PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

C E S T YMelbourne – PapeeteLoučení s Austrálií a přesun o den zpátkydo centra TichomoříDen 242, neděle 18. 4. 1999Včerejší předpověď počasí vyšla, a tak ráno vycházím doslunného dne. Zastavuju se na křižovatce s obrovskouobrazovkou a čtu si nejnovější zprávy. Jelikož už zítraodlétám z Austrálie, jdu se do nedalekého Transit centrapodívat na odjezdy letištních autobusů. Letadlo mi letív 9.45, na letišti bych měl být dvě hodiny před odletem.To znamená, že bych měl jet prvním autobusem v sedmhodin.Transit centrum je na cestě ke Queen Victoria Market (Trhkrálovny Viktorie), který je svého druhu v Melbournenejvětší. Každé úterý, čtvrtek, pátek a sobotu ráno se tuscházejí desítky prodavačů ovoce a zeleniny a lákají stovkya tisíce kupujících.V neděli prodejce ovoce a zeleniny střídají prodejci různéhospotřebního zboží. Trh je zavalen tričky, bundami,hodinkami, řetízky, pásky, čepicemi, pohledy, hamburgery,zmrzlinou, dřevěnými soškami, slaměnými kloboukya všelijakými roztodivnými cetkami. Vše je naskládánona stolech nahuštěných vedle sebe řada za řadou. Trh jetaková atrakce, že na něj Australani dokonce pořádají proturisty organizované exkurze! To mi zavání Amerikou. Jentam si můžou vymyslet něco na úrovni manuálu k použitítoaletního papíru.Po obědě si na chvilku sedám ve State Library k Internetu.Zájem je o něj tak velký, že i v neděli jsou všechny počítačeobsazené.Melbourne je město „hračičků“ s šílenými nápady. Na lidskésochy jsem si už zvykl, ale před knihovnou se musím smátdalšímu dobrému nápadu. Na chodníku, přímo před zastávkoutramvaje, totiž ze země ční roh zasypané budovy!Asi 10 krát 8 metrů široký a 3 metry vysoký čtyřstěn, najehož jedné straně je zlatými písmeny vyvedeno „ARY“,vynořující se šikmo ze země, a na druhé straně zase „LIBR“,do země se zanořující. Oni tady před knihovnou pohřbiliknihovnu!Nápad s pohřbenou knihovnou je jen jedním z mnoha.K těm nejlepším určitě patří sousoší Three businessmenbrought their lunch (Tři byznysmeni si přinesli oběd) naSwanston Walk hned pod oním velkým televizním panelem,kde si každý den čtu zprávy. Vypadají, jako kdyžčekají na tramvaj, ale musí už tu být pěkně dlouho, protožejsou pěkně hubení. Ve skutečnosti je to dárek státu Fidžiměstu Melbourne ke 150. výročí jeho založení, který skvělezapadá do stylu města.Za rohem před hlavní poštou zakopnete o další šílenost:obrovskou, pěkně naditou peněženku. Je celá z kamene,zavírání má z kovových trubek. Říkal jsem si, že „někdoasi ztratil peněženku“, ale ve skutečnosti je to jen dalšíplastika zvelebující Melbourne. Jmenuje se Public Wallet(Veřejná peněženka) a už tu takhle leží pět let, aniž někdotěch pár set kilo kamene zvedl a odnesl na ztráty a nálezy(nebo domů).Jelikož je dnes jasno, z pětapadesátipatrové Rialto Tower,nejvyšší budovy Melbourne, budu mít skvělý výhled.Není to věž, ale mrakodrap, sídlo mnoha významnýchspolečností. Celé nejvyšší patro slouží jako vyhlídkováplošina. V lobby v přízemí je srovnání Rialto s věžemi nacelé zeměkouli, nahoře zase výstava ukazující kilometrovouvěž, která měla stát právě v Melbourne někde na místěbývalých doků. Ze stavby ale sešlo, protože to byl spíšjen šílený nápad, jak ukázat, že Austrálie je „nej“, nežalespoň částečně opodstatněná stavba, jakou by MelbournePohřbená knihovna„Tři byznysmeni sipřinesli oběd“ – dárekstátu Fidži městuMelbourne ke150. výročí založení23