Vox Pediatriae - Dětský lékař

VOX PEDIATRIAEvšak nejsou nové.Genetici je už dříve zaznamenali u lidí nakažených „ptačí chřipkou“ v Hongkongua Vietnamu.Virus už promarnil příliš mnoho šancíDůležité je zjištění, že turecký virus zatím nezískal odolnost k lékům. Zabíráproti němu jak oseltamovir (Tamiflu), tak i starší preparáty rimantadina amantadin.Někteří odborníci považují obavy z viru „ptačí chřipky“ za přehnané. Tímto názoremse netají například američtí virologové Peter Palese z newyorské MountSinai School of Medicine a Paul Offit z University of Pennsylvania School ofMedicine.Oba vědci poukazují na fakt, že virus je vybaven na svém povrchu „kotvou“v podobě bílkovinné molekuly hemaglutininu typu H5. S její pomocí se uchytína povrchu buňky, aby do ní následně provedl invazi. Hemaglutinin H5 jejedním ze 16 známých typů „kotev“ chřipkových virů typu A.Pandemie doposud vyvolávaly jen viry s hemaglutininy typů H1, H2 a H3.K těm patřili i původci tří pandemií, jež se přehnaly světem v letech 1918,1957 a 1968.„Je možné, že na člověka může přeskočit i jiný typ chřipkového viru, ale my takovýpřípad zatím neznáme,“ řekl Peter Palese v rozhovoru pro přední vědeckýčasopis Nature.Virus H5N1 měl podle Paleseho „nespočet příležitostí, aby zmutoval na kmenschopný vyvolat pandemii. Zatím to neudělal, a je proto vysoce pravděpodobné,že to vůbec nedovede.“ Provokativní názor nezůstal bez odezvy.„Taková je evoluce. Nepravděpodobné věci se prostě stávají,“ oponuje Palesemus Offitem virolog Edward Holmes z Pennsylvania State University. Palesea Offit považují za silně přehnané a vědecky nepodložené také údajeo zhruba 50% úmrtnosti osob nakažených virem H5N1.Podle nich jsou virem nakaženy spousty lidí bez toho, že by se u nich projevilypříznaky onemocnění. Ti pak nejsou do statistik zahrnuti. Oba američtí virologovése opírají o výsledky studie zveřejněné už v roce 1992. Podle ní mělodva až pět procent obyvatel čínského venkova v krvi protilátky vůčichřipkovým virům s hemaglutininem H5.Při tak masovém rozšíření by se podle Paleseho a Offita proměnil v masovéhozabijáka každý jen trochu nebezpečný virus.Novější studie, jejichž výsledky zatím nebyly publikovány, nezjistily v Číně aniv dalších zemích skryté infekce virem vybaveným hemaglutininem typu H5.Zdá se, že kdo se nakazil, ten také onemocněl.Navzdory pochybám o nebezpečnosti viru H5N1 má Palese ze světové pandemiechřipky přeci jen strach. Jejím původcem bude podle tohoto virologanějaký jiný chřipkový virus. Na jeho příchod se nikdo nepřipravuje a o to budounásledky pandemie horší.„Lidé si prostě nepřipouštějí, že stále neděláme dost - ve výzkumu, sledovánínákazové situace ani ve vývoji vakcín,“ říká Palese.Virus H5N1 napadá celé těloVýsledky experimentů, při nichž zkoumali, jakým způsobem se přenáší chřipkovývir H5N1 mezi savci, publikovali nizozemští virologové z rotterdamskéhoErasmus Universitair Medisch Centrum v lednovém čísle lékařského časopisuThe American Journal of Pathology.Jako modelové zvíře využili odborníci kočku. Zvířata virus vdechovala nebokonzumovala v syrovém mase kuřat nakažených „ptačí chřipkou“.Vědci také sledovali riziko nákazy zdravých koček chovaných společně se nemocnýmizvířaty. Pokusné kočky se nakazily jak vdechnutím, tak i pozřenímviru. Nemoc se navíc přenášela také na zdravé kočky.Badatele zaskočilo, kam všude virus v těle nemocných koček pronikl. Byl zjištěnnejen v dýchacích cestách, ale i v trávicím traktu, játrech, ledvinách, srdci,mozku a mízních uzlinách. Ve všech infikovaných orgánech poškozoval buňky.To vysvětluje vážné následky „ptačí chřipky“ u nakažených lidí.Z výsledků nizozemské studie vyplývá, že se virus H5N1 může šířit nejen s vykašlanýmvzduchem, ale i výkaly. Následky infekce nepostihují jen plíce, aletaké další orgány.Vražedný virus má klíč k buňkámAmeričtí genetici přišli na to, proč nebezpečný virus ptačí chřipky zabíjí. Přestožezjištění nepřinese okamžitou obranu, objevilo se tím východisko pro dalšívývoj léčby.Od roku 2003 se virem H5N1 nakazilo v šesti zemích celkem 153 lidí, z nichž83 zemřelo. Vysoká úmrtnost při infekcích lidí virem H5N1 zůstávala dlouhozáhadou. V nejnovějším internetovém vydání vědeckého časopisu Science jípřišli na kloub vědci z týmu Claytona Naeva ze St. Jude Children's ResearchHospital v americkém Memphisu.Naeve a jeho spolupracovníci prozkoumali celou „zoo“ původců ptačích chřipek.Přečetli dědičnou informaci 336 ptačích chřipkových virů izolovanýchjak z domácí drůbeže, tak i z volně žijících ptáků. Jejich přičiněním se informaceo dědičné informaci ptačích chřipkových virů uložená v databázi GenBankrozrostla na dvojnásobek. Data o dědičné informaci ptačích virů srovnávalNaeve s údaji o virech prasat a lidí.Chřipkové viry si nesou dědičnou informaci uloženu ve formě ribonukleovékyseliny. Podle jejích instrukcích se vyrábí celkem 11 bílkovin. Některé si virusnese s sebou. K těm patří například hemaglutinin a neuraminidáza rozesetépo povrchu viru. S jejich pomocí se virus „vloupává“ do buňky a unikáz jejího nitra ven, aby mohl nakazit další buňky. Naeva zaujal gen NS, podleněhož se vyrábějí bílkoviny NS1 a NS2. Bílkovinu NS1 virus „nenosí s sebou“.Vzniká až uvnitř infikované buňky a virus ji využívá k ovládání buněk svéhohostitele.Bílkovina NS1 některých chřipkových virů má na jednom konci zvláštní místo,kterým se může vázat na vybrané bílkoviny hostitelské buňky. Obě bílkovinydo sebe zapadají jako klíč do zámku. To nezůstane bez následků, protože virový„klíč“ může tímto způsobem v buňce startovat či naopak zhášet řadu důležitýchpochodů.Naeve a jeho kolegové zjistili, že většina ptačích chřipkových virů má na svébílkovině NS1 „klíček“ pro ovládání buněk. Ptačí viry tak vládnou velmi účinnouzbraní, s jejíž pomocí mohou rozvrátit pochody uvnitř nakažené buňky.Lidské viry takovou možnost nemají a jsou v tomto směru bezzubé.Naeve je přesvědčen, že NS1 není „sólista“ a spolupracuje v napadené lidskébuňce s dalšími virovými bílkovinami. Tím jeho síla ještě dále roste. „BílkovinaNS1 může sehrávat klíčovou roli v páchání škod v buňkách nakaženýchptačími chřipkovými viry,“ řekl Naeve v rozhovoru pro časopis Science.Vědci se shodují v tom, že k definitivnímu potvrzení Naevova objevu je zapotřebíprovést testy na zvířatech nakažených viry s různými variantami genu NSa porovnat, jak těžce budou chorobou postižena.Co dostalo ptačí chřipku do zprávOdpověď na otázku, proč je ptačí chřipka tak nebezpečná, a proč tedy vzbuzujetolik pozornosti, se přiblížila díky práci genetiků. S použitím 7000 tisícvzorků z nakažených ptáků „pročetli“ všechno, co si chřipkový virus H5N1o sobě napsal do knihy života, tedy do svého genetického kódu. Výsledkyhned nepřinesou převratné nové léky, ani neodpoví na otázku, zda či kdy viruspřeskočí na člověka. Stanou se ale východiskem pro další vývoj léčby.Vědci totiž odhalili mechanismus, který stojí za „úspěchem“ ptači chřipky, coz ní dělá takového zabijáka. Je to bílkovina NS1, kterou virus využívá k potlačeníobranné reakce napadené buňky. Chřipkový vir, ji podle toho, do jakéobdoby zmutuje může vrábět v různých formách: lidského nebo ptačího původu.„Lidská“ forma není při potlačování obrany našeho vlastního organismutak účinná. Pokud ale virus vytváří „ptačí“ NS1, je pro lidský organismusnezastavitelný. Tuto „výbavu“ měla i chřipka z roku 1918.Oběti španělské chřipky z roku 1918Virus ptačí chřipky ve chvíli, kdy se „vynořuje“ a napadá buňky a sestavuje sikolem své dědičné informace obal z bílkovin, který ho chrání během cestyk nové zdravé buňce a pomáhá mu do ní se na ní přichytit a proniknout■100 dní pana ministra RathaNa Davida Ratha se valí bílá lavina nespokojenosti.Sto dnů úřaduje a už jako husita stojí proti všem - kromě spřízněnců (Kubekz komory lékařů) a podřízenců (velké nemocnice).48 VOX PEDIATRIAE - únor/2006 - č.2 - ročník 6