100007 - Odbor obranné standardizace

collusion hypothesis, when few numbers of banks control the banking sector, it is easier forthem to collude (Goddard et al., 2001). Collusion can then be observed by higher interestrates on loans, lower deposit rates and higher fees and commissions charged on consumers.Moreover, firms may earn abnormal profits when banks enjoy large market shares and welldifferentiated products (Shepherd, 1982). Berger (1995) suggests two market powerhypotheses to explain bank performance: Structure-Conduct-Performance (SCP), whereprices are less favorable to consumers due to more concentrated markets and the Relative-Market Hypothesis (RMP), where banks with greater market share exercise higher pricingresulting in greater than competitive profits (Berger, 1995). However, Berger (1995) alsostates that in contrast to the market power hypotheses, profitability in banks can be drivenby greater managerial and scale efficiency. He proposes two alternative hypotheses: 1) X-efficiency hypothesis (ESX), where firms with greater managerial efficiency or bettertechnologies have lower costs and therefore higher profits; 2) Scale-efficiency (ESS),where firms produce at more efficient levels than others and therefore have lower unit costsand higher profits (Berger, 1995). It is important to note that greater efficiency mayincrease both profits and market share, thus resulting in a spurious relationship. It istherefore necessary to test the market power and efficiency hypotheses altogether in orderto find which hypothesis determines greater profitability (Claeys and Vander Vennet,2009). To the extent that market power hypotheses are proven then M&As should belimited since they are setting unfavorable prices to consumers. On the other hand, if EShypotheses are proven, then M&As shouldn’t be limited since they are motivated byefficiency gains, which are then transmitted as more favorable prices to consumers (Berger,1995).

ČOS 1000071. vydání6.7.4 Když je teplota vzduchu vyšší než -25 °C (248 K), musí se před zkouškou vystřelitjedna zahřívací rána, když je teplota vzduchu nižší než -25 °C (248 K), musí se vystřelit2 zahřívací rány. Přitom se střílí takovou náplní, aby její hmotnost odpovídala 2/3 hmotnostiplné (největší) náplně základní střely. Pro zahřívací rány se zpravidla používají střely plněnéinertní náplní.6.7.5 Zbraň se zkouší třemi nástřelkami střelami každého druhu (v jednom dni se vystřelíjen jedna nástřelka z každého druhu).Před střelbou každé nástřelky (dávky) se střílejí zastřelovací rány. Povolené odchylkyzásahů zastřelovacích ran od středu záměrného bodu na terči, při kterých se zastřelovánípovažuje za dokončené, jsou uvedeny v tabulce č. 2.Krátké rány se využívají pro opravu zamíření. Způsob zpracování výsledků v případě,že se obdržely krátké rány, jsou uvedeny v čl. 6.11.TABULKA č.2 Povolené odchylky zásahů zastřelovacích ranOdchylka zásahůVzdálenost terče [m][m] 500 1 000 2 000 2 500 3 000svisle ∆Y 0,2 0,5 1,0 1,3 1,6vodorovně ∆Z 0,5 1,0 1,5 2,0 2,56.7.6 Po skončení zastřelování se střílí započítatelná nástřelka. Počet ran v nástřelce se určípodle tabulky č. 3, pokud není stanoven v TD.Počty ran v nástřelce, uvedené v tabulce č.3, jsou počty ran určené pro jednu hlaveň(pokud se střílí vícehlavňová dělostřelecká zbraň, jsou počty ran přiměřeně upraveny, podlepočtu hlavní).TABULKA č. 3 Počet ran v nástřelceRáže hlavně [m]Počet ran v započítatelné nástřelcedo 85 10nad 85 76.7.7 Nástřelka se střílí stejným náměrem (nastavený zaměřovačem nebo kvadrantem)a odměrem (nastavený zaměřovačem pro přímou střelbu nebo pomocí dělového dalekohledu).Zamíření se kontroluje, a pokud je to nutné, obnovuje se před každým výstřelem (dávkou).6.7.8 Při střelbě se sleduje každý zásah na terči a výsledky se zapisují do tabulky č. 6.6.7.9 Doba trvání jedné nástřelky je max. 30 minut. Střelba nástřelky stejného druhu střel seopakuje nejdříve po 6 hodinách.6.7.10 Souřadnice zásahů se měří po vystřelení všech ran v nástřelce. Pro zvýšeníbezpečnosti se v době měření uděluje hlavni náměr min. 15°.6.7.11 Svislé i vodorovné souřadnice zásahů vzhledem k záměrnému bodu se měří s přesností±0,02 m, při čemž souřadnice zásahu je vzdálenost středu zásahu od středu záměrného bodu(ZB).Souřadnice mají znaménka:+ (plus) pokud jsou zásahy nad vodorovnou čárou procházející ZB;- (mínus) pokud jsou zásahy pod vodorovnou čárou procházející ZB;10

ČOS 1000071. vydání+ (plus) pokud jsou zásahy vpravo od svislé čáry procházející ZB;- (mínus) pokud jsou zásahy vlevo od svislé čáry procházející ZB.6.7.12 Po střelbě nástřelky se zjištěné hodnoty odchylek zamíření na zbrani (depointáže)a souřadnice zásahů zapisují do protokolu (tabulka č. 6).Zpracování výsledků zkoušek6.8 Určení charakteristik rozptylu6.8.1 Pro každou nástřelku se vypočítávají:- Souřadnice středního bodu zásahu (SBZ) v metrech ve svislém i vodorovném směru(Y, Z ):Y =Zii=1Z = nkde Y i , Z i jsou souřadnice zásahů vzhledem k záměrnému bodu;n je počet ran v nástřelce;Odchylky zásahů (∆Y i , ∆Z i ) v metrech od SBZ.n∑i=1n∑nYi(3)(4)∆Y i = Y i – Y (5)∆Z i = Z i – Z (6)Souřadnice zásahů, které se značně odlišují od souřadnic zásahů ostatních rannástřelky, se podrobují analýze podle čl. 6.10;- Pravděpodobné úchylky zásahů ve svislém a vodorovném směru (ú v a ú š ) sepro každou nástřelku zaokrouhlují na 0,01 m a vypočítávají se podle vzorců:ú v = 0,6745ni=1(∑ ∆Yin −12∑(∆Zi)i=1ú š = 0,6745(8)n −16.8.2 Určování charakteristik rozptylu podle vzorců (7) a (8) v čl. 6.8 se provádí v případě,že je známo pořadí dopadů na terč. Analýza závislosti dopadů na pořadí ran v nástřelce(analýza trendu) se provede podle kritérií:úvdif>C N (n, α),úúvšdifúšn)>C N (n, α),2(7)11

ČOS 1000071. vydáníkde ú v dif , ú š dif jsou pravděpodobné úchylky vypočítané metodou postupných diferencí podlevzorcůú v dif = 0,476936n 1∑ − (i=1Yi+1n −1− Y )2Zi+1− Zi)i 1ú š dif = 0,476936n −1kde ú v ,ú š jsou pravděpodobné úchylky vypočítané podle vzorce (7) a (8) čl. 6.8.C N (n, α) je hodnota kritéria určená podle počtu ran a hladiny významnosti z tab. č. 4.neboTABULKA č. 4 Hodnoty kritérií podle počtu ran a hladiny významnostin4567891011121314151617181920Když je poměrúúvdifúvšdifúšn∑ −=1(i2C N (n, α)α = 0,99 α = 0,950,55930,62470,51860,64050,52990,66720,55410,68410,57570,70090,59530,71570,61310,72880,62900,74050,64340,75090,65640,76020,66830,76860,67900,77630,68890,78330,69800,78970,70630,79560,71410,80110,72130,8061≤ C N (n, α),≤ C N (n, α),potom existuje trend středního bodu zásahu a do dalšího výpočtu se zavádějí hodnoty ú v dif ,nebo ú š dif .Pokud je poměr větší než C N (n, α), potom trend není a do výpočtu se uvádějí hodnotyú v nebo ú š .6.8.3 Vážený průměr pravděpodobných úchylek zásahů ( vú ,šú ) pro všechny započítatelnénástřelky každého typu střel se vypočítají podle vzorců:12

ČOS 1000071. vydáníkonkrétní hodnoty tolerancí pro tento nebo jiný rozsah zkoušek s ohledem na dohodnutériziko odběratele a výrobce.6.10 Analýza abnormálnosti výsledků měření6.10.1 Hodnota jednotlivého měření v nástřelce, která se liší od jiných měření, se označí jakoabnormální hodnota měření. Pokud se tato abnormální hodnota měření analýzou potvrdí,výsledky tohoto měření se z dalšího vyhodnocení vyloučí.Vyloučení abnormální hodnoty měření je povolené jen pro jednu ránu z nástřelky.Když se v nástřelce vyskytnou dva a více výsledků s abnormální odchylkou, střelba tétonástřelky se opakuje.6.10.2 Při kontrole abnormálních odchylek se používají kritéria t αv , t αš , které se vypočítajípodle vzorcůkde ú v(n-1) , ú š(n-1)Ya− Yn−1tα v= 0,6745(12)ú ( n −1)vZa− Zn−1tα š= 0,6745(13)ú ( n −1)šjsou experimentální, pravděpodobné úchylky nástřelky vypočítanébez souřadnic zásahu označené jako abnormální [ m ].Y n-1 , Z n-1 souřadnice středního bodu zásahu bez započítání rány označené jakoabnormální, [ m ];Y a , Z a souřadnice rány označené jako abnormální, [ m ].Mezními hodnotami t αv , t αš na hladině významnosti α = 0,05 nebo 0,10 v závislostina počtu ran n jsou hodnoty t αn uvedené v tabulce č. 5.t αn při α = 0,05t αn při α = 0,10TABULKA č. 5 Mezní hodnoty t αv , t αš podle hladiny významnostin 5 6 7 8 9 105,086 4,337 3,973 3,764 3,6293,899 3,494 3,285 3,177 3,1033,5343,048Pokud tαv≥ tαnnebo tαš≥ tαn, tak se výsledek měření považuje za abnormálnía pro další výpočet se neuvažuje.6.11 Zpracování výsledků zkoušek při krátké ráněPokud se při zastřelování dosáhnou krátké rány, při kterých střely dopadnou max. 30m před terč, mohou se jejich dopady přepočítat do roviny terče analyticky.Pozorovatelé změří souřadnice prvního dopadu krátké rány na terén a převýšenízáměrného bodu na terči nad terénem v metrech. Způsob výpočtu dopadu krátké rány na teréndo roviny terče je zřejmý z obrázku č. 2 a vzorce (14):14

ČOS 1000071. vydáníBoční pohledPohled shoraOBRÁZEK č. 2 Výpočet dopadu krátké rány na terénY = - (a + X. tgα e ) (14)kde A je místo prvního dopadu střely na terén;X vzdálenost místa prvního dopadu střely na terén od terče, (m);α e úhel doletu, který se při přímé střelbě považuje za rovný záměrnému úhlu, stupeň ( o );a převýšení záměrného bodu nad terénem, (m);Z odchylka dopadu střely od roviny střelby, (m).6.12 Interval spolehlivosti pravděpodobných úchyleka) Vypočítají se hodnoty ú v , ú š pro každou nástřelku.b) Vypočítají se střední hodnoty úv, úšpodle vzorce:ú =N∑j=1( nN∑j=1j( n−1)ú−1)kde ú j je ú v ,ú š v jednotlivých dnech zkoušek v m.c) Spolehlivost vypočítané pravděpodobné úchylky se stanovuje pro hodnotupravděpodobnosti P = 0,90, pokud není v TD stanoveno jinak.d) Meze intervalu spolehlivosti pro pravděpodobnou úchylku se stanoví z nerovnostiú Z 1 < ú < ú Z 2 (16)pomocí hodnot Z 1 a Z 2 v tabulce č. 8, v závislosti na požadované pravděpodobnosti P a počtustupňů volnosti m,m =N∑j=1(n j2j−1)(15)15

ČOS 1000071. vydáníTABULKA č. 6 Výsledky zkoušekPODMÍNKY A VÝSLEDKY ZKOUŠEK NA URČENÍ PŘESNOSTI STŘELBYDatum……..…..Hodina začátku a ukončení střelby…..Typ zbraně….Počet ran hlavně před zkouškou…Meteorologické podmínky:teplota vzduchu……….K ( o C)přízemní tlak vzduchu ……Parychlost přízemního větru……m.s -1směr větru…..stupeň( o )viditelnost……………msrážky……………………mm/hvzdálenost terče……..mTypstřelyČíslonástřelkyČíslorányHmotnoststřely [kg]Náměr( o )Odměr( o ) číslosérieNáplňT z K( o C)Souřadnicezásahů (m)Změna zamířenípo ráně (depointáž)Y Z vodorovně svislePoznámkaVedoucí zkoušky: …………..…………………….Jméno, příjmení……………Podpis16

ČOS 1000071. vydání(VOLNÁ STRANA)19

ČOS 1000071. vydáníPlatnost českého obranného standardu od: 28. srpna 2006K ČOS náleží Změny a Opravy :Změna, OpravaPlatnost odPočetlistůPoznámkaU p o z o r n ě n í: Oznámení o změnách a revizích ČOS jsou uveřejňována měsíčněve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státnízkušebnictví v oddílu „Ostatní oznámení“.Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakostiTisk: Agentura vojenských informací a služeb PrahaRok vydání 2006, obsahuje 10 listůDistribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6,www.army.cz/mo/oosNEPRODEJNÉ20