaveníiráckých žen:• Vyjednat s iráckou vládou podmínky, za kterýchbude dodržovat své závazky v oblasti ochrany lidskýchpráv a umožní ženám podílet se na politickémživotě, mírovém procesu a procesu národníhosmíření.• Přednostně poskytovat finanční podporu pro školenío genderové rovnosti na ministerstvech vnitraa spravedlnosti, na soudním dvoře, na univerzitách,v právnických školách a v nevládních organizacích.• Poskytovat iráckým organizacím občanské společnostiškolení ve věci právního povědomí, zejménas ohledem na Rezoluci Rady bezpečnosti 1325(SCR 1325) 14 a sponzorovat školení, workshopy,konference a mediální kampaně s touto tematikou.• Přidělit diplomatickým misím v Iráku genderovéhoporadce, který by se věnoval dodržování mezinárodnícha národních závazků země z hlediskagenderové rovnosti.• Poskytovat humanitární pomoc Iráčanům v uprchlickýchtáborech v Jordánsku a Sýrii, které z velkévětšiny naplnily ženy a děti, a zprostředkovat azylpro ty, kdo hledají útočiště v evropských a severoamerickýchzemích. n14 SCR 1325, přijatá Radou bezpečnosti 31. října 2000, mělaomezit dopad válečných konfliktů na ženy a posílit jejich účastpři řešení konfliktů a budování udržitelného míru. Ke stažení na:.Social Watch69Irák

ITÁLIE100100Demontáž rozvojové spolupráce299910029Koalice Social Watch, Itálie 1Italská společnost byla těžce 90 postižena finanční krizí. Reakce vlády spočívala především ve snížení981009868 výdajů v klíčových oblastech 100 včetně školství, zdravotnictví, 100 sociální péče 68 a financování místníchsamospráv. I financování rozvojové spolupráce bylo postiženo drastickými úspornými opatřenímia Itálie v současnosti nedostává svým mezinárodním závazkům. Skutečnost, že vláda v roce, kdyIEG of Cyprus = 65Itálie předsedá G8, zapomíná INGLES na rozvojovou BCI of Cyprus spolupráci, = 96 IEG of Cyprus = 65nijak nepřekvapila organizace občanskéspolečnosti, které už dříve kritizovaly nedostatky strategického plánu financování rozvojové agendy.100100 100 100100 100100Společenský dopad finanční krize byl v Itálii obrovský.Nepostihl jen ekonomiku země jako takovou – státnídluh vzrostl v roce 2009 o 5,2 % a zkrachovalo více než9000 podniků (o 23 % více než v42roce 2008 2 ) – ale zejménapracující a domácnosti. Nezaměstnanost stouplana téměř 8 % 3 0a třetina domácností jen s obtížemi přežíváz měsíce na měsíc, aniž by se zadlužila. 4 Zdalekanejhůř pak finanční krize postihla migranty. 5 9755100 100Bankovní systém nebyl výrazně zasažen, ani nevyužilvládou poskytnuté pobídky na podporu a úvěrovánípodniků a jednotlivců. Vláda zároveň snížila výdaje v klíčovýchoblastech včetně školství, zdravotnictví, sociálnípéče a financování místních samospráv. V roce 2009proběhl v italském městě L‘Aquila (které bylo nedávnoponičeno zemětřesením) summit G8, a Itálie byla kritizovánaza nedostatek silného vedení v přípravné fázi summitua za snížení rozpočtu pro rozvojovou pomoc. Byl todalší rok privatizací veřejných podniků a infrastruktury,doprovázených dalšími případy korupce a daňovýchúniků (korupce se během roku 2008 zvýšila o 229 %a podle odhadů se celá jedna třetina Italů vyhýbá placenídaní). 61 Autorem úvodu je Jason Nardi; „Přehlížení rozvojovéspolupráce“ napsal Tommaso Rondinella, „Financování rozvojovéagendy“ Andrea Baranes (CRBM) a Roberto Sensi (MAIS),„Porušování lidských práv v zahraničí“ Alessandro Palchetti(Amnesty International – italská sekce), „3. cíl: Nedostatekstrategií pro dosažení genderové rovnosti“ Beatrice Costa(Coord. Campagna 30 anni CEDAW - Lavori in corsa) a „7. cíl:Referendum o vodních zdrojích“ Tommaso Fattori (Forum Italianodei Movimenti per l‘Acqua).2 La Stampa, “Crisi, nel 2009 picco di imprese fallite,” 1. března2010. Ke stažení na: .3 Míra nezaměstnanosti v Itálii v roce 2009 dosahovala 7,8 %,zatímco v roce 2008 to bylo jen 6,8 %. Odhadovaná míra prorok 2010 je 10,5 %. Viz: EconomyWatch, “Itálie: Ekonomickéstatistiky a indikátory.” Ke stažení na: .4 Keynesiano, “Crisi: Duro impatto della recessione sul mercatodel lavoro,” 29. ledna 2010. Ke stažení na: .5 Podle zpráv firem specializovaných na převody peněz se v prvnípolovině roku 2009 hodnota transferů oproti předchozímuroku snížila o 10 až 15 %. Viz: Giulio Giangaspero, “Le rimessedall’Italia in tempo di crisi,” Working Paper Cespi, 63/2009. Kestažení na: .6 NPR, „Do života Italů proniká kultura korupce“, 12. března 2010.Ke stažení na: .0Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9910099 Děti s ukončenýmGEI = 645. ročníkemAsistované porodyDěti, které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaIEG of Italy = 64 Přehlížení rozvojové INGLES spolupráce BCI of Italy = 96Poslední státní rozpočty potvrdily ztrátu zájmu o rozvojovouspolupráci. V období 2009 – 2011 bylo na tuto kapitoluvyčleněno 321,8 milionu, 331,26 milionu a 215,7milionu eur (398 milionů, 409,73 milionu a 266,63 milionudolarů), což znamená pokles prostředků ministerstvazahraničních věcí na rozvojové projekty o 56 %. Chovánívlády v této oblasti právě v roce, kdy Itálie předsedalaskupině G8, by se mohlo zdát rozporuplné, není všakpříliš překvapivé, pokud uvážíme výdaje na organizacisamotného summitu G8, které byly výrazně vyšší (odhadujíse na 600 milionů dolarů 7 ) než roční výdaje namezinárodní spolupráci.Podle Organizace pro hospodářskou spoluprácia rozvoj (OECD) prochází 74 % italské oficiální rozvojovépomoci (ODA) multilaterálním systémem. To znamená,že efektivita participace země v mezinárodních institucíchspravujících rozvojové financování není transparentnía postrádá demokratickou odpovědnost. V roce2010 italská ODA nedosáhne přislíbené úrovně 0,5 %hrubého národního důchodu, což vede k tomu, že Evropanedosáhne kolektivního cíle 0,56 %, a to i přesdobré výkony zemí, které tuto hodnotu již překročily. 8Pokus o reformu systému rozvojové spolupráce – kteráje nezbytná pro zajištění vyšší efektivity, koherencea stability zdrojů – zahájila už předchozí administrativa,ale v současnosti je pozastaven.V lednu 2010 byla v Římě po šestileté přestávcezveřejněna první zpráva OECD o italské rozvojové spolupráci(tzv. peer review). V roce 2004 Výbor pro rozvojovouIEG of Italy = 6407 Anuradha Mittal, „Summit G8: Nasytit hladovějící nebo přiživithladomor?“, Foreign Policy in Focus, 8. června 2009. Ke staženína: .8 Viz: OECD, „Itálie: Zpráva Výboru pro rozvojovoupomoc (DAC) 2009“. Ke stažení na: .0Podíl na moci991001009755100 100 100100 10001000Vzdělánípomoc (DAC) navrhl provést do roku 2009 třináct základníchreforem, mezi které patřilo mimo jiné navýšenízdrojů a posílení jejich spolehlivosti, lepší zaměření napriority, nábor nových expertů, zjednodušení administrativníchprocedur a příprava monitoringu, evaluacea přijetí nového zákona, který by definoval legislativnírámec italského systému rozvojové spolupráce. Doporučeníz roku 2004 byla bohužel z velké části ignorovánaa seznam se postupem času prodlužoval. Počet doporučenívzrostl na 19, 9 včetně přetrvávající potřeby novélegislativy, přizpůsobení objemu zdrojů rozsahu mezinárodníchzávazků, důrazu na koherenci rozvojové politikya implementaci monitoringových a evaluačních procesů.Financování rozvojové agendy: nedostatečnástrategieNavzdory klesajícímu významu G8 a nástupu G20 jako novéhomezinárodního fóra se vláda snažila využít své předsednictvív první jmenované skupině k vylepšení vlastníhomediálního obrazu doma i v zahraničí. Itálie se však téměřnijak neprojevovala v průběhu multilaterálních summitův letech 2008 a 2009, zaměřených na financování rozvojea dopad globální krize na rozvoj. 10 Jediný původní návrh,který země předložila, bylo zavedení „globálních právníchstandardů“, souboru pravidel regulujících finanční operaceza účelem omezení spekulativních aktivit a urychleníoživení globální ekonomiky po krizi. Tento návrh, jehožkonkrétní obsah dosud nebyl upraven do finální podoby,doposud nezískal dostatečnou mezinárodní podporu a ne-9 OECD, „Itálie: Zpráva Výboru pro rozvojovou pomoc(DAC) 2009 – Hlavní nálezy a doporučení“ (2009). Kestažení na: .10 Na Konferenci o globální finanční a hospodářské krizi v červnu2009, kde byla většina zemí zastoupena minimálně naministerské úrovni, vedl italskou delegaci úředník ministerstvazahraničí.42Národní zprávy 70 Social Watch

vedl k zásadním změnám na finančních trzích, u kterýchby byla zapotřebí přísnější regulace.V rámci iniciativy Evropské unie „Aid for Trade“,která vznikla roku 2007 spolu se Strategií společnépomoci výměnou za obchod, italské rozvojové programydosud nepředstavily žádnou konkrétní obchodnístrategii. Zpráva Evropské komise o iniciativě „Aid forTrade“ za rok 2009 11 uvádí, že projekty „Aid for Trade“jsou součástí asistenčních strategií u méně než 25 %partnerských zemí. Kromě toho panují obavy ohledněkvality, kvantity a cílů těchto programů.Většina „pomoci výměnou za obchod“ směřujedo infrastruktury, která spolu s budováním nových kapacitpředstavovala 76 % celkových výdajů v období2002 – 2006. Itálie je jedním z hlavních propagátorůinvestic soukromých společností do infrastrukturníchprojektů v rámci bilaterálních i multilaterálních rozvojovýchprogramů, zejména v rámci Evropské investičníbanky. Ta financuje kontroverzní projekty v africkýchzemích, například stavbu přehrad (Gilgel Gibe v Etiopiia Budžagali v Ugandě) a těžební aktivity (Demokratickárepublika Kongo a Zambie), a to bez jasných rozvojových,sociálních a environmentálních cílů.V širším pohledu je dosud nejasné, jestli je vládaochotná po finanční krizi a nedávných fúzích a akvizicích,které se dotkly italských nadnárodních společností,revidovat bilaterální investiční smlouvy, kterév posledních letech výrazně ovlivnily situaci některýchrozvojových zemí. Vláda v současnosti nepodniká žádnésmysluplné kroky na prosazování vyšších standardů proexportní úvěrové agentury, které podporují investice italskýchspolečností na celém světě, často s negativnímidopady pro globální Jih.Porušování lidských práv v zahraničíVe své zprávě o ropném průmyslu v deltě Nigeru 12 organizaceAmnesty International dokumentuje dopadytěžby a výroby ropy, kterou provádějí nadnárodní ropnéspolečnosti, na místní obyvatelstvo a životní prostředí.Jednou z nejaktivnějších společností v Nigérii je italskáspolečnost Eni, která působí v 77 zemích a je pátou největšíropnou společností na světě po Exxon Mobil, BP,Royal Dutch, Shell a Total.Na těžbě ropy v deltě Nigeru se podílí nigerská vláda,dceřiné společnosti nadnárodních koncernů jako Eni,Shell a Total a místní společnosti. Obrovská ložiska ropypřinesla zemi miliardové zisky, ale většina lidí žijícíchv oblasti těžby žije v chudobě. Znečištění životního prostředítěžce postihlo půdu, ovzduší i vodní zdroje v deltěa porušilo tak lidská práva jejích obyvatel. AmnestyInternational je přesvědčena, že těžařské společnostioperující v deltě, včetně italské Eni, musí zahájit úklido-vé činnosti včetně informování a konzultací s místnímikomunitami. Společnosti musí dále zveřejnit všechny informaceo dopadu jejich činnosti na lidská práva, včetněvyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) či jiných studiítýkajících se dopadu jejich aktivit na místní komunity.Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs): občanskáspolečnost v akci3. cíl: Nedostatek strategií pro dosažení genderové rovnosti.Včasná analýza zpráv a programových prohlášeníze strany organizací občanské společnosti má v otázceprosazování genderové rovnosti klíčový význam, protožezde doposud převažují vágní vyjádření a nedostatekinformací o opatřeních, jejich výsledcích a budoucíchstrategiích. Dobrým příkladem byla příprava podkladůpro Peking+15 a Konvence o odstranění všech foremdiskriminace žen (CEDAW); ačkoliv odpovídaly italskýmglobálním závazkům, obsahovaly obrovské nedostatky,pokud jde o konzultace s organizacemi občanské společnostia transparentnost celého procesu. Zejménazpráva o CEDAW se vůbec nezabývala oblastmi, u kterýchVýbor CEDAW vyjadřoval své pochybnosti ve zprávěz roku 2005, zejména zdravotní péče pro migrantky, přežívánígenderových stereotypů v médiích a neadekvátnípolitické zastoupení žen na lokální i národní úrovni.Současná zpráva postrádá strategickou vizi a systematickáopatření na podporu rovnosti příležitostí a posílenípostavení žen; uvádí opatření, zákony a statistické údajebez jasného časového zařazení a vykazuje jen nepatrnékonkrétní pokroky v otázkách, které vyžadují větší institucionálnínasazení.V listopadu 2009 představili ministři pro rovné příležitostia pro sociální věci program Itálie 2020: Akčníprogram pro začlenění žen do pracovního trhu. Většinanavrhovaných opatření se zakládá na zaměstnávání načástečný úvazek, čímž implicitně předpokládá, že sloučenízaměstnání a péče o domácnost by i nadále mělozůstat úkolem, určeným v převážné většině případů,ne-li výhradně, jen ženám.7. cíl: Referendum o vodních zdrojích. Právo napřístup k vodě je zakotveno v celé řadě mezinárodníchúmluv. 7. cíl požaduje snížení počtu obyvatelstva, kterénemá udržitelný přístup k pitné vodě a základní hygieně.Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních tokůa mezinárodních jezer Hospodářské komise OSN proEvropu podporuje účast veřejnosti v relevantních rozhodovacíchprocesech 13 a směrnice EU pro vodní politikustanoví, že „voda není komerčním produktem jako ostatnívýrobky, ale spíše dědictvím, které musí být chráněno,střeženo a nakládáno s ním jako s takovým.“ 14Po dobu 15 let probíhá v Itálii postupná privatizacesprávy vodovodních společností, ať už z iniciativy míst-ních samospráv nebo díky zákonu, který ji prosazuje.Polovinu italských domácností dnes zásobují akciovéspolečnosti ve smíšeném (veřejném+soukromém)vlastnictví, druhou polovinu akciové společnosti ve veřejnémvlastnictví. Ve městech jako Arezzo a Aprilia, kdese soukromé společnosti začaly zapojovat do vlastnictvívodovodů, došlo k exponenciálnímu nárůstu cen a výraznémuomezení investic. V posledním desetiletí cenyvzrostly o 62 % (ve srovnání s 25% inflací) a investicepoklesly o dvě třetiny z 2 miliard eur na 0,7 miliardy eur.Spotřeba privatizované vody v příštích 10 letech podleodhadů vzroste o téměř 20 %.V reakci na katastrofické dopady na společenskéa ekologické rovině a s ohledem na právo na přístupk vodě v Itálii i na celém světě se během posledního desetiletízrodilo silné hnutí, spojující stovky národních a lokálníchorganizací a spolků. V roce 2007 bylo posbíránopřes 400 000 podpisů na podporu lidem předloženéhozákona, který navrhoval novou podobu správy vodníchzdrojů, ale parlament jej neschválil. Jádrem zákona byloprosazování demokratické participace občanů protidosavadní maximalizaci zisku. V roce 2010 se v rámciinformační kampaně podařilo nasbírat více než milionpodpisů požadujících vypsat na rok 2011 referendumo veřejné správě vodních zdrojů.Kromě hnutí občanské společnosti se aktivizovalataké celá řada místních samospráv. Například v regionuPuglia byla schválena rezoluce proti privatizaci AQP, největšíhoakvaduktu v Evropě, a budoucí správa vodníchzdrojů byla zajištěna přijetím zákona o veřejné správě.ZávěrSoučasná finanční krize vedla k drastickým škrtůmv sektoru rozvojové spolupráce. Italský návrh zavést„globální právní standardy“ doposud nevyvolal velkoupozornost, zato nutné reformy finančního sektoru se stáleodkládají. Jak země chudne, sílí xenofobie a migranti,zvlášť Romové jsou stále častěji oběťmi diskriminacea násilí. Organizace občanské společnosti se pokoušejíbránit ústavní práva, zejména právo na svobodu tiskua nezávislost soudního systému.Pokud italské příspěvky na rozvojovou pomocnedosáhnou doporučení OECD, bude příspěvek zeměk dosažení Rozvojových cílů tisíciletí neznatelný či dokoncepřímo kontraproduktivní, protože bude zpomalovatceloevropské aktivity a globální vedení. Zejménaprvní část 8. cíle („obrátit pozornost na speciální potřebynejméně rozvinutých, vnitrozemských a malých ostrovníchrozvojových států“) vyžaduje výrazné navýšeníODA. Následkem současné italské politiky se tento cíldnes zdá ještě méně dosažitelný než dříve. n11 Ke stažení na: .12 Amnesty International, Nigérie: Ropa, znečištění a chudobav deltě Nigeru, Londýn, 2009. Ke stažení na: .13 Ke stažení na: .14 Ke stažení na: .Social Watch71Itálie

KOLUMBIENedostatečné politikyKolumbie zaměřila investice na omezování chudoby a rozšiřování ekonomických, sociálních a kulturních97práv, aby dosáhla Rozvojových cílů tisíciletí. Přesto však rozvoj v posledních letech nedosahoval animinimální úrovně a leží hluboko pod standardy, které stanovil Výbor OSN pro hospodářská, sociálnía kulturní práva (CESCR). Země až do roku 2008 prožívala významný hospodářský růst, který se všakIEG of Armenia = 58neprojevil zlepšením sociální situace, a skutečnost, že mezinárodní pomoc je spravována centrálnívládou, brání pokusům realizovat alternativní projekty.7198100 100 100100Corporación Cactus, Secretaría Técnica Nacional dela Plataforma Colombiana de Derechos Humanos,Democracia y Desarrollo 1001001 Informace převzaty z Consultoría para los Derechos Humanosy el Desplazamiento Forzado (CODHES). Ke stažení na: .2 Ricardo Bonilla a Jorge Iván González (koordinátoři),38Bien-estary macroeconomía 2002-2006: el crecimiento inequitativo no essostenible (Bogotá, Kolumbijská národní univerzita, Contraloría0General de la República, 2006), 37.3 Zákon č. 01 z roku 2001 a zákon č. 011 z roku 2006.99444 Centro de Investigaciones para el Desarrollo (CID), Bien-estar100 100y macroeconomía 2007. Más allá de la retórica (Bogotá,Kolumbijská národní univerzita, CID, 2007), 142.5 Národní statistický úřad (DANE), sčítání lidu 2005.IEG of Mexico = 616 Instituto Colombiano de Bienestar Familiar (ICBF), EncuestaNacional de la Situación Nutricional de Colombia ENSIN 2005,Bogotá, 2007, 323, 243, 245.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 94 GEI = 75Děti s ukončeným895. ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociKolumbie byla více než 40 let zmítána vnitřními ozbrojenými56konflikty, které vyvolaly vážnou humanitární krizi43s nuceně vnitřně vysídlenými, kteří potřebují přístřeší.0Počet vnitřních uprchlíků je v Kolumbii druhý největší na0099světě: odhaduje se na 4 miliony, což představuje téměř9 % celkového počtu obyvatel. 46 19796 9899100100nejhorší příčku100Země obsadila také druhou100v regionu100 100100 70100100na žebříčku nerovnosti příjmů, a to s Giniho indexem Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělání0.576. 2 Daňový systém je otevřeně regresivní, s výraznýmpodílem nepřímých daní, které zatěžují sektory Rozvojové cíle BCI tisíciletí of Colombia = 94IEG of Colombia = 75IEG of Chile = 62zrušily nebo snížily poplatky za studium, ale Kolumbies nižšími příjmy, zatímco sektory s vyššími příjmy využívajíPokud jde o sociální politiku, stát zaměřil všechno své jako země bezplatné vzdělání neposkytuje. To vytvářícelou řadu daňových výjimek. Tato situace se úsilí na snižování extrémní chudoby a hladu a plnění obrovské nerovnosti, protože přístup ke vzdělání závi-ještě dále zhoršila kvůli reformám systému rozdělování úkolů stanovených Rozvojovými cíli tisíciletí. V březnu sí na socioekonomickém postavení rodiny, a ačkoli sefinančních prostředků mezi centrální vládou a jednotlivými2005 Národní rada pro hospodářskou a sociální politi-vzdělání rozšířilo, jen 34,1 % obyvatel ve věkové skupinědepartmenty, 3 které vedly k drastickému omezení ku (CONPES) navrhla politický a institucionální rámec 5 – 17 let získá kvalitní vzdělání. 10100výdajů na zajištění zdravotní péče, vzdělávání a dostupnostik dosažení těchto cílů do roku 2019 – čtyři roky po sta-Pokud jde o úmrtnost matek, je situace podobná.pitné vody. V roce 2005 tato ztráta odpovídala noveném termínu („Dokument 091“). Vláda vysvětlila, Indikátor této proměnné je stále velmi vysoký – 80 úmrtí0,6 % HDP, v roce 2006 to bylo 1,1 % a v roce 2007 už že tento rok určila proto, že bude zároveň dvousetletým na 100 000 živě narozených – prakticky stejně jako předbyla ztráta odhadována na 1,3 % HDP, 4 z čehož vyplývá, výročím bitvy u Boyacá, důležitého okamžiku v boji země 25 lety. Ačkoli rozvojovým cílem tisíciletí bylo snížit tutože investice do těchto tří klíčových oblastí setrvale klesají.za nezávislost. 7hodnotu o tři čtvrtiny, plán CONPES navrhuje sníženíPodle odhadů budou v letech 0 112008-2016 investice Ačkoli toto rozhodnutí je v souladu s Miléniovou o pouhých 55 %. 11do zdravotní péče, vzdělávání a pitné vody zkráceny deklarací, vyvolalo negativní dopady, pokud jde o závazkyzemě podporovat ekonomická, sociální a kulturní 9283o částku mezi 66,2 a 76,6 miliardy kolumbijských 79pesosVládní program100100 100 (asi 34 až 41 miliony dolarů).100 práva. Vzhledem ke skutečnosti, že státní sociální politikaPlán CONPES je úzce propojen s vládním rozvojovým 100Podle oficiálních statistik se 27,7 % obyvatelstvaje nastavená k dosažení minimálních cílů, pokrok modelem pro období 2006-2010, Národním rozvojovýmnedaří uspokojit základní životní potřeby. 5 Asi 40,8 % v naplňování určitých práv se zastavil, neboť veškeré plánem 2006-2010 „Rozvoj pro všechny“. Plán zjednodušeněřečeno navrhuje financovat boj proti chudobědomácností má pouze IEG nejistý of Ghana přístup = k 58 potravinám, více prostředky plynou do programů, které podporují jedinounež 20 % dětí do věku pěti let trpí podvýživou, 63,7 % část obyvatelstva a přehlížejí skutečnost, že jiní lidé jsou a plnění Rozvojových cílů tisíciletí pomocí cílených asistenčníchobyvatel nemá přístup k energiím a 36 % trpí nedostatkemstejně vážně zasažení problémy jako chudoba nebopolitik a ekonomického růstu v sektorech, kteréproteinů. 6nezaměstnanost. 8generují pracovní místa. 12Co je horší, nejenže snaha o dosažení RozvojovýchHlavní program vlády, nazvaný „Rodiny v akci“,cílů tisíciletí snížila úsilí o zlepšení ekonomických, zahrnuje dávky pro rodiny žijící pod hranicí chudoby,sociálních a kulturních práv, pokrok v naplňování samotnýchza předpokladu, že matka zaručí, že její děti budourozvojových cílů tomu neodpovídá. Kolumbie pravidelně navštěvovat školu, do které jsou zapsány.je například jedinou zemí v regionu, která nezajišťuje Praktické výsledky tohoto programu však nebyly uspokojivé,bezplatné všeobecné základní vzdělání. 9 Existují výjimkyzejména proto, že dosud přetrvávají problémyv podobě místních samospráv, které z vlastní iniciativy nedostatečné infrastruktury, kapacity, programů a učitelů,„geografické, sociální a ekonomické bariéry, kteréomezují přístup ke vzdělávacím institucím a službám,98100100057 Alberto Yepes, “¿Desarrollo para todos?” In: Sin democracia,sin derechos (Bogotá: Plataforma Colombiana de DerechosHumanos, Democracia y Desarrollo [PCDHDD], duben 2008), 89.8 Tamtéž, 92.9 PCDHDD, Informe Alterno al Quinto Informe del EstadoColombiano ante el Comité de Derechos Económicos, Socialesy Culturales, Bogotá, březen 2010, 105. Ke stažení na: .10010 Tamtéž, 10-11.11 Yepes, op. cit., 92; Instituto Colombiano de Bienestar Familiar(ICBF), op. cit.12 Departamento Nacional de Planeación, Plan Nacional deDesarrollo 2006–2010. Ke stažení na: .Národní zprávy 72 Social Watch100

jakož i útoky proti vzdělávacím institucím v rámci socio--politického násilí, které v zemi přetrvává.” 13Dalším faktorem je skutečnost, že program posilujepatriarchální model rodiny, ve které žena pečuje o děti,zatímco muž pracuje v zaměstnání, aby rodinu finančnězajišťoval. Tento program „činí ženu zodpovědnou za to,co se děje v rodině, činí z ní pečovatelku a tím narušujerozvoj politik postavených na plném uznání ženskýchpráv, která jsou zakotvena v mnoha mezinárodníchúmluvách.“ 14 Jelikož program není kombinován s politikamina zvýšení produktivity nebo vytváření novýchpracovních míst, nepředstavují dávky nic víc než krátkodobouvýpomoc, která nemá reálný dopad na rozvojlidských zdrojů, a nevedou ani k rovnějšímu přístupuke vzdělávání.Hospodářský růstPrvní funkční období prezidentské vlády (2002-2006)spadalo do doby celosvětového posilování růstovéhocyklu. Celá řada faktorů tehdy svědčila hospodářskémurůstu, poptávka na mezinárodních trzích rostla, ziskyz kolumbijských vývozů (především ropa) stoupaly, mezinárodníúvěry byly snadno dostupné a úrokové sazbyklesaly.Hospodářský růst se však neprojevil zvýšenímkvality života v nejchudších vrstvách společnosti. Podlenázorů odborníků byla hlavní příčinou tohoto nedostatkuskutečnost, že kolumbijská ekonomika je z velkéčásti spekulativní. Vláda si jako prioritu stanovila nákupstátních dluhopisů, které do finančního sektoru vypustilanárodní banka TES. To mělo dva významné následky:zaprvé, že mnoho státních úřadů neplní svou „normálnífunkci, protože jejich zdroje jsou součástí nákupu zdrojův systému TES,” 15 a zadruhé, že finanční sektor dosaho-val slušných zisků jen tím, že půjčoval kolumbijskémustátu, což vedlo ke snížení nabídky úvěrů pro podnikya domácnosti.Dalším faktorem, který ovlivňoval hospodářskýrůst v období 2002-2006, bylo zvýšení vládních výdajůna posílení válečného úsilí, čili tzv. vojenské keynesiánství,kdy stát zvyšuje výdaje na obranu, aby povzbudilhospodářský růst. Ačkoli tato politika vede k pozitivnímuvývoji na makroekonomické úrovni, nepřispívá ke vznikunových pracovních míst ani k potírání chudoby.Kromě výše uvedeného se vláda snažila povzbuditvznik nových pracovních míst tím, že změnila legislativuregulující uzavírání pracovních smluv. Základem jejíhopostoje je tvrzení, že nezaměstnanost není důsledkemde-industrializace ani cyklů v mezinárodní ekonomice,nýbrž důsledkem toho, že kolumbijský zákoník prácedává zaměstnancům ve formální ekonomice nepřiměřenézáruky, což odrazuje podniky od možnosti vytvářetnová plnohodnotná pracovní místa. V tomto kontextuvláda iniciovala program reformy pracovního práva,jehož součástí bylo prodloužení pracovní doby, sníženípříplatků za práci o státních svátcích a omezení náhradysplatné při propuštění bez udání důvodu. I přes tatoopatření se míra nezaměstnanosti zvyšuje: z 11,3 %v roce 2008 na 12 % v roce 2009 a na 14,6 % v lednu2010. 16Úloha mezinárodní pomociMezinárodní rozvojová pomoc pro Kolumbii se řídí Pařížskoudeklarací, která kromě jiného usiluje o svedení většinypomoci pro demokracii a rozvoj do rukou národníchvlád a nastavení jednotných procedur, podle kterýchjsou tyto zdroje využívány. 17 Proto plyne velká část zdrojůod dárcovských zemí do Prezidentské agentury prosociální péči a mezinárodní spolupráci (dále jen SocialAction), která je investuje v souladu s vládní politikou(Strategie na posílení demokracie a hospodářský rozvoj,2007-2013).Nejvýznamnějším aktérem v této oblasti je G24,skupina 24 zemí, které financují programy na podporurozvoje, demokracie a lidských práv v celé řadě zemívčetně Kolumbie. Agentura Social Action byla vládouzaložena jako nástroj centralizace mezinárodní pomoci,zejména zdrojů ze Spojených států a Evropy, a jejichinvestování v souladu s platným rozvojovým modelem,ačkoli tento systém dává vzniknout všem výše uvedenýmnegativním důsledkům.Výsledkem je to, že organizace občanské společnosti,jejichž představa rozvoje a demokracie se rozcházís tou vládní, už z tohoto zdroje nedostávají žádné finance,čímž se výrazně zpomaluje implementace alternativníchrozvojových modelů. A co je ještě horší, zdroje určenépro nezávislé agentury pro rozvojovou spolupráci bylyv zemích G24 výrazně omezeny, protože stále větší částrozvojové pomoci do Kolumbie plyne prostřednictvímagentury Social Action. Mnozí nezávislí poskytovatelépomoci se z Kolumbie museli stáhnout nebo se spojits jinými agenturami či vytvořit konsorcia, protože jimdocházejí finanční zdroje. Tím došlo ke snížení počtuiniciativ, které je možné podporovat, což vede k dalšímarginalizaci určitých částí obyvatelstva.Ačkoli samotný záměr směřovat rozvojovou pomocskrze národní rozvojový plán a rozpočet namístosledování priorit dárců je chvályhodný, zůstává nutnostpodporovat aktivity organizací občanské společnosti,které jsou klíčové pro to, aby tyto plány byly skutečněcelonárodní, inkluzivní a efektivní. n13 Tamtéž, 102.14 Tamtéž, 200.15 Jorge Iván González, “Los banqueros se enriquecen mientrasque la indigencia aumenta”. In: PCDHDD, ¿Continuidado desembrujo?, Bogotá, prosinec 2009, 20. Ke stažení na:.16 Carmen Salcedo, “Evolución de la tasa de desempleo,”Portafolio, únor 2009. Ke stažení na: .17 Pařížská deklarace, přijatá na fóru v Paříži v březnu 2005, siklade za cíl racionalizaci činností, eliminaci duplicit, zavedenípovinnosti plánování, definování indikátorů a standardizaciprocedur pro management pomoci.Social Watch73Kolumbie

LIBANON10054Potřeba nové sady cílů1001001005400010099100 100 100100 100Libanon má jeden z nejvyšších poměrů dluhu k HDP99na světě a postrádá komplexní vizi a akční plán9696na zvýšení produktivity a efektivní alokaci zdrojů pro boj proti chudobě. Od roku 1992 spojovala74100 10074poválečná finanční architektura rekonstrukci pomocí expanzivní fiskální politiky s monetární restrikcí,čímž ponechala jen malý prostor pro socioekonomický vývoj. S ohledem na priority snižováníIEG of Canada = 74chudoby a diskriminace je potřeba INGLES stanovit BCI of Canada novou = sadu 100 IEG of Canada = 74rozvojových cílů, u kterých bude dlouhodobéfinancování rozvoje součástí celkové růstové strategie.10083Libanonská unie handicapovaných (LPHU)Rabih Fakhri100I po desátém výročí vyhlášení Rozvojových cílů tisíciletízůstávají tyto úkoly pro Libanon prioritou. Mimo jiné bylyzačleněny do Sociálního akčního plánu (SAP), jednohoz pilířů programu ekonomických reforem, který vláda0roku 2007 předložila třetí Konferenci 6 dárcovských zemív Paříži. Tento plán identifikoval potřebné sociální 98 reformya navrhl celou řadu36intervencí jako mechanismy100 100záchytných sítí, hotovostní transfery a celkovou reformuslužeb ve školství a zdravotnictví. Ačkoli však byl prodohled nad jeho implementací ustanoven ministerskývýbor, o tři roky později je plán stále v pilotní fázi a výborkvůli politické nestabilitě ukončil činnost.Poslední zpráva o plnění Rozvojových cílů tisíciletí(2008) zdůrazňuje, že Libanon je na dobré cestě splnitcíle, které se týkají vzdělávání a dětské a mateřské úmrtnosti.Velkou výzvou při rozvoji však zůstává rozšířená100chudoba. Podle nedávné studie klesl mezi lety 1997a 2007 počet lidí žijících v extrémní chudobě z 10 % na8,5 % (ačkoli v roce 2005 to bylo jen 8 %), avšak 28,5 %s/dobyvatelstva spadá podle definice pod hranici chudoby.Pětina populace žije mezi horní a dolní hranicí chudoby. 1Existuje vzájemná závislost 0 mezi chudobou a regionálnímirozdíly, s/dnedostatečným přístupems/dke vzdělávání,genderovými rozdíly a nezaměstnaností. Podle100 100výsledků studie je 82 % extrémně chudých a 78 %chudých soustředěno na severu země v pohoří Libanona v údolí Bikáa. Obě tyto oblasti vykazovaly v letech 2004– 2005 nejnižší podíl nominálních výdajů. Každý pátýobyvatel chudinských oblastí je negramotný, zatímcou zbytku populace to je jeden z osmi. Genderová propastve vzdělávání přetrvává a negramotnost žen je dvakrátrozšířenější než negramotnost mužů – jde o 11,8 %a 5,6 %. 2Nezaměstnanost je mnohem rozšířenější mezichudými, 14 % oproti 6,7 % u ostatního obyvatelstva,a míra nezaměstnanosti žen je téměř dvojnásobná nežu mužů (26,6 %, respektive 13,5 %). 3 Nezaměstnanostmládeže (15-24 let) je dalším faktorem pozitivně korelovanýms chudobou, protože 48,4 % nezaměstnaných1 Heba Laithy, Khalid Abu-Ismail a Kamal Hamdan, Chudoba, růsta rozdělení příjmů v Libanonu (Brasilia, Brazílie: InternationalPoverty Centre, 2008). Ke stažení na: .2 Tamtéž.3 Tamtéž.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9210090 Děti s ukončenýmGEI = 475. ročníkemAsistované porody0Děti, které se dožijí 5 letNárodní zprávy 74 Social WatchIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaIEG of Lebanon = 47představuje právě INGLES mládež. BCI 4 Chudí of Lebanon představují = jen 92nepo-měrně malou část státních zaměstnanců; většinou pracujív neformálním sektoru – jde o dvě třetiny chudých–, což zvyšuje jejich zranitelnost. 5IEG of Lebanon = 47Rozvoj na základě práv100Rozvoj založený na dodržování práv 97 je nezbytným předpoklademtoho, aby lidé žili důstojným životem. Libanonskálegislativa stále obsahuje diskriminační ustanoveníproti marginalizovaným skupinám a genderové mezeryv politickém procesu zdržují proces reforem. Ženy stálenemohou přenést národnost 0 na své děti a některáustanovení trestního zákoníku tolerují „zločiny ze cti“99a manželské znásilnění.99100 100Handicapovaní lidé jsou další skupinou, která trpísystematickou diskriminací. Polovina postižených obyvatelLibanonu je negramotná a jen 26 % z těch, kteříby byli schopní pracovat, INGLES má BCI zaměstnání. of Serbia 6 = Obhájci 98 právhandicapovaných nadále lobbují za zákony, které byzaručovaly přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotnípéči a financím. Jak uvedla Houda Boukhariová, nejdeo fyzické postižení, ale o kulturní předsudky, které handicapovanýmkomplikují život. „V libanonském kulturnímkontextu je narození postiženého dítěte považovánonejen za smutnou událost, ale také za pohanu a zneuctěnícelé rodiny.“ 74 Rozvojový program OSN pro Libanon, Zpráva o plněníRozvojových cílů tisíciletí 2008: Libanon, Bejrút, 2008. Ke staženína: .5 Tamtéž.6 Údaje převzaty od Libanonské unie handicapovaných.7 Houda Boukhari, „Neviditelné oběti: Práce s matkami dětís poruchami učení“, in: Gender a postižení: Zkušenosti žen zeStředního východu, ed. L. Abu-Habib (Oxford: Oxfam, 1997), 37.Podíl na moci998899983683100 100 100100 100100VzděláníLibanonská finanční architekturaPřestavba státního aparátu a fyzické infrastruktury zeměbyla jádrem poválečných rekonstrukčních plánů, kterébyly zavedeny na počátku 90. let minulého století. V průběhuobdobí těsně po skončení války (1992-1997) semakroekonomický model spoléhal převážně na přísun100zahraničního kapitálu. Odhaduje se, že přímé nákladytohoto prvního období rekonstrukce přesahovaly 4 miliardydolarů. 8 Libanonské finanční instituce zavedly fixnín/dsměnný kurs, aby opanovaly inflaci, a důsledkem tohotoopatření bylo nadměrné zadlužení země, která se snažilaakumulovat rezervy nutné k 0ubránění monetární politiky.Úroková míra vyskočila n/d na doposud nepoznanoun/dúroveň(v roce 1995 činila 35 % na 12měsíční státní dluhopisy).100 100Hospodářský růst, vyvolaný rekonstrukčním boomem,roku 1997 nečekaně skončil. Zároveň s tím prudcevyletěl veřejný dluh, jehož úroky pohlcovaly více nežpolovinu příjmů státu. Do roku 2004 dosáhly veřejné investicedo státního aparátu 107 % původně plánovanýchinvestic a v infrastruktuře dosáhla tato hodnota výše190 %. Zdroje určené pro sociální a produktivní sektorvšak v tomto období nedosahovaly ani 50 %, respektive90 % plánovaných hodnot. 9Vláda se ucházela o oficiální rozvojovou pomoc(ODA), v níž viděla klíčový faktor zachování finanční stability– restrukturalizaci dluhu, zhodnocení měny a běžnéstátní výdaje. Roku 2002 získala v průběhu II. Konferen-9999100 1008 Ghassan Dibeh, Zahraniční pomoc a hospodářský rozvojv poválečném LIbanonu, Univerzita Organizace spojených národů– výzkumná práce WIDER č. 2007/37, červen June 2007. Kestažení na: .9 Ghassan Dibeh, Politická ekonomie poválečné rekonstrukcev Libanonu, Univerzita Organizace spojených národů – výzkumnápráce WIDER č. 2005/44 , červenec 2005. Ke stažení na: .110 2210006

ce dárcovských zemí v Paříži asi 10,1 miliardy dolarů,v roce 2007 byla na třetí konferenci přislíbena zahraničnípůjčka (granty a „měkké“ úvěry) ve výši 7,5 miliardy.Ministerstvo financí v poslední zprávě o vývoji (z prosince2009) zdůrazňuje přijetí 3,7 miliardy dolarů z celkemdomluvených 5,87 miliardy. Čísla ukazují, že více nežpolovina těchto zdrojů bude využita na podporu rozpočtu.Výdaje a rozvojZ rozboru veřejných výdajů vyplývá, že dluhová službaa veřejné služby v letech 1997 – 2006 pohlcovaly většinuveřejných zdrojů. Zato výdaje na školství a zdravotnictvípředstavovaly v této době pouhých 15 %, respektive6 %. Kromě toho bylo 88 % výdajů na školství použitona mzdy veřejných zaměstnanců, zatímco 86 % zdrojůurčených pro zdravotnictví financovalo hospitalizacijednotlivců v soukromých komerčních nemocnicích. 10Zdroje určené na rozvoj obou těchto sektorů byly minimální.Libanonský daňový systém byl na počátku 90. letminulého století reformován směrem ke straně nabídky.Nejvyšší daň z příjmů klesla z 32 % na 10 % a finančníspolečnosti byly zdaněny jednotnou sazbou 10 %, sesnížením na 5 % pro společnosti činné ve stavebnictví.Výrobní sektor platí progresivní daň ze zisků mezi 3 %a 10 %. 11 V roce 2001 byla zavedena jednotná 10% daňz přidané hodnoty (DPH).Avšak aktivity založené na výnosech, jako napříkladtransakce s nemovitostmi, bankovní a finančníoperace, stejně jako hazardní hry a letecká přepravaosob i zboží jsou od DPH osvobozené. Z podrobné revizeveřejných příjmů vyplývá, že daně činily v letech 2000- 2009 67 % všech příjmů, přičemž většinu z nich představovalypříjmy z nepřímého zdanění. V roce 2009 činilynepřímé daně 75 % všech daňových příjmů – DPH 32 %,pohonné hmoty 11 %, cla 11 % a ostatní 21 %. Oprotitomu zdanění zisků, mezd, výnosů, úroků a nemovitostíčinilo jen 25 % daňových výnosů.Takto regresivní daňový systém spolu s desetiletímzmražených mezd a restriktivní monetární politikyzhoršil životní podmínky lidí ze střední a nižší příjmovévrstvy. Koncentrace bohatství se v tomto období zvýšilaa nejchudších 20 % Libanonců představovalo jen 7,1 %celkové spotřeby, zatímco nejbohatších 20 % spotřebovalo43,5 %. 12 Přibližně 2 % střadatelů drží 59 % všechbankovních vkladů. 13Přímé zahraniční investice (FDI)V letech 2000-2007 Libanon přilákal nezanedbatelnémnožství přímých zahraničních investic – například28 % celkového FDI, které roku 2003 získala Ekonomickáa sociální komise pro západní Asii – a dosáhl nejvyššípoměr FDI ku HDP. 14 Přímé zahraniční investice se všakTabulka 1: Veřejné výdaje podle typu (1993 – 2009)454035302520151050mzdydluhová službaa splátkyzahraničního dluhujen zřídkakdy orientovaly na sektory reálné ekonomiky(produkci zboží a služeb); většinou šlo o nemovitosti,bankovnictví a turistický ruch (v roce 2007 téměř90 %). 15 Zatímco v roce 2007 byla vydána stavebnípovolení na 9 milionů čtverečních metrů, v roce 2008už to bylo 16,1 milionu. 16 To přímo souvisí s nárůstemarabského FDI o 918 milionů dolarů mezi lety 2007a 2008. 17 Stejně tak i hodnota transakcí v tomto sektoruv období 2003-2008 narůstala průměrně o 17,6 % ročně(a o 54,4 % jen v roce 2008). 18 Tabulka 2 zachycujeskutečnost, že většina tvorby hrubého kapitálu v letech2000-2007 se odehrávala v sektoru stavebnictví. Tytozisky jsou však osvobozeny od zdanění.další běžnévýdajekapitálovévýdaje1993 - 19992000 - 2009další rozpočtové výdaje,nezařazené výdajea celní správaZdroj: Autorova kalkulace založená na údajích zveřejněných ministerstvem financí.Tabulka 2: Tvorba hrubého fixního kapitálu podle typu HDP v období 2000 - 200725201510502000stavebnictví/HDPdalší zbožístrojírenstvíhutnictvínábytekdoprava2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007Zdroj: Autorova kalkulace založená na libanonském státním rozpočtu z let 2000-2007lizaci dluhů. Kromě toho je nutné implementovat dynamickou,proticyklickou finanční architekturu. Vláda musíposkytnout více pobídek, které by nasměrovaly přímézahraniční investice do průmyslu náročného na pracovnísílu a zabránily tomu, aby tyto investice směřovaly pouzedo nemovitostí a finančních aktivit.Strategie na omezení chudoby by měla usilovato víc než jen splnění 1. Rozvojového cíle tisíciletí. Sociálníakční plán je pouze omezenou, krátkodobou intervencí.Rozvojová politika by měla podporovat vznik novýchpracovních příležitostí pro středně a málo kvalifikovanépracovní síly. Musí zajistit přijatelné pracovní podmínkypro chudé – v tomto kontextu zůstávají klíčem proboj proti chudobě pracovní místa v oficiální ekonomice.V neposlední řadě je zapotřebí také reformovat strukturudaňového systému směrem k přímému zdaněnízisků generovaných při transakcích s nemovitostmi a vefinančním sektoru. Pro posílení redistribučního efektu jenutné zavést rovnější systém zdanění. n10 R. Fakhri, Efektivita veřejných výdajů v Libanonu a dalšíchtranzitorních demokraciích, Bejrút, 2010.11 Wassim Shahin, „Libanonská ekonomika v 21. století“, in: DruháLibanonská republika, ed. K. Ellis (Gainesville, Florida: UniversityPress of Florida, 2002).12 Laithy et al., op. cit.13 Fafo, Ministerstvo sociálních věcí a Rozvojový program OSN, „Al-Wadeh Al-Iktisadi Al-Ijtimai, Dirassa L Ahwal L Maisha“, 2004,55–57.14 Ekonomická a sociální komise pro západní Asii, Zprávao přímých zahraničních investicích v roce 2008. Ke stažení na:.15 Libanonský investiční a rozvojový úřad, Výhody investovánív Libanonu. Ke stažení na: .16 Bank Audi, Lebanon Real Estate Report, červenec 2009. Kestažení na: .17 Tamtéž.18 Tamtéž.Social Watch75Libanon

100MAĎARSKO100 9510056Vzorný žák neoliberalizmu je v krizi nejslabším článkem560Přestože Maďarsko bylo první zemí ve východní Evropě, která v roce 1982 přijala předpisy99100999970Mezinárodního měnového 100 fondu, a mělo před svými 100 sousedy značný náskok71ve vývoji, když přijímalotržní ekonomiku, nyní je nejslabší ekonomikou v regionu. Důvodů pro tento vývoj je několik, společněvšak způsobily, že se země zmítá mezi potenciálními sociálními bouřemi – pokud nedojde ke změněIEG of Colombia = 75– a totálním kolapsem velmi zranitelné BCI of Croatia ekonomiky. = 98IEG of Croatia = 75V pozadí číhá fantom pravicového extremizmu,který je živen všeobecnou nespokojeností.98100 100 100100 10000ATTAC MAĎARSKOMatyas BenyikMaďarsko má jednokomorový parlamentní systém, kterémudominují dvě strany: Maďarská socialistická stranaa pravicová Fidesz - Maďarská občanská unie. Demokratickéinstituce se zdají být robustní a pravděpodobnětakové i zůstanou, přestože strany prosazují bezohlednoupolitiku, zaznívá netolerantní rétorika, objevuje se korupcena vysokých postech a politická pravice se radikalizujevůči romské menšině. Politická elita se navzájemosočuje, ale je připravena provádět další reformy podledoporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF).Obyvatelstvo je však silně proti tomu, jak se ukázaloběhem protestů proti nedávné reformě zdravotnictví. 1Na intervenci MMF v roce 2008 nebylo nic nového.Čím se však situace lišila od ostatních krizí, to byla reakcemezinárodních finančních institucí, které podporovalystabilizaci proti bezprecedentní hysterii nadnárodníhosoukromého kapitálu. Jak podotýká László Andor 2 , maďarskýekonom a bývalý člen výboru Evropské banky proobnovu a rozvoj, „explicitním cílem intervence provedenéze strany mezinárodních finančních institucí je zabrániteskalaci sociální krize a ochraňovat obchodní strukturumaďarské ekonomiky včetně výrazné úlohy, kterouněkteré maďarské společnosti hrají v širším regionu“. 3V polovině října 2008 byl ohlášen úvěrový balíčekve výši 20 miliard eur, který měl být využit převážně naortodoxní stabilizační opatření. Kromě toho, že měl pomocimaďarské ekonomice, byl tento balíček signálempro celý region. Ačkoli Maďarsko bylo pravděpodobnějedinou zemí, která se v daném období odhodlala k pro--cyklickému utahování opasků, MMF původně (v říjnu2008) požadoval ještě výraznější snížení deficitu. V dubnu2009, když se moci ujala nová vláda, se MMF a EUdomluvily na zvýšení cílového deficitu z 2,9 % na 3,9 %HDP pro rok 2009 a na 3,8 % pro rok 2010. 41 Tato zpráva byla připravena v únoru 2010. V parlamentníchvolbách v dubnu téhož roku byli vládnoucí socialisté poraženi,posílila extrémně pravicová strana Jobbik a Maďarská občanskáunie (Fidesz) dosáhla jasného vítězství. Nová vláda přislíbilacelou řadu změn, ale sotva se dostala k moci, začala sledovatneoliberální agendu a doporučení MMF a EU.2 V únoru 2010 se László Andor stal novým komisařem EUzodpovědným za zaměstnanost, sociální otázky a inkluzi.3 László Andor, „Maďarsko v období finanční krize: Případová studie“,Debatte: Journal of Contemporary Central and Eastern Europe 17, č.3 (2009). Ke stažení na: .4 Tamtéž.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9810094Děti s ukončenýmGEI = 705. ročníkem10099100 100Asistované porody0Děti, které se dožijí 5 letVzorný žákZatímco většina bývalých socialistických zemí získalačlenství v Mezinárodním měnovém fondu a Světovébance až v roce 1989, Maďarsko tak učinilo už v roce1982, což mu umožnilo přijmout některé tržní reformypodstatně dříve, než tak učinily sousední země. To daloMaďarsku postavení vzorného žáka neoliberalizmu vevýchodní Evropě. Nijak to však zemi nepomohlo zbavitse velkého zahraničního dluhu. Připojila se k „novémusystému“ s největší per capita zadlužeností, ale vládase – na rozdíl od té polské – rozhodla zdržet jakýchkoliprogramů na snížení dluhu.Ačkoli Maďarsko bylo nejvyspělejším z novýchčlenských států Evropské unie, zůstávalo finančně nejvícezranitelné. V rané fázi transformace se poměr dluhuk HDP nesnižoval, ba právě naopak rostl, a „maastrichtskýdluhový poměr“ byl snížen (na přibližně 51 %) jendíky období výjimečně silného přílivu přímých zahraničníchinvestic na konci 90. let. 5Andor potvrzuje, že „je řada dalších důvodů, proč seMaďarsko v době současné mezinárodní finanční krizestalo nejslabším článkem v regionu“. Vzhledem k tomu,že HDP se až v roce 1999 vrátilo na úroveň roku 1989, sepodle jeho názoru všechny vlády uchylovaly k riskantnímfinančním řešením, aby zlepšily faktor „dobrého pocitu“.Jedna vláda rozjela lehkomyslné programy subvencí prokaždého, kdo si chtěl postavit nebo koupit dům, další zvýšilaplaty ve veřejném sektoru o 50 %. Díky ambicióznímuprogramu výstavby silnic získalo Maďarsko nejlepšídálniční síť v regionu, ale zaplatilo za to astronomickým5 Maastrichtský dluh je stanoven pro postup při nadměrnémdeficitu. Jeho poměr k HDP je jedním z kritérií, podle kterýchse u členských států Evropské unie hodnotí stav veřejnýchfinancí. Viz: L. Andor, „Bumerang-efekt v Maďarsku“, TheGuardian, 29. října 2008. Ke stažení na: .Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivita1000Podíl na moci96100 68100BCI of Hungary = 98 IEG of Hungary = 70Vzdělánínárůstem státního dluhu. 6Kromě fiskální politiky sehrála určitou úlohu i politikamonetární, která přispěla k fatální zranitelnosti ekonomiky.Maďarská centrální banka, Magyar Nemzeti Bank(MNB), přistoupila v roce 2001 na paradigma cílováníinflace, které nikdy nebylo myšleno pro použití u malých,otevřených ekonomik, závislých na tocích zahraničníhoobchodu, investic a financí. MNB od ortodoxního uplatňovánítohoto paradigmatu neustoupila ani na jaře 2008,kdy centrální banky po celém světě snižovaly úrokovésazby ve snaze vyhnout se recesi. Až v červenci 2009začala MNB snižovat úrokové sazby. V lednu 2010 inflacenarostla – oproti 4,2 % v roce 2009 – na 6,4 %. 7Podobně se ani ve věci domácích úvěrů denominovanýchv zahraničních měnách neudělalo nic proto,aby zadlužení klesalo, ačkoli mezinárodní pozorovateléupozorňovali na to, že rozšířená měnová substituce byse snadno mohla stát zdrojem finanční nestability, neboťpřispívala k neudržitelně silnému postavení forintu. PodleAndora bylo Maďarsko už od poloviny 70. let nejzadluženějšízemí v regionu. Proto se také stalo obětí obouvelkých finančních krizí posledních 30 let. A je to takédůvod, proč se na počátku října 2008 stalo cílem panickýchspekulací a útěku kapitálu, ačkoli přísná rozpočtovápravidla, platná už od června 2006, výrazně zlepšila fiskálníbilanci (z asi 10 % téměř na 3 % HDP). 8 Andor uvádí,že „úsporná opatření z období 2006-2008, která představovalaobrovské sociální oběti a promarněnou příležitostk růstu, nestačila na napravení omylů předchozíchpěti let, a nezlepšila ani celkový stav ekonomiky, protožeúroveň zadlužení (v poměru k HDP) se ani v období, kdybyla úsporná opatření uplatňována, výrazně nesnížil“. 96 Tamtéž.7 Tamtéž.8 Andor, „Maďarsko v období finanční krize: Případová studie“, op. cit.9 Tamtéž.45100Národní zprávy 76 Social Watch100

Budoucí výzvyFinanční krize představuje pro maďarskou ekonomickoupolitiku komplexní výzvu. Vláda stojí před několikazásadními problémy, k jejichž řešení musí:• v krátkodobém horizontu zastavit hospodářskýpropad a zajistit nárůst likvidity• ve střednědobém horizontu vytvořit rámec pro dynamičtějšírůst• v dlouhodobém horizontu dosáhnout konsenzuv otázce, jak by se maďarský finanční systém dalučinit méně otevřeným, aby ekonomika země nebylatak zranitelná a zmenšila se pravděpodobnost,že v budoucnu dojde k podobným krizímAndor dodává, že „klíčovým motivem tohoto programubude pravděpodobně konvergence k eurozóně, ačkolivpříklady Irska a Řecka dokazují, že přijetí eura samoo sobě neochrání zemi před finančními bouřemi, pokudse nepodaří eliminovat základní nerovnováhy“. 10Podle maďarského Ústředního statistického úřadustoupl počet nezaměstnaných mezi lety 2008 a 2009o 28 %. Během jediného roku stoupla nezaměstnanostze 7,9 % na 10,1 %. Ztráta 98 000 pracovních míst představujepro vládu četné náklady – pokles daňových příjmů,nárůst výdajů na sociální dávky, vyplácení předčasnýchdůchodů a podpory v nezaměstnanosti. Ale kromětoho vznikají i dodatečné společenské náklady v podobězdravotní péče, vandalizmu a drobné trestné činnosti.V tomto kontextu některá z úsporných opatřenívlády – která se dotknou většiny klíčových sociálníchprogramů – zcela jistě nezaměstnanost ještě prohloubí.Jeden příklad za všechny: škrty v rozpočtu postihnouprogramy na podporu začlenění mentálně a psychickypostižených osob na trh práce, čímž se integrace těchtoosob značně zkomplikuje a omezí se jejich naděje nanalezení práce.Veřejné služby a korupceTři největší společnosti provozující hromadnou dopravu,totiž Budapešťská dopravní společnost, státní železnicea maďarské aerolinky, se nacházejí ve stejně nepříjemnésituaci. K tomu, že se pohybují na pokraji bankrotua že nemohou dál provozovat svou činnost bez přísunudotací zvenčí, se u druhých dvou jmenovaných přidáváještě špatné hospodaření a rozsáhlá korupce ve vedení.Konec finanční podpory by pro tyto společnosti mohl mítkatastrofální následky.Na lokální úrovni prožívají místní samosprávy podobnousituaci. Některé z nich už vyhlásily insolvenci,jiné byly donuceny se zadlužit, aby mohly obyvatelůmposkytovat základní služby, a další za tyto služby pronedostatek financí přestaly platit.Kromě toho se i přes soustavnou snahu parlamentuposkytnout zemi právní rámec, který by umožňovalbojovat proti korupci na nejvyšší úrovni podle mezinárodníchstandardů, v tomto smyslu mnoho nezměnilo. 11Ve vyšetřování starých skandálů nebylo dosaženo významnějšíhopokroku a nové se stále objevují. Korupce jev Maďarsku rozšířenější než ve všech ostatních zemíchEvropské unie.EkonomikaHlavním problémem, se kterým se maďarská ekonomikav současnosti potýká, je její přílišná závislost na dovozu.Nejenže na změnu tohoto stavu nebyly podniknutyžádné kroky, ale byl naopak ještě zhoršen neobvyklýma neopodstatněným posílením forintu, nedůslednostíve výběru daní a existencí dovozních pobídek, což jsouvšechno faktory, které společně podkopávají konkurenceschopnostnárodní produkce.Dalším komplexním a nevyzpytatelným problémem,který se zemi nepodařilo překonat a který jíprakticky znemožňuje přenést se přes hospodářskoukrizi, jsou prudce rostoucí úrokové sazby. V tomto ohledusehrál klíčovou roli Mezinárodní měnový fond. Pokaždé,když se vláda pokusí snížit úrokové sazby, začne forintrychle a prudce oslabovat, což národní banku nutí úrokovésazby znovu zvýšit. Kvůli tomu se z maďarské ekonomikystal velký rezervní fond pro zahraniční investoryhledající zaručené vysoké výnosy, kterých by ve svýchzemích nemohli dosáhnout.Jedním ze způsobů, jak by vláda mohla zabránitmonetárním spekulacím a nadměrnému růstu úrokovýchsazeb, by bylo zavést určitou formu kontroly nadpřílivem a odlivem zahraničního kapitálu. Ovšem Mezinárodníměnový fond, na jehož pomoc se země muselaspolehnout, aby se vyhnula bankrotu, je tradičním od-půrcem takových opatření a zakazoval je jako omezováníekonomické svobody. 12 Hrozba náhlého znehodnoceníměny – které by mělo katastrofální dopad na úspory a nahodnotu majetku a vedlo by k dramatickému nárůstuchudoby – zatlačila zemi do slepé uličky.Stabilní spotřebitelské ceny, které jsou základemefektivního fungování každé ekonomiky, v Maďarskuprakticky neexistují. Nejvíce znepokojivý je nárůst cenyelektřiny a zemního plynu, který spolu s propadempříjmů dohnal mnoho domácností k tomu, že účty zaenergie přestaly platit, a to i přes nabídku půjček, sekterou dodavatelé energií přišli ve snaze vyhnout seukončení dodávek..Hrozba společenské nespokojenostiDva nejviditelnější následky současného stavu věcíjsou obrovská nespokojenost se socialistickou vládoua prudký nárůst odporu vůči nadnárodním firmám vespolečnosti. 13 S rostoucím tlakem ve všech částechspolečnosti se hrozba občanských nepokojů zdá stálereálnější. To však neznamená, že obyvatelstvo zeměpřinutí vládu zříci se direktiv Mezinárodního měnovéhofondu nebo zavést reformní opatření na podporu ekonomiky.(Existuje celá řada příkladů zemí, které prosazovalydirektivy MMF přes protesty a dokonce i přesmasová povstání.)Ekonomická nejistota vyvolává mezi obyvatelizemě na jedné straně apatii, na druhé straně různéformy extremizmu, což je patrné například na sílícípopularitě ultrapravicové strany Jobbik. V současnostise v maďarské společnosti objevují i zcela extrémnípravicová hnutí a silný trend historického revizionizmu,který s nostalgií poukazuje na období fašistického hnutía jeho symboly.Nesnášenlivost vůči menšinám a radikální tendencepravice od roku 2006 výrazně zesílily. Došlo k celéřadě útoků proti Romům včetně úmrtí šesti osob a několikaozbrojených napadení. Maďarská garda – hnutí,které otevřeně hlásá xenofobní, protižidovské a protiromskénázory a je úzce spojeno se stranou Jobbik– nadále rekrutuje nové členy a posiluje svůj systémdomobrany proti tomu, co označuje za „cikánskou kriminalitu“,ačkoli Městský soud v Budapešti toto hnutí užv roce 2008 rozpustil a zakázal. n10 Tamtéž.11 Jeden z nejznámějších případů se týkal jednoho z ředitelůMaďarské centrální banky a současného premiéra GordonaBajnaie, kteří převedli velkou část svého majetku na zahraničníúčty.12 Mezinárodní měnový fond nedávno připustil, že určitá mírakontroly nad pohybem kapitálu představuje jisté výhody, ale jenepravděpodobné, že by to Maďarsku prospělo.13 Názor, že ne všechno by mělo být v soukromých rukou, jasněvyjádřili obyvatelé jihomaďarského města Pécs, kde městskýúřad převzal kontrolu nad vodárnou a zabránil tak vstupufrancouzské společnosti Suez.Social Watch77Maďarsko

NĚMECKO59Přehlížení chudoby a životního prostředíSocial Watch NěmeckoUwe KerkowPřestože vláda investovala do bankovního a průmyslovéhosektoru 480 miliard eur v podpůrných opatřeních76a dalších 107 miliard eur v rámci stimulačních balíčků,finanční krize se na německé ekonomice viditelně podepsala.Je pravda, že o práci přišlo méně lidí, než se0původně předpokládalo, 79 ale ti, kdo v zaměstnání zůstali,10099se musí smířit s nižšími příjmy. V roce 2009 se poprvé100 100 100ve více než šedesátileté historii Spolkové republiky zaměstnancidočkali 0,4% snížení reálných hrubých mezda platů (přibližně 100 eur). 1 Tento pokles v příjmu naIEG of Finland = 84hlavu způsobilo především rozšíření práce na částečnýúvazek a snížení přesčasů. Postižen byl zejména sektorvýroby, kde příjem na hlavu poklesl o 3,6 % (ačkoliv přepočtu na hodinovou mzdu šlo o navýšení o 4,4 %).100Nová vláda, která vzešla z voleb v roce 2009, zatím neudělala nic pro chudé a další občany, 56 kterých83se dotkla finanční krize. 100Na trhu 53práce ani ve věcech 100 sociální politiky 100 není70vidět žádný nový 100 směra ožebračování velké části společnosti pokračuje. Kromě toho nehrají v reakci vlády na hospodářskoukrizi žádnou významnější úlohu ani environmentální otázky. Podle Světového fondu na ochranupřírody (WWF) mělo jen 6 z BCI 32 pobídkových of Central African opatření Republic pozitivní = 65 dopad IEG na of životní Central prostředí, African Republic a pouze = 4613 % z nich je možné považovat za udržitelné.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9910097 Děti s ukončenýmGEI = 785. ročníkem100100100 100Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 letvomocemi dost BCI silnými of Germany na to, aby = koordinoval 99 činnostčtyř spolkových ministerstev 4 , která usilují o sníženíchudoby, a účinkoval jako styčný důstojník pro soukroméspolečnosti, jako je například iniciativa Tafel nebocharitativní spolky.” 5Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaPodíl na moci94100 68100Další zhoršení sociálních podmínek8 % stimulačních opatření životnímu prostředí ve skutečnostiuškodilo, a pokud šlo o alokaci finančních zdrojů,100100Asi 6,5 milionu lidí – více než jeden z pěti zaměstnanců Zájem o životní prostředí je pouze teoretický91– podle zprávy Institutu pro zaměstnanost a kvalifikaci Otázky životního prostředí hrály ve vládní odpovědi environmentální kritéria nehrála téměř žádnou roli. 7při Univerzitě Duisburg-Essen pracuje za hodinovou na finanční krizi jen nevýznamnou roli. Většina stimulačníchopatření byla jednoznačně zaměřena na mzdu, která je nižší než minimální mzda. 2 Zároveň výrazněMatoucí a rozporuplná rozvojová politikastoupl podíl zaměstnanců s odbornou kvalifikací,kteří jsou nuceni pracovat v sektoru s nízkou mzdou.Pracovníci bez formální kvalifikace dnes představují jenasi 20 % zaměstnanců tohoto sektoru.Zhoršující se podmínky se dotýkají všech znevýhodněnýchskupin společnosti: v polovině roku 2009expanzi soukromé dopravy. Diskutabilní je zejména institut„šrotovného“, který spočíval 0 v jednorázové státnídávce ve výši 2.500 eur pro každého majitele staršího10099vozu, který jej nechal sešrotovat a koupil si nový. Německýmotoristický svaz (Verkehrsclub Deutschland,100 100VCD) tuto koncepci kritizoval a namítal, že by se pro29Je pravděpodobné, že Německo ani zdaleka nesplnípředběžný cíl pro zvyšování 0 oficiální rozvojové pomoci(ODA) na 0,51 % hrubého národního důchodu do roku2010. Na konci roku 2009 k tomu nový spolkový9750ministr100 100pro rozvoj Dirk Niebel v jednom rozhovoru řekl: „PlánEvropské unie postupovat krok za krokem je projevempočet příjemců potravinové pomoci v programu Tafel ochranu životního prostředí dalo udělat mnohem více, vůle, nikoli závazkem podle mezinárodního práva. S výchozípozicí 0,38 IEG % of neexistoval Malta = způsob, 58 jak bychompoprvé překročil jeden milion obyvatel. 3 Charitativní kdyby dávka byla BCI vázána of Malta na environmentální = 97 kritéria,program Tafel funguje ve většině německých měst,přijímá potraviny, které darují výrobci a prodejci z komerčníhosektoru, a s pomocí asi 40 000 dobrovolníkůposkytuje základní potraviny lidem, kteří nejsou schopnisi je zajistit vlastními prostředky. Předseda Spolkovéhonebo kdyby se celá částka investovala do rozvoje alternativníchdopravních prostředků. Podle názoru VCDby navíc rozvoj veřejné dopravy a dodatečná montážekologických technologií měly větší efekt na vytvářenínových pracovních míst a zlepšování celkové ekologickémohli za jediný rok dosáhnout ODA v poměru 0,51 %.“ 8Německé příspěvky na rozvojovou pomoc v roce 2009dosahovaly výše 11,982 miliardy dolarů oproti 13,981miliardy dolarů v roce 2008. Tento propad o téměř 2miliardy dolarů způsobil především konec rozpočtovýchsituace. 6 100100100sdružení Tafel, Gerd Häuser, požadoval, aby vláda jmenovalakomisaře pro boj s chudobou, „vybaveného pra- Z celkové analýzy environmentálních dopadů ru ODA/GNI z 0,38 % na 0,35 %. 9 Spolková kancléřkaodpisů odpuštěných dluhů a odpovídá poklesu pomě-9653ekonomických stimulačních balíčků, kterou vytvořilSvětový fond na ochranu přírody, vyplývá, že jen 6 z 32 7 Von Sebastian Schmidt, Florian Prange, 43 Kai Schlegelmilch,1 Spolkový statistický úřad, „Vývoj mezd v průběhuhospodářské krize roku 2009“, tisková zpráva č. 117, 25.balíčky dlouhodobě udržitelné?“ (“Sind die deutschenbřezna 2010. Ke stažení na: . 100 711002 Institut pro zaměstnanost a kvalifikaci, „Zpráva 2009-05“,4 Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí; Spolkové8 „Stupňový plán EU není mezinárodněprávně závazný“ (“EUčervenec2009. Ke stažení na: .ministerstvo rodiny, seniorů, žen a mládeže; SpolkovéStufenplan ist keine völkerrechtliche Verpflichtung”), Domradioministerstvo zdravotnictví a Spolkové ministerstvo financí.online, 18. listopadu 2009. Ke stažení na: . IEG of Slovenia = 65milion“, 12. června 2009. Ke stažení na: .6 Podklady VCD. Ke stažení na: .9 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),„Rozvojová pomoc v roce 2009 vzrostla a většina dárců splní1000010001000VzděláníJedinou pobídkou,IEG of Germanykterá měla=podle78zprávy přímývliv na životní prostředí, jsou investice do energetickýchúspor v oblasti bydlení. To, co naopak úplně scházelo, byl„inovativní přístup k omezení dopravy a podpora energetickyúsporných produktů a výrobních procesů“. Přibližně117310010010093100100Národní zprávy 78 Social Watch100 10010093

Angela Merkelová však prohlásila: „Zavázali jsme sea i nadále jsme odhodláni splnit Rozvojové cíle tisíciletípro Afriku. Usilujeme o splnění cíle věnovat do roku 20150,7 % našeho hrubého národního důchodu na rozvojovoupomoc. To je mimo jiné i morální zodpovědnost.“ 10Aby Německo tohoto cíle dosáhlo, musela by seODA každoročně, počínaje tímto rokem, zvýšit o zhruba 2miliardy eur. V roce 2010 však rozpočet Spolkového ministerstvapro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ),které vyplácí přibližně 54 % německé rozvojové pomoci,stoupl jen o 256 milionů eur na 6,07 miliardy eur. 11 Celkováněmecká ODA dosáhne v roce 2010 přibližně 0,4 %hrubého národního důchodu. 12Co však německé rozvojové spolupráci v současnostiobzvlášť schází, to jsou ambice bránit klimatickýmzměnám. Ještě před kodaňskou Konferencí OSN o klimatickýchzměnách přislíbilo Německo 420 milionů eurna mezinárodní ochranu klimatu. 13 Na počátku března2010 však vyšlo najevo, že jen jedna šestina této částky– 70 milionů eur – jsou opravdu „nové peníze“. 14Jedním z aspektů, které stále silněji ovlivňují rozvojovoupolitiku, je civilně-vojenská spolupráce. Zejménav Afghánistánu, kde německá armáda, Bundeswehr,tvoří část intervenčních sil, panuje velká snaha propojitvojenské strategie s rozvojovou pomocí. Charitativníorganizace Welthungerhilfe popisuje situaci následovně:Propojení vojenského a rekonstrukčního mandátuzpůsobilo vážné problémy. Vzhledem k tomu, že se rozvojovápomoc, kterou poskytují provinční rekonstrukčnítýmy, stala součástí vojenské strategie, opoziční sílyv současnosti napadají i rozvojové pracovníky – ačkolijsou politicky neutrální a řídí se pouze principy poskytováníhumanitární pomoci. 15Německo upírá postiženým dětem právo na účastve většinovém školstvíVernor Muñoz, zvláštní zpravodaj OSN pro právo navzdělání, navštívil Německo na počátku roku 2010a opětovně vyjádřil kritiku vůči vzdělávacímu systému,který podle něj nenabízí ve většinovém školstvídostatek míst pro děti s postiženími jako Downůvsyndrom. Ačkoli je inkluzivní školství jedním z požadavkůÚmluvy OSN o právech osob se zdravotnímpostižením, kterou Německo v roce 2007 ratifikovalo,asi 400 000 postižených dětí (85 %) navštěvujezvláštní školy. A1Muñoz už v roce 2007 ve své zprávě pro Radupro lidská práva vyjádřil přesvědčení, že „procesklasifikace, který se odehrává na nižším sekundárnímstupni (...) nehodnotí studenty adekvátnímzpůsobem a místo toho, aby působil inkluzivně, jeexkluzivní; během své návštěvy si totiž měl příležitostověřit, že například děti z chudých rodin a dětimigrantů – ale i postižené děti – jsou klasifikačnímsystémem negativně ovlivňovány.“ B2A1 Christian Füller, „Lidská práva ne na měsíci“(“Menschenrechte nicht für den Mond”), taz.de, 9. července2009. Ke stažení na: .B2 Human Rights Council, „Zpráva zvláštního zpravodajepro právo na vzdělání, Vernor Muñoz. Dodatek: Cesta doNěmecka, 13. – 21. února 2006“ (“Report of the SpecialReakce vlády na tuto zprávu se skládá jen z několikaodstavců, ve kterých se nevyjadřuje k podstatěkritiky: „Povinná školní docházka se týká [postiženýchdětí] stejně jako dětí a mladých lidí bez postižení.(...) Žáci s postižením jsou vyučováni buď ve většinovýchškolách společně s nepostiženými žáky, anebove speciálních školách (Sonderschulen) a školáchpro děti se zvláštními potřebami (Förderschulen).“ C 3Ve skutečnosti se však problémem zabývá intenzivněji,než by se z výše uvedeného citátu mohlo zdát.V roce 2008 byl německý Institut pro lidská právapověřen monitorováním implementace Úmluvy. D4Prostředky pro tento průzkum poskytuje Spolkovéministerstvo práce a sociálních věcí a roční rozpočetna monitoring činí v současnosti 430 000 eur. nRapporteur on the right to education, Vernor Muñoz.Addendum: Mission to Germany, 13–21 February 2006”), A/HRC/4/29/Add.3.C3 Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum, „Zprávazvláštního zpravodaje OSN pro právo na vzdělání“ (“Berichtdes UN-Sonderberichterstatters für das Recht auf Bildung”).Ke stažení na: .D4 Viz .své závazky pro rok 2010“ (“Development Aid Rose in 2009 andMost Donors Will Meet 2010 Aid Targets”), tisková zpráva, 14.dubna 2010. Ke stažení na: .10 Spolková vláda, „Vyjádření spolkové kancléřky Merkelovév doslovném znění“ (“Regierungserklärung von BundeskanzlerinMerkel im Wortlaut”), rozhodnutí vlády, 10. listopadu 2009.Ke stažení na: .11 BMZ, „Německé Ministerstvo pro rozvoj přes nepříznivéprostředí bere závazky Německa vážně“ (“In Spite of DifficultEnvironment, Germany’s Development Ministry TakesGermany’s Commitments Seriously”), tisková zpráva, 19. března2010. Ke stažení na: .12 Evropská unie, „Kde EU stojí v otázce financování rozvoje a kamby měla směřovat?“ (“Where is the EU in Terms of Financing forDevelopment and Where Should the EU Go?”), tisková zpráva, 21.dubna 2010. Ke stažení na: .13 Focus online, „Německo je připraveno zaplatit 420 milionů naochranu klimatu“ (“Deutschland zur Zahlung von 420 Millionenfür Klimaschutz bereit”), 11. prosince 2009. Ke stažení na:.14 Spiegel online, „Vláda skrblí při platbách chudým zemím naochranu klimatu“ (“Regierung Knausert bei Klimaschutz-Zahlungen an Arme Länder”), 5. března 2010. Ke stažení na:. Viz také: .15 Welthungerhilfe, „Rozvojová pomoc pro Afghánistán:Bezpečnostní situace nebyla nikdy tak výbušná jako dnes“(“Entwicklungshelfer in Afghanistan: ‘Nie war die SicherheitslageCelková podpora Spolkového ministerstva pro hospodářskouspolupráci a rozvoj pro Afghánistán v roce2009 dosahovala hodnoty 144 milionů eur, 16 čímž seAfghánistán stal největším příjemcem německé rozvojovépomoci. 17 Niebel však na Londýnské konferencio Afghánistánu na počátku roku 2010 oznámil, žepříspěvek bude navýšen až na 250 milionů eur ročně.„K tomuto účelu použijeme pro období do roku 2013miliardu eur,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva. 18 Prosrovnání: Civilní mírová služba (kterou Německo v roce1999 založilo jako nový nástroj mírového působenía prevence krizí) dostala v roce 2009 i 2010 na své aktivity30 milionů eur ročně. 19so explosiv wie jetzt’”). Ke stažení na: (12. dubna2010).16 BMZ, „Dodatečné prostředky na stabilizační opatřenív Afghánistánu a pro podporu státní správy v Pákistánu“(“Additional Funds for Stabilisation Measures in Afghanistan andfor Fostering Good Governance in Pakistan”), tisková zpráva,24. listopadu 2009. Ke stažení na: .17 Terres des Hommes a Welthungerhilfe, „Kurs na Kodaň“, Pravdao rozvojové pomoci (“Kurs auf Kopenhagen,” Die Wirklichkeit derEntwicklungshilfe), 17 (2009), 57. Ke stažení na: .18 BMZ, „Plánované posílení civilní rekonstrukce v Afghánistánu“(“Civilian Reconstruction in Afghanistan to Be Strengthened”),tisková zpráva, 28. ledna 2010. Ke stažení na: .19 Tamtéž, 55.Pohyb vpředVláda musí klást větší důraz na hospodářská stimulačníopatření, která jsou udržitelná a která se zaměřují narostoucí počet lidí žijících v chudobě. Zajistit, aby lidémohli uspokojovat své každodenní potřeby, je úloha,která podle Social Watch představuje ve vyspělých ekonomikáchjednu ze základních funkcí státu.Pokud se týká rozvojové spolupráce, musí Německodostát svým závazkům v ODA a věnovat víceprostředků na ochranu klimatu. V případě Afghánistánupožaduje organizace Welthungerhilfe striktní separacimandátů s tím, aby se Bundeswehr staral o bezpečnosta rozvojoví poradci o rozvoj. S ohledem na finančnírozsah podpory, kterou Německo této zemi poskytuje,získává tento požadavek na závažnosti. nSocial Watch79Německo

100NIKARAGUA(Omezené) období tzv. „demografického bonusu“024Vláda se nesnaží využít tzv. „demografický bonus“, který zemi pro následujících 20 let nabízí jedinečnou8783469781příležitost k rozvoji. Vzhledem k tomu, 42100 že podíl obyvatelstva 100 mladšího 18 let každoročně klesá, přicházíprávě teď vhodná příležitost investovat do vzdělávání nové generace, která bude schopna zvýšit úroveňpříjmů na hlavu. Rozvojové plánování by mělo upřednostňovat veřejné vzdělávání a směrovat do tohotoIEG of Suriname = 56sektoru v příštích 10 letech minimálně BCI of Uganda 7 % hrubého = 69IEG of Uganda = 67domácího produktu (HDP), aby byly dosaženy základnívzdělávací cíle. Pokud Nikaragua nebude investovat do vzdělávání nyní, bude na to už příliš pozdě.97100 100 100100 100100078100037100100Coordinadora Civil 1Adolfo Acevedon/d1 Coordinadora Civil se skládá z asi šesti set nevládníchorganizací, sítí a jednotlivců z celé Nikaraguy.2 IPS, „A la caza del último analfabeto“, 0 20. července 2007. Kestažení na: .n/dn/d3 La Prensa, „Nicaragua con bajo acceso a educación secundaria“(Nikaragua 100trpí nedostatečným přístupem k sekundárnímu 100školství), 14. března 2010. Ke tažení na: .4 Národní statistický úřad, VIII Censo de Población y IV de Vivienda,květen 2006. Ke stažení na: .Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)100100100BCI = 81GEI = 52Děti s ukončenýmPodíl na mociNikaragujský vzdělávací systém je poměrně 52 zpátečnický,72 5. ročníkema to nejen pokud jde o pokrytí, ale i z hlediska kvality. Jen86 % dětí ve školním věku skutečně nastoupí na základníškolu a jen 40 % z těch, kteří nastoupí do první třídy, se200dostanou do šestého ročníku. 2 Pouhých 45 % mladých00lidí nastupuje na střední školu a jen 44 % z těch, kteří369972ji začnou studovat, ji úspěšně dokončí. 3 Když vezmeme 9774979999100 100 100v úvahu, že ukončené středoškolské vzdělání je minimální100 100100 100100podmínkou k tomu, aby člověk začal stoupat nad hra-Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělánínici chudoby, existuje jen jediný možný závěr: Nikaraguasvé občany nepřipravuje IEG of na takový USA 74 život, jaký by měli mít. „Demografický BCI bonus“ of nicaracgua a snižování = 81 chudoby postrádá jakýkoli IEG zdroj of příjmů, nicaragua a to dále omezuje jejichTo má velmi negativní dopad na rozvoj země, zejménaOdhaduje se, že nikaragujská pracovní síla se každým samostatnost spolu se skutečností, že nemají mož-s ohledem na současnou demografickou situaci. rokem rozroste o 118 000 mladých lidí, což je největší nost ovlivnit, jakým způsobem budou využity zdrojePodle sčítání obyvatelstva z roku 2005 4 se populace nárůst v celých dějinách země. Tento proces se nazývádomácnosti.v produktivním věku (15 – 59 let) rychle rozrůstá. Mezi„demografickým bonusem“ (či „demografickou Pokud však země chce využít „demografickéholety 1995 a 2005 se počet obyvatel v této věkové kategoriizvýšil o bezprecedentních 29,2 % s ročním nárůstem venkovských oblastech, ačkoli 99 v těch není tento vývoj rychle podařilo zemím v jihovýchodní Asii, je nutné do-dividendou“) a odehrává se nejen ve městech, ale i ve bonusu“ na snížení chudoby tak, jak se to relativně100100100kolem 2,6 %, což je podstatně více než průměrný nárůst tak markantní.přát lidem v produktivním věku vhodné vzdělání a školení,obyvatelstva (1,78 %). V roce 1990 52spadalo do věkové Z makroekonomického hlediska to znamená,aby se mohli ucházet o vysoce produktivní a dobřeskupiny lidí mladších 15 let asi 46 % Nikaragujců, 49,3 % že pokud tato rozrůstající se pracovní síla najde produktivníplacené pracovní pozice. Kromě toho musí být formálníbylo v produktivním věku a jen 4,8 % dosáhlo důchodovéhozaměstnání, bude se ekonomický růst země29sektor ekonomiky schopen práci tohoto druhu efektivněvěku. Na každé dítě mladší 0 15 let tedy připadalo 1,1 zrychlovat. Pokud k tomu 0dojde, dokud klesá nárůst poskytovat.0dospělého v produktivním 51 věku.počtu obyvatel, zvýší se tím průměrný důchod na9098Dnešní populace mladší 15 let však představuje 99 hlavu, a protože se rodí méně a méně dětí, 100nabízíBonus nebo sociální katastrofa? 9890100 100 100mnohem menší procentní podíl na celkovém počtu obyvatelstva,100 100se možnost zvýšit investice na hlavu, které proudí100 Většině Nikaragujců, 68100kteří v tuto chvíli dosáhli nebo brzy 100přičemž jde o úbytek v absolutních číslech. do jejich vzdělání. Urychlení ekonomického růstu by dosáhnou produktivního věku, se dostalo jen (rozsa-V roce 2005 představovaly děti mladší 15 let pouze tedy mohlo být zkombinováno s výrazným omezením hem i kvalitou) nedostatečného vzdělání. To je zřejmé,or = 91 34,6 %, zatímco IEG podíl of populace El Salvador v produktivním = 68 věku chudoby. BCI of Cyprus = 96 vezmeme-li v úvahu, IEG of že Cyprus průměrná = délka 65 školní docházkyvzrostl na 56,5 % a lidé starší 60 let tvořili zbývajících Příkladem země, která tuto politiku úspěšně implementovala,v těchto ročnících a ve vrstvách s nejnižšími příjmy5,6 % obyvatelstva. To znamená, že v roce 2005 na každéje Jižní Korea. V 50. letech minulého sto-činí pouhých 3,2 až 5,1 roku. 6dítě mladší 15 let připadalo 1,53 dospělého. letí byla tato země chudší než většina států v Latinské Podle nejnovější „Zprávy o chudobě“, kterouNejdůležitějším aspektem tohoto demografického Americe, ale za několik desetiletí se téměř úplně zbavila o Nikaragui vypracovala Světová banka, jsou lidé, kteříposunu je skutečnost, že zatímco dětí ve společnosti chudoby.nedokončili středoškolské vzdělání, tj. ti, kteří za sebou100100100ubývá, prudce narůstá počet dospělých, kteří se stávají Nezbytnou podmínkou využití 99 tohoto „demografickéhomají méně než 11 let školní docházky, téměř neodvrat-součástí pracovní síly země.bonusu“ je však nejen to, aby se počet obyvatel ně odsouzeni k životu pod hranicí chudoby. 7 Teprvev produktivním věku rychle zvětšoval, ale také to, aby u jednotlivců, kteří absolvovali 11 let školní docházky,co největší podíl těchto obyvatel skutečně našel na trhu čili dokončili střední školu, se průměrné 42 příjmy začínajípráce vhodné zaměstnání. V tomto směru představuje zvedat (těsně) nad hranici chudoby.jednu z nejvýraznějších překážek 0 pro Nikaraguu sku-Asi 76 % populace mladší 0 18 let, tedy většina ni-tečnost, že účast žen na pracovním trhu je zde tradičně karagujské mládeže, žije v 60 % nejchudších domácností.To znamená, že většina mladých lidí v 97 zemi má0velmi nízká,99protože jsou nuceny starat se o 100 děti. Jen9955100 36,7 % 100 žen v produktivním věku se pohybuje 100 na trhu100 100100práce. 5 To znamená, že 63 % žen ve věku 15 – 59 let6 Adital, „Nicaragua en la encrucijada de la ‘transicióndemográfica’“, 3. listopadu 2009. Ke stažení na: .r = 77 5 „Nicaragua desperdicia BCI of sus Italy mejores = 96 IEG of Italy = 64años“, La Prensa,16. července 2010. Ke stažení na: .7 Viz „7% del PIB a Educación nos sacará de la pobreza“, ElNuevo Diario, 12. března 2010. Ke stažení na: .Národní zprávy 80 Social Watch100

jen velmi omezený přístup ke vzdělání. Když vezmemev úvahu silnou pozitivní korelaci mezi průměrnou úrovnívzdělání a výší příjmů, znamená to, že většinu lidíčeká v příštích 50 letech namáhavá práce v neformálníekonomice, která jim nikdy neumožní přenést se nadhranici chudoby.Z analýzy struktury nikaragujského pracovníhotrhu vyplývá, že téměř 70 % pracovních příležitostív neformálním sektoru je nejistých. Asi 65 % zaměstnanostidnes představují řemeslníci a lidé pracující „navolné noze“ či v malých ekonomických jednotkách,které tvoří jednotlivec či rodina ve městě či na venkově,a které čítají 1 až 5 lidí. Nemají tedy naprosto žádnýpřístup k finančním zdrojům. To odráží národní profil,podle kterého je většina domácností nucena věnovatse nějaké ekonomické aktivitě, aby si zajistila základníprostředky k přežití.Tato situace je výsledkem rozvojového modeluzaloženého na „komparativní výhodě“, který byl v zemiprosazován po více než dvě desetiletí. Tento modelpočítal s komparativně velkou nabídkou pracovníchsil, ale i s tím, že tyto pracovní síly jsou velmi málokvalifikované, čímž jsou vedeny k práci za velmi nízkémzdy. Jedním z následků tohoto stavu je skutečnost, žechudoba a nerovnost nevyhnutelně přecházejí z jednégenerace na druhou.Největší nárůst populace v produktivním věkuv dějinách země by potenciálně mohl představovatpříležitost ke snížení úrovně chudoby za relativně krátkoudobu. Ale tato příležitost dosud nebyla využita, a topředevším ze dvou shora uvedených důvodů: Zaprvéproto, že většina mladých lidí, kteří se dostávají do produktivníhověku, dosáhla jen nízké úrovně vzdělání, cožje odsuzuje ke špatně placeným pracovním pozicím.A zadruhé proto, že jen 53 % populace v produktivnímvěku skutečně vstupuje na pracovní trh, což je dánovelmi nízkou mírou participace žen.Následky této neschopnosti využít demografickýbonus zasahují daleko za bezprostřední či střednědobýčasový horizont. Nikaragua nejen přichází o velkoupříležitost, ale zároveň zasévá semeno budoucí sociodemografickékatastrofy.Bonus a demografická nevýhodaJen 20 % nikaragujské pracovní síly se podílí na programusociálního zabezpečení, takže 80 % pracujících, kteří dosáhlidůchodového věku, odchází na odpočinek bez úspora podpory a jsou odkázáni pouze na rodinné příslušníkya na charitativní organizace. Tato závislost by se mohlaještě posílit kvůli současnému důchodovému systému,v němž současné výdaje pokrývají především příspěvkypracujících. V následujících letech bude počet důchodců,a tím i množství peněz vyplácených na důchodech, narůstataž do té míry, kdy příspěvky pracujících účastníkůnebudou stačit na to, aby pokryly výdaje systému.Podle omezeného množství dostupných informacíÚstav sociálního zabezpečení (INSS) přibližně v roce 2016přestane být schopen pokrývat vyplácené důchody přistávající úrovni příspěvků a tento deficit se bude nadálezvětšovat. Aby INSS dostál svým závazkům, bude nucenpoužít technické rezervy, které za dobu své existence naakumuloval,ale odhaduje se, že tyto rezervy vydrží jen doroku 2020. Zazněly návrhy na „reformu parametrů“, alei ta by celému systému dopřála přinejlepším dvacetiletýodklad nevyhnutelného konce.Pokud se situace nezmění, budou za 25 až 30 let,tedy v době, kdy se populační trend naplno projeví, lidév důchodovém věku stále více a více závislí na pracujících.Ovšem tou dobou se počet obyvatel v této věkové kategoriizačne znovu snižovat.Většina pracujících bude v okamžiku, kdy dosáhnedůchodového věku, pravděpodobně zaměstnána v neformálnímsektoru a tím odsouzena k chudobě. „Demografickýbonus“ pomine ve chvíli, kdy podíl lidí v produktivnímvěku přestane narůstat oproti podílu závislé populace(děti, důchodci) a začne znovu klesat. S nárůstem podíluzávislé populace bude progresivně klesat příjem na hlavua tím i příjem domácností. Demografický bonus se takpostupně stane demografickou nevýhodou.Budoucnost se musí změnit dnesPodle Jorge Campose z Populačního fondu OSN v Nikaraguise „demografická příležitost, která se dnes nabízí,nebude víckrát opakovat a potrvá jen omezenou dobu.Pokud ji stát bude chtít využít, bude muset už od této chvílevhodným způsobem investovat dostatečné množstvíprostředků. Kromě toho musí dojít k zavedení vhodnýchpolitických opatření, která mladým lidem umožní vstupna trh práce s odpovídajícím vzděláním, dovednostmia zdravotním stavem. Pokud země nedosáhne tohotostavu včas, jinými slovy pokud na jeho dosažení nezačneokamžitě pracovat, promění se tato příležitost v sociálníkatastrofu s vysokou mírou nezaměstnanosti, nejistotouobyvatel a masovou emigrací, která celou situaci nepochybněještě zhorší.“ 8Je nutné investovat minimálně 7 % HDP do veřejnéhovzdělávacího systému. Teprve pak může zeměpomýšlet na dosažení základních cílů ve vzdělávání:• 100% docházky do prvního ročníku základní školy,• 80% úspěšnosti při získávání základního vzdělání,• 75% úspěšnosti při získávání středoškolskéhovzdělání,• průměrně 9 let školní docházky v celé populaci.K dosažení investic ve výši 7 % HDP je nutné současnérozpočtové prostředky vyhrazené pro ministerstvoškolství zdvojnásobit, nebo je přinejmenším navýšit naekvivalent 6 % HDP. Ale podle oficiálních projekcí serozpočet pro tento rezort, který v roce 2009 představoval4 % HDP 9 , bude v následujících letech spíše zmenšovat.V roce 2013 má činit pouze 3,55 % HDP. Tato pochmurnásituace nastane jen dva roky před koncem období stanovenéhok dosažení Rozvojových cílů tisíciletí.Rozvojové cíle tisíciletí požadují, aby do roku 2015všechny děti dostaly možnost dokončit cyklus základníhovzdělání. V současnosti je dosažení tohoto cíle zcelanerealistické; je zapotřebí masivních investic do školství,aby se do budoucna docílilo radikální změny. Tato variantaje však velmi nepravděpodobná, protože země nečiníani sebemenší pokroky v nápravě stávající situace.Podíl mládeže na nikaragujské populaci klesá. Tímklesá i počet dětí a dospívajících, do kterých by bylozapotřebí investovat, protože to jsou právě oni, kdo zemimohou zbavit chudoby. Správný čas na investování domládeže a změnu budoucnosti země je právě teď. Pokudse tento krok odloží na zítřek, může být už příliš pozdě. n8 Adital, op. cit.9 Tamtéž.Social Watch81Nikaragua

POLSKOZahraniční pomoc postrádá jasné vymezení100082100110Polsko, někdejší příjemce rozvojové pomoci, je dnes dárcovskou zemí,81jednou z těch, které se snaží8785uzavřít rozvojovou propast mezi státy 44100 světa. Ale i přes 100 tuto svou novou 100 úlohu na politické scéně se 100 zeměstále potýká s vedlejšími efekty transformace v tržní ekonomiku. Kromě toho se v národní ekonomice,a následně i v domácnostech, citelně projevil dopad světové finanční krize.BCI of Kenya = 71IEG of Kenya = 59Network of East-West Women / NEWW-PolskoAgnieszka NowakováMonika Popowová100Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 9910097 Děti s ukončenýmGEI = 705. ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociNa počátku ekonomické transformace v roce 1989 se47polský hrubý domácí produkt (HDP) prudce propadl45a míra chudoby dramaticky vzrostla. Národní statistický0úřad odhaduje míru extrémní chudoby na 5,6 % v roce002008 oproti 6,6 % v roce 2007. Míra relativní chudoby98100činila v roce 2007 17,3 % a v roce 2008 dosáhla 17,6 99 %.996996100 100 63100100 100100 100Procento lidí, žijících v domácnostech s výdaji nižšíminež práh chudoby, kleslo z 14,6 % v roce 2007 na Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělání10,6 % v roce 2008. 1IEG of Peru = 70Nicméně rozdíly mezi různými sociálními skupinamiŠkolství BCI of Poland = 99IEG of Poland = 70Polsko výrazně zaostává v přiznání sexuálníchse prohlubují. Je velmi pravděpodobné, že současný Polsko se může pochlubit vysokou dostupností celého vzdě-a reprodukčních práv. Omezený přístup k antikoncepcipokles v příjmech rodin povede k dalšímu ožebračení lávacího systému. Všeobecný přístup ke vzdělání je zaručen a nedostatek poradenství v oblasti rodinného plánovánístřední a nižší třídy. Sílící sociální vyloučení ovlivňuje a gramotnost dosahuje téměř 100 %. V populaci starší 16 let či kvalitní péče o budoucí matky představují porušenídemokratický proces: Jen 25 % Poláků má pocit, že jsou ženy více vzdělané než muži: 19,5 % žen má ukončené lidských práv, za které byla země mnohokrát káránamohou ovlivnit chod státu, 72 % je přesvědčeno, že to středoškolské vzdělání a 9 % absolvovalo vysokou školu, ze strany celé řady mezinárodních agentur. Výbor pro100100100není v jejich silách. 2zatímco u mužů jde o 16,4 %, respektive 96 14,8 %. 5 odstranění diskriminace žen (CEDAW) Polsku doporučilMezi skupiny nejvíce ohrožené sociálním vyloučenímPřesto je polský vzdělávací systém i nadále diskri-implementovat opatření na zlepšení přístupu žen kepatří chudé rodiny, rodiče samoživitelé, sirotci, minační vzhledem k genderu, zejména na vysokoškolské zdravotní péči a požadoval provedení výzkumu zaměře-handicapovaní, chronicky nemocní 37 a staří lidé. Vzhledemúrovni. Ženy představují polovinu studentek, někdy do-45ného na rozsah, příčiny a následky ilegálně prováděnýchk tomu, že úloha pečovat o děti a staré či handicakoncei více, ale nepodílejí se na rozhodovacím procesu. potratů a jejich dopadu na zdraví žen. 7pované členy rodiny připadá zpravidla 0 ženám, je možné Kromě toho se rozšiřuje genderová 0 propast ve mzdách, Zároveň platí, že služby 0 spojené s porodem, jakopředpokládat, že budou chudobou postiženy výrazněji povyšování na lepší pracovní pozice i pracovních podmínkách.například epidurální anestetika na požádání bez lékař-87 než muži. 3 8183100Vysoké školství také přehlíží problém 99 hledání ského předpisu se platí extra z vlastních prostředků. 97100 100 100Podle Národního statistického úřadu činila míra registrované100 100rovnováhy mezi profesní kariérou a rodinným životem.100 64100Ženy musí dále platit vysoké částky, pokud chtějí, abynezaměstnanosti na konci roku 2009 8,5 % Diskriminaci žen ve vědecké obci jasně ilustruje skuteč-byl u porodu přítomen partner, anebo pokud chtějí cokoli- 8,2 % u mužů a 8,8 % u žen. 4 K tomu je nutné dodat, nost, že přestože 65 % absolventek vysokých škol jsou nad rámec standardní péče. To prohlubuje propast meziže v Polsku je pro ženy, IEG of zejména Uganda pro = ženy 67 starší 50 let, ženy, jejich účast BCI v of akademickém Uruguay = životě 98 po dosažení bohatými a chudými. IEG of Uruguay = 69těžké najít uplatnění na trhu práce, a zároveň chybí zákonnápodpora, která by omezovala diskriminaci žen na postgraduálního studia, 35 % habilitovaných vyučujících prvního titulu klesá: ženy představují 49 % absolventůImigracepracovním trhu, například neochotu je zaměstnat kvůli a jen 16 % těch, kteří získají plnou profesuru. 6Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie má Polskorelativně krátkou imigrační historii. Migrační politikajejich rodičovské úloze.Zdravotní péčezemě se dlouhá léta soustředila spíše na emigraci než100100 94100Systém zdravotní péče je financován z veřejných rozpočtů.na imigraci. V období 1989 – 2004 se imigrační politikaPřestože se na poskytování zdravotní péče spolu stala aktuálním problémem, zejména s ohledem na plá-se státem podílejí soukromé i veřejné instituce, systém nované přistoupení k EU. Mezi1 Národní statistický úřad. Situace domácností v roce 2008 ve48 témata, která se v tétosvětle průzkumu rozpočtu domácností. Ke stažení na: .0může dovolit drahou zdravotní 0 péči a vysoce kvalitní etnických Poláků ze zemí 0bývalého Sovětského svazu2 Centrum pro výzkum veřejného 36 mínění. Ke stažení na: .5499999998100 3 Nadace 100 Feminoteka. Ženy v Polsku v průběhu transformace 100 5 Národní 100 statistický úřad, Zpráva o příjmech a životních 100 7 Agnieszka 100 Nowaková, „Postavení žen v Polsku: Permanentní 1001989-2009. Ke stažení na: [polsky].stažení na: .zpráva o situaci na pracovním IEG of nicaragua trhu. Ke stažení na: .univerzitách“, Mnichov, 2008, 22..100Národní zprávy 82 Social Watch100 10010099

Vzhledem k tomu, že Polsko je relativně chudázemě, úřady problematiku imigrace podceňují. Teoretickyse Polsko drží politiky integrace, založené naevropských standardech; skutečnost je však taková,že cizinci, kterým se podaří začlenit se do společnosti,toho dosahují převážně díky vlastnímu odhodlání a úsilí. 9Vstup do Evropské unie v květnu 2004 vyžadovalzačlenění unijních norem a směrnic do domácí legislativya vytvoření potřebných institucionálních kapacit.V červnu 2004 vstoupil v platnost Zákon o podpořezaměstnanosti a institucích pracovního trhu, kterýspecifikuje, komu je možné udělit pracovní povolení,povolení k dočasnému pobytu, „tolerovaný pobyt“ čistatus „dočasné ochrany“. Přestože došlo k institucionálnía legislativní adaptaci na standardy EU, Polskodosud nevytvořilo imigrační politiku, která by zahrnovalaintegraci cizinců. Namísto toho se politická opatření soustředilana uprchlíky, na repatriaci etnických Poláků a naudělování občanství manželům a manželkám polskýchstátních příslušníků. 10Neexistují žádné struktury, které by imigrantůmumožňovaly ovlivňovat politická rozhodnutí na jakékoliúrovni. Neexistují konzultační orgány ani sdruženíimigrantů a neprobíhá ani diskuse o možnosti udělitimigrantům volební právo v místních volbách. Toto témadosud neotevřela ani vláda a politické strany, ale aninevládní organizace či samotní imigranti. 11 Zatím se aktivníobčanská participace imigrantů omezuje na aktivityzaměřené na zlepšení sociální a ekonomické situacev jejich vlastních komunitách a udržování etnické, náboženskéa kulturní identity.Rozvojová pomocV roce 2008 dosahovala polská oficiální rozvojová pomoc(ODA) částky 900 milionů zlotých (272,6 milionudolarů), což odpovídalo 0,08 % hrubého národního důchodu.V roce 2006 dosahovala ODA výše 922,2 milionůzlotých (279,3 milionů dolarů). To znamená, že poprvéod chvíle, kdy se Polsko stalo členem Evropské unie, seúroveň polské ODA snížila. V roce 2008 země neučinilažádný pokrok směrem k tomu, aby zajistila stálý nárůstODA, a to i přesto, že v roce 2010 měla polská ODAdosáhnout úrovně 0,17 % HND a do roku 2015 dálestoupat až na 0,33 %. 12Polská ODA se skládá z multilaterální spolupráce(poskytované prostřednictvím mezinárodních organizací)a bilaterální spolupráce (poskytované přímo pro-střednictvím polských institucí a dalších orgánů). Multilaterálníspolupráce se skládá z přípěvků do rozpočtůEvropské unie a dalších mezinárodních institucí a zespolupráce s mezinárodními fondy, jako jsou napříkladagentury OSN, Evropský rozvojový fond, Světová banka,Mezinárodní měnový fond, Evropská banka pro obnovua rozvoj a Evropská investiční banka. Bilaterální pomockoordinuje ministerstvo zahraničních věcí, ale jsou v nízahrnuty i výdaje ostatních polských ministerstev, napříkladministerstva práce, ministerstva školství atd.Tyto fondy jsou určeny pro spolufinancování projektůveřejných orgánů i nevládních organizací. 13Kanály pro poskytování polské zahraniční pomocijsou: potravinová pomoc, stipendia, finanční pomoc,technická asistence a humanitární pomoc. V roce 2006Polsko ratifikovalo Úmluvu o potravinové pomoci, ačkolidoposud v rámci rozvojové spolupráce žádnou potravinovoupomoc do zahraničí neodeslalo.Velké množství polské ODA je určeno na stipendiapro studenty z rozvojových a tranzitivních zemí. Stipendijníprogram K. Kalinowskiho, který v březnu 2006založil premiér Kazimierz Marcinkiewicz, je zaměřen naběloruské studenty, kteří byli z běloruských univerzit vyloučenikvůli projevům podpory demokratických hodnot.Program je realizován ve spolupráci s ministerstvemškolství a vědy a koordinován Centrem východoevropskýchstudií Varšavské univerzity. 14 Ačkoli jsou tytovýdaje vykazovány jako ODA, neplní kritéria Organizacepro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 15Technická asistence je určena na podporu rozvojelidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a technickýcha výrobních kapacit rozvojových zemí. Tato forma pomocimá mnoho podob včetně školení, vysílání expertů,studijních pobytů, stipendií a dalších aktivit prováděnýchv rámci projektů realizovaných orgány státu, místnímisamosprávami a nevládními organizacemi.Humanitární pomoc pochází z cílové rezervy státníhorozpočtu a je zprostředkována Odborem rozvojovéspolupráce Ministerstva zahraničních věcí. Humanitárnípomoc je poskytována v souladu s principy Dobréhohumanitárního dárcovství a Evropského konsenzu o humanitárnípomoci. Prioritními cílovými zeměmi polskéhumanitární pomoci jsou Súdán, Čad a Irák. Varšavazároveň v krizových situacích často spolupracuje přímos místními humanitárními a nevládními organizacemi.Od roku 2008 se na distribuci rozvojové pomoci,zejména v Afghánistánu, podílí polská armáda. Podleněkterých kritiků z nevládních organizací však „využíváníarmády jako implementačního činitele poskytovanépomoci podkopává efektivitu rozvojové spolupráce, kteráz velké míry závisí na přístupu, motivaci a prioritáchtěch, kdo jsou zodpovědní za její implementaci.“ 16Cíle polské rozvojové pomociHlavními cíli polské zahraniční pomoci jsou sníženíchudoby a naplnění dalších Rozvojových cílů tisíciletív zemích, které jsou příjemci polské pomoci, a zajištěnídemokracie, vymahatelnosti práva, rozvoje občanskéspolečnosti a úcty vůči lidským právům ve východníEvropě.Prioritními příjemci polské zahraniční pomoci jsouUkrajina, Moldavsko, Bělorusko, Afghánistán, Irák, Gruzie,Angola, Vietnam a Palestinská samospráva. Bilaterálnípomoc určená prioritním zemím plyne primárnědo „nově nezávislých států“: Arménie, Ázerbájdžánu,Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánua Uzbekistánu.Polská východiska pro poskytování ODA jsoukonzistentní s Rozvojovými cíli tisíciletí a rozvojovoupolitikou Evropské unie. Mezi hlavní cíle patří „podporaudržitelného hospodářského růstu, dodržování lidskýchpráv, demokracie, vymahatelnost zákona a zodpovědnésprávy, podpora globální bezpečnosti a stability, transferzkušeností z období polské hospodářské transformace,rozvoj lidských zdrojů, podpora rozvoje veřejné správya místních struktur, ochrana životního prostředí, předcházeníenvironmentálním problémům a poskytovánínouzové humanitární a potravinové pomoci.“ 17Polská rozvojová spolupráce a implementace jehoprogramu zahraniční pomoci představují nové oblastizahraniční politiky, které dosud nepokrývá komplexní legislativa.Kromě toho se používají údaje nestrukturovanépodle pohlaví. Obvyklá procedura ministerstva zahraničníchvěcí spočívá v sečtení částek poskytnutých v rámcipolské rozvojové pomoci a rozdělení výsledné sumypodle jednotlivých zemí, ale ne podle konkrétních akcí.Polská zahraniční pomoc postrádá některé základnídefinice. Je nutné zajistit řádnou koordinaci rozvojovépomoci (v souladu s požadavky EU) a vytvořit efektivnía výkonné finanční mechanizmy a jasný institucionálnía legislativní rámec. Řešení, která se v minulosti osvědčilav jiných vyspělých zemích, by měla být implementovánajako záruka kontinuity polské rozvojové politikya efektivního dosažení stanovených cílů. n9 Tamtéž.10 Viz: .11 Iglicka, op. cit.12 Skupina Zagranica, Polská rozvojová pomoc v roce 2008.Nezávislá zpráva nevládních organizací. Ke stažení na: .13 Viz: .14 Polská pomoc. Viz: .15 Skupina Group, Polská rozvojová pomoc v roce 2008, op. cit.16 Tamtéž.17 Zdůvodnění zákona o polské rozvojové pomoci. Viz:.Social Watch83Polsko

SlovInSKO10091Rozvojové cíle tisíciletí: velmi vzdálený cíl10029Společnost HumanitasRene SušaNedostatek strategie pro rozvojovouspolupráciV roce 2004 Slovinsko přijalo závazek poskytovat rozvojovoupomoc. To, že se stalo členským státem Evropskéunie a Světová banka mu udělila status dárcovské100země, má na slovinskou politiku zahraniční pomocitrvalý vliv. Ačkoli čísla stále nejsou s/dpříliš povzbudivá(v roce 2009 vynaložila země na oficiální rozvojovoupomoc (ODA) 0,15 % hrubého domácího produktu) 2 ,dá se v posledních letech vypozorovat 0 jasný pozitivnítrend (tabulka 1). s/ds/dGlobální krize přinesla jasný100důkaz, že pokud má Slovinsko99přežít v novém mezinárodním prostředí, musí97projít změnou sociálních, politických a ekonomických paradigmat. Pokud jde o50100 100100 rozvojovou pomoc, 100 zeměnevypracovala ani strategii rozvojové spolupráce, ani systém hodnocení efektivity poskytnuté pomoci.Její závazky budou navíc jen stěží udržitelné v současné situaci, kdy dochází ke škrtům v téměř každékapitole státního rozpočtu. Zároveň BCI of – Malta a v rozporu = 97IEG of Malta = 58s doloženým úspěchem jejich projektů – jsou organizaceobčanské společnosti stále považovány za téměř bezvýznamné účastníky rozvojového procesu.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)Index Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)100(Až v roce 2010 bylo umožněno připravovat dvouletéprojekty.) Mechanizmy monitoringu úspěšnosti ODAjsou rovněž nedostatečné a Slovinsko stále postrádán/dřádný strategický plán rozvojové spolupráce. Kromě100100100BCI = 98 GEI = 6596 Děti s ukončenýmPodíl na mociZvolení bývalého náměstka generálního tajemníka OSN5. ročníkempro politické záležitosti dr. Danila 53Türka prezidentemzemě ve volbách roku 2007 působilo jako signál, že43Slovinsko si začíná uvědomovat důležitost mezinárodní0dimenze, zejména mezinárodní spolupráce, a zabývat00se řešením klíčových problémů současnosti. O tři roky100 později však téměř všechna tato naděje vyprchala. 98100Globálnítémata jsou až na samém konci seznamu vlád-10082100 100 69100100 100100 71100ních priorit, plnění mezinárodních závazků pokulhává Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělání9a nedostatečné povědomí o těchto tématech (včetněIEG of Portugal = 73Rozvojových cílů tisíciletí) ve společnosti, zejména mezi Ve srovnání BCI s rokem of Slovenia 2003 se = v roce 98IEG of Slovenia = 652008 celková několika historických a politických partnerství praktickymladými lidmi, je alarmující.výše ODA více než zdvojnásobila. Je nutno podotknout, neexistují kritéria pro volbu cílových zemí a skupin.Období „krize“ dokázalo, že zemi teprve čekají že podstatnou část ODA představují platby do rozpočtu Eva Marnová, předsedkyně SLOGA (Slovinskéradikální změny sociálních, politických a ekonomickýchEvropské unie – v roce 2007 to bylo 18,57 milionu eur platformy nevládních organizací), hovoří o celé řaděparadigmat. Skupina odborníků z různých disciplín (22,2 milionu dolarů). 3klíčových nedostatků slovinské rozvojové spolupráce.(ekonomie, filozofie, ochrana životního prostředí atd.) Předpokládá se, že Slovinsko dosáhne cílové Zdůrazňuje, že ve Slovinsku jde o relativně novou oblast,100100100spolu s bývalým ombudsmanem a členem kabinetu vypracovalaúrovně 0,17 % HDP v roce 2010 93a 0,33 % v roce 2015, ke které se už od počátku přistupovalo neprofesionálně.dokument s odvážným titulem Kam po krizi? 1 , v souladu s přijatými závazky podle dohody z Monterrey V zemi neexistuje agentura pro rozvojovou spoluprácikterý právě takovou změnu požaduje. Ačkoli dokument a Evropského konsenzu o rozvoji. Tyto cíle jsou zahrnuty a místo odborníků na rozvoj tuto oblast pokrývají diplomatévzbudil velký zájem médií a byl kladně přijat nejen premiérem,i v Rezoluci o mezinárodní rozvojové spolupráci do rokuministerstva zahraničí. 6 Diplomaté se však naale i podstatnou částí veřejnosti, během pří-2015 (přijaté národním shromážděním 11. července svých postech střídají a dosud 26nebyl zaveden žádný0 6pravy rozvojové strategie pro období 2010 – 2013 byl 2008) a v Zákoně o mezinárodní 0 rozvojové spolupráci. 4 systém evaluace efektivity 0rozvojové pomoci.zcela ignorován.Tento závazek bude však jen stěží udržitelný v současné Zatímco multilaterální pomoc probíhá převážně93Ve slovinské politice 34 není vůbec neobvyklé, že se situaci, kdy dochází ke škrtům v téměř každé 85 kapitole prostřednictvím institucí Evropské unie a OSN, 79 bilaterálnípomoc se zaměřuje hlavně na země na Balkáně100 100 49 100100 47100100 64100slova a činy z téhož zdroje rozcházejí, a přesně to je státního rozpočtu.jednou ze zásadních překážek splnění Rozvojových cílů Stejně důležitá jako kvantita rozvojové pomoci je a v jihovýchodní Evropě. Slovinsko uzavřelo dohody s Albánií,Bosnou a Hercegovinou, Makedonií, Moldavskem,tisíciletí. Zdá se, že země jednoduše nechápe, že je součástívětšího a vzájemněi její kvalita. Odborníci z organizace AidWatch a institutuIEG ofpropojenéhoYemen =světa.67Ekvilib odhadují, BCI že ODA of Zambia je o asi 13 = 75 – 20 % uměle nadhodnocena.Černou Horou, Srbskem IEG of Zambia a Ukrajinou. = 56V současnosti se5 Velká část kritiky, týkající se nízké kvality připravuje dohoda s republikou Kosovo. 7ODA, je namířena na nedostatek transparentnosti v rozhodovacímprocesu, nízkou úroveň inkluze představitelů Rozvojové projekty a občanská společnostobčanské společnosti v cílových zemích a absenci dlouhodobýchV roce 2008 proběhlo ve Slovinsku první výběrové řízeníprojektů, zejména pro nevládní organizace. pro rozvojové projekty realizované nevládnímiorgani-100zacemi. Bylo vybráno osm projektů v celkové hodnotě100 000 eur. V roce 2009 bylo v dalším kole vybráno14 projektů v celkové hodnotě 265 n/d000 eur. 8 Pro období2010-2011 bylo mezi 33 projektů nevládních organizacírozděleno 789 868 eur. Největší část těchto aktivit (123 Ministerstvo zahraničních věcí, 0 Proračun EU za programme z nich) se týká oblasti subsaharské 0 Afriky, devět z nichrazvojne pomoči. Ke stažení na: .100 100 7 Ministerstvo 100 zahraničních věcí, Mednarodno razvojno 1002009). Ke stažení na: .javnega razpisa za sofinanciranje mednarodnih razvojnih in2 Aleš Verdir, „Problémy mezinárodní rozvojové politiky“, referát 5 Institut Ekvilib, INGLES Slovenija – BCI AidWatch of Afghanistan poročilo in priporočila = 02009:humanitarnih projektov nevladnih organizacij v 2010 in 2011přednesený na veřejné debatě, Ministerstvo zahraničních věcí,Lublaň, 16. dubna 2010.Uradna razvojna pomoč Slovenije, Lublaň, 2009. Ke stažení na:.(2010). Ke stažení na: .009310010010088100Národní zprávy 84 Social Watch100 100100100

ude probíhat na západním Balkáně, tři na Ukrajiněa v Moldavsku a dvě v jiných oblastech světa. Ministerstvozahraničních věcí podpořilo také šest globálníchvzdělávacích projektů ve Slovinsku. 9 Bylo to první výběrovéřízení, které bylo otevřené i projektům pro oblastimimo Evropu.Jak bylo uvedeno výše, v roce 2006 byl schválenZákon o rozvojové spolupráci i navazující rozhodnutí, aleani jeden z těchto dokumentů nebyl dosud implementován.Občanská společnost, zastupovaná SLOGA, byla dotohoto procesu zpočátku částečně zapojena, nicméněv současnosti už tomu tak není. Jedním z důsledků je, ženení konzistentně definováno postavení nevládních organizacíani jejich nárok na financování, které dosud neprobíhádostatečně transparentním způsobem, což zdůraznilii odborníci z Organizace pro hospodářskou spoluprácia rozvoj (OECD). 10 Financování rozvojové spolupráce senavíc neodehrává „pod jednou střechou“ a nejsou k dispozicisumární statistiky, které by bylo možné srovnat sezávazky země. Slovinské nevládní organizace, které sezabývají rozvojovou pomocí, si stěžovaly, že ministerstvozahraničních věcí nedodržuje své závazky, pokud jdeo vyhlašování výběrových řízení, podepisování dohoda včasné uvolňování přislíbených finančních prostředků.Tento nedostatek vstřícnosti negativně ovlivňuje celouřadu jejich projektů.Projekty nevládních organizací podporované ministerstvemzahraničních věcí představují méně než 2 %veškeré slovinské ODA, z čehož vyplývá, že nevládníorganizace jsou stále považovány za méně významnéhráče na poli rozvojové pomoci, a to i přes prokazatelnéúspěchy jejich projektů.Extrémně nízké obecné povědomío Rozvojových cílech tisíciletíSlovinsko postrádá jasnou strategii v oblasti rozvojovéhovzdělávání a ve školních osnovách je mezinárodnímproblémům věnována jen mizivá pozornost. Ačkoli nevládníorganizace a další klíčoví účastníci – jednotlivíučitelé, ředitelé škol a odborníci – usilují o změnu v tétooblasti, jejich úsilí zůstává nekoordinované. Je obtížnétato témata zařadit do osnov, které se soustředí na akademicképroblémy, zvláště když podpora relevantníchinstitucí, zejména Ministerstva školství a tělovýchovy, jenedostatečná. 11V roce 1994 doporučila Konference OSN o obchodua rozvoji, aby se minimálně 3 % ODA věnovala na výukuTabulka 1: Slovinská ODASpending výdaje na on ODA ODA v milionech in million € €504030201000.002002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20092002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009zaměřenou na globální problémy. Slovinsko za tímto cílemvýrazně zaostává, protože pro tento účel vyčlenilo přibližnějen 0,13 % (60 000 eur), což je obzvlášť znepokojivés ohledem na výsledky nedávného výzkumu, zaměřenéhona povědomí o Rozvojových cílech tisíciletí (MDGs) mezimladými lidmi (15 - 24 let), který provedly nevládní organizaceHumanitas a Zavod Voluntariat. 12 Z výsledkůvyplývá, že 83 % mladých lidí o MDGs nikdy neslyšelo,což Slovinsko řadí poměrně blízko k průměru Evropskéunie 82 %. Vzhledem k tomu, že se tyto výsledky týkajípopulace, která je stále součástí vzdělávacího procesu,jsou velmi neuspokojivé. Více než dvě třetiny respondentůkromě toho odpověděly záporně na otázku, zda podlejejich názoru budou MDGs splněny do roku 2015. 13Výzkumníci poukázali na výrazný nedostatekkomunikace mezi mládeží, nevládními organizacemia vládou. Potenciální zájem mladých lidí o spoluprácis nevládními organizacemi na řešení rozvojových problémůzůstává nevyužit. Nízká úroveň zapojení mladýchlidí do projektů a/nebo činnosti nevládních organizacípředstavuje klíčovou výzvu ve snaze dosáhnout většíhospolečenského zájmu a účasti na dosažení Rozvojovýchcílů tisíciletí.Podle odborníka na rozvojové vzdělávání, Francio Iskryze společnosti Humanitas, by lepší komunikace mezivšemi úrovněmi (vláda, nevládní organizace, mládež)mohla vyvolat výrazný pokrok v alespoň základním povědomío Rozvojových cílech tisíciletí. 14 Slovinské nevládníorganizace trpí nedostatkem financování a postrádajídostatek personálu na to, aby tento problém efektivně vyřešily.Další problém představuje fragmentace nevládníchorganizací, které se obvykle soustředí na práci v jedné či0.150.100.05výdaje Spending na ODA on ODA v % as HDP a % of GDPZdroje: Ministerstvo zahraničních věcí 15 , SLOGA. 16dvou klíčových oblastech. Jejich aktivity jsou velmi členitéa v mnoha případech jen nepřímo přispívají k naplněníMDGs. I vládu trápí problémy podobné těm v sektorunevládních organizací, protože každý úsek se zabývá jensvou úzce vymezenou problematikou, což je překážkouintegrovaného přístupu.Dalším klíčovým tématem zůstává koherence politiky,na které je rozhodně co zlepšovat – nejen na úrovniEvropské unie, kde jde už přímo o módní termín, ale i nanárodní úrovni. To je obzvlášť patrné, pokud vezmemev úvahu dosažení 7. cíle z MDGs: zajistit udržitelný stavživotního prostředí. Podle dr. Dušana Pluta, odborníkana ochranu životního prostředí, Slovinsko v současnosti2–4krát přesahuje globálně přijatelnou úroveň vypouštěnískleníkových plynů i využívání přírodních zdrojů. 17Obecně vzato v zemi přetrvává tlak na životní prostředí,přičemž hospodářský rozvoj je často založen na vyčerpáváníenvironmentálního kapitálu. Ale i přes opakovanávarování ze strany předních odborníků, externíchpozorovatelů a nevládních organizací se země dál ubírácestou zastaralých, energeticky neúčinných a nákladnýchtechnik.Například nová hnědouhelná elektrárna, která seměla stát jedním z pilířů nové slovinské energetické koncepce,je častým tématem diskusí, ačkoli je veřejnostiprezentována jako „řešení příznivé pro přírodu“. To jevelmi znepokojivé, neboť země byla už několikrát důrazněvarována a hrozí jí vážné finanční postihy za stále narůstajícíemise CO 2a neschopnost dosáhnout závazků dleKjótského protokolu. Celková výše pokuty se odhadujena 80 milionů eur – částku dvojnásobně vyšší než celáslovinská ODA. 18 n9 Ministerstvo zahraničních věcí, „Rezultati javnega razpisa zasofinanciranje mednarodnih razvojnih in humanitarnih projektovnevladnih organizacij v 2010 in 2011“, 2010. Ke stažení na:.10 Institut Ekvilib, op. cit.11 Johannes Krause, „DE Watch, dodatek I – profily zemí“,nepublikovaná zpráva, 2010.12 Maja Dolinar in Franci Iskra, „Zpráva A.W.A.R.E. Grid proSlovinsko“, nepublikovaná zpráva, 2010.13 Tamtéž.14 Franci Iskra, osobní rozhovor, 2. května 2010.15 Ministerstvo zahraničních věcí, Mednarodno razvojnosodelovanje Republike Slovenije 2002–2004, Lublaň, 2005.Ke stažení na: ;MFA, Mednarodno razvojno sodelovanje in humanitarna pomoč,2009. Ke stažení na: .16 Robin Dewa, Priročnik o uradni razvojni pomoči (Lublaň: SLOGA,2009. Ke stažení na: .17 Dušan Plut, Trajnostni razvoj med mavrico teorij in skromnoprakso (2010). Ke stažení na: .18 Keith Miles, „Osemdeset milijonov je evrov težka obdavčitevSlovenije ni pravična“, Finance 150, 2009. Ke stažení na: .Social Watch85Slovinsko

100SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ„Lidé na prvním místě“ jen pokud dojde k odvážným reformám023Spojené státy i nadále hrají unikátní a vůdčí roli v určování globálních priorit, ale hospodářský kolaps929097469771a nově rozpoznaná hrozba 100 klimatických změn dramaticky 100 zvýšily vlastní potřeby země a vytvořily novározpočtová omezení pro rozvojovou pomoc. Nejhorší hospodářská krize od roku 1929 urychlila několikdesítek let trvající erozi tvrdě vydobytých zisků v oblasti lidských práv, hospodářských příležitostí a sociálníIEG of Switzerland = 62spravedlnosti. Zároveň se však BCI občanská of Suriname sdružení, = 91IEG of Suriname = 56lidé aktivní na komunitní úrovni a sociální podnikatelépo celé zemi rozhodli přispět s novými a inovativními strategiemi při řešení nejvýraznějších problémů země.99100 100 100100 100100085100024100Global-Local Links ProjectTanya DawkinsováCenter of Concern100Aldo CaliariInstitute for Agriculture and Trade PolicyKaren Hansen-Kuhnová a Alexandra Spieldochová 48Hunger NotesLane VandersliceIndex Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 97100 93Děti s ukončenýmGEI = 745. ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)10052Podíl na moci000Spojené státy byly jednou ze 189 zemí, které se na historickémSummitu tisíciletí OSN v roce 2000 zavázaly 9710010099729774100 100 72100100 100100 100100k naplnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Summitk MDGs v roce 2010 nepochybně vyjádří obavy milionů Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělánílidí z USA i ze světa, jejichž zájmy jsou stále podkopáványhospodářskou IEG a finanční of france architekturou, 72 která není přičemž obnova BCI dalších of USA indikátorů 97 zaměstnanosti se Zvláštní zpráva IEG OSN of USA o bytové 74 situaci z roku 2009schopná upřednostnit jejich zájmy. Toto setkání bude zpozdí až do roku 2014. 3 V lednu 2009 činila nezaměstnanostchválila vládu za její odhodlání zvýšit bytovou výstavbu,kromě toho příležitostí zavčas připomenout vládám i organizacím18,9 % pro lidi ve věku 16-24 let, 8,6 % pro věko-zlepšit přístupnost hypoték a pomoci rozvoji soused-občanské společnosti závazky vyplývající vou kategorii 25-54 a 6,8 % pro osoby starší 55 let, což ství a lidem v nouzi, kterou vyjadřuje zákon o obnověz Miléniové deklarace: svět bez chudoby.znamenalo oproti roku 2007 nárůsty o 7,5 %, respektive a reinvesticích. Zpráva zároveň poukázala na alarmujícítrend: Miliony chudých Američanů dělí stále většíV roce 2009 prezident Barack Obama potvrdil, že 4,5 % a 3,6 %. Podle rasy činila nezaměstnanost dle100100100Rozvojové cíle tisíciletí jsou „cíli Ameriky“. Úsilí a investiceoficiálních údajů 16,5 % u černochů, 87 12,6 % u hispánců překážky od dostupného a kvalitního bydlení, což do-nutné k řešení problémů vymezených v rozvojových a 8,7 % u bělochů, což znamená vzestup o 7,5 %, 6,3 % kazuje i rostoucí počet rodin a jednotlivců, kteří žijí jakocílech, jako chudoba či hlad, vzdělání, 52 genderová rovnost,respektive 4,3 %. 4 Nezaměstnanost mezi černochy dnes bezdomovci, v útulcích nebo v 52jiných neadekvátníchzdraví matky a dítěte, HIV/AIDS a udržitelné životní dosahuje úrovně srovnatelné se 30. lety, u černých tee-podmínkách. 7 Asi 30 % z 50 milionů majitelů domůprostředí, jsou nutné v USA stejně jako ve zbytku světa. nagerů vystoupala dokonce na šokujících 38 %. 5 vlastní dům, jehož aktuální hodnota je nižší než zůstatekNejhorší hospodářská krize 0 posledních desetiletí Zatímco nárůst nezaměstnanosti 0 a nedostatečnéhypotéky, a tento podíl 0 by se do konce roku 2011urychlila dlouhodobou erozi obtížně vydobytých zisků zaměstnanosti byl jak ve Spojených státech, tak i jinde na mohl zvýšit až na 5150 %. 8879098 na poli lidských práv a společenských 51 jistot v USA. 99Rokysvětě důkladně zdokumentován, málo pozornosti 98 se věnujesnad ještě nebezpečnějšímu trendu, který krizi před-bitvách podepsal průlomový Zákon o dostupnosti zdra-V roce 2010 prezident po vleklých legislativních 99100 100 100100 100100 100100oficiální veřejné politiky, která dávala přednost tržní logicepřed investováním do lidí a komunit, prohloubily cházel – hospodářskému růstu bez pracovních příležitostí. votní péče. Někoho zklamala absence možnosti platit sia posílily dopad krize.Mezi lety 1999 až 2009 i přes pozitivní makroekonomické účast na federálním, státní správou provozovaném programu,Potřeba lokálních, IEG of regionálních El Salvador a = národních 68 cílů indikátory zaměstnanost INGLES BCI ve Spojených of El Salvador státech nerostla. = 91 6známém IEG též of jako El veřejná Salvador alternativa. = 68 Nový zákona zodpovědnosti za blahobyt jednotlivců i komunit nebylaTo je důkazem potřeby agresivnějšího a více inovativního však obsahuje ustanovení, která zvyšují zodpovědnostnikdy viditelná více než dnes. V září 2009 oznámil úsilí o vytváření nových pracovních míst, přepracování pojišťoven, snižují náklady zdravotní péče a rozšiřujíStatistický úřad USA výrazný vzestup v míře chudoby, programu podpory v nezaměstnanosti a přehodnocení možnosti poskytované péče pro všechny Američany. 9z 12,5 % v roce 2007 na 13,2 % v roce 2008. 1 Očekáváse, že údaje za roky 2009 a 2010 budou v tomto bídkové programy neuspěly v boji s dlouhodobými projevy společenské smlouvy. Dodnes ani sebepokrokovější po-Otázka priorit: Sledujte peníze100trendu pokračovat. Nejbohatší 1 % domácností mezi100tohoto nového hospodářského prostředí.100Úsilí vlády řešit domácí problémy, které sahají od školstvílety 2002 a 2007 absorbovalo dvě třetiny celkových73přes energetickou nezávislost a rozvoj drobných podnikůpříjmů, což vedlo k nejvyšší úrovni koncentrace příjmůaž po hlad a chudobu, je omezené prioritami federálníhos/d3 Mezinárodní organizace práce, „Globální dohodan/dod roku 1928. 2o zaměstnanosti: Severní Amerika“. Ke stažení na: . dolarů na financování válek v Iráku a Afghánistánu, včet-nejvyspělejších zemích 0 včetně USA se nevrátí 4 Institut pro hospodářskou politiku, 0 „Nezaměstnanost klesá na ně rezervy ve výši 136,8 miliardy, 0 vyčleněné v rozpočtu0na předkrizovou úroveň s/d dřív než v polovině roku 2013, 9,7 %, přestože další lidé přicházejí o zaměstnání.“ Ke stažení na:s/d69.90n/dn/d99100 1 Gregory Acs, „Chudoba ve Spojených státech, 2008“, The Urban 5 Orlando Patterson, „Za afroamerické ideály; virtuální deprese7 Viz: .2 Úřad viceprezidenta Spojených států amerických, „Pravidelnázpráva pracovní skupiny Bílého domu pro záležitosti střední třídy“,únor 2010. Ke stažení na: .6 Barry Lynn a Phillip Longman, „Kdo rozbil americký stroj napracovní místa?“ INGLES Washington BCI Monthly of Myanmar Webcast. 4. března = 772010. Ke stažení na: .8 Leo Hindery, Jr., „Naše nepěkné tajemství: Kdo je v Americeopravdu chudý?“ AlterNet, 9. března 2010. Ke stažení na: .9 „Výklad nového zákona – HealthCare.gov“. Ke stažení na:.Národní zprávy 86 Social Watch100 100100

pro účetní rok 2010. 10 Navrhovaný rozpočet armádypro rok 2011 představuje třináctinásobek součtu všechnevojenských výdajů na mezinárodní vztahy, včetněministerstva zahraničí, které v roce 2009 utratilo asi 54miliard. Pokud bude tento rozpočet schválen, bude toznamenat, že stát utratí na vojenské výdaje 16 dolarůna každý dolar vynaložený na domácí bezpečnost, a 7dolarů na každý dolar vynaložený na mezinárodní vztahya domácí bezpečnost dohromady.Ačkoli finanční krize zhoršila výrazný rozpočtovýdeficit, který byl odkazem předchozí administrativy,klíčem k řešení tohoto deficitu je rostoucí militarizacefederálních výdajů. Prezident Obama i ministr obranyRobert Gates vyjádřili svůj záměr omezit vojenské výdaje.11 Obamova kampaň, která slibovala „dynamickouzměnu“, by vyžadovala seškrtat – nejenom zpomalit– nárůst po Bushově vládě poděděných vojenských výdajů,které dnes polykají větší podíl HDP než kdykoli jindyod 2. světové války. 12Občanské organizace včetně celé řady vlivnýchosobností předkládají celou paletu rozpočtových návrhůod reformy pozemkové daně po ukončení daňových slevpro domácnosti s ročním příjmem přes 250 000 dolarů,které zavedla Bushova vláda. Prezident Obama založilNárodní komisi pro fiskální zodpovědnost a reformu,která má mandát hledat způsoby, jak do roku 2015 vyvážitrozpočet a zlepšit dlouhodobé fiskální zdraví země.Komise se v následujících měsících bude zabývat celouřadou návrhů včetně snížení vojenských výdajů a zdaněnífinančních spekulací. 13Rekonstrukce americké důvěryhodnosti naglobální úrovni: smíšený pokrokPrezident Obama narazil na cestě za svým slibemzdvojnásobit rozvojovou pomoc na celou řadu překážek.Hospodářská krize, dramatické rozšíření hladomoruve světě a nové hrozby klimatických změn dramatickyzvýšily globální potřeby a zároveň zatížily domácírozpočet dalšími omezeními. Součástí prezidentovýchrozpočtových požadavků na účetní rok 2011 bylo 56 miliarddolarů na zahraniční rozvojovou pomoc, což je sicevýznamný nárůst oproti rozpočtu pro rok 2010, ale stáleméně než jedna desetina armádního rozpočtu. Patří sem18 miliard dolarů na boj s hladomorem a rozvojovoupomoc, 1,9 miliardy dolarů na potravinovou pomoc a 16miliard dolarů na bezpečnostní pomoc (včetně zahraničnívojenské asistence a programů na boj proti obchodus narkotiky). 1410 Projekt národních priorit, „Náklady války“. Ke stažení na: .11 Ewan MacAskill, „Ministr obrany USA ohlásil rozsáhlé škrty napodporu vyvážení rozpočtu“, The Guardian. 6. dubna 2009. Kestažení na: .12 Miriam Pembertonová a Suzanne Smithová, „Rozpočet zatímneprošel ,dynamickou změnou‘ ve výdajích na obranu“. Institutpro politická studia: Od slov k činům v míru, spravedlnostia ochraně životního prostředí. 26. února 2009. Ke stažení na:.13 Výbor pro zodpovědný federální rozpočet, „Obama ustavildeficitovou komisi,“ 18. února 2010. Ke stažení na: .14 Ken Forsberg a Viraf Soroushian, „Federální zdroje pro klíčovéprojekty rozvojové spolupráce v účetním roce 2010“, InterAction,10. ledna 2010. Ke stažení na: .Strukturální problémy v rozvojové pomoci stálečekají na vyřešení. V současnosti ji zabezpečuje 24 vládníchagentur, z nichž některé se zbytečně opakují nebosi navzájem odporují. Prezidentská direktiva o globálnírozvojové politice má za úkol revidovat současný systéma doporučit změny. Kongres také pracuje na legislativě,která by měla přepracovat zahraniční rozvojové programy,ale podobně jako v mnoha dalších případech docházík odkladům, které si vyžádaly dohady o zdravotní péčia finanční reformě.Mezi slibné návrhy patří zásadní nová iniciativa,která by měla zavést komplexní přístup ke globální potravinovékrizi a podpořit nové investice do udržitelnéhozemědělství a upřednostňování programů pro malé farmářea ženy. Na druhou stranu vláda i nadále obhajujeliberalizaci obchodu jako řešení globálního hladovění,přestože existují jasné důkazy, že právě volný obchodpoškodil výrobce potravin po celém světě. Stejně takvláda dává přednost biotechnologiím, ačkoli existujízávažné důkazy, že tyto programy nijak významně nepřispívajík dostupnosti potravin.Spojené státy i nadále hrají unikátní a vedoucí úlohuve vytváření globálních priorit, zejména v neustávajícímúsilí redefinovat globální finanční architekturu. Domezinárodních hospodářských a politických vztahů všakstále častěji zasahují i geopolitická uskupení jako G20nebo BRICS. 15 Často zaznívá názor, že právě vláda USAnese zodpovědnost za globální hospodářskou a finančníkrizi roku 2008, protože byla příliš laxní při regulacivlastního finančního systému a příliš dlouho se zastávalaglobální deregulace a liberalizace obchodu a finančnictví.Tyto politiky, prosazované systematicky pomocíSvětové banky a Mezinárodního měnového fondu už od80. let minulého století, zvýšily zranitelnost ekonomikrozvojových zemí vůči vnějším vlivům, což následnoukrizi citelně prohloubilo.Vláda byla v Kongresu i v zahraničí kritizovánaza to, že na londýnském summitu G20 v roce 2009podporovala bezprecedentní injekci do Mezinárodníhoměnového fondu ve výši 750 miliard dolarů. Fond sepohyboval na hraně zbytečnosti, protože jeho chováníběhem předchozích krizí vytvořilo všeobecnou atmosférunedůvěry, ale příliv nových prostředků mu umožnilzaujmout ústřední roli v reakci na krizi, aniž by muselpřistoupit k nutným vnitřním reformám a vnějším změnám,jako je například zásadní revize pravidel, která jiždlouho prosazoval pro žadatele z řad rozvojových zemí,včetně omezení fiskální politiky, které zpomaluje hospodářskýrůst a prohlubuje průběh recesí. Negativní dopadtěchto předpisů je jasně vidět na chování některýchz jeho hlavních podílníků (včetně Spojených států amerických),které je zcela odlišné od toho, jež se vyžadujeod rozvojových zemí.Neschopnost MMF provést základní reformypodkopává i sebevíc inovativní návrhy. Tak tomu bylonapříklad u injekce 283 miliard dolarů do Zvláštníchpráv čerpání (Special Drawing Rights, SDR), což jsouaktiva, která příjemce může použít buď jako bezúročnourezervu nebo na zprostředkování půjčky tvrdé měny zapreferenční úrokovou sazbu. Vzhledem k tomu, že SDRse rozdělují na základě velikosti podílu členských zemív MMF, zabránil tento krok zavedení důležitých inovací,které mohly prospět zejména rozvojovým zemím. Rychle15 Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika.se zhoršující zadluženost mnoha zemí, které trpí rostoucímfiskálním deficitem a klesajícími příjmy z vývozu,by mohla být zmírněna spíše kombinací větší flexibilitya dalších kol oddlužení a dluhových moratorií než dalšímzadlužováním těchto zemí.Výhled do budoucnosti: nutnost odvážnýchreforemVýsledky sčítání obyvatel v roce 2010 přinesou důležitéinformace o nových příležitostech a výzvách, které vyžadujípozornost občanů i politiků, zejména pokud jdeo vyspravení poškozených míst v bezpečnostní, sociálnía fyzické infrastruktuře země. V tomto směru je třeba vynaložitúsilí, které bude přesahovat nezbytné krátkodobéintervence, jež poskytují pobídková opatření.Prezident i veřejnost dostali několik tvrdých lekcío tom, jak těžké je prosadit „změnu“ ve stále jedovatějšímpolitickém prostředí. Občanská společnost musíi nadále požadovat od politiků skutečné vůdcovství a řešeníproblémů, které se lidí dotýkají v jejich běžném životě.Občanské skupiny, místní samosprávy a představitelékomunit po celé zemi přicházejí s odvážnými řešenímipro velkou část tíživých problémů. Na národní úrovni jdenapříklad o vznik nové entity, zabývající se ochranou lidskýchpráv, která by dohlížela na dodržování ekonomických,sociálních a kulturních práv spolu s občanskýmia politickými právy, a zároveň požadovala další krokyk ratifikaci dlouho stagnující Úmluvy o odstranění všechforem diskriminace žen (CEDAW). Všechno toto úsilívyžaduje strategické partnerství s představiteli vlády.Spojené státy mají bezprecedentní příležitostpodniknout už dlouho potřebnou reformu ekonomickéa finanční architektury doma i v zahraničí. V roce 1944,během jednoho z klíčových období pro Spojené státya celý svět, prezident Franklin D. Roosevelt požadovalrychlé přijetí „listiny hospodářských práv“. Jeho vizese skládala z práva na zdravotní péči, na vzdělání a nazaměstnání se mzdou dostačující na nákup adekvátníchpotravin, ošacení, důstojného bydlení a odpočinku, a tospolu se záchrannou sítí, která by poskytovala ochranupřed ožebračením způsobeným stářím, nemocí, nehodounebo nezaměstnaností. „Nemůžeme být spokojeni,ať už je všeobecná životní úroveň sebevyšší, pokud částnašich občanů – ať je to jedna třetina, pětina nebo desetina– trpí nedostatkem jídla či oblečení, nemá střechunad hlavou či žije v nejistotě.“ 16Země a celý svět bez chudoby, založený na principechdemokracie, lidských práv, spravedlnosti v příležitostecha hospodářství je nepochybně dosažitelný.K naplnění těchto cílů je potřeba odvaha, vize a energie,která ve snaze o hospodářskou obnovu bude klást lidina první místo. n16 „Text Zprávy o stavu Unie F. D. Roosevelta z roku 1944“,Prezidentská knihovna a muzeum Franklina D. Roosevelta. Kestažení na: .Social Watch87Spojené státy

SRBSKO100Absence strategie pro boj proti ekonomické a sociální nejistotěObyvatelé 98Srbska se potýkají se sílící ekonomickou 99a sociální nejistotou, která pramení z nedostatku 983636důstojných pracovních 100 příležitostí, vysoké míry korupce 100 a nedostatečné vymahatelnosti práva. Přísunpřímých zahraničních investic se zpomalil kvůli globální finanční krizi a ekonomika se tak stala křehčía méně stabilní. Protikrizová opatření jsou založena na přijímání nových půjček od mezinárodníchIEG of Lebanon = 47finančních institucí a snižování INGLES veřejných BCI of výdajů Lebanon na = 92 IEG of Lebanon = 47školství, zdravotnictví a důchody, ačkoli všechnatato opatření představují pro obyvatele zvýšené riziko chudoby.9988 83100 100 100100 100100Asociace pro technologii a společnostIndex Základních Schopností 2010Mirjana Dokmanovićová, PhD(BCI - Basic Capabilities Index)skou krizi překonalo, 8 a o šest měsíců později oznámil,Danica Drakulićová, PhD 100100že o tom neexistují žádné 100 důkazy. 9BCI = 9897 Děti s ukončeným5. ročníkem Rostoucí chudobaGlobální finanční a hospodářská krize s/d zasadily srbskéPodle ministerstva práce a sociálních n/d věcí se chudobauž tak slabé a nestabilní ekonomice těžkou ránu.v roce 2009 rozšířila na téměř 700 000 lidí žijících podHlavními problémy se staly nízká úroveň investic a vývozů,hranicí chudoby a 160 000 příjemců sociálních dávek. 10rostoucí nezaměstnanost a nízká likvidita. Přímé000Skutečný podíl lidí žijících v chudobě však bude vyšší, až99zahraniční investice s/d (FDI) činily v roce 2009 s/d jen 1,560 %, 11 protože n/d oficiální údaje neberou v úvahu indikátoryjako dostupnost zdravotní péče, péče o dítě, vzdělání99n/dmiliardy dolarů, zatímco pro udržení dlouhodobé makroekonomické9999100 stability a hospodářského růstu kolem100 100100 100100a důstojného zaměstnání.1001005 % je zapotřebí 5-7 miliard dolarů ročně. Podíl FDI na Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Mezi nejzranitelnější skupiny společnosti patří děti.hrubém domácím produktu (HDP) byl 3,9 % a v rámciKonference o dětech a chudobě, kterou v Bělehradě v říjnudomácí poptávky byl zaznamenán významný pokles ve • zvýšení fiskálního INGLES deficitu BCI of ze Serbia 3 % na 4,5 = 98 %, schválené2009 uspořádalo ministerstvo práce a sociálních věcí,výši 25,2 %. 1 Vysoké investiční riziko, korupce a slabéMMF v říjnu 2009 a začleněné do makroe-Kancelář pro technickou pomoc a výměnu Evropskéinstituce představují (spolu s úbytkem finančních konomického rozpočtového rámce pro rok 2010; komise, UNICEF a srbský parlament, vyzdvihla potřebuzdrojů na globální úrovni) hlavní překážky udržení FDI. • další úvěrové kapacity od MMF ve výši 470 milionůmonitorovat dopady hospodářské krize na děti a rodinySnížení ekonomické aktivity v roce 2009 představovalodolarů na posílení devizových rezerv a stability a pokračovat v reformách sociální politiky. 12 Zhoršující12,1 % (průmysl), 25,1 % (stavebnictví), 12,3 % směnného kurzu měny;se životní podmínky jsou doprovázené stále častějšími(maloobchodní prodej) a 8 % (turizmus). Zahraniční• opatření na posílení ekonomické likvidity.případy násilí na ženách a dětech, omezováním školníobchod se propadl jak na straně vývozu (19,7 %), takdocházky a klesající kvalitou péče o děti. Monitoringi dovozů (28 %). To mělo částečně pozitivní dopad, V roce 2009 banky schválily úvěr ve výši 1 miliardy Rozvojových cílů tisíciletí pro Srbsko zdůrazňuje soustavnéprotože došlo ke snížení deficitu platební bilance na eur (tehdy kolem 1,3 miliardy dolarů), z nějž bylo 1,15prohlubování propasti ve vzdělání mezi dětmi7 miliard dolarů (o 39,9 % méně než v roce 2008) 2 , miliardy dolarů určeno na posílení likvidity a zbytek na z různých socioekonomických a etnických skupin a poukazujea ke zvýšení hodnoty vývozu oproti dovozu o 53,4 %. 3 dotace spotřebitelských úvěrů. Tato stimulační opatřenína nedostatečnost současného vzdělávacíhoZahraniční dluh země činil 70,4 % DPH 4 , rozpočtový zastavila propad v průmyslové výrobě a zahraničním obchodu.systému a nutnost implementovat inkluzivní vzdělávání.deficit dosahoval výše 3,2 % HDP a veřejný dluh bylSrbská ekonomika však stále není pro investory Rostoucí chudoba byla jedním z hlavních témat31,3 % HDP. 5 Hodnota obratu na bělehradské burze se dostatečně atraktivní. Srbská národní banka odhaduje debaty mezi vládními úředníky a zástupci komerčníoproti roku 2008 propadla o 41,9 %. Míra nezaměstnanostistupeň ekonomické otevřenosti národního hospodář-sféry na Obchodním fóru v březnu 2010. Ačkoli všichničinila 15 %, téměř o dva procentní body více ství na 6,3. 6 Srbsko se umístilo na 93. příčce ze 134 souhlasili, že boj proti chudobě je primárně závislý nanež v roce 2008.na žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového hospodářské politice vlády, nezazněly žádné konkrétníHospodářský úpadek se v druhé polovině roku ekonomického fóra.návrhy stran toho, jak by tato politika měla vypadat,2009 zpomalil díky několika hospodářským a monetárnímHospodářské aktivity jsou zatíženy vysokou za-kromě vzniku nového zákona o sociálním zabezpečení,opatřením vlády. Mezi ně patřily:dlužeností společností a nedostatkem levných úvěrů na který by měl být schválen v roce 2010 a měl by zvýšit• snížení veřejných výdajů zmrazením důchodů podporu vývozu zboží. Rozpočtové příjmy byly na počátkuúroveň sociálních dávek i počet jejich příjemců. 13a mezd ve veřejném sektoru;roku 2010 o 10 % nižší než ve stejném období roku2009. Běžné příjmy poklesly o 7,8 %, zatímco daňové 8 Economist Media Group, „Cvetković: Srbsko na konci• dohoda o stand-by úvěru ve výši 3,85 miliardy dolarůod MMF;příjmy se propadly o 7,8 % a nedaňové o 8,1 %. Významnějšípříjmy založené na daních, vyjma spotřebních .ekonomické krize“, EMportal, 16. října 2009. Ke stažení na:• finanční podpora Světové banky, Evropské banky daní, se ve srovnání s rokem 2008 snížily, zatímco příjmy 9 Economist Media Group, “Cvetković: Neexistují spolehlivépro obnovu a rozvoj a Evropské unie; podpora Ruskaze spotřebních daní v nominálním vyjádření vzrostly důkazy o tom, že krize je u konce“, EMportal, 9. března 2010. Kea Číny pro infrastrukturní projekty;o 22,4 % a sociální příspěvky činily 1,9 %. 7stažení na: .Vláda nedávno oznámila schválení dalšího protikrizového10 Viz: .balíčku, který mnozí považují za politickou 11 Aleksandar Rodić, „Přežívání o polévce ze zbytků zeleniny“,Blic Online, 28. února 2010. Ke stažení na: .od premiéra Mirka Cvetkoviće rozporuplná tvrzení, jakokdyž v říjnu 2009 prohlašoval, že Srbsko už hospodář-1 Národní banka Republiky Srbsko, „Zpráva o inflaci“, 2009.2 Ministerstvo financí, „Bulletin veřejných financí“, 2009.3 Ministerstvo financí, „Analýza makroekonomických a fiskálníchtrendů v roce 2009“. Ke stažení na: .4 Národní banka , op. cit.5 Ministerstvo financí, „Bulletin veřejných financí“, op cit.06100110 226 Tamtéž.7 Ministerstvo financí, „Bulletin veřejných financí“, op cit.09010012 Economist Media Group, „Počet chudých narůstá, zvláštěohroženy jsou děti“, EMportal, 19. října 2009. Ke stažení na:.13 B92, „Jak snížit nezaměstnanost v Srbsku“, B92 Online, 11.března 2010. Ke stažení na:

Rostoucí nezaměstnanost, stávky a protestyNevládní organizace zabývající se ochranou lidskýchpráv, například Bělehradské centrum pro lidská práva,varují, že hospodářská a společenská práva upadajía zranitelné skupiny - zejména Romové, děti, postiženía ženy - jsou tímto procesem zvlášť ohrožené. 14Vzhledem k obtížím s překonáváním dopadů krizemnoho společností vyhlásilo bankrot nebo se pokusilominimalizovat náklady, a to mimo jiné snížením mezda benefitů pro zaměstnance. Společnosti omezovalymzdy (se slibem, že jde pouze o dočasné opatření) neboúplně přestaly platit příspěvky na sociální pojištění. Vícenež 133 000 Srbů během roku 2009 a na počátku roku2010 ztratilo zaměstnání. Odhad pro rok 2010 zní, žeo práci přijde více než 100 000 zaměstnanců (tedy asi450 denně), 15 přičemž pravděpodobnost, že najdouuplatnění v neformální ekonomice, je kvůli negativnímdopadům ekonomické krize na stavebnictví a zemědělstvítaké čím dál nižší. 16Minimální hodinová mzda činila v březnu 20101,16 dolaru, což je částka, která se už více než roknezměnila, protože asociace zaměstnavatelů odmítlapřistoupit na požadavky odborů. Kvůli nedostatku společenskéhodialogu se v roce 2009 a na počátku roku2010 desetitisíce dělníků rozhodly stávkovat, a v reakcina zdánlivou lhostejnost vlády a zaměstnavatelů se častopouštějí do extrémních forem protestů jako hladovkači blokády silnic a železnic. Aby se omezilo propouštění,byla v červenci 2009 schválena novela zákoníku práce,která prodloužila období, kdy zaměstnavatel můžezaměstnanci nařídit placené volno, na více než 45 dnív roce. Toto opatření však dosud nemělo žádný efekt.Odbory varují, že nemají žádné prostředky, jak prosazovatpozitivní změny, kromě opakování stávek.Úvěry a veřejné službyOmezení veřejných výdajů, zejména důchodů a mezd, jehlavním tématem vyjednávání mezi srbskými úředníkya mezinárodními finančními institucemi. 17 Albert Jaeger,vedoucí delegace MMF v Srbsku, prohlásil, že úvěrovéinstituce od vlády požadují, aby předložila jasné plány naomezení veřejných výdajů, „reformu státní administrativy,penzijního systému, školství a zdravotnictví,“ jestlichce opět získat přístup k úvěrům. 18 Vláda odmítla návrhMMF na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a sníženímezd a platů ve veřejném sektoru a místo toho předložilanávrh reformy veřejného sektoru.V srpnu 2009, po programové revizi MMF, vládapřijala Plán sociální péče, založený na „reformách“, cožv tomto případě znamenalo škrty v rozpočtu na zdravotnípéči a vzdělání a omezení počtu státních zaměstnanců.Plán rovněž zahrnuje snížení počtu učitelů, tříd a základníchškol a zavírání specializovaných škol pro postiženéděti. Výsledkem této „reformy“ je zrušení 11 000z 90 000 tříd, které dětem z venkovských oblastí a postiženýmdětem znesnadní přístup k základnímu vzdělání.Stejně tak se „reforma“ zdravotnictví zakládá na sníženípočtu zaměstnanců zdravotnických zařízení, revizi dotacía uzavření celé řady zdravotnických zařízení, to všeúdajně za účelem „rozpočtových úspor“.Dochází ke změnám a úpravám legislativy,které jsou motivované snahou vyhovět požadavkůmmezinárodních finančních institucí, ale ruší již dřívezískaná práva. Nový srbský zákon o zaměstnanosti,schválený v květnu 2009, zrušil nárok žen, které v průběhutěhotenství přijdou o pracovní místo, na výplatupodpory v nezaměstnanosti po dobu delší než jedenměsíc. Zákon zároveň zpřísnil podmínky, za kterýchvzniká právo na podporu v nezaměstnanosti u lidí, kteřío práci přišli během pracovní neschopnosti. Těhotenstvíje považováno za „nemoc“ a vztahují se na něj stejnépodmínky. 19Globální hospodářská krize nese na rozsáhlémpropouštění jen částečný podíl viny. Podle odborovýchsvazů a ekonomů je rostoucí nezaměstnanost takédůsledkem nezodpovědné hospodářské politiky vládya špatných modelů privatizace. 20 Média upozornila namnoho případů pochybné privatizace. Komisariát proboj proti praní peněz odhaduje, že ročně dojde k vypránívíce než 2 miliard dolarů, většinou prostřednictvímprivatizace; 21 tento úřad eviduje více než 1700 případůpodezřelé privatizace, ale doposud padlo jen v jednomz nich soudní rozhodnutí. V zemi se dále šíří korupce.Průzkum z roku 2009 poukázal na skutečnost, že veřejnostpovažuje školství, zdravotnictví a soudnictví zanejsilněji zkorumpované oblasti, a že každý pátý obyvatelzaplatil za (údajně bezplatnou) zdravotní péči, kdyžji potřeboval. 22Makroekonomická strategie vlády je zaměřena nasnížení strukturálního fiskálního deficitu omezením důchodůa mezd pracovníků ve veřejném sektoru a zvýšeníminvestic do infrastruktury v souladu s doporučenímMMF. 23 Zatím však neexistuje žádná vize ani komplexnía multisektorová strategie na ochranu ekonomickýcha sociálních práv obyvatel, která by jim zajistila důstojnézaměstnání a živobytí. nphp?yyyy=2010&mm=03&dd=11&nav_category=9&nav_id=417055>.14 Bělehradské centrum pro lidská práva, Lidská práva v Srbskuv roce 2009: Legislativa a praxe ve srovnání s mezinárodnímistandardy ochrany lidských práv, Bělehrad, 2010.15 B92, „Boj o pracovní místa“, B92 Online, 29. března 2010. Kestažení na: .16 I. Radisavljević, „Armáda chudých se rozrůstá“, Blic Online, 28.března 2010. Ke stažení na: .17 Economist Media Group, „Jelasić: Snížení veřejných výdajů –hlavní témata rozhovorů s MMF“, EMportal, 12. února 2010. Kestažení na: .18 I. Jovanović, „MMF radí Srbsku omezit výdaje“, SETimes.com, 9. září 2009. Ke stažení na: .19 J. Popadić, „Zákon podporuje bílý mor“, Politika, 14. srpna2009. Ke stažení na: .20 Srbská unie nezávislých odborových svazů, Privatizace v Srbskérepublice v letech 2002 – 2009, Bělehrad; a Economist MediaGroup, „V Srbsku připadá v roce 2009 na každou hodinu 58propuštěných“, EMportal, 30. března 2010. Ke stažení na:.21 T. N. Djaković, „Mafiáni vyprali miliardy eur díky privatizaci“,Blic Online, 4. března 2010. Ke stažení na: .22 Bělehradské centrum pro lidská práva, op. cit.23 Economist Media Group, „Srbsko získá 6. dubna 180 miliard eurz MMF“, EMportal, 1. dubna 2010. Ke stažení na: .Social Watch89Srbsko

100VENEZUELA59s/dNová možnost zopakovat staré chyby100100n/d000s/dn/d80 80100 100 100100 100Programa Venezolano de Educación-Acción en DerechosHumanos (Provea)Rafael Uzcátegui100Snižování chudobyAž do roku 2008 vláda Huga Cháveze hlásila velké pokrokysměrem k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí.Jejím hlavním výkonem byly úspěchy v boji proti extrémníchudobě. 1Podle oficiálních odhadů se v období 2004–2006počet chudých domácností v zemi snížil o 20 %. V prvnípolovině roku 2007 se podle údajů národního statistickéhoúřadu procento lidí žijících v extrémní chudoběsnížilo na 9,4 % 2 a oficiální údaje uvádějí, že v desetiletí1999–2009 se nad hranici chudoby dostalo 4 324 075obyvatel.Tento uspokojivý pokrok si vysloužil chválu mezinárodníchorganizací včetně Ekonomické komise proLatinskou Ameriku a Karibskou oblast (Economic Commissionfor Latin America and the Caribbean, ECLAC),1 Úplný přehled výsledků země při plnění Rozvojových cílů tisíciletíviz: .2 Ministerio del Poder Popular para la Comunicación eInformación, Venezuela sobresale en el cumplimiento de lasMetas del Milenio, 2008.Běhems/dhospodářského rozmachu v letech 2004-2008, který byl založen na vysokých cenáchn/dropy na33mezinárodním trhu, vedla 100 sociální politika vlády ke 100zlepšení indikátorů Rozvojových cílů tisíciletí.V současnosti však globální finanční krize a zvýšené napětí ve společnosti, vyvolané útlumem sociálníchprogramů, ohrožují již dosažené pokroky. Takový vývoj bylo možné předvídat, neboť rozvojový modelopakoval staré chyby a neobsahoval INGLES BCI žádná of Somalia proticyklická = 57 opatření. Dnes tedy země těžce doplácí nasvětovou krizi.Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)100BCI = 91 GEI = 68Děti s ukončeným875. ročníkemIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Podíl na mociKdyž byl roku 1999 prezidentem Venezuely zvolen Hugo44Chávez, zavedl proces ústavních reforem, které se těšily44rozsáhlé podpoře veřejnosti. Nová ústava zajišťovala0celou řadu sociálních práv a vytvářela tak velké naděje00a důvěru v myšlenku lidských práv v různých vrstvách8798 společnosti.989898100 100 61100100 10010061100Vysoké mezinárodní ceny ropy, hnací síly venezuelskéekonomiky, v období 2004–2008 navíc umožnily Asistované porodyDěti, které se dožijí 5 let Ekonomická aktivitaVzdělání1vládě dosahovat dobrých výsledků u celé řady hospodářskýchindikátorů. O dva roky později se však situace která odhadovala, INGLES že míra BCI chudoby of Venezuela, ve Venezuele RB = 91 po-IEG of Venezuela = 68IEG of Venezuela = 68Benefity zaplacené z ropných ziskůzačala měnit. Vedly k tomu dvě příčiny.klesla z 49,4 % v roce 1999 na 28,5 % v roce 2007. 3 V roce 2004 se ve venezuelské ekonomice poprvé po 30Zaprvé to, že po Chávezově znovuzvolení se vládaProvea ve své výroční zprávě pro rok 2009 uvedla, že letech objevil přebytek zdrojů. V tomto roce začala cenav roce 2007 pokusila znovu změnit ústavu pomocí tento pokles byl částečně zapříčiněn sociálními pro-ropy na mezinárodních trzích prudce stoupat, překo-referenda, to však selhalo pro nedostatečnou podporu gramy na distribuci potravin za nízké ceny, například nala historická maxima a v roce 2008 dosáhla vrcholu.veřejnosti. Od té doby vláda představila řadu zákonů, Misión Mercal, jejíž průměrné měsíční pokrytí se v roce Z ropných zisků se stal zlatý důl, který způsobil, že hrubýregulací a administrativních opatření, které podle hlasité 2008 odhadovalo na 13 milionů lidí, tedy asi 45 % obyvatelstvadomácí produkt (HDP) země čtyři roky nepřetržitě narůs-reakce různých organizací na ochranu lidských právzemě. 4tal, její mezinárodní rezervy byly posíleny a dosahovalaodporují ustanovením ústavy z roku 1999.Pokroku bylo dosaženo i v oblastech genderové kladného salda zahraničního obchodu. Rostoucí příjmyZadruhé velký propad v cenách ropy a mezinárodní rovnosti a vzdělávání. Podíl dívek ve školském systémuz vývozu ropy umožnily vládě financovat rozsáhlé pro-finanční krize, která měla drtivý dopad na sociální programy,vzrostl z 31,3 % v období 1990–1998 na 47,6 % gramy veřejných investic a sociální programy, které na-zaměřené na snížení chudoby. Vládě se nepodařilov letech 1999–2006. Čistý podíl dětí, které navštěvozývala„misemi“. Stát byl schopen expandovat v mnohanajít adekvátní odpověď na požadavky obyvatel, což valy základní školy, stoupl z 84,7 % ve školním roce oblastech včetně tvorby nových pracovních míst a v rocezpůsobilo rostoucí sociální nepokoje.1999–2000 na 93,6 % v roce 2006-2007, což znamená,2008 se odhadovalo, že 18,2 % ekonomicky aktivníchže se řady žáků základních škol rozrostly o 684 782 obyvatel je zaměstnáno ve veřejném sektoru. 5dětí. Na vyšších stupních vzdělávání se situace vyvíjela V červenci téhož roku dosáhla cena jednoho bareluobdobně. V roce 2005 nastoupily asi 4 miliony lidí do venezuelské ropy rekordní hodnoty 122,40 dolarů, načežvzdělávacích „misí“.začala klesat a za pouhé čtyři měsíce se propadla naI pokrok v oblasti zdravotní péče byl povzbudivý. polovinu: 63,49 dolarů. 6Díky zdravotním programům vlády, známým pod názvemBarrio Adentro, nabrala Venezuela příznivý směr Úpravy sociálních politikk dosažení závazku snížit dětskou úmrtnost do 5. roku Národní a místní volby v listopadu 2008 a dodatek770 88života o dvě třetiny. Úmrtnost klesla z 25 případů na 1000živě narozených v roce 1990 na 14,2 případů z tisícev roce 2007. V rámci zdravotních programů došlo za velmikrátkou dobu k výraznému rozšíření přímé lékařsképéče na 14 345 odborníků a k vybudování nových zdravotnickýchzařízení po celé zemi. Zlepšila se i situacev boji proti HIV/AIDS, což dokládá skutečnost, že bezplatnýchléčiv se v roce 2007 dostalo 21 779 pacientům,zatímco v roce 1999 se jednalo o pouhých 335.3 ECLAC, Panorama Social de América Latina - 2008. Ke staženína: .4 Provea, Výroční zpráva 2009. Ke stažení na: .100k ústavě v únoru 2009 vedly k odložení diskusí o tom,jaké budou následky světové hospodářské krize pro Venezuelu.21. března 2009, krátce po volbách, prezidentChávez představil balíček ekonomických opatření, jehožsoučástí bylo:• snížení veřejných výdajů;• zvýšení daně z přidané hodnoty;• omezení přemrštěných a nadbytečných výdajů;• zákonné omezení platů vysokých úředníků ve veřejnésprávě.5 Národní statistický úřad. Ke stažení na: .6 Tamtéž.Národní zprávy 90 Social Watch

Prudký pokles příjmů z vývozu ropy vyvolal zpomalení,stagnaci a v některých případech i regresi v implementaciprogramů na snížení chudoby a nerovnosti. Podleoficiálního prohlášení vlády měly sociální politiky i přesnástup krize nadále fungovat na stejné úrovni, ale k tomunedošlo. Například minimální mzda byla zvýšena o 20 %,což však nestačilo ani na pokrytí dopadu inflace, kteráv roce 2008 jen v cenách potravin dosahovala 43 %. 7V letech 2007–2009 se nad hranici chudoby novědostalo jen 1,1 % domácností, což dramaticky kontrastujes velkými poklesy tohoto indikátoru v období2004–2006. Podle posledních oficiálních údajů se veVenezuele dodnes nachází 26,4 % domácností, kterénemohou uspokojit své základní potřeby.Skutečnost je taková, že veřejné výdaje vyjádřenéjako procento HDP od roku 2008 klesaly ve všech sociálníchsektorech kromě školství. V rozpočtu pro rok2010 bylo pro 13 sociálních „misí“ vyčleněno méněnež 4 % celkových výdajů, přestože zdrojů přibývalokvůli výjimečným položkám a transakcím, což narušujetransparentnost a znemožňuje monitorování rozpočtunevládními organizacemi. Tuto situaci dále zhoršujevysoká inflace, která velmi chudým obyvatelům zemětéměř znemožňuje dosáhnout zlepšení životních podmínek.Podle venezuelské centrální banky inflace pokleslaz 30,9 % v roce 2008 na 25,1 % v roce 2009, ale i takzůstává jednou z nejvyšších v regionu. 8Nejhorší následkyKrize implementace sociálních opatření je obzvláštěvážná ve dvou oblastech – ve zdravotnictví a v bytovévýstavbě. Provea už několik let volala na poplacha varovala před roztříštěním systému zdravotní péčea rozkladem mise Barrio Adentro. Vláda a státní institucevšak tato varování nebraly vážně. Až v roce 2009prezident Chávez veřejně připustil existenci nesrovnalostí:„Vyhlašujeme nouzový stav ve zdravotnictví.Zjistili jsme, že 2000 modulů mise Barrio Adentro byloopuštěno a postrádá lékařský personál. (...) Situace sezhoršovala a vláda přijala nutná opatření, ale nepodařilose jí problém vyřešit.“ 9K tomu je třeba připočíst, že nemocniční síť zeměstále čelí strukturálním nedostatkům, panuje v ní nedostatekodborných pracovních sil a to má velmi politováníhodnédopady na pacienty, například tzv. „ruletutěhotných žen“ – situaci, v níž jsou budoucí rodičky nucenyobcházet zdravotnická zařízení, dokud si nenajdoutakové, které jim v daném termínu může poskytnoutzdravotní péči.Jedno z nejzávažnějších selhání Chávezovy vládypředstavuje oblast bytové výstavby, kde se nikdy nepodařilodosáhnout ani cílů, které si sama stanovila. V zemischází 3 miliony důstojných bytových jednotek (včetnědomů, které je nutné zdemolovat, protože se nacházejíve vysoce rizikových oblastech). Podle oficiálních údajůbylo za posledních 10 let vybudováno 300 939 bytovýchjednotek, což znamená, že Hugo Chávez dosáhlv demokratických dějinách země (jež se datují od roku1958) druhého nejhoršího výsledku v průměrném počtubytových jednotek vybudovaných během jednohovolebního období.Úloha organizací občanské společnostiRůzné organizace, které monitorují dodržování lidskýchpráv ve Venezuele, kritizovaly vládu za nedostatekstředně- a dlouhodobého plánování, které by zajistiloudržitelnost sociálních programů nezávisle na vysokýchpříjmech z vývozu ropy. Další průzkumy naznačují, ževenezuelská ekonomika zůstává i nadále silně zranitelnávůči fluktuacím mezinárodních cen ropy. To znamená,že rozvojový model, který zavedl prezident Cháveza který je postaven na posílení primárního sektoru těžbya vývozu surovin, má tytéž základní charakteristiky jakohospodářská politika, kterou se země řídila v minulosti. 10Napětí ve společnosti soustavně narůstalo a v roce2008 dosáhlo v desetiletém vývoji vrcholu v podobě2893 demonstrací, což bylo o 64,09 % více než v roce2007. Asi 67,3 % z těchto demonstrací pořádali lidéa skupiny, dožadující se hospodářských, sociálnícha kulturních práv, a tři hlavní důvody jejich nespokojenostibyly pracovní podmínky (33,97 %), bytová situace(20,3 %) a bezpečnost (12,3 %). Hlavními taktikamiprotestujících byly (v sestupném pořadí podle četnosti)blokády silnic, veřejná setkání, pochody a přerušenípráce. V tomto období byla každá patnáctá demonstracepotlačena za použití síly, zastavena nebo omezena státnímibezpečnostními složkami.Během násilných demonstrací zahynulo sedm lidí,přičemž pět z těchto úmrtí zapříčinili příslušníci policienebo armády. Státní administrativa postupně ztrácela trpělivosta stále častěji vůči demonstrantům postupovalajako vůči zločincům. Od roku 2005 se minimálně 2240lidí muselo před soudem zodpovídat z obvinění, kterávycházela z jejich snahy domáhat se svých práv. Jednímze slavných případů byl proces s představitelem odborůRubénem Gonzálezem, který byl od září 2009 uvězněnza účast na přerušení práce ve státním podniku Ferrominerav provincii Bolívar, jejímž cílem bylo přimět vedenípodniku, aby dodržovalo sjednanou kolektivní smlouvu. 11ShrnutíVládní rozvojový model selhal v úkolu osvobodit zemiod tradiční závislosti na mezinárodních cenách ropy.Sociální programy následkem fluktuací této ceny utrpělya vláda i přes své úmysly a přijatá opatření v řešenítohoto problému zcela selhala. Čistým výsledkem tohotoprocesu je, jak už delší dobu varují různé organizaceobčanské společnosti a odborníci, stav, ve kterém sesociální indikátory budou zlepšovat, pokud se obchodubude dařit, ale stagnovat či dokonce klesat, pokud sepodmínky na mezinárodním trhu zhorší.Prozatím jsou tedy boj proti chudobě, poskytovánízdravotní péče, přístup ke vzdělání a dostupnost důstojnéhobydlení ve Venezuele vydány na milost a nemilostsouhře poptávky a nabídky ropy na mezinárodních trzích,a stávají se tak obětí neschopnosti vlády tuto situacivyřešit a přijmout adekvátní proticyklická opatření. n7 Tamtéž.8 Venezuelská centrální banka. Viz: .9 “Chávez admite cierre de módulos de Barrio Adentro y declaraen emergencia la salud.” Lacl@se.info. Ke stažení na: .10 Margarita López Maya a Luis Lander. “El socialismorentista de Venezuela ante la caída de los precios petrolerosinternacionales,” Cuadernos del Cendes, 67, květen–srpen 2009.11 Viz: .Social Watch91Venezuela

zambiE1001001009653Přímé zahraniční investice a dodržování klíčových práv439000Od 90. let minulého století hrály přímé zahraniční investice (FDI) v ekonomice země stále důležitější981001008269 úlohu, přispěly k rozvoji 100těžby mědi a podpořily výrobu 100 a vývoz netradičních 71 výrobků a služeb. Tytoinvestice však nebyly efektivně využity na podporu rozvoje a snížení chudoby. Naopak, přispěly k erozipráv obyvatel včetně práva na rozvoj, práva na dostupnost potravin, na vzdělání, čisté životní prostředíIEG of Portugal = 73a participaci žen na politickém BCI rozhodovacím of Slovenia = 98IEG of Slovenia = 65procesu.100100 100 100100 100100Ženy pro změnuLucy Muyoyetaová100V současnosti žije 63 % obyvatelstva Zambie ve venkovskýchoblastech, kde většina si na živobytí vyděláváv zemědělství. Chudoba je ve venkovských oblastechvíce rozšířená: 83 % obyvatel (5,9 milionů lidí) žije0 6v chudobě, 71 % v extrémní chudobě. 1 Velká část z těchnejchudších žije v domácnostech spravovaných ženami.34V roce 2000 stály ženy v čele 19,5 % (1 241 500) venkovskýchdomácností. 2100100 49Přes akutní potřebu řešit tyto problémy nevěnujevláda sektoru zemědělství téměř žádnou pozornost.Naopak, zavedení liberální ekonomické politiky zatlačilodrobné farmáře zpět k naturálnímu hospodaření a mnozíz nich bojují o pokrytí vlastních potravinových potřeb.Výrobní a odbytové překážky, kterým čelí, jsou obrovské.Kromě toho ohrožuje zavedení tržních principů do oblastivlastnictví půdy i jejich možnost udržet si vlastní majetek.100Velké korporace skupují rozlehlé zemědělské plochy propěstování biopaliv, těžbu a zemědělství. Bohaté zeměs nedostatečnými zemědělskými prostředky s/d či rostoucípotřebou dovozů, které se snaží si v období nejistoty naglobálních trzích zajistit vlastní zdroje potravin, napříkladSaudská Arábie nebo Čína, nakupují 0 v jiných zemích pozemkyo obrovských rozlohách. Zvláštní zpravodaj s/d OSNs/dpro právo na potraviny označil rozsáhlé transnacionální100 100investice do pozemků za jeden z nových trendů, kterévznikly jako reakce na globální potravinovou krizi roku2008, aniž by se mezinárodní komunita mohla vyjádřit,a uvedl Zambii jako jednu z cílových zemí. Výsledkemtohoto procesu je pro většinu chudých Zambijců hrozba,že budou připraveni o vlastnictví půdy.Potravinová nejistotaUž od 90. let minulého století vedlo zanedbávání sektoru100zemědělství k rozšíření nemocí dobytka. Vláda původnězajišťovala provádění preventivních opatření jako dezinfekcidobytka, aby chránila populace chovaných zvířat54před epidemiemi, ale když byla v 90. letech ekonomikaliberalizována, poskytování těchto služeb skončiloa přes hranice pronikly do Zambie 0 nemoci, které se rychlerozšířily po velkém území a zničily asi polovinu stádv zemi. Toto neštěstí postihlo nejen pastevce, ale i drob-Index Základních Schopností 2010(BCI - Basic Capabilities Index)BCI = 7510093 Děti s ukončenýmGEI = 565. ročníkemAsistované porodyDěti, které se dožijí 5 letIndex Genderové Spravedlnosti 2009(GEI - Gender Equity Index)Ekonomická aktivitaIEG of Yemen = 67né zemědělce, BCI pro které of Zambia tažná zvířata = 75 představovalajedinou dostupnou sílu k obdělávání zemědělské půdya jejich trus byl zároveň jediným dostupným hnojivem.Výsledkem byl v mnoha oblastech nástup chronickéhonedostatku potravin.Za těchto podmínek zasadila rostoucí cena kukuřicea dalších základních surovin v letech 2007 a 2008100těžkou ránu už tak potravinově nezabezpečenýmZambijcům v městských i odlehlých n/d venkovských regionech.Roční míra inflace v cenách potravin dosahovalav červnu 2008 15,6 %, což bylo nesrovnatelné se situacíz předchozího roku, kdy inflace 0 představovala jen 4,8 %.V roce 2010 n/d se podle údajů Centrálního statistickéhoúřadu inflace z březnových 10,2 % v dubnu zpomalilaIEG of Zambia = 56100n/d0n/d100 na 9,2 %. 3100K potravinové nejistotě přispívá celá řada faktorů,například úroveň příjmů domácnosti, věk, vzdělání, pohlaví,velikost a struktura INGLES domácnosti, BCI of Afghanistan snížení pracovních = 0schopností vlivem špatného zdravotního stavu a dopadůHIV a AIDS, úroveň produkce potravin, jejich cenya vzdálenost od trhů.Potravinová nejistota je významným předstupněmpodvýživy. Klíčovým indikátorem přístupu k nedostatečnévýživě je množství podvyživených 100 dětí (do pátého100100roku života). V roce 1991 činil jejich podíl 22 %, do roku2007 klesl na 14,6 %, nicméně mezi roky 2003 a 2008trpělo 45 % dětí mladších pěti let mírnou či těžkou formou54zakrnění. Dopady podvýživy v dětství jsoudlouho-Podíl na moci938579100 100 47100100 64100Vzdělánízákladní vzdělání nedokončí, se stabilně držel kolem1,0 %. U sekundárního vzdělávání se však tento ukazatelmezi lety 2003 a 2006 zhoršoval. 4 Podpůrné aktivityna některých univerzitách a pedagogických školáchnapomáhaly zvýšení počtu dívek, které nastoupily navysokou školu, nicméně počet dívek, které příslušnouúroveň vzdělání nedokončí, je na všech úrovních vzdělávacíhosystému vyšší než u chlapců. Mezi 1. a 9. třídoujsou to 3 % proti 2,1 % u chlapců, mezi 10. až 12. ročníkem1,98 % u dívek a 1,25 % u chlapců. 5Co však tato čísla nevyjadřují, to je počet dětí, kterédo vzdělávacího systému vůbec nevstupují – očeká-7410074vá se, že do konce roku 2010 půjde o 1,2 n/d milionu dětí.Mnohé z nich nemohou navštěvovat školu, protože ač se100 100nestaly sirotky, jejich rodiny jsou zasaženy HIV a AIDS.Kromě toho údaje nijak nevypovídají o úrovni vzdělání,které se dostane těm, kdo školu navštěvují. Zambijskéškolství je těžce zasaženo epidemií HIV/AIDS. Počet sirotkův posledním desetiletí dramaticky vzrostl. V roce1996 se počet dětí ve školním věku, které nenavštěvovalyžádnou školu, odhadoval na 400 000 – v roce 1998už to byl dvojnásobek. Těmto dětem znemožňovala školnídocházku chudoba, nutnost pečovat o nemocné rodičeči opatrovníky nebo se zapojit do výdělečných aktivit,a v případě dívek také předčasný vstup do manželství.Kvalitu vzdělávání snižoval zejména ve venkovskýchoblastech nedostatek učitelů, ale i nedostatečnáinfrastruktura, vybavení a učební materiály a také sexuálnídobé a často omezují schopnost 0 dítěte učit se.obtěžování a násilí vůči 0dívkám.99100Na politické rovině je to především přetrvávajícíNerovné příležitosti pro ženy a dívky 9996patriarchální kultura, co brání ženám využívat 96 svá práva100 100 74100 Od zavedení 100 bezplatného základního vzdělání 100v roce100 741002002 bylo dosaženo významných pokroků v zapisování1 Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj, Chudoba ve4 Rozvojový program OSN, Zambie – Zpráva o plnění Rozvojovýchchlapců i dívek ke školní docházce. Poměr těch, kteřívenkovských oblastech Zambie. Ke stažení na: .5 Tamtéž.01000261008810083100Národní zprávy 92 Social Watch100 10010090

ve veřejném životě a činí cíl 50% zastoupení žen v rozhodovacímprocesu, tak jak jej stanovil protokol Jihoafrickérozvojové rady a Africké unie, v případě Zambie téměřnedosažitelným. Podíl žen na volených postech národníhoparlamentu a místních samospráv se sice zvyšuje,ale jen velmi pomalu. V roce 1991 obsadily ženy jen6 % parlamentních křesel, v roce 1996 se jejich početzvýšil na 12 %, nicméně v roce 2001 zůstal nezměněna v roce 2006 zaznamenal jen nevýznamný nárůst na14 %. Podíl žen v místních zastupitelstvech činí zoufaleneuspokojivých 7 %.Přímé zahraniční investiceVláda čerpá prostředky na financování rozvoje ze tříhlavních zdrojů: z domácích příjmů, oficiální rozvojovépomoci (ODA) a domácích i zahraničních půjček. Mezidomácí příjmy patří různé druhy daní, například daňz příjmů společností, daň z těžby nerostného bohatství,cla, poplatky a zdanění přímých zahraničních investic(FDI). Od roku 2004 pochází – vyjma roku 2006 – vícenež 70 % vládních příjmů z domácí ekonomiky. To odrážískutečnost, že v tomto období došlo k výraznémunárůstu přílivu zahraničních investic.FDI jsou považovány za důležitý příspěvek k rozvoji,protože přinášejí kapitál, technologii, manažerskézkušenosti, pracovní příležitosti a přístup na nové trhy.Mnoho vlád, včetně té zambijské, přijalo politická opatřenína povzbuzení přílivu FDI.V roce 2000 dosáhly nové investice do Zambiečástky 121,7 milionu dolarů. Poté jejich příliv výraznězesílil a v roce 2004 dosahoval 334 milionů dolarů. 6Většina z těchto investic směřuje do rozvoje turistickéhoruchu, výroby, stavebnictví, telekomunikací a těžby.Nejrychleji rostoucím investorem je Čína 7 , ale příliv investicz Kanady a Velké Británie stále dosahuje nejvyššíabsolutní úrovně.Zambie nabízí velmi liberální investiční prostředí.V současnosti se FDI řídí Zákonem o zambijské rozvojovéagentuře z roku 2006, který neuvádí žádné požadavkyna využití místní ekonomiky, transfer technologií, rovnost,zaměstnanost nebo využívání služeb subdodavatelů,ačkoli se zahraničním investorům doporučujeumožnit zapojení místní ekonomiky. Zákon dovolujeinvestorům bez omezení repatriovat libovolné kapitálovéinvestice, profit, dividendy, úroky či poplatky. Zároveňdovoluje cizím státním příslušníkům neomezenýtransfer příjmů získaných prací v Zambii.Od 90. let minulého století hrály FDI v ekonomicezemě stále větší úlohu, přispívaly k posílení přílivu kapitálua investic, rekonstrukci průmyslu zabývajícíhose těžbou a zpracováním mědi a podporovaly výrobua vývoz netradičních produktů a služeb. Zambie všaknedokázala FDI efektivně zapojit do podpory rozvojea do boje proti chudobě. 8 Jedním z cílů vlády při podpořeFDI byla diverzifikace, která měla snížit silnou závislostzemě na vývozu mědi. Ta však stále zůstává dominantnímvývozním artiklem, zejména kvůli výraznému nárůstujejí ceny na světových trzích po roce 2004. Do bojeproti chudobě zatím FDI nijak výrazněji nezasáhly. Podílobyvatel žijících pod hranicí extrémní chudoby se snížiljen nepatrně, z 58 % v roce 1991 na 51 % v roce 2006,a v průběhu tohoto období vykazoval výrazné výkyvy.Hospodářský rozvoj brzdila neschopnost vlády věnovatdostatečnou pozornost kapacitě domácího soukroméhosektoru a faktorům omezujícím jeho růst. Tovedlo k deindustrializaci některých sektorů ekonomikya k omezení možností domácích podniků navázat spoluprácise zahraničními investory. Kromě toho liberálníinvestiční legislativa po zahraničních společnostechspolupráci s místními výrobci a dodavateli nejen nevyžadovala,ale ani k ní nemotivovala.FDI neměly kýžený multiplikativní efekt na domácíhráče. Kromě toho pobídky určené zahraničním investorům(například daňové úlevy) připravily domácí hráčeo schopnost zahraničním společnostem konkurovat.Slabý domácí soukromý sektor přitom výrazně snižujepotenciální přínosy přímých zahraničních investic v podoběvedlejších a navazujících ekonomických aktivit.Silný domácí soukromý sektor by přilákal další vlnu FDItím, že by zemi představil jako fungující ekonomiku.Občanský hospodářský zákonV roce 2006 přijala vláda Občanský hospodářský zákona následně ustanovila Komisi na podporu hospodářskýchaktivit občanů (Citizens Economic EmpowermentCommission, CEEC) s mandátem podporovat efektivnívlastnické vztahy a smysluplnou participaci občanův ekonomice, která by přispěla k její udržitelnosti. Vliva dopady tohoto úsilí na výkonnost domácího soukroméhosektoru je zatím předčasné hodnotit.Studie zabývající se těžbou mědi (sektorem, dokterého směřuje nejvíc FDI) odhalují příčiny toho, že senárůst FDI neprojevil na rozvoji a/nebo omezení chudobyve výraznější míře, například: 9• Podepisování jednostranných dohod známých jako„rozvojové smlouvy“. Tyto převážně utajovanésmlouvy udělují investičním společnostem výjimkyz různých závazků, včetně placení daní a řadynárodních zákonů – například těch zaměřenýchna znečišťování životního prostředí. Zároveň garantujíochranu před budoucí legislativou do konce15-20letých „období stability“.• Zjednodušení pracovního práva v neprospěch zaměstnance.Ačkoli vznikají nové pracovní příležitosti,jejich kvalita se drasticky zhoršila. Odhadujese, že 45 % zaměstnanců v dolech nemá možnostzískat trvalé zaměstnání s nárokem na starobnídůchod. Většina zaměstnanců pracuje na základěsmluv na dobu určitou, za podmínek výrazněhorších, než by jim nabízel trvalý pracovní poměr.• Znečištění životního prostředí. Někteří investořinedodržovali ani tu část národní legislativy, která sena ně vztahovala. Jsou známy případy porušováníochrany životního prostředí, které poškodily zdravímístních obyvatel. Tři nejčastější a nejvážnější problémyjsou emise oxidu siřičitého z tavicích pecí,úniky těžkých kovů do zdrojů pitné vody a vznikkalů v řekách.ShrnutíJednou z hlavních příčin, proč přímé zahraniční investicenepřispívají k udržitelnému rozvoji v takové míře, jak byměly, jsou nízké daňové příjmy vlády. Z rozboru státníhorozpočtu pro rok 2010 vyplývá, že největší příjmyplynou ze zdanění individuálních příjmů zaměstnanců(19 %) a z daně z přidané hodnoty (18 %). 10 Daň z příjmuspolečností představuje 8 % a daň z těžby nerostnéhobohatství pouhá 2 %. Poté, co v roce 2004 prudcestoupla cena kovů na světových trzích, byla v roce 2007zavedena zvláštní daň, která však – přestože by provládu představovala nemalý příspěvek do státní pokladny– byla pod tlakem těžařských společností v roce2009 zrušena.Pobídkové programy zaměřené na přilákání přímýchzahraničních investic jsou neproporcionálně zaměřenépředevším na ekonomické pobídky. Vláda neinvestujedo rozvoje pracovní síly tím, že by podporovalasektory jako školství a zdravotnictví, jejichž rozvoj bypředstavoval udržitelný pokrok v boji proti chudobě. Kromětoho v současné situaci přímé zahraniční investicepřispívají k faktickému poškozování lidských práv, napříkladpráva na potraviny a čisté životní prostředí, a bezkoordinovaného úsilí všech představitelů politické mocinebudou mít téměř žádný vliv na podporu práv žen. n6 Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD), Zprávao investiční politice – Zambie, New York a Ženeva, 2006. Kestažení na: .7 Peter Kragelund, „Co skrývá černá skříňka vztahů Čína – Afrika:Rozsah a skladba čínských investic v Zambii“, Dánský institutmezinárodních studií, 2008.8 UNCTAD, Zpráva o investiční politice – Zambie, 2006, op cit.9 Alistair Fraser a John Lungu, „Komu spadnou do klína zisky?Vítězové a poražení v privatizaci zambijských měďných dolů“. Kestažení na: .10 Deloitte and Touche, 2009. Zambijský rozpočet pro rok 2010 –udržování rovnováhy.Social Watch93Zambie

DODATEK

Miléniová deklarace OSNValné shromáždění přijímá následující deklaraci:55/2. Miléniová deklarace OSNI. Hodnoty a principy1. My, hlavy států a vlád, jsme se ve dnech 6. až 8. září, na úsvitunového milénia, sešli v sídle OSN v New Yorku, abychomstvrdili svou důvěru v OSN a její Chartu, jako nepostradatelnýmzákladům míru, prosperity a spravedlnosti ve světě.2. Jsme si vědomi toho, že kromě vlastní individuální odpovědnostike svým vlastním společnostem máme i kolektivníodpovědnost bránit zásady lidské důstojnosti, rovnostia spravedlnosti v globálním měřítku. Jako vedoucí představitelémáme tudíž závazky vůči všem obyvatelům světa,především vůči těm nejvíce zranitelným a zejména vůčidětem, jimž náleží budoucnost.3. Potvrzujeme svůj závazek ctít cíle a zásady Charty Spojenýchnárodů, které se ukázaly být nadčasové a univerzální.Jejich význam a inspirativnost se zvyšují s tím, jak vzrůstápropojení a vzájemná závislost mezi národy a lidmi.4. Jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míruna celém světě v souladu s cíli a zásadami Charty OSN.Stvrzujeme svou vůli podporovat veškeré úsilí o udrženísvrchované rovnosti všech států; respektování jejich územnícelistvosti a politické nezávislosti; řešení sporů mírovýmiprostředky a v souladu se zásadami spravedlnosti a mezinárodníhopráva; dodržování práva na sebeurčení obyvatel,kteří zůstávají pod koloniální nadvládou nebo cizí okupací;nevměšování do vnitřních záležitostí států; dodržování lidskýchpráv a základních svobod; respektování rovnosti právbez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk či náboženství; a mezinárodníspolupráci při řešení mezinárodních problémůhospodářské, sociální, kulturní a humanitární povahy.5. Jsme přesvědčeni, že hlavním úkolem současnosti je zajistit,aby se globalizace stala pro všechny obyvatele světapozitivní silou. Globlizace nabízí netušené možnosti, avšakv současné době je prospěch z jejího působení velice nerovnoměrněrozdělen a stejně tak nerovnoměrně jsou pociťoványi její negativní dopady. Jsme si vědomi toho, že rozvojovézemě a transformující se země čelí obzvlášť velkým obtížímv souvislosti s nerovnoměrným dopadem globalizace. Jediněširoce pojaté a dlouhodobé úsilí o vytvoření sdílenébudoucnosti, založené na společné příslušnosti k lidství vevší jeho rozmanitosti, může učinit globalizaci skutečně spravedlivoua univerzální. Tyto snahy musí doprovázet strategiea opatření na globální úrovni, jež budou reflektovat potřebyrozvojových a transformujících se zemí a budou tvořenyi uplatňovány s jejich účastí.6. Některé základní hodnoty považujeme za nedílnou součástmezinárodních vztahů ve 21. století. Patří mezi ně:• Svoboda. Muži a ženy mají právo žít své životy a vychovávatsvé děti důstojně, osvobozeni od hladu a strachu z násilí,útisku a nespravedlnosti. Tato práva nejlépe zajišťuje demokratickýa participativní model vládnutí vycházející z vůleobyvatel.• Rovnost. Žádnému jedinci ani národu nesmí být upíránamožnost těžit z rozvoje. Musí být zajištěna rovná práva a příležitostipro muže i ženy.• Solidarita. Globální problémy musí být zvládány tak, abynáklady a zátěž byly rozloženy spravedlivě v souladu sezásadami rovnosti a sociální spravedlnosti. Trpící a ti, kdomají z rozvoje nejmenší prospěch, mají nárok na pomoc zestrany těch, kdo mají z rozvoje prospěch největší.• Tolerance. Lidé musí navzájem respektovat svá přesvědčení,kultury a jazyky. Rozdíly mezi jednotlivými společnostmiani mezi skupinami uvnitř společností by neměly být potlačovány,ale naopak chráněny jako vzácná přednost lidskéhospolečenství. Kultura míru a dialogu mezi civilizacemi byměla být aktivně podporována.• Ohleduplnost vůči přírodě. Je nutno projevovat opatrnostpři zacházení s živou přírodou a přírodními zdroji a jednatv souladu s pravidly udržitelného rozvoje. Jedině tak můžebýt nevyčíslitelné bohatství ukryté v přírodě zachovánoa předáno našim potomkům. Současné trvale neudržitelnézpůsoby výroby a spotřeby se musí změnit v zájmu budoucíhoblahobytu nás a našich potomků.• Sdílená odpovědnost. Odpovědnost za řízení celosvětovéhoekonomického a sociálního rozvoje a zvládání hrozeb mezinárodnímumíru a bezpečnosti musí být rozdělena mezivšechny státy světa a měla by být vykonávána multilaterálně.Organizace spojených národů jako nejreprezentativnějšíorganizace světa v tomto úsilí musí hrát ústřední roli.7. S cílem proměnit tyto sdílené hodnoty v činy jsme označiliklíčové cíle, jimž přikládáme obzvláštní význam.II. Mír, bezpečnost a odzbrojení8. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili našenárody od zhouby válek, mezi státy i uvnitř států, které sivyžádaly v uplynulém desetiletí více než pět milionů životů.Také se vynasnažíme odstranit nebezpečí, které představujízbraně masového ničení.9. Proto jsme odhodláni:• podporovat dodržování právního řádu v mezinárodních i vnitrostátníchotázkách a zejména zajistit, že budou členskéstáty respektovat rozhodnutí Mezinárodního trestního souduv souladu s Chartou OSN ve všech případech, které se jichtýkají;• zvýšit efektivitu Spojených národů při udržování míru a bezpečnostiposkytnutím prostředků a nástrojů potřebných proprevenci konfliktů, mírové řešení sporů, udržování míru,obnovu míru a rekonstrukci po skončení konfliktu. V tomtokontextu bereme na vědomí zprávu vypracovanou nezávislýmpanelem o mírových operacích OSN a žádáme Valnéshromáždění, aby co nejdříve posoudilo doporučení, kterázpráva předkládá;• posílit spolupráci mezi Spojenými národy a regionálnímiorganizacemi v souladu s ustanoveními kapitoly VIII ChartyOSN;• zajistit, aby signatářské státy dodržovaly dohody v oblastikontroly zbraní, odzbrojení, mezinárodního humanitárníhopráva, lidských práv a dále vyzvat všechny státy k podpisua ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestníhosoudu;• podniknout společné kroky proti mezinárodnímu terorismua co nejdříve se připojit ke všem mezinárodním úmluvámo této problematice;• zdvojnásobit naše úsilí při plnění závazků v souvislosti s bojemproti celosvětovému problému drog;• posílit naše úsilí v boji proti nadnárodnímu zločinu ve všechjeho dimenzích, včetně překupnictví, pašování lidí a praníšpinavých peněz;• minimalizovat nepříznivý dopad ekonomických sankcí OSNna nevinné obyvatelstvo; podrobovat sankční režimy pravidelnýmkontrolám; eliminovat nepříznivý dopad sankcína třetí strany;• usilovat o odstranění zbraní hromadného ničení, zejménajaderných zbraní, a ponechat otevřené všechny možnosti,jak tohoto cíle dosáhnout, včetně možnosti svolat mezinárodníkonferenci na téma nalezení metod, jak odstranitjaderné nebezpečí;• společnými kroky odstranit ilegální obchod s malými a lehkýmizbraněmi, zejména zprůhledněním přepravy zbranía podporou regionálních odzbrojovacích opatření s ohledemna všechna doporučení nadcházející Konference OSNo ilegálním obchodu s malými a lehkými zbraněmi;• vyzvat všechny státy, aby zvážily své připojení k Úmluvě o zákazupoužívání, skladování, výroby a přepravy protipěchotníchmin a o jejich odstranění stejně jako k Dodatečnému protokoluo minách Úmluvy o konvenčních zbraních;10. Vyzýváme členské státy, aby individuálně i kolektivně respektovalyolympijské příměří nyní i v budoucnosti, a abypodporovaly Mezinárodní olympijský výbor v jeho úsilí o prosazovánímíru a lidského porozumění prostřednictvím sportua olympijských ideálů.III. Odstraňování chudoby a rozvoj11. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodilivšechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínekextrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavenavíce než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnoutprávo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku.12. Proto přijímáme rozhodnutí vytvořit prostředí (jak na státnítak na globální úrovni), které je příznivé pro rozvoj a odstraněníchudoby.13. Úspěšnost těchto cílů mimo jiné závisí na efektivní a zákonnésprávě v jednotlivých zemích. Rovněž závisí na dodržovánízákonnosti na mezinárodní úrovni a na transparentnostifinančních, peněžních a obchodních systémů. Budeme usilovato vytvoření otevřeného, spravedlivého, pravidly opatřeného,předvídatelného a nediskriminujícího multilaterálníhoobchodního a finančního systému.14. Uvědomujeme si, jakým obtížím musí rozvojové země čelitpři mobilizování prostředků nutných k financování jejich udržitelnéhorozvoje. Proto vynaložíme veškeré úsilí, abychomzajistili úspěšnost Mezinárodního a mezivládního projektuna vysoké úrovni v oblasti financování a rozvoje, který proběhnev roce 2001.15. Dále jme odhodláni vyjít vstříc zvláštním potřebám nejméněrozvinutých zemí. Proto vítáme Třetí konferenci OSNo nejméně rozvinutých zemích, která se bude konat v květnu2001, a následně se vynasnažíme zajistit její úspěšnost.Vyzýváme průmyslově vyspělé země:• aby nejlépe do zahájení konference přijaly bezcelní a neomezenýpřístup na své trhy pro veškerý export z nejméněrozvinutých zemí;• aby bez dalších odkladů začaly uplatňovat rozšířený programodpouštění dluhů těžce zadluženým chudým zemíma aby souhlasily se zrušením všech bilaterálních dluhů těchtozemí výměnou za prokazatelné snahy příslušných zemío odstranění chudoby;• aby poskytly velkorysejší rozvojovou pomoc zejména zemím,které se skutečně snaží používat své prostředky naboj s chudobou;16. Dále jsme odhodláni komplexně a efektivně řešit problémzadluženosti rozvojových zemí s nízkým a středním příjmemdo státní pokladny prostřednictvím různých národních a mezinárodníchopatření, která zajistí, že zadluženost těchtozemí bude z dlouhodobého hlediska udržitelná.17. Rovněž jsme přijali rozhodnutí reagovat na speciální potřebymalých ostrovních rozvojových států tím, že budeme rychlea v plném rozsahu zavádět Barbadoský akční program společněse závěry 22. zvláštního zasedání Valného shromáždění.Naléhavě vyzýváme mezinárodní společenství k tomu,aby při vytváření Indexu zranitelnosti byly zohledněny zvláštnípotřeby malých ostrovních rozvojových států.18. Jsme si vědomi zvláštních potřeb a problémů rozvojovýchzemí, které jsou izolované v důsledku geografickýchbariér a vyzýváme bilaterální i multilaterální dárce, aby zvýšilifinanční i technickou pomoc poskytovanou těmto zemíma aby jim pomohli překonat geografické překážky zlepšenímdopravního systému.19. Dále jsme odhodláni:96 Social Watch

• dosáhnout toho, aby se do roku 2015 snížil o polovinu početlidí přežívajících s příjmem nižším než jeden dolar na dena množství lidí trpících hladem; do stejného data také o polovinusnížit počet lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě nebona ni nemají dost prostředků;• do stejného data zajistit, aby všechny děti, chlapci i dívky,měly možnost absolvovat celé základní vzdělání; a aby prodívky i chlapce byl zajištěn stejný přístup ke všem úrovnímvzdělání;• do stejného data snížit o tři čtvrtiny úmrtnost matek a o dvětřetiny úmrtnost dětí do pěti let;• do stejného data zastavit šíření HIV/AIDS, malárie a dalšíchnejrozšířenějších chorob, které sužují lidstvo a dosáhnoutjejich postupného ubývání;• poskytnout zvláštní pomoc dětem osiřelým v důsledku HIV/AIDS;• do roku 2020 výrazně zlepšit životní podmínky nejméněsta milionů obyvatel chudinských předměstí (slumů) podlenavrhované iniciativy "Města bez slumů"20. Dále jsme odhodláni:• podporovat rovnoprávnost obou pohlaví a emancipaci ženjako efektivní způsob boje s chudobou, hladem a nemocemi,i jako stimulaci skutečně udržitelného rozvoje;• vytvářet a uplatňovat strategie, které zajistí mladým lidem nacelém světě přístup ke kvalitní a produktivní práci;• podněcovat farmaceutický průmysl, aby zajistil fyzickoui finanční dostupnost základních léků pro obyvatele rozvojovýchzemí;• rozvíjet stabilní spolupráci se soukromým sektorem a s organizacemiobčanské společnosti v rámci podpory rozvojea odstraňování chudoby;• zajistit, aby výhody plynoucí z nových technologií, zejménainformačních a komunikačních, byly dostupné všem v souladus doporučeními Ministerské deklarace ECOSOC 2000.IV. Ochrana našeho společného prostředí21. Musíme vynaložit veškeré potřebné úsilí na to, abychomzbavili lidstvo, a zejména naše děti a vnoučata, všech ohroženíjež by vedla k tomu, že budeme žít na planetě nenávratnězničené činností člověka a jejíž zdroje již nebudou stačitna zajištění potřeb obyvatel.22. Stvrzujeme svou podporu principům udržitelného rozvoje,včetně principů vytyčených Agendou 21 přijatou na KonferenciOSN o životním prostředí a rozvoji.23. Pro všechny naše aktivity související se životním prostředímbyl proto přijat nový etický přístup konzervace a správcovství.V první řadě bylo rozhodnuto:• s vynaložením veškerého potřebného úsilí zajistit vstupKjótského protokolu v platnost, nejlépe do desátého výročíKonference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 2002,a zahájit požadované snižování emisí skleníkových plynů;• posílit naše kolektivní úsilí o správu, konzervaci a udržitelnýrozvoj všech druhů lesů;• naléhavě požadovat plné uplatňování Úmluvy o biodiverzitěa Úmluvy o boji proti rozšiřování pouští v zemích (zejménaafrických) postižených suchem a/nebo rozšiřovánímpouští;• zastavit neudržitelný způsob využívání vodních zdrojůprostřednictvím strategií na správné zacházení s vodou naregionální, státní a lokální úrovni, přičemž tyto strategiemusí zároveň podporovat rovnoměrnou dostupnost vodyv adekvátním množství;• posílit spolupráci při omezování počtu přírodních i člověkemzaviněných katastrof a jejich následků;• zajistit svobodný přístup k informacím o sekvencích obsaženýchv lidském genomu.V. Lidská práva, demokracie a právní řád24. Vynaložíme veškeré úsilí na podporu demokracie a právníhořádu a na podporu respektování všech mezinárodně uznávanýchlidských práv a základních svobod, včetně právana rozvoj.25. Proto jsme odhodláni:• plně respektovat a dodržovat Všeobecnou deklaraci lidskýchpráv;• usilovat o plnou ochranu a podporu občanských, politických,ekonomických, sociálních a kulturních práv pro všechny vevšech zemích světa;• rozvíjet kapacity všech zemí pro zavádění demokratických principůa praktik a respektu k lidským právům včetně práv menšin;• bojovat proti všem formám násilí vůči ženám a uplatňovatustanovení Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;• přijímat opatření k zajištění respektování a ochrany lidskýchpráv přistěhovalců, migrujících dělníků a jejich rodin, a eliminovatstále častější projevy násilí a xenofobie v mnohaspolečnostech, a podporovat větší harmonii a toleranci vevšech společnostech;• kolektivně pracovat na vytvoření takových politických procedur,které by umožňovaly skutečnou účast všech občanůve všech zemích;• zajistit, aby média mohla svobodně vykonávat svou zásadníúlohu a aby nebylo omezováno právo veřejnosti na přístupk informacím.VI. Ochrana zranitelných26. Maximální úsilí rovněž vynaložíme na to, abychom zajistiliveškerou ochranu a pomoc dětem a civilním obyvatelům,kteří musí nést neúměrné následky přírodních katastrof,genocidy, ozbrojených konfliktů a jiných krizových situacítak, aby se mohli co nejdříve vrátit do normálního života.Proto jsme odhodláni:• rozšířit a posílit ochranu civilního obyvatelstva v komplexníchkrizových situacích v souladu s mezinárodním humanitárnímprávem;• posílit mezinárodní spolupráci, včetně sdílení zátěže a koordinacehumanitární pomoci zemím, které poskytují útočištěuprchlíkům; a pomáhat všem uprchlíkům a vysídlencům,aby se mohli dobrovolně, v bezpečí a důstojně vrátit dosvých domovů a aby se mohli hladce zapojit do života svéspolečnosti;• podporovat ratifikaci a plné zavedení Úmluvy o právechdítěte a jejích opčních protokolů o dětech v ozbrojenýchkonfliktech, o prodeji dětí, dětské prostituci a pornografii.VII. Řešení zvláštních potřeb afrického kontinentu27. Budeme podporovat upevnění demokracie v Africe a pomáhatAfričanům v boji za trvalý mír, odstranění chudoby a udržitelnýrozvoj tak, aby se Afrika mohla zapojit do hlavníhoproudu světové ekonomiky.28. Proto jsme odhodláni:• poskytnout plnou podporu politickým a institucionálnímstrukturám ve vznikajících afrických demokraciích;• podporovat vznik a fungování regionálních a subregionálníchmechanizmů k prevenci konfliktů a podpoře politickéstability a zajistit spolehlivý přísun prostředků pro mírovéoperace na kontinentu;• pomocí zvláštních opatření pomáhat odstraňovat chudobua zajišťovat udržitelný rozvoj v Africe, přičemž tato opatřeníbudou zahrnovat odpouštění dluhů, zpřístupnění trhů, rozšířeníoficiální rozvojové pomoci (ODA), zvýšení přísunu přímýchzahraničních investic (FDI) a technologické transfery;• pomoci Africe s budováním vlastních kapacit pro boj protipandemii HIV/AIDS a proti dalším chorobám.VIII. Posilování Spojených národů29. S maximálním úsilím se vynasnažíme učinit z OSN efektivnějšínástroj na prosazování všech těchto priorit: boj za rozvojpro všechny národy světa, boj proti chudobě, nedostatkuvzdělání a chorobám; boj proti bezpráví; boj proti násilí, terorua kriminalitě; boj proti znehodnocování a ničení našehospolečného domova.30. Proto jsme odhodláni:• opětovně potvrdit centrální úlohu Valného shromáždění jakovedoucího poradního, rozhodujícího a reprezentativního orgánuSpojených národů a umožnit mu efektivně tuto svouúlohu plnit;• posílit naši snahu o komplexní reformu Rady bezpečnosti vevšech jejích aspektech;• ještě více posílit Ekonomickou a sociální radu s ohledem najejí nedávné úspěchy a pomáhat jí plnit roli, kterou jí ukládáCharta OSN;• posílit Mezinárodní trestní soud, aby mohl být zárukou spravedlnostia zákonnosti v mezinárodních otázkách;• podporovat pravidelné konzultace a spolupráci mezi hlavnímiorgány OSN při plnění svých funkcí;• zajistit, že bude organizace včas a v předem známém objemudostávat prostředky, které potřebuje k výkonu svýchmandátů;• požadovat, aby Sekretariát OSN využíval své prostředkymaximálně vhodně a efektivně, v souladu s jasnými pravidlya postupy schválenými Valným shromážděním, kteréjsou v zájmu všech členských států, a aby se s pomocínejlepšího systému řízení a nejlepší dostupné technologiezaměřil na ty úkoly, které odráží schválené priorityčlenských států;• podporovat dodržování Úmluvy o bezpečnosti pracovníkůOSN a přidružených organizací;• zajistit větší soudržnost programů a zlepšit spolupráci meziOSN, jejími orgány, brettonwoodskými institucemi, Světovouobchodní organizací a dalšími multilaterálními organizacemis cílem dosáhnout plně koordinovaného přístupu k otázkámmíru a rozvoje;• ještě více posílit spolupráci mezi OSN a parlamenty státůprostřednictvím Meziparlamentní unie v celé řadě oblastí,jako jsou mír a bezpečnost, ekonomický a sociální rozvoj,mezinárodní právo a lidská práva, demokracie a rovnoprávnostobou pohlaví;• poskytovat soukromému sektoru, nevládním organizacíma občanské společnosti obecně více příležitostí k tomu, abyse mohly zapojit do realizace programů a cílů OSN.31. Požadujeme, aby Valné shromáždění pravidelně hodnotilopokrok dosažený zaváděním ustanovení této deklaracea aby generální tajemník OSN pravidelně předkládal zprávyke zvážení Valnému shromáždění, které budou sloužit jakopodklad pro další kroky.32. Při této historické příležitosti slavnostně stvrzujeme, žeOrganizace spojených národů je nepostradatelným společnýmdomem celé lidské rodiny, skrze který budemeusilovat o naplnění naší univerzální touhy po míru, spoluprácia rozvoji. Vyjadřujeme proto náš závazek bezvýhradněpodporovat tyto společné cíle a naše odhodláníjich dosáhnout.8. plenární zasedání8. září 2000Social Watch97Miléniová deklarace OSN

ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍNa následujících osmi Rozvojových cílech tisíciletí (anglicky Millennium Development Goals – MDGs) a jejich naplnění do roku 2015 se shodlo 191 států světa.1. CÍL: ODSTRANIT EXTRÉMNÍ CHUDOBU A HLADÚkol 1.AÚkol 1.BÚkol 1.CSnížit mezi lety 1990 a 2015 na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den.Dosáhnout úplného produktivního zaměstnání a slušné práce pro všechny - včetně žen a mladých lidí.Snížit mezi lety 1990 a 2015 na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.2. CÍL: DOSÁHNOUT ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ PRO VŠECHNYÚkol 2.ADo roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu.3. CÍL: PROSAZOVAT ROVNOST POHLAVÍ A POSÍLIT ROLI ŽEN VE SPOLEČNOSTIÚkol 3.ADo roku 2005 pokud možno odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a nejpozdějido 2015 pak na všech úrovních vzdělávacího systému.4. CÍL: SNÍŽIT DĚTSKOU ÚMRTNOSTÚkol 4.AMezi lety 1990 a 2015 snížit úmrtnost dětí do věku pěti let o dvě třetiny.5. CÍL: ZLEPŠIT ZDRAVÍ MATEKÚkol 5.AÚkol 5.BMezi lety 1990 a 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti.Do roku 2015 dosáhnout jednotného přístupu k reprodukčnímu zdraví.6. CÍL: BOJOVAT S HIV/AIDS, MALÁRIÍ A DALŠÍMI NEMOCEMIÚkol 6.AÚkol 6.BÚkol 6.CDo roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV / AIDS.Do roku 2010 docílit jednotný přístup k léčbě HIV/AIDS pro všechny, kteří ji potřebují.Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění.7. CÍL: ZAJISTIT UDRŽITELNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍÚkol 7.AÚkol 7.BÚkol 7.CÚkol 7.DIntegrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátámpřírodních zdrojů.Do roku 2010 prokazatelně snížit rychlost ubývání druhů a tak snížit úbytek biologické rozmanitosti.Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné voděa základní hygieně.Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstskýchchudinských čtvrtí (slumů).8. CÍL: BUDOVAT SVĚTOVÉ PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJÚkol 8.AÚkol 8.BÚkol 8.CÚkol 8.DÚkol 8.EÚkol 8.FDále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnostia absenci diskriminace.Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí.Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států.Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí.Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékůmv rozvojových zemích.Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologiípředevším v informační a komunikační oblasti.Zdroj: 98 Social Watch

S O C I A L W A T C H Z P R Á V A 2 0 1 0Patnáctá mezinárodní zpráva koalice Social Watch, která vychází i v české zkrácené verzi,shrnuje základní problémy, s nimiž jsme se potýkali v roce 2009. Tím největším zůstávástále extrémní chudoba. V roce 2008 se státníci shodli, že 1,4 miliardy lidí – většinou dívkya ženy – žije v extrémní chudobě. Světová banka, která byla zdrojem těchto informací,přitom již v lednu 2009 upozorňovala na to, že dalších 64 milionů lidí se pod hranici chudobydostane do konce roku 2010, a to v důsledku světové krize.Dokument vznikl s finanční podporou Evropské unie.Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnostipříjemce grantu a nelze jej v žádném případěpovažovat za oficiální stanovisko Evropské unie.Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámciProgramu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Obsah tohoto dokumentuje plně v zodpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případěpovažovat za oficiální stanovisko Ministerstva zahraničních věcí ČR.Vydání publikace finančně podpořila také Evangelische Kirche von Westfalen.Social Watch je mezinárodní sít’ občanských organizací bojujících za snížení chudoby a proti příčinám chudoby,za zajištění spravedlivé distribuce bohatství a prosazení lidských práv. Zavazujeme se k sociální, ekonomickéa genderové spravedlnosti a zdůrazňujeme právo každého člověka nežít v chudobě.Social Watch vyzývá vlády, OSN a mezinárodní organizace k odpovědnosti za naplnění národních, regionálnícha mezinárodních závazků k vymýcení chudoby.ISBN 978-80-904405-4-8Členy české koalice Social Watch jsou:Ekumenická akademie PrahaCentrum globálních studií AV ČR a UKGender & sociologie SOÚ AV ČRGender studiesFórum 50 %Trast pro ekonomiku a společnostNESEHNUTÍMasarykova demokratická akademie.