b eton p¤i rekonstrukci - Beton TKS

6/2002 

B ETON A ARCHITEKTURA 

pf 2003 

B ETON TKS JE P¤ÍM¯M NÁSTUPCEM âASOPISÒ A

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 

e-mail: svcement@iol.cz 

SVAZ VÝROBCŮ 

BETONU ČR 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 

tel./fax: 261 215 769 

e-mail: svb@svb.cz 

www.svb.cz 

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH 

KONSTRUKCÍ 

Sirotkova 54a, 616 00 Brno 

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 

mobil: 602 737 657 

e-mail: ssbk@sky.cz 

www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz 

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ 

SPOLEâNOST âSSI 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173 

fax: 222 311 261 

e-mail: cbz@cbz.cz 

www.cbz.cz 

S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âASOPIS 

55/ 

P A R K T R I L O B I T N A K L A D N ù 

P ¤ E S T A V B A O B I L N É H O 

S I L A N A S T U D E N T S K O U 

U B Y T O V N U V O S L U 

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 

M O D E R N Í 

52/ J A P O N S K Á 

S Y M B I Ó Z A A R C H I T E K T U R Y 

B E T O N O V Á 

A K O N S T R U K C E U N ù K O L I K A 

A R C H I T E K T U R A 

P ¤ I P R A V O V A N ¯ C H M O S T Ò 

O â I M A 

I N G. P . â Í Î K A 

/8 

R I V E R 

C I T Y 

P R A H A 

10/ 

K N I H O V N A 

F I L O S O F I C K É 

F A K U L T Y 

M A S A R Y K O V Y 

U N I V E R S I T Y 

V B R N ù 

/30 

R E K O N S T R U K C E 

P A L Á C E L A N G H A N S 

/15 

/18 

B E T O N P ¤ I R E K O N S T R U K C I – 

N E O M E Z E N Á T V A R O V A T E L N O S T /21

O B S A H 

Ú VODNÍK 

Jan L. Vítek /2 

T ÉMA 

B ETON A ARCHITEKTURA 

Zdenûk Luke‰ /3 

P ROFILY 

S K ANSKA CZ, A. S. /6 

O BRAZOVÁ P¤ÍLOHA 

PARK T RILOBIT NA K L ADNù 

– P OUÎITÍ BETONU P¤I BUDOVÁNÍ 

MùSTSKÉHO PARTERU /8 

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE 

R EKONSTRUKCE PALÁCE L ANGHANS 

Ladislav Lábus /10 

K NIHOVNA F ILOSOFICKÉ FAKULTY 

M A SARYKOVY UNIVERSITY V B RNù 

Pavel Hladík /15 

SYMBIÓZA ARCHITEKTURY A KONSTRUKCE 

U NùKOLIKA P¤IPRAVOVAN¯CH MOSTÒ 

Petr ·afránek, Patrik Kotas, 

Roman ·afáfi /18 

B ETON P¤I REKONSTRUKCI 

– N EOMEZENÁ TVAROVATELNOST 

Jaroslav Felix, Tomá‰ Felix /21 

M ORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA 

Jaroslav Vinter /24 

H ISTORIE KOMBINOVANÉ KONSTRUKâNÍ 

SOUSTAVY VKS PRO VÍCEPODLAÎNÍ 

STAVBY - STAVBY OBâANSKÉ 

Karel Îofka /27 

R IVER C ITY P R AHA 

Martin âvanãara /30 

M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE 

V ¯ROBKY PRO ¤E·ENÍ DILATAâNÍCH SPÁR 

A BALKONOVÉ IZOLAâNÍ PRVKY 

PRO BETONOVÉ KONSTRUKCE 

Vladimír Viták, Olga Löwitová, 

Slávka Náprstková /34 

N OVÉ POZNATKY Z TECHNOLOGIE 

V ¯ROBY CEMENTU 

Jan Tich˘, Hagen Ulig /38 

B UDOUCNOST BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ /40 

V ùDA A V¯ZKUM 

K NAVRHOVÁNÍ ÎELEZOBETONOV¯CH 

K ONSTRUKCÍ S OHLEDEM NA ÎIVOTNOST 

Bfietislav Tepl˘, Zbynûk Ker‰ner, 

Pavla Rovnaníková /41 

M ù¤ENÍ SOUâASNÉHO P¤ENOSU VODY 

A CHLORIDÒ JAKO PODKLAD 

PRO PREDIKCI KOROZE V¯ZTUÎE V BETONU 

Pavla Rovnaníková, Zby‰ek Pavlík, 

Robert âern˘ /46 

S PEKTRUM 

Ú SPùCH âESKÉHO BETONU 

NA FIB KONGRESU V Ó SACE /50 

M ODERNÍ JAPONSKÁ BETONOVÁ 

ARCHITEKTURA OâIMA I NG. P. âÍÎKA /52 

P ¤ESTAVBA OBILNÉHO SILA 

NA STUDENTSKOU UBYTOVNU V O SLU 

Petr Hájek /55 

A KTUALITY 

D ISKUSE K âÍSLU 3/2002 

J. Studniãka /56 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA /58 

N ULT¯ ROâNÍK MEZINÁRODNÍ 

KONFERENCE B ETONOVÉ VOZOVKY 2002 

Jan Gemrich /60 

S OUTùÎENÍ DO ZTRACENA 

Zdenûk Luke‰ /62 

P OKYNY PRO AUTORY /63 

F IREMNÍ PREZENTACE 

M ONTOVANÉ RODINNÉ DOMY 

Z LEHKÉHO L IAPORBETONU /64 

B E T O N 

T ECHNOLOGIE • K ONSTRUKCE • SANACE 

C O N C R E T E 

T ECHNOLOGY • S TRUCTURES • RE HABILITATION 

Roãník: druh˘ 

âíslo: 6/2002 (vy‰lo dne 16. 12. 2002) 

Vychází dvoumûsíãnû 

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: 

Svaz v˘robcÛ cementu âR 

Svaz v˘robcÛ betonu âR 

âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI 

SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. 

·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. 

Redaktorka: Petra Johová 

Redakãní rada: 

Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan 

Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. 

(pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

(místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. 

Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. Jan Kupeãek, Ing. 

Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada 

Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. 

Vladimír Novotn˘, Ing. Milena Pafiíková, Ing. 

Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr 

·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, Ing. 

Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., 

Ing. Miroslav Weber, CSc. 

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér, 

Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 

Ilustrace na této stranû a na zadní 

stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic 

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 

150 00 Praha 5 

Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., 

U Plynárny 85, 101 00 Praha 10 

Adresa redakce a vydavatelství: 

Beton TKS, s. r. o. 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

Redakce, objednávky pfiedplatného 

ainzerce: 

tel./fax: 224 812 906 

e-mail: redakce@betontks.cz 

predplatne@betontks.cz 

Vedení vydavatelství: 

tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: betontks@betontks.cz 

Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po‰tovné 

a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH 

Vydávání povoleno Ministerstvem 

kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157 

ISSN 1213-3116 

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno 

âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy, 

Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 

Foto na titulní stranû: 

Moravská zemnská knihovna, 

snímek: archiv Unistav, a. s., Jaroslav Vinter 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2002 1

Ú VODNÍK 

EDITORIAL 

V Á Î E N Í â T E N Á ¤ I, 

Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. 

pfiedseda âeské betonáfiské spoleãnosti 

a pfiedseda ãeské skupiny fib 

dostává se Vám do ruky poslední ãíslo druhého 

roãníku ãasopisu Beton TKS. Máte tedy jiÏ 

dva kompletní roãníky. Zatímco první z nich byl, 

mÛÏeme fiíci „zábûhov˘“, druh˘ jiÏ více odpovídal 

pfiedstavám vydavatelÛ o jeho podobû. Mezi hlavní cíle jeho 

vydávání patfií poskytování informací technické vefiejnosti o kvalitách 

betonu a ‰ífii moÏností jeho vyuÏití. 

Letos v fiíjnu probûhl první kongres Mezinárodní federace pro 

konstrukãní beton fib, kter˘ mûl za jeden z cílÛ ukázat moÏnosti 

betonov˘ch konstrukcí. Na kongresu, kter˘ se koná jen jednou za 

4 roky, se vÏdy objeví fiada nov˘ch trendÛ a prezentuje se 

mnoho staveb postaven˘ch v dobû od posledního kongresu 

(v tomto pfiípadû posledního kongresu FIP). Tématika je ‰iroká 

a pokr˘vá prakticky celé spektrum v˘stavby betonov˘ch konstrukcí. 

Základní informaci o leto‰ním kongresu fib naleznete uvnitfi 

tohoto ãísla. Na stránkách ãasopisu pfií‰tího roãníku Vás budeme 

informovat o jednotliv˘ch stavbách a v˘vojov˘ch trendech na 

kongresu prezentovan˘ch. âBS uspofiádá 11. února 2003 v Praze 

Kolokvium fib, kde budou zhodnoceny hlavní poznatky z kongresu 

z pohledu na‰ich podmínek. Pfiesto bych se chtûl jiÏ nyní 

struãnû zmínit o tom, kam vlastnû souãasn˘ v˘voj betonov˘ch 

konstrukcí smûfiuje. 

Jedním z hlavních trendÛ je bezpochyby rozvoj materiálové 

základny. Zkvalitnûní betonu jako materiálu se projevuje v mnoha 

smûrech. NárÛst pevnosti je doplnûn zvy‰ováním ostatních 

parametrÛ ovlivÀujících zejména trvanlivost, která je dosud kritizována 

ze strany zastáncÛ konkurenãních materiálÛ. To vede 

mimo jiné k návrhu nejrÛznûj‰ích kompozitních materiálÛ s obsahem 

kovové i nekovové rozpt˘lené v˘ztuÏe. Zjednodu‰ení 

zpracování a omezení vlivu lidského faktoru na betonáÏe má za 

následek prosazování samozhutniteln˘ch betonÛ, rostoucí 

poÏadavky na mechanické vlastnosti vyÏadují i rozvoj lehk˘ch 

betonÛ. Podobnû dlouhodobá Ïivotnost v nûkter˘ch pfiípadech 

není reálná bez aplikace v˘ztuÏí buì povlakovan˘ch nebo nekovov˘ch 

na bázi kompozitních materiálÛ. S nov˘mi druhy betonu 

v‰ak rostou i poÏadavky na kvalitu jejich v˘roby a ukládání, coÏ 

znamená vy‰‰í nároky na fiízení pracovního procesu na stavbách. 

Podrobné technologické postupy a kontrola kvality tak rostou 

na v˘znamu. 

Dal‰í velmi pfiísnû sledovanou kategorií jsou pfiedpjaté konstrukce. 

Právû jejich velk˘ v˘znam (jde vût‰inou o rozsáhlé konstrukce 

dÛleÏité pro funkce v oblasti mostÛ, technologick˘ch staveb 

atd.) podmiÀuje nutnost jejich bezporuchového provozu. 

Mimofiádn˘ dÛraz je kladen na jejich bezpeãnost a Ïivotnost, 

která je pfiímo závislá na kvalitû pfiedpûtí a pfiedpínacího systému. 

Objevují se kabely s vícenásobnou ochranou proti korozi, nové 

kotevní systémy, které jsou odolnûj‰í proti pronikání vlhkosti 

a moÏnosti koroze a probíhá soustavn˘ v˘zkum v oblasti nekovov˘ch 

pfiedpínacích jednotek. JiÏ trvale se vyvíjejí injektáÏní malty 

a postupy injektáÏe, vãetnû zku‰ebních metod pro ovûfiení 

jejich vlastností, aby se zajistila kvalita provedení na stavbách 

a nedocházelo k poruchám, se kter˘mi se setkáváme u staveb 

z ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let dvacátého století. 

V oblasti technologie v˘stavby a konstrukãních systémÛ vede 

cesta smûrem optimálního vyuÏití vlastností jednotliv˘ch materiálÛ. 

Vzniká fiada konstrukcí s hybridním konstrukãním systémem, 

tzn. kombinují se rÛzné materiály – ocel, beton, dfievo, kámen, 

podle potfieb plynoucích ze statick˘ch dÛvodÛ, ale mnohdy 

zejména u pozemních staveb z dÛvodÛ architektonick˘ch. Pfiíkladem 

toho mohou b˘t i dvû stavby ocenûné fib na kongresu. 

První z nich je francouzsk˘ most Bras de la Plaine (rozpûtí 280 

m), kde jsou kombinovány pfiedpjaté betonové desky s ocelov˘mi 

pfiedpjat˘mi pfiíhradami. Je tak dosaÏeno mimofiádné lehkosti 

konstrukce a zajímavého architektonického dojmu zvlá‰tû 

v kontextu s umístûním mostu do terénu. Druh˘m pfiíkladem je 

budova University v Sydney. Prefabrikovaná betonová konstrukce 

je vhodnû kombinována s pískovcem, dfievem, ocelí a sklem 

a vytváfií tak pfiíjemn˘ barevn˘ prostor vyznaãující se pfiehledností 

a lehkostí. Pfiitom kvalita provedení zaruãuje poÏadované parametry 

trvanlivosti. 

Vyvinuté technologie vedou ke snaze zab˘vat se otázkou estetiky 

a pfiíznivého zaãlenûní konstrukcí do okolí. Tento trend v‰ak 

je v úspû‰n˘ch pfiípadech koordinován v celém pracovním kolektivu. 

Architektonicky avantgardní konstrukce jsou navrÏeny tak, 

aby byly i po stránce mechanického pÛsobení a provádûní úãelné 

a tak i ekonomické. Pfiíklady takov˘ch staveb budou jistû prezentovány 

pfii mnoha dal‰ích pfiíleÏitostech. 

V˘vojov˘ trend je pozorovateln˘ i v oblasti navrhování konstrukcí 

a normalizace. Zatímco v minulém desetiletí se dominantnû 

prosazoval v˘voj numerick˘ch metod a poãítaãÛ, nyní 

nastává obrat spí‰e ke koncepãnímu pfiístupu k navrhování. 

PfiestoÏe rozvoj v˘poãetních metod bude jistû pokraãovat, jejich 

v˘znam tkví pfiedev‰ím v tom, Ïe jsou úãelnû vyuÏitelné pro ovûfiení 

navrhovan˘ch fie‰ení, nalezení jejich slab˘ch míst a pfiípadn˘ch 

rezerv. Vlastní konstrukce musí b˘t navrÏena s ohledem na 

mnoho okolností schopn˘m t˘mem odborníkÛ s patfiiãn˘m rozhledem 

a zku‰eností. Tím smûrem se bude ubírat i nov˘ Model 

Code fib, na kterém byly zahájeny práce a kter˘ bude v˘raznû 

struãnûj‰í neÏ dosavadní verze. Tento pfiístup k navrhování umoÏní 

na jedné stranû ménû omezovan˘ rozvoj netypick˘ch konstrukcí 

a inovace, na druhé stranû bude klást vût‰í nároky na kvalitu 

projekãních i realizaãních t˘mÛ. U jednoduch˘ch konstrukcí 

povede ke zjednodu‰ení návrhu a doufejme i k vy‰‰í kvalitû 

betonov˘ch konstrukcí. 

V˘vojové trendy budeme dále sledovat a informovat Vás o nich 

na stránkách ãasopisu. Vûfiíme, Ïe i prezentací vynikajících konstrukcí, 

byÈ postaven˘ch jinde, pfiispûjeme k zvy‰ování dÛvûry 

v betonové konstrukce. Chceme dokázat, Ïe jsou schopny splÀovat 

poÏadavky na‰ich investorÛ. 

2 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2002

B E T O N A A R C H I T E K T U R A 

C O N C R E T E A N D A R C H I T E C T U R E 

Z DENùK L UKE· 

Jako historika architektury mne 

vÏdycky zajímalo, jak jednotliví 

architekti pracovali s materiálem, 

tedy i s betonem. 

Kdysi jsem dlouho pátral po 

první betonové stavbû v Praze. Podle 

historick˘ch pramenÛ si postavil 

dÛm z litého betonu v roce 

1876 v na‰í metropoli berlínsk˘ 

rodák Otto Ehlen. Progresívní technologii 

bylo ov‰em tfieba tehdy je‰tû maskovat: fasádu vily kryla 

omítka s neorenesanãními ‰tuky, takÏe zvenku nebyl pouÏit˘ 

materiál rozpoznateln˘. EhlenÛv dÛm mûl stát nûkde na Letné, 

kde sám bydlím, a já léta pátral, kde to mûlo b˘t (stále jsem mûl 

je‰tû nadûji, Ïe stavba dosud stojí). Nakonec jsem ji lokalizoval 

(obr. 1). Ve stavebním archívu jsem totiÏ nalezl pfii prohlíÏení 

plánÛ jedné funkcionalistické budovy v Ovenecké ulici zmínku 

z roku 1934, Ïe star˘, tehdy bouran˘, dÛm byl z betonu. Pfii jeho 

likvidaci se pr˘ zvedala velká mraãna prachu. PfiiloÏen byl dokonce 

obrázek Ehlenovy stavby. 

Ehlen ale experimentoval s nov˘m materiálem dál – v letech 

1876-7 postavil sklárnu bratfií GerhartÛ v Podûbradech (obr. 2). 

Tzv. Dûlnick˘ dÛm byl zastfie‰en tehdy zcela unikátní betonovou 

válcovou skofiepinou na rozpon 12 metrÛ (tento objekt byl bohuÏel 

v 60. letech minulého století také zbofien). Ehlen mûl ale 

tehdy problémy – sníh betonovou stfiechu prolomil a autor radûji 

uprchl nûkam do Nûmecka. Statika byla ov‰em tehdy je‰tû 

v plenkách a tak ‰lo vlastnû o velmi odváÏné konstrukce. Ehlen 

v ãasopise Technische Blätter o budoucnosti betonov˘ch staveb 

prorocky napsal: „Z nového zpÛsobu stavûní se vyvine také nov˘ 

sloh… Z nové technologie vyvstane nová tektonika, neboÈ vnûj- 

‰í a vnitfiní dekorativní formy konstrukce vyplynou jednak ze zpÛsobu 

spojování jejich prvkÛ, jednak ze struktury pouÏitého materiálu. 

Stejnû jako reÏná stavba má svojí specifickou tektoniku, 

vznikne i nov˘ styl betonov˘…“ O Ehlenov˘ch experimentech 

jsem kdysi psal do Technického magazínu (110 let první betonové 

stavby v âechách, T 86/8). 

Trvalo to v‰ak je‰tû dlouho, neÏ se nov˘ materiál mohl naplno 

pfiedvést v plné kráse. Je‰tû na pfielomu XIX. a XX. století byl maskován 

v základech staveb, mostních pilífiích, za prÛãelími skeletov˘ch 

továrních budov nebo byl pouÏit u mal˘ch silniãních mÛstkÛ, 

z nichÏ jeden vede pfies fiíãku Rokytku v Praze-Libni (obr. 3). 

Jedním z krásn˘ch pfiíkladÛ, kdy byly jeho moÏnosti naplno prezentovány, 

je praÏsk˘ HlávkÛv most architekta Pavla Janáka 

a inÏen˘ra Franti‰ka Mencla z let 1909 aÏ 1912 (obr. 4). Janák 

tady chtûl dokázat, Ïe beton plnû nahradí kámen i kov a Ïe ho 

lze tvarovat tak, aby vynikla jeho prostá krása. Zvolil plavnou kfiivku 

a nov˘ materiál pouÏil i k v˘tvarné dekoraci (autory reliefÛ byli 

sochafii Jan ·tursa a Otto Gutfreund). 

A tak se beton stával – zejména díky architektÛm Kotûrova 

okruhu (obr. 5), k nimÏ patfiil i Janák, plnohodnotn˘m materiálem, 

kter˘ uÏ netfieba skr˘vat. Jeho dal‰í moÏnosti provûfiili stavitelé 

Weyr, Havel, Belada, Blecha, Nekvasil a mnozí dal‰í (obr. 6). 

Obr. 1 Ehlenova betonová vila a) plán, b) pohled z ulice 

Fig. 1 Ehlen’s concrete villa: a) plan, b) street view 

Obr. 2 O. Ehlen, Dûlnick˘ dÛm, Podûbrady, 1876 

Fig. 2 O. Ehlen, Workers’ House, Podûbrady, 1876 

T ÉMA 

TOPIC 


T ÉMA 

TOPIC 

Ve 20. letech nechal pfiivést Tomá‰ BaÈa z USA stavební v˘kresy, 

z nichÏ byly okopírovány skeletové tovární objekty – dokonce 

vãetnû dimenzí: kuriózní rozpon 6,15 x 6,15 m vznikl pfiepoãtem 

z americk˘ch rozmûrÛ ve stopách. Jak mi vyprávûl BaÈÛv dvorní 

architekt Vladimír Karfík (mj. autor administrativního paláce firmy 

ve Zlínû (obr. 7), kter˘ byl jeden ãas nejvy‰‰í evropskou budovou), 

sám BaÈa kurióznû trval na dodrÏení pÛvodních mûr, fika, Ïe 

Ameriãané jistû vûdûli, proã je rozpon právû takov˘ a Ïádn˘ inÏen˘r 

ho nepfiesvûdãil, Ïe rozpon 6 x 6 m zcela vyhovuje. 

Funkcionalisté dokázali betonov˘ch konstrukcí skvûle vyuÏít: 

‰koly, továrny, ale i vily a ãinÏovní domy – tam v‰ude se uplatnily 

konstrukce, které dle Le Corbusierov˘ch tezí uvolnily dispozici 

staveb a umoÏnily uÏití lehk˘ch obvodov˘ch plá‰ÈÛ s pásov˘mi 

okny. A pak jsou tu skvûlé mosty! Ale i architekti fieknûme konzervativnûj‰ího 

zaloÏení, jako byl tfieba Pleãnik, Roith nebo Engel 

beton bûÏnû pouÏívali. Pfiipomínám PleãnikÛv kostel na 

Vinohradech (obr. 8) nebo Engelovu podolskou vodárnu s krásnou 

konstrukcí vnitfiní haly. 

Obr. 4 HlávkÛv most v Praze, arch. P. Janák a) oblouky nad fiekou, b) oblouky pfies ostrov ·tvanicce 

Fig. 4 Hlávka’s Bridge in Prague, architect P. Janák: a) arches over the river, b) arches over the island of ·tvanice 

Obr. 5 Hala právnické fakulty UK v Praze, návrh J. Kotûra, 1914, 

realizace L. MachoÀ, 1926–33 

Fig. 5 The hall in the Law Faculty, Charles University in Prague; 

design by J. Kotûra in 1914, erected by L. MachoÀ, 1926–33 

Obr. 3 První betonov˘ most v âechách z roku 1896 pfies Rokytku 

v Praze-Libni 

Fig. 3 The first concrete bridge in the Czech territory dating back to 

1896, erected across the Rokytka River in Prague-LibeÀ 

Pováleãná léta a beton – to byly pfiedev‰ím ne‰Èastné paneláky. 

Jejich uniformita, nebarevnost, banalita – to zpÛsobilo, bohu- 

Ïel, u velké ãásti vefiejnosti nedÛvûru k tomuto materiálu a pfiirozenou 

reakcí byl po roce 1989 pfiíklon ke k˘ãovit˘m pseudoromantick˘m 

formám tzv. podnikatelského baroka. Na‰tûstí je 

u nás dost pfiíkladÛ kvalitní souãasné architektury, kde se betonové 

konstrukce v˘raznû uplatÀují. Pfiesto ne vÏdy jsou kladnû 

pfiijímány. Vzpomínám si na reakce pracovníkÛ âeského rozhlasu 

po otevfiení jejich nové budovy v ¤ímské ulici v Praze (studio 

ADNS), které pohledov˘ beton na chodbách, v hale, vestibulech 

nebo studiích iritoval. Mûli pak snahu natírat ho pestr˘mi barvami 

nebo alespoÀ polepovat plakáty, aby eliminovali strohost 

materiálu. Podobné reakce byly tfieba na palác Zlat˘ andûl Jeana 

Nouvela na praÏském Smíchovû nebo na novou Knihovnu Filosofické 

fakulty MU v Brnû (arch. Kuba a Pilafi). Zamûstnanci mi 

psali do mé rubriky Architektura na internetovém Neviditelném 

psu, Ïe se v betonov˘ch prostorách necítí dobfie. Já v tom vidím 

hlavnû nezvyk, ale pfiesto je vidût, Ïe projektanti musí vûnovat velkou 

pozornost také psychick˘m aspektÛm vnímání architektury. 

Ze zahraniãních cest mi utkvûly v pamûti pfiedev‰ím nûkteré 

stavby Louise I. Kahna (obr. 9), pfiedev‰ím jeho knihovna Yaleské 

univerzity v New Havenu, kde je mistrovská kombinace betonu, 


Obr. 6 Vstupní hala 

paláce 

Lucerna 

v Praze se 

schodi‰tûm 

Fig. 6 Entrance 

hall in 

Lucerna 

Palace in 

Prague with 

a staircase 

Obr. 7 Zlínské dominanty: (zleva) KarfíkÛv Spoleãensk˘ dÛm 

(1930–33), GahurÛv obchodní dÛm (1929) a Karfíkova 

administrativní budova firmy BaÈa (1937–38) 

Fig. 7 Landmarks in the town of Zlín: Karfík’s Community Centre 

(1930–33), Gahur’s department store (1929) and Karfík’s 

administrative building of BaÈa company (1937–38) 

Obr. 8 Josip Plenãik, chrám Nejsvûtûj‰ího Srdce Pánû, námûstí Jifiího 

z Podûbrad v Praze, 1926–33 

Fig. 8 Josip Pleãnik, Church of the Sacred Heart of Our Lord, Jifií 

zPodûbrad Square in Prague, 1926–33 

T ÉMA 

TOPIC 

oceli a dfieva. Hned v sousedství stojí známá brutalistní budova 

‰koly architektury Paula Rudolpha – stejn˘ materiál, ale jak jinak 

pÛsobí! A do tfietice New Haven – dal‰í geniální betonovou stavbou 

je SaarinenÛv hokejov˘ stadion ve tvaru obrovské Ïelvy. 

Obdivuhodn˘ je zpÛsob, jak pracoval s betonem architekt Carlo 

Scarpa. Nedávno jsem nav‰tívil jeho hfibitov Brioni u italského 

Trevisa. Jde opût o nadãasové dílo, stejnû jako jeho citlivé adaptace 

paláce Castelvecchio ve Veronû. 

Pracuji uÏ léta na PraÏském hradû a i tady se lze s betonem setkat, 

i kdyÏ to moÏná fiadu lidí pfiekvapí. Betonov˘ skelet se skr˘vá 

pod tfietím hradním nádvofiím. Konstrukci navrhl ve dvacát˘ch letech 

minulého století Pleãnik, aby – na pfiání archeologÛ – vytvofiil 

pfiístfie‰ek pro vykopávky stfiedovûk˘ch základÛ staveb. Z betonu 

jsou konstrukce krovÛ a podlahy Stfiedního kfiídla Nového královského 

paláce od Jaroslava Fragnera i neblah˘ labyrint tzv. 

Husákova krytu v Jelením pfiíkopu. Stejn˘ materiál vyuÏili i Josef 

Pleskot a Eva Jifiiãná u sv˘ch zdafiil˘ch kreací z nedávné doby – 

tunelu pod valem Pra‰ného mostu nebo ‰títov˘ch zdí Nové 

oranÏérie u Královské zahrady. Nejvíc mi ale imponuje Rothmayerovo 

toãité schodi‰tû v Tereziánském kfiídle Starého královského 

paláce. PleãnikÛv Ïák zde kongeniálnû propojil beton, 

reÏné zdivo, kámen i ocel a doplnil pestrou slohovou mozaiku 

Hradu o dal‰í nadãasové dílo. 

Obr. 9 Louis I. Kahn, Parlament 

v Dháce, Bangladé‰, 

1962–83 

Fig. 9 Louis I. Kahn, 

Parliament in Dhaka, 

Bangladesh, 1962–83 

Ing. arch. Zdenûk Luke‰ 

Fakulta architektury TU v Liberci 

Hálkova 6, Liberec 

e-mail: zdenek.lukes@vslib.cz 


P ROFILY 

PROFILES 

Ing. Zdenûk Burda, 

S K A N S K A CZ, A . S ., S E 

R O Z V Í J Í, Z N A â K A I PS K O N â Í 

Tradiãní znaãka InÏen˘rské a prÛmyslové stavby 

definitivnû skonãila. Zmûny avizovalo i obchodní 

jméno IPS Skanska, a. s., které spoleãnost 

pouÏívala do konce záfií 2002. Nyní se 

s tímto stavebním obrem budeme v âeské 

republice setkávat pod nov˘m názvem Skanska 

CZ, a. s. Zmûna obchodního jména pfiitom 

spadá právû do období, kdy si nûkdej‰í 

IPS pfiipomíná padesát let od svého vzniku. 

„Byl zavr‰en dvoulet˘ integraãní proces, kte- 

pfiedseda pfiedstavenstva r˘m se spoleãnosti skupiny Skanska v âeské 

a generální fieditel republice zaãlenily do struktury globální skupi- 

Skanska CZ, a. s. 

ny Skanska. Nadále budeme v âeské 

i Slovenské republice pouÏívat jednu znaãku 

ajedno logo“, komentuje zmûnu obchodního jména generální 

fieditel Skanska CZ, a. s., pan Zdenûk Burda. Spoleãnost je souãástí 

globální skupiny Skanska, která pÛsobí ve 23 zemích 

a zamûstnává pfies 79 000 lidí. „B˘t souãástí skupiny Skanska je 

pro nás silná v˘zva, která umocÀuje na‰i vÛli garantovat na‰im 

klientÛm stejnû profesionální pfiístup k regionálním projektÛm 

jako ke stavbám na mezinárodní úrovni“ dodává Zdenûk Burda. 

Pravomocn˘m zápisem do Obchodního rejstfiíku zmûnila 

1. fiíjna 2002 své jméno také jedna z nejv˘znamnûj‰ích dcefiin˘ch 

spoleãností skupiny Skanska, firma Dopravní stavby holding, 

a. s., se sídlem v Prostûjovû. Rozhodnutím valné hromady 

z 5. ãervna 2002 byla firma zru‰ena bez likvidace s pfievodem 

obchodního jmûní vãetnû práv a povinností na hlavního akcionáfie, 

spoleãnost Skanska DS, a. s. Stejn˘m postupem se do 

konce roku 2002 zmûní jméno firmy Dopravní stavby Uherské 

Hradi‰tû, a. s., na Skanska DSUH, a. s. 

Také dal‰í dcefiinná spoleãnost skupiny Skanska v âR Îelezniãní 

stavitelství Praha, a. s., zmûní v nejbliÏ‰í dobû své obchodní 

jméno na Skanska ÎS, a. s. 

N A · E K N O W– H O W A J M É N O 

S K A N S K A J E M I S T R O V S K É 

S P O J E N Í 

rozhovor s finanãním fieditelem Skanska CZ, 

a. s., RNDr. Miroslavem Tvrd˘m 

Od 1. fiíjna IPS Skanska zmûnila 

obchodní jméno na Skanska CZ. Proã 

vlastnû ke zmûnû do‰lo? 

Proces zmûny obchodního jména realizujeme 

ve ãtyfiech spoleãnostech: IPS Skanska, 

RNDr. Miroslav Tvrd˘, Dopravní stavby holding, Îelezniãní stavitelství 

místopfiedseda 

Praha a Dopravní stavby Uherské Hradi‰tû. Na 

pfiedstavenstva a finanãní poãátku fiíjna jsme tento proces zavr‰ili ve 

fieditel Skanska CZ, a. s. dvou z nich, tedy v Dopravních stavbách holding 

a v matefiské spoleãnosti IPS Skanska. Je 

to okamÏik, kdy jsme se stali plnohodnotnou obchodní jednotkou 

v rámci svûtové skupiny Skanska. 

Dotkla se tato zmûna jenom obchodního jména 

a vlastnické struktury, nebo se projeví i uvnitfi firmy? 

Proces pfievzetí jmûní je spí‰ vnûj‰í efekt. Vypofiádali jsme se 

sminoritními akcionáfii, takÏe dnes ‰védská spoleãnost Skanska 

AB vlastní sto procent akcií spoleãnosti Skanska CZ. ¤ekl bych, Ïe 

cel˘ ten proces byl jak˘msi zavr‰ením na‰eho velmi pozitivního 

vztahu s minoritními akcionáfii. Skanska sama o sobû je koncern, 

kter˘ velmi dbá na to, aby se vÛãi sv˘m akcionáfiÛm choval velmi 

korektnû. Na‰i vlastníci tudíÏ poÏadovali, aby minoritní akcionáfii 

byli vypofiádáni beze zbytku a vysoce korektnû. A samozfiejmû je 

tam prvek pfiechodu celé skupiny pod jméno Skanska. Myslím, 

Ïe dneska uÏ to ti, ktefií tfieba sledují cestou po dálnici D1 stavební 

zakázky, zaregistrovali. Najednou se zaãala oznaãení staveb 

pfiebarvovat do jedné barvy a myslím, Ïe to bude pÛsobit 

velmi silnû, Ïe znaãka Skanska v âeské republice teì v˘raznû 

posílí. 

Vstup zahraniãního investora, stoprocentní pfievzetí firmy, 

neb˘vá vÏdy posuzováno kladnû. Pfiinese vám tato 

zmûna silnûj‰í finanãní zázemí, pfiíliv kapitálu nebo 

naopak va‰e zisky budou téci smûrem do ·védska? 

Myslím, Ïe spoleãnost IPS sama o sobû byla po finanãní stránce 

siln˘m subjektem na ãeském trhu a pfiíchod koncernu Skanska 

do vlastnictví na‰í skupiny byl nepochybnû pozitivním signálem 

pro na‰e okolí – pro zákazníky i pro na‰e dodavatele. Stojí tady 

velmi siln˘ subjekt a myslím, Ïe to je jedna z na‰ich velmi 

v˘znamn˘ch konkurenãních v˘hod, které se na trhu snaÏíme 

uplatnit. 

Za ty dva roky, kdy Skanska majetkovû vstoupila do na‰í firmy, 

jsme Ïádné zisky do ·védska neredistribuovali. Samozfiejmû 

nemÛÏu pfiedjímat rozhodování na‰ich vlastníkÛ do budoucnosti, 

ale myslím si, Ïe ‰védsk˘ styl fiízení a vÛbec pfiístup k jednotliv˘m 

obchodním jednotkám je velmi korektní a zájem rozvíjet tento 

subjekt na území âeské republiky nepochybnû bude podpofien 

i zdroji matefiské firmy. 

Co tedy vidíte jako hlavní pfiínos zmûny majetkové 

struktury a pfiechod pod jednotné jméno Skanska? 

Dlouho jsme zvaÏovali jak˘m zpÛsobem fie‰it otázku jména firmy. 

V celé spoleãnosti je spousta lidí, ktefií vzpomínají na pfiedchozí 

název. Na druhou stranu vnímáme, Ïe ãeská ekonomika je 

uÏ dnes v˘znamnû internacionalizovaná. A to je pfied námi vstup 

do Evropské unie! Ná‰ zákazník, se kter˘m se potkáváme na 

trhu, je ve velké vût‰inû zase souãástí nûjak˘ch jin˘ch nadnárodních 

koncernÛ. Do‰li jsme tedy k závûru, Ïe jednotné jméno 

Skanska je pro zákazníka správn˘m jménem i na ãeském trhu, 

a vûfiíme, Ïe tento název nám umoÏní na území, na kterém podnikáme, 

na‰e sluÏby dále prosadit. Máme zcela jednoznaãná 

pravidla a na‰ím vymezen˘m hfii‰tûm je území âeské 

a Slovenské republiky. Toto hfii‰tû je na‰í povinností rozvíjet. 

Jakou má Skanska CZ pozici v rámci celé svûtové 

skupiny? 

Vidím to svojí optikou a nemÛÏu pfiesnû interpretovat názor lidí 

ze Stockholmu, nicménû mûli jsme zde velmi v˘znamnou udá- 


lost, v polovinû fiíjna zasedalo v Praze pfiedstavenstvo celé Skansky. 

Máme velmi pozitivní ohlasy na na‰i spoleãnost. Dûlali jsme 

si i vlastní srovnání, jak si Skanska CZ stojí v rámci celé skupiny, 

a myslím si, Ïe budu mít pesimistick˘ názor, kdyÏ fieknu, Ïe patfiíme 

mezi pût nejlep‰ích obchodních jednotek. 

Máte uÏ nûjaké náznaky, Ïe by vám v âeské republice 

nebo na Slovensku jméno Skanska pootevfielo dvefie pfii 

získání nûkter˘ch opravdu velk˘ch staveb jako je 

napfiíklad spolufinancování nûkter˘ch dopravních staveb? 

Skanska urãitû, tak jako vût‰ina velk˘ch stavebních firem, smûfiuje 

do tûchto projektÛ. Dnes se ze v‰ech stran skloÀuje dálnice 

D47, ãili projekt, kde se stavební firma podílí na dlouhodobém 

financování a následnû transferuje majetek zpût do vlastnictví 

státního nebo vefiejného sektoru. ¤íkáme tomu POT nebo PFI. 

Skanska má zku‰enosti z obou tûch segmentÛ. To znamená jak 

z privátních investic v oblasti infrastruktury, tak i privátních investic 

do budov v oblasti státních sluÏeb. Staví napfiíklad vûznice 

v Británii apod. V zásadû oba segmenty sledujeme, jist˘m zpÛsobem 

jsme pfiipraveni ve chvíli, kdy ze strany státu budou vytvofiena 

rozumná pravidla v této oblasti, se zúãastnit pfiíslu‰n˘ch 

v˘bûrov˘ch fiízení a jsme pfiesvûdãeni, Ïe budeme úspû‰ní. 

Ú S P ù C H T ¤ I N E C K É D I V I Z E S K A N S K A CZ 

Jednou z nejaktivnûj‰ích ãástí Skanska v âeské republice je divize 

Pozemní stavitelství Morava se sídlem v Tfiinci. K prestiÏním 

zakázkám typu v˘stavby továrny LG Philips Displays v Hranicích 

na Moravû nebo kompletní sítû prodejen Kaufland nyní pfiidali tfiineãtí 

dal‰í v˘znamn˘ úspûch. 

P ROFILY 

PROFILES 

Divize Pozemní stavitelství Morava totiÏ zvítûzila v ostfie sledovaném 

tendru na stavbu jedné z nejvût‰ích administrativních 

budov v âeské republice – administrativního centra mobilního 

operátora T-Mobile (obr. 1). Podpisem smlouvy stvrdili tuto v˘znamnou 

zakázku zástupci spoleãností Skanska a Sekyra Group, 

která je developerem stavby. Centrum v Praze-Roztylech zaãala 

Skanska stavût uÏ letos v srpnu a dokonãení je plánováno na prosinec 

roku 2003. 

Objemem nejvût‰í zakázka pro moravskou divizi Skanska 

v tomto roce znamená pro stavebníky z Tfiince velikou v˘zvu: 

„Nejde jen o obyãejnou administrativní budovu. Centrum bude 

doslova napûchováno sloÏit˘mi komunikaãními technologiemi 

a tomu musíme pfiizpÛsobit celou stavbu uÏ od základÛ.“ fiíká Jifií 

Haluzík, v˘konn˘ fieditel divize Pozemní stavitelství Morava. 

Nové sídlo mobilního operátora T-Mobile bylo navrÏeno tak, 

aby sv˘m vnûj‰ím vzhledem i vnitfiním vybavením plnû respektovalo 

nejnovûj‰í trendy ve v˘stavbû administrativních budov. Bude 

tak patfiit mezi nejmodernûj‰í administrativní centra v âeské 

republice. Budova pÛdorysn˘ch rozmûrÛ 138 x 50 m bude mít 

po dokonãení 232 000 m 3 obestavûného prostoru a kapacitu 

1700 pracovních míst. Celková podlahová plocha objektu dosáhne 

51 000 m 2 ve tfiech podzemních a sedmi nadzemních podla- 

Ïích. 

Fasáda budovy bude kombinací celosklenûné fasády a pásov˘ch 

oken s parapety obloÏen˘mi hliníkov˘mi nebo keramick˘mi 

panely. 

pro BETON TKS pfiipravil Ondfiej ·uch, 

New Deal Communiucations, a. s. 

Obr. 1 Vizualizace administrativní budovy pro T-Mobile, kterou staví Skanska CZ, a. s., divize Pozemní stavitelství Morava na praÏsk˘ch Roztylech 

Fig. 1 Computer picture of the administrative building of T-Mobile erected by Skanska CZ, a. s., div. Pozemní stavitelství Morava in Prague-Roztyly 


P A R K T R I L O B I T N A K L A D N ù 

– P O U Î I T Í B E T O N U P ¤ I B U D O V Á N Í M ù S T S K É H O P A R T E R U 

P A R K T R I L O B I T I N K L A D N O 

– C O N C R E T E U S E D F O R B U I L D I N G O F T O W N P A R T E R R E 

Betonové 

kontrukce 

schodi‰tû a tûla 

„je‰tûra“ 

Concrete structures 

of the staircase 

and the body of 

the „dragon“ 

Pokládání betonové zámkové dlaÏby 

Placing of concrete interpavers 

Betonové 

kontrukce 

zvlnûné dráhy 

Concrete 

structures of 

the rolling 

track 

Návr‰í s pÛvodní betonovou deskou 

„Rise“ with the original concrete slab 

Ocelo-betonové „kapradiny“ 

Steel concrete ferns

Kamenná dlaÏba poloÏená na pÛvodní betonové desce 

Stone pavement laid on the original concrete slab 

Kmeny betonov˘ch kapradin 

obrÛstající popínav˘mi rostlinami 

Trunks of concrete ferns 

overgrown by climbing plants 

Lidé a jejich park 

People and their park 

ObloÏené betonové 

schodi‰tû s „je‰tûrem“ 

Lined concrete staircase 

with the „dragon“ 

Park TRILOBIT, Kladno 

Investor Statutární mûsto Kladno 

Architekt Eva Vízková, Mikolá‰ Vavfiín 

Statika Martin ·koda 

Doprava Ladislav Poláãek 

Elektro Vladislav BlaÏek 

ZTI Zdenûk Hrách 

Dodavatel ARTEA Kladno, s. r. o., EL STROJ Kladno, ÎIVA Malé Ky‰ice 

Projekt pro ÚR 1998 

Projekt pro realizaci 1998 

Realizace 2001 

Plocha parku 3 290 m 2 

Plocha zelenû 2 096 m 2 

Zpevnûná plocha 1 194 m 2 

Stavební náklady 7,6 mil. Kã 

Foto Eva Vízková, Mikolá‰ Vavfiín, Jan âerven˘


STRUCTURES 

R E K O N S T R U K C E P A L Á C E L A N G H A N S 

R E N O V A T I O N O F T H E P A L A C E L A N G H A N S 

L ADISLAV L ÁBUS 

Stavební v˘voj domu a koncepce jeho 

rekonstrukce. Limity provádûní stavby 

a jejich vlivu na konstrukãní fie‰ení. 

Uplatnûní a vliv architektonického názoru 

na pouÏití betonov˘ch nosn˘ch konstrukcí 

a bezespar˘ch podlah. 

The paper outlines the development of 

the building of the dome and the concept 

of its reconstruction. Further, it describes 

limits of erection of the palace and 

their impact on the structural solution. 

Finally, it comments on the role and 

effects of the architectural concept on 

the use of load-bearing concrete structures 

and jointless floors. 

S TAVEBNÍ V¯VOJ DOMU 

L ANGHANS 

V roce 1870 byl dle plánÛ architekta 

Franti‰ka Tesafie pfii Vodiãkovû ulici v Praze 

postaven novorenesanãní tfiípatrov˘ ãin- 

Ïovní dÛm tvofien˘ dvûma objekty – uliãní 

a dvorní ãástí oddûlenou dvorkem 

Obr. 1 Pohled na palác Langhans z Franti‰kánské zahrady 

Fig. 1 View of Palace Langhans from Franciscans’ Garden 

s pavlaãí a spoleãn˘m reprezentaãním 

schodi‰tûm. V té dobû stál ve stfiední ãásti 

pozemku jednopatrov˘, ãásteãnû podsklepen˘ 

dÛm oddûlen˘ od dvorní ãásti 

stavby realizované architektem Tesafiem 

opût dvorkem. Obû stavby s nestejnou 

v˘‰kovou úrovní podlaÏí byly spojeny unikátním 

ováln˘m schodi‰tûm s dokonale 

zpracovan˘mi Ïulov˘mi stupni. 

V roce 1880 zakoupil dÛm fotograf J. F. 

Langhans. Zahrada domu byla od té doby 

postupnû zastavována dal‰ími pfiízemními 

a patrov˘mi objekty pro potfieby fotografick˘ch 

ateliérÛ, z nichÏ stavebnû nejhodnotnûj‰í 

byl objekt u zdi Franti‰kánské 

zahrady naz˘van˘, zfiejmû pro vûÏovit˘ 

tvar ãásti stavby, „hvûzdárna“. Dnes ãtyfipodlaÏní 

dÛm, nyní rekonstruovan˘ na 

fotografickou galerii, mûl velmi sloÏit˘ stavební 

v˘voj. Vznikl dodateãn˘m podsklepením 

a postupn˘m nastavováním pfiízemního 

objektu. Na stfiechách domÛ 

upraven˘ch jako terasy se fotografovalo 

pod ‰ir˘m nebem nebo ve sklenûn˘ch 

ateliérech pfiipomínajících kovové sklení- 

ky. RovnûÏ pÛvodní, dfiíve zmínûn˘, stavebnû 

nejstar‰í dvorní objekt byl nûkolikrát 

zvy‰ován nástavbami ateliérÛ. Vznikly 

zde sklenûné stavby s ocelovou konstrukcí 

a nakonec byly obvodové konstrukce 

tûchto nástaveb vyzdûny, ale stropy 

a vnitfiní sloupy zÛstaly ocelové. 

Na rozdíl od pfiekotnû pfiestavovan˘ch 

a nastavovan˘ch dvorních ãástí domu si 

hlavní objekt postaven˘ architektem 

Tesafiem zachoval svoji prostorovou 

a konstrukãní podstatu. V pfiízemí a suterénu 

jsou stropy zaklenuté ciheln˘mi valen˘mi 

klenbami, pÛdorys je rozdûlen do tfií 

traktÛ kolm˘ch k ulici. V patrech se konstrukce 

mûní na podéln˘ zdûn˘ dvoutrakt 

s dfievûn˘mi stropy. PÛvodní novorenesanãní 

fasáda byla v roce 1905 zcela 

zmûnûna secesní úpravou architekta 

Dryáka. âasto se mûnila rovnûÏ podoba 

uliãního parteru. 

K ONCEPCE 

Pozemek sousedící s Franti‰kánskou 

zahradou má pÛvodní stfiedovûkou par- 

Obr. 2 Pohled na palác Langhans z Vodiãkovy ulice 

Fig. 2 View of Palace Langhans from Vodiãkova Street 


celaci, je pomûrnû úzk˘, ale velmi hlubok˘. 

To zakládá jeho pÛvab, ale pfiiná‰í vy‰‰í 

nároky na technologii i organizaci stavby. 

Stojí zde za sebou nûkolik domÛ oddûlen˘ch 

dvory a stfie‰ními terasami. Historie 

domu je pevnû spojena s profesí jeho 

pÛvodního majitele. Bylo zde v˘znamné 

centrum portrétní fotografie v Praze – 

ATELIÉR LANGHANS. Po znárodnûní zde 

aÏ do rekonstrukce zÛstal provoz fotografick˘ch 

ateliérÛ druÏstva Fotografie. Po 

rekonstrukci budou v‰echny obchodní 

prostory a ãást administrativních ploch 

slouÏit jako prodejna firmy Foto-·koda. 

V zadní ãásti pozemku bude otevfiena 

fotografická galerie Langhans. 

Charakteristická podoba lehk˘ch nástaveb 

fotografick˘ch ateliérÛ na stfiechách 

domu, jako obraz souÏití nového se star˘m, 

inspirovala návrh rekonstrukce. 

Obr. 3 Podéln˘ fiez palácem 

Fig. 3 Longitudinal section of the palace 

V‰echny ãtyfii stávající vícepodlaÏní objekty 

byly rekonstruovány a nastavûny, na 

místû provizorních jednopodlaÏních staveb 

v zadní ãásti pozemku byl postaven 

dal‰í dÛm. Nástavby i dostavba mají monolitickou 

Ïelezobetonovou nosnou konstrukci. 

Návrh rekonstrukce navazuje na systém 

fiazení jednotliv˘ch domÛ za sebou do 

hloubky pozemku (obr. 1 aÏ 3). Touto 

metodou jsme chtûli udrÏet relativnû 

drobné mûfiítko stavby a vnitfiním prostorÛm 

domu zachovat jejich atmosféru. 

PouÏití konceptu adice, vrstvení a nastavování 

bylo motivováno hledáním soudobého 

architektonického v˘razu pfiíbuzného 

s nahodilostí a s ní související pfiíjemností 

prostfiedí historick˘ch staveb. RÛznorodost 

stavby je zakotvena i v jejím programu. 

V suterénu, pfiízemí a mezipatfie 

Obr. 5 Prostory prodejny v paláci Langhans s neomítan˘mi Ïelezobetonov˘mi prÛvlaky 

a stûrkov˘mi podlahami 

Fig. 5 Space inside the shop in Palace Langhans with unplastered reinforced concrete girders 

and trowel-applied floors 


STRUCTURES 

Obr. 4 Byt v nástavbû paláce s monolitick˘m 

betonov˘m stropem 

Fig. 4 Flat in the extension of the palace with 

the monolithic concrete floor 

Obr. 6 Suterén objektu s neomítan˘mi 

monolitick˘mi betonov˘mi stropy 

Fig. 6 Basement of the Palace with 

unplastered monolithic concrete floors 



STRUCTURES 

jsou prodejní prostory, ve spodních patrech 

jsou umístûny kanceláfie a ve vy‰‰ích 

podlaÏích byty (obr. 4 aÏ 6), posledním 

objektem bude fotografická galerie. V ose 

pozemku jsou mezi jednotliv˘mi domy 

fiazeny vnitfiní dvorany, které zaji‰Èují denní 

osvûtlení i v pfiízemí. Napomáhají vytyãovat 

základní komunikaãní osu domu 

a vedou náv‰tûvníka pfiirozen˘m zpÛsobem 

do hloubky dispozice. 

Dispozice bytÛ je koncipována tak, aby 

kaÏd˘ byt vyuÏíval moÏnosti vizuálního 

kontaktu s Franti‰kánskou zahradou i ulicí. 

Nástavby nad rovinou fiímsy jsou navrÏeny 

jako otevfiené prostorové struktury chránûné 

vnûj‰ími Ïaluziemi. 

Obr. 7 Pohled na rodinnou vilu ve Vonoklasech od západu 

Fig. 7 West view of a private house in Vonoklasy 

Obr. 8 Prostor schodi‰tû s monolitick˘m 

betonov˘m stropem 

Fig. 8 Staircase space with the monolithic 

concrete floor 

KONSTRUKCE 

Technologii stavby omezovala nepfiístupnost 

staveni‰tû, která je daná jeho tvarem 

i polohou v centru mûsta. Místo stavby je 

zatíÏené denním i noãním provozem 

tramvají, které projíÏdûjí tûsnû kolem 

domu oddûleny pouze dva metry ‰irok˘m 

chodníkem. Stavbu i její obsluhu 

dopravními a zvedacími prostfiedky omezuje 

i poloha tramvajov˘ch trolejí. Volbû 

konstrukãního systému, technologii i provádûní 

stavby byla vûnována velká pozornost 

jiÏ od fáze studie s projektanty konstrukãní 

ãásti projektu, Ing. Dobe‰em 

a Ing. Trãkou z firmy Kfiístek, Trãka a spol. 

Na základû tûchto anal˘z bylo jiÏ ve studii 

rozhodnuto o konceptu konstrukãního 

fie‰ení stavby – v maximální mífie vyuÏít 

stávající nosné konstrukce i nástavby 

a nosné konstrukce pfiístavby provádût 

v technologii monolitického Ïelezobetonu. 

Právû tato technologie umoÏnila vy‰- 

‰ímu dodavateli firmû PrÛmstav, a. s., 

nabídnout realizaci stavby bûhem patnácti 

mûsícÛ. Doba v˘stavby se nakonec díky 

vnûj‰ím vlivÛm, soubûhu rekonstrukce 

tramvajového tûlesa s hrubou stavbou 

rekonstrukce domu v létû 2001 a v˘razn˘m 

úpravám projektu pro uÏivatele prodejních 

prostor v lednu 2002, prodlouÏila 

na témûfi osmnáct mûsícÛ. Pfii posuzování 

doby v˘stavby je nutné zohlednit, Ïe 

‰lo o nároãnou rekonstrukci historické 

stavby s vysok˘mi poÏadavky na standard 

domu, s mnoÏstvím ruãní fiemeslné práce 

a v˘razn˘m uplatnûním nároãn˘ch tech- 

nologií i atypick˘ch v˘robkÛ nebo restaurátorsk˘ch 

prací. 

Návrh provádûní stavby byl zaloÏen na 

dopravû betonové smûsi ze záboru pro 

pumpu a mix, z dÛvodu polohy tramvajového 

tûlesa umístûného aÏ u protûj‰ího 

chodníku, potrubím veden˘m pod povrchem 

ulice do sklepa a rozvádûné dále 

po staveni‰ti. V dobû rekonstrukce tramvajového 

tûlesa byla pfiedjednána náhradní 

poloha záboru aÏ na rohu Václavského 

námûstí. V dobû pfiípravy stavby jsme rovnûÏ 

ovûfiovali moÏnost pronajmutí volného 

pozemku proluky „My‰ák“, kter˘ byl 

nakonec PrÛmstavem vyuÏit na kompletní 

zafiízení staveni‰tû, stavební dvÛr 

a instalaci kapacitního jefiábu obsluhujícího 

stavbu vãetnû dopravy betonové smûsi. 

Popis moÏn˘ch variant realizace hrubé 

stavby je pfiíkladem flexibility monolitické 

Ïelezobetonové technologie, která díky 

relativnû snadné dopravû betonové 

smûsi nemûla v daném místû konkurenta, 

i kdyÏ z dÛvodu zatíÏení stavby nástavbami 

by se na první pohled jevily vhodné 

i jiné technologie, napfi. ocelová konstrukce. 

Vût‰í zatíÏení domu betonovou konstrukcí 

bylo z hlediska konstrukãního kompenzováno 

zv˘‰ením tuhosti zdûné stavby 

pomocí vloÏen˘ch stropních konstrukcí 

i nástaveb. 

Palác Langhans stojí na dvanáct aÏ 

ãtrnáct metrÛ ‰irokém a témûfi osmdesát 

metrÛ hlubokém pozemku mezi palácem 

Ligna, s hluboko, na úrovni druhého suterénu, 

zaloÏenou Ïelezobetonovou skeletovou 

konstrukcí, a dvoupodlaÏním, 

pouze ãásteãnû podsklepen˘m, barokním 

domem. U dostavby byl, z dÛvodu 

rÛznorod˘ch základov˘ch podmínek sousedních 

domÛ, zvolen podélnû orientova- 

Obr. 9 Jídelna s monolitick˘m betonov˘m stropem 

Fig. 9 Dining room with the monolithic concrete floor 


n˘ stûnov˘ konstrukãní systém, tzn. 

systém kolm˘ na ‰títové zdi, kter˘ odpovídal 

i snaze navázat na konstrukãní systém 

stávajících objektÛ a splÀoval nejlépe 

poÏadavek univerzálnosti dispozic bytÛ, 

kanceláfií i prodejen. Místy, napfi. ve fasádû 

do Franti‰kánské zahrady, se dimenze 

svisl˘ch stûn mûní na ploché sloupy. 

V prodejních prostorách jsou nosné stûny 

a sloupy vyneseny vysok˘mi prÛvlaky 

z pohledového betonu, které nezatûÏují 

fyzicky dispozici, ale zároveÀ pomáhají 

opticky ãlenit prostor na jednotlivé trakty. 

Zámûrnû jsme chtûli prodejním prostorÛm 

uchovat alespoÀ vizuálnû drobnûj‰í 

ãlenûní a intimní atmosféru jakou naleznete 

v historické ãásti domu (obr. 5). 

Nástavby jsou naopak fie‰eny jako pfiíãn˘ 

stûnov˘ systém. Jejich uliãní prÛãelí 

muselo totiÏ o jeden metr ustoupit od 

secesní fasády domu a v pfiíãném systému 

se tento problém podafiilo vyfie‰it 

v prostoru mezi korunní fiímsou fasády 

a stropem tfietího patra, kde pfiíãné stûny 

dosahují aÏ na obvodovou fasádu. Pfiíãn˘ 

systém také rovnomûrnûji zatíÏil stávající 

zdûnou nosnou konstrukci stavby a pfiedev‰ím 

umoÏÀoval z ãásti realizovat, ve 

studii pÛvodnû uvaÏovanou, kaskádovitû 

klesající v˘‰ku nástaveb smûrem od Ligny 

k baroknímu domu. 

Îelezobetonové stropy pnuté do vnitfiních 

prÛvlakÛ a obvodov˘ch stûn mají vût- 

‰inou spodní líc hladk˘, opatfien˘ stûrkou. 

Architektura na‰eho ateliéru b˘vá pfiirovnávána 

k hnutí minimalismu, kter˘ jiÏ 

nûkolik let dominuje evropské i svûtové 

architektufie. Zejména je spojován s úspûchy 

a kulturním standardem moderní ‰v˘carské 

nebo japonské architektury, které 

jsou známy ãast˘m pouÏíváním konstrukcí 

z pohledového betonu. V suterénu 

a nástavbách se projevila na‰e snaha 

uplatnit pfiednosti betonové konstrukce 

i po vizuální architektonické stránce. 

Vposlední dobû pouÏíváme nejen pohledové 

betonové konstrukce, ale snaÏíme 

se tento u nás prozatím z estetického hlediska 

pfiehlíÏen˘ nebo pfiímo opovrhovan˘ 

materiál lidem pfiiblíÏit a oÏivit i tvarováním 

jeho povrchu. V historické ãásti 

suterénu jsme pouÏili trámové stropy 

z pohledového betonu (obr. 6). Hustá 

struktura trámÛ a pfiírodní povrch betonu 

se ideálnû skloubily s hrubostí smí‰eného 

reÏného zdiva a témûfi stfiedovûkou atmosférou 

rekonstruovan˘ch sklepÛ. 

V nástavbách jsou stropy pocitovû 

odlehãené jemnou plochou profilací 

Obr. 10 Obytn˘ prostor v rodinné vile 

v Roudnici nad Labem 

Fig. 10 Residential space in a private house 

in Roudnice up the Elbe 

v rastru vytvofien˘m z prken vloÏen˘ch do 

bednûní (obr. 4). Tento prvek jsme pou- 

Ïili jiÏ u vily ve Vonoklasech (obr. 7 aÏ 9) 

na Ïelezobetonov˘ch stropech v 1. patfie. 

Tuto ãást stavby, hluboce zapu‰tûnou na 

stfie‰ní terase, jsme chtûli v˘raznû odli‰it 

od mohutnûj‰ího objemu pfiízemí, proto 

jsme pÛvodnû uvaÏovali o pouÏití dfievûné 

konstrukce. Obávali jsme se v‰ak 

nepfiízniv˘ch dÛsledkÛ lehké konstrukce 

stropÛ i stûn bez akumulaãních schopností 

na stavebnû-fyzikální vlastnosti stavby. 

Rozhodli jsme se stropní konstrukci, 

poloÏenou na pfiíãné nosné stûny v pravidelném 

rozponu ãtyfii metry, odlehãit 

pásov˘mi okny na obou podéln˘ch fasádách 

a zejména zmínûnou profilací spodní 

strany Ïelezobetonové desky stropu. 

Tento efekt plnû uspokojil na‰e oãekávání 

a proto jsme obdobnou konstrukci 

pouÏili i v nedávno dokonãené vile 

v Roudnici nad Labem (obr. 10 a 11) 

a nyní i v nástavbách paláce Langhans. 

V Roudnici nad Labem jsme tímto zpÛsobem 

pojednali strop nad ob˘vacím prostorem, 

na kterém jsou, v jakoby „volnû 

vloÏeném“ patfie, galerie a loÏnice. 

PÛvodnû jsme chtûli konstrukci patra, vlo- 

Ïeného do prostoru vymezeného betonov˘m 

hranolem, zámûrnû odli‰it pouÏitím 

dfievûné nosné konstrukce. Klient 

v‰ak s tímto fie‰ením nesouhlasil, a tak 

jsme opût vytvofiili pocitovû lehk˘, jakoby 

dfievûn˘ strop z betonu. Tento materiál 

nám umoÏnil realizovat nûkteré detaily, 

napfi. ukonãení stropní desky v místû 

napojení na schodi‰tû v líci tzn. na stfiih 

s nosnou stfiední stûnou, které z konstrukãního 

hlediska nejsou rozhodnû pfiirozen˘m 

fie‰ením, ale z hlediska zv˘raznûní 

sledovaného designu „vloÏeného 

stropu“ mûly obrovsk˘ v˘znam pro ãitelnost 

koncepce a konstrukce domu. 

Pohledov˘ beton jsme zde pouÏili i pfii 

navrhování vnûj‰ího v˘razu a kompozice 

stavby. Vila s pomûrnû velk˘m stavebním 

programem je osazena na pfiíkrém svahu. 

Rozhodli jsme se její objem opticky 

zmen‰it rozdûlením na dva prostorovû 

i materiálovû odli‰né objemy. Klient rozhodnû 

nechtûl pouÏít na ãást stavby dfievûnou 

konstrukci, preferoval tradiãní solidní 

materiály, pokud moÏno bez nárokÛ na 

údrÏbu jejich povrchÛ. Z tohoto hlediska 


STRUCTURES 

Obr. 11 Vila v Roudnici nad Labem, pohled 

ze zahrady na reÏné betonové stûny 

Fig. 11 Private house in Roudnice Upon the 

Elbe, view of bare concrete walls 

from the garden 

vyhovovaly dva materiály – reÏné zdivo 

a pohledov˘ beton. Problém byl v tom, Ïe 

klient, aãkoliv znal a obdivoval moderní 

architekturu právû pro její jednoduchost, 

otevfienost atd., se nedovedl zpoãátku 

u vlastního rodinného domu sÏít s pfiedstavou 

neosobního v˘razu pohledového 

betonu. Tato averze nás vedla k navrÏení 

drobného rastru vnûj‰ího povrchu betonové 

ãásti stavby, pfiipomínajícího obklad 

prkny kladen˘mi pfies sebe. V˘sledn˘ 

efekt získan˘ pfiidáním drobného, lidsky 

uchopitelného mûfiítka povrchu betonu, 

klienta pfiíjemnû pfiekvapil. Uplatnûní 

pohledového betonu v interiéru vily na 

profilovaném stropu nebo sendviãovém 

betonovém zdivu se nám v‰ak nepodafiilo 

uplatnit. Teprve pfii rekonstrukci paláce 



STRUCTURES 

Langhans byly nûkteré Ïelezobetonové 

konstrukce, vãetnû profilovan˘ch stropÛ 

v bytech, ponechány v pfiírodním, reÏném 

povrchu pohledového betonu. 

Zdûné nosné konstrukce byly, z dÛvodu 

zv˘‰eného zatíÏení nástavbami, v suterénu 

a pfiízemí lokálnû zesilovány opásáním 

ocelovou konstrukcí. Kde to bylo moÏné, 

snaÏili jsme se zachovat pÛvodní omítky 

i malby. V suterénu v‰ak byly pÛvodní zdi, 

z dÛvodu vlhkosti, omítek zbaveny a ponechány 

jako reÏné zdivo. Opásané ãásti 

zdiva byly opatfieny sanaãní omítkou 

Baoysan. Dfievûné stropy ve vy‰‰ích patrech 

stávajících objektÛ napadené dfievomorkou 

byly nahrazeny stropní konstrukcí 

z betonov˘ch desek nesen˘ch ocelov˘mi 

I profily. Zdravé ãásti trámÛ jsme pouÏili 

na zastfie‰ení atria a fasády krãkÛ mezi 

domy. Konstrukce zastfie‰ení a vestavûného 

mezipatra fotografické galerie i nov˘ch 

schodÛ v objektu je ocelová. 

P O VRCHY 

Na závûr bych se rád zmínil o uplatnûní 

betonu a cementu na stavbû Langhans 

ivdal‰ích oblastech stavební v˘roby. 

Minimalistick˘ názor na architekturu je 

na‰emu ateliéru blízk˘ nejen formálnû, 

ale zejména svou vnitfiní podstatou. PovaÏujeme 

ho, v souãasné heterogenní 

a rozmafiilé dobû, za spoleãensky i eticky 

velmi prospû‰n˘ a pfiínosn˘ postoj. Souvislost 

na‰í práce s minimalismem lze 

pozorovat v projevech stfiídmosti a v oblibû 

zdÛrazÀování solidnosti, fyzické podstaty 

pouÏívan˘ch materiálÛ, ponechan˘ch 

vût‰inou v pfiírodní podobû bez 

povrchov˘ch úprav. Net˘ká se to pouze 

povrchu konstrukcí, ale i povrchu v˘robkÛ, 

podlah, omítek atd., které jsou rovnûÏ 

fie‰eny z pfiírodních materiálÛ nebo jako 

reÏné, s nezakryt˘m – pouze impregnovan˘m 

nebo zakonzervovan˘m povrchem. 

Tento poÏadavek samozfiejmû sebou 

pfiiná‰í zv˘‰ené poÏadavky na kvalitu 

provádûní a koordinaci stavby. 

Ve velkém mnoÏství jsou, z dÛvodu 

snadné údrÏby a trvanlivosti, v paláci 

Langhans pouÏity bezesparé podlahy na 

bázi cementov˘ch stûrek a betonov˘ch 

smûsí. V koupelnách a ve vefiejn˘ch prostorech 

jsou pouÏity teracové podlahy 

v okrové a ‰edé barvû. V prodejních prostorech 

je na podlahách pouÏita polymerbetonová 

stûrka dodávaná firmou Resan 

(obr. 5), v zázemí prodejen i domu 

cementová stûrka Cembex a polyuretanová 

stûrka Conipur. 

Na‰e obliba teraca a cementov˘ch stûrek 

souvisí se snahou konstrukce a povrchy 

nezakr˘vat, neobkládat a nemontovat, 

ale zv˘razÀovat jejich monolitiãnost 

a solidnost. Teraco se nám jeví jako ideální 

materiál tam, kde to nároky na provoz 

potfiebují a standard stavby umoÏní. 

MoÏnosti tohoto materiálu se projeví nejv˘raznûji 

na tvarovû komplikovan˘ch ãástech 

staveb jako jsou schodi‰tû. Pro jejich 

pouÏití mluví také ‰iroká ‰kála barev a textur 

i struktur povrchu. 

Rádi pouÏíváme rovnûÏ betonové podlahy 

se vsypem. Rekonstrukce paláce 

Langhans v‰ak vzhledem k velikosti místností 

i skladbû podlah neumoÏnila jejich 

pouÏití. Jako náhradu jsme v zázemí pou- 

Ïili betonovou stûrku Cembex s bezbarvou 

protipra‰nou úpravou povrchu. Do 

prodejních ploch jsme v‰ak hledali bezesparou 

podlahu v technickém a uÏivatelsko-provozním 

standardu teraca, ale ve 

finanãním standardu betonov˘ch podlah 

se vsypem. ZároveÀ jsme, zejména 

s ohledem na historickou ãást stavby, nechtûli 

pouÏít zcela syntetick˘ch stûrek, ale 

podlahu na bázi silikátÛ. Na‰li jsme ji díky 

náv‰tûvû novostavby Knihovny Filozofické 

fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, která 

byla ocenûna hlavní cenou a cenou za 

novostavbu a interiér Grand Prix Obce architektÛ. 

Ve vstupní hale této stavby se 

nám líbila polymerbetonová podlaha dodávaná 

brnûnskou firmou Resan, která se 

na rozdíl od cementov˘ch stûrek brousí 

obdobnû jako teraco nebo betonové 

podlahy se vsypem. Tím se dosahuje po- 

Ïadované hladkosti povrchu podlahy, 

která umoÏÀuje její snadnou údrÏbu. 

PfiestoÏe v‰echny uvedené bezesparé 

podlahoviny i pohledové a reÏné úpravy 

konstrukcí, omítek a v˘robkÛ jsou velmi 

nároãné na kvalitu provedení i jejich 

ochranu pfied po‰kozením následnou ãinností 

stavby a jejich subdodavatelÛ, pova- 

Ïuji jejich pouÏití pfii zváÏení v‰ech argumentÛ 

a vlastností za velmi pfiínosné. 

Nejen z hlediska estetického a ideového, 

pro kter˘ jsou mi blízké. Zfiejmû se budeme 

muset nauãit je ve vût‰ím mûfiítku 

navrhovat i realizovat, pokud chceme sledovat 

v˘voj stavebnictví v zahraniãí a b˘t 

konkurenceschopní i v budoucnu, aÏ pomine 

rozdíl mezi cenovou a Ïivotní úrovní 

ve v˘chodní a západní Evropû. PouÏívané 

stavební technologie reflektují 

na‰i pfiipravenost na konkurenãní prostfiedí 

v otevfien˘ch ekonomick˘ch podmínkách. 

PfiibliÏování se standardu architektu- 

ry i stavební v˘roby v EU, kde je pouÏití 

monolitick˘ch betonov˘ch konstrukcí, 

velmi ãasto v úpravû jako pohledov˘ beton, 

nebo pouÏití technologicky nároãn˘ch 

bezespar˘ch podlah, ve ‰piãkové 

kvalitû bûÏn˘m a z ekonomick˘ch dÛvodÛ 

nutn˘m standardem, je zfiejmû nezbytné. 

Na v˘voj, kter˘ se zvy‰ující se Ïivotní úrovní 

a tím pádem i cenou lidské práce 

a relativnû niÏ‰í cenou prostfiedkÛ stavební 

v˘roby jako bednûní atd. lze oãekávat 

iunás, se musí stavební firmy i projektanti 

pfiipravit. Tento druh staveb klade 

vy‰‰í nároky nejen na provádûní a koordinaci 

staveb, vãetnû samozfiejmé zodpovûdné 

koordinace profesí a subdodavatelÛ, 

ale vyÏaduje i mnohem peãlivûj‰í projektovou 

pfiípravu a koordinaci projektÛ. 

Rozsah pouÏití stavebních technologií je 

také závisl˘ na marketingu, na mnoÏství 

a dostupnosti informací a vzorkÛ o tûchto 

v˘robcích. Získat dÛvûryhodné, objektivní 

informace o stûrkov˘ch podlahách, o kvalitû 

jejich provedení v reálném prostfiedí 

stavby, na vzorcích v fiádu m 2 a ne na 

laboratorních vzorcích v fiádu cm 2 , vyÏaduje 

od projektanta jistou dávku fandovství 

a obrovskou ãasovou zátûÏ. Ve srovnání 

s vyhledáváním napfi. vzorkÛ keramick˘ch 

dlaÏdic a obkladÛ je tfieba vyvinout nesrovnatelné 

úsilí k získání informací o tomto 

sortimentu a jeho vlastnostech. V˘robci 

tûchto podlahovin si zfiejmû je‰tû neuvûdomili, 

Ïe v‰eobecná obliba bespar˘ch 

betonov˘ch podlah sice vychází z hloubûji 

motivovan˘ch rozhodnutí architektÛ, preferujících 

stfiídmûj‰í fie‰ení staveb v opozici 

vÛãi pfiebujelému trhu a na první pohled 

neomezen˘m moÏnostem v˘bûru v˘robkÛ 

PSV. Bez dostateãné informovanosti 

architektÛ v‰ak nelze rozsahu pouÏití tohoto 

sortimentu v zemích EU dosáhnout. 

Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus 

vedoucí Ústavu navrhování III 

Fakulta architektury âVUT v Praze 

Architektonick˘ ateliér Lábus 

KomunardÛ 5, 170 00 Praha 7 

tel.: 220 808 258 

e-mail: atelier.labus@volny.cz 

Investor Zuzana Meisnerová – Wismerová 

Projektant Architektonick˘ ateliér Lábus 

Deltaplan, s. r. o. 

Stavební prÛzkum Ing. L. PotuÏák, Ing. Z. Dostál, CSc. 

Vy‰‰í dodavatel PrÛmstav, a. s. 

Stûrkové podlahy VaM Resan, s. r. o., Techfloor, 

s. r. o., Rekoplast, v. d. 

Teraco Menhir a Dolmen, s. r. o. 


K N I H O V N A F I L O S O F I C K É F A K U L T Y 

M A S A R Y K O V Y U N I V E R S I T Y V B R N ù 

L I B R A R Y O F T H E P H I L O S O P H I C A L F A C U L T Y 

O F M A S A R Y K’ S U N I V E R S I T Y I N B R N O 

P AVEL H LADÍK 

Monolitická Ïelezobetonová konstrukce 

knihovny. Pohledové betony v interiérech 

i exteriérech. Atypická fie‰ení konstrukãních 

detailÛ, efektní konstrukce schodi‰È. 

Projektové zpracování dané problematiky. 

Monolithic reinforced concrete structure 

of the library. Direct-finish concretes in 

the interior and in the exterior. Atypical 

solutions of structural details, the impressive 

staircase structure. Design solutions 

in this field. 

Objekt knihovny je situován ve vnitrobloku 

areálu Filosofické fakulty Masarykovy 

university v Brnû (obr. 1). Autory architektonického 

fie‰ení, které bylo vybráno na 

základû v˘sledkÛ soutûÏe, jsou architekti 

Kuba a Pilafi. 

Hlavními inspiraãními zdroji byly pro 

architekty stavby z pohledov˘ch betonÛ, 

které se ve velké mífie provádûjí napfi. 

Obr. 3 PÛdorys typického podlaÏí 

Fig. 3 Plan of a typical storey 

v Nûmecku, Holandsku a ·v˘carsku. Zejména 

stavba ‰koly ve ‰v˘carském Paspels 

a stavba krematoria Baumschulenweg 

v Berlínû byly hlavními námûty schÛzek 

mezi projektanty v období zpracovávání 

koncepce fie‰ení objektu. 

Principiálním zámûrem bylo vytvofiení 

jednoduchého strohého moderního objektu 

jako kontrastu ke stávající okolní historické 

heterogenní zástavbû. Tohoto 

zámenu bylo dosaÏeno konstrukcí objektu 

knihovny jako Ïelezobetonového skeletu 

se v‰emi nosn˘mi prvky z monolitického 

pohledového betonu, prosklenou 

fasádou s pfiedsazen˘m plá‰tûm ze svisl˘ch 

lepen˘ch dubov˘ch lamel a s velmi 

stroh˘m interiérem s vyuÏitím barevného 

kontrastu oranÏového koberce a ‰edé 

plochy betonov˘ch stûn. 

K ONSTRUKâNÍ ¤E·ENÍ 

Hledání konstrukãního fie‰ení objektu 

bylo sloÏit˘m procesem. Vzhledem k na- 

Obr. 4 Podéln˘ fiez 

Fig. 4 Longitudinal section 


STRUCTURES 

Obr. 1 Pohled na budovu knihovny 

z jihozápadu 

Fig. 1 South West view of the library 

building 

prosto dominantnímu pÛsobení betonu 

v interiérech, bylo konstrukãní fie‰ení ovlivnûno 

i vzájemnou vazbou s interiérov˘m 

fie‰ením, nábytkem, koberci atd. (obr. 2). 

Zmnoha variant bylo nakonec vybráno 

jednotraktové fie‰ení v hlavní ãásti objektu 

Obr. 2 Interiér studovny v patfie 

Fig. 2 Interior of a study – upper floor 



STRUCTURES 

Obr. 7 Vnitfiní schodi‰tû 

Fig. 7 Staircase in the interiorer floor 

s rozponem 8,1 x 5,7 m s pfievisl˘mi 

konci délky 3,3 m na obou stranách 

(obr. 3) a v ãásti okolo centrálního schodi‰tû 

deska bez vnitfiních podpor, pÛdorysné 

plochy 10 x 8 m, s kruhov˘m otvorem 

pro schodi‰tû. 

Objekt je proveden jako pûtipodlaÏní 

(obr. 4) s jedním ãásteãnû podzemním 

podlaÏím pro sklady knih a ãtyfimi nad- 

Obr. 5 V˘kres bednûní stropu 

Fig. 5 Drawing of the formwork of the floor 

zemními podlaÏími s voln˘m v˘bûrem 

knih a studovnami. UÏitné normové zatí- 

Ïení v knihovních prostorách bylo uvaÏováno 

hodnotou 14 kN/m 2 avprostorách 

s regálov˘mi zakladaãi 22 kN/m 2 . Pro 

moÏné maximální vyuÏití prostoru na 

celou svûtlou v˘‰ku podlaÏí bylo budoucím 

uÏivatelem poÏadováno zv˘‰ení definovaného 

uÏitného zatíÏení o 50 %. 

Nosná konstrukce knihovny je zaloÏena 

na vrtan˘ch velkoprÛmûrov˘ch pilotách 

profilu 630, resp. 1200 mm, délky 4,5 aÏ 

17 mvgeologick˘ch podmínkách spra‰ov˘ch 

hlín, pískÛ a zvûtralého granodioritu. 

¤e‰ení na velkoprÛmûrov˘ch pilotách 

bylo dosaÏeno pfies znaãná geometrická 

atechnologická omezení i na hranici se 

sousedními objekty. Základová deska 

tlou‰Èky 400 mm byla navrÏena spoleãnû 

s obvodov˘mi nosn˘mi stûnami suterénu 

v systému „bílá vana“ z vodostavebného 

betonu a nebyly pouÏity Ïádné poji‰Èující 

stûrkové izolaãní nátûry. 

Tlou‰Èka stropních desek je 300 mm, 

nad sloupy jsou provedeny obrácené hlavice 

s celkovou tlou‰Èkou vãetnû stropní 

Obr. 8 Pohled na vnûj‰í schodi‰tû 

Fig. 8 View of the staircase outside 

Obr. 6 V˘kres bednûní stûny 

Fig. 6 Drawing of the formwork of the wall 

desky 400 mm. Sloupy jsou kruhové, 

profilu 500 mm v suterénu a 400 mm ve 

vy‰‰ích podlaÏích, stûny mají tlou‰Èku 

200, resp. 400 mm. DÛleÏit˘m faktorem 

pfii návrhu stropních desek byl poÏadavek 

dodavatele proskleného plá‰tû budovy na 

malé deformace desek. 

Betonové konstrukce jsou provedeny 

z betonu B30 (sloupy a stûny), B25 

(stropní desky) a H V4 B25 (vodostavebné 

konstrukce, základová deska), v˘ztuÏ je 

tvofiena prutovou v˘ztuÏí z oceli 10505 

a svafiovan˘mi KARI sítûmi. 

K ONSTRUKâNÍ DETAILY 

Objekt knihovny se vyznaãuje celou fiadou 

zajímav˘ch a netradiãních konstrukãních 

fie‰ení a detailÛ. Zcela zásadním 

problémem bylo vyfie‰ení provedení monolitick˘ch 

pohledov˘ch betonÛ v interiérech 

i exteriérech pfii dosaÏení poÏadovaného 

tepelného odporu obvodov˘ch 

stûn. Byla navrÏena sendviãová konstrukce, 

jejíÏ nosnou ãástí je interiérová stûna 

tlou‰Èky 200 mm, podporující i stropní 

konstrukci, a zavû‰enou ãást tvofií exteriérová 

stûna tlou‰Èky 150 mm, kotvená 

pomocí prvkÛ pro pfieru‰ení tepeln˘ch 

mostÛ Schöck Isokorb. Tepelnou izolaci 


tvofií 100 mm extrudovaného polystyrénu. 

NavrÏené fie‰ení s sebou pfiineslo urãité 

technologické provádûcí problémy pfii 

realizaci. Stavební firmy (IMOS, a. s., 

aBrestt, s. r. o.) poÏadovaly co moÏná 

nejrychlej‰í technologii provádûní, pfiiãemÏ 

jejich pfiedstavou byla betonáÏ 

sendviãov˘ch stûn vÏdy v jednom zábûru 

(tj. nosné i zavû‰ené ãásti vãetnû vloÏení 

tepelné izolace do bednûní) na v˘‰ku jednoho 

podlaÏí. Toto fie‰ení bylo architektem 

i statikem zamítnuto, coÏ jak se 

pozdûji ukázalo, bylo znaãnû ku prospûchu 

vûci. Bûhem provádûní betonáÏe 

stûn musely b˘t kvÛli nekvalitnímu povrchu 

nûkteré stûny zbourány a vybetonovány 

znovu, a to byly betonovány nejprve 

pouze nosné stûny a obvodov˘ plá‰È byl 

dobetonován aÏ dodateãnû. 

ObtíÏná byla i betonáÏ stûn tlou‰Èky 200, 

resp. 150 mm na celou v˘‰ku podlaÏí, tj. 

na v˘‰ku aÏ 3,88 m. Pfii vloÏen˘ch chrániãkách 

pro elektrorozvody bylo vnitfiní 

jádro mezi vrstvami oboustranné v˘ztuÏe 

velmi úzké a betonáÏ byla problematická. 

Proto bylo vyuÏito technologie samozhutniteln˘ch 

betonÛ, coÏ bylo provázeno 

komplikacemi v komunikaci s v˘robcem 

betonu, s dodavatelem superplastifikátorÛ 

asdal‰ími zúãastnûn˘mi. Nakonec v‰ak 

bylo dosaÏeno vcelku pfiijatelného zhotovení 

povrchÛ betonov˘ch stûn, zejména 

pro autory architektonického fie‰ení. 

Z hlediska poÏadovan˘ch pohledov˘ch 

úprav stûn i stropÛ byla problematická jiÏ 

tvorba projektové dokumentace. Bûhem 

vypracovávání projektové dokumentace 

statiky byli totiÏ projektanti ZTI a elektro 

znaãnû zpoÏdûni. V‰echny rozvody elektro 

jsou vedeny uvnitfi betonov˘ch konstrukcí 

v zabetonovan˘ch chrániãkách, 

rovnûÏ vypínaãe a svûtla jsou osazeny 

pfiímo v betonov˘ch konstrukcích (obr. 2) 

i v‰echny prostupy pro rozvody ZTI musely 

jiÏ b˘t pfiipraveny v dokonãené monolitické 

Ïelezobetonové konstrukci. Koordinace 

této fáze projektu byla jedním 

zhlavních úskalí pro arch21, s. r. o., firmu 

zodpovûdnou za stavební ãást projektové 

dokumentace. 

Pro bednûní stûn bylo vyuÏito systému 

Top 50 firmy Doka, kter˘ umoÏÀuje variabilitu 

fie‰ení skladby jednotliv˘ch dílcÛ 

a umísÈování prostupÛ „schwubtyãí“. Souãástí 

projektové dokumentace se tedy 

staly v˘kresy pohledÛ na bednûní se 

zakreslen˘mi rozvody elektro, které byla 

firma zodpovûdná za tuto ãást v˘stavby 

nucena ukládat do bednûní (obr. 5 a 6). 

Pro fie‰ení propíchnutí stropních desek 

(u vnitfiních sloupÛ typického podlaÏí byly 

reakce 1050 kN) byly vyuÏity „tfimínkové 

li‰ty“ Schöck Bole. Pouze pomocí tûchto 

prvkÛ bylo moÏno v hustû vyztuÏen˘ch 

hlavicích dosáhnout správného osazení 

smykov˘ch v˘ztuÏí a souãasnû dobré probetonovatelnosti 

tûchto míst. 

¤e‰ením stropních konstrukcí s obrácen˘mi 

hlavicemi a osazením svûtel pfiímo 

do betonové stropní desky bylo dosaÏeno 

velmi pÛsobivého rovného podhledu, 

jehoÏ vizuální efekt je umocnûn precizní 

skladbou jednotliv˘ch dfievotfiískov˘ch 

bednicích desek. 

Nejv˘raznûj‰ími prvky objektu se staly 

obû schodi‰tû, hlavní – centrální a vedlej- 

‰í – únikové poÏární. Centrální schodi‰tû 

je provedeno jako dvojramenné pfiímé 

umístûné v kruhovém otvoru (obr. 7). 

Schodi‰tû je zakotveno pouze v úrovních 

hlavních podest do stropních konstrukcí 

avúrovních mezipodest „visí ve vzduchu“. 

Vedlej‰í únikové poÏární schodi‰tû 

(obr. 8) je provedeno opût jako dvojramenné 

pfiímé, tentokrát s centrální vfietenovou 

stûnou a z ní vykonzolovan˘mi 

stupni, podestami i mezipodestami. Obû 

schodi‰tû jsou dominantními prvky v interiéru 

budovy i na její jiÏní fasádû. 

Sloupy byly betonovány do papírového 

bednûní systému „Glatt“ firmy Frank. Povrch 

sloupÛ se po odbednûní vyznaãuje 

hladkostí pfiipomínající brou‰en˘ mramor. 

DÛleÏit˘m úkolem bylo vyfie‰ení konstrukce 

pohledového plá‰tû. Byly zvaÏovány 

i moÏnosti prefabrikace, tyto návrhy 

v‰ak architekti uÏ v zaãátcích tlumili. V koneãném 

fie‰ení bylo vyuÏito zavû‰ení monolitického 

Ïelezobetonového plá‰tû 

tlou‰Èky 150 mm pomocí atypick˘ch 

prvkÛ Schöck Isokorb. Maximální rozmûr 


STRUCTURES 

Obr. 9 Noãní pohled na v˘chodní stûnu 

budovy 

Fig. 9 East view of the wall of the building 

at night 

dilataãního celku na jiÏní fasádû je 

7,08 x 3,88 m. Dilataãní spáry, vyplnûné 

trvale pruÏn˘m tmelem odoln˘m proti UV 

záfiení, jsou pfiiznány posazením tmelu do 

hloubky dilataãní spáry (obr. 8). 

Z ÁVùR 

Bûhem fie‰ení projektu i v˘stavby objektu 

knihovny vyvstala celá fiada technick˘ch 

atechnologick˘ch problémÛ a atypick˘ch 

konstrukãních detailÛ, jejichÏ v˘sledn˘m 

fie‰ením vznikla v prostoru areálu Filosofické 

fakulty velmi moderní kultivovaná 

stavba, jejíÏ ãistota a principiálnost technického 

fie‰ení pohledov˘ch betonÛ je 

v âeské republice ojedinûlá. Dokladem 

toho jsou i ceny, které byly této stavbû od 

jejího slavnostního otevfiení v dubnu 

2002 jiÏ udûleny: 

• laureát Grand Prix Obce architektÛ za 

rok 2002 

• cena v kategorii novostavba Grand Prix 

Obce architektÛ za rok 2002 

• cena v kategorii interiér Grand Prix Obce 

architektÛ za rok 2002 

• ãestné uznání pro investora Grand Prix 

Obce architektÛ za rok 2002 

• hlavní cena interiér roku 2002 – cena 

AVU âR 

• nominace na Stavba roku 2002 

Ing. Pavel Hladík 

projektová a poradenská kanceláfi 

Brandlova 4, 602 00 Brno 

tel.: 542 217 519, fax: 542 217 519 

e-mail: hladik@aec-projekt.cz 



STRUCTURES 

S Y M B I Ó Z A A R C H I T E K T U R Y A K O N S T R U K C E U N ù K O L I K A 

P ¤ I P R A V O V A N ¯ C H M O S T Ò 

S Y M B I O S I S O F A R C H I T E C T U R E W I T H S T R U C T U R E 

O F S O M E P R O J E C T E D B R I D G E S 

P ETR · AFRÁNEK, PATRIK K OTAS, 

R OMAN · AFÁ¤ 

Spolupráce architekta a statika pfii 

návrhu mostního objektu. DÛraz na 

soulad architektonického a konstrukãního 

fie‰ení. 

Cooperation of the architect and the 

structural engineer in bridge design. 

Emphasis on the harmony of the architectural 

and structural solution. 

Mosty jsou z hlediska architektonického 

fie‰ení velmi specifická disciplína. Obecnû 

se jedná o pfiekonání nûjaké dopravní 

pfiekáÏky ãi problému (fieka, údolí, propast 

apod.). Tato základní funkce je na fie‰ení 

tvaru mostu velmi zfietelná, coÏ je pro 

architektonickou v˘povûì velkou v˘hodou. 

Architektonické fie‰ení mÛÏe tak 

v˘raznû reflektovat jak utilitární náplÀ stavby, 

tak i konstrukãní pfiístup slouÏící k naplnûní 

funkce. Nestor ãeské estetiky prof. 

Mukafiovsk˘ pí‰e, Ïe u staveb a architektury 

se jednotlivé poãiny pohybují od roviny 

ãistû technického a utilitárního fie‰ení 

bez jak˘chkoliv estetick˘ch ambicí aÏ po 

v˘razné architektonické realizace s velmi 

siln˘m estetick˘m nábojem. Mosty jsou 

typick˘m pfiíkladem takto rÛznorod˘ch pfiístupÛ. 

Nûkdy je architektonické fie‰ení 

chápáno jako pouhé tzv. „dodesignování” 

hotového mostu, napfi. tvarováním zábradlí 

ãi jin˘ch doplÀkÛ. Ideální je stav, kdy 

Obr. 1 Silniãní okruh kolem Prahy, most 

pfies údolí Berounky 

Fig. 1 Ring road around Prague, bridge 

across the Berounka River 

spolupráce statika-mostafie a architekta 

probíhá od poãátku prací. Vzájemné ovliv- 

Àování vãetnû fie‰ení rÛzn˘ch názorov˘ch 

pfiístupÛ zpravidla vede k obohacení 

v˘sledn˘ch návrhÛ a k optimalizaci koneãného 

díla. 

PouÏití monolitického betonu sk˘tá ‰irokou 

‰kálu moÏností pro technické, statické 

a architektonické fie‰ení mostÛ. 

Základní – pradávn˘ motiv oblouku iniciuje 

dal‰í moÏné specifické tvarování 

konstrukcí. Tímto pfiístupem lze stavbu 

zlid‰tit a zjemnit. Vytvofiením jemn˘ch 

mûkk˘ch linií v kontrastu vÛãi velk˘m 

silám a momentÛm pÛsobícím v nosn˘ch 

konstrukcích lze pfiipomenout základní lidsk˘ 

rozmûr celého díla. 

S ILNIâNÍ OKRUH KOLEM P R AHY 

– MOST P¤ES ÚDOLÍ B E ROUNKY 

Navrhovan˘ mostní objekt (obr. 1) má 

celkovou délku pfiibliÏnû 2 km, v˘‰ku aÏ 

40 m nad terénem a v nej‰ir‰ím místû, 

vMÚK Strakonická, dosahuje spoleãnû se 

sjízdn˘mi rampami celkové ‰ífiky témûfi 

70 m. Pfies tyto rozmûry se autofii návrhu 

(Ing. ·afáfi a kol., Sudop Praha, a. s., Ing. 

arch. ·afránek, Ing. arch. Kotas) snaÏili 

najít lidské mûfiítko a humanizovat celkov˘ 

v˘raz konstrukce. Obloukové nábûhy 

mají odezvu i v mûkkém tvarování pilífiÛ, 

které je dÛleÏit˘m jednotícím znakem 

stavby vinoucím se celou linií mostÛ 

a estakád. 

Mostní objekt navazuje pfiechodov˘m 

pilífiem na most pfies Vltavu (Ing. Cieslar), 

kter˘ je fie‰en jako „extradosed“ konstrukce 

s pfiedpínacími kabely veden˘mi pfies 

bfiehové pylony. Dochází zde ke kfiíÏení 

Obr. 2 Silniãní okruh kolem Prahy, most 

pfies Slaviãí údolí 

Fig. 2 Ring road around Prague, bridge 

across the Slaviãí Valley 

komunikace se dvûma v˘znamn˘mi fiekami. 

PovaÏujeme za vhodné fie‰it i kfiíÏení 

s Berounkou zpÛsobem, kter˘ dá jasnou 

zprávu o tom, Ïe v místû je pfiekonáván 

vodní tok. To bylo dÛvodem k vypracování 

návrhÛ mostu pfies Berounku nejen 

sletmo betonovanou konstrukcí, ale i ve 

dvou zavû‰en˘ch variantách. Takto budou 

mít oba mosty obdobnou filozofii 

a budou v˘razn˘m a svébytn˘m architektonick˘m 

prvkem v krajinû. 


– MOST P¤ES S LAVIâÍ ÚDOLÍ 

Most (obr. 2) pfiekonávající údolí, z krajináfiského 

hlediska velmi cenné, je tfiípolov˘ 

o celkové délce cca 60 m (Ing. Kurz, 

Ing. Hru‰ka –Topcon, Ing. arch. ·afránek, 

Ing. arch. Kotas). Oblouky roz‰ifiujících se 

pilífiÛ jsou reminiscencí pfiírodních motivÛ 

rozeklan˘ch vûtví stromÛ. Mûkkost tvarÛ 

je odezvou na okolní svahy údolí. Pilífie 

o rÛzné v˘‰ce se jakoby zabofiují do teré- 


nu a tím podporují vnímání dramaticky 

tvarovaného údolí. 

E STAKÁDA P¤ES ÚDOLÍ OBCE 

· TÍTARY, OBCHVAT K OLÍNA 

Plánovaná trasa obchvatu Kolína pfiechází 

v jednom místû pfiímo pfies obec 

·títary (obr. 3). Aby byly dÛsledky pro 

zastavûné území sníÏeny na minimum, 

byla návrhu pfiíslu‰ného mostního objektu 

(Ing. ·afáfi, Sudop Praha, Ing. Obryezov, 

vizualizace Ing. Barto‰ a J. Nûmec) vûnována 

znaãná pozornost. Byla navrÏena 

nosná konstrukce s parapetními nosníky, 

které zvût‰ují volnou v˘‰ku pod mostem 

a pfiispívají tak k lep‰ímu prosvûtlení i provûtrání 

údolí i k tomu, Ïe most je opticky 

veden ve vût‰í v˘‰ce nad terénem. Nosníky 

jsou navíc z vnitfiní strany opatfieny 

zvukovû pohltivou úpravou a jejich v˘‰ka 

je vyuÏita jako pohltivá (tzn. neprÛhledná) 

dolní ãást protihlukové stûny, která byla 

na mostû poÏadována. Do horní ãásti 

nosníkÛ jsou kotveny zaoblené prÛhledné 

protihlukové stûny, které doplÀují protihlukovou 

ochranu na potfiebnou v˘‰ku. 

Zakfiivení stûn pfiispívá k lep‰í ochranû 

proti hluku a souãasnû odpovídá celkovému 

fie‰ení mostu v zaoblen˘ch liniích. 

Barevné fie‰ení v tlumen˘ch pastelov˘ch 

tónech zlep‰uje zaãlenûní mostu do okolí. 

P ù·Í LÁVKA T RMICE – DÁLNICE D8 

Smûrové, pÛdorysné fie‰ení pû‰í lávky 

(Ing. ·afáfi, Sudop Praha, a. s., Ing. arch. 

·afránek) je navrÏeno tak (obr. 4), Ïe na 

jedné stranû je konstrukce zavû‰ena symetricky 

na dvou pylonech a na protûj‰í 

stranû, kde se lávka vûtví do dvou smûrÛ, 

je zavû‰ena z jednoho pylonu umístûného 

pÛdorysnû do vidlice rozdvojení. Pfiedpjatá 

Ïelezobetonová konstrukce lávky je 

navrÏena s mûkk˘m zaoblením podhledov˘ch 

hran, které tvarovû i my‰lenkovû 

navazuje na pÛdorysné oblouky podhledu 

v místû rozvûtvení. Zavû‰ení na tenk˘ch 

táhlech (závûsech) pfiispívá k celkovému 

pocitu subtilnosti a lehkosti. Je to 

typick˘ pfiíklad, kdy je maximálnû podpofiena 

a zdÛraznûna estetická hodnota prostorov˘ch 

kfiivek mostu. Pfiitom nejde 

o Ïádnou zámûrnou a krkolomnou spekulaci, 

tyto krásné kfiivky jsou dány funkãním 

a technick˘m fie‰ením stavby. Právû mosty 

sk˘tají tuto, ãasto v˘jimeãnou, moÏnost 

plodné symbiózy hodnot funkãních, technick˘ch, 

statick˘ch i architektonick˘ch. 


– SOUTùÎNÍ NÁVRH MOSTU P¤ES 

V LTAVU V S UCHDOLE 

Tento návrh (Ing. arch. ·afránek, Ing. 

Wangler, Ing. Krása, Ing. ·afáfi, Sudop Praha, 

a. s.) je pokus o vytvofiení pfiívûtivé 


STRUCTURES 

Obr. 3 Obchvat Kolína, estakáda pfies údolí 

obce ·títary 

Fig. 3 By-pass around the town of Kolín, 

elevated road crossing the valley at 

the village of ·títary 

kfiivky na spodní hranû mostu, která je 

inspirovaná prÛbûhem momentÛ v konstrukci 

a snaÏí se sledovat logiku technického 

fie‰ení (obr. 5). Konstrukce mostu je 

pohledovû i skuteãnû vylehãena návrhem 

ocelov˘ch diagonál, které spojují horní 

a dolní betonovou desku prÛfiezu. 

Î E LEZNIâNÍ ESTAKÁDA P¤ES 

M A SARYKOVO NÁDRAÎÍ V P RAZE 

Mostní objekt (architektonické fie‰ení Ing. 

arch. Kotas, Ing. arch. ·afránek, zodpovûdn˘ 

projektant Ing. K. ·tûrba, konstrukãní 

fie‰ení Ing. ·afáfi, Ing. Obryezov, Sudop 

Praha) je souãástí pfiipravované stavby 

„Nové spojení“. Stavba pfiinese velk˘ zásah 

do centrální ãásti Prahy, ale ve v˘sledku 

uvolní fiadu cenn˘ch pozemkÛ od 

Ïelezniãních tratí a umoÏní v˘raznû roz‰ífiit 

dÛleÏité zelené plochy ve vnitfiním mûstû, 

napfi. západní svah kopce Vítkova, ale 

i dal‰í. Realizací Nového spojení budou 

také vytvofieny pfiedpoklady pro nové kvalitní 

pû‰í propojení historického jádra, 

centra mûsta a vrchu Vítkova. 

Design estakády (obr. 6) byl motivován 

snahou vytvofiit obl˘ prÛfiez mostu, kter˘ 

tvarovû souvisí jak s navazujícími tunelov˘mi 

portály, tak s aerodynamick˘mi tvary 

moderních vagónÛ. Tvar konstrukce je 

souãasnû v souladu s konstrukãními po- 

Ïadavky vypl˘vajícími ze statického návrhu. 

Dimenze konstrukce byly minimalizovány 

tak, aby bylo dosaÏeno co nejvût‰í 

moÏné lehkosti a subtilnosti v kontrastu 

k velk˘m silám a momentÛm pÛsobícím 

Obr. 4 Dálnice D8, lávka pro pû‰í a cyklisty, 

Trmice 

Fig. 4 Motorway D8, footbridge for 

pedestrians and cyclists, Trmice 



STRUCTURES 

Obr. 5 Silniãní okruh kolem Prahy, soutûÏní návrh mostu pfies 

Vltavu v Suchdole 

Fig. 5 Ring road around Prague, competition plan of a bridge 

across the Vltava River at Suchdol 

Obr. 7 Tramvajová traÈ z Hluboãep na 

Barrandov, estakáda pfies 

RÛÏiãkovou rokli 

Fig. 7 Tram track between Hluboãepy and 

Barrandov, elevated track across 

RÛÏiãkova Ravine 

Obr. 8 Tramvajová traÈ z Hluboãep na 

Barrandov, zastávka Hluboãepy 

Fig. 8 Tram track between Hluboãepy and 

Barrandov, stop at Hluboãepy 

v nosné konstrukci. Estakáda se vyznaãuje 

ãtyfikolejn˘m uspofiádáním, které má za 

následek extrémní zatíÏení nosné konstrukce. 

Ta je proto vyztuÏena pfiíãníky, 

které mají nejen v˘znamnou nosnou 

funkci, ale díky jejich prokreslení na 

povrch konstrukce jsou i v˘razn˘m estetick˘m 

prvkem, kter˘ pfiiná‰í specifick˘ 

architektonick˘ detail. Vzhledem ke sloÏitému 

tvaru konstrukce byl navrÏen postup 

v˘stavby s pouÏitím kombinace prefabrikovaného 

a monolitického betonu. 

DÛleÏit˘m vizuálním prvkem trati jsou 

trakãní trolejové stoÏáry. Na rozdíl od 

v‰ech ostatních existujících tratí âesk˘ch 

drah, kde jsou pouÏívány v˘hradnû typové 

konstrukce, je v tomto projektu navr- 

Ïen zcela nov˘, atypick˘ design stoÏárÛ 

a bran trakãního trolejového vedení. 

Vzhledem k tomu, Ïe tato traÈ prochází v˘raznû 

exponovan˘m územím, jsou trakãní 

stoÏáry chápány jako pfiímá architektonická 

souãást stavby, zejména v místech na 

estakádách. V návaznosti na obl˘ eliptick˘ 

tvar mostovky jsou konstrukce pro trolejové 

vedení navrÏeny v podobû eliptick˘ch 

ocelov˘ch bran, polohovû navazujících na 

rytmus podpor estakády. 

T RAMVAJOVÁ TRAË Z H LUBOâEP 

NA B ARRANDOV 

Tato zcela nová tramvajová traÈ v jiÏní ãásti 

Prahy 5, jejíÏ v˘stavba právû probíhá (projektant: 

Metroprojekt Praha, a. s., urbanistické 

a architektonické fie‰ení: Ing. arch. 

Patrik Kotas, konstrukãní fie‰ení mostÛ: 

ing. Milan ·ístek, Novák a Partner, s. r. o.), 

má rychlodráÏní charakter, neboÈ je situována 

na samostatném dráÏním tûlese a je 

prakticky v celé délce oddûlena od silniã- 

Obr. 6 Nové spojení, Ïelezniãní estakáda pfies Masarykovo nádraÏí 

v Praze 

Fig. 6 New connection, elevated railway over Masaryk’s Railway 

Station in Prague 

ní dopravy (obr. 7). V‰ech ‰est zastávek 

na této trati pfiedstavuje v˘razn˘ architektonick˘ 

a orientaãní prvek, zejména díky 

koncepci lehké dynamicky pÛsobící prosklené 

ocelové konstrukce zastfie‰ení 

nástupi‰tû. 

Tûsnû za novou zastávkou Hluboãepy 

(obr. 8) zaãíná stoupat táhlá Ïelezobetonová 

estakáda pfiimykající se k ulici K Barrandovu, 

která mimoúrovÀovû pfiekonává 

Hluboãepskou ulici i Ïelezniãní traÈ Praha–Rudná. 

Navazující RÛÏiãkovu rokli pfiekonává 

tramvajová traÈ dal‰ím samostatn˘m 

Ïelezobetonov˘m mostem, jehoÏ 

niveleta stoupá shodnû s niveletou sousedních 

stávajících silniãních mostÛ (ulice 

K Barrandovu). Na obl˘ tvar mostovky 

i podpûr navazují dal‰í architektonické 

a konstrukãní prvky v celé délce tratû, 

zejména konstrukce pro trakãní a trolejové 

vedení a portály tunelov˘ch podjezdÛ. 

Ing. arch. Petr ·afránek 

Architektonick˘ a projekãní atelier 

Dejvická 2, 160 00 Praha 6 

tel./fax: 224 311 207 

e-mail: arch.safranek@volny.cz, 

www.volny.cz/arch.safranek 

Ing. arch. Patrik Kotas 

Ateliér designu a architektury 

Námûstí I. P. Pavlova 3, 120 00 Praha 2 

tel.: 224 942 591, fax: 224 942 588 

e-mail: patrik.kotas@volny.cz 

Ing. Roman ·afáfi 

SUDOP PRAHA, a. s. 

Ol‰anská 1a, 130 80 Praha 3 

tel.: 267 094 130, fax: 267 094 212 

e-mail: safar@sudop.cz, www.sudop.cz 



STRUCTURES 

B E T O N P ¤ I R E K O N S T R U K C I – N E O M E Z E N Á 

T V A R O V A T E L N O S T 

C O N C R E T E D U R I N G R E C O N S T R U C T I O N – U N L I M I T E D 

S H A P I N G 

J AROSLAV F E LIX, TOMÁ· F E LIX 

Nástavba monolitické skofiepinové, tvarovû 

sloÏité konstrukce na stávající zdûn˘ 

objekt pfii provádûní rekonstrukce domu 

v Praze. 

Extension of a monolithic shell structure 

of a complex shape built on an existing 

masonry house during reconstruction 

works done on a house in Prague. 

V letech 1995 aÏ 1996 byla provedena 

rekonstrukce objektÛ v areálu domu ã. p. 

359 Na Per‰t˘nû 6, v Praze 1, na administrativní 

centrum V‰eobecné zdravotní 

poji‰Èovny (VZP). Areál má tvar nepravidelného 

lichobûÏníku se samostatnou 

dvorní vestavbou. Poslední rekonstrukce 

objektu byla provedena v roce 1912 

a zasáhla zejména kfiídla dvorní a kfiídlo 

do Martinské ulice. Hlavní vstupní objekt 

s barokním prÛãelím do ulice Na Per‰t˘nû 

nebyl touto rekonstrukcí v˘znamnûji 

dotãen. 

V prÛbûhu zpracování projektÛ pro 

rekonstrukci domu vznikl ze strany autorÛ 

architektonického fie‰ení (atelier AR 18, 

architekti Jan Nûmec a Zdenûk Îilka) poÏa- 

davek na atypické zastfie‰ení pÛdních prostor 

v kfiídlech do ulice Martinské, v místech, 

kde pÛvodní krovy nemusely b˘t z dÛvodÛ 

památkové ochrany zachovány, a zejména 

pak na zakrytí dvorního objektu, pÛvodnû 

zastfie‰eného plochou stfiechou, nástavbou 

ve tvaru eliptické bánû. S ohledem na 

sloÏitost tûchto konstrukcí a na potfiebu 

uvolnûní novû vznikl˘ch prostor byl jako 

konstrukãní materiál s v˘hodou zvolen 

Ïelezobeton, a to pro svou, prakticky neomezenou, 

tvarovatelnost. 

Obr. 2 Rozmístûní ováln˘ch okenních otvorÛ ve skofiepinû, vodorovn˘ fiez 

stfiedy oken na kótû +13,65 m 

Fig. 2 Placement of window openings in the shell, horizontal section 

through the centres of the windows at level +13.65 m 

Obr. 1 Schéma konstrukce – v˘poãetní 

model 

Fig. 1 Diagram of the structure – 

computational model 

PÛdní prostory nad kfiídlem do ulice 

Martinské byly zastfie‰eny betonov˘mi lomenicemi 

ztuÏovan˘mi pfiíãn˘mi stûnami 

ve vzdálenostech 6 aÏ 8 m, vnitfiní objekt 

pak skofiepinovou konstrukcí s vloÏen˘m 

podlaÏím. V dal‰í ãásti pfiíspûvku se bude- 

Obr. 3 Konstrukce vloÏeného stropu 

Fig. 3 Structure of the inserted floor 



STRUCTURES 

Obr. 4 Dokonãování bednûní skofiepiny na eliptick˘ch 

ramenátech 

Fig. 4 Completion works on the formwork of the shell 

on elliptic ribs 

Obr. 6 Rozmístûní prutové v˘ztuÏe ve vrchlíku skofiepiny 

Fig. 6 Placement of bar reinforcement in the cap of the 

shell 

me vûnovat právû této konstrukci pro její 

zajímavost a konstrukãní sloÏitost. 

K ONSTRUKâNÍ ¤E·ENÍ 

Skofiepinová konstrukce zastfie‰ení je provedena 

nad úrovní pÛvodní stfiechy na 

kótû +8,40 m. Základnu tvofií obvodov˘ 

vûnec obdélníkového pÛdorysu 16,20 x 

10,53 m. Konstrukce je symetrická podle 

os X a Y. Tvar fiídící plochy skofiepiny vnikl 

posunem elipsy po meridiánové kruÏnici 

o polomûru 8,1 m vedené podélnou 

osou. Pfiitom poloosa v rovinû základny 

byla konstantní, a to 5,115 m, poloosa 

kolmá (v ose Z ) leÏící v meridiánové rovinû 

mûla délku rovnou polovinû seãny fiídicí 

kruÏnice. Takto vzniklá plocha byla pro- 

Obr. 5 Stfiíkání vrchní ãasti skofiepiny 

Fig. 5 Spraying of the upper part of the shell 

Obr. 7 PrÛnik válcov˘ch ploch nosn˘ch obloukÛ velk˘ch oken se skofiepinou 

kopule 

Fig. 7 Intersection of cylindrical areas of load-bearing arches of large 

windows and the shell of the dome 

lomena ve smûru os X i Y válcov˘mi otvory 

o polomûrech 9,09 a 4,68 m. V úrovni 

prÛseãíkÛ vrcholov˘ch pfiímek tûchto 

válcov˘ch ploch na kótû +12 m byla do 

skofiepiny vloÏena rovinná deska tvofiící 

vnitfiní podlaÏí. Vnûj‰í zbytky válcov˘ch 

ploch omezené obdélníkovou základnou 

tvofií nosné oblouky, mezi nimiÏ jsou zbytky 

elipsoidu jako pandantivy (obr. 1). 

Oblouková okna prosvûtlují dolní prostor 

skofiepiny, horní ãást je pak osvûtlována 

ováln˘mi otvory prolomen˘mi skofiepinou 

(obr. 2). Vstup do horní ãásti je umoÏnûn 

ocelovou spojovací lávkou, která v úrovni 

4. NP spojuje západní kfiídlo objektu 

s vnitfiní vestavbou. 

Tlou‰Èka vrchní ãásti skofiepiny je 70 mm, 

mûfieno na kolmici k plo‰e. Tlou‰Èka stûn 

pandativÛ je s ohledem na vkládání trubek 

pro elektroinstalaci 150 mm. Stropní 

konstrukce provedená jako kazetov˘ strop 

má tlou‰Èku 250 mm (obr. 3) a nosné 

oblouky mají tlou‰Èku 350 mm, jejich 

‰ífika je v‰ak promûnná. Základov˘ obvodov˘ 

vûnec vysok˘ 200 mm je s ohledem 

na omezení deformací vyztuÏen 

mimo betonáfiskou v˘ztuÏ je‰tû tuh˘mi 

vloÏkami (2 U240). Konstrukce byla navr- 

Ïena z betonu B30 s vázanou v˘ztuÏí 

z oceli 10 338 a 10 425. 

V˘poãty byly provádûny programem 

FEAT 3.1. ZatíÏení snûhem, vûtrem, zmûnami 

teploty a nahodilé zatíÏení bylo 

uvaÏováno podle âSN 73 0035, vlastní 


Obr. 8 Pohled do vnitfiku horní ãasti kopule 

Fig. 8 Inside view of the upper part of the dome 

konstrukce byla navrhována podle âSN 

73 1201. 

P ROVÁDùNÍ 

Realizace konstrukce byla provedena 

v kvûtnu roku 1995 firmou PRÒMSTAV. 

Dolní ãást skofiepiny vãetnû kazetového 

stropu byla provedena klasick˘m zpÛsobem, 

t.j. betonáÏí do bednûní. Bylo nutné 

splnit poÏadavek architekta na provedení 

viditeln˘ch vnitfiních ploch jako pohledové 

betony. Horní ãást skofiepiny byla provedena 

stfiíkan˘m betonem, tzv. such˘m 

nástfiikem prefabrikovanou maltovou 

smûsí Monocrete PPETHr. V horní ãásti 

nebylo nutné, ale ani moÏné, konstrukci 

jako pohledov˘ beton provádût. Postup 

realizace horní ãásti je patrn˘ na obrázcích 

4, 5 a 6, ãásti realizované konstrukce jsou 

na obrázcích 7, 8 a 9. Na obr. 10 je konstrukce 

po zastfie‰ení v dokonãeném 

stavu. 

Problémem pfii provádûní byl poÏadavek 

na dodrÏení kvality betonu, zejména 

v horní ãásti skofiepiny. Proto byla technologie 

provádûní konzultována na âVUT 

a kontrola kvality betonu s poÏadovan˘mi 

parametry byla svûfiena Kloknerovu ústavu 

âVUT v Praze (Doc. Ing. J. Dohnálek). 

V˘sledné zkou‰ky krychelné pevnosti 

dolní ãásti i zkou‰ky na tûlesech vyfieza- 

Obr. 10 Dokonãené nové zastfie‰ení 

dvorního objektu v areálu VZP 

v Praze 

Fig. 10 Completed new roofing of the court 

in the complex of the General 

Health Insurance Company (VZP) 

in Prague 

n˘ch z kontrolních blokÛ zhotoven˘ch pfii 

stfiíkání skofiepiny do odbûrn˘ch kazet 

pfiímo na stavbû, prokázaly, Ïe pouÏit˘ 

beton má projektem poÏadované parametry. 

RovnûÏ kontrolní geodetické mûfiení 

prÛhybÛ stropní kazetové desky ukázalo 

dobrou shodu s vypoãten˘mi pfietvofieními 

(pruÏné deformace). 

Z ÁVùR 

Lze konstatovat, Ïe pfies v‰echny problémy 

vzniklé ve fázi projektu i realizace byla 

konstrukce provedena úspû‰nû a kvalita 

povrchÛ pohledov˘ch betonÛ byla hodnocena 

kladnû. Dnes, po ‰esti letech uÏí- 


STRUCTURES 

Obr. 9 Monolitick˘ kazetov˘ strop rozdûlující kopuli 

Fig. 9 Monolithic waffle floor dividing the dome 

vání, konstrukce nevykazuje Ïádné poruchy 

nebo nadmûrné deformace. Realizaci 

této monolitické Ïelezobetonové konstrukce 

je moÏno oznaãit jako úspû‰n˘ 

pfiíspûvek k architektonickému ztvárnûní 

exteriéru i interiéru stavebního díla. Zdafiilá 

realizace mûla jistû vliv na vyhlá‰ení této 

stavby Stavbou roku 1996. 

Ing. Jaroslav Felix, Ing. Tomá‰ Felix 

ASP Praha, s. r. o., statická kanceláfi 

Michnova 1623, 149 00 Praha 4 

tel./fax: 241 403 966 

e-mal: asppraha@pha.inecned.cz 

www.pha.inecned.cz/asppraha 



STRUCTURES 

M O R A V S K Á Z E M S K Á K N I H O V N A 

M O R A V I A N P R O V I N C I A L L I B R A R Y 

J AROSLAV V I NTER 

Nûkolik desetiletí úsilí odborné i laické 

vefiejnosti o vybudování Moravské zemské 

knihovny dospûlo k úspû‰nému 

závûru. Architektonick˘ návrh nejlépe 

vyhovující nároãn˘m poÏadavkÛm provozu 

byl provádûcí firmou realizován 

rychle a kvalitnû. Dobrá spolupráce 

v‰ech zúãastnûn˘ch vynesla stavbû 

cenn˘ titul. 

Several decades’ efforts of the general 

public and experts to build the Moravian 

Provincial Library have finally reached 

a successful ending. The architectural 

design best suited to the demanding 

operation requirements was implemented 

quickly and in good quality by the 

contractor. Good cooperation between 

all the participants won a valuable 

award for the construction. 

Moravská zemská knihovna se sv˘mi 

témûfi ãtyfimi miliony jednotek knihovního 

fondu, pÛl milionem v˘pÛjãek roãnû, 

s denní náv‰tûvností pûti set osob a sto 

osmdesáti zamûstnanci je druhou nejvût- 

‰í knihovnou âeské republiky. Knihovna 

byla umístûna ve tfiech budovách a její 

kniÏní fondy v sedmi dal‰ích depozitáfiích. 

My‰lenka postavit pro potfieby knihovny 

novou budovu nebyla vÛbec originální. 

Staveni‰tû, na kterém byla v souãasnosti 

Obr. 2 PÛdorys 1. nadzemního podlaÏí 

Fig. 2 Plan of the 1 st above-ground storey 

OB»ERSTVENÕ 

FOYER 

KONFER. S¡L 

ARCHÕV 

1. NADZEMNÍ PODLAÎÍ 

PŸJ»OVNA KNIH 

0 5 10 15 20 25 

Obr. 1 Pohled na novostavbu Moravské zemské knihovny, solární fasáda jiÏního kfiídla 

z Hrnãífiské ulice a vstupní fasáda z Kaunicovy ulice. 

Fig. 1 View of the new building of the Moravian Provincial Library, solar facade of the South 

wing from Hrnãífiská Street, and the entrance facade from Kaunic Street 

budova postavena, bylo vybráno jiÏ v roce 

1928. První architektonickou soutûÏ v roce 

1931 vyhrál architekt Fuchs. Od té doby 

uplynulo v brnûnsk˘ch fiekách mnoho 

vody. Dá se smûle fiíci, Ïe realizace nové 

budovy je pozdnû splnûn˘m snem 

brnûnského studentstva, odborné i laické 

vefiejnosti. Boj o novou knihovnu byl 

zahájen spoleãn˘m prohlá‰ením pfiedstavitelÛ 

akademické obce, mûsta Brna 

a Moravské zemské knihovny v roce 

1994. Prohlá‰ení vyvolalo mimofiádnû 

PARKING 

STROJOVNA VZDUCHOTECHNIKY 

3. PODZEMNÍ PODLAÎÍ 

pozitivní reakci pfiedstavitelÛ státní správy. 

V závûru roku byla vyhlá‰ena vefiejná 

architektonická soutûÏ, které se zúãastnilo 

34 ateliérÛ. Vítûzem soutûÏe urãila komise 

ateliér Onex, s. r. o., Praha, Ing. Petra 

Benedikta a Ing. Tomá‰e Adámka, ktefií 

pfii‰li s originálním fie‰ením nejlépe vyhovujícím 

provozu knihovny, pomocn˘m 

ãinnostem i skladování knih s minimálnû 

dvacetiletou rezervou. Vefiejnou soutûÏ na 

vy‰‰ího dodavatele stavby vyhrála firma 

Unistav, a. s., Brno. Práce byly zahájeny 

v ãervenci 1998 a ukonãeny v bfieznu 

2001, ãtyfii mûsíce pfied stanoven˘m termínem. 

Novostavba budovy je umístûna v tûsném 

sousedství nûkolika univerzit, magistrátu 

a rozlehlého administrativního centra 

(obr. 1). Je velmi dobfie dostupná z centra 

mûstskou hromadnou dopravou a má 

i dostatek míst pro parkování automobilÛ 

sv˘ch zákazníkÛ. Objekt je rozdûlen do ãtyfi 

celkÛ – sklady kniÏního fondu, trakt kanceláfií 

pro zamûstnance knihovny, trakt studoven 

a prostory pro náv‰tûvníky (obr. 2 

a 3). V suterénu budovy jsou umístûny 

sklady, dílny, strojovny vzduchotechniky 

a parkovi‰tû (obr. 4). Budova má pfiíjem- 

24 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2002 

PARKING 

0 5 10 15 20 25 

Obr. 3 PÛdorys 2. podzemního podlaÏí 

Fig. 3 Plan of the 2 nd underground storey

a) b) 

né atrium s vodní plochou a vegetací. Její 

okolí je upraveno jako park se stezkou pro 

cyklisty i pro pû‰í, s vodní plochou a originálním 

nábytkem pro odpoãinek. 

Nosnou konstrukci stavby tvofií Ïelezobetonov˘ 

skelet netradiãnû rozmístûn˘ch 

sloupÛ a stûn a stropních desek. Vodorovné 

ztuÏení Ïelezobetonové konstrukce 

zaji‰Èují tuhá monolitická jádra a monolitické 

stûny. Konstrukce byla pÛvodnû, dle 

projektu, zaloÏena na tlusté základové 

desce (1,5 m). V prÛbûhu v˘stavby bylo 

zvoleno úspornûj‰í zaloÏení na vrtan˘ch 

pilotách, které v˘raznû zkrátilo prÛbûÏnou 

dobu zakládání (obr. 5). 

Tfii suterénní podlaÏí budovy jsou bez 

dilatací. Nadzemní ãást je rozdûlena na 

dva samostatné dilataãní celky, a to na 

devítipodlaÏní skladovou vûÏ a na osmipodlaÏní 

jiÏní kanceláfiské kfiídlo, severní 

Obr. 5 Podkladní beton pod izolaci proveden˘ na hlavách 

dokonãen˘ch pilot 

Fig. 5 Basis concrete below insulation applied on the heads of the 

completed piles 

kfiídlo se studovnami propojené na 

v˘chodní stranû objektu vstupní ãásti 

urãenou pro komunikaci. 

Stavební konstrukce, zejména jejich 

fasádní ãásti, jsou uzpÛsobeny poÏadavkÛm 

na kvalitu vnitfiního prostfiedí a respektují 

vztah ke svûtov˘m stranám. 

Skladové vûÏe jsou po obvodû vyzdûny 

z lehk˘ch blokÛ Ytong a opatfieny oboustrannou 

omítkou. 

Technické vybavení skladov˘ch vûÏí je 

soustfiedûno do stfiedu dispozice a je spoleãné 

vÏdy pro dvû patra. JiÏní i severní 

kfiídla jsou na jiÏních fasádách osazena 

pásov˘mi okny za pfiedsazenou dvojitou 

solární stûnou (obr. 1). Parapety jsou vyzdûny 

z blokÛ Ytong, na vnûj‰í stranû 

obloÏeny deskami Cetris a v interiéru navazují 

na prÛbûÏn˘ parapetní pás pro 

volné vedení technick˘ch instalací. Se- 


STRUCTURES 

Obr. 4 a – pfiíãn˘, b – podéln˘ fiez budovou 

Fig. 4 a – cross section, b – longitudinal 

section of the building 

verní fasády, rovnûÏ z Ytongu, jsou opatfieny 

okny zasklen˘mi dvojskly se souãinitelem 

prostupu tepla k = 1,5 Wm –2 K 

a dosahující neprÛzvuãnosti 36 dB, coÏ 

vytváfií odpovídající zvukovou bariéru mezi 

studovnami a hlukem z frekventované 

Kounicovy ulice. Budova je v ãásti skladÛ 

knih plnû klimatizována vãetnû kontroly 

vlhkosti. Prostory pro náv‰tûvníky a kanceláfiské 

prostory pfii jiÏní fasádû u obou 

kfiídel objektu jsou autonomnû klimatizovány 

systémem FCU. Kanceláfie na 

severní fasádû smûrem do atria budovy, 

jsou vûtrány pfiirozenû okny. 

Solární pfiedsazené fasády jsou tvofieny 

Ïárovû pozinkovanou konstrukcí 

Obr. 6 3. NP jiÏního kfiídla – stropní deska 

Fig. 6 The 3 rd above-ground storey of the South wing 

– floor slab 



STRUCTURES 

Obr. 7 Bednûní tûÏkého hfiibového stropu skladÛ kniÏního 

fondu 

Fig. 7 Formwork of the heavy mushroom floor of book 

fund stocks 

zavû‰enou na líci stropních desek. Prostor 

mezi obvodov˘m plá‰tûm budovy 

a solární stûnou je pfiístupn˘ po patrov˘ch 

ro‰tech slouÏících zároveÀ jako slunolamy, 

jejichÏ ãást pfiedstupuje pfied líc 

sklenûné fasády. Konstrukce je zasklená 

kalen˘m sklem a opatfiena servomotoricky 

ovládan˘mi otoãn˘mi lamelami. 

V horní ãásti je prostor dvojitého plá‰tû 

Obr. 8 Rozestavûné jiÏní kfiídlo s komunikaãním krãkem a základem 

budoucího atria 

Fig. 8 South wing with the communication link and foundation of the 

future atrium under construction 

Obr. 9 Severní kfiídlo 

studoven, ‰tíhlé 

sloupy a stûny 

pfies dvû podlaÏí 

Fig. 9 North wing of 

study rooms, slim 

columns and 

walls through two 

storeys 

uzavfien sklenûnou deskou. Pro moÏnost 

provûtrání nebo jímání vzduchu 

z energetické fasády do systému VZT 

jsou nad stfie‰ní rovinou objektu mfiíÏky 

se servomotoricky ovládan˘mi klapkami. 

Vstupní fasáda z Kounicovy ulice je vytvofiena 

Ïelezobetonov˘m ‰títem kanceláfiského 

kfiídla obloÏen˘m nerezov˘mi 

kazetami, fasádou komunikaãního krãku 

zasklenou velkoplo‰n˘mi izolaãními skly 

aÏelezobetonov˘m ‰títem kfiídla studoven 

obloÏen˘m pískovcem, do kterého 

byl vyfiezán znám˘ reliéf z knihy Jana 

Ámose Komenského „Labyrint svûta 

a ráj srdce“ o prÛmûru cca 12 m. 

PrÛbûh v˘stavby, velmi pozitivnû ovliv- 

Obr. 10 Ocenûní objektu MZK titulem Stavba 

roku 2001 

Fig. 10 Awarding the Moravian Provincial 

Library the title of the "Construction 

of the Year 2001" 

Àovan˘ dobrou spoluprácí v‰ech úãastníkÛ 

v˘stavby, byl plnû podfiízen potfiebám 

investora na urychlené vyklizení 

stávajících prostor a pfiestûhování kniÏního 

fondu do nov˘ch skladÛ. 

Moravská zemská knihovna získala 

titul Stavba roku 2001 (obr. 10). 

Z ÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBù 

Název stavby Moravská zemská knihovna 

v Brnû 

V˘‰ka budovy 

archívy 28 m (3 podzemní 

a9 nadzemích podlaÏí) 

kfiídla 25 m (3 podzemní 

a8nadzemních podlaÏí) 

Obestavûn˘ prostor 103 000 m 3 

V˘kopy 

hloubení 38 000 m 3 

zpûtn˘ zásyp 8 000 m 3 

délka pilot 3,5 ÷ 25,5 m 

Základová deska tl. 500 mm 

ÎB30 1 600 m 3 

v˘ztuÏ 170 t 

Monolitická konstrukce (bez základové desky) 

ÎB30 8 900 m 3 

v˘ztuÏ 1 680 t 

bednûní 49 500 m 3 

Investiãní náklady 

na v˘stavbu 500 mil. Kã 

Ing. Jaroslav Vinter 

Unistav, a. s. 

Pfiíkop 6, 604 33 Brno 

tel.: 604 222 122 

e-mail: vinterjar@volny.cz 


K AREL Î OFKA 

âlánek navazuje na informace o v˘voji 

VícepodlaÏní kombinované konstrukãní 

soustavy (VKS) uvefiejnûné v pfiedchozím 

ãísle ãasopisu. Pozornost je zamûfiena 

na vyuÏití konstrukãní soustavy na 

stavbách obãanské vybavenosti. 

This article continues the paper on the 

development of the Multi-storey Combined 

Structural System published in the 

preceding issue of this journal. Emphasis 

is on the use of the structural system in 

the construction of servicing facilities. 

V˘voj kombinované konstrukãní soustavy 

s prozatímním názvem NKKS v rámci 

státního v˘zkumného úkolu byl ukonãen 

v roce 1977 rozhodnutím generálního fieditelství 

PrÛmyslového stavitelství v Brnû. 

Dal‰í v˘zkum mûl b˘t zamûfien pouze na 

dokonãovací práce jin˘ch soustav. Díky 

Ministerstvu stavebnictví v‰ak bylo pokraãování 

v˘voje kombinované soustavy zafiazeno 

do jednoroãního úkolu. Severoãeská 

Konstruktiva, n. p., v Ústí nad Labem, 

mûla totiÏ zájem o zavedení soustavy 

do v˘roby, i s ohledem na omezené 

moÏnosti aplikace pfiipravované silikátové 

soustavy III. kategorie S 1.3 STU. 

Pro Konstruktivu byly vypracovány rÛzné 

návrhy nosné konstrukce pro úvodní projekty 

akcí, které se pozdûji realizovaly, 

napfi. Kulturní dÛm v Teplicích, Zotavovna 

ROH II v Luhaãovicích aj., ale i akcí, které 

se neuskuteãnily, napfi. Kulturní dÛm 

v âeské Lípû nebo Chemická hala pro 

Chemofarmu v Ústí nad Labem. 

Spolupráce s jedním z na‰ich nejv˘znamnûj‰ích 

architektÛ, Ing. arch. Karlem Hubáãkem 

ze Stavoprojektu Liberec, na teplickém 

Kulturním domû umoÏnila v roce 

1979 zafiadit dokonãení v˘zkumu soustavy 

do nového státního úkolu se zamûfiením 

na stavby obãanské s extrémními 

rozmûrov˘mi parametry. PoÏadavky architekta 

byly v tomto pfiípadû brány jako rozhodující. 

Kulturní dÛm v Teplicích se stal 

experimentální stavbou pro ovûfiení v‰ech 

stupÀÛ realizace nosné soustavy, nazvané 

v koneãné fázi VKS (vícepodlaÏní kombinovaná 

soustava). 

V pfiíãném smûru je budova Kulturního 

domu trojtraktem o rozpûtí 24 + 8 + 

16 m. V podélném smûru je jedenáct 

vazeb odli‰n˘ch tvarÛ ve vzdálenosti po 

4m (obr. 1 aÏ 3). V poli o rozpûtí 24 m je 

koncertní sál, dlouh˘ 36 m, se ‰ikm˘m 

hledi‰tûm pro 550 náv‰tûvníkÛ. ReÏijní 

a osvûtlovací lávky jsou navrÏeny jako 

Vierendeelovy nosníky s diagonálami 

v krajních polích. Pole o rozpûtí 8 m je 

vyhrazeno svislé komunikaci. V poli o rozpûtí 

16 m je v suterénu umístûno kino 

pro 350 náv‰tûvníkÛ, v pfiízemí vstupní 

hala do celého objektu, ‰atny, restaurace 

avpatfie je estrádní sál s balkonem. Na 

sály navazuje pûtipodlaÏní objekt v modulové 

síti 8 x 8 m pro zku‰ebny, klubovny, 

sklady a dal‰í sociální zafiízení. Ocelové 

prÛvlaky uzavfieného prÛfiezu byly vyrábûny 

pfiímo v Teplicích. Stropní desky tvofií 

panely typu Spiroll. Boãní stûny sálÛ v˘‰ky 

aÏ 20 m jsou sestaveny z Ïelezobetonov˘ch 

sloupÛ, dvojit˘ch ztuÏidel se 150mm 

ciheln˘mi vyzdívkami a ocelov˘ch spojek. 

Obvodov˘ plá‰È je z tenkostûnn˘ch Ïelezobetonov˘ch 

panelÛ. MontáÏ nosné 

konstrukce byla zahájena v roce 1983 

a ukonãena o rok pozdûji (obr. 4 a 5). 

Vhodnost pouÏití VKS s pfiedpínan˘mi 

styky dílcÛ pro nosnou konstrukci se projevila 

zejména v˘bornou akustickou odezvou 

budovy (srovnatelnou s parametry 

dosahovan˘mi v kamenn˘ch chrámech). 

Bylo to prokázáno nejen akustick˘mi 

zkou‰kami, ale i provozem v‰ech tfií sálÛ, 

jak dosvûdãují ãlánky na‰eho v˘znamného 

hudebního vûdce prof. Holzknechta 

[1, 2] a dal‰ích [3]. 

Zotavovna ROH II v Luhaãovicích je klasick˘m 

pfiípadem pfiizpÛsobivosti nosné 

konstrukce VKS jin˘m konstrukãním soustavám 

a rÛzn˘m poÏadavkÛm architekta. 

Architekt Kubi‰ta, z Projektového ústavu 

VHMP, navrhl v roce 1978 komplex tfií budov 

(obr. 6). Hotelová ãást je v konstrukãní 

soustavû MS-OB se skryt˘mi prÛvlaky 

s rozpûtím 7,2 m. Bazén zakryt˘ prÛvlaky 

o rozpûtí 9,45 m ve v˘‰ce 5,1 m a stra- 


STRUCTURES 

H I S T O R I E K O M B I N O V A N É K O N S T R U K â N Í S O U S T A V Y V K S 

P R O V Í C E P O D L A Î N Í S T A V B Y - S T AVBY O B â A N S K É 

H I S T O R Y O F T H E C O M B I N E D C O N S T R U C T I O N S E T V K S 

F O R M U L T I F L O O R B U I L D I N G S - P U B L I C B U I L D I N G S 

Obr. 1 PÛdorys Kulturního domu v Teplicích 

Fig. 1 Layout of the Cultural Centre in 

Teplice 

Obr. 2 Podéln˘ fiez koncertním sálem 

Fig. 2 Longitudinal section through the 

concert hall 

Obr. 3 Pfiíãn˘ fiez 

Fig. 3 Cross section 



STRUCTURES 

Obr. 5 Dokonãen˘ Kulturní dÛm v Teplicích, 

âeskoslovensk˘ architekt 87/26 

Fig. 5 Completed Cultural Centre in 

Teplice, Czechoslovak Architect 

87/26 

Obr. 6 Zotavovna ROH II v Luhaãovicích, 1982 

Fig. 6 Trade Unions’ recreation centre in Luhaãovice, 1982 

Obr. 4 MontáÏ konstrukce 

Fig. 4 Assembly of the structure 

vovací a spoleãenské místnosti s rozpûtím 

12 m s oboustrann˘mi tfiímetrov˘mi konzolami 

jsou v soustavû VKS. V tlou‰Èce 

stropních desek 470 mm (vãetnû izolací 

adlaÏby), dané soustavou MS-OB, jsou 

skryty nejen panely Spiroll, ale i ocelové 

prÛvlaky. Stavba byla realizována v roce 

1982 Pozemními stavbami Gottwaldov 

(Zlín). 

Zajímavé uplatnûní soustavy VKS navrhlo 

v roce 1989 Projektové stfiedisko okresního 

podniku sluÏeb v Pfiíbrami (Rambousek, 

M. Îofka, Vandas) pro roz‰ífiení 

Základní ‰koly v Novém Knínû. Realizátorem 

akce byla Konstruktiva, n. p., závod 

Montostav Praha. V obtíÏn˘ch terénních 

podmínkách byla ve svahu pfiistavûna tûlocviãna 

‰koly ‰ífiky 13,9 a v˘‰ky 6,8 m 

a nad ní dvû patra tfiíd o ãtyfiech polích 

‰ífiky 3 aÏ 4,5 m se vzdáleností vazeb 

3x8,5 m. Nosná konstrukce ve tvaru 

Vierendeelov˘ch nosníkÛ má v krajních 

polích ocelové diagonály (obr. 7 a 8). 

Obr. 7 V˘stavba roz‰ífiení Základní ‰koly v Novém Knínû 

Fig. 7 Construction of the extension of the primary school in Nov˘ Knín 

Z realizovan˘ch obãansk˘ch staveb 

s nosnou konstrukcí VKS stojí také za 

zmínku jefiábová dráha o nosnosti 5 t pfii 

laboratofiích Vysoké ‰koly strojní v Plzni 

z roku 1980. V podélném smûru je to 

‰est polí po 7,5 m, v pfiíãném dvû pole po 

15,4 m s konstrukãní v˘‰kou 8,95 m. 

V oblasti rekonstrukcí se soustava VKS 

uplatnila v roce 1987 v Uherském Hradi‰ti 

ve skladu ZZN jako náhrada zbourané 

budovy. Na pÛvodní základy byla v síti 

sloupÛ 5 x 5 m na 4 x 5,1 m postavena 

nová pûtipodlaÏní budova o v˘‰ce patra 

3,3 m. Délky pfiízemních sloupÛ byly 

upravovány podle v˘‰kové polohy pÛvodních 

základÛ. 

Velmi zajímavé by bylo uplatnûní soustavy 

VKS v projektech dvou architektonicky 

znaãnû nároãn˘ch staveb, jeÏ se 

z rÛzn˘ch pfiíãin neuskuteãnily. 

V roce 1978 byl v Chemoprojektu Praha, 

architektem Koukolníkem, vypracován 

návrh na pfiestavbu tiskov˘ch podnikÛ 

vPraze Na Florenci (obr. 9). Za cenu záchrany 

nûkolika památkovû chránûn˘ch 

budov v sousedství v‰ak bylo jin˘m návrhem 

– v˘‰kovou stavbou – naru‰eno panorama 

Prahy [4]. 

Prostorovû nejnároãnûj‰í byl komplex tfií 

budov navrÏen˘ch v roce 1988 v praÏském 

Keramoprojektu kolektivem prof. 

Paroubka (Navrátil, Fofitl, Babinsk˘ a Franta) 

pro Mariánské Láznû po zbofieném 

lázeÀském domû Krym (obr. 10 a 11). 

První budovou byl objekt sluÏeb s kulturní 

a spoleãenskou náplní, druhou balneoprovoz 

a tfietí ubytovací objekt. V létû 

a na podzim roku 1989 probûhly zemní 

práce a byla vybetonována základová 

deska, do níÏ mûly b˘t pro první objekt 

vyvrtány otvory pro kotvení ocelov˘ch 

základov˘ch botek Ïelezobetonov˘ch 

sloupÛ. Celá nosná konstrukce prvního 

objektu (sloupy, prÛvlaky, ztuÏidla 

a stropní desky) byla vyrobena a sloÏena 

nedaleko staveni‰tû za Ïelezniãní tratí. 

Dfiíve neÏ byla zahájena montáÏ, do‰lo 

v‰ak v listopadu k politickému pfievratu 

a následkem toho i k rozpadu témûfi 

v‰ech úãastnûn˘ch organizací. 

Závûrem je tfieba upozornit na dal‰í 

mimofiádnou vlastnost soustavy VKS, a to 

na její rozebíratelnost. Na Ïádost âEZ 

aVodních staveb, n. p., Praha, byla v roce 

1983 vypracována studie pûtipodlaÏních 

budov pro zafiízení staveni‰tû, ‰atny, um˘várny, 

kanceláfie, stravovací zafiízení, dílny 

apod., v ochranném pásmu jaderné elektrárny 

Temelín. Tyto objekty by byly po 


ukonãení v˘stavby JE demontovány a pouÏity 

jinde. Místo zmonolitÀovan˘ch pfiípojÛ 

ztuÏidel k prÛvlakÛm ve styku se 

sloupy byly navrÏeny styky ‰roubové. K realizaci 

nedo‰lo. 

I kdyÏ V˘zkumn˘ ústav pozemních staveb 

v roce 1989 zanikl, ãást projekãního 

kolektivu zÛstala v pÛvodním areálu ústavu 

a je schopna, jako jediná se znalostí 

soustavy VKS, uplatnit i v nov˘ch ekonomick˘ch 

podmínkách své zku‰enosti. 

Literatura: 

[1] Holzknecht V.: Co mû ohromilo, 

Literární mûsíãník, ã. 2, 1988 

[2] Holzknecht V.: Svátek kulturních Teplic, 

Lidová demokracie, 16. 10. 1986 

[3] Hol˘ L.: V˘stavba kulturního a spoleãenského 

stfiediska v Teplicích v kombinované 

Soustavû VKS, Pozemní 

stavby ã. 2, 1989 

[4] Koukolník M.: Pfiestavba bloku v Praze 

Na Florenci, Architektura âSR ã. 5, 

1978 


STRUCTURES 

Obr. 8 Nová budova ‰koly 

Fig. 8 New school building 

Obr. 9 Model pfiestavby tiskov˘ch závodÛ 

v ulici Na Florenci v Praze, 

nerealizováno 

Fig. 9 Model of the reconstruction of 

printing works on Na Florenci Street 

in Prague; the reconstruction has 

not been conducted 

Ing. Karel Îofka 

Námûstí Sv. âecha 14, 101 00 Praha 10 

Obr. 10 PÛdorys návrhu lázeÀsk˘ch objektÛ 

v Mariánsk˘ch Lázních, 


Fig. 10 Layout of the design of spa facilities 

in Mariánské Láznû; it has not been 

built 

Obr. 11 Model návrhu lázeÀsk˘ch objektÛ 

v Mariánsk˘ch Lázních, 


Fig. 11 Model of the design of spa facilities 

in Mariánské Láznû; it has not been 

built 



STRUCTURES 

R I V E R C I T Y P R A H A 

R I V E R C I T Y P R A G U E 

M ARTIN â V ANâARA 

IvPraze dochází k vyuÏití dlouho opomíjen˘ch 

rozsáhl˘ch prostor v okolí fieky. 

Souãástí tohoto trendu je obnova Rohanského 

ostrova v Praze 8–Karlínû – 

stavba zvaná River City Praha. Dûje se 

tak po vzoru evropsk˘ch velkomûst. To 

ãemu se fiíká riverside re-development 

probûhlo ve velk˘ch námofiních (napfi. 

Hamburk ãi Cardiff) i fiíãních (napfi. Lond˘n) 

pfiístavech a bude následovat v dal- 

‰ích (napfi. v Bratislavû). V Praze se to t˘ká 

Hole‰ovického a pravdûpodobnû i LibeÀského 

pfiístavu. První v‰ak je Budova 

1 (Danube House) akce River City 

Praha. 

Also in Prague the utilization of large 

areas along the river is forthcoming. As 

a part of this trend there is re-development 

of Rohansk˘ ostrov in Prague 8– 

Karlín – project River City Prague. This 

was done in most of Europen cities. Socalled 

riverside re-development was 

accomplished in naval (for example 

Hamburg or Cardiff) or river (for example 

London) ports and the trend will be 

continue (for example in Bratislava). In 

Prague it will be carried out in Hole‰ovice 

and LibeÀ harbours. But the first is 

Building 1 (Danube House) of River City 

Prague. 

Z ÁKLADNÍ ÚDAJE O ROZSAHU 

STAVBY 

Stavba se nachází v Praze 8–Karlínû na 

místû zvaném Rohansk˘ ostrov. Jedná se 

o dlouho zanedbávan˘ pruh území na 

pravém bfiehu Vltavy mezi Negrelliho viaduktem 

a LibeÀsk˘m mostem. Souãasn˘ 

stav projektu zahrnuje ãást tohoto rozsáhlého 

území, která je nejblíÏe k centru. Zde 

je tento pás ‰irok˘ cca 200 m a je od 

vlastního Karlína oddûlen ãtyfiproudovou 

komunikací. V územním plánu je sedm 

budov, podzemní komunikace, lávka pfies 

Rohanské nábfieÏí a lávka na ostrov 

·tvanice (obr. 1). Rozsah celého projektu 

je na www.rivercity.cz. Stavební povolení 

je vydáno na dvû budovy (Budova 1 – 

Danube House a Budova 4 – Nile House), 

podzemní komunikaci a lávku pfies 

Rohanské nábfieÏí. Hrubá stavba je v souãasné 

dobû dokonãena v pfiípadû Budovy 

1 (www.danubehouse.cz) a podzemní 

komunikace. V˘hledovû se v‰ak uvaÏuje 

se dvûma aÏ tfiemi dal‰ími objekty za ulicí 

Rohanské nábfieÏí a nejménû deseti dal‰ími 

smûrem po proudu fieky, jak je moÏno 

vidût na www.rcp.cz. 

V ZTAH K ÎIVOTNÍMU PROST¤EDÍ 

Podzemní komunikace 

Zmûnou územního rozhodnutí a staveb- 

ního povolení v loÀském roce se souãástí 

celého komplexu stala podzemní 

komunikace, obsluhující v‰echny budovy. 

Tím vznikla na povrchu zklidnûná zóna, 

kam bude omezen vjezd. Její souãástí je 

alej konãící fontánou. Vytvofií se tak zelené 

korzo které bude na jednom konci 

navazovat na lávku pfies ãtyfiproudovou 

ulici Rohanské nábfieÏí. Na doãasném 

druhém konci podzemní komunikace se 

po odboãení k fiece dostaneme pfies parãík 

k lávce pfies Vltavu na ostrov ·tvanice 

a dále do Hole‰ovic. 

Minimalizace spotfieby energie 

a pfiirozená ventilace budov 1 a 4 

Obû budovy jsou vybaveny tepeln˘mi 

ãerpadly, vyuÏívajícími podzemní vodu 

z nûkolika vrtÛ. Ta má po cel˘ rok konstantní 

teplotu (cca 12 °C). âerstv˘ fiíãní 

vzduch, kter˘ je veden podzemními kanály 

pod budovami, je takto v zimû pfiedehfiíván 

a v létû ochlazován pfiirozenou cestou. 

Dal‰ím stupÀem je ohfiívání ãerstvého 

vzduchu pouÏit˘m vzduchem. Je navr- 

Ïena v˘mûna vzduchu vzduchu v kanceláfiích 

3 aÏ 4 krát za hodinu (pfiiãemÏ 

obvyklé je 1,4 krát), coÏ zvy‰uje komfort 

a tím i uÏitnou hodnotu objektu. Dle informací 

od investora je Danube House první 

nízkoenergetick˘ dÛm ve stfiední Evropû. 

B UDOVA 1 – DANUBE H OUSE 

Konstrukce 

Îelezobetonov˘ skelet se zvedá nad 

pÛdorysem tvaru pravoúhlého trojúhelníka 

s odvûsnami délky 130 a 70 m. Budova 

má tfii podzemní a jedenáct nadzemních 

podlaÏí, atika domu je ve ‰piãce 

45 m nad terénem. Vertikálním nosn˘m 

prvkem jsou tfii komunikaãní jádra, sloupy 

a obvodové stûny. Konstrukãní v˘‰ka typického 

podlaÏí je 3,5 m, tlou‰Èky stropních 

desek pÛsobících ve dvou smûrech jsou 

250, 300 a 350 mm. Trojtrakt má rozpony 

7,5 + 3,3 + 7,1 m, podélnû se podpory 

opakují v rastru 5,5 m podél del‰í 

odvûsny a 6,9 m podél krat‰í odvûsny. 

Celá stfiecha se svaÏuje smûrem od ‰piãky 

v jednotném sklonu 14,2 % (obr. 2 a 3). 

Obr. 1 Zákres do fotografie 

Fig, 1 Computer picture 


Dilatace 

Budovy jsou bez dilataãních spár. S reologick˘mi 

zmûnami jsme se vypofiádali ulo- 

Ïením celého objektu na kluzné vrstvû 

pod základovou deskou umoÏÀující vodorovné 

posuny, smr‰Èovacími pruhy a na 

zmûny teploty byla navrÏena nosná v˘ztuÏ. 

Kluzná vrstva pod budovou je tvofiena 

dvûmi vrstvami asfaltové lepenky. Jedná 

se o tradiãní fie‰ení opsané ze skript pro 

studenty. 

Smr‰Èovací pruhy rozdûlují pÛdorysnû 

objekt Budovy 1 na osm smr‰Èovacích 

celkÛ. Maximální rozmûry jednotliv˘ch 

ãástí se pohybují kolem 30 aÏ 35 m. 

Vynechané smr‰Èovací pruhy jsou v suterénech 

‰iroké 1000 mm, v nadzemních 

podlaÏích 300 mm. V suterénech je 

v˘ztuÏ jednotliv˘ch smr‰Èovacích ãástí stykována 

pfiesahem, v nadzemních podla- 

Ïích je pouÏito stykování smyãkami v˘ztu- 

Ïe. Zabetonování smr‰Èovacích pruhÛ 

bylo provedeno nejdfiíve 90 dní po betonáÏi 

pfiilehl˘ch konstrukcí. 

Vnitfiní teplota je díky záloÏním zdrojÛm 

energie garantovaná v rozptylu ± 10°C. 

V˘poãtov˘ model konstrukce byl zatûÏován 

tomu odpovídající pomûrnou deformací. 

Na vnitfiní síly vyvolané tûmito 

deformacemi bylo navrÏeno nav˘‰ení 

v˘ztuÏe. 

Sloupy v severním prÛchodu 

Jedním z dominantním prvkÛ budovy 

jsou sloupy v severním prÛchodu. Vzhledem 

ke své v˘‰ce pfies 11 m (obr. 4) 

a architektonickému poÏadavku na minimální 

prÛfiezovou plochu bylo rozhodnuto, 

Ïe budou Ïelezobetonové kruhového 

prÛfiezu o prÛmûru 500 mm. Aby bylo 

zabránûno pfienosu ohybov˘ch momentÛ 

ze stropních desek, bylo navrÏeno na 

obou koncích kloubové uloÏení. Zvût‰ila 

se tak sice vzpûrná délka, ale vylouãení 

momentÛ pfiineslo zmen‰ení prÛfiezu 

sloupu. Takto navrÏená konstrukce umoÏnila 

vyrobit sloupy prefabrikované, opatfiené 

na obou koncích hrncov˘mi loÏisky, 

ãímÏ odpadají problémy s navázáním na 

dal‰í konstrukce. LoÏiska jsou vlepena trny 

do ãel sloupÛ a do horního, resp. dolního 

líce pfiilehl˘ch stropních desek. 

V˘chodní prÛchod 

Nad v˘chodním prÛchodem, vzhledem 

k pasáÏi, konãí sloupy jdoucí nahoru pfies 

sedm pater. Proto je zde stropní deska 

vyná‰ející tyto sloupy na rozpûtí 12 m, 

Obr. 2 Pfiíì domu – poãítaãov˘ obraz 

Fig. 2 Bow of building – computer picture 

zesílena v ‰ífii 3,8 m na 800 mm. Jedná 

se tedy o jak˘si ploch˘ trám. JelikoÏ investor 

odmítl variantu pfiedpínání, je tento 

trám vyztuÏen pouze mûkkou betonáfiskou 

v˘ztuÏí. Vnûj‰í fasáda zde tvofií 

pomûrnû komplikovan˘ VierendeelÛv 

nosník na rozpûtí 18 m (obr. 5). Kromû 

nepravidelného rastrování oken je zde do 

fasády vkomponována prosklená zahrada 

– jedná se o „okno“ o velikosti 11 x 17 m. 

Meziokenní sloupky i parapety, zejména 

pod a nad zahradou, jsou silnû vyztuÏeny. 

Konstrukce atria 

Do betonové konstrukce vlastního objektu 

je jakoby zasuta „hmota“ atria. Atrium 

je tvofieno ‰ikmou stfiechou trojúhelníkového 

pÛdorysu s délkou pfiepony 70 m. 

Sklenûné tabule spoãívají na ortogonálním 

systému stfie‰ních plnostûnn˘ch nosníkÛ 

trojúhelníkového profilu. LichobûÏníková 

svislá prosklená stûna smûrem do 

ulice Rohanské nábfieÏí je pfii délce 70 

m vysoká aÏ 33 m. Tato stûna je zavû‰ena 

na pfiekonzolovan˘ch stfie‰ních nosnících, 

spoãívajících na samostatn˘ch ocelov˘ch 

sloupech. Vodorovné lávky podél 

stûny laterálnû drÏí tyto sloupy a zmen‰ují 

jejich vzpûrnou délku. Jejich primární 

funkcí je v‰ak pfienos vodorovn˘ch sil od 


STRUCTURES 

Obr. 3 Pfiíì domu – skuteãn˘ obraz 

Fig. 3 Bow of building – real picture 

zatíÏení vûtrem do betonové konstrukce 

objektu. Pfienos je zaji‰tûn loÏisky na koncích 

lávek a uprostfied do vertikálních ocelov˘ch 

pfiíhradov˘ch sloupÛ, slouÏících téÏ 

jako podpora pro vodítka ãtyfi panorama- 



STRUCTURES 

tick˘ch v˘tahÛ. Sloupy jsou dole vetknuty 

do betonové konstrukce a nahofie se opírají 

o tuh˘ stfie‰ní ro‰t. 

P ODZEMNÍ KOMUNIKACE 

Konstrukce 

Podzemní komunikace má obdélníkov˘ 

prÛfiez tubusu – svûtlá v˘‰ka 4 m pfii 

‰ífice 15 m. Celková délka bude 280 m. 

V souãasné dobû je provedeno prvních 

130 m. Impozantní je prostor podzem- 

Obr. 5 Pohled od v˘chodu 

Fig. 5 View from east 

ní kfiiÏovatky tvofiené kruhov˘m objezdem 

o polomûru 26 m s jedin˘m sloupem 

uprostfied. To je umoÏnûno tím, Ïe 

stropní deska tlou‰Èky 500 mm je doplnûna 

trámy, vysok˘mi 1,3 m obrácen˘mi 

nahoru. 

ProtipovodÀová opatfiení 

Hmotnost celé konstrukce je vybalancována 

tak, Ïe je lehãí neÏ odtûÏená zemina, 

takÏe napûtí v základové spáfie je vÏdy 

niÏ‰í, neÏ bylo pÛvodnû pfied vytûÏením 

zeminy, to je v pfiípadû naváÏek témûfi 

nutnost. ZároveÀ je tûÏ‰í neÏ hmotnost 

vody téhoÏ objemu jako je objem pod- 

Obr. 4 Vztyãení sloupÛ v severním 

prÛchodu 

Fig. 4 North opening columns erection 

zemní komunikace, takÏe nehrozí její 

vyplavání v pfiípadû povodnû. Dilataãní 

napojení na jednotlivé budovy je o‰etfieno 

„límci“ z gumov˘ch pásÛ odolávajících 

tlaku vody. JelikoÏ se nacházíme v inundaãním 

území a hladina stoleté vody ve 

vjezdu dosahuje více neÏ dva metry nad 

úroveÀ chodníku, jsou zde projektovány 

mobilní protipovodÀové zábrany. 

Podobnû byly, jiÏ na poãátku projektu, 

navrÏeny mobilní protipovodÀové zábrany 

i ve vjezdu do Budovy 1. ÚroveÀ pfiízemí 

tohoto objektu byla navrÏena 

500 mm nad úrovní stoleté vody, coÏ bylo 

povaÏováno za dostateãné. 

Systém protipovodÀové ochrany je po 

srpnov˘ch záplavách revidován tak, aby 

vyhovûl nov˘m poÏadavkÛm vyvolan˘m 

poslední povodní. 

B UDOVA 4 – NILE H OUSE 

Konstrukce 

Konstrukce Budovy 4 je obdobná jako 

u Budovy 1. Ze zákresÛ do fotografie je 

vidût Ïe se jedná o lichobûÏníkov˘ pÛdorys 

o délce hran 76 a 79 m. Na rozdíl od 

Budovy 1 zde není ‰ikmá stfiecha, ale je 

zde plochá stfiecha, spádovaná do vpustí. 

Poslední patro je uskoãeno. Budova má 

tfii podzemní a sedm nadzemních podla- 

Ïí, atika domu je ve ‰piãce 26 m nad terénem. 

Vertikálním nosn˘m prvkem jsou 

opût tfii komunikaãní jádra, sloupy a obvodové 

stûny. Konstrukãní v˘‰ka typického 

podlaÏí je také 3,5 m a i dal‰í parametry 

jsou obdobné jako u Budovy 1. Chybí zde 

vysoké sloupy, ale jsou zde v obou prÛchodech 

mohutné ploché trámy vyná‰ející 

sloupy nadzemních podlaÏí. Dilatace, 

protipovodÀová opatfiení i konstrukce atria 

jsou fie‰eny stejnû. 

S R PNOVÉ POVODNù, JEJICH 

PRÒBùH A VLIV NA KONSTRUKCI 

Pfiednû je tfieba konstatovat Ïe Ïelezobetonové 

konstrukce v‰ech, jiÏ vybudovan˘ch 

objektÛ nebyly ani v nejmen‰ím po- 

‰kozeny. Nejslab‰ím ãlánkem, vzhledem 

k nebezpeãí poruchy v pfiípadû povodnû, 

je podzemní komunikace. To bylo je‰tû 

umocnûno tím, Ïe nebyla hotova a zejména 

na ní nebyly poloÏeny v‰echny 

vrstvy, které na ní v definitivním stadiu 

budou. Byl tedy proveden v˘poãet na 


aktuální stav rozpracovanosti a bylo stanoveno, 

Ïe v pfiípadû, Ïe hladina vody 

dostoupí na padesátiletou úroveÀ, musí 

b˘t podzemní komunikace zaplavena. 

Tím se bohuÏel voda dostala i do, jiÏ hotové, 

budovy Danube House. JelikoÏ zde jiÏ 

byla instalováno mnoho z technického 

vybavení budovy, do‰lo ke znaãn˘m 

materiálním ‰kodám. Voda kulminovala 

750 mm nad úrovní stoleté vody, coÏ je 

150 mm nad úrovní pfiízemí. To znamená, 

Ïe ve stávajícím stádiu rozpracovanosti 

prakticky nebylo moÏno budovu Ïádn˘mi 

prostfiedky ochránit. JelikoÏ objekty 

byly vãas zaplaveny nedo‰lo k po‰kození 

nosn˘ch konstrukcí. 

V souãasné dobû jsou vyhodnocovány 

varianty zv˘‰ené ochrany proti povodním 

a to dokonce aÏ na úrovûÀ o 2,6 m vy‰‰í, 

neÏ je úroveÀ stoleté vody. Tyto varianty 

se zab˘vají i tím, Ïe by byla chránûna celá 

oblast budov RCP jako jeden celek. 

S TAV B A R O K U 2002 

D ATA O PROJEKTU 

Investor – Europolis Invest 

PANELOVÉ DOMY, GAGARINOVA ULICE, HR ADEC K RÁLOVÉ 

Autor: Ing. arch. Zdenûk Hanu‰ 

Generální projektant: ARKO, spol. s r. o., Hradec Králové 

Investor: mûsto Hradec Králové 

Realizaãní t˘m 

AHI – developerské sluÏby – Rakousko, 

Homola AYH – organizace projektu a cenové 

poradenství – âR/Nûmecko, Jans 

– projednávání s úfiady – âR 

Projektov˘ t˘m pro stavební povolení 

a tendr 

Kohn Pedersen Fox – architekti – 

UK/USA, A.D.N.S. – architekti – âR, 

ATREA – architekti – âR, Recoc – statika 

– âR, RFR – konstrukce atria – FR, Battle 

McCarthy – profese – UK, Tebodin – 

profese – âR, PPU-Baptie – ifrastruktura 

– âR, Artflora – zeleÀ – âR 

Projektov˘ t˘m pro realizaci stavby 

a realizaãní dokumentaci 

Strabag – generální dodavatel stavby 

Ocenûní bylo udûleno za pfiíkladnou rekonstrukci a dostavbu jiÏ morálnû 

doslouÏil˘ch panelov˘ch domÛ se zfietelem k jejich v˘tvarnû v˘raznému 

architektonickému dotvofiení. 

PÛvodní panelové domy v konstrukãní soustavû HK 60 sv˘m architektonick˘m 

v˘razem jasnû odpovídaly dobû svého vzniku – poãátku 

‰edesát˘ch let. Stejnû tomu bylo s jejich technick˘m fie‰ením. Pfii rekonstrukci 

byly nejen zatepleny, ale také dotvofieny fasády. Domy dostaly 

jasnû vymezenou podezdívku do úrovnû parapetu pfiízemí. Dal‰í podla- 

Ïí byla v˘raznû rozdûlena pásy oken a parapetÛ s potfiebnou plasticitou 

oken ve stûnû. Za atikou bylo vybudováno nové podlaÏí pod valenou 

stfiechou. Poslední podlaÏí nabízí na kaÏdém schodi‰ti dva nové byty 

2+ 1 s dispozicí, která je v moÏnostech stávající struktury co nejvíce 

uvolnûná. Nadstandardní je plo‰né uspofiádání pfiíslu‰enství bytÛ s pfiím˘m 

osvûtlením. V rámci rekonstrukce byly doplnûny schodi‰Èové podesty. 

Komplexnû byly rekonstruovány, zvût‰eny a novû konstrukãnû 

vyfie‰eny balkony v‰ech bytÛ. 


STRUCTURES 

a generální projektant – âR/Rakousko, 

Recoc – statika – âR, Pars – konstrukce 

atria – âR, Area – profese – âR, Otis – 

v˘tahy – âR, Sipral – sklenûné fasády – 

âR 

Budova 1 

Danube House 

21 450 m2 pronajímatelné plochy 

Budova 2 

Hotel 


Budova 3 

Yukon Residence 


Budova 4 

Nile House 


Budova 5 

Amazon Court 


Ing. Martin âvanãara 

INTERSTAT, s. r. o. 

U Jezera 20, 155 00 Praha 5 

tel: 732 223 838, fax: 235 518 314 

e-mail: cvancara@interstat.cz, www.interstat.cz 

S P O L E â N O S T I Y T O N G A H E B E L 

O Z N A M U J Í F Ú Z I K 1. 1. 2003 

Spoleãnosti YTONG, a. s., a HEBEL, s. r. o., patfiící k nejv˘znamnûj‰ím v˘robcÛm 

pórobetonov˘ch stavebních materiálÛ v âeské republice, oznámily 

svou fúzi, k níÏ dojde poãátkem pfií‰tího roku. Vznikne tak jedna 

spoleãnost s jedním vedením, jeÏ ovládne témûfi cel˘ tuzemsk˘ trh pórobetonov˘ch 

stavebních hmot s potenciálem okolo 1, 5 miliardy korun 

roãnû. 

Souãástí fúze je i nová obchodní filozofie znaãek vycházející z celoevropského 

rozhodnutí skupiny Haniel Bau-Industrie, pod kterou spoleãnost 

YTONG spadá. Haniel Bau-Industrie je souãástí koncernu Haniel 

Gruppe, kter˘ po celé Evropû zamûstnává 50 tisíc lidí a vykazuje obrat 

ve v˘‰i 20 miliard EUR roãnû. V nové spoleãnosti, vzniklé fúzí firem 

YTONG, a. s., a HEBEL, s. r. o., bude znaãka YTONG napfií‰tû reprezentovat 

systém bytové v˘stavby, zatímco znaãka HEBEL se stane synonymem 

pro v˘stavbu prÛmyslovou. YTONG âeská republika se se sv˘mi 

tfiemi v˘robními závody (Hru‰ovany, Chlumãany a Horní Poãaply) stane 

v rámci skupiny YTONG nejsilnûj‰ím ãlenem sekce Stfiední a v˘chodní 

Evropa. Plán prodeje v tuzemsku pro leto‰ní rok ãiní 837 000 m 3 stavebních 

hmot. 

Spoleãnost YTONG, a. s., pÛsobí v âeské republice bezmála deset let. 

Její hlavní ãinností, jakoÏto jednoho z nejvût‰ích producentÛ stavebních 

materiálÛ v Evropû, je v˘roba a prodej ekologického a energeticky 

úsporného materiálu. Spoleãnost HEBEL, s. r. o., je na tuzemském trhu 

ãinná sedm let. Stejnû jako spoleãnost YTONG, a. s., se orientuje na 

kompletní fie‰ení stavby zaji‰Èováním pórobetonov˘ch stavebních materiálÛ. 

Fúze pfiinese v˘hody jak obchodním partnerÛm nové spoleãnosti, tak 

jejím koncov˘m spotfiebitelÛm. Partnefii budou moci tûÏit napfiíklad 

z jednotné podpory vzdûlávání i jednodu‰‰í komunikace. Zákazníci si 

budou moci vybírat z jednotného ‰ir‰ího sortimentu a vyuÏívat lep‰ího 

servisu a sluÏeb. 

Z tiskové zprávy 


M ATERIÁLY A T ECHNOLOGIE 

MATERIALS AND TECHNOLOGIES 

V ¯ R O B K Y P R O ¤ E · E N Í D I L A T A â N Í C H S P Á R A B A L K O N O V É 

I Z O L A â N Í P R V K Y P R O B E T O N O V É K O N S T R U K C E 

PRODUCTS TO SOLVE EXPANSION JOINTS AND INSULATION 

BALCONY ELEMENTS OF CONCRETE STRUCTURES 

V L ADIMÍR V ITÁK, 

O LGA L ÖWITOVÁ, 

S LÁVKA N ÁPRSTKOVÁ 

Aplikace speciálních v˘robkÛ v betonov˘ch 

konstrukcích zvy‰uje technickou 

úroveÀ staveb, zjednodu‰uje provádûní, 

zkracuje dobu v˘stavby a zpravidla sni- 

Ïuje stavební náklady. V posledních 

letech se u nás stále více uplatÀuje pou- 

Ïívání speciálních v˘robkÛ v betonov˘ch 

konstrukcích. Mezi nû patfií balkonové 

izolaãní prvky HIT a smykové trny CRET. 

Thanks to the application of the special 

products for the concrete constructions 

grow the technical level of the structures, 

the assembly is easier, the structural 

costs are lower. During the last period 

the special product in the concrete structures 

are increasingly used. This article is 

focused on two special products: insulation 

balcony element HIT and shear 

load connector CRET. 

B ALKONOVÉ IZOLAâNÍ PRVKY 

Balkonové izolaãní prvky HIT jsou nosné 

prvky spojující dvû stavební ãásti z betonu. 

Skládají se z izolaãní vrstvy a z nosn˘ch 

ocelov˘ch prvkÛ. 

Pfiíãinou ochlazování povrchu stûn a stropÛ 

uvnitfi budovy pod teplotu rosného 

bodu je nesprávné fie‰ení detailu pfiipojení 

balkonové desky k vnitfiní konstrukci. 

Následná kondenzace vodních par vede 

k po‰kození interiéru stavby, vzniku plísní 

a závaÏn˘ch hygienick˘ch problémÛ. 

Tab. 1 Typy izolaãních prvkÛ HIT 

Tab. 1 Types of insulation elements HIT 

Obr. 1 porovnává prÛbûh izoterm v prÛbûÏné 

balkonové desce bez izolace s prÛbûhem 

izoterm v balkonové desce s izolací, 

pfiipojené pomocí balkonov˘ch izolaãních 

prvkÛ HIT. Zatímco v pfiípadû (a) 

zasahuje chladná oblast daleko do vnitfiní 

ãásti budovy, v pfiípadû (b) teplota vnitfiního 

povrchu zÛstává nad teplotou rosného 

bodu pro bûÏné pfiípady relativní vlhkosti 

vnitfiního prostfiedí. 

Typy izolaãních prvkÛ 

Existuje nûkolik typÛ balkonov˘ch izolaãních 

prvkÛ HIT (obr. 2), které se od sebe 

li‰í rÛznou zpÛsobilostí pfiená‰et ohybové 

momenty a posouvající síly v místech pfiipojení 

balkonov˘ch desek k vnitfiní konstrukci 

(obr. 3). Pfiehled typÛ uvádí tab.1. 

Balkonové izolaãní prvky HIT se vyrábûjí 

v nûkolika stupních únosnosti pro tlou‰Èky 

desek 160 aÏ 250 mm. Standardní délka 

balkonového izolaãního prvku HIT je 1 m, 

popfi. 1,05 m, v˘plÀové izolaãní vloÏky 

mají délku 50 mm. Pro typy HIT-BX a HIT- 

BF se vyrábûjí téÏ moduly MOD délky 

200 mm, pro typ HIT-BQ téÏ krátké kusy 

délky 300, 400 a 500 mm. Ze standardních 

prvkÛ lze odfiíznout potfiebn˘ kus 

délky. Standardní a doplÀkové prvky lze libovolnû 

sestavovat dle délky balkonu. 

V˘plÀové izolaãní vloÏky umoÏÀují dosáhnout 

potfiebnou délku s pfiesností na 

centimetry. 

Tlou‰Èka izolaãní vrstvy (‰ífika spáry mezi 

balkonovou a stropní deskou) je 80 mm. 

Vzhledem k velk˘m délkov˘m zmûnám 

Typ 

HIT–BX 

Popis 

HIT–BX–MOD 

HIT–BX–ECK 

Pro konzolové balkonové desky (obr. 2a, 3a); pfiená‰ejí ohybové momenty a posouvající síly 

HIT–BF Pro konzolové spfiaÏené balkonové desky, jako typ HIT-BX a HIT-BX-MOD, av‰ak dûlen˘ tvar (obr. 2b, 3a); 

HIT–BF–MOD pfiená‰ejí ohybové momenty a posouvající síly 

HIT–BQ Pro balkonové desky kloubovû uloÏené na podporách (obr. 2c, 3c); pfiená‰ejí pouze kladné posouvající síly 

HIT–± BQ 

Pro balkonové desky kloubovû uloÏené na podporách (obr. 2d, 3d); pfiená‰ejí kladné a záporné 

posouvající síly 

HIT–BD 

Pro balkonové desky, které zasahují do spojit˘ch stropních desek, napfi. lodÏie (obr. 2e, 3e); pfiená‰ejí kladné 

a záporné momenty a posouvající síly 

vnûj‰í teplota 

–15 °C 

–15 °C +20 °C 

Obr. 1 Izotermy v balkonové desce, 

obvodové stûnû a stropu: 

a) bez tepelné izolace 

b) s balkonov˘m izolaãním prvkem 

HIT 

Fig. 1 Isotherms in the balcony slab, 

peripheral wall and floor: 

a)without thermal insulation 

b) with balcony insulation 

elementHIT 

od zmûn teploty vnûj‰ího vzduchu je 

nutno balkonovou desku rozdûlit dilataãními 

spárami na úseky dlouhé max. 11,3 m. 

Materiál balkonov˘ch izolaãních 

prvkÛ 

• betonové konstrukce: 

• beton: pevnostní tfiída minimálnû B25 

• v˘ztuÏ: BSt 500 S; BSt 500 M 

• balkonové izolaãní prvky HIT: 

• taÏené prvky: pruty ∅ 8 a 10 mm 

z betonáfiské oceli BSt 500 S, vzájemnû 

spojené slisovanou trubkou 


a) 

b) 

⇒ kondenzace 

vodních par 

vnitfiní teplota 

+20 °C

Obr. 2 Typy balkonov˘ch izolaãních prvkÛ 

HIT a) Typ HIT–BX, HIT–BX-MOD 

b) Typ HIT–BF, HIT–BF–MOD 

c) Typ HIT–BQ 

d) Typ HIT– ± BQ 

e) Typ HIT–BD 

Fig. 2 Types of balcony insulation elements 

HIT 

a) Typ HIT–BX, HIT–BX-MOD 

b) Typ HIT–BF, HIT–BF–MOD 

c) Typ HIT–BQ 

d) Typ HIT– ± BQ 

e) Typ HIT–BD 

z korozivzdorné oceli ã. 1.4401/ 

1.4404/1.4571 

• tlaãené prvky: krátké tyãe kruhového 

prÛfiezu ∅ 12 mm z korozivzdorné 

oceli ã. 1.4404/1.4571, na obou koncích 

rozkované do opûrn˘ch hlavic 

•prvky pfiená‰ející posouvající sílu (diagonály): 

pruty ∅ 6 aÏ 12 mm z betonáfiské 

korozivzdorné oceli BSt 500 - 

NR 

•montáÏní pruty: betonáfiská ocel BSt 

500 S 

• izolaãní vrstva: tvrzen˘ pûnov˘ polystyrén 

• protipoÏární desky: lehké stavební 

desky (pouÏívají se v pfiípadû poÏadované 

protipoÏární odolnosti 90 minut) 

• spony: betonáfiská ocel BSt 500 S 

Ocelové prvky z korozivzdorné oceli jsou 

stfiední tfiídy odolnosti proti korozi a pou- 

Ïívají se pouze v úsecích procházejících 

izolaãní vrstvou. 

Navrhování balkonov˘ch izolaãních 

prvkÛ 

Pro navrhování má projektant k dispozici 

dimenzaãní tabulky, obsahující dovolené 

hodnoty momentu m [kNm/m] a posouvajících 

sil q [kN/m] od provozního (normového) 

zatíÏení, viz [1]. Tyto hodnoty 

Obr. 3 Pfiíklady pouÏití jednotliv˘ch typÛ 

balkonov˘ch izolaãních prvkÛ HIT: 

a) konzola 

b) rohová konzola 

c) balkon s krajní podporou 

d) balkon s vnitrní podporou 

e) lodÏie 

Fig. 3 Examples of the use of various types 

of balcony insulation elements HIT: 

a) cantilever 

b) corner cantilever 

c) balcony with a peripheral support 

bearing 

d) balcony with an internal support 

bearing 

e) loggia 



Tab. 2 Dimenzaãní tabulka pro balkonové izolaãní prvky HIT-BX a HIT-BF 

Tab. 2 Table for dimensioning of balcony insulation elements 

Veliãina 

Tlou‰tka 

desky 

[mm] 

HIT-BX ➂ 

HIT-BF ➂ 

HIT-BX-MOD ➁ 

HIT-BF-MOD ➁ 

10/7 12/7 12/8 ➃ 12/10 12/12 ➃ 14/12 ➀ 

160 10,3 14,4 16,5 20,4 25,1 29,9 20,6 

170 11,7 16,3 18,6 23,1 28,4 33,8 

180 13,0 18,2 20,8 25,8 31,8 37,8 26,0 

190 14,4 20,1 23,0 28,5 35,1 41,8 

m [kNm/m] 200 15,7 22,0 25,1 31,2 38,5 45,8 31,2 

210 17,1 23,9 27,3 33,9 41,8 49,8 

220 18,4 25,8 29,5 36,5 45,1 53,7 

230 19,8 27,7 31,7 39,2 48,5 57,7 

240 21,1 29,6 33,8 41,9 51,8 61,7 

250 22,5 31,5 36,0 44,6 55,2 65,7 

q [kN/m] 160–250 17,1 25,6 34,1 34,1 34,1 40,6 

➀ Uvedené hodnoty únosností pro HIT-BX a HIT-BF 14/12 platí pro pfiípad stykování v˘ztuÏe desky pfiesahem s nosn˘mi pruty 

prvkÛ HIT v jedné rovinû. Pfii stykování ve dvou rovinách platí redukované hodnoty uvedené v [1]. 

➁ Dodávají se pouze pro tlou‰Èku desky 160/180/200 mm. 

➂ TytéÏ prvky, av‰ak s 1,56 krát zv˘‰enou únosností q [kN/m] se dodávají pod oznaãením HIT–BX–QE a HIT–BF–QE. 

➃ Dodávají se pouze pro typ HIT-BX. 

m a q jsou stanoveny na základû pfiíhradového 

modelu se sklonem diagonál 45°. 

Projektant stanoví v nejvíce namáhaném 

prÛfiezu hodnoty ohybového momentu 

a posouvající síly od provozního 

zatíÏení a z dimenzaãní tabulky vybere 

potfiebn˘ typ balkonového izolaãního 

prvku HIT. Pfiíklad dimenzaãní tabulky pro 

balkonové izolaãní prvky HIT–BX a HIT-BF 

obsahuje tabulka 2. 


d = 160 - 250 

mm 

¤ez 

30 



Konzola 

VztuÏ na stavbû 

Podéln˘ fiez 

Konzola 

30 

B 25 

A 

A 

Obr. 4 Pfiíklad provedení okrajové v˘ztuÏe 

pro typ prvku HIT-BX 

Fig. 4 Example of peripheral reinforcement 

of element HIT-BX 

Pfiíruãka [1] obsahuje také dal‰í potfiebné 

údaje pro jednotlivé typy balkonov˘ch 

izolaãních prvkÛ HIT, napfi.: 

- úpln˘ popis tvaru a v˘ztuÏe, 

- tabulky betonáfiské v˘ztuÏe BSt 500 

potfiebné v balkonové, popfi. stropní 

betonové desce, 

- poÏadavky na pfiíãnou a podélnou 

v˘ztuÏ pfii okraji spojovan˘ch betonov˘ch 

ãástí, 

- tabulku doporuãen˘ch hodnot nadv˘‰ení 

balkonové desky, vypl˘vajících z vût‰í 

ohybové poddajnosti prvkÛ HIT v prÛniku 

izolaãní vrstvou, 

- postupy montáÏe. 

30 

V˘ztuÏ desky, potfiebná pro stykování 

pfiesahem v jedné nebo ve dvou rovinách 

s nosn˘mi pruty prvkÛ HIT, je uvedena ve 

tfiech variantách (jen svafiované sítû, jen 

betonáfiské pruty, kombinace sítí a prutÛ). 

V âeské republice je tfieba pouÏít Ïebírkovou 

betonáfiskou v˘ztuÏ odpovídající kvality, 

napfi. ocel 10505, dráty KARI a svafiované 

v˘ztuÏné sítû KARI podle 

âSN 73 1201, nebo svafiované v˘ztuÏnésítû 

B 500A, popfi. B 500B podle âSN 

P ENV 10 080. Pfiíklad provedení okrajové 

v˘ztuÏe pro typ prvku HIT-BX je uveden 

na obr. 4. 

Z dovolen˘ch hodnot momentÛ a posouvajících 

sil od provozního (normového) 

zatíÏení lze s dostaãující pfiesností 

urãit v˘poãtové hodnoty únosností na 

mezi poru‰ení vynásobením prÛmûrn˘m 

souãinitelem zatíÏení. 

Tab. 3 Charakteristická únosnost F R v kN smykov˘ch trnu CRET v deskách pro beton B35/25 

a ãastou ‰ífiku dilataãní spáry e=20 mm ➀ 

Tab. 3 Characteristic load-bearing capacity F R of shear connectors CRET in slabs made of 

concrete B35/25 and with a common width of the expansion joint equal to 

e=20 mm ➀ (expressed in kN) 

B 25 

30 30 

Podpora 

Stropní 

deska 

Stropní deska 

� 

¤ez A - A 

¤ez A - A 

V souãasné dobû se podle [1] zpracovává 

pfiíruãka pro navrhování a pouÏívání 

balkonov˘ch izolaãních prvkÛ HIT v âeské 

republice podle ãesk˘ch norem. 

S MYKOVÉ TRNY 

Smykové trny CRET umoÏÀují ve srovnání 

s konvenãním fie‰ením jednoduché fie‰ení 

dilataãních spár betonov˘ch konstrukcí 

(obr 5). Odpadají sloÏité úpravy, konzoly, 

ozuby, zdvojené sloupy a pod. Jejich úkolem 

je umoÏnit dilataãní posuvy mezi 

oddûlen˘mi ãástmi za souãasného pfiená- 

‰ení smykov˘ch sil mezi nimi. Vyrábûjí se 

v odli‰ném provedení pro tfii zóny únosnosti. 

Podstatou fie‰ení jsou dvû oddûlené 

ãásti – trn a objímka. Trn se osadí do objímky, 

která umoÏÀuje jeho posuv. Trny 

jsou hladké ocelové tyãe kruhového prÛfiezu 

∅ 20 aÏ 40 mm, nebo ãtvercového 

prÛfiezu o stranû 45 aÏ 55 mm. Objímky 

jsou dvojího typu: typ 1 pro posuv pouze 

ve smûru podélné osy trnu a typ 2 pro 

posuv ve smûru podélném a pfiíãném. 

Objímky typu 1 mají vnitfiní prÛfiez jako 

trn, objímky typu 2 mají prÛfiez obdélníkov˘ 

pro umoÏnûní posuvu v pfiíãném 

smûru. Vnitfiní rozmûry objímek jsou 

oproti trnu zvût‰eny o potfiebnou vÛli. Pro 

zv˘‰ení únosnosti jsou trny stfiední a vysoké 

únosnosti opatfieny rozná‰ecími tûlesy. 

Materiál smykov˘ch trnÛ 

Trny CRET – série 10 malé únosnosti 

(obr. 6a) se vyrábûjí ve ãtyfiech materiálov˘ch 

variantách – z korozivzdorné oceli 

s mal˘m nebo vy‰‰ím stupnûm odolnosti 

proti korozi, z oceli bez povrchové úpravy 

a s povrchem Ïárovû pozinkovan˘m. 

Jejich objímky jsou plastové nebo z korozivzdorné 

oceli. 

Trny CRET – série 200 stfiední únosnosti 

(obr. 6b) a jejich objímky se vyrábûjí 

s válcov˘mi rozná‰ecími tûlesy z korozivzdorné 

oceli stfiední tfiídy odolnosti proti 

korozi. 

Trny CRET – série 100 vysoké únosnosti 

(obr. 6c, d) a jejich objímky se vyrábûjí 

s kvádrov˘mi rozná‰ecími tûlesy lisovan˘mi 

z plechu z korozivzdorné oceli stfiední 

tfiídy odolnosti proti korozi. 

PouÏití smykov˘ch trnÛ 

Smykové trny CRET lze pouÏít ve stropních 

deskách od tlou‰Èky 150 mm, základov˘ch 

deskách, stûnách a trámech z betonu 

nejménû tfiídy B35/25 (krychelná 

/válcová pevnost v MPa), popfi. B30/20 


B 25 

podélné pruty 

pfiíãné pruty 

pfiíãné pruty 

podélné pruty 

Tlou‰Èka CRET- CRET- CRET- CRET- CRET- CRET- CRET- CRET- CRET- CRETdesky 

10,11, 203 122, 124, 128, 134, 140, 145, 150, 155, 

[mm] 13,14 122V 124V 128V 134V 140V 145V 150V 155V 

➁ ± 10 ± 14 ± 14 ± 14,5 ± 16,5 ± 16 ± 21 ± 21 ± 21 

150 24,3 – – – – – – – – – 

180 25,9 59,8 85,4 – – – – – – – 

200 26,9 : 95,4 124,2 – – – – – – 

240 28,6 : 115,3 142,6 188,4 – – – – – 

300 30,1 : 117,8 : 202,0 293,2 – – – – 

350 : : : : : : 401,3 – – – 

420 : : : : : : : 510,7 – – 

600 : : : : : : : : 659,1 – 

≥650 : : : : : : : : : 819,8 

➀ Trny série 100 s oznacením „V“ umoÏnují posuv v podélném i pfiíãném smûru trnu. Rozsah pfiíãného posuvu v mm 

je uveden v dolním fiádku záhlaví tabulky, napfi. ±10 mm. 

➁ Nejmen‰í pfiípustná tlou‰Èka desky.

Stropní deska – dilatace u trámu 

Stropní deska – dilatace v poli 

Obr. 5 PouÏití smykov˘ch trnÛ CRET 

v dilataãních spárách 

Fig. 5 Using of the shear load connectors 

CRET in the joints 

u trnu CRET – série 200. Max. rozevfiení 

dilataãní spáry mÛÏe b˘t aÏ 60 mm. 

Únosnost smykov˘ch trnÛ 

Únosnosti smykov˘ch trnÛ jsou uvedeny 

v technické dokumentaci a garantovány 

v˘robcem. Projektant musí dodrÏet podmínky 

pro jejich pouÏití a navrhnout podélnou 

a pfiíãnou v˘ztuÏ podél dilataãní 

spáry proti poru‰ení betonové konstrukce 

v oblasti rozná‰ení smykov˘ch sil. Charakteristické 

hodnoty únosností smykov˘ch trnÛ 

v deskách uvádí tabulka 3 pro ‰ífiku dilataãní 

spáry 20 mm. Pro únosnost smykov˘ch 

trnÛ ve stûnách a trámech platí 

hodnoty vztahující se v tab. 3 k nejvût‰í 

tlou‰Èce desky. Z uveden˘ch charakteristick˘ch 

hodnot se získají návrhové (v˘poãtové) 

hodnoty únosností na mezi poru‰ení 

podle mezního stavu únosnosti vydûlením 

souãinitelem spolehlivosti materiálu. 

Pfiíklady pouÏití 

V âeské republice byly smykové trny 

CRET pouÏity napfiíklad na stavbách 

Administrativního centra Hadovka v Praze 

(zpracovatel projektu: STÚ–K, a. s.), Zábavního 

centra âern˘ Most v Praze (zpra- 

Literatura 

[1] Technische Information HIT 02 – 

Balkonanschlüsse, HALFEN-DEHA 

[2] CONCON 2002; Sborník pfiedná‰ek 

k semináfiÛm, Praha, únor 2002 



covatel projektu: STÚ–K, a. s.), (obr. 7a, 

b) a Domova dÛchodcÛ v Hodonínû 

(zpracovatel projektu: Projekãní a statická 

kanceláfi ing. Jifií Ilãík, Hodonín). 

Balkonové izolaãní prvky HIT byly pouÏity 

napfiíklad na stavbû Obytn˘ soubor a komerãní 

centrum Vinice v Praze-Stra‰nicích, 

na stavbû bytov˘ch domÛ v Praze- 

Kyjích a v Praze-Zábûhlicích. 

Ing. Vladimír Viták 

·túrova 1157/24, 142 00 Praha 4 

tel.: 241 724 912 

Ing. Olga Löwitová, CSc. 

DEHA, s. r. o. 

Washingtonova 25, 110 01 Praha 1 

tel.: 221 674 127, fax: 221 674 128 

e-mail: lowitova.deha@mbox.vol.cz, 

www.deha.cz 

Ing. Slávka Náprstková 

STÚ–K, a. s. 

Washingtnova 25, 110 01 Praha 1 

tel: 221 674 613 

Obr. 6 Smykové trny CRET: a) série 10, b) 

série 200, c) série 100 s podéln˘m 

posuvem, d) série 100 s podéln˘m 

a pfiíãn˘m posuvem 

Fig. 6 Shear connectors CRET: a) series 

10, b) series 200, c) series 100 

with a longitudinal shift, d) series 

100 with a longitudinal and 

transverse shift 

Obr. 7 Smykov˘ trn CRET 203 – Zábavní 

centrum âern˘ most 

Fig. 7 Shear load connectors CRET 203 

Entertainment Centre âern˘ most 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2002 37 

a) 

b) 

c) 

d)



N O V É P O Z N A T K Y Z T E C H N O L O G I E V ¯ R O B Y C E M E N T U 

NEW EXPERIENCE FROM CEMENT PRODUCTION TECHNOLOGY 

J AN T ICH¯, HAGEN U LIG 

PoÏadované vlastnosti cementu lze ovliv- 

Àovat technologií v˘roby cementu. To 

platí zejména pro cementy, které mají 

speciální pouÏití v praxi. V pfiíspûvku 

bude zmínka o dvou cementech urãen˘ch 

pro export do SRN. Jedná se 

o cement CEM I 32,5 R –st- DIN, tzv. silniãní 

cement a CEM II/A – S 32,5 R , tzv. 

tunelov˘ cement. 

The required cement properties can be 

influenced by cement production technology. 

It applies particularly to cements 

with special practical use. This paper 

presents two cements to be exported to 

the FRG. They comprise CEM I 32.5 R – 

st-DIN, ie road cement, and CEM II/A – 

S 32.5 R, ie tunnel cement. 

S ILNIâNÍ CEMENT 

CEM I 32,5 R – ST – DIN 

V˘roba krytÛ silniãních vozovek z betonu 

má svou dlouhodobou historii. Z obrázku 

1 je patrné, jak vypadala cesta pfied 

a po vybetonování v Rensselaer Counry 

v New Yorku v roce 1908. Nedozvûdûli 

jsme se v‰ak, jaké parametry vykazoval 

cement pouÏit˘ pro v˘robu této betonové 

silnice. 

V souãasné dobû jsou pro cementy 

urãené k v˘robû betonu pro kryty betonov˘ch 

vozovek a leti‰tních ploch pfiesnû 

definovány parametry chemického sloÏení 

a fyzikálnû mechanick˘ch vlastností. 

V âeské republice se touto problematikou 

zab˘val v ‰edesát˘ch letech v rámci 

resortního úkolu V˘zkumn˘ ústav stavebních 

hmot Brno a na základû dosaÏen˘ch 

v˘sledkÛ zpracoval ing. Vladivoj Tomek 

normu âSN 72 2124 Silniãní cement, 

která byla schválena v ãervnu 1972. Tato 

norma platila pro v˘robu, zkou‰ení a dodávání 

silniãního cementu pouÏívaného 

pfii v˘stavbû betonov˘ch vozovek a leti‰tních 

ploch. Podle ní se vyrábûl silniãní 

portlandsk˘ cement (SC) a silniãní struskoportlandsk˘ 

cement (SSC), které se 

podle nejmen‰í pfiedepsané pevnosti 

v ohybu po 28 dnech dûlily na tfiídy 65, 

70 a75. Norma byla zru‰ena k 31. prosinci 

1992, protoÏe k ní neexistovala 

Ïádná ekvivalentní evropská norma. 

Od ãervence 1994 u nás platí norma 

âSN 73 6123 Stavba vozovek – Cementobetonové 

kryty, v níÏ jsou specifikovány 

mimo jiné i poÏadavky na cement. Mnohé 

z poÏadavkÛ byly pfievzaty z pÛvodní 

normy âSN 72 2124, nûkteré byly zpfiísnûny. 

Portlandsk˘ cement tfiídy 42,5 pro 

cementobetonové kryty musí splÀovat 

parametry podle âSN EN 197-1 a navíc 

následující poÏadavky: 

•ztráta Ïíháním nesmí v dobû expedice 

pfiekroãit 3 % hmotnosti cementu, 

• obsah oxidu hofieãnatého (MgO) v pou- 

Ïívaném kfiemiãitanovém slinku nesmí 

pfiekroãit 5 % hmotnosti slinku, 

• obsah trikalciumaluminátu (C 3A) v pou- 

Ïitém kfiemiãitanovém slinku nesmí b˘t 

vy‰‰í neÏ 8 % hmotnosti slinku, 

• kyselinou nerozloÏiteln˘ podíl v silniãním 

portlandském cementu nesmí b˘t 

vût‰í neÏ 1,5 % hmotnosti cementu, 

• obsah oxidu sírového (SO 3) nesmí b˘t 

vût‰í neÏ 3,5 % hmotnosti cementu, 

• mûrn˘ povrch podle Blaine musí b˘t 

v rozmezí 225 aÏ 350 m 2 /kg s tím, Ïe 

v jednotliv˘ch dodávkách cementu 

nesmí b˘t vût‰í odchylka neÏ 20 m 2 /kg, 

Obr. 1 „Pfied a po“ – fotografie silnice z Rensselaer Country, New York, 1908 

Fig. 1 „Before and after“ – photographs of a road in Rensselaer Country, New York, 1908 

• poãátek tuhnutí nesmí nastat dfiíve neÏ 

za 90 minut, 

• doba tuhnutí cementu musí b˘t ukonãena 

do 12 hodin, 

•objemová stálost se prokazuje dilatometrickou 

zkou‰kou, obvodová roztaÏnost 

nesmí b˘t vût‰í neÏ 0,6 mm, 

• opakovaná zkou‰ka objemové stálosti 

rozprostfieného cementu po 3 dnech 

není povolena. 

Od 1. fiíjna 2000 Ministerstvo dopravy 

a spojÛ prostfiednictvím ¤editelství silnic 

a dálnic Praha vydalo pfiedbûÏné technické 

podmínky „Vylouãení alkalické reakce 

kameniva v betonu na stavbách pozemních 

komunikací“. Opatfiení provedená 

podle tûchto technick˘ch podmínek mají 

zabránit ‰kodám v dÛsledku alkalického 

rozpínání kameniva v betonu na stavbách 

pozemních komunikací. Jedním ze zásadních 

poÏadavkÛ na cement je, Ïe portlandsk˘ 

cement CEM I pro beton v prostfiedí 

2,3 a 5 podle pÛvodní âSN P ENV 

206 nesmí obsahovat vût‰í mnoÏství 

alkálií neÏ 0,6 % eq. a portlandsk˘ struskov˘ 

cement CEM II více neÏ 0,8 % eq. 

Aktivními alkáliemi se rozumí Na 2O + 

0,658 K 2O. 

KaÏdá zemû má v‰ak jiné poÏadavky 

a pfiedstavy o silniãních cementech. Není 

Ïádn˘m tajemstvím, Ïe spoleãnost Lafarge 

Cement, a. s., vyváÏí cement do SRN, 

hlavnû pak do nové spolkové zemû 

Sasko. V roce 1999 v rámci kooperace 

skupiny Lafarge byl spoleãnosti Lafarge 

Cement, a. s., âíÏkovice, zadán úkol vyvinout 

a pak vyrábût silniãní cement podle 

poÏadavkÛ pfiíslu‰n˘ch norem v SRN. Tyto 

poÏadavky jsou specifikovány v tabulce 1. 

Na základû tohoto úkolu byl v závûru roku 

1999 a poãátkem roku 2000 vyroben 

cement CEM I 32,5 R –st – DIN s poÏadovan˘mi 

parametry a následnû pak certifikován 

nûmeckou zku‰ební laboratofií 

LMPA Magdeburg. V letech 2000 a 2001 

Lafarge Cement, a. s., âíÏkovice, vyrobil 

a dodal do SRN pfiibliÏnû devadesát tisíc 

tun tohoto cementu pro v˘stavbu dálnic 

a odstavn˘ch parkovi‰t‘. Hodnoty prÛmûrn˘ch 

parametrÛ, které silniãní cement 

vykazoval v roce 2000 jsou uvedeny 

vtabulce 1. 


Tab. 1 PoÏadované parametry na silniãní cement CEM I 32,5 R –st- DIN a dosaÏené 

prÛmûrné hodnoty za rok 2000 

Tab. 1 The required parameters of road cement CEM I 32.5 R – st-DIN and the average 

values achieved during the year 2000 

Parametry Limity normy SRN 

PrÛmûrné hodnoty 

za rok 2000 

Obsah SO3 [%] 2,9 aÏ 3,3 3,03 

Jemnost mletí podle Blaine [m2 /kg] 280 aÏ 310 300 

Spotfieba vody pro normovou hustotu [%] 26 aÏ 28 26,5 

Poãátek tuhnutí [min.] 190 aÏ 230 200 

Doba tuhnutí [min.] 260 aÏ 300 266 

Pevnost v tlaku po 2 dnech [N/mm2 ] 24 aÏ 28 26,3 

Pevnost v tlaku po 28 dnech [N/mm2 ] 48 aÏ 51 50,6 

Tab. 2 PoÏadované parametry na tunelov˘ cement CEM II/A – S 32,5 R a dosaÏené 

prÛmûrné hodnoty za 1 pololetí roku 2002 

Tab. 2 The required parameters of tunnel cement CEM II/A – S 32.5 R and the average 

values achieved during the first half of 2002 year 

Parametry PoÏadavky SRN 

PrÛmûrné hodnoty 

za 1.pololetí 2002 

Obsah SO3 [%] 2,9 aÏ 3,3 3,04 

Jemnost mletí podle Blaine [m2 /kg] 325 aÏ 357 350 

Spotfieba vody pro normovou hustotu [% ] 30 aÏ 32 30,7 

Poãátek tuhnutí [min.] 190 aÏ 240 225 

Doba tuhnutí [min.] 270 aÏ 320 315 

Rozdíl teplot pfii v˘vinu hydrataãního tepla [°C] 36 aÏ 40 38,5 

Doba pro dosaÏení max. teploty pfii hydrataci [h] max. 9 8,5 

Bleeding po 120 min. [ml] max. 20 11 

Pevnost v tlaku za 1 den [N/mm2 ] 12 aÏ 18 16,5 

Pevnost v tlaku za 2 dny [N/mm2 ] 23 aÏ 29 27,9 

Pevnost v tlaku za 28 dní [N/mm2 ] 48 aÏ 52 51,1 



Obr. 2 V˘sledky anal˘zy 

jemnosti mletí 

cementu – 

histogram 

z Malvernova 

pfiístroje 

Fig. 2 Malvern result – 

histogram report 

Obr. 3 Pfiípravná práce 

pfied betonáÏí 

sekundárního 

ostûní tunelu 

Fig. 3 Preparation works 

before concreting 

of the secondary 

jamb of the 

tunnel 

M O ÎNOSTI MODERNÍ TECHNOLOGIE 

V ¯ROBY, KTER¯MI LZE OVLIVNIT 

PARAMETRY CEMENTU 

Obecnû lze fiíci, Ïe cel˘ technologick˘ proces 

ovlivÀuje parametry cementu. âím je 

vût‰í stupeÀ automatizace a kontroly kvality, 

tím jsou dosahované hodnoty rovnomûrnûj‰í 

a to je velmi dÛleÏit˘ faktor pro 

v˘robu betonu. 

Chemické sloÏení slinku, kter˘ tvofií hlavní 

souãást cementu, lze ovlivnit skladbou 

vstupní suroviny a její dÛkladnou homogenizací. 

První v˘sledky o surovinû poskytuje 

geologick˘ prÛzkum. Mletí suroviny je 

prÛbûÏnû vzorkováno automatick˘mi 

vzorkovaãi a dle chemické anal˘zy je 

upravován podíl korekãních pfiísad ve 

vstupní surovinû. Po semletí suroviny kulov˘m 

ml˘nem následuje homogenizace 

suroviny. Zhomogenizovaná surovina se 

následnû dávkuje do rotaãní pece, její 

kvalita je rovnûÏ pravidelnû vzorkována 

a analyzována. 

V˘pal slinku je sloÏit˘ technologick˘ proces, 

vyÏadující kontinuální mûfiení fiady 

parametrÛ, napfi. anal˘zy plynÛ, teplot 

a tlakÛ. Produktem v˘palu je slinek, kter˘ 

se také v pravideln˘ch intervalech vzorkuje 

a stanovují se u nûj chemické a fyzikálnû-mechanické 

parametry. 

Semletím slinku a pfiíslu‰n˘ch pfiísad 

vzniká cement. Kvalitu cementu lze ovlivnit 

jednak kvalitou slinku, dále mnoÏstvím 

adruhem pfiísad (struska, sádrovec, aditiva 

aj.) a v neposlední fiadû jemností mletí 

a granulometrií. 

Chemické sloÏení namílaného cementu 

je sledováno rentgenfluorescenãím analyzátorem 

a granulometrie byla v minulosti 

stanovována Blaineho metodou. V souãasnosti 

se stále více pouÏívá laserov˘ 

granulometr, kter˘ poskytuje komplexnûj- 

‰í obraz o jemnosti a rozloÏení ãástic. Lafarge 

Cement, a. s., pouÏívá pro tento úãel 

pfiístroj od firmy Malvern. Pfiíklad anal˘zy 




Obr. 5 Pohled na hotov˘ tunel 

Fig. 5 View of the completed tunnel 

jemnosti mletí cementu je znázornûn na 

obrázku 2. 

T UNELOV¯ CEMENT 

CEM II/A – S 32,5 R 

V roce 2001 zaãal b˘t realizován projekt 

„Tunnelbau BAB 17“ – stavba tunelÛ 

v DráÏd’anech pro dálnici A17, která má 

BUDOUCNOST BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 

Obr. 4 Detail definitivního ostûní vãetnû 

ãásti bednûní 

Fig. 4 Detail of the final jamb, including 

a part of the formwork 

Zvy‰ující se nároky na spolehlivost a trvanlivost staveb, pfii nízké 

efektivnosti procesÛ údrÏby, vyÏadují stále nároãnûj‰í konstrukãní 

opatfiení k ochranû ocelové v˘ztuÏe. V této situaci je tfieba reálnû 

posoudit zásadní fie‰ení, kter˘m je vyuÏití nekorodujících 

materiálÛ s odpovídajícími fyzikálnû mechanick˘mi vlastnostmi. 

Cenné informace k tomuto fie‰ení nám poskytuje kniha 

Nekovové kompozity ako v˘stuÏ betonov˘ch kon‰trukcií autorského 

kolektivu Doc. Ing. Ωudovít Naì, CSc., Ing. Mulu Muruts, 

PhD., Ing. Anton Bajzecer, Ing. Branislav Spernoga ze Stavebnej 

fakulty Technickej univerzity v Ko‰icích (vydavatelstvo Elfa, Ko‰ice, 

2001, 102 str.). 

Nabídka na trhu nekovov˘ch vysokopevnostních materiálÛ 

poskytuje ‰iroké moÏnosti pro jejich vyuÏití i v tûch oborech stavebního 

inÏen˘rství, které jsou dosud v˘sadní doménou vysokopevnostních 

ocelí. Publikace nás seznamuje s jednosmûrn˘mi 

vláknov˘mi kompozity, jejichÏ vlastnosti a technologie v˘roby 

umoÏnují ekonomicky pfiijatelné vyuÏití, a to za pfiedpokladu 

posouzení nákladÛ celého Ïivotního cyklu stavby. V úvodních 

kapitolách jsou hodnoceny fyzikálnû-mechanické vlastnosti vláken 

uhlíkov˘ch, aramidov˘ch (polyamidov˘ch) a vláken sklenû- 

v budoucnosti vést pfies Cínovec a Ústí 

nad Labem do Prahy. 

Doba v˘stavby je dle projektu plánována 

na tfii a pÛl roku, délka tunelÛ je 

1 070 a 2 332 m, délka mostu 225 m, 

v˘‰ka mostu 30 m a pfiedpokládané 

náklady jsou pfiibliÏnû 138 mil. EUR. Pfiedpokládané 

mnoÏství stfiíkaného betonu je 

cca 117 500 m 3 a betonu pro vnitfiní v˘stavbu 

cca 194 000 m 3 (obr. 3 aÏ 5). 

Obdobnû jako pro „silniãní cement“, tak 

ipro tento, tzv. tunelov˘ cement byly 

projektem specifikovány poÏadavky. Zde 

kromû bûÏn˘ch poÏadavkÛ byl limitován 

maximální rozdíl teplot pfii v˘vinu hydrataãního 

tepla, doba, za kterou se dosáhla 

maximální teplota a tzv. bleeding po 120 

minutách od pfiidání vody. Srovnání poÏadovan˘ch 

a dosaÏen˘ch parametrÛ je 

zfiejmé z tabulky 2. 

PfiestoÏe nûkteré z uveden˘ch parametrÛ 

lze jen velmi tûÏko udrÏet v poÏadovan˘ch 

mezích, z tabulky 2 je patrné, Ïe 

i tento nároãn˘ úkol se podafiilo zvládnout. 

Proto jsme také obstáli pfii nároãném 

v˘bûrovém fiízení v konkurenci s nûmeck˘mi 

cementárnami a na zmínûn˘ 

projekt dodáme celkem pfiibliÏnû ‰edesát 

tisíc tun tzv. tunelového cementu. 

Z ÁVùR 

V pfiíspûvku byly zmínûny nûkteré moÏnosti 

moderní technologie v˘roby, kter˘mi 

lze ovlivnit parametry cementu. 

PfiestoÏe se nám podafiilo ve dvou uveden˘ch 

pfiípadech dodrÏet nároãné poÏadavky 

ze strany nûmeckého zadavatele, 

neexistují jednoznaãné nástroje na ovlivnûní 

v‰ech jednotliv˘ch vlastností cementu. 

To znamená, Ïe zmûna urãité charakteristiky 

cementu pomocí jistého zásahu 

v technologii v˘roby, mÛÏe mít a zpravidla 

také mívá vliv na dal‰í vlastnosti cementu. 

Napfiíklad mnoÏství dávkovaného plniva 

ovlivÀuje pevnosti, spotfiebu vody i dal‰í 

parametry cementu. 

Díky v˘voji „tunelového cementu“ se 

nám také podafiilo nalézt dal‰í korelace 

mezi nûkter˘mi vlastnostmi cementu. Novû 

získané zku‰enosti z v˘roby speciálních 

cementÛ jsou okamÏitû pfiená‰eny do 

v˘roby ostatních druhÛ cementu. 

Ing. Jan Tich˘, CSc. 

Lafarge Cement, a. s. 

411 12 âíÏkovice 

tel.: 416 577 450, fax: 416 577 600, 601 

e-mail: jan.tichy@lafarge-czech.lafarge.com 

Dipl.-Bauing. Hagen Ulig 

Karsdorfer Zement GmbH 

Str. der Einheit 25 

D-06638 Karsdorf / Unsrtut 

tel.: +49 34461 74526, fax: +49 34461 74349 

e-mail: hagen ulig@lafarge-zement.lafarge.com 

n˘ch. Cenné jsou informace o sloÏkách (vlákno, matrice), v˘robû 

a v˘sledn˘ch vlastnostech kompozitní v˘ztuÏe. Tyto v˘sledky 

dlouholetého v˘zkumu byly dosud publikovány pfieváÏnû v ãasopisech 

a sbornících, ãtenáfi pak z této pestré mozaiky si vytváfiel 

obtíÏnû ucelen˘ obraz. Souhrnné statû o vlastnostech a zpÛsobu 

poru‰ování kompozitních v˘ztuÏí jsou doplnûny pfiehledem zku- 

‰ebních metod. 

Po zváÏení v˘robních a ekonomick˘ch moÏností soustfiedili autofii 

pozornost na sklenûná vlákna odolná v alkalickém prostfiedí. V 

závûreãn˘ch oddílech knihy jsou uvedena doporuãení pro návrh 

betonov˘ch konstrukcí vyztuÏen˘ch nekovov˘mi kompozity. 

Experimentální anal˘za souboru sloÏeného z 21 kusÛ nosníkÛ 

vyztuÏen˘ch skelnou kompozitní v˘ztuÏí (vãetnû v˘ztuÏe pfiedpínací) 

prokazuje reálnost úvah o smûfiování v˘voje v˘ztuÏn˘ch 

materiálÛ betonov˘ch konstrukcí. 

V‰em zájemcÛm zb˘vá popfiát, aby se tato zajímavá publikace 

objevila i na na‰em trhu. 

Doc. Ing. Vojtûch Mencl, CSc. 

FAST VUT v Brnû 



SCIENCE AND RESEARCH 

K N A V R H O V Á N Í Î E L E Z O B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í 

S O H L E D E M N A Î I V O T N O S T 

P E R F O R M A N C E- B A S E D D E S I G N F O R D U R A B I L I T Y 

O F R C S T R U C T U R E S 

B ¤ ETISLAV T EPL¯, 

Z BYNùK K E R·NER, 

P AVLA R OVNANÍKOVÁ 

Pfiíspûvek se zab˘vá postupy navrhování 

Ïelezobetonov˘ch konstrukcí s ohledem 

na jejich Ïivotnost. Struãnû jsou popsány 

degradaãní mechanizmy a rovnûÏ 

makro/mezo/mikro úroveÀ pfiístupÛ navrhování 

vzhledem k ustanovením v normách. 

Pro praktické pouÏití byly vytvofieny 

tzv. tabulky Ïivotnosti. 

Principles and procedures for planning 

service life (and residual service life) of 

concrete structures are reviewed. 

Degradation mechanisms are briefly 

described as well as the macro/meso- 

/micro level approach with the consequences 

in codes. „Durability matrices“ are 

presented for simple and practical use. 

Navrhování konstrukcí dle souãasn˘ch 

norem má jisté nev˘hody, neboÈ z návrhu 

pro konkrétní konstrukci nevypl˘vá 

explicitnû: 

• úroveÀ (míra) spolehlivosti; 

• trvanlivost ãi Ïivotnost konstrukce. 

O tûchto vlastnostech konstrukcí navr- 

Ïen˘ch dle âSN/EurokódÛ, lze pouze 

oprávnûnû pfiedpokládat, Ïe budou pfiimûfiené. 

V fiadû pfiípadÛ by v‰ak bylo 

v˘hodnûj‰í navrhnout konstrukci na cílenou, 

pfiedem danou hladinu spolehlivosti, 

resp. dobu Ïivotnosti, ãi dobu do 

první opravy/rekonstrukce apod. Existují 

i dal‰í pfiípady, kdy je konstrukci nutné 

nebo vhodné navrhnout tak, aby mûla 

individuálnû poÏadované vlastnosti, 

napfi. zv˘‰enou odolnost proti degradaci 

materiálu, proti poÏáru, proti zemûtfiesení 

a dal‰í. 

V posledních letech se zaãíná proto prosazovat 

nov˘ trend tzv. Performance- 

Based Design (navrhování s ohledem na 

uÏitné vlastnosti), na kter˘ se zamûfiuje 

svûtov˘ v˘zkum. Dokonce v ‰ir‰ím pojetí, 

pfiekraãujícím sv˘m rozsahem problematiku 

projektování konstrukcí a zasahujícím 

i do provádûní a managementu stavûní, 

je mezinárodní projekt nazvan˘ Performace-Based 

Building, zapoãat˘ na pod- 

zim 2001 (struãnû viz [1], podrobnûji pak 

www.cibworld.nl – volba PeBBu). Projektu 

se úãastní 33 institucí ze zemí EU 

(i zemí pfiidruÏen˘ch – z âR jde o VUT 

v Brnû a TU Ostrava) a 15 institucí z mimoevropsk˘ch 

státÛ. Po úspû‰ném fie‰ení 

se pfiedpokládá zv˘‰ení konkurenceschopnosti 

stavebních v˘robkÛ i firem 

avbudoucnu se oãekává sníÏení nákladÛ 

aÏ o 25 %. 

Vpfiípadû poÏadované úrovnû spolehlivosti 

jsou známy teoretické postupy, 

jak toho pfii návrhu konstrukce dosáhnout, 

viz zejména práce mezinárodní 

komise JCSS (Joint Committee for 

Structural Safety – www.jcss.ethz.ch). 

Pfiedkládan˘ pfiíspûvek se v‰ak zamûfiuje 

jen na otázky navrhování nosn˘ch 

betonov˘ch konstrukcí s ohledem na 

jejich Ïivotnost. 

NAVRHOVÁNÍ ÎELEZOBETONOV¯CH 

KONSTRUKCÍ S OHLEDEM NA ÎIVOTNOST 

Îivotnosti Ïelezobetonov˘ch konstrukcí 

se vûnuje fiada prací, u nás souhrnnû viz 

[2]. PfiipomeÀme také, Ïe je moÏno rozli‰it 

Ïivotnost technickou (je ukonãena 

tehdy, kdyÏ degradace dosáhne nepfiijatelného 

stadia), Ïivotnost funkãní 

(vzhledem ke zmûnûn˘m poÏadavkÛm 

na funkce konstrukce), resp. Ïivotnost 

ekonomickou (konãí ãasov˘m okamÏikem, 

od kterého se náhrada novou konstrukcí 

stává ekonomiãtûj‰í, neÏ údrÏba 

ãi opravy objektu stávajícího). Dále se 

budeme zajímat o Ïivotnost technickou; 

pfiitom kromû dal‰ích zdrojÛ uveden˘ch 

níÏe vyuÏijeme údaje z [2 a 3] a téÏ 

Eurokódu 2 (prEN 1992–1). Vzhledem 

k omezenému rozsahu tohoto textu 

pÛjde pouze o základní informace. Jsou 

uvedeny téÏ údaje, které pomohou projektantovi 

orientovat se v problematice 

navrhování konstrukcí s ohledem na 

trvanlivost pouÏitého materiálu, na jejich 

Ïivotnost i pfii posuzování konstrukcí stávajících. 

Tyto úlohy úzce souvisejí také 

srozhodováním o prohlídkách ãi jejich 

plánováním, o plánech údrÏby, oprav, 

pfiíp. rekonstrukcí. 

D EGRADACE BETONU – Z ÁKLADNÍ 

PRINCIPY MECHANIZMÒ 

âast˘mi degradaãními efekty jsou mj. degradace 

betonu pÛsobením kysel˘ch plynÛ, 

nejãastûji karbonatace, pÛsobení chloridÛ 

a koroze v˘ztuÏe. Rozhodující okolností 

je typ, velikost a distribuce pórÛ v cementovém 

tmelu a mnoÏství a ‰ífika trhlin, 

prostfiednictvím nichÏ dochází k transportu 

vody a ‰kodlivin do betonu. 

Karbonatace betonu – chemick˘ proces 

zpÛsoben˘ reakcí oxidu uhliãitého, 

CO2, se sloÏkami cementového tmelu 

v betonu. Karbonatace se projevuje zpoãátku 

dokonce zv˘‰ením pevnosti povrchové 

vrstvy. V prÛbûhu reakce dochází 

k neutralizaci hydroxidov˘ch iontÛ, OH- , 

a tím ke sniÏování hodnoty pH pórového 

roztoku. Hydroxidové ionty zaji‰Èují prostfiedí 

pro vytvofiení tenké ochranné (pasivaãní) 

vrstvy na povrchu v˘ztuÏe; pfii sní- 

Ïení jejich koncentrace, tedy i hodnoty pH 

pod 9, se pasivaãní vrstva poru‰í a mÛÏe 

docházet ke korozi v˘ztuÏe. Rychlost 

postupu karbonatace od povrchu betonu 

k v˘ztuÏi závisí na: 

• propustnosti betonu krycí vrstvy; 

• tlou‰Èce krycí vrstvy; 

• relativní vlhkosti (RH) prostfiedí a jejím 

ãasovém prÛbûhu, viz [2], odst. 1.2.5.1; 

• obsahu oxidu uhliãitého v obklopujícím 

prostfiedí, blíÏe v [4 a 9]; 

•teplotû prostfiedí, jelikoÏ teplota ovlivÀuje 

rychlost chemick˘ch reakcí. 

Propustnost betonu je mj. dána vodním 

souãinitelem (ãím je vy‰‰í, tím je beton 

poréznûj‰í), zpÛsobem hutnûní, dobou 

o‰etfiování, druhem cementu, pfiísadami, 

kfiivkou zrnitosti kameniva – zjednodu‰enû 

lze fiíci tfiídou betonu. Poznamenejme 

je‰tû, Ïe smûsné cementy vykazují oproti 

portlandsk˘m sníÏenou propustnost, 

zvlá‰tû pokud pfiidávané sloÏky mají velikost 

zrn men‰í neÏ portlandsk˘ slínek. 

ZáleÏí také na správném o‰etfiování betonu; 

to má v˘znam i pro hodnocení vlivu 

chloridÛ – viz dále. Kvantifikace nûkter˘ch 

v˘‰e zmínûn˘ch vlivÛ je ukázána v pfiedposledním 

odstavci pfiíspûvku. 



STRUCTURES 

PÛsobení chloridÛ – v na‰ich podmínkách 

se jedná zejména o posypové soli. 

Chloridové ionty pronikají z povrchu do 

dal‰ích vrstev betonu, pfiiãemÏ je ãást 

iontÛ chemicky vázána. Ty, které zÛstanou 

volné (vodou rozpustné), naru‰ují pasivaãní 

vrstvu na v˘ztuÏi. Jejich mnoÏství, 

které proniká do betonu, závisí na jeho 

propustnosti, dané druhem pouÏitého 

cementu, pfiísadami, vodním souãinitelem 

a zpÛsobem o‰etfiování betonu. Je 

ov‰em nutno poznamenat, Ïe karbonatací 

betonu, tedy zmûnou sloÏení pórového 

roztoku v cementovém tmelu, dochází 

k rozkladu nûkter˘ch sloÏek. V betonu se 

vázané chloridové ionty opût uvolÀují 

a riziko koroze v˘ztuÏe se zvy‰uje. 

Koncentrace chloridÛ se mûní, obvykle 

klesá se vzdáleností od povrchu betonu. 

V letních a podzimních mûsících v‰ak 

mÛÏe b˘t koncentrace chloridÛ v povrchové 

vrstvû betonu niÏ‰í neÏ ve vrstvách 

vzdálenûj‰ích od povrchu v dÛsledku 

vym˘vání de‰tûm. DÛleÏit˘m údajem je 

tzv. kritická (prahová) koncentrace chloridÛ, 

závislá kromû obsahu hydroxidov˘ch 

iontÛ v betonu také na pfiísunu kyslíku 

a vlhkosti. 

Koroze ocelové v˘ztuÏe – elektrochemick˘ 

proces zahrnující anodick˘ dûj (oxidaci 

Ïeleza) a katodick˘ dûj (kyslíkovou 

depolarizaci v alkalickém prostfiedí). 

Korozní proces vyÏaduje difúzi kyslíku 

a vody krycí vrstvou betonu. Vzniklé ionty 

vytváfiejí nerozpustné produkty (rez), 

jejichÏ molární objem je mnohanásobnû 

vût‰í neÏ u elementárního Ïeleza. Kromû 

úbytku efektivní prÛfiezové nominální 

plochy v˘ztuÏné oceli vznikají v dÛsledku 

tohoto zvût‰eného objemu znaãná napûtí 

v pfiilehlém betonu se znám˘mi 

dÛsledky: podélné trhliny, pozdûji odluãování 

betonu krycí vrstvy. Dal‰ími 

dÛsledky koroze jsou zmûna únavové 

pevnosti a deformaãní kapacity oceli. 

Rychlost koroze je fiízena difúzí kyslíku 

a molekul vody ke katodû. V betonu 

zcela vysu‰eném koroze v˘ztuÏe neprobíhá. 

Pokud jsou póry betonu zcela zaplnûny 

vodou, mnohonásobnû se sníÏí 

difúzní rychlost kyslíku a rychlost koroze 

je nízká. Nejvût‰í je rychlost koroze v pfiípadech, 

kdy se na povrchu ãasto stfiídá 

vlhkost s vysou‰ením. Také pfiipomeÀme, 

Ïe lze rozli‰ovat tzv. korozi rovnomûrnou 

(probíhá témûfi rovnomûrnû na cel˘ch 

úsecích v˘ztuÏe, kde byla naru‰ena pasivaãní 

vrstva) a korozi dÛlkovou (lokální) 

zpÛsobenou obvykle pÛsobením chlori- 

dÛ, kdy byla ochranná vrstva naru‰ena 

jen na mal˘ch plochách. 

Î IVOTNOST 

Obvykle se uvádí, Ïe doba Ïivotnosti L je 

charakterizována souãtem dvou ãasov˘ch 

úsekÛ: 

• iniciaãní periody Li, tj. ãasového úseku 

od v˘roby do okamÏiku, kdy v˘ztuÏ ztrácí 

svoji ochrannou vrstvu, je depasivována. 

Délka tohoto ãasového úseku je 

ovlivnûna zejména kvalitou a sloÏením 

betonu, tlou‰Èkou krycí vrstvy a pÛsobením 

prostfiedí (viz dále); 

• propagaãní periody Lp, tj. ãasového 

úseku, bûhem kterého probíhá koroze 

v˘ztuÏe aÏ do nepfiijatelného stádia 

(korozní úbytek prÛfiezové plochy v˘ztu- 

Ïe, pfiíp. trhliny a odluãování betonu). 

Platí tedy 

L= Li + Lp (1a) 

Na stranû bezpeãnosti, i kdyÏ ponûkud 

zjednodu‰enû, povaÏujeme ãasto za rozhodující 

iniciaãní ãas Li, tj. dobu do moÏného 

zaãátku koroze v˘ztuÏe. V tomto 

pfiíspûvku se pokusíme uvést nûkteré 

údaje, které pomohou projektantovi orientovat 

se v problematice navrhování 

nov˘ch, resp. posuzování stávajících konstrukcí. 

Pfiitom bude obvykle pfiedpokládáno, 

Ïe poÏadovaná Ïivotnost bude 

reprezentována jen iniciaãním ãasem, tj. 

Li = L (1b) 

Jak bylo naznaãeno v˘‰e, depasivaci 

v˘ztuÏe lze oddálit zv˘‰enou kvalitou 

betonu nebo zvût‰ením krycí betonové 

vrstvy c. K depasivaci v˘ztuÏe, a tedy 

k moÏné iniciaci koroze mÛÏe dojít aÏ 

tehdy, kdy pro hloubku zkarbonatované 

povrchové vrstvy betonu xc bude platit 

xc (Xc , t) = c (2) 

Pomocí v˘poãetního modelu lze postup 

karbonatace odhadnout a stanovit tak ãas 

Li, kdy je splnûna rovnost (2). Depasivace 

v˘ztuÏe nastává také pÛsobením voln˘ch 

chloridov˘ch iontÛ a ãas Li mÛÏe b˘t dán 

okamÏikem, kdy chloridová „fronta“ xCl dosáhne úroveÀ v˘ztuÏe, tj. kdy jiÏ platí 

xCl (XCl , t) = c (3) 

Pfiitom Xc a XCl jsou vektory zahrnující 

veliãiny, které ovlivÀují postup karbonatace 

ãi pÛsobení chloridÛ v ãase t. Jsou to 

data t˘kající se betonu (sloÏení i zpÛsob 

o‰etfiování), obsahu CO2 a relativní vlhkosti 

v obklopujícím prostfiedí (pfiíp. jejího 

ãasového prÛbûhu), povrchové koncentrace 

chloridÛ, pfiíp. dal‰í parametry. 

Obvykle jsou to veliãiny, o kter˘ch pfiesné 

údaje nejsou známé, resp. které ze své 

povahy podléhají jistému rozptylu, a proto 

je vhodné pracovat s nimi jako s náhodn˘mi 

veliãinami nebo náhodn˘mi funkcemi. 

O takov˘ch v˘poãtov˘ch modelech je 

pojednáno napfi. v [2], kap. 2, nebo [4]. 

Posuzování, a tedy i navrhování konstrukcí 

se dnes provádí s vyuÏitím metody 

dílãích souãinitelÛ spolehlivosti; pfii takovém 

postupu v‰ak dosaÏená (teoretická) 

úroveÀ spolehlivosti zÛstává projektantovi 

„skryta“. Dle souãasn˘ch pfiedpisÛ je alternativnû 

moÏno postupovat téÏ pomocí 

plnû pravdûpodobnostního pojetí (viz pfiíloha 

C Eurokódu EN 1990), kdy se pracuje 

s tzv. pravdûpodobností poruchy 

pf = P (Z < 0) (4) 

Ta se porovnává s hodnotou doporuãené 

(návrhové) pravdûpodobnosti pfd. âastûji se v‰ak porovnávají z tûchto pravdûpodobností 

odvozené a názornûj‰í 

indexy spolehlivosti β. Pro zaji‰tûní správné 

funkce konstrukce musí tedy platit 

pf < pfd nebo β > βd (5) 

Dle EN 1990 a EN 1992 se pfiitom 

k trvanlivosti konstrukce pfiímo nepfiihlíÏí, 

je respektována jen implicitnû (napfi. stanovením 

doporuãené tfiídy betonu 

a tlou‰Èky krytí). 

Tzv. rezervu spolehlivosti Z pfiíslu‰ného 

mezního stavu, lze vyjádfiit ve tvaru 

Z= R– S (6) 

S pfiedstavuje silov˘ nebo deformaãní 

úãinek (od zatíÏení, klimatick˘ch vlivÛ 

apod.) a R je odolnost/únosnost (prÛfiezu, 

prvku, konstrukce) v pfiípadû mezního 

stavu únosnosti, nebo mezní/pfiípustná 

hodnota deformace (‰ífiky trhliny aj.) v pfiípadû 

mezního stavu pouÏitelnosti. 

Veliãiny R i S (a tedy i Z) jsou ve skuteãnosti 

funkcemi ãasu – konstrukce postupnû 

degraduje a vliv prostfiedí i zatûÏovací 

úãinky se v ãase mohou mûnit! 

Ukonãení Ïivotnosti „signalizuje“ podmínka 

(5), která je vlastnû jen jinou formou 

vztahu (1a). Pokud konzervativnûji pfiijmeme 

Ïivotnost dle (1b), pak (5) nemusí 

rozhodovat a Ïivotnost je rovna iniciaãní 

periodû. 

Znovu pfiipomeÀme, Ïe vût‰ina veliãin, 

které vstupují do modelÛ pro v˘poãet 

Z jsou náhodné povahy. DÛsledky této 

náhodnosti (rozptylu) mÛÏeme doku- 


mentovat napfi. na údajích o hloubce karbonatace. 

Náhodná promûnnost x c mÛÏe 

b˘t totiÏ znaãná. V˘znamnû vzrÛstá 

s ãasem a se vzrÛstajícím vodním souãinitelem; 

není tedy dostaãující hodnotit jen 

napfi. stfiední hloubku karbonatace, n˘brÏ 

je vhodné brát v úvahu téÏ dal‰í statistické 

charakteristiky, napfi. variaãní koeficient 

(COV) nebo smûrodatnou odchylku. Orientaãnû 

to lze kvantifikovat takto: s nárÛstem 

vodního souãinitele z hodnoty 0,35 

na 0,65 vzroste variaãní rozpûtí pûtkrát 

(pfii RH = 70 %). DÛleÏit˘ je téÏ vliv relativní 

vlhkosti; pfii zmûnû z RH 55 % na 

85 % mÛÏe vzrÛst souãinitel variace asi 

tfiikrát (na hodnotu COV = 0,56!). 

Ú ROVNù NÁVRHU NA ÎIVOTNOST 

Je tedy zfiejmé, Ïe navrhování betonov˘ch 

konstrukcí s ohledem na jejich Ïivotnost 

je komplikovan˘ problém a lze fiíci, Ïe 

v souãasné praxi se bûÏnû akceptují velmi 

zjednodu‰ené postupy – coÏ ov‰em není 

adekvátní v˘znamu a moÏn˘m ekonomick˘m 

(i ekologick˘m) dÛsledkÛm! 

V posledním období jsou proto vypracovávány 

modely degradaãních procesÛ na 

pravdûpodobnostním základû, které 

umoÏÀují spolehlivostní posuzování Ïivotnosti 

konstrukce. 

Lze rozli‰it tfii úrovnû modelování pÛsobení 

prostfiedí a mechanismÛ degradujících 

betonové konstrukce, a tedy také 

úrovnû navrhování (a posuzování) na 

Ïivotnost: 

• Makro-úroveÀ – jde o postupy bûÏnû 

pouÏívané v souãasnosti. 

• Mezo-úroveÀ – navrhování s vyuÏitím 

jednodu‰‰ích, inÏen˘rsk˘ch modelÛ 

degradaãních procesÛ, s pfiihlédnutím 

k lokálním vlivÛm prostfiedí. 

• Mikro-úroveÀ – plnû pravdûpodobnostní 

návrh na cílovou Ïivotnost ãi 

posouzení zbytkové Ïivotnosti s podrobn˘m 

modelováním degradaãních procesÛ 

a vlivÛ prostfiedí. 

Makro-úroveÀ navrhování 

Postupuje se dle souãasn˘ch norem 

a doporuãení, tj. posuzují se pfiíslu‰né 

mezní stavy tak, Ïe limitní funkce nejsou 

funkcemi ãasu. Pro projektovanou konstrukci 

není stanovena specifická návrhová 

Ïivotnost, pfiedpokládá se jen, Ïe konstrukce 

bude odpovídat doporuãené hodnotû, 

u pozemních staveb obvykle pade- 

Tab. 1 Hloubka karbonatace v mm pro relativní vlhkost RH, ãas L v rocích a tfiídy betonu 

(c CO2 = 800 mg/m 3 ) 

Fig. 1 Carbonation depth in mm for relative humidity RH service life L in years and classes 

of concrete 

C30/37 

C35/45 

C 40/50 

C 45/55 

RH/L 30 40 50 60 70 80 90 

0,4 10,8 12,4 13,9 15,2 16,4 17,6 18,6 

0,5 14,0 16,2 18,1 19,8 21,4 22,9 24,3 

0,6 14,6 16,8 18,8 20,6 22,3 23,8 25,3 

0,7 15,2 17,5 19,6 21,4 23,2 24,8 26,3 

0,8 15,7 18,2 20,3 22,3 24,0 25,7 27,3 

0,9 16,3 18,8 21,1 23,1 24,9 26,6 28,3 

0,4 5,5 6,3 7,1 7,8 8,4 9,0 9,5 

0,5 7,2 8,3 9,3 10,2 11,0 11,7 12,4 

0,6 7,5 8,6 9,7 10,6 11,4 12,2 12,9 

0,7 7,8 9,0 10,0 11,0 11,9 12,7 13,5 

0,8 8,1 9,3 10,4 11,4 12,3 13,2 14,0 

0,9 8,4 9,7 10,8 11,8 12,8 13,7 14,5 

0,4 2,8 3,3 3,6 4,0 4,4 4,7 4,9 

0,5 3,7 4,3 4,8 5,3 5,7 6,1 6,4 

0,6 3,9 4,5 5,0 5,5 5,9 6,3 6,7 

0,7 4,0 4,6 5,2 5,7 6,1 6,6 7,0 

0,8 4,2 4,8 5,4 5,9 6,4 6,8 7,2 

0,9 4,3 5,0 5,6 6,1 6,6 7,1 7,5 

0,4 2,0 2,3 2,6 2,8 3,1 3,3 3,5 

0,5 2,6 3,0 3,4 3,7 4,0 4,3 4,6 

0,6 2,7 3,2 3,5 3,9 4,2 4,5 4,7 

0,7 2,8 3,3 3,7 4,0 4,3 4,6 4,9 

0,8 3,0 3,4 3,8 4,2 4,5 4,8 5,1 

0,9 3,1 3,5 3,9 4,3 4,7 5,0 5,3 



sát let. K tomuto cíli je nutno dodrÏet pfiedepsané, 

limitní hodnoty, napfi. pevnostní 

tfiídu betonu, krytí v˘ztuÏe, typu a mnoÏství 

cementu, dobu o‰etfiování a vodního 

souãinitele, obvykle vztaÏené k tzv. expoziãní 

tfiídû konstrukce (vliv prostfiedí). 

Pfiíkladem jsou tab. 4.1 aÏ 4.5 z [prEN 

1992-1] a tab. 5.10-1 v [3] (pÛvodní 

zdroj je CEN, Draft prEN 206-1/24, 

1999). Pfiitom je udána minimální hodnota 

betonové krycí vrstvy c min, ke které se 

pfiiãítá tzv. tolerance ∆c (má reflektovat 

oãekávanou nepfiesnost v˘roby a obvykle 

je stanovena dle národních doporuãení – 

u nás je to jednotnû 10 mm). Minimální 

krycí vrstva samozfiejmû musí splÀovat téÏ 

poÏadavky na soudrÏnost betonu s ocelí 

a poÏadavky protipoÏární (tím se v tomto 

textu nezab˘váme). 

Mezo-úroveÀ 

Návrh je zaloÏen na modelování postupné 

degradace materiálÛ s uvaÏováním 

vlivÛ prostfiedí v dané lokalitû, pfiihlíÏí se 

k cílové (poÏadované) Ïivotnosti sledované 

konstrukce. V˘poãty mohou b˘t deterministické 

i pravdûpodobnostní. Do této 

skupiny lze zafiadit (s jist˘mi v˘hradami) 

i tzv. Faktorovou metodu [5] pro odhad 

Ïivotnosti. 

Mikro-úroveÀ 

Zde se pouÏívají zmínûné plnû pravdûpodobnostní 

pfiístupy a podrobné (také 

pravdûpodobnostní) modely degradaãních 

procesÛ. Tyto postupy a modely jsou 

dnes jiÏ známy, jak bylo uvedeno, ale jde 

o pomûrnû pracné postupy, vyÏadující 

znalost fiady pravdûpodobnostních metod 

a statistick˘ch údajÛ o vlastnostech konstrukce, 

materiálÛ a prostfiedí, coÏ v bûÏné 

praxi lze stûÏí uplatnit. 

Proto byl v nûkolika pfiípadech v˘zkum 

zamûfien také na vytvofiení postupÛ pro 

navrhování konstrukcí s ohledem na jejich 

Ïivotnost velmi podobn˘ch metodû dílãích 

souãinitelÛ spolehlivosti. Jejich praktické 

vyuÏívání je ale také doposud neschÛdné, 

jelikoÏ hodnoty pfiíslu‰n˘ch souãinitelÛ 

nejsou stanoveny/kalibrovány. 

Dal‰í prací (zaloÏené na vyuÏití modelu 

karbonatace a Ïivotnosti (1b)) je studie 

[6]; pro ãeského ãtenáfie je o tom referováno 

také v [7]. Pro tfii stupnû agresivity, 

dva druhy cementu, krytí 30 a 35 mm, 

rÛzné hodnoty vodního souãinitele 

asrozli‰ením pro bûÏné ãi horké klima 

jsou vypoãteny indexy spolehlivosti vypovídající 

o pravdûpodobnosti nedosaÏení 


. 

Hloubka karbonatace [mm] 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 



Tab. 2 Hloubka karbonatace v mm pro tfiídy betonu a ãas L v rocích (RH = 65 %, 

c CO2 = 800 mg/m 3 ) 

Fig. 2 Carbonation depth in mm for classes of concrete and service life L in years 

C/L 30 40 50 60 70 80 90 

C30/37 14,9 17,2 19,2 21,0 22,7 24,3 25,8 

C35/45 7,6 8,8 9,8 10,8 11,6 12,5 13,2 

C 40/50 4,0 4,6 5,1 5,6 6,0 6,5 6,8 

C 45/55 2,8 3,2 3,6 3,9 4,3 4,6 4,8 

Tab. 3 Hloubka karbonatace v mm pro úrovnû CO 2 v mg/m 3 , ãas L v rocích a tfiídy betonu 

(RH = 65 %) 

Tab. 3 Carbonation depth in mm for concentration values of ambient CO 2 in mg/m 3 and 

service life L in years and classes of concrete (RH = 65 %) 

c CO2/L 30 40 50 60 70 80 90 

600 12,9 14,9 16,6 18,2 19,7 21,0 22,3 

C 30/37 800 14,9 17,2 19,2 21,0 22,7 24,3 25,8 

1000 16,6 19,2 21,5 23,5 25,4 27,2 28,8 

600 6,6 7,6 8,5 9,3 10,1 10,8 11,4 

C 35/45 800 7,6 8,8 9,8 10,8 11,6 12,5 13,2 

1000 8,5 9,8 11,0 12,1 13,0 13,9 14,8 

600 3,4 4,0 4,4 4,8 5,2 5,6 5,9 

C 40/50 800 4,0 4,6 5,1 5,6 6,0 6,5 6,8 

1000 4,4 5,1 5,7 6,2 6,7 7,2 7,6 

600 2,4 2,8 3,1 3,4 3,7 3,9 4,2 

C 45/55 800 2,8 3,2 3,6 3,9 4,3 4,6 4,8 

1000 3,1 3,6 4,0 4,4 4,8 5,1 5,4 

iniciaãního ãasu rovnému padesáti 

rokÛm, tj. 

pf = P (Li – 50 < 0) (7) 

Pro uvedené situace vychází β = 0,55 

aÏ 2,55; podobnû, jak je uvedeno v pfiedchozím, 

praktické pouÏití je zatím znemoÏnûno 

neexistencí pfiedepsan˘ch ãi 

alespoÀ doporuãen˘ch hodnot (institucemi 

EU, resp. národními komisemi). Jiná 

alternativa takového pfiístupu posuzuje 

pravdûpodobnost splnûní podmínky 

(2), tj. 

xc+std 

xc C30/37 

xc-std 

xc+std 

xc C45/55 

xc-std 

0 20 40 60 80 100 

âas [roky] 

p f = P (c – x c < 0) (8) 

V nedávné dobû byl vztah (8) vyuÏit pfii 

posouzení Ïelezobetonové televizní vûÏe 

v Olympijském centru v Mnichovû pro Ïivotnost 

sto let. 

I NFORMACE PRO PRAKTICKÉ 

V YUÎITÍ P¤I SOUâASNÉM STAVU 

NORMALIZACE 

Na základû numerick˘ch studií autorÛ 

uvádíme v dal‰ím textu údaje, které mohou 

poslouÏit pfii projektování betonové 

Obr. 1 Promûnlivost 

hloubky 

karbonatace 

(std znaãí 

smûrodatnou 

odchylku) 

Fig. 1 Variability of 

carbonation 

depth 

(standard 

deviation std) 

konstrukce na specifickou Ïivotnost 

a pro dal‰í orientaci projektanta v této problematice. 

Pfiitom jsme vyuÏili vztah (1b) 

apro urãení L i pak model karbonatace dle 

Papadakise s funkcí vlivu relativní vlhkosti 

dle Matou‰ka (viz [2], odst. 1.2.5.1). 

Tento model byl vybrán proto, Ïe poskytl 

velmi dobré v˘sledky pfii srovnání s realitou 

– viz podrobná studie chladící vûÏe 

po 19 letech jejího provozu [8]; kromû 

toho je také modelem, kter˘ pfiímo 

zohledÀuje vliv koncentrace oxidu uhliãitého 

– podrobnûji viz [9]. 

Jak jiÏ bylo uvedeno, stanovení iniciaãního 

ãasu L i je ovlivnûno mnoha faktory. 

Abychom udrÏeli pfiijatelnou pfiehlednost, 

uvádíme ve formû „tabulek Ïivotnosti“ 

vÏdy kombinace hodnot tfií rozhodujících 

veliãin, odpovídajících splnûní rovnosti 

(1b) pro nûkolik typÛ/tfiíd betonu a ãasté/oãekávané 

hodnoty koncentrace CO 2, 

resp. relativní vlhkosti. 

Hodnoty v tabulkách jsou stanoveny pro 

stfiední hodnoty zúãastnûn˘ch veliãin. 

Tabulku 1 je vhodné vyuÏít v bûÏn˘ch pfiípadech, 

kdy s ohledem na splnûní pfiíslu‰n˘ch 

mezních stavÛ ãi z v˘robních 

a technologick˘ch dÛvodÛ je jiÏ zvolena 

tfiída betonu. S ohledem na místní klimatické 

pomûry a pro poÏadovanou Ïivotnost 

mÛÏeme z tabulky odhadnout 

potfiebné krytí v˘ztuÏe (pfii stfiední hodnotû 

koncentrace CO 2, zji‰tûné pfii nedávn˘ch 

mûfieních v Brnû). 

Tabulka 2 ukazuje oãekávané stfiední 

hodnoty hloubky karbonatace pfii rÛzném 

stáfií konstrukce umístûné v bûÏném venkovním 

prostfiedí pro rÛzné tfiídy betonÛ. 

Tabulka 3 poslouÏí pfii odhadu vlivu koncentrace 

CO 2 v pfiípadech, kdy konstrukce 

je umístûna v ãistém prostfiedí, resp. 

v prostfiedí, kde lze oãekávat postupn˘ 

nárÛst koncentrace ‰kodlivin. Tabulka 4 

pomÛÏe orientovat se pfii úvahách o technologick˘ch 

otázkách (rÛzné hodnoty 

vodního souãinitele). 

DÛsledek moÏného rozptylu hloubky 

Tab. 4 Vodní souãinitel pro krytí 

c v mm a ãas L v rocích 

(RH = 65 %, c CO2 = 800 mg/m 3 ) 

Tab. 4 Water/cement ratio for cover c in 

mm and service life L in years 

c/L 30 40 50 60 

10 0,42 0,40 0,40 0,39 

20 0,50 0,48 0,46 0,45 

30 0,59 0,56 0,53 0,51 

40 0,68 0,63 0,60 0,58 


Literatura: 

[1] Kfiístek V., Mach V., Tepl˘ B., Hájek P.: 

Trvale udrÏiteln˘ rozvoj ve vztahu 

k betonov˘m konstrukcím. Stavební 

listy, 2002, VIII., 5, 10–14 

[2] ·merda Z. a kol.: Îivotnost betonov˘ch 

staveb. Technická kniÏnice TK 4, 

Praha, âSSI, 1999 

[3] Structural Concrete – Textbook on 

Behaviour, Design and Performance, 

fib, 1999 

[4] Gehlen, Ch.: Probabilistishe 

Lebensdauerbemessung von 

Stahlbeton bauwerken. Deutsher 

Ausschuss fuer Stahlbeton, 510, 

Berlin 2000 

[5] Tepl˘ B.: Odhady Ïivotnosti konstrukcí 

– metoda souãinitelÛ. Stavební 

obzor, 1999, 5, 137–139 

karbonatace vlivem rozptylÛ rozhodujících 

veliãin naznaãuje obr. 1, kde je pro dva 

druhy betonu znázornûn nárÛst hloubky 

karbonatace v ãase nejen stfiední hodnotou, 

ale téÏ zvût‰en˘, resp. zmen‰en˘ 

o smûrodatnou odchylku (pro COV = 

15 %); mezi okrajov˘mi kfiivkami se tedy 

Doc . Ing. Vladimír Weiss, CSc., dlouholet˘ 

vûdecko-v˘zkumn˘ a pedagogick˘ 

pracovník âVUT opustil tento svût po 

zákefiné nemoci 12. listopadu t.r. 

Doc. Ing. Vladimír Weiss, CSc., se narodil 

23. ãervence 1929 v Praze. Po maturitû 

v roce 1948 na La Gardovû reálném 

gymnáziu v Praze se stal posluchaãem 

Fakulty inÏen˘rského stavitelství âVUT, 

obor konstrukãnû dopravní. Po absolvovaní 

vysoké ‰koly v roce 1953 nastoupil do 

Státního úfiadu plánovacího, kde krátce 

pÛsobil jako referent v oddûlení stavebnictví. 

V roce 1953 byl pfiijat na základû 

[6] Zilch K., Schiessl A.: The 

Determination of the Nominal 

Concrete Cover by Durability Design, 

Doc. CEN/TC 250/SC 2, 2001 

[7] Procházka J.: Krycí vrstvy v˘ztuÏe 

a Ïivotnost betonov˘ch konstrukcí. 

Sb. konf. Technologie, provádûní 

a kontrola betonov˘ch konstrukcí 

2002, âSB, Praha, 192–201 

[8] Ker‰ner Z., Novák D., Tepl˘ B., 

Bohdaneck˘ V.: Karbonatace betonu, 

koroze v˘ztuÏe a Ïivotnost chladící 

vûÏe. Sanace, 1996, 4, 21–23 

[9] Králová H., Tepl˘ B.: Koncentrace 

oxidu uhliãitého – karbonatace 

betonu – koroze v˘ztuÏe. Beton TKS, 

2001, 5, 44–45 

nachází cca 66 % moÏn˘ch pfiípadÛ). 

Zfietelnû lze pozorovat pfiízniv˘ vliv vy‰‰í 

tfiídy betonu. 

Z ÁVùR 

Bylo ukázáno, Ïe navrhování ãi posuzování 

Ïelezobetonov˘ch konstrukcí s ohle- 

konkurzu na vûdeckou aspiranturu v Ústavu 

teoretické a aplikované mechaniky 

âSAV v Praze, kde získal v roce 1958 vûdeckou 

hodnost kandidáta technick˘ch 

vûd. V letech 1959 aÏ 1963 pracoval 

vÚTAM âSAV a od roku 1964 v Kloknerovû 

ústavu âVUT jako vûdeck˘ pracovník. 

V letech 1964 aÏ 67 úspû‰nû absolvoval 

postgraduální studium teoretické fyziky na 

Matematicko-fyzikální fakultû Karlovy university. 

V roce 1969 byl zvolen do vûdecké 

rady Kloknerova ústavu a stal se jejím 

vûdeck˘m tajemníkem. V roce 1971 pfie- 

‰el na Stavební fakultu âVUT a to nejprve 

na katedru stavebních hmot a v roce 

1980 na katedru betonov˘ch konstrukcí 

a mostÛ. V roce 1992 byl jmenován docentem 

pro obor betonové stavby na 

Stavební fakultû âVUT v Praze. 

Vûdecká práce docenta Weisse je velmi 

rozsáhlá a rÛznorodá. Vûnoval se problematice 

konstrukãních plastÛ a kompozitÛ, 

rekonstrukcím a stavebním technologiím. 

Ojeho ãinorodosti svûdãí i 33 pfiihlá‰en˘ch 

patentÛ. Po fiadu let mu byla svûfiena 

do péãe laboratofi katedry betonov˘ch 

konstrukcí a mostÛ. Jak v Kloknerovû ústavu 

tak na Stavební fakultû se vûnoval 

experimentální ãinnosti zejména v oblasti 



dem na specifickou Ïivotnost je komplexní 

a obtíÏn˘ úkol; pfiitom zásadní úprava 

norem a pfiedpisÛ se v této souvislosti dá 

oãekávat aÏ asi v horizontu deseti let (dle 

odhadu fie‰itelÛ evropského projektu – viz 

www.duranetwork.com). V pfiedchozím 

odstavci ãlánku jsou proto autory pfiipraveny 

orientaãní hodnoty a souvislosti 

základních veliãin ve formû tzv. matic 

Ïivotnosti pro celou ‰kálu situací, které 

mohou navrhování usnadnit jiÏ dnes, a to 

bez dal‰ích, podrobnûj‰ích anal˘z. 

Práce byla podporována projekty GAâR, 

zejména projekty ã. 103/02/1030 

a103/02/1161. 

Prof. Ing. Bfietislav Tepl˘, CSc. 

e-mail: teply.b@fce.vutbr.cz 

Doc. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. 

e-mail: rovnanikova.p@fce.vutbr.cz 

oba: CHE FAST VUT v Brnû 

ÎiÏkova 17, 602 00 Brno 

Ing. Zbynûk Ker‰ner, CSc. 

ÚSM FAST VUT v Brnû 

Vevefií 95, 662 37 Brno 

e-mail: kersner.z@fce.vutbr.cz 

technologie betonu a zesilování. Byl 

úspû‰n˘m fie‰itelem fiady v˘zkumn˘ch 

úkolÛ a v˘sledky sv˘ch prací publikoval na 

konferencích a v mnoha odborn˘ch ãláncích. 

Pedagogickou ãinnost zahájil na Vysoké 

‰kole zemûdûlské, kde v roce 1962 aÏ 63 

pfiedná‰el betonové stavitelství a stavební 

mechaniku. Na Stavební fakultû se vûnoval 

v˘uce stavebních hmot a pozdûji 

v˘uce betonov˘ch a zdûn˘ch konstrukcí 

a jejich rekonstrukcím. Stál u zrodu volitelného 

pfiedmûtu „Speciální betony a jejich 

pouÏití“. 

Neménû v˘znamná je i dal‰í ãinnost 

docenta Weisse, zejména je tfieba uvést 

jeho spolupráci s praxí, práce na pfiípravû 

norem a osvûtovou práci – pfiedná‰ky pro 

odbornou i laickou vefiejnost, aktivní úãast 

na konferencích doma i v zahraniãí, organizaci 

workshopÛ âVUT a ãinnost ve Vûdeckotechnické 

spoleãnosti a âeské spoleãnosti 

pro mechaniku pfii âSAV. 

Docent Weiss pro nás zÛstává pfiíkladem 

vytrvalosti v pfiekonávání pfiekáÏek 

a snahou dospût vÏdy k reáln˘m fie‰ením. 

V‰ichni spolupracovníci na nûho budou 

dlouho vzpomínat. 

Prof. Ing. Tomá‰ Vanûk, DrSc. 




M ù¤ENÍ SOUâASNÉHO P¤ENOSU VODY A CHLORIDÒ JAKO 

P ODKLAD PRO PREDIKCI KOROZE V¯ZTUÎE V BETONU 

MEASUREMENT O F T HE SIMULTANEOUS TRANSFER OF WATER 

AND CHLORIDES AS A BASIS FOR THE PREDICTION 

OF CORROSION OF REINFORCEMENT IN CONCRETE 

P AVLA R OVNANÍKOVÁ, 

Z B Y·EK P A VLÍK, ROBERT â ERN¯ 

V práci je popsána experimentální anal˘za 

kombinovaného transportu vody 

a chloridÛ v cementové maltû. Na základû 

klasického jednorozmûrného experimentu 

nasákání nûkolika druhÛ cementov˘ch 

malt vodn˘m roztokem chloridÛ 

je urãen jak difúzní souãinitel pro chloridy 

v závislosti na koncentraci chloridÛ, 

tak i souãinitel vlhkostní vodivosti v závislosti 

na obsahu vody. 

This paper describes experimental analysis 

of the combined transfer of water 

and chlorides in cement mortar. Based 

on a classic 1-D experiment of absorption 

of water solution of chlorides into 

several types of cement mortars, the diffusion 

coefficient for chlorides in relation 

to chloride concentration is determined. 

Similarly, the moisture conductivity coefficient 

in relation to the water content is 

determined. 

Koroze ocelové v˘ztuÏe v betonu je závislá 

na koncentraci hydroxidov˘ch iontÛ 

a chloridÛ nebo jin˘ch iontÛ v pórovém 

roztoku, a také na moÏnosti difúze kyslíku 

a vody krycí vrstvou. Ocelová v˘ztuÏ na 

svém povrchu vytváfií v prostfiedí s vysokou 

koncentrací hydroxidov˘ch iontÛ 

v betonu pasivní vrstvu, tvofienou oxidy 

Ïeleza, které pevnû lpí na jejím povrchu. 

Koroze v˘ztuÏe v betonu probíhá nejãastûji 

jako elektrochemick˘ proces, kter˘ 

zahrnuje anodickou reakci – oxidaci Ïeleza 

a katodick˘ proces – kyslíkovou depolarizaci 

v alkalickém prostfiedí. 

Korozi v˘ztuÏe v˘znamnû ovlivÀuje pfiítomnost 

vodou rozpustn˘ch chloridÛ, jeÏ 

zpÛsobují destrukci pasivaãní vrstvy na 

oceli. Chloridy se vyskytují zejména u silniãních 

a mostních staveb, neboÈ chlorid 

sodn˘, nûkdy chlorid vápenat˘, se pouÏívají 

jako rozmrazovací prostfiedky pfii zimní 

údrÏbû vozovek. 

Transport chloridov˘ch iontÛ k v˘ztuÏi je 

vût‰inou povaÏován za difúzní proces. Je- 

li koncentrace chloridÛ na povrchu betonu 

vy‰‰í neÏ v jeho struktufie, pak koncentraãní 

gradient vyvolává jejich tok do 

porézního materiálu difúzí. Na základû 

zji‰tûní difúzních koeficientÛ je moÏno 

predikovat korozi ocelové v˘ztuÏe v betonu 

a následnû i Ïivotnost daného Ïelezobetonového 

prvku ãi konstrukce. 

Vût‰ina pouÏívan˘ch modelÛ popisujících 

difúzi chloridov˘ch iontÛ je jednoduchá 

a je zaloÏena na pouÏití Fickovy difúzní 

rovnice pro koncentraci chloridÛ s konstantním 

difúzním souãinitelem a s konstantními 

poãáteãními a okrajov˘mi podmínkami, 

∂C 

= Ddivg radC 

∂t 

(1) 

C(0, t) (2) 

C(∝, t) (3) 

C(x, t) (4) 

Rovnice (1) s poãáteãními a okrajov˘mi 

podmínkami (2) aÏ (4) má velmi jednoduché 

matematické fie‰ení, napfi. [1]: 

(5) 

coÏ je hlavní dÛvod jejího ãastého pouÏívání. 

Tento model byl pouÏit napfiíklad 

Tuuttim [2], Costou and Appletonem [3] 

a mnoh˘mi dal‰ími. Nûktefií z autorÛ uva- 

Ïují povrchovou koncentraci chloridÛ jako 

funkci odmocniny ãasu, nebo v obecnûj- 

‰ím tvaru (napfi. Costa a Appleton [3]) 

jako obecnou mocninnou funkci ãasu, 

C0(t)=C1tn ⎡ ⎛ x ⎞⎤ 

C( x, t)= C0⎢ −erf 

⎜ ⎟⎥ 

, 

⎣⎢ 

⎝ Dt ⎠⎦⎥ 

, 

(6) 

kde C1 je povrchová koncentrace chloridÛ 

po jednom roce, t je ãas vyjádfien˘ v letech, 

n je empirick˘ koeficient. 

Nejvût‰ím nedostatkem v˘‰e zmínûn˘ch 

modelÛ je pfiedpoklad konstantního 

difúzního souãinitele a fakt, Ïe zanedbávají 

vliv transportu vody na transport chemick˘ch 

slouãenin. Na základû namûfie- 

1 

2 

n˘ch koncentraãních profilÛ nemÛÏe b˘t 

prakticky nikdy urãena jedna jediná hodnota 

difúzního souãinitele, zejména 

pokud jsou tato mûfiení provádûna v del- 

‰ím ãasovém úseku. Difúzní souãinitel se 

pak jeví jako funkce ãasu. Pfiesto se tyto 

modely ukázaly jako pouÏitelné pfii 

mnoha praktick˘ch aplikacích, protoÏe 

hodnoty vypoãítan˘ch difúzních souãinitelÛ 

lze vzájemnû porovnat u rÛzn˘ch typÛ 

betonÛ ãi u vzorkÛ vystaven˘ch okolním 

prostfiedím s odli‰nou charakteristikou. 

Pro podrobnûj‰í anal˘zu závislosti souãinitele 

difúze na koncentraci solí je tfieba 

pouÏít více propracovan˘ch metod pro 

anal˘zu mûfien˘ch profilÛ solí. VyuÏití tûchto 

metod není ãasté; jednou z v˘jimek je 

práce Tumidajskiho [4], kter˘ pro urãení 

difúzního souãinitele pro chloridy pouÏil 

klasickou Boltzmann-Matanovu anal˘zu. 

V této práci je popsán dal‰í krok ve v˘voji 

podrobné anal˘zy kombinovaného transportu 

vody a chloridÛ v betonu. Na základû 

klasického jednorozmûrného experimentu 

nasákání nûkolika druhÛ cementov˘ch 

malt vodn˘m roztokem chloridÛ je 

urãen difúzní souãinitel pro chloridy 

vzávislosti na koncentraci chloridÛ i souãinitel 

vlhkostní vodivosti v závislosti na 

obsahu vody. Z dÛvodu porovnání a ovûfiení 

zji‰tûn˘ch hodnot je vlhkostní vodivost 

urãena také na základû klasického 

mûfiení nasákavosti destilovanou vodou. 

U RâENÍ DIFÚZNÍCH SOUâINITELÒ 

JestliÏe pfiedpokládáme transport solí 

pouze pomocí difúze, v˘poãet difúzních 

koeficientÛ v závislosti na koncentraci solí 

z namûfien˘ch profilÛ solí mÛÏe b˘t proveden 

pomocí obdobn˘ch inverzních 

metod jako pfii urãení souãinitele vlhkostní 

vodivosti v závislosti na obsahu vody 

nebo pfii urãení souãinitele tepelné vodivosti 

v závislosti na teplotû. 

Na základû pfiedchozích zku‰eností 

s fie‰ením inverzních úloh difúze vody 

a vedení tepla [4] je v práci pro urãení 

závislosti D(C) pouÏita metoda Matanova 

[5], [6], která je v souãasné praxi nejroz‰í- 


fienûj‰í pro inverzní anal˘zu vlhkostních 

profilÛ, a metoda dvojné integrace [6], 

[7], která se v pfiedchozích pracích ukázala 

jako velmi spolehlivá. Metoda dvojné 

integrace, navrÏená Drchalovou a âern˘m 

[6], patfií mezi vícekfiivkové metody na 

rozdíl od Matanovy metody, která je zalo- 

Ïena na anal˘ze jedné kfiivky. 

P OPIS Mù¤EN¯CH VZORKÒ 

A MATERIÁLÒ 

Pro mûfiení byly pouÏity vzorky cementové 

malty. SloÏení smûsi cementové malty 

bylo následující: portlandsk˘ cement – 

450 g, pro rÛzné skupiny vzorkÛ byly pou- 

Ïity tfii typy cementu; CEM I 42,5 R a CEM 

I52,5 R (Lafarge Cement, a. s.), CEM 

I 42,5 R (Cementárny a vápenky Prachovice, 

a. s.), zku‰ební kfiemenn˘ písek 

se souvislou zrnitostí I, II, III (zbytky na 

sítech 1,6 mm 2 %, na 1 mm 35 %, na 

0,5 mm 66 %, na 0,16 mm 85 %, na 

0,08 mm 99,3 %) – 1350 g, voda – 

225 g. Smûs byla dána do forem a zhutnûna. 

Po 24 hodinách byly vzorky vyjmuty 

z forem a uloÏeny do prostfiedí se 

100% relativní vlhkostí po dobu 27 dní. 

Poté byly vzorky vysu‰eny ponecháním 

volnû v laboratofii (relativní vlhkost 45 %, 

teplota mezi 20 ±2 °C) tak dlouho, aÏ se 

obsah vlhkosti ustálil na konstantní hodnotû. 

Následnû byly podélné stûny zku- 

‰ebních tûles vodotûsnû a parotûsnû izolovány 

nátûrem expoxidov˘m lakem. 

E XPERIMENTÁLNÍ V¯SLEDKY 

A DISKUSE 

Uspofiádání experimentÛ bylo stejné jako 

u bûÏn˘ch sorpãních experimentÛ. Vzorky 

byly vystaveny svou ãelní plochou 40 

x 40 mm pÛsobení roztoku NaCl s koncentrací 

18,195 g Cl – v jednom litru roztoku. 

Experiment probíhal ve tfiech ãasov˘ch 

intervalech, 1 hod., 24 hod. a 7 dní, 

pro tfii rÛzné skupiny vzorkÛ. Po tomto 

ãase byly vzorky rozfiezány na osm kusÛ 

a byl stanoven obsah vody a koncentrace 

chloridÛ. Obsah vody byl urãen gravimetrickou 

metodou váÏením vlhk˘ch a such˘ch 

vzorkÛ. Pro stanovení koncentrace 

chloridÛ byly rozfiezané vzorky rozemlety 

s pouÏitím vibraãního ml˘nu na zrna 

men‰í neÏ 0,063 mm. Poté bylo 10 g 

rozemletého vzorku louÏeno ve 180 ml 

destilované vody o teplotû 80 °C. Obsah 

chloridÛ ve v˘luhu byl stanoven titrací roztokem 

dusiãnanu rtuÈnatého za pouÏití 

nitroprusidu sodného jako indikátoru. 

Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazeny typic- 

Obr. 1 Profily koncentrací 

chloridÛ – CEM I 42,5 

RLafarge Cement, a. s. 

Fig. 1 Profiles of chloride 

concentrations – CEM I 

42.5 R Lafarge 

Cement, a. s. 

Obr. 2 Vlhkostní profily – CEM 

I 42,5 R Lafarge 

Cement, a. s. 

Fig. 2 Moisture profiles 

– CEM I 42.5 R 


Obr. 3 Profily koncentrace 

chloridÛ, koncentrace 

uvedena v g Cl - ve 

100 gvody v pórech – 

CEM I 42,5 R Lafarge 

Cement, a. s. 

Fig. 3 Profiles of chloride 

concentrations; 

concentration given in 

g of Cl in 100 g of water 

inpores - CEM I 42.5 R 


ké namûfiené profily koncentrace solí 

a vlhkosti. Namûfiené profily dal‰ích typÛ 

cementov˘ch malt jsou obdobné. Na 

základû namûfien˘ch v˘sledkÛ lze konstatovat, 

Ïe voda proniká do vzorku mnohem 

rychleji neÏ chloridy. JiÏ po 24 hodinách 

pronikání roztoku do vzorku mÛÏeme 

pozorovat, Ïe namûfiené koncentrace 

chloridÛ v blízkosti povrchu vzorkÛ byly 

podstatnû vy‰‰í neÏ koncentrace v pronikajícím 

roztoku, coÏ je zobrazeno na 

obr. 3, kde jsou uvedeny koncentrace 

chloridÛ v g Cl – na 100 g vody obsaÏené 

v pórech. Domníváme se tedy, Ïe ãást 

chloridov˘ch iontÛ je patrnû vázána na 

stûny pórÛ cementové matrice. 

Ze zji‰tûn˘ch prÛbûhÛ difúzních souãinitelÛ 

pro soli (obr. 4a, b) a vlhkostních vodivostí 

(obr. 5a, b) spoãítan˘ch Matanovou 

metodou a metodou dvojné integrace 

je patrné, Ïe vliv pouÏitého cementu 

na transportní koeficienty je relativnû 

mal˘ v rozsahu nízk˘ch a stfiedních 

vlhkostí, zatímco v oblastech s vysokou 

vlhkostí je tento vliv ponûkud vy‰‰í. 

Obrázky 6 a 7 ukazují podstatné rozdíly 

v difúzních a vlhkostních souãinitelích 



0,00 

0 0,02 0,04 0,06 0,08 

Vzdálenost [m) 

0,1 0,12 0,14 0,16 

spoãítan˘ch pouÏit˘mi metodami (viz. 

v˘‰e). Nejvy‰‰í hodnoty obou poãítan˘ch 

parametrÛ byly získány pouÏitím Matanovy 

metody pro kfiivky korespondující 24 

hodinám pronikání roztoku, nejniÏ‰í hodnoty 

byly získány také s pouÏitím Matanovy 

metody pro ãas pronikání 168 hodin. 

V˘sledky získané metodou dvojné 

integrace leÏí mezi tûmito hodnotami. Ze 

zji‰tûn˘ch hodnot je patrná ãasová závislost 

difúzního koeficientu solí i souãinitele 

vlhkostní vodivosti. Tento efekt byl pozorován 

u v‰ech pouÏit˘ch typÛ cementu. 

Pro objasnûní dÛvodu zji‰tûn˘ch rozdílÛ 

urãen˘ch vlhkostních vodivostí a souãinitelÛ 

difúze pro soli byl proveden je‰tû pfiídavn˘ 

test nasákavosti destilovanou 

vodou, a to za stejn˘ch podmínek a se 

stejn˘mi typy cementové malty. V˘sledky 

tohoto experimentu jsou zobrazeny na 

obr. 8 a 9. Porovnáním namûfien˘ch vlhkostních 

profilÛ v obr. 2 a profilÛ v obr. 8 

je zfiejmé, Ïe transport vody v pfiípadû 

pronikání roztoku chloridÛ do pórového 

systému cementové malty byl v ãase 

24 h rychlej‰í a v ãase 168 h pomalej‰í, 

neÏ v pfiípadû pronikání destilované vody. 


Koncentrace chloridÛ [% kg/kg] 

Hmotnostní vlhkost [% kg/kg] 

Konc. chloridÛ [g/100 g vody v pórech] 

0,30 

0,25 

0,20 

0,15 

0,10 

0,05 

8,00 

7,00 

6,00 

5,00 

4,00 

3,00 

2,00 

1,00 

0,00 

4 

3 

2 

1 

1 hodina 

24 hodin 

7 dní 

1 hodina 

24 hodin 

7 dní 

0 0,02 0,04 0,06 0,08 0,1 0,12 0,14 0,16 

Vzdálenost [m] 

1 hodina 

24 hodin 

7 dní 

0 

0 0,05 

0,1 0,15 

Vzdálenost [m]



Obr. 4a Souãinitel difúze 

chloridÛ spoãítan˘ 

metodou dvojné 

integrace 

Fig. 4a Diffusion coefficient 

of chlorides 

calculated by double 

integration 

Obr. 4b Souãinitel difúze 

chloridÛ spoãítan˘ 

Matanovou metodou, 

kfiivka 168 h 

Fig. 4b Diffusion coefficient 

of chlorides 

calculated by Matan’s 

method, curve 168 h 

Obr. 5a Souãinitel vlhkostní 

vodivosti získan˘ 

metodou dvojné 

integrace 

Fig. 5a Diffusion conductivity 

coefficient calculated 

by double integration 

Obr. 5b Souãinitel vlhkostní 

vodivosti získan˘ 

Matanovou metodou, 

kfiivka 168 h 

Fig. 5b Diffusion conductivity 

coefficient calculated 

by Matan’s method, 

curve 168 h 

Na základû pfiedchozích mûfiení proveden˘ch 

na jin˘ch materiálech lze fiíci, Ïe 

vypoãítané závislosti vlhkostní vodivosti 

v závislosti na obsahu vlhkosti uvedené 

v obr. 9 mají obdobn˘ prÛbûh a neobjevují 

se zde Ïádné systematické diference 

jako v pfiípadû pronikání roztokÛ chloridÛ. 

Na základû uveden˘ch mûfiení mÛÏeme 

formulovat následující hypotézu vysvûtlující 

mechanizmus kombinovaného transportu 

vody a chloridÛ v cementové maltû. 

Chlorid sodn˘ pfiedstavuje klasick˘ pfiíklad 

iontové vazby. Disociuje ve vodû za tvorby 

hydratovan˘ch iontÛ 

Souãinitel difúze chloridÛ [m 2 /s] 


Souãinitel vlhkostní vodivosti [m 2 /s] 


1,00E-08 

8,00E-09 

6,00E-09 

4,00E-09 

2,00E-09 

CEM I 42.5 R Prachovice 

CEM I 42.5 R Lafarge 


0,00E+00 

0,00E+00 5,00E-02 1,00E-01 1,50E-01 2,00E-01 


5,00E-09 

4,00E-09 

3,00E-09 

2,00E-09 

1,00E-09 

0,00E+00 

0,00E+00 5,00E-02 1,00E-01 1,50E-01 2,00E-01 2,50E-01 


4,00E-08 

3,00E-08 

2,00E-08 

1,00E-08 




0,00E+00 

0,00E+00 2,00E+00 4,00E+00 6,00E+00 8,00E+00 1,00E+01 

4,00E-08 

3,00E-08 

2,00E-08 

1,00E-08 








0,00E+00 

0,00E+00 2,00E+00 4,00E+00 6,00E+00 8,00E+00 1,00E+01 


NaCl +H 2O → Na + (aq) + Cl - (aq). (7) 

Podle Paulinga [8] má vazba v NaCl 

55,5 % iontového charakteru. Stûny pórÛ 

v silikátovém materiálu jsou tvofieny slouãeninami, 

které obsahují vazbu Si–O, která 

má rovnûÏ polární charakter se stejn˘m 

procentem iontovosti. Proto adsorpce 

iontÛ, pfiítomn˘ch v pronikajícím roztoku, 

jeÏ je zaloÏena na van der Waalsov˘ch silách, 

je velmi silná. Vazba mezi kyslíkem 

a vodíkem ve vodû má také polární charakter 

a v˘sledkem toho je tvorba vodíkov˘ch 

mÛstkÛ mezi molekulami vody 

a dále van der Waalsovy vazby realizované 

mezi molekulami vody a vazbou Si–O 

na povrchu pórÛ. Tyto vazby jsou ov‰em 

slab‰í neÏ vazby mezi disociovan˘mi ionty 

Na + aCl - , pfiestoÏe je náboj tûchto iontÛ 

ãásteãnû sníÏen obklopujícími molekulami 

polární vody. V dÛsledku silné adsorpce 

na stûnách pórÛ je ãást iontÛ znehybnûna 

a nemÛÏe se zúãastnit transportního 

procesu v roztoku. Tento jev by mohl 

b˘t popsán modely, vyuÏívajícími vazebné 

izotermy jako parametr ukládání iontÛ pfii 

transportu solí, viz [4]. Experimenty pouÏité 

jako podklad pro ãlánek ov‰em nezahrnovaly 

mûfiení vazebn˘ch izoterem, tak- 

Ïe není moÏno dûlat dal‰í závûry v tomto 

smûru. 

Dále je tfieba poznamenat, Ïe molekuly 

vody nemohou b˘t v pfiítomnosti disociovan˘ch 

iontÛ adsorbovány na stûnách 

pórÛ v takové mífie jako za bûÏného stavu, 

kdy nejsou pfiítomny ionty chloridÛ, proto- 

Ïe ãást potenciálních van der Waalsov˘ch 

vazeb je právû pfiítomností iontÛ chloridÛ 

blokována. Z toho dÛvodu jsou molekuly 

vody transportovány kapilárními silami 

rychleji a ve vût‰í mífie neÏ obvykle a transportní 

koeficienty jsou vy‰‰í. Tento efekt 

vede po urãité dobû k ãásteãnému oddûlení 

molekul vody a iontÛ chloridÛ v roztoku, 

dochází k zfiedûní roztoku v místû 

postupující fronty a molekuly vody v této 

oblasti mohou b˘t adsorbovány na stûnách 

pórÛ mnohem snadnûji, stejnû jako 

v pfiípadû, kdy v roztoku nejsou chloridy 

disociovány. Tím dochází ke sníÏení transportních 

koeficientÛ oproti poãáteãní fázi 

a vy‰‰í viskozita roztoku chloridÛ v porovnání 

s destilovanou vodu hraje v˘znamnou 

roli pro rychlost transportu. Souãinitel 

difúze solí klesá, protoÏe mnoÏství iontÛ 

vázan˘ch na stûny pórÛ uÏ není tak vysoké, 

a zaãíná pfievládat transport iontÛ 

vroztoku. Toto tvrzení mÛÏe b˘t podpofieno 

i skuteãností, Ïe difúzní koeficienty 

chloridÛ (viz. obr. 4) urãené pro ãas pronikání 

roztoku 168 hodin jsou pro vy‰‰í 

koncentrace blízké hodnotám difúzního 

koeficientu NaCl ve vodû (1,67 x 10 –9 

m 2 /s – viz. [9]). 

Z ÁVùR 

Teoretické a experimentální studie zab˘vající 

se kombinovan˘m transportem vody 

a solí patfií k aktuálním tématÛm pfii 

popisu transportních jevÛ v materiálech 

na bázi cementu. V ãlánku jsme se pokusili 

popsat problém mechanizmu souãasného 

pfienosu vody a chloridÛ v ce- 


mentové maltû s pouÏitím jednoduch˘ch 

experimentÛ a jednoduch˘ch vyhodnocovacích 

metod zaloÏen˘ch na difúzním 

modelu transportu vody a solí. Aãkoli tento 

typ modelu není jedin˘m, kter˘ mÛÏe 

b˘t pouÏit pro modelování transportu 

vody v materiálech na bázi cementu, jeho 

jednoduchost ho ãiní vhodn˘m pro anal˘zu 

základních jevÛ, které potom mohou 

b˘t v komplexnûj‰ích modelech uvedeny 

do souvislostí. 

Anal˘za provedená v této práci ukázala, 

Ïe popis transportu chloridÛ v materiálech 

na bázi cementu musí b˘t vÏdy proveden 

v kombinaci s transportem vody. Experimenty 

také potvrdily, Ïe aplikace vazebné 

izotermy iontÛ v matematick˘ch modelech 

transportu vody a solí je nezbyt- 

Literatura 

[1] Carslaw H. S., Jaeger J. C.: 

Conduction of Heat in Solids, Oxford 

– Clarendom Press, 1959 

[2] Tuuti K.: Corosion of Steel in 

Concrete, Swedish Cement and 

Concrete Research Institute, 

Stockholm, 1982 

[3] Costa A., Appleton J.: Chloride penetration 

into concrete in marine environment 

– Part II: Prediction of long 

term chloride penetration. Mat. and 

Struct., vol. 32, pp. 354-359, 1999 

[4] âern˘ R., Rovnaníková P.: Transport 

Processes in Concrete, London, 

2002 

[5] Matano C.: On the relation between 

the diffusion coefficient and concentration 

of solid metals. Jap. J. Phys., 

vol. 8, pp. 109-115, 1933 

[6] Drchalová J., âern˘ R.: Non steadystate 

methods for determining the 

moisture diffusivity of porous materials. 

Int. Comm. In Heat and Mass 

Transfer, 25, pp. 109-116, 1998 

[7] âern˘ R., Toman J.: Determination of 

temperature and moisture dependent 

of thermal conductivity by solving 

the inverse problem of heat 

conduction. Proc. of Inter. Symp. of 

Moisture Problems in Building Walls, 

Univ. of Porto, pp. 299-308, 1995 

[8] Pauling, L.: The Nature of the 

Chemical Bond. Cornell University 

Press, New York 1960 

[9] Johanesson, B. F.: Diffusion of a mixture 

of cations and anions dissolved 

in water. Cement and Concrete research, 

Vol. 29, pp. 1261-1270, 1999 

Obr. 6 Porovnání souãinitele 

difúze chloridÛ 

spoãítaného rÛzn˘mi 

metodami – CEM I 42,5 

RLafarge Cement, a.s. 

Fig. 6 Comparison of diffusion 

coefficient of chlorides 

calculated by various 

methods – CEM I 42.5 R 


Obr. 7 Porovnání souãinitele 

vlhkostní vodivosti 

spoãítaného rÛzn˘mi 

metodami – CEM I 42,5 

RLafarge Cement, a.s. 

Fig. 7 Comparison of moisture 

conductivity coefficient 

calculated by various 

methods – CEM I 42.5 R 


Obr. 8 Kfiivky nasákavosti pro 

destilovanou vodu 

Fig. 8 Absorption curves for 

distilled water 

Obr. 9 Souãinitel vlhkostní 

vodivosti pro 

destilovanou vodu 

Fig. 9 Moisture conductivity 

coefficient for distilled 

water 

nou podmínkou pro reáln˘ popis procesÛ 

probíhajících v pórovit˘ch materiálech. 

Zanedbání vlivu transportu vody v pórovit˘ch 

materiálech a adsorpce iontÛ chloridÛ 

na stûnách pórÛ, které je bûÏné v jednoduch˘ch 

difúzních metodách pouÏívajících 

pouze difúzní souãinitel pro chloridy, 

mÛÏe vést k nejednoznaãn˘m v˘sledkÛm 

pfii inverzní anal˘ze koncentraãních profilÛ 

chloridÛ, a následnû k odch˘lení od reality. 

PouÏití takto zjednodu‰en˘ch modelÛ 

by mûlo b˘t omezeno pouze na úãely 

porovnání a vÏdy by mûlo b˘t bráno 

v úvahu, Ïe pfii jejich aplikaci dochází k zanedbání 

nûkter˘ch velmi dÛleÏit˘ch faktorÛ. 



0,00E+00 

0,00E+00 2,00E+00 4,00E+00 6,00E+00 8,00E+00 1,00E+01 


Tento ãlánek vznikl na základû podpory 

grantu GA âR 103/00/0607 a projektu 

M·MT MSM: 210000004. 

Doc. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. 

Ústav chemie, Stavební fakulta VUT v Brnû 

ÎiÏkova 17, 662 37 Brno 

tel.: 541 147 633, fax: 541 147 667 

e-mail: rovnanikova.p@fce.vutbr.cz 

Ing. Zby‰ek Pavlík, Prof. Ing. Robert âern˘, DrSc. 

Katedra stavební mechaniky, FSv âVUT v Praze, 

Thákurova 7, 166 29 Praha 6 

tel.: 224 354 429 

e-mail: cernyr@fsv.cvut.cz 






1,00E-08 

8,00E-09 

6,00E-09 

4,00E-09 

2,00E-09 

0,00E+00 

0,00E+00 5,00E-02 1,00E-01 1,50E-01 2,00E-01 2,50E-01 


5,00E-08 

4,00E-08 

3,00E-08 

2,00E-08 

1,00E-08 

0,00E+00 

0,00E+00 2,00E+00 4,00E+00 6,00E+00 8,00E+00 1,00E+01 

8,00 

6,00 

4,00 

2,00 

0,00 

5,00E-08 

4,00E-08 

3,00E-08 

2,00E-08 

1,00E-08 

dvojná integrace 

Matano 24h 

Matano 168h 



Matano 24h 

Matano 168h 

1 hodina 

24 hodin 

7 dní 

0 0,02 0,04 0,06 0,08 0,1 0,12 0,14 0,16 

Vzdálenost [m] 


Matano 24h 

Matano 168h

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Ú S P ù C H â E S K É H O B E T O N U 

N A F I B K O N G R E S U V Ó S A C E 

Ve dnech 14. aÏ 18. fiíjna 2002 se 

v japonské Ósace konal první kongres 

fib (Fédération Internationale 

du Béton/Mezinárodní federace 

pro konstrukãní beton) pod 

názvem „Concrete Structures in 

the 21st Century“. Tato nejv˘znamnûj‰í 

svûtová betonáfiská 

organizace vznikla v roce 1998 

spojením b˘val˘ch spoleãností 

CEB a FIP, od které pfievzala tradici 

pofiádání vrcholn˘ch betonáfisk˘ch 

kongresÛ jednou za ãtyfii roky. 

Kongres spoleãnû zorganizovaly 

Japan Concrete Institut (JCI) 

a Japan Prestressed Concrete 

Engineering Association (JPCEA – 

Obr. 1 Budova OICC 

Fig. 1 OICC building 

www.jpcea.or.jp), které sdruÏují 

desítky v˘znamn˘ch japonsk˘ch 

spoleãností a organizací. Akce se 

konala ve zcela novém konferenãním centru (OICC – Osaka 

International Convention Center, www.gco.co.jp), obr. 1, 

www.fib2002.com. 

Kongresu se zúãastnilo 1550 osob, z toho v‰ak pfies 1000 

JaponcÛ, takÏe akce mûla v˘razn˘ domácí ráz. Relativnû niÏ‰í 

úãast ze zahraniãí jde na vrub odlehlosti Japonska a souãasné 

niÏ‰í obchodní atraktivitû Zemû vycházejícího slunce pro investory 

i klienty z Evropy i Severní Ameriky. Na vinû je místní ochranáfiská 

obchodní politika, dlouhodobá deprese japonského hospodáfiství 

a momentální útlum investic a akvizic vyspûlej‰í ãásti 

Evropy. Zatímco úãast odborníkÛ z tradiãních betonáfisk˘ch velmocí 

(Nûmecko, Francie, USA) byla tedy nezvykle nízká, „federální“ 

souãet úãastníkÛ z âR (24 osob) a SR (20) pfiedstavoval 

nejpoãetnûj‰í zahraniãní delegaci vÛbec! I pfii odeãtení kouzla 

kongresové turistiky to ohodnotili s uznáním jak pofiadatelé, tak 

fiada v˘znamn˘ch betonáfisk˘ch osobností. 

âeskou republiku v‰ak bylo na kongresu vidût i z podstatnûj‰ích 

dÛvodÛ: Tunely metra trasy C pod Vltavou (hlavní autor Doc. J. L. 

Obr. 2 J. L. Vítek a ostatní ocenûní autofii 

Fig. 2 By fib awarded J. L. Vítek and other winners 

Vítek, Metrostav, obr. 2 a 3) získaly titul fib „vynikající konstrukce“ 

vkategorii InÏen˘rské stavby, coÏ je zcela mimofiádn˘ úspûch, 

teprve (lépe fieãeno „uÏ“) druh˘ v historii FIP (fib) - po Lávce pfies 

·v˘carskou zátoku na Vranovû Prof. Stráského, vyhodnocenou 

v roce 1994. âeská republika se na kongresu dále prezentovala 

jako jedna z mála zemí i hodnotnou Národní zprávou a aktivní 

úãastí sv˘ch ãlenÛ na paralelnû probíhajících jednáních jednotliv˘ch 

komisí fib. Komise 9 „VyztuÏování a pfiepínací systémy“ 

navíc uspofiádala spoleãn˘ workshop s ãleny PC Committee of 

Japan Society of Civil Engineers (JSCE) s názvem Injektování 

kabelov˘ch kanálkÛ. 

Odbornému programu kongresu pfiedcházelo 13. a 14. fiíjna 

2002 jednání fiídícího v˘boru a valné shromáÏdûní národních 

zástupcÛ www.fib.epfl.ch, které zvolilo za odstupujícího J. Walravena 

(Nizozemsko) na roky 2002 aÏ 2004 nového pfiedsedu 

fib, Australana Jima G. Forbese, a kandidáta na funkci pfiedsedy 

pro dal‰í období, Itala Giuseppe Manciniho. âleny prezídia fib se 

stali M. Fardis (¤ecko), H.-R. Ganz (·v˘carsko), S. Ikeda 

(Japonsko) a H.-U. Litzner (Nûmecko), ãestn˘ ãlen âeské betonáfiské 

spoleãnosti z roku 2001. Kromû pfiípravy dal‰ích konferenãních 

akcí (6. aÏ 9. kvûtna 2003: sympozium v Aténách, 

www.fib2003.gr, 26. aÏ 28. dubna 2004: sympozium 

vAvignonu, www.afgc.asso.fr) a revize ãinnosti a v˘stupÛ 10 

Obr. 3 Tunely metra pod Vltavou 

Fig. 3 Metro tunnels under the Vltava River 


komisí fib byla odborná pozornost 

zamûfiena na tvorbu nového 

Model Codu, jehoÏ první 

ucelen˘ návrh by mûl b˘t 

dostupn˘ na pfií‰tím fib kongresu, 

v roce 2006 v Neapoli. 

Tento nov˘ Model Code bude 

mít co do rozsahu podstatnû 

subtilnûj‰í podobu, neÏ stávající 

Model Code 90, a mûl by b˘t 

i co do obsahu odlehãen˘ a pfiístupnûj‰í. 

Do jeho tvorby budou 

promítnuty nejnovûj‰í materiálové 

a technologické poznatky 

posledních 10 let. 

Vlastní odborn˘ program kongresu 

pfiinesl tak velké mnoÏství pfiedná‰ek, Ïe bylo velmi obtíÏné 

vytipovat si pfiedem, ãeho nejzajímavûj‰ího se zúãastnit. 

VÓsace bûÏely pfiedná‰ky v deseti (!) sálech souãasnû a jejich 

nûkdy nevyrovnaná úroveÀ byla je‰tû umocnûna velkou poãetní 

pfievahou domácích autorÛ. V hlavním sále probûhly vyzvané 

pfiedná‰ky betonáfisk˘ch celebrit, z nichÏ zaujal hlavnû Charles W. 

Dolan (USA) s tématem The Success and Failure of Technology 

in Society, a pozornû sledovan˘ nov˘ prezident fib J.G. Forbes 

(Concrete in the Protection of Mankind). Tradiãnû vysokou úãast 

mûl pfiehled v˘sledkÛ jednotliv˘ch fib komisí, pfiedná‰en˘ jejich 

pfiedsedy, a pfiehled nov˘ch projektÛ a realizovan˘ch betonov˘ch 

konstrukcí v jednotliv˘ch zemích v sekci National Reports pfiedná‰en˘ 

zpravidla ‰éfy národních delegací (17 zemí, tentokrát bez 

Nûmecka a U.K.). V kostce se dá fiíci, Ïe ústfiedními tématy kongresu 

byly nové silikátové materiály - jejich zkou‰ení, zpracování 

a pouÏití, a dále v˘voj v navrhování betonov˘ch konstrukcí – 

nové materiálové a v˘poãetní modely, úzce spjaté s rychl˘m 

v˘vojem moÏností v˘poãetní techniky. Pro Japonsko a fiadu dal- 

‰ích zemí má v˘jimeãn˘ v˘znam téma betonu v seizmick˘ch 

oblastech a téma betonov˘ch konstrukcí v mofiském prostfiedí, 

kter˘m byly vûnovány vícedenní samostatné sekce. V‰emi ãtyfimi 

dny kongresu procházela sekce Velké projekty a nové, podnûtné 

konstrukce, která byla – navzdory v‰udypfiítomné pfievaze pfiíspûvkÛ 

z Japonska – atraktivním kaleidoskopem toho nejzajímavûj‰ího, 

co bylo ve svûtû z betonu od roku 1998 postaveno. Za 

âeskou delegaci vystoupilo na kongresu 6 odborníkÛ, 2 dal‰í 

pfiedná‰ky byly z kategorie prestiÏních, vyzvan˘ch (Dr. V. âervenka, 

Prof. J. Strásk˘). Kromû toho bylo 5 na‰ich odborníkÛ 

KONSTRUKâNÍ BETON V âESKÉ REPUBLICE 1998–2001 / STRUCTURAL CONCRETE IN THE CZECH REPUBLIC 1998–2001 

NATIONAL REPORT OF THE CZECH REPUBLIC 

NÁRODNÍ ZPRÁVA âESKÉ REPUBLIKY 

STRUCTURAL CONCRETE 

IN THE CZECH REPUBLIC 

1998–2001 

KONSTRUKâNÍ BETON 

V âESKÉ REPUBLICE 

1998–2001 

I. fib CONGRESS 

ÓSAKA, 2002 

I. fib KONGRES 

ÓSAKA, 2002 

POZVÁNKA 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI 

www.cbz.cz 

Féderation international du béton 

www.fib.epfl.ch 

Kolokvium 

POZNATKY Z 1. fib KONGRESU 

ÓSAKA 2002 

11. února 2003 

Praha, Masarykova kolej âVUT 

Obr. 4 Most Akashi Kaikyo: 

rozpûtí 1991 m 

Fig. 4 Akashi Kaikyo 

Bridge: central 

span 1991 m 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

(Prof. R. Drochytka, Prof. V. Kfiístek, Prof. J. Strásk˘, Doc. J. L. Vítek 

a Dr. V. âervenka) poctûni pfiedsedáním sekcí. 

Kongres doprovázela tradiãní v˘stava. Drtivou pfievahu mezi 76 

v˘stavními stánky mûly ov‰em japonské firmy a instituce. Úãast 

ze zahraniãí byla minimální, o to více tû‰í pfiítomnost a úspûch 

firmy âervenka Consulting, která si svoji pozici vydobyla i na 

mimofiádnû nároãném v˘chodoasijském trhu. Pût pÛldenních 

odborn˘ch exkurzí smûfiovalo na stavby dálniãních mostÛ (Ritto 

Bridge, mosty na Hanshin Expressway, www.hepc.go.jp, 

a samozfiejmû rekordní Akashi Kaikyo, www.hsba.go.jp – 

obr. 4), na stavbu tunelu Shin-Kobe a na nové vefiejné budovy 

vÓsace. 

Cel˘ kongres provázelo pfiekrásné poãasí a pfiísloveãná zdvofiilost 

a ochota japonsk˘ch hostitelÛ. Ósaka, která uÏ dlouho tvofií 

s pfiístavem Kóbe, historick˘mi mûsty Kjótem a Narou, a dal‰ími 

cca 20 velk˘mi mûsty jednu jedinou totálnû prourbanizovanou 

aglomeraci, je navíc mimofiádnû atraktivním prostfiedím a nevyãerpateln˘m 

zdrojem záÏitkÛ a inspirace nejen pro odborníky 

propadlé betonu, ale i pro milovníky architektury, umûní a v‰echny 

ty, ktefií se chtûjí alespoÀ dotknout duchovního svûta tradiãního 

i souãasného Japonska (www.tourism.city.osaka.jp, 

www.spcom.co.jp) v mnohém tak odli‰ného od na‰í evropské 

civilizace. 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS) pfiipravuje na 

11. února 2003 tradiãní kolokvium, které sérií 20 pfiedná‰ek 

pfiím˘ch úãastníkÛ kongresu zprostfiedkuje ‰iroké technické vefiejnosti 

to nejdÛleÏitûj‰í, co v programu kongresu v Ósace zaznûlo 

www.cbz.cz. Program kolokvia bude ãlenûn tematicky do ucelen˘ch 

kapitol, které pÛjdou do jisté míry napfiíã tématy jednotliv˘ch 

sekcí na kongresu. Do ãasopisu BETON TKS bude pro 

cel˘ rok 2003 zafiazena rubrika Kongres fib v Ósace, která pfiinese 

ty nejpodnûtnûj‰í novinky s co nejvût‰ím mnoÏstvím obrazového 

materiálu. 

Vlastimil ·rÛma 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

M O D E R N Í J A P O N S K Á B E T O N O V Á A R C H I T E K T U R A 

O â I M A I N G. P. â Í Î K A 

Obr. 2 Osaka Pool – konstrukce z prefabrikovan˘ch 

dodateãnû spínan˘ch dílcÛ pro halu s vnitfiním 

prÛmûrem 88 m krytou zdvojenou lanovou 

membránou nad prÛmûrem 65 m, hala v létû 

slouÏí jako plaveck˘ areál, v zimû jako kluzi‰tû, 

v uÏívání od roku 1997: a) interiér haly, 

b) celkov˘ pohled 

a) 

b) 

a) 

Obr. 1 Suntory Museum v Osace s uplatnûním betonové konstrukce 

v exteriéru i interiéru: a) celkov˘ pohled, b) vstupní hala 


a) 

b) 

b) 

Obr. 3 Muzeum umûní v Ehime, krabicové útvary 21,6 x 18 x 6 m 

uloÏené ve v˘‰i 7 m na trojici podpÛrn˘ch sloupÛ jsou montované 

z prefabrikovan˘ch dodateãnû spínan˘ch dílcÛ, uvolnûn˘ prostor 

pfiízemí nenásilnû navazuje na okolí budovy, v˘stavba 

od prosince 1996 do záfií 1998: a) celkov˘ pohled, b) interiér

Obr. 4 Osaka International Convention 

Center, dokonãeno v dubnu 2000. 

Místo konání kongresu fib 2002 

Obr. 6 Seto-Ohashi Bridges Memorial Hall, 

betonová konstrukce s expresivním 

v˘razem exteriéru i interiéru: 

a) pohled na ãást budovy, 

b), c) schodi‰tû 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 5 Ikeda Hesooko Ohashi Bridge, 

pûtipolov˘ spojit˘ Ïelezobetonov˘ 

most délky 705 m s nejdel‰ím 

polem 200 m se ztuÏujícím 

obloukem a soustavou podpÛrn˘ch 

stûn, v˘stavba od prosince 1994 do 

bfiezna 2000 

Obr. 7 Rodinn˘ dÛm v Nafie, monolitické 

provedení s pfiiznanou strukturou 

betonu 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

N A D P I S â L Á N K U 

N A D P I S â L Á N K U 

na filmu 


P ¤ E S T A V B A O B I L N É H O S I L A N A S T U D E N T S K O U 

U B Y T O V N U V O S L U 

C O N V E R S I O N O F A G R A I N S I L O T O S T U D E N T 

A P A R T M E N T S I N O S L O 

P ETR H ÁJEK 

Îelezobetonové silo v Grunerlokka v bezprostfiední 

blízkosti centra hlavního mûsta 

Norska Osla bylo v roce 2001 pfiestavûno 

na 226 mal˘ch studentsk˘ch obytn˘ch 

bunûk. Cílem bylo zachovat vyslouÏilou 

industriální konstrukci prostfiednictvím její 

pfiemûny pro novou funkci. Alternativou 

k tomuto fie‰ení by byla technicky i ekonomicky 

nároãná demolice s obrovsk˘mi 

objemy odpadÛ, vyÏadujících nákladn˘ 

transport z centra mûsta a následnou 

recyklaci. Nová v˘stavba studentské ubytovny 

shodné kapacity by spotfiebovala 

znaãné mnoÏství konstrukãních materiálÛ 

a energie vãetnû dal‰ího znaãného zatíÏení 

centra mûsta dopravou stavebních 

materiálÛ na staveni‰tû. 

PÛvodní objekt sila se skládal z 16 kruhov˘ch 

zásobníkÛ, které byly v rámci pfiestavby 

rozdûleny Ïelezobetonov˘mi stropy 

na 16 nadzemních podlaÏí (obr. 1). 

Okenní, dvefiní a vûtrací otvory byly vyfiezány 

do betonového plá‰tû sila. 

Obvodová konstrukce byla z vnûj‰í strany 

opatfiena kontaktním zateplovacím plá‰tûm 

s povrchovou úpravou modifikovanou 

silikátovou omítkou pfiipomínající 

svojí strukturou i barvou pÛvodní charakter 

betonového povrchu (obr. 2). Pro 

zmûkãení strohého architektonického 

v˘razu industriální budovy byla volena 

barevná zábradlí francouzsk˘ch oken 

Vnitfiní stûny byly opatfieny transparentním 

silikátov˘m nátûrem. Vytápûcí systém 

vyuÏívá recyklace tepla prostfiednictvím 

vzduchotechnického systému. 

Jde o pfiíklad kvalitního koncepãního uva- 

Ïování v úvodních fázích projektu se zahrnutím 

v‰ech tfií základních pilífiÛ udrÏitelné 

v˘stavby, tj. environmentálních aspektÛ 

(omezení produkce odpadÛ, revitalizace, 

energeticky efektivní fie‰ení), ekonomické 

efektivity (konverze pÛvodní Ïelezobetonové 

stavby na ubytovnu byla ekonomicky 

v˘hodnûj‰í neÏ nákladná demolice a v˘stavba 

nového objektu) a kulturnû sociálních 

aspektÛ (zachování industriální 

stavby jako technické památky a zaji‰tûní 

levnûj‰ího sociálnû pfiístupného ubytování 

pro studenty vzhledem k niÏ‰ím nákladÛm 

Obr. 1 Celkov˘ pohled na studentskou 

ubytovnu Grunerlokka 

Fig. 1 General view of the student hall 

of residence Grunerlokka 

na celkovou realizaci). Tento projekt v‰ak 

není prvním svého druhu. Existují jiÏ z dfiívûj‰í 

doby obdobné úspû‰né pfiestavby 

Ïelezobetonov˘ch sil jako napfi. pfiestavba 

sila na bytov˘ dÛm v Kodani, v Dánsku, 

z konce devadesát˘ch let (obr. 3). 

Uvedená pfiestavba Ïelezobetonového 

sila pfiesvûdãiv˘m zpÛsobem potvrzuje 

obecné tvrzení, Ïe nejvût‰ích efektÛ lze 

dosáhnout v poãáteãních fázích projekãního 

procesu, ve stádiu koncepãního 

rozhodování. 

Místo stavby Marselis gate 24, 

Oslo, Norsko 

Architektura HRTB AS Arkitekter 

a konstrukãní návrh 13.3 Landskapsarkitekter 

Investor Studentsamskipnaden i Oslo 

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. 

FSv âVUT v Praze 

Thákurova 7, 166 29 Praha 6 

tel.: 224 354 459, fax: 233 339 987 

e-mail: petr.hajek@fsv.cvut.cz 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 2 Detail zateplené obvodové 

Ïelezobetonové konstrukce sila 

s barevn˘m fie‰ením parapetních 

prvkÛ 

Fig. 2 Detail of the warmed peripheral 

reinforced concrete structure of 

a silo with a colour solution 

of spandrel elements 

Obr. 3 Bytov˘ dÛm Bryghuset v Kodani, 

Dánsko, vznikl˘ pfiestavbou sila 

Fig. 3 Apartment building Bryghuset in 

Copenhagen, Denmark, 

reconstructed from a silo 


A KTUALITY 

TOPICAL SUBJECTS 

D I S K U Z E K â Í S L U 3/2002 

Nav‰tívil jsem za jist˘m úãelem kanceláfi âBS a pfii odchodu jsem 

byl obdarován tfiemi v˘tisky leto‰ního Betonu TKS. Mezitím jsem 

vyslechl postesknutí fieditele Vydavatelství ãasopisu Ing. ·rÛmy, 

Ïe nikdo k ãlánkÛm uvefiejnûn˘m v tomto ãasopisu nediskutuje 

a redakce, vydavatel a autofii tudíÏ nemají odezvu na svoji ãinnost. 

Zavázán darem jsem se rozhodl ãasopisy si pfieãíst a zaujme-li 

mne v nich nûco, tak diskutovat. Zde je v˘sledek vztahující 

se k ãíslu 3/2002. 

V úvodníku ‰éfredaktorka pokládá ãtenáfiÛm etickou otázku se 

kterou si, dle svého vyjádfiení, neví rady a sice, Ïe se vyskytují 

autofii, ktefií jeden identick˘ text uplatÀují v ãasopise Beton i na 

nûkolika dal‰ích konferencích. MÛj názor je, Ïe trochu pomÛÏe 

(dûláme to tak ve Stavebním obzoru), kdyÏ se od autorÛ vyÏádá 

prohlá‰ení, Ïe nabídnut˘ text je pÛvodní a není a nebude uplatnûn 

jinde. Tím se odfiltrují osoby za‰tiÈující se nejapn˘m vysvûtlením, 

Ïe buì nevûdûly, Ïe se neslu‰í prodat jednu vûc dvakrát, 

anebo Ïe si dokonce myslely, Ïe kdyÏ je okruh ãtenáfiÛ jin˘, Ïe je 

Ïádoucí uplatnit se v‰ude, kde ãlánek vezmou. BohuÏel jako 

kaÏdé jednoduché fie‰ení není ani toto zcela úãinné. Je-li totiÏ 

autor sofistikovanûj‰í, zamûní v textu nûkolik vût a na svûtû je 

zcela nov˘ pfiíspûvek, dosud nikde nepublikovan˘. Pak uÏ je 

moÏné pouze autora v ãasopise, kde rozhodujete, jednodu‰e 

bojkotovat. A jinde aÈ si vyvafiené téma publikují. Autorsk˘ zákon 

a soudit se? To opravdu asi není cesta k úspûchu. A proã toto v‰e 

vzniká? Pfiiznejme, Ïe palivo pro motor pohánûjící k opakovanému 

publikování téhoÏ obstarávají ‰koly, grantové agentury atd., 

kde je poãet publikací tím nejsnadnûj‰ím zpÛsobem, jak ocenit 

aktivitu ãi vynaloÏené prostfiedky. Ale dovedete si pfiedstavit hodnocení 

obsahu publikací? Já ne. 

Ing. Brejcha v ãlánku o mostních stavbách vyslovil nezpochybnitelné 

pravdy a se v‰ím lze souhlasit. Ale pfieci jen dvû poznámky. 

V betonáfiském ãasopise se jistû automaticky pí‰e pfiedev‰ím 

o betonov˘ch mostech, ale ne‰kodila by malá vsuvka, Ïe uvedené 

se vztahuje i na mosty z materiálu jiného neÏ je beton 

(tfieba dfievûné). A druhá poznámka: staãí v závûru vyslovené 

pfiání autora k tomu, aby se dnes postavené betonové mosty 

doÏily poÏadovan˘ch 80 aÏ 100 let? O tom se stûÏí nûkdo 

z dne‰ních ãtenáfiÛ tohoto ãlánku bude moci pfiesvûdãit a tak 

alespoÀ betonov˘m mostÛm kolektivnû drÏme palce. 

Z ãlánku Ing. ·eda jsem nebyl moudr˘. V textu ãtu, Ïe komín 

po pfiidání antén nemá pfiedepsanou bezpeãnost proti pfieklopení 

a pevnostnû pravdûpodobnû také nevyhoví, ale na fotografii 

antény na komínû jsou. V závûru ãlánku se pí‰e, co mÛÏe zpÛsobit 

nekvalifikovan˘ postup, ale hloupûj‰í ãtenáfi neví – je prezentován 

právû ten kvalifikovan˘ ãi naopak nekvalifikovan˘ 

postup? Nebo jinak, kdyÏ autor ví, Ïe antény na komín nepatfií, 

fiekl to majiteli? A ten udûlal co? 

âlánek Doc. ¤efiichy je pro mne objevn˘, lomová mechanika 

v betonu! I v oceli je to pofiád je‰tû problém a teì to zavedeme 

v betonu, kter˘ snad ani nelze kvÛli náhodn˘m nehomogenitám 

nûjak konzistentnû popsat. Ov‰em z poslední vûty musí mít Ing. 

·rÛma radost. To by bylo, aby takováto invektiva nepfiinesla nûkolik 

ostr˘ch diskusních pfiíspûvkÛ v‰ech ãesk˘ch autorÛ pí‰ících 

o trhlinách v betonu. 

Tchajwanské zku‰enosti Ing. Paterové se v závûru ãísla pûknû 

ãtou. O ocelov˘ch mostech je zde jedna úderná vûta, ale aspoÀ 

víme, Ïe i na Tchajwanu nûjaké existují. ·koda, Ïe v závûru autorka 

neodolala poku‰ení doporuãit ‰kole, co má uãit (nejen Eurocod! 

boÏe mÛj). Pokud jde o Fakultu stavební âVUT, z toho co 

vím prohla‰uji, Ïe dosud nikdy zde nebylo cílem vychovat inÏen˘ra 

schopného po absolvování ‰koly kontrolovat v˘kresy v˘ztu- 

Ïe na Tchajwanu. Na‰e cíle jsou mnohem a mnohem skromnûj‰í 

a obávám se, Ïe ani ty velmi skromné uÏ co nevidût nebudeme 

plnit. Îe zájem o studium technick˘ch oborÛ je u nynûj- 

‰ích stfiedo‰kolákÛ miziv˘, to se v‰eobecnû ví, ale moÏná pfiekvapí, 

Ïe i vût‰ina zájemcÛ o studium stavební fakulty zde hledá 

obor „kde nejsou v˘poãty“. A na obor KD se proto berou z velké 

ãásti ménû úspû‰ní z jin˘ch oborÛ, kam uÏ se neve‰li. A kaÏd˘ 

rok je to hor‰í. Navíc se v prÛbûhu posledních deseti let vyvinul 

nepfiíjemn˘ paradox, Ïe i kdyÏ se kaÏd˘ rok zv˘‰í poãet pfiijíman˘ch 

(nyní cca 1200), poãet absolventÛ fakulty je stál˘ (okolo 

500) a spí‰e klesá. Ale dost pesimismu, nakonec se vÏdycky 

nûjak˘ následovník Ing. Paterové najde, zásluha ‰koly je na tom 

malá aÏ mizivá. 

Na závûr si Ïádn˘ závûr netroufám uãinit. âtyfiicet let se betonu 

soustavnû nevûnuji a tak je mnoho témat oti‰tûn˘ch v tomto 

ãísle pro mne zcela nebo dosti nesrozumiteln˘ch. Poãet stran 

(pfiíspûvkÛ) v jednom ãísle je ov‰em úctyhodn˘ a svûdãí o siln˘ch 

pozicích betonu v na‰em stavebnictví. Zajímalo by mne 

také, jak vypadá ekonomika ãasopisu, ale to vlastnû ãtenáfiÛm 

tolik na srdci neleÏí. Snad jen potud, Ïe by odhadli, zda se ãasopis 

doÏije aspoÀ deseti ãi více roãníkÛ. Jisté je, Ïe souãasn˘ ãasopis 

je velmi pûkn˘ a lze jej betonáfiÛm jen závidût. 

Autory ãlánkÛ, o kter˘ch jsem si dovolil vyslovit neodborné poznámky, 

prosím o shovívavost a pfieji jim v‰e nejlep‰í. A diskutujte, 

ãtenáfii, tfieba o trhlinách. Nebo o tom, proã tak málo absolventÛ 

fakulty chce strávit Ïivot nad tûmi v˘poãty. 

O Z N Á M E N Í 

Prof. J. Studniãka 

Katedra ocelov˘ch konstrukcí FSv âVUT Praha 

V ãlánku L. âírtka: K bezpeãnému návrhu základov˘ch pásÛ, 

oti‰tûném v pátém ãísle ãasopisu, doplÀujeme, na Ïádost autora, 

seznam literatury o poloÏku: 

[4] Paar M.: Studie v˘poãtu základov˘ch pásÛ, diplomová práce 

1998/9 FAST, VUT v Brnû 

redakce 


POZVÁNKA 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI 

www.cbz.cz 

Féderation international du béton 

www.fib.epfl.ch 

Kolokvium 

POZNATKY Z 1. fib KONGRESU 

ÓSAKA 2002 

11. února 2003 

Praha, Masarykova kolej âVUT 

P¤ÍPRAVN¯ V¯BOR 

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. • Ing. Rudolf Hela, CSc. • Ing. Milan Kaln˘ • Ing. Vlastimil ·rÛma, 

CSc. • Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. 

KONTAKTNÍ SPOJENÍ PRO ZASLÁNÍ P¤IHLÁ·KY A DAL·Í INFORMACE 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS), Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173, 222 316 195, fax: 222 311 261, 

e-mail: kolfib@cbz.cz, cbz@cbz.cz, www.cbz.cz 

K O L O K V I U M 

1 . f i b K O N G R E S , Ó S A K A

A KTUALITY 


S E M I N Á ¤ E, K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA V âR 

1. FIB KONGRES, ÓSAKA 2002 

Kolokvium 

Termín a místo konání: 

11. února 2003, Praha, Masarykova kolej 

Kontakt: âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173, 222 316 195, fax: 222 311 261 


PRÒMYSLOVÉ PODLAHY 2003 

2. konference 

poÏadavky na konstrukci a provozní spolehlivost 

(projektové podklady) 

• materiály a technologie pro souvrství podlah 

• poruchy, opravy, rekonstrukce, sanace 

• kvalitativní podmínky realizace 

•pfiístroje, stroje na pokládku podlah 

Termín a místo konání: 13. února 2003, Fakulta stavební âVUT 

v Praze, Thákurova 7, Praha 6 

kontakt: Ing. Pavel Svoboda, CSc. 

tel.: 224 354 591, 224 354 559, fax: 224 354 592 

e-mail: pavel.svoboda@fsv.cvut.cz 

TECHNOLOGIE, PROVÁDùNÍ A KONTROLA 

BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 

2. konference s mezinárodní úãastí 

Termín a místo konání: 1. a 2. dubna 2003, Praha 

Kontakt: âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173, 222 316 195, fax: 222 311 261 


AED 2002 – ADVANCED ENGINEERING DESIGN 

3. mezinárodní konference 

• aerospace engineering, mechanical engineering, civil engineering 

• technology and information technology in architecture and 

regional planning 

• electrical engineering, computing engineering 

Termín a místo konání: 1. aÏ 4. ãervence 2003 , Praha 

Kontakt: Dr. Jan Novosad, Orgit Ltd., Novotného lávka 5, 

116 68 Praha 1 

tel.: 221 082 248, fax.: 221 082 366 

e-mail: org@aed2003.cz, www.aed2003.cz 

Z AHRANIâNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA 

47. ULMER BETON- UND FERTIGTEIL-TAGE 

Termín a místo konání: 18. aÏ 20. února 2003 , Ulm, Nûmecko 

Kontakt: FBF Betondienst GmbH 

http://www.betonservice.de 

(RE)CLAIMING THE UNFERGROUND SPACE 

ITA World Tunnelling Congress 2003 

• underground space use, underground space construction 

• sustainability of underground space, underground logistic systems 

• rock tunnelling, softground tunnelling, research, development, 

design 

Termín a místo konání: 12. aÏ 17. dubna 2003, Amsterdam, 

Nizozemí 

Kontakt: WTC2003 c/o Congress Secretariat VOR, PO Box 411, 

2800 AK Gouda, The Netherlands 

tel.: +31 182 539 233, fax: +31 182 537 510 

e-mail: info@wtc2003.nl, www.wtc2003.nl 

INFORMATION TECHNOLOGY FOR 

CONSTRUCTION 

Mezinárodní konference CIB W078 

•communication and information environments 

• collaborative engineering and design, distributed and 

integrated environments 

• computer supported collaborative working, Collaborative 

processes and process support 

Termín a místo konání: 23. aÏ 25. dubna 2003 , Waiheke Island, 

Nov˘ Zéland 

Kontakt: Dr. R. Amor University of Auckland – Faculty of 

Architecture, Property Planning and Fine Arts – Building 

Industry Research Unit, Department of Computer Science, 

Private Bag 92019, Auckland, New Zealand 

tel.: +649 3737 599, fax: +649 3737 453 

INTERNATIONAL SYMPOSIUM ON CONCRETE 

ROADS 

9. mezinárodní sympozium 

• design and specifications, life cycle analysis, safety, environment 

•materials for concrete pavement 

• construction, maintenance, in situ repair techniques, cement 

stabilisation, cracking 

Termín a místo konání: 27. aÏ 30. dubna 2003, Istanbul, Turecko 

Kontakt: CEMBUREAU, Rue d’Arlon, 55, B-1040 Brussels, Belgie 

tel.: +322 234 1011, fax: +322 230 4720 

e-mail: secretariat@cembureau.be 

CONCRETE STRUCTURES IN SEISMIC REGIONS 

Sympozium fib 

• advanced seismic design and analysis 

• testing, research 

Termín a místo konání: 6. aÏ 8. kvûtna 2003, Athény, ¤ecko 

Kontakt: Office for International Relations, Technical Chamber of 

Greece, 4 Karagiorgi Servias Str., 105 62 Athenas, Greece 

tel.: +3010 3235 779, fax: +3010 3222 832 

e-mail: inter@central.tee.gr, www.fib2003.gr 

9. INTERNATIONAL CONFERENCE ON 

APPLICATIONS OF STATISTICS AND 

P ROBABILITY IN CIVIL ENGINEERING 

– ICASP9 

• fuzzy analysis 


• human and organizational error 

• lifeline risk assessment 

• quality control and assurance 

• reliability-based optimal design 

• risk analysis, simulation methods, stochastic FE and material 

models 

Termín a místo konání: 6. aÏ 9. ãervence 2003, San Francisco, 

California, USA 

Kontakt: icasp9@icasp9.berkeley.edu, 

http://icasp9.berkeley.edu 

FRPRCS-6 – FIBRE-REINFORCED POLYMER 

(FRP) REINFORCEMENT FOR CONCRETE 

STRUCTURES 

6. mezinárodní symposium 

• new FRP materials, FRP as internal reinft, FRP as external reinft 

•FRP structural shapes, durability and fire resistance 

• durability and fire resistance, behaviour under sustained and 

fatigue loads 

Termín a místo konání: 8. aÏ 10. ãervence 2003, Singapore 

Kontakt: FRPRCS-6 Secretariat, c/o Department of Civil 

Engineering, National University of Singapore, Block E1A, 

#07-03, 1 Engineering Drive 2, Singapore 117576 

tel: +65 874 4512/2260, fax: +65 677 91 635 

e-mail: frprcs6@nus.edu.sg, http://courses.nus.edu.sg/course/cvetankh/internet/frprcs6 

SCC 2003 – SELF-COMPACTING CONCRETE 


• mechanical and material properties, mix design, production 

technology 

• durability, design, application, case studies 

• environment, ergonomics, specifications, code of practice, 

economy 

Termín a místo konání: 17. aÏ 20. srpna 2003 , Reykjavik, Island 

Kontakt: IBRI – SCC 2003, 112 Keldnaholt, Island 

tel.: +354 570 7300, fax.: +354 570 7311 

e-mail: nielsson@rabygg.is, www.ibri.is/scc 

STRUCTURES FOR HIGH-SPEED 

RAILWAY TRANSPORTATION 

Sympozium IABSE 

• bridges, crossings and tunnels for rail transport systems 

• buildings and railway stations 

• structures for railles systems, environmental issues, monitoring 

Termín a místo konání: 27. aÏ 29. srpna 2003, Antwerpy, Belgie 

Kontakt: Symposium Secretariat, IABSE 2003 Symposium, 

Antwerp, ETH Hönggerberg, CH-8093 Zürich, Switzerland 

fax: +41 1633 1241 

e-mail: secretariat@iabse.ethz.ch 

ISEC-02 – INTERNATIONAL STRUCTURAL 

ENGINEERING AND CONSTRUCTION 


• system-based vision for strategic and creative design 

• integration of structural design and construction processe and 

methods 

• identification, optimisation, structural analysis, prefabrication, 

rehabilitation 

A KTUALITY 


Termín a místo konání: 23. aÏ 26. záfií 2003 , ¤ím, Itálie 

Kontakt: Prof. Franco Bontempi, Dept. of Structural and 

Geotechnical Engineering, University of Rome „La Sapienza“, 

Via Eudossiana, 18-00184 Rome, Itálie 

e-mail: franco.bontempi@uniroma1.it, www.isec-02rome.com 

I NTEGRATED LIFETIME ENGINEERING OF 

BUILDINGS AND CIVIL INFRASTRUCTURES 

(ILCDES 2003) 


• ownership, planning and management of investments 

integrated life-cycle design (ILCD) 

• life time management systems (LMS), data, best practices 

Termín a místo konání: 1. aÏ 3. prosince 2003, Kuopio, Finsko 

Kontakt: Association of Finnish Civil Engineers RIL, 

Dagmarinkatu 14, FIN-00100 Helsinki, Finland 

tel.: +3589 6840 7818, fax: +3589 588 3192 

e-mail: kaisa.venalainen@ril.fi 

CONCRETE STRUCTURES: 

THE CHALLENGE OF CREATIVITY 

fib symposium 

• evolution of materials for concrete structures, new 

construction techniques 

• development in modelling and computation techniques, 

information technology 

•industrialization of concrete structures, flexibility, architecture 

Termín a místo konání: 26. aÏ 28. dubna 2004 , Avignon, Francie 

Kontakt: Francoise Raban, AFGC c/o SETRA, 46, avenue 

Aristide Briand – BP 100, F-92225 – Bagneux Cedex – France 

tel.: +33 1 4644 3290, fax.: +33 1 4611 3288 

e-mail: francoise.raban@equipement.gouv.fr 

CIB WORLD BUILDING CONGRESS 

• building processes and techniques, buildings and their 

environments 

• performance-based building, tall buildings and highrise towers 

sustainable construction, indoor air quality and ventilation 

Termín a místo konání: 2. aÏ 7. kvûtna 2004, Toronto, Ontario, 

Kanada 

Kontakt: National Research Council Canada, Institute for 

Research in Construction, 1200 Montreal Road, M-20, Ottawa, 

ON Canada K1A 0R6, 

e-mail: cib2004@nrc.ca, www.cib2004.ca 

CONSEC 04 – CONCRETE UNDER SEVERE 

CONDITIONS – ENVIRONMENT AND LOADING 


• performance of concrete and concrete structures under 

severe environments 

• new design concepts and methods, performance of new and 

spatial concretes 

• repair/strengthening and maintenance 

Termín a místo konání: 20. aÏ 23. ãervna 2004, Seoul, Korea 

Kontakt: Prof. Byung Hwan Oh, DEpt. of Civil Engineering, Seoul 

National University, San 56-1, Shinrim-dong, Kwanak-gu, Seoul, 

151-742, Korea 

tel.: +82 2880 7350, fax.: +82 2887 0349 

e-mail: civilcon@gong.snu.ac.kr, http://conlab.snu.ac.kr 


A KTUALITY 


N U L T ¯ R O â N Í K M E Z I N Á R O D N Í 

KONFERENCE B ETONOVÉ VOZOVKY 2002 

Vzávûru fiíjna se v hotelu Zámek ve Velké Bystfiici u Olomouce 

konal nult˘ roãník mezinárodní konference o betonov˘ch vozovkách. 

Organizátory této pilotní odborné akce v âeské republice 

byly Svaz v˘robcÛ cementu âR a v˘znamné silniãní stavební spoleãnosti, 

Skanska DS, a. s., a Dálniãní stavby Praha, a. s. Cílem 

konference bylo seznámit ‰irokou odbornou vefiejnost s nov˘mi 

trendy a zku‰enostmi pfii v˘stavbû betonov˘ch vozovek v tuzemsku 

a v zahraniãí. 

Program konference byl rozãlenûn do jednotliv˘ch tématick˘ch 

okruhÛ, kter˘mi byly evropské zku‰enosti s v˘stavbou 

betonov˘ch vozovek (na silnicích a dálnicích, na mostech, 

v tunelech a na leti‰tích), nové technologie (napfi. vym˘van˘ 

beton, nové typy konstrukcí betonov˘ch vozovek) 

a aktuální betonáfiská témata (pfiechod na evropské normy, 

alkalicko-kfiemiãitá reakce v betonu). 

V první pfiedná‰ce Dr. Günter Breyer ze Spolkového ministerstva 

pro dopravu, inovaci a technologii, VídeÀ, Rakousko, hovofiil 

o zku‰enostech s v˘stavbou betonov˘ch vozovek na mostech 

avtunelech. Vyjádfiil se i k poznatkÛm vypl˘vajícím z poÏárÛ 

v alpsk˘ch tunelech v posledních letech. Uvedl napfi. od jak˘ch 

délek je nutno pfii odpovídajícím dopravním zatíÏení opût provádût 

betonov˘ kryt, i kdyÏ budou navazující úseky na volné trase 

provádûny v Ïiviãném materiálu. 

Na následující pfiedná‰ce se podíleli Dr. Ing. Walter Fleischer 

a Dipl.-Ing. Rötger Wagner, Walter-Heilit Verkerswegebau GmbH, 

Centrální technika, Mnichov, Nûmecko. Pfiítomné odborníky seznámili 

s nov˘mi zpÛsoby stavby, kter˘mi jsou napfi. siln˘ cementobetonov˘ 

kryt na nestmelené podkladní vrstvû, nebo zpÛsoby 

zhotovování cementobetonového krytu na krátk˘ch mostech. 

Dr. Dipl.-Ing. Johannes Steigenberger z V˘zkumného ústavu 

rakouského cementáfiského svazu ve Vídni, referoval o povrchu 

vozovek z vym˘vaného betonu. Pfii zavádûní této technologie 

byla upfiednostÀována ochrana proti hluku. V souãasnosti nachází 

uplatnûní i z dÛvodu velmi dobr˘ch protismykov˘ch vlastností. 

PouÏitím vût‰ího max. zrna kameniva do betonu, 11 mm, se dosahuje 

vysoká úroveÀ drsnosti, i kdyÏ se nepatrnû zvy‰uje hladina 

valivého hluku vznikající v dÛsledku vût‰í hloubky textury. Toto 

je v‰ak v oblastech ménû citliv˘ch na hluk. 

O správnosti návrhu a míry spolehlivosti konstrukce vozovky 

s cementobetonov˘m krytem (tuhé vozovky) pro celé návrhové 

období a posuzovacích kritériích, kter˘m by vozovka mûla v plné 

mífie vyhovût, informoval prof. ing. Ivan Gschwendt, DrSc., ze 

Stavební fakulty Slovenského uãení technického v Bratislavû. 

Tûmi kritérii jsou ochrana vozovky proti úãinkÛm promrzání, pomûr 

pevnosti a napûtí v tahu ohybem v cementobetonové 

desce od jednorázového zatíÏení a pomûr pevnosti a napûtí 

v tahu ohybem v cementobetonové desce od opakovaného zatí- 

Ïení. 

O stavbû moderních betonov˘ch leti‰tních povrchÛ v Polsku 

informovali Dr hab. inz. Piotr Nita a Dr inz. Adam Po‰wiata 

z Technického institutu Wojsk Lotniczych, War‰ava, Polsko. 

K pfiednostem leti‰tních betonov˘ch povrchÛ patfií pfiedev‰ím 

dobrá únosnost a pfiíznivé rozloÏení zatíÏení v desce vzrÛstající 

s tlou‰Èkou desky. Proto je cementobetonov˘ kryt vhodn˘ 

ivpodmínkách zv˘- 

‰en˘ch provozních 

nárokÛ. 

Cílem pfiíspûvku 

Ing. Jifiího Jare‰e, CSc., o technologii rekonstrukcí cementobetonov˘ch 

krytÛ bylo ukázat nûkteré z krokÛ, jeÏ pfiedcházely zpracování 

projektové dokumentace rekonstrukce cementobetonového 

krytu konkrétní dálniãní vozovky. Jednalo se pfiedev‰ím 

o ekonomické a ãasové porovnání rÛzn˘ch technologií oprav 

(v˘mûna jednotliv˘ch desek a oprava schÛdkÛ na spárách, pfiekrytí 

asfaltov˘mi vrstvami, kompletní rekonstrukce a poloÏení 

nového asfaltového nebo cementobetonového krytu). Na základû 

vyhodnocení v‰ech poznatkÛ byla doporuãena technologie 

souvislé náhrady betonov˘ch desek nov˘m cementobetonov˘m 

krytem se spárami opatfien˘mi trny a kotvami, která je pro investora 

z dlouhodobého hlediska ekonomicky nejv˘hodnûj‰í. 

Ing. Jaroslava ·karková z Dálniãních staveb Praha, a. s, pfiedsedkynû 

Sekce cementobetonov˘ch vozovek âeské silniãní spoleãnosti, 

se vûnovala poruchám zpÛsoben˘m alkalicko-kfiemiãitou 

reakcí. Tyto poruchy mají podobné vnûj‰í znaky jako poruchy 

zapfiíãinûné mrazem, nebo jin˘mi expanzivními reakcemi. Neoddiskutovatelnû 

kladn˘ vliv na vozovku má kvalitní provzdu‰nûní 

betonu. Je-li podezfiení na reaktivnost kameniva s alkáliemi, je 

v praxi nezbytné vysledovat dlouhodobé chování kameniva 

v betonov˘ch konstrukcích in situ. 

Jako v jin˘ch oborech, stejnû tak i v oblasti cementobetonov˘ch 

krytÛ se pfiipravuje pfiechod na evropské normy. Pro oblast cementobetonov˘ch 

krytÛ a zálivkov˘ch hmot byla vytvofiena skupina 

WG 3. Gestorem a zástupcem v technické komisi byla jmenována 

Ing. Marie Birnbaumová z ¤editelství silnic a dálnic âR, 

Závod Brno. Evropské normy navazují na základní EN 206 Beton 

a na ostatní evropské normy, t˘kající se zku‰ebnictví betonu, pfiísad, 

kameniva aj., takÏe práce skupiny WG 3 Cementobetonové 

kryty a zálivkové hmoty je omezena pouze na hmoty, v˘robky 

a procesy, specifické pro betonové vozovky a na jejich popis, 

specifikaci a zkou‰ení. Ing. Birnbaumová apelovala na zástupce 

projekãních kanceláfií, aby velmi pozornû sledovali novû vydané 

technické pfiedpisy a podrobnû je prostudovali. 

Odborn˘ program konference byl zakonãen prohlídkou právû 

probíhající stavby R3509 obchvatu mûsta Olomouce, která bude 

uvedena do provozu v fiíjnu pfií‰tího roku. 

Z bezprostfiedních reakcí delegátÛ a úãastníkÛ bylo jiÏ bûhem 

konference zfiejmé, Ïe byla zaloÏena nová a velmi pfiínosná tradice 

setkávání odborníkÛ v oblasti betonov˘ch vozovek, která se 

jistû projeví i pfii v˘stavbû nov˘ch dálniãních a rychlostních komunikací. 

Iniciátofii setkání – spoleãnosti Skanska DS, a. s., Dálniãní stavby 

Praha, a. s., a Svaz v˘robcÛ cementu v âR – jsou jiÏ nyní pfiesvûdãeni 

o uspofiádání dal‰ího, tedy 1. roãníku mezinárodní konference 

Betonové vozovky. 

Ing. Jan Gemrich 

v˘konn˘ tajemník 

Svaz v˘robcÛ cementu âR 


Pravidelné kaÏdoroãní zasedání Technické komise CEN/TC 51 

„Cement a stavební vápna“ se uskuteãnilo ve dnech 3. a 4. fiíjna 

2002 tentokrát v âeské republice v Praze na pozvání SvazÛ 

v˘robcÛ cementu âR a v˘robcÛ vápna âR, které pfievzaly finanãní 

zabezpeãení celého zasedání. Organizaãnû bylo zasedání 

zaji‰tûno V˘zkumn˘m ústavem maltovin Praha, s. r. o. 

Jednání komise ze zúãastnilo 58 delegátÛ ãlensk˘ch zemí CEN 

i zemí pfiidruÏen˘ch, které se ãleny CEN teprve postupnû stanou. 

Hlavním úkolem plenárního zasedání je posoudit ãinnost jednotliv˘ch 

pracovních skupin technické komise TC 51 pokud jde 

o pfiípravu jednotliv˘ch evropsk˘ch norem a o soulad pfiípravy 

s pracovním plánem. Zasedání posuzuje rovnûÏ prÛbûh normalizaãních 

prací jin˘ch technick˘ch komisí, které tematicky souvisí 

s problematikou cementÛ a vápen, napfiíklad komise pro beton 

ãi komise pro zdivo. Podle v˘voje pfiedpisÛ vznikajících 

v Evropské komisi a CEN zasedání dává rovnûÏ pokyny sv˘m pracovním 

komisím k zaji‰tûní souladu nov˘ch pfiedpisÛ a pfiipravovan˘ch 

evropsk˘ch norem. 

Zasedání vyzdvihlo skuteãnost, Ïe v souãasné dobû jsou jiÏ 

dokonãeny a vydány první dvû harmonizované evropské normy 

v˘robku ve stavebnictví – EN 197-1 pro cementy pro obecné 

pouÏití a EN 459-1 pro stavební vápna, které jsou v âeské republice 

jiÏ vydány v ãeském znûní. K dispozici jsou rovnûÏ související 

evropské normy zku‰ební a normy pro hodnocení shody. 

Úspû‰nû probíhá pfiíprava dal‰ích harmonizovan˘ch evropsk˘ch 

norem v˘robkÛ a pfiíslu‰n˘ch zku‰ebních norem pro 

cementy s nízk˘m hydrataãním teplem, pro cementy pro zdûní, 

cement hlinitanov˘, silniãní hydraulické pojivo, hydraulické stavební 

pojivo a dal‰ích. 

PoÏadavky na zafiazení ãlánkÛ o trvanlivosti v˘robkÛ do norem 

vedly k fie‰ení, podle nûhoÏ se jejich trvanlivost posuzuje pfii 

koneãném pouÏití, tj. napfi. u cementu podle trvanlivosti betonu, 

v nûmÏ je cement pouÏit. Tento smûr vedl Technickou komisi 

TC 51 k orientaci prací do betonáfiského oboru, zejména pokud 

jde o pfiípravu podkladÛ pro evropské normy t˘kající se karbonatace 

betonu, jeho mrazuvzdornosti, vyluhovatelnosti, zvlá‰tû 

pokud jde o styk betonu s pitnou vodou. 

PoÏadavky na Ïivotní prostfiedí si vynutily rovnûÏ orientaci prací 

na problematiku nebezpeãn˘ch látek a v té souvislosti bylo pfii 

zasedání rozhodnuto o zafiazení nov˘ch témat jako je zpracování 

zprávy o enviromentálním pÛsobení cementu, zpracování 

metod pro stanovení ve vodû rozpustného ‰estimocného chrómu, 

sjednocování metod pro mûfiení vyluhovatelnosti a posuzování 

obsahu moÏn˘ch tûkav˘ch látek i radioaktivity. 

Práce technické komise reaguje rovnûÏ na postupnû zpfiesÀované 

poÏadavky notifikovan˘ch orgánÛ zejména pfii posuzování 

shody vlastností v˘robkÛ s technick˘mi poÏadavky harmonizovan˘ch 

evropsk˘m norem v˘robku formulovan˘ch v jejich pfiílohách 

ZA, kdy splnûní tûchto poÏadavkÛ bude umoÏÀovat pfiipojit 

k v˘robku oznaãení CE. V zemích EU je to jiÏ dnes bûÏné, pro 

podmínky âeské republiky budou postupnû legislativní podmínky 

vytvofieny. 

V˘‰e uvedené plánované práce Technické komise CEN/TC 51 

a jejích pracovních skupin jsou rozloÏeny do roku 2003 a jejich 

A KTUALITY 


P L E N Á R N Í Z A S E D Á N Í T E C H N I C K É K O M I S E CEN/TC 51 

„C E M E N T A S T AVE B N Í V Á P N A“ 

v˘sledky budou posouzeny pfií‰tím plenárním zasedáním 

v Budape‰ti v fiíjnu 2003. 

Ing. Jan Gemrich 

v˘konn˘ tajemník Svazu v˘robcÛ cementu âR 


A KTUALITY 


S O U T ù Î E N Í D O Z T R A C E N A 

F EJETON Z PERA Z DE≈KA L U KE·E 

Mrzí mne kaÏdá marná práce, kaÏdé zbyteãnû vynaloÏené úsilí. 

Zúãastnil jsem se porot fiady architektonick˘ch soutûÏí, které pfiinesly 

dobré v˘sledky – tedy kvalitní a profesionálnû zpracované 

návrhy – ale nakonec se nepostavilo nic. DÛvodem bylo ãasto 

‰patné zadání. 

Vrátím-li se o deset let zpátky, snad první velká soutûÏ hned po 

roce 1989 byla vypsána na nov˘ ekumenick˘ areál na Velehradû. 

Tehdy tam byl papeÏ Jan Pavel II., na jehoÏ bohosluÏbu pod 

‰ir˘m nebem pfii‰lo pÛl miliónu vûfiících. Pod dojmem této události 

byla vypsána soutûÏ na fiadu obrovit˘ch církevních areálÛ, 

klá‰terÛ, kostelÛ a kaplí, shromaÏdi‰È a ambitÛ pro fiímsko- i fieckokatolickou 

církev. Byl to gigantick˘ úkol, kter˘ by spolykal miliardy. 

A nakonec se postavil jen pavilónov˘ ústav pro chovance 

zdej‰í léãebny. Ti sice získali krásné nové prostory, ale zato jezuitsk˘ 

klá‰ter zcela osifiel, dnes v nûm Ïije jen nûkolik mnichÛ, ktefií 

mají co dûlat, aby barokní areál udrÏovali v chodu. 

Dal‰í velká soutûÏ byla pfied lety vypsána mûstem Zlín. 

Architekti tu ve dvou kolech navrhovali dostavbu hlavního zlínského 

námûstí. Taky z toho nic nebylo. 

Nedlouho na to vypsalo mûsto Brno kompetici na úpravu 

Námûstí Svobody. A zase nic. A tak bych mohl pokraãovat. 

Nedávno probûhla z iniciativy tehdej‰ího praÏského primátora, 

architekta Jana Kasla, soutûÏ na úpravu Palachova námûstí v centru 

mûsta. ZásluÏná akce! S dne‰ním stavem tohoto cenného prostoru 

nejsme asi nikdo spokojeni. Námûstí vévodí ohavn˘ betonov˘ 

válec vûtrákÛ podzemních garáÏí. Provizornû tu stojí – zády 

k centru námûstí – Antonín Dvofiák, kousek dál tu jsou nevzhledné 

boudy s v˘tahy do garáÏí. Vítûzn˘ projekt dÛstojnû fie‰í cel˘ pro- 

stor. Ale ouha! Teì – po soutûÏi, která stála mûsto a nás daÀové 

poplatníky stovky tisíc a architekty mnoho hodin práce – si najednou 

radní uvûdomili, Ïe zadání bylo vlastnû ‰patné. Místo odborníkÛ 

se navíc chtûjí zeptat PraÏanÛ, jak úkol vyfie‰it. 

Ne, v Ïádném pfiípadû nejsem proti dialogu s obãany. Sám po 

nûm volám uÏ léta. Ostatnû námûstí bude slouÏit jim, resp. nám. 

Ale dûsí mne ten populismus politikÛ – otázky mûli pfiece klást 

pfied vypsáním soutûÏe. Tehdy byl ãas na ankety, diskuze, odborné 

konference, které mohly pfiinést odpovûdi na otázku, zda má 

b˘t v prostoru zeleÀ, má-li tu b˘t ka‰na apod. Pak teprve mûla 

radnice vypracovat zadání. 

Nestalo se. A já tu‰ím, Ïe je tu dal‰í promarnûná pfiíleÏitost. 

Dal‰í kvalitní projekt pÛjde moÏná zase pod stÛl. A za pár let se 

zaãne nanovo. Jen aby se pak nestalo, Ïe uÏ nikdo nebude chtít 

po v‰ech tûch zku‰enostech soutûÏit. 

Ing. arch. Zdenûk Luke‰ 

dûkan Fakulty architektury, TU v Liberci 

Textov˘ pfiepis fejetonu vysílaného na stanici BBC 14. listopadu 

t.r. v pofiadu Dobré ráno uvádíme s laskav˘m svolením autora 

a redakce rádia BBC. Domníváme se, Ïe i mnozí ãtenáfii mají se 

soutûÏením své zku‰enosti, neboÈ dobfie zpracovan˘ soutûÏní 

návrh je vytváfien v t˘mu, kde architektovy návrhy a my‰lenky 

jsou rozvinuty a zpracovány specialisty. 

redakce 

Vysílání BBC v âR na FM: Praha 101,1 – Brno 101,3 – âeské Budûjovice 89,9 – Hradec 

Králové/Pardubice 99,1 – Ostrava 106,3 – PlzeÀ 98,6 – Ústí nad Labem 105,8 – 

Karlovy Vary 94,7 – Jihlava 96,7 – Zlín 93,9 – Liberec 99,2 – Olomouc 105, 

T É M A T A â Í S E L 3. R O â N Í K U P L N O B A R E V N Á I N Z E R C E A PR â L Á N K Y 

âíslo Hlavní téma Uzávûrka rukopisÛ Vyjde 

1/2003 Vodohospodáfiské stavby a beton 

v extrémních podmínkách 

20. 12. 2002 únor 2003 

2/2003 Sanace betonov˘ch konstrukcí 10. 02. 2003 duben 2003 

3/2003 Pozemní stavby 

(sakrální stavby, sportovní stavby) 

10. 04. 2003 ãerven 2003 

4/2003 Mosty a dopravní stavby 10. 06. 2003 srpen 2003 

5/2003 Prefabrikace 10. 08. 2003 fiíjen 2003 

6/2003 Technologie betonu (speciální 

betony a betonové podlahy) 

10. 10. 2003 prosinec 2003 

T E C H N I C K É Ú D A J E 

Filmy 

rastr 175 linek/palec, rozli‰ení 2540, ofset – neãiteln˘ pozitiv (ze strany 

vrstvy), VÏdy pfiidat nátisk. 

Digitální forma 

zlom: QuarkXpress (Apple) pfiibalit pouÏitá písma a obrázky 

obrázky: reÏim CMYK, formát EPS, TIF, min. rozli‰ení 300 b/p, kresby 

bitmapa s rozli‰ením min. 600 b/p, vektory Adobe Illustrátor, loga ve 

vektorech Adobe Illustrátor (Z PC vÏdy v‰echny texty v kfiivkách) 

média: ZIP, CD. VÏdy pfiidat v˘tisk z tiskárny. 

Formát Umístûní Cena 

A4 4. strana obálky 80 000,- 

A4 3. strana obálky 50 000,- 

A4 vnitfiní strana 35 000,- 

1/2 A4 vnitfiní pÛlstrana (na ‰ífiku / na v˘‰ku) 20 000,- 

1/4 A4 vnitfiní ãtvrtstrana (na ‰ífiku / na v˘‰ku) 12 000,- 

1/8 A4 inzerát nebo tisková zpráva 8 000,propagaãní 

ãlánek – za kaÏdou celou stranu 30 000,- 

V‰echny ceny jsou uvedeny bez DPH 22 %, technickou specifikaci pro inzerci 

si vyÏádejte v redakci. 

S N Í Î E N Í C E N O 10 A Î 15 %! 

ZpÛsob placení: inzerce a PR ãlánky jsou placeny na základû faktury 

vystavené po jejich vyti‰tûní v ãasopise. Klient obdrÏí souãasnû s fakturou 

dva v˘tisky ãasopisu, v pfiípadû zájmu lze pfiiobjednat vût‰í mnoÏství. 

Slevy: pfii opakování inzerátu v rámci roãníku . . . . . . . . . . . . . -10 % 

pro ãleny SVC âR, SVB âR, âBS a SSBK . . . . . . . . . . . . -15 % 

Jiné moÏnosti ãi kombinace po dohodû s redakcí. 

Pfii objednání firemní prezentace 

do konce ledna 2003 dal‰í sleva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . -10 % 


P O K Y N Y P R O A U T O R Y 

300 dpi 150 dpi 72 dpi 

VáÏení pfiátelé, 

cílem úsilí redakce je pfiipravovat ãasopis BETON – technologie, konstrukce, 

sanace pro ãtenáfie tak, aby plnil jejich pfiedstavy a oãekávání a ãestnû 

tak obstál v ‰iroké nabídce odborn˘ch ãasopisÛ. 

Usilujeme o to, aby si ãasopis o betonovém stavebnictví udrÏel trvalou 

pfiízeÀ nejen ãtenáfiÛ – profesních pfiíznivcÛ cementu, betonu a betonov˘ch 

konstrukcí, ale i Vás, jeho v˘znamn˘ch spolutvÛrcÛ, autorÛ z fiad 

odborníkÛ. 

Pro usnadnûní na‰í vzájemné spolupráce Vám pfiedkládáme v˘ãet základních 

náleÏitostí, které by Va‰im ãlánkÛm nemûly chybût, abychom udrÏeli 

jednotn˘ ráz v‰ech publikovan˘ch odborn˘ch pfiíspûvkÛ. Souãasnû uvádíme 

zásady pro plynulé pfiedávání pfiíspûvkÛ redakci 

T EXT âLÁNKU 

Textov˘ procesor: MS Word 

- písmo Times New Roman, velikost písma 12 bodÛ 

- v‰echny okraje 25 mm 

- povolené dûlení slov 

- fiádkování jednoduché 

- mezery mezi fiádky (pfied/za odstavcem) 0 b. 

- text zarovnán do blokÛ 

- odsazování zaãátku odstavcÛ o 5 mm. 

Název ãlánku – (ãeská + anglická verze)z prostorov˘ch dÛvodÛ prosíme 

volit co nejv˘stiÏnûj‰í a co nejúspornûj‰í. Název by v Ïádném pfiípadû nemûl 

pfiesahovat 2 (dva) fiádky v jednom jazyce. (velikost písma 14, tuãnû) 

Jména autorÛ – zde uveìte jména autora/Û bez titulÛ (velikost písma 12, 

tuãnû) 

Anotace – (ãeská + anglická verze) tvofií nezbytnou souãást kaÏdého 

ãlánku. Prosíme o maximálnû struãnou charakteristiku Va‰eho hlavního 

zámûru. Anotace by nemûla pfiesáhnout tfii fiádky po cca 60 úhozech. 

Vhodn˘ je rozsah do 30 slov (50 v˘jimeãnû). Anglickou mutaci v pfiípadû 

potfieby zajistí ná‰ pfiekladatel. (velikost písma 12) 

Odborn˘ ãlánek – nejvhodnûj‰í jsou takové pfiíspûvky, které pfii zachování 

Ïádoucí odborné úrovnû osloví ‰ir‰í profesní vefiejnost. Îádáme Vás proto 

o srozumitelnou a souãasnû struãnou formu v˘kladu dané problematiky. 

Optimální délka ãlánku je 3 aÏ 4 strany v ãasopise (v˘jimeãnû 5). (Pro informaci 

uvádíme, Ïe na jednu tiskovou stranu se dvûma ilustraãními obrázky 

lze umístit 1,5 aÏ 1,75 strany rukopisu pfiipraveného v MS Wordu.) 

Popisky k obrázkÛm: kaÏd˘ obrázek, graf, tabulka apod. by mûl b˘t zfietelnû 

oãíslován a popsán (ãesky a anglicky). V textu by pak mûly b˘t zafiazeny 

ãíselné odkazy na grafické informace. Formulace popiskÛ by mûla b˘t struãná 

a v˘stiÏná. Text popiskÛ k obrazovému materiálu, není-li vkomponován 

pfiímo v textu pfiíspûvku, prosíme souhrnnû uvést za textem ãlánku. Pokud 

zasíláte grafické informace redakci v jiné formû neÏ elektronické, Ïádáme 

o jejich zfietelné oznaãení ãíslem (popiskou není nutné) na zadní stranû. 

Tabulky: mûly by b˘t pfiehlednû uspofiádány s poãtem vnitfiních linek 

omezen˘m na nezbytné minimum. Numerické údaje laskavû uvádûjte zaokrouhlené 

na nejnutnûj‰í poãet platn˘ch ãíslic. 

Je vhodnûj‰í nevkládat grafické informace pfiímo do textu ãlánku v editoru 

Word, ale pouze oznaãit jejich pfiibliÏné umístûní v ãlánku ãíseln˘m odkazem. 

Grafické informace za‰lete v jejich pÛvodní podobû. Pokud je v‰ak uÏ 

máte vloÏené ve Wordu, dokáÏeme si s tím (aÏ na v˘jimky) také poradit. 

Vzorce: mûly by b˘t oãíslovány a v textu odkázány ãíslem. 

Jednotky: je tfieba pouÏívat jednotky SI a jejich násobky, v grafech a tabulkách 

uvádût jednotky jednotliv˘ch veliãin v hranat˘ch závorkách. 

Závûr pfiíspûvku: zde uveìte kromû svého celého jména, pfiíjmení a titulÛ 

také kontaktní adresu, telefon, fax, e-mail, pfiípadnû www. 

Z PÒSOB P¤EDÁVÁNÍ PODKLADÒ 

a) text – zpracovan˘ v textovém editoru MS WORD je moÏno zaslat redakci 

e-mailem na adresu: redakce@betontks.cz. 

Pokud budeme mít v redakci problémy s naãtením ãlánku, vyÏádáme 

si od Vás jeho text na disketû spolu s ti‰tûnou podobou. 

Oceníme, pokud v názvu souboru s Va‰ím ãlánkem bude pouÏito 

v˘znaãné slovo z názvu ãi Va‰e jméno. Ve 20 do‰l˘ch souborech 

s názvem clanek.doc nebo beton.doc se ‰patnû orientuje. 

b) obrazov˘ materiál – nejlépe zpracovan˘ a uloÏen˘ v elektronické podobû 

(v JPG, TIF, GIF, CDR, pfiípadnû AI), lze rovnûÏ zaslat e-mailem, na 

disketû, CD ãi ZIPce (po vyjití ãísla ãasopisu Vám bude vrácena). Pokud 

máte fyzicky fotografie dáváme pfiednost profesionálnímu skenování ve 

studiu, pokud je chcete skenovat sami, pouÏijte rozli‰ení 300 dpi, pouze 

v˘jimeãnû 150 dpi (viz ukázky), nekvalitní podklady nemohou b˘t graficky 

zpracovány. V odpovídající kvalitû by mûly b˘t i digitální fotografie. 

Na to je tfieba myslet jiÏ pfii pofiizování fotografie. Fotografie, která má 

b˘t v budoucnosti pouÏita v tisku musí b˘t mnohem kvalitnûj‰í (a tedy 

vût‰í) neÏ fotografie vkládaná do Wordu pro tisk na kanceláfiské tiskárnû, 

ãi pouÏitá na webov˘ch stránkách. 

Vzhledem k tomu, Ïe ãlánky jsou zasílány k lektorování, prosíme Vás 

o jejich dodání redakci nejménû t˘den pfied redakãní uzávûrkou. âlánky 

jsou lektorovány odborn˘mi garanty, pfiíp. ãleny redakãní rady. V pfiípadû 

zamítavého stanoviska lektora si redakce si vyhrazuje právo pfiíspûvek 

nezafiadit. 

Tû‰íme se na Va‰e ãlánky o progresivních aplikacích, trendech a ekonomick˘ch 

aspektech betonového stavebnictví, kter˘mi pfiispûjete ke komplexní 

informovanosti ‰iroké odborné vefiejnosti i celkovému rozvoji tohoto 

stavebního oboru. 

Redakce ãasopisu Beton TKS 

A KTUALITY 


Poznámka: NevyÏádané rukopisy nelze autorÛm vracet. 


F IREMNÍ PREZENTACE 

ADVERTISEMENTS 

M O N T O V A N É R O D I N N É D O M Y 

Z L E H K É H O L I A P O R B E T O N U 

Bydlení je snem mnoh˘ch z nás, ale pfii 

souãasné finanãní situaci normálních rodin 

se ãasto stává ãernou mÛrou. Spoleãnost 

Lias Vintífiov, LSM, k. s., proto pfiichází na trh 

s nov˘m produktem montovan˘ch prefabrikovan˘ch 

rodinn˘ch domÛ pod oznaãením 

„DÛm jedním tahem“. Jedná se 

o projekt, kter˘m chce podpofiit systém 

v˘stavby rodinn˘ch domÛ z Liaporbetonu 

a sv˘m zpÛsobem i trochu rehabilitovat panelovou 

v˘stavbu u nás a zmûnit (ze znám˘ch 

dÛvodÛ) více ãi ménû zkreslené 

povûdomí vefiejnosti o moderní panelové 

v˘stavbû. Produkt DÛm jedním tahem 

obsahuje projekty deseti typov˘ch domÛ, 

které jsou zkonstruovány a technologicky 

pfiipraveny tak, aby byly pfiístupné hlavnû 

mlad˘m rodinám vstupujícím do Ïivota nebo 

pro ty, ktefií nejsou schopni financovat 

(nûkdy aÏ nadmûrnû vysoké) ãástky za 

bydlení. To ov‰em neznamená, Ïe se jedná 

o projekty o nûco ochuzené. Spí‰e naopak, 

tyto domy vyuÏívají ‰piãkovou technologii 

v˘roby a ve spojení s vlastnostmi Liaporu 

(resp. Liaporbetonu) vznikne dÛm s vysok˘mi 

uÏitn˘mi vlastnostmi. 

S PRÁVNÁ VOLBA – L EHK¯ 

KERAMICK¯ BETON Z L IAPORU 

Jak bylo fieãeno v‰echny dílce domÛ (obvodové 

a nosné konstrukce) jsou navrÏeny 

jako velkoplo‰né dílce z lehkého keramického 

betonu – Liaporbetonu, jehoÏ základem 

je lehké keramické kamenivo Liapor ® . 

Toto kamenivo se vyrábí ve formû granulovaného 

materiálu, na bázi expandovaného 

jílu a svou podstatou patfií mezi keramické 

hmoty, které jsou historicky nejstar‰ím 

anejosvûdãenûj‰ím stavebním materiálem. 

Na rozdíl od klasické cihláfiské v˘roby, forma 

granulovaného materiálu umoÏÀuje 

zpracování moderní betonáfiskou technologií. 

Lehk˘ beton s kamenivem Liapor ® pak 

dosahuje znaãn˘ch pfiedností ve srovnání 

s normálním betonem. Vyznaãuje se pfiedev‰ím 

nízkou hmotností (obj. hmotnost 

LB15/1500 je o 800 kg/m 3 niÏ‰í – to znamená 

o 35 % niÏ‰í neÏ u normálního betonu). 

Tento aspekt umoÏÀuje sníÏení transportních 

i montáÏních nákladÛ a v˘robu 

dílcÛ vût‰ích rozmûrÛ. Díky tomu lze rozmûry 

dílcÛ snadno pfiizpÛsobit potfiebnému 

rozmístûní spár v domû. Nezanedbatelnou 

pfiedností je téÏ niÏ‰í tepelná vodivost pfii 

vysoké tepelné jímavosti (sníÏen˘ pfienos 

tepla v rámci interiéru domu, niÏ‰í riziko 

tepeln˘ch mostÛ), vy‰‰í vzduchová neprÛzvuãnost 

vztaÏená na plo‰nou hmotnost, 

teplotní roztaÏnost je niÏ‰í o 20 aÏ 25 %, 

vysoká ohnivzdornost a v neposlední fiadû 

pfiíznivé vlhkostní vlastnosti (pomal˘ transport 

vlhkosti, velmi nízká kapilární vzlínavost) 

a snadnûj‰í opracovatelnost. 

J E DNODUCH¯, RYCHL¯ 

STAVEBNICOV¯ SYSTÉM – V¯HODY 

PREFABRIKACE 

Zvládnout postavit rodinn˘ dÛm klasickou 

technologií v krátkém ãasovém období má 

své technologické hranice, proto vyuÏití prefabrikace 

pfii realizaci hrubé stavby DomÛ 

jedním tahem je velkou v˘hodou. Technologie 

montáÏe prefabrikovan˘ch dílcÛ 

dokáÏe zkrátit dobu v˘stavby klasického 

rodinného domu v krajním pfiípadû aÏ na 

1 t˘den. Tím stavebník u‰etfií nejen ãas, ale 

pfiedev‰ím peníze. Standardní kvalita 

budoucí stavby je zaji‰tûna jiÏ ve v˘robnû, 

pod odborn˘m dozorem a bez vlivu povûtrnosti. 

Prefabrikace také pfiiná‰í celkové sní- 

Ïení pracnosti pfii realizaci hrubé stavby 

a odstranûní nûkter˘ch nároãn˘ch fiemesl- 

n˘ch prací na stavbû (napfi. elektroinstalace 

je pfiedpfiipravena jiÏ z v˘roby a vzhledem 

k dostateãné kvalitû povrchu dílcÛ odpadá 

v˘roba omítek). Díky vyuÏití flexibilního formování 

ve v˘robû lze splnit individuální 

pfiání stavebníka. 

PouÏitím lehkého keramického betonu 

získají obvodové stûny domu v˘raznû vy‰- 

‰ích tepelnû izolaãních vlastností. Po provedení 

finálního zateplovacího fasádního systému 

je dosaÏeno nadstandardních hodnot, 

tepelného odporu R = 2,6 m 2 KW –1 pfii 

celkové tlou‰Èce sendviãové konstrukce 

250 mm. Komplexním fie‰ením získává 

dÛm ve srovnání s klasickou technologií 

(zdûná stavba s tlou‰Èkou obvodové stûny 

400 mm) znaãné zv˘‰ení obytné plochy. 

Pro zajímavost jednoduché srovnání – 

u rodinného domu se zastavûnou plochou 

10 x 10 m dojde k nárÛstu obytné plochy 

o11,2 m 2 . Tato plocha odpovídá velikosti 

jednoho dûtského pokoje, kter˘ získáme 

navíc bez nároku na zvût‰ení domu. 

Motivem tohoto projektu je nabídnout 

jednoduch˘, rychl˘, stavebnicov˘ systém 

svynikajícími vlastnostmi, kter˘ dokáÏe zajistit 

komfort zdravého bydlení pro v‰echny 

generace. Zaujal-li Vás tento projekt, obraÈte 

se bez obav na obchodní oddûlení spoleãnosti 

Lias Vintífiov, LSM, k. s., Jejich pracovníci 

vám rádi a s ochotou zodpoví dal‰í 

dotazy. 

Kontakt: 

Lias Vintífiov, LSM, k. s. 

Vintífiov u Sokolova, PSâ 357 44 

tel.: 352 324 444; fax: 352 324 499 

e-mail: info@liapor.cz, www.liapor.cz, 

www.dumjednimtahem.cz 

www.dumjednimtahem.cz 


na filmu

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

â ESKÁ BETONÁ¤SKÁ SPOLEâNOST âSSI 

S DRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ

b eton p¤i rekonstrukci - Beton TKS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?