PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
Historie oslav vánočního času sahá daleko do minulosti,kdy pohané věřili, že Slunce se každý rok rodí znovu a znovu.Právě noc ze 24. na 25. prosince pokládali za okamžik novéhozrození. Vánoční zvyky mají svůj přirozený původ a datumnarození Krista bylo zvoleno až později, tak aby „pohanské“svátky slunovratu byly překryty. Z původních pohanských zvykůse mnoho nedochovalo, a tak není divu, že jsme bez rozdílupřebrali zvyky a obyčeje křesťanské.Pokud si budete chtít zjistit svou budoucnost,zkuste si na Štědrý den hodit pantoflem, rozkrojit jablíčkonebo pustit lodičku ze skořápky od ořechu.T É M ATradice VánocSymboly, pověry a zvykyredakce BraunovinAdventní věnecUpozorňuje na příchod Vánoc. Zpravidla máčtyři svíčky, které se postupně zapalují jednapo druhé od první neděle adventní. Nejstaršípísemně doložená zpráva o adventním věncipochází z roku 1838 z bohatého přístavníhoměsta Hamburk. Teolog J. H. Wichern tehdynad dveře sirotčince pověsil velký věneca každý den na něj umístil jednu svíčku.Pod věncem stála pokladnička, do kterémohli zbožní lidé házet vánoční milodarypro opuštěné a osiřelé děti.Betlém neboli jesličkyPrvní jesličky postavil v roce 1223 v italskéUmbrii František z Assisi. V poustevně v horskéjeskyni postavil žlab, založil ho krmivema přivedl k němu živého oslíka a vola. U jeslípak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečernímši. V Praze představili veřejnosti první českýbetlém jezuité v roce 1560. Stavění betlémůbývalo nejrozšířenějším vánočním zvykemaž do 19. století, kdy se novým symbolemVánoc stal stromeček.Vánoční stromekChvojí a různé zelené větvičky plnily původněnikoliv ozdobnou, ale ochrannoufunkci. Pastýři je zastrkávali za vrata chlévajako záštitu dobytka před vším zlým. Hospodářizase za trámy v chalupě, aby chránilisvůj dům a rodinu. Zdobení stromků byloještě začátkem 16. století katolickou církvípovažováno za pohanský zvyk a jako takovépronásledováno. Teprve koncem 16. stoletíbyl stromek vzat na milost a stále zelenévětve jehličnanů se staly symbolem věčnéhoživota. Je zajímavé, že první stromky prý lidézavěšovali za špičku od stropu. V Praze seprvní stromeček rozsvítil v roce 1812 ve vileředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha.O třicet let později se již stromky prodávalyzcela běžně a v té době rozvíjející se sklářstvízískalo nové a významné pole působnosti vevýrobě vánočních ozdob.8
T É M AKoledování a koledyTaké koledy navazují na zvyky běžné předvznikem křesťanství. Zpěv koled měl nahraditrituální zpěvy na počest boha Saturna,tzv. Saturnálie. Dobou koledování bylo celéobdobí mezi Štědrým dnem a svátkem Tříkrálů. Nejčastěji se ovšem koledovalo naŠtědrý den, na Štěpána a na Nový rok.Posláním koledníků bylo obejít se zpěvema v průvodu všechny domy a v každémpopřát do nového roku zdar v hospodářstvíi osobním životě.Vánoční cukrovíPůvod každoročního pečení vánočníhocukroví je třeba hledat v dávné pohanskéminulosti a oslavách zimního slunovratu,který byl považován za jednu z nejmocnějšíchnocí roku, kdy je potřeba dům a rodinuchránit před temnými silami. Připravovalyse ochranné pokrmy a obřadní pečivo, kterése zavěšovalo na ovocné stromy v sadu, nadvchodové dveře do stáje a do světnic. Pozdějise „čarodějné“ pečivo proměnilo ve vánočnícukroví pro mlsné jazýčky.JmelíJmelí je jistě jedním z nejtypičtějších symbolůVánoc a není to bylina ledajaká. Promagické účely by se mělo sbírat buď o letnímslunovratu, nebo šestý den po novu. Jmelí jemagickým prostředkem proti uhranutí, bleskua nemocím. Podporuje a posiluje všechnakouzla, uzdravuje, chrání a přivolává krásnésny. O Vánocích se zavěšuje v domě a lidé sepod ním líbají na znamení míru a dobré vůle.Pánové mají pod jmelím políbit dámu, abyv novém roce neuschla. A na jmelí se tradičněnechává poslední bobulka, aby z domu neodešlaláska. Čím více bílých bobulek jmelí má,tím více štěstí na vás v novém roce čeká.V Čechách tradici zavěšování jmelí v domězavedla Charlotta Garrigue-Masaryková. Nynějšícírkev připouští jako vánoční ozdobycesmínu a břečťan, ale jmelí zakazuje jakopohanské.CesmínaVánoční čas je pro náš Čechy spojen hlavněse jmelím, můžeme k němu ovšem, v duchukeltských zvyků, přidat i cesmínu a břečťan.Pohané věřili, že větvička cesmíny zavěšenáv okně ochraňuje domov před čarodějnicemia zlými duchy. Větvička cesmíny zůstáváv domě pro štěstí po celý rok.9
- Page 1 and 2: Měsíčník společností skupiny
- Page 3 and 4: O B S A HVážení zákazníci, př
- Page 5 and 6: H I - T E C HTechnické parametry a
- Page 7: Endoskopický workshop v centrále
- Page 11 and 12: T É M ATechniky uzlení a šití X
- Page 13 and 14: R E P O R T Á ŽČeská lékařsk
- Page 15 and 16: R E P O R T Á Žinfekcí cévních
- Page 17 and 18: R O Z H O V O Ruž v minulém stole
- Page 19 and 20: Kurzy, semináře a přednášky Ae
- Page 21 and 22: A E S C U L A P A K A D E M I EZ ka
- Page 23 and 24: C E S T YMelbourne - PapeeteLoučen
- Page 25: C E S T Ystředí než válečném
- Page 28 and 29: C E S T YČau, AustrálieIhned po v
- Page 30 and 31: Odesílatel / OdosielateľVáš e-m
- Page 32: Kontejnery na optiky a světlovodn
Historie oslav vánočního času sahá daleko do minulosti,kdy pohané věřili, že Slunce se každý rok rodí znovu a znovu.Právě noc ze 24. na 25. prosince pokládali za okamžik novéhozrození. Vánoční zvyky mají svůj přirozený původ a datumnarození Krista bylo zvoleno až později, tak aby „pohanské“svátky slunovratu byly překryty. Z původních pohanských zvykůse mnoho nedochovalo, a tak není divu, že jsme bez rozdílupřebrali zvyky a obyčeje křesťanské.Pokud si budete chtít zjistit svou budoucnost,zkuste si na Štědrý den hodit pantoflem, rozkrojit jablíčkonebo pustit lodičku ze skořápky od ořechu.T É M ATradice VánocSymboly, pověry a zvykyredakce <strong>Braun</strong>ovinAdventní věnecUpozorňuje na příchod Vánoc. Zpravidla máčtyři svíčky, které se postupně zapalují jednapo druhé od první neděle adventní. Nejstaršípísemně doložená zpráva o adventním věncipochází z roku 1838 z bohatého přístavníhoměsta Hamburk. Teolog J. H. Wichern tehdynad dveře sirotčince pověsil velký věneca každý den na něj umístil jednu svíčku.Pod věncem stála pokladnička, do kterémohli zbožní lidé házet vánoční milodarypro opuštěné a osiřelé děti.Betlém neboli jesličkyPrvní jesličky postavil v roce 1223 v italskéUmbrii František z Assisi. V poustevně v horskéjeskyni postavil žlab, založil ho krmivema přivedl k němu živého oslíka a vola. U jeslípak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečernímši. V Praze představili veřejnosti první českýbetlém jezuité v roce 1560. Stavění betlémůbývalo nejrozšířenějším vánočním zvykemaž do 19. století, kdy se novým symbolemVánoc stal stromeček.Vánoční stromekChvojí a různé zelené větvičky plnily původněnikoliv ozdobnou, ale ochrannoufunkci. Pastýři je zastrkávali za vrata chlévajako záštitu dobytka před vším zlým. Hospodářizase za trámy v chalupě, aby chránilisvůj dům a rodinu. Zdobení stromků byloještě začátkem 16. století katolickou církvípovažováno za pohanský zvyk a jako takovépronásledováno. Teprve koncem 16. stoletíbyl stromek vzat na milost a stále zelenévětve jehličnanů se staly symbolem věčnéhoživota. Je zajímavé, že první stromky prý lidézavěšovali za špičku od stropu. V Praze seprvní stromeček rozsvítil v roce 1812 ve vileředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha.O třicet let později se již stromky prodávalyzcela běžně a v té době rozvíjející se sklářstvízískalo nové a významné pole působnosti vevýrobě vánočních ozdob.8
Change language