Vox Pediatriae - Dětský lékař

VOX PEDIATRIAEnepřijatelná „jiná“ forma léčby než západní,když je to běžné v ekonomicky vyspělých zemích,jako USA, západní Evropa nebo Austráliea v řadě dalších? Je to nejspíš provázanostekonomická i ideologická. Pro západnílékaře bude dříve či později velmi výhodnénavázat oficiální spolupráci s „nekonvečnímimetodami“, jako je např. komplexní systémtradiční čínské medicíny (akupunktura, moxování,bylinná léčba, masáže, psychohygienaa cvičení posilující zdraví) ajurvéda a další.Tyto metody jsou velice úspěšné obzvláštěna poli prevence, ale i při léčbě chronickýchonemocnění. Také proto, že si uvědomují existenciuniverzální životadárné síly a umí s nípracovat.Lze je zakomponovat například v souvislostis přechodem na individuální účet a dátlidem, kteří o to stojí, možnost využívat oficiálněslužeb lékařů, kteří jim vyhovují. Lidémají právo na výběr a současná legislativas monopolem západní medicíny jim jej upírá.Upírá člověku právo samostatně rozhodovat(nejen) o svém zdraví a nakládat s vlastnímipenězi. Zajímavým a inspirativním je napříkladmodel zdravotnictví v Austrálii, kde vedlesebe koexistuje systém veřejného zdravotnictvía zdravotnické služby podléhající trhua pacient má možnost volby mezi nimi.Stejně jako v jiných oblastech i v medicíněse prosazuje (více v zahraničí než u nás) holistickýpřístup, což v praxi znamená pohlíženína organismus jako celek, nikoliv souhrnčástí. Západní medicína je natolik specializovaná,že si jednotliví specialisté mezi seboučasto už ani nerozumí. Vidí části pacientovatěla odděleně v rámci svého oboru.Psychika je při léčbě oddělena, patří do oblastijiné „specializace“. Zapojení dosud nekonvenčníchpřístupů do oficiálního systémua jejich přičlenění k vysokoškolskému vzdělávánía uznání lidí, kteří kvalitně a zodpovědněléčí, i když jinak, než je hlavní proud,by mohlo být velmi prospěšné pro celýsystém, pacienty i státní peněženku.■ Čínská a západní medicínave světě spolupracujíSpolupráce západní i východní medicínyje tématem akademického výzkumu a odbornýchkonferencí v západních i východních zemích(USA, Austrálie, EU, Hong Kong). Českárepublika se v tomto může poučit ze zkušenostía získaných poznatků v jiných zemích,vykouknout ze svého „dvorečku“ a rozhlédnoutse, jak to chodí jinde. Jedná se o celosvětovýtrend. Urychluje se sociální změnav rámci globalizace. Klesá víra ve schopnostivědy a techniky (včetně medicíny) vyřešitproblémy života. Roste počet lidí, kteří dávajípřednost ne-farmakologickému řešení problému.Zdá se, že společenské trendy směremk individualizaci ovlivňují trendy ve vývojizdravotní péče i u nás, jen se o tom oficiálněmlčí.Čeští lékaři i politici mají příležitost oslovitzkušené kolegy v zahraničí, inspirovat sekonkrétními výzkumy a přizpůsobit je postupněa moudře do českých podmínek a praxe.V budoucnu se osvědčí spolupráce institucína rovnocenné úrovni, nikoli v hierarchickémsystému, kde již ztrácí vrchol kontakt se základnoua systém se stává rigidním.Systém zdravotnictví neodpovídá skutečnýmpotřebám, což se projevuje zejména korupcí,především v nemocnicích, ale v podstatěna všech úrovních poskytovánízdravotní péče. Pokud by měl pacient právosi oficiálně připlatit, korupce by se pravděpodobněvýrazně snížila. Farmaceutická lobbypronikají do nemocnic i ordinací. Se změnoufinancování lékařské péče by lékaři mělimnohem menší důvod uchylovat se k „deviantnímuchování“. Když deviantní chovánípřesáhne určitou mez, poukazuje spíše nakoncepční chybu než chybu jedinců a jejichmorálky.■ Čas uznat „jiné“Prosazení řady dobrých myšlenek závisína lidském faktoru. Změna systému je nutná,záleží ovšem na tom, kdo ji prosadí a čí hlaszazní. Pokud to bude zastánce původní „materialistickéideologie“, hrozí, že se toho mocnezmění. Například, že metody jiné než západníbude moci provozovat jen člověk s titulemMUDr. Samotné studium západní medicínyvyžaduje minimálně 6 let. Stejně tak tovyžaduje studium „východního medicínskéhopřístupu“, tradiční čínské medicíny, a je tedynutné i jej studovat srovnatelnou dobu. Uznáníkulturně a světonázorově odlišného léčebnéhosystému na základě evidence-basedmedicíny je šancí, jak nabídnoutzodpovědným a samostatným lidem metoduúčinnou a v porovnání s farmaky dlouhodoběmožná i levnější.Výzkum a vývoj západní medicíny ukazujedalší rozvoj náročné techniky, mikro-přístrojůimplantovaných do těla, ale i genetického inženýrství.To s sebou přináší další finančnínáklady. Když „nekonvenční“ přístupy dostanoupříležitost ukázat, co dokázaly, ukáží sei nové sféry a trendy ve zdravotnictví i jehorozpočtu.Jako pozitivní řešení se jeví skutečnost, žeti, kteří budou za patnáct let v důchodovémvěku, budou mít ještě čas se mezitím naučitrůzné již dostupné metody, jak zlepšovat čiudržovat své zdraví sami. Takoví lidé pakzdravotní systém nezatěžují svou potřebouspotřeby léků. Nadále však hrozí, že lobbyfarmaceutických firem se bude snažit tomutotrendu zabraňovat. Potřebují lidi nemocnéa závislé.■ Zodpovědnosta prevenceLidé budou v roce 2020 zodpovědnější zasvé zdraví, ochotni na sobě pracovat a dbátvíc na prevenci. Mnozí jsou ochotni platit sinavíc mimo veřejné zdravotní pojištění i soukromouléčbu za metodu, která jim pomáháv situaci, kde západní medicína selháváa ukazuje jim cestu ke kvalitnějšímu životu.Vidí výsledky a kvalitní lékař se k nim chovápředevším jako k citlivé bytosti, nejen jakok „diagnóze“. Z nemocnic a řady ordinacívšak vymizela lidskost, mnozí lékaři se stálestaví do role mocenské autority „bílého boha“,a k pacientovi se chovají nepřátelsky,bezcitně i arogantně, místo na pacienta koukajído počítače apod. Řada lidí se již lékařů,především v nemocnicích, bojí.Tento trend bude postupně mizet. Lidév roce 2020 již dávno pochopí, že zdraví nemůžebýt zadarmo. Projekty tvorby osobníchúčtů u pojišťoven a doba, kdy lidé dostanoudo rukou své peníze a budou s nimi nakládatpodle svých konkrétních zdravotních potřeb,je na spadnutí. Je jen třeba tento procesmoudře uskutečňovat, aby byl flexibilnía funkční. Lidé budou postupně platit všude,a budou tedy vyhledávat takové lékaře, kteříse jim budou věnovat, a budou volit metody,které jim skutečně pomohou od jejich obtíží.Výsledky úspěšných případů léčby „jinýmimetodami“ u pacientů a zahraniční studiebudou podkladem pro zahájení diskuse o začleněníněkterých dosud neuznaných metoddo systému zdravotní péče.30VOX PEDIATRIAE - únor/2006 - č.2 - ročník 6