Kronika 1982 I - Kolín

~KRONIKA" .,MESTA KOLINAI DÍLI.

t V O DRok 1982 byl druhým rokem sedmé p~tiletkya současn~i druhým rokem nového volebního období všech zastupitelskýchsborfi v naší republice. Byl rokem, v n~mž celé pokrokovélidstvo spolu se sov~tským lidem oslavilo 65. výročíVelké říjnové socialistické revoluce a 60. výročízaložení Svazu sovětských socialistických republik. Náščeský národ v n~m s pietou vzpomínal 40.výročí vyhlazeníLidic.V celém svět~ se odehrával po celý tento rok boj mezisilami války a silami míru. Letos se vykrgstalizoval tentoboj ve dvě antagonistická stanoviska západu a východu,charakteristická pro jejich vztah k současnému světu, vyjádřenév červnu letošního roku na jedné straně vystoupe-

ním americk~hopresidenta v britském parlamentu vyhlášenímkřižového tažení za zničení a vyhlazení komunismu,na druhéstran~ poselstvím generálního tajemníka Komunistick~ stranysov~tského svazu a předsedy presídia Nejvyššího sovětu zasedáníOrganizace spojených národfi k odzbrojení, že Sovětskýsvaz nikdy nepoužije jako první jaderných zbraní. Vyhlášenímtěchto dvou protiehfidných zásad se řídila politika dvounejmocnějších státfi sv~ta, charakterizovaná na jedné straněusilovným a bezohledným jaderným vyzbrojováním západní Evropy,které má porušit současnou rovnováhu sil ve prospěch západu,a na druh~ straně soustavným a nevyčerpávajícím úsilímo projednávání všech otázek na podkladěpředkládanýchmírových návrhfi. Tato situace pak vedla k aktivizaci mírovýchsil ve všech částeeh sv~ta. Doposud nikdy jsme nebylisv~dkytak mohutných, masových a odhodlaných mírových manifestací,jak~ letos probíhaly po celý rok v největších kapitalistickýchstátech. Lidé válku nechtějí' odmítají jivšemi zpfisoby a je jistě tak~ zásluhou t~chto obrovskýchmírových akcí, že celkový mír na světě byl i v tomto roceješt~zachován.U nás v republice vyvíjela Komunistická strana Československaa vláda republiky úsilí za udržení dosažené životníúrovně pracujícího lidu. Všeobecná hospodářská krize,panující v kapitalistických státech, se projevila i unás především vysokými cenami surovin a jejich nedostatkem.Bylo nutno úzkostliv~ šetřit všemi druhy energie a materiálu,s menší spotřebou surovin a energie vyrobit ne-li více,tedy alespoň stejn~ množství výrobkfi, jako dříve.

1-t.Veliké změny ~řineslletošní rok pro práci a postavenínárodních výborO. Ve dnech 20. a 21. dubna 1982 se konalošesté zasedání ~středního výboru Komunistické stranyČeskoslovenska, které se zaměřilo na práci národních výborO~zhodnotilo jejich dosavadní činnost a vytýčilo pro příštíobdobí konkrétní úkoly k posílení úlohy národních výborOjako orgánO státní moci a správy a ke zvýšení jejich pravomoci.Na základě usnesení tento zasedání ~ KSČ přijalaČeská národní rada zákon číslo 49, kterým se upravuje pdsobnostměstskýcha místních národních výborO ve středisko­~ch obcích, a zákon číslo 137, kterým se upravuje pOsobnostměstských národních výbord na některých úsecích státnísprávy. Oba zákony budou realizovány od začátkupříštíhoroku.Tyto změny přispějí i ke zvýšení pravomoci našehoMěstského národního výboru v Kolíně, který se již v prOběhuletošního roku připravil na převzetí některých novýchpravomocí i odpovědností.Rok 1982 byl nabit událostmi, které jsem se snažilzachytit a popsat v jednotlivých kapitolách této kroniky.Snažil jsem se zddraznit zejména takové události, činy apftsobení, které znamenaly pokrok proti předešlým letftm,které přinesly nový rozvoj, nové úspěchy v životě našehoměsta, jeho závodO, škol, kulturních zařízení i v životníúrovni jeho obyvatel.

s.S V~ T v ROCE 1 9 8 2Rok 1982 nese peče{ historického sporu mezi socialismema imperialismem. Touha po práci a miru, po spoluprácinárodů byla denně konfrontována s výpady sil, jimžje vlastní chorobné úsili o znovuziskáni nadvlády nadsvětem. Za léta od konce druhé světové války nebyla situacetak vážná jako nyní.O složitosti, rozporuplnosti a konfliktnbsti i o nadějíchdo budoucna příznačně svědči dvě události, k nimždošlo nadlouho po sobě na přelomu jara a léta letošníhoroku.První je závazek Sovětského svazu, že nepoužije jadernýchzbraní jako prvni. Závazek byl vyhlášen v poselstvígenerálního tajemníka Komunistické strany Sovětského

svazu a předsedyPresidia SSSR soudruha Leonida IljičeBrežněvadruhému zvláštnímu zasedání Valného shromážděníOrganizace spojených národft /OSN/ dne 15.června 1982. Totovpravdě historické, humánní gesto, učiněné jednostranně,ovlivnilo nejen prftběh tohoto světového jednání, ale celýdalší mezinárodně politický vývoj. Jeho příklad zapftsobila bude i dále pftsobit na světovou situaci v tom nejkladnějšímsmyslu, stal se oporou i pobídkou všem mírumilovnýmsilám bojujícím za odvrácení hrozby jaderné války •. Národy se však nedočkaly podobného kroku od Spojených státftani od jiných zemí, vlastnících jaderné zbraně.Druhou událostí bylo vystoupení amerického presiden­·ta Ronalda Reagana v britském parlamentu na závěr jehočervnové cesty do několika západoevropských zemí. Vyhlásil~ něm znovu "křižácké taženítt proti socialismu, prohlásil,že komunismus musí skončit"na smetišti dějin".Silná slova jsou jedna věc a světová realita druhá. Poměusil už není dávno takový, aby si imperialismus mohl dělatsebemenší naději na zvrat historického pochodu lidstva odkapitalismu k socialismu. Socialistické země mají dost sil,než aby se musely obávat hrozeb novodobých křižákft. Nebezpečívšak tkví v tom, že ve vládnoucích kruzích Spojenýchstátů a některých dalších zemí Severoatlantického paktu/NATO/ se takto nerealisticky nejen uvažuje, ale i jedná.V létěbyly odhaleny tajné plány Pentagonu /ministerstvoválky Spojených státťl./ na vedení "vleklé" jadernéválky proti Sovětskému svazu, která by se prý "dala vyhrát"za přijatelnou cenu. Sami američtí odborníci tuto cenu spo-

ď·Zápas dvou linii ve světové politice, linie zaměřenéna pokra~ováni v procesu uvolňování napěti, růstu porozuměnía mírové spolupráce mezi národy prosazované státy socialistickéhospolecenstvi a mnoha dalšími zeměmi a linienamiřené proti všemu kladnému, co se ppdařilo v mezinárodnichvztazich prosadit v sedmdesátých letech, vnucovanésvětu především Spojenými státy, to byl i v rpce 1982 nejvýraznějširys mezinárodniho děni.Závazek Sovětského svazu nepoužít jako pr~ni jadernézbraně byl nejvýznamnějši, ale zdaleka ne jedinou mírovouiniciativou. Málokterý rok zaznamenal tolikrát nabídnutouruku k jednání, jako tomu bylo letos za strany socialistickýchstátů, předevšim Sovětského svazu. SSSR předložil letosdalší 4a± odzbrojovací iniciativy, návrh zákazu zkoušekvšech jaderných zbraní, kvalitativní i početní zmrazeníarzenálu jaderných strategických zbranit konvenci zakazujicichemické zbraně, snížení nukleární výz.broje v Evropě,nerozšiřování p"fisobnosti Varšavské smlouvy a NATO nanové oblasti a další. Na jaře vyhlásil SSSR jednostrannémoratorium na další rozmistování jaderných zbraní středníhodoletu v evropské části svého území.~sili, které Sovětský svaz společně se svými spojencia dalšími mírumilovnými zeměmi vyvinul pro odvrácení jadernéválky, inspirovalo dosud nebývalý rozmach protiválečnéhohnutí na Západě. Veřejnost v mnoha zemích Severoatlantickéhopaktu a v samotných Spojených státech se hlasitěji amohutněji než kdy~oli jindy v minulosti vyslovovala v tomtoroce k zásadním otázkám války a míru a jaderného zbrojení.

. •"Nutila své vlády, předevšímamerickou, k-revidování těchnejostřejších projevů zahranični politiky a k hledání odpovědina sovětské návrhy. Jak se ukazuje, ne vždy bylo tovto hledání zaměřeno konstruktivním směrem. Postup delegací.....USA na jednáních v Ženevě, ve Vídni či v Madridu naznačil,že častošlo z jejich strany spíše o simulování, jehož cílembylo zmást veřejné mínění a přitom zachovat podstatumilitaristického přístupu.Agresívní americké vládnoucíkruhy vpodstatě po celý rok prováděly politiku stupňováníz~rojení, zhoršování mezinárodních vztah~, hospodářské blokády/běhemjediného roku bylo vyhlášeno a pak pod tlakemsamotných amerických spojenc~zrušeno embargo americké vládyna dodávky zařízení pro plynovod Sibiř-Západní Evropa/,psychologické války, zkrátka "křižáckéhotažení" proti socialismu.Rok 1982 byl poznamenán krachem plán~mezinárodní reakcena kontrarevolučnízvrat v Polsku • V ostrém boji s pro-. .....tisocialistickými silami podporovanými ze zahraničí bylobhájen socialistický charakter státu, podniknuty krokyk dosažení hospodářské stability a potvrzena neměnnost spojeneckýcha přátelskýchsvazkO s dalšími socialistickými zeměmi,které stály po celou dobu věrně na straně polskéholidu, Polské lidové republiky. Na příkladu Polska dokumentovalynaše státy socialistický internacionalismus. V době,kdy mezinárodní imperialismus se nevybíravými způsobysnažil oslabit a zničit lidovou moc v Polsku, přišlo socialistickéspolečenstvís konkrétní a životodárnou pomocí.Činyjsme potvrdili sounáležitost s bratrským polským lidem.

Pokusy zavléci Polskou lidovou republiku do chaosu, anarchiaa krveprolití ztroskotaly díky podpoře, jíž se Polskudostalo od bratrských zemí.Socialistické země dosáhly nesporně značného rozvojeve výstavbě nové společnosti, třebaže poslední léta nebylanejpříznivější pro národní hospodářství některých socialisttickýchzemí. A přece je skutečností, že tempa ekonomickéhorůstu zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci /RVHP/ za desetiletíbyla dvakrát vyšší než v rozvinutých kapitalistickýchstátech.Růst autority a síly socialistického společenství seprojevil mimo jiné i v podpoře Kuby, která byla nejednouv tomto roce vystavena hrozbám Spojených státi za to, žejde pevně po revoluční cestě a že je příkladem pro pokrokovéhnutí národa na ameriekém kontinentu.Příležitostík bilancování byl letošní rok pro vietnamskékomunisty, kteřína svém červnovém V.sjezdu přijalizávažná rozhodnutí týkající se budoucího hospodářskéhorozvoje své země. Cestu k budování základů socialismu vytýčildubnový třetí sjezd Lidové revoluční strany Laosu,který se věnoval nejen konsolidačnímu úsilí revoluční moci,ale dal signál k revoluci ve výrobních vztazích, ve věděckotechnické,kulturní a ideologické oblasti. Letošní rokbyl již čtvrtým rokem, ve kterém se mohl věnovat obnově svézemě kambodžský lid, jemuž se podařilo uvést do provozudesítky průmyslových podniků a stovky dílen.Letošní rok 1982 byl jubielní pro Sovětský svaz, kterýv něm oslavil 65. výročí Velké říjnové socialistické

evoluce a v prosinci pak 60 let od založení Sovětskéhosvazu. Sovětský stát, vybudovaný jako ztělesnění Leninovýchmyšlenek, se stal nejen pevnou záštitou svého vlastníholidu, ale i všech pokrokových sil ve světě. K němu sei letos upíraly naděje všech mírumilovných lidí světa přichladných závanech z Washingtonu, s ním truchlily miliÓnyprostých lidí při zprávě o skonu Leonida Brežněva.Zkušenosti SSSR dokázaly, že čím více se rozvíjí socialistickádemokracie, tím přitažlivější je socialismuspro pracující všech národů. Socialismus prokázal v roce1982, že si je vědom své odpovědnosti za osudy lidstva aZemě, že chápe jako svój prvořadý úkol ubránit světový mír,pro všechny lidi klid pro prá·ci a důstojný život.Československá zahraniční politika byla v roce 1982aktivní při uskutečňování zahraničně politické linie XVI.sjezdu KSČ a v úzské koordinaci s ostatními socialistickýmistáty přispívala k boji za mír a uvolňování mezinárodníhonapětí. Naše diplomacie aktivně vystupovala v mezinárodníchorganizacích, především v OSN, a usilovala o pokrokpři vídeňských jednáních o snížení ozbrojených sil a výzbrojeve střední Evropě a na madridské schůzce zemí, kterépodepsaly Závěrečný akt konference o bezpečnosti a spolupráciv Evropě. Rozvoj spojenectví a spolupráce se socialistickýmizeměmi byl nadále v centru pozornosti našízahraničnípolitiky. Významným příspěvkem k prohloubenívztahů s naším nejbližším spojencem a přítelem, Sovětskýmsvazem, byla červnová návštěva stranické a vládní delegacev čele se soudruhem Gustavem Husákem v Sovětském svazu a

setkání nejvyšších představitelů obou·zemí v červenci naKrymu a v prosinci v Moskvě.Nejlidnatější kontinent světa· - Asie - skýtal i v letošnímro~e rozporuplný obraz, na jedné straně mírové budovánísocialistických států Indočíny, na druhé straně nevyhlášenáválka proti afghánskému lidu, ozb~ojené provokaceproti Vietnamu, Kambodži a Laosu, pokraču~ící masová represejihokorejského lidu diktá~rským režimem, bratrovražednáíránsko-írácká válka.Mezinárodní imperialismus v čele se Spojenými státyintenzivně pokračmval v podpoře banditů proti legální vládě.Americký Kongres schválil nové stamiliÓny dolarů napodporu kontrarevolučníchsil. President Reagan ·dokoncevyhlásil 21.březen letošního roku za jaký:s:i "den Afghánistánu".Navzdory všemu však afghánský lidúspěšněv budování a obraněsvé země.Ve svém úsilí o mírovou výstavbu pokračovalypokračoval.takéVietnam, Kambodža a Laos. Všechny tři indočínské země opětshodně potvrdily své odhodlání ze všech sil přispívat k tomu,aby se jihovýchodní Asie přeměnila z ohniska napětív oblEt míru.I v letošním roce rozvíjela významnou mírotvornoučinnost Indie a její vláda _v čele s Indirou Gándhíovou.Rovněž Korejská lidově demokratická republika věnovalavelkou pozornost mírovému budování země a otázkám bojeza sjednocení obou korejských států.Počátkem září se v Pekingu konal XII.sjezd Komunistickéstrany Číny, šest let po smrti Mao Ce-tunga. Sjezd

přijal nové stanovy Komunistické strany Číny. Pozdějibyla čínskýmparlamentem přijata' i nová Ústava Čínskélidové republiky. Za jednu z pozitivních událostí letošníhoroku lze označit obnovení stykO mezi SSSR a Čínou aobnovení dialogu o normalizaci vztah~ mezi oběma státy..Nebezpečnénovou vládu a pokračujesignály zaznívaly z Japonska, které máv utužování vojenskopolitickýchstrategických styků se Spojenými státy. Přistoupilo napodstatné zvýšení sv~ho vojenského rozpočtu. Umožnilo přístupamerických jaderných ponorek vyzbrojených jadernýmiraketami do svých přístav~, rozšířilo své válečné námořnictvo,japonskou ústavou určenéjen k obranným účelům,v široké operační z~ně v Tichém oceáně.Vývoj na Blízkém východě patří už dlouhá léta k nejstinnějšímstránkám mezinárodních vztah~. Letošek všakpřekonal nejpesimističtější očekávání. Izraelská agreseuskutečněná ~·součinnosti s USA v Libanonu šokovala světsvou brutalitou. Izraelská agresivita vytvořila akutníohnisko napětí na jižních hranicích s Libanonem s cílemzničit palestinské ~ábory v Libanonu a vyhnat Palestinceze země,která jim po léta poskytovala azyl. Vpád do Libanonubyl zahájen 6.června. Svými nelidskými metodami sepřiřadil k nejotřesnějším zločinům imperialismu v tomtostoletí. Spojené státy nejenom Izrael kryly, ale byly jejímpří~ým účastníkem, nebot nejvražednější zbraně, kterév Libanonu zmrzačovaly a z~bíjely, dodaly Izraeli USA.Washington se pokoušel krýt Izrael na mezinárodním polia pomáhal prosazovat izraelské požadavky. Americkými zbra-

n~mi Izraelci masakrovali nejbrutáln~jším zpťlsobem libanonskéa palestinské obyvatelstvo, v Bejrútu připadlo najednoho zabitého bojovníka deset zran~ných nebo zabitýchdětí; to ukazuje jasn~ zvířeckost počínání izraelských o- ·kupantťla jejich ~erických ochráncťL.Krvavé řád~nív Libanonu tak znovu ukázalo nejen podstatuizraelské, ale i americké politiky na Blízkém východě,spjatost a koordinovanost akcí těchto dvou imperialistickýchstátťL.Jakmile izraelská vojska opustila egyptskýSinajský poloostrov, zřídily tam své základny americké jednotkyi vojenské jednotky jiných zemí NATO. Z Libanonu izraelská~ojska dosud neodešla, ale americká vojska už tamjsou.Blízký východ prošel letos nejt~žšími krvavými zkouškami.Na pozadí žalujících trosek západního Bejrútu ajiných zpuztošených libanonských m~st probíhá v celé oblastizvlášt rozhořčený zápas proti mezinárodnímu imperialismua sionismu.Příznačným rysem d~ní v Latinské Americe byla letosprohlubující se krize hospodářská a sociální, která se projevilanejzřeteln~ji a nejdramatičt~ji ve středoamerickéoblasti. Nikaragua tři roky po svržení nenávid~né somozovskékliky rozvinula a prohloubila svou protiimperialistickoua demokratickou revoluci. Nejen po stránce politické,ale iekonomické byla podstatn~ omezena moc mezinárodních monopolťLa domácí oligarchie, upevňoval se státní sektor v prťlmyslua bankovnictví i všechny druhy kolektivního hospodářstvív zem~dělství; pracující lid začal užívat prvních

Návratem k politic~ nezastřeného kolonialismu bylaněkolikadenníválka Velké Britanie s Argentinou o Malvinskéostrovy /Falklandy/ v jižnim Atlantiku při argentinskémpobřeží.Podpora USA britské agresi zasadila neoby­~ejně těžký úder washingtonské politice v Latinské Americe.Pracujici lid celé Latinské Ameriky se během této imperialistickéagrese postavil svorně na stranu argentinskéholidu. President USA Reagan se pokusil na sklonku letošnihoroku vylepšit pošramocenou pověst Spojených států vLatinské Americe cestou po několika zemích tohoto kontinentu.Avšak s výjimkou šéfu teroristických režimů Salva­·doru, Guatemaly a Hondurasu, se nikde nesetkal s velkým pochopením.Lid v ulicích ho "vital" s odporem. A vládní i·obchodní kruhy Brazílie, K~lumbie i Kostariky dávaly nedvojsmyslněnajevo, jak těžce je poškozuje nerovnoprávnáobchodní výměna diktovaná severoamerickými monopoly. Rozporymezi Bílým domem a většinou jeho latinskoamerickýchpřátel v letošním roce vzrůstaly právě tak jako sílil osvobozenecký,protiimperialistický boj latinskoamrického lidu.Pro vývoj na africkém kontinentěv roce 1982 byl přízna~nýsílící agresívní kurs Jihoafrické republiky vůčisousedním zemím: přetrvávající okupace namibijského územi,agrese proti Angole a provokace proti Mozambiku, Zimbabwea Lesothu, to vše je přímým důsledkem americké podpory režimuapartheidu. Křehkost politických struktur a letitéproblémy z období kolonialismu vedly k náboženským nepokojůmv Nigérii, svržení režimu v Horní Voltě a pokusu opřevrat v Keni. S nezmenšenou intenzitou pokračuje konflikt

na Západní Sahaře a v Čadu. Přes tuto rdznorodost měl rok1982 jeden výrazný společný rys: daleko ostřeji než kdykolijindy se na africké scéněpromítla polarizace sil a ideologickýchproudd.Ofenzíva imperialismu si dala za cíl zastavit revolucionizujíeítrend v Africe, který se projevil upevněnímpokrokovýchrežimfi, národnědemokratických revolucí a všeobecnýmposílením pozic levice. Hlavním předmětemzájmd americképolitiky v Africe zfistala otázka Na~íbiev rámci celkovésituace na jihu světadílu. Součpsný stav jednání o nezávislostiNamíbie odhaluje, že Spojené státy převzalyiniciativui uvnitřtak zvané kontaktní skupiny, aby namíbijskou nezávislostpodřídily vlastním zájmfim a učinily ji tak přijatelnoui pro své spojence v Jihoafrické republice.Pozoruhodných výsledkfi naproti tomu dosáhla ScialistickáEtiopie. Jsou tím zřetelnější,svržení monarchie, stála tato zeměposledních místech ve světě.že v roce 1974, v doběve všech oblastech naOsm uplynulých let znamená proetiopský lid sociální a hospodářské přeměny, jichž se nedočkalv celé tisícilet~historii země. Jen prfimyslová výrobavzrostla v uvedeném období osmi let o 71procent, rolnícise stali vlastníky pfidy, podařilose snížit negramotnostz 93 na 55 procent. S velkými náklady je budován systémlékařské péče. Proces přeměn řídí od roku 1980 Komisepro založení Strany pracujících Etiopie, která dnes už másvé orgány ve správních oblastech, krajích, mnohde i v okresecha začínáse budovat sít základních organizací v pod-~~ YVnicích. Postupně se tak napl%nuje nezbytný předpoklad, vy-

18·tvořeníavantgardní strany. Podobné procesy probíhajív Angole, Beninu, Kongu, Mosambiku a jinde. Není divu,že vzbuzují v bývalých koloniálních metropolích a zejménave Washingtonu nevolí a obavy.Vývoj však neprobíhal přímočaře; byl například záporněpoznamenán tím, že přes dva pokusy se nepodařilosvolat letos vrcholnou konferenci Organizace africké jednotydo lybijského Tripolisu. A to se citelně projevilov boji pokrokových afrických národ~ proti rasismu, apartheidu,neokolonialismu a zbyt~ kolonialismu. V~dce lybijskérevoluce Muamar Kaddáfí správně poukázal na to,že by se africké země měly soustředit, navzdory rozdílnýmpolitickým názorům, na otázky společného zájmu, kteréjsou pro budoucnost celého světadílu životně d~ležité.Jde především o překonání ekonomické zaostalosti, o vybojováníhospodářské nezávislosti a zajištění potravinovésoběsta~npsti. Vývoj zatim jde opačným směrem. V uplynulémroce vzrostla zadluženost naprosté většiny africkýchstát~, nepodařilo se dosáhnout rychlejšího r~stu zemědělskévýroby. Rozsáhlé oblasti kontinentu byly zasaženysuchem a hladomor postihl statisíce lidí.Překonánízaostalosti rozvojových zemi je dlouhodobýmprocesem. Pozitivní úlohu v něm hrála i v letošním rocespolupráce pokrokových afrických stát~ se zeměmi socailistickéhospolečenství.Uplynulý rok znamenal tedypro Afriku především další hledáni cest vývoje. Docházeloi ke konfrontacím. Je však nepopíratelné, že z tříbení silvyšla protiimperialistická fronta v Africe znovu posílena.

Rok 1982 opět ukázal, jak zhoubná je destruktivnipolitika mezinárodních imperialistických sil, vedenýchSpojenými státy, pro celý svět, který dnes ještě vice neždřive potřebuje mír a stabilitu. Stále více národů a státůsi však současně uvědomuje, že pouze jednota protiimperialistickýcha mírumilovných sil celého světa může postaví~hráz nebezpečnýmsnahám mezinárodního imperialismu o zavlečenínaši planety na pokraj válečného nebezpeči.Nyni ještě stručný přehled nejdůležitějších událostíroku 1982, jak za sebou chronologicky následovaly:LEDEN- Javi'er Pérez de Cuellar z Peru nastoupil do funkce generálníhotajemníka Organizace spojených národů /OSN/.- Byro Svě±ové rady miru v Kodani rozhodlo uspořádat Světo­~é shromáždění za mir a život, proti jaderné válce v roce1983 v Praze.- M.Kiovisto zvolen finským presidentem za odstoupivšihoUrho Kekkonena.- Mimořádný sjezd Komunistické strany Rakouska schválilnový program strany; předsedou strany byl opět zvolenFranz Muhri.rtNOR- XXVI. sjezd Francouzské komunistické strany opět zvolilgenerálnim tajemnikem FKS George Marchaise.- Ronald Reagan oznámil, že hodlá obnovit masovou Výrobuchemických zbraní.- Desátý světový odborový kongres se konal v Havaně.- Československu bylo vráceno 18,4 tuny měnov~ho zlata,které bylo za druhé světové války uloupeno nacisty a -dosudzadržováno Spojenými státy.

BŘEZEN- Sovětské meziplanetárni sondy Veněra 13 a Veněra 14 přistályna povrchu Venuše.-Leonid Iljič Brežněv vyhlásil na 17. sjezdu sovětskýchodborfi jednostranné moratorium Sovětského svazu na dalši u­mistováni jaderných zbrani střednihodoletu v evropské částiSSSR.- Třeti zkušebni let amerického raketoplánu Columbia bylproveden za účastiJ. Lousma a G.Fullertona.- Vládni mo~. v Guatemale převzala třičlenná vojenská·junta.- Leonid Iljič Brežněv prohlásil v Taškentu, že SSSR jeochoten kdykoli zahájit s Činou bez předběžných podminekjednáni o zlepšeni vzájemných vztahů.- v. sjezd Komunistické strany Vietnamu zvolil opět generálnimtajemnikem rtstřednihoDUBENvýboru strany Le Duana.- Mezi Argentinou a Velkou Britanii začala válka o Malvinskéostrovy, trvajici 72 dm'1.- V ČSSR byla na oficiálni přátelské návštěvě stranická astátni delegace Polské lidové republiky v čeles generálemWojtzechem Jaruzelským.-V SSSR byla vypuštěna orbitálni vědecká stanice Saljut 7.- Sinajský poloostrov byl navrácen po patnáctileté izraelskéokupaci Egyptu.- III. sjezd Lidové revolučni strany Laosu zvolil opětgenerálnim tajemnikem ~střednihovýboru strany K. Phomvihana.

KVĚTEN- V SSSR byla vypu~těna kosmická lod Sojuz T 5 s kosmonautyA.Berezovým a V.Lebeděvem na palubě. Pracovali pak v kos~·­mu 211 dni.- Mimořádný sjezd Komunistické strany Finska zvolil předsedoustrany J.Kajanoju.- Na zasedáni ÚV KSSS byl schválen potravinový programSSSR na obdobi do roku 1990.- ~panělsko se stalo 16. členem Severoatlantického paktu.ČERVEN~ Stranická a vládni delegace ČSSR v čele se soudruhemGustevm Husákem uskutečnila přátelskou oficiálni návštěvuv Sovětském svazu.- President USA Ronald Reagan navštivil Francii, Itálii,Británii, Německou spolkouou republiku a Západni Berlin.= Ve Versailles se sešla konference nejvy~šich představitel~sedmi hlavnich kapitalistických zemi a v Bonnu vrcholnásch~zka člen~ NATO.- Izraelská armáda vtrhla do Libanonu.- Na 2.zvláštnim zasedáni Valného shromážděni Organizacespojených národů /OSN/ o odzbrojeni přednesl Andrej Gromykoposelstvi Leonida Iljiče Brežněva, v nemž se SSSRslavnostnězavázal, že nepoužije jaderných zbrani jakoprvni.- Přes miliÓn lidi manifestovalo v New Yorku za mir aproti jadernému zbrojeni.- XXXVI. zasedáni Rady vzájemné hospodářské pomoci /RVHP/v B~dapešti za účasti předsed~ vlád schválilo programkoordinace národohospodářských plán~ na léta 1986-1990.

- V Bonnu se konala stotisícová pro.tiválečná demonstracepři příležitosti vrcholné sch~zky členěkých stát'li NATO.- Argentinské ozbrojené síly na Malvínských ostrovechkapitulovaly.- Ronald Reagan vyhlásil nové embargo na dodávky zařízenípro stavbu plynovodu ze SSSR do Západní Evropy.- V SSSR byla vypuštěna kosmická lo~ Sojuz T 6 s mezinárodníposádkou: sovětští kosmonauti V.Džanibekov a A.Ivančenkova francouzský občan J.L. Chrétien.- Byl proveden čtvrtý zkušební let amerického raketoplánuColumbia s posádkou T.Mattingly a H.Hartfield.-XII. sjezd Svazu komunista Jugoslávie zvolil předsedoupředsednictva Ústředního výboru s ročním mandátem M.Ribičiče.- SSSR a USA zahájily v Ženevě jednání o omezení stavustrategických zbraní.ČERVENEC- Na 6. konferenci ministra zahraničí Vietnamské socialistickérepubliky, Laosu a Kambodže v Ho Či Minově Městěbylo oznámeno částečné stažení vietnamských vojsk z Kambodže.- Gustav Husák se sešel o své dovolené na Krymu s LeonidemIljičem Brežněvem.SRPEN- V Tripolisu v Lybii se uskutečnilo setkání 30 šéf'li vláda hlav stát'li zemí Organizace africké jednoty.- V SSSR byla vypuštěna kosmická lod Sojuz T 7 s posádkouL.Popov, A Serebrov a s.savická /druhá žena ve vesmíru/.

- Byl proveden odsun palestýnských bojovníkfi ze západníhoBejrútu do několika arabských zemí.- Presidentem Libanonu byl zvolen představitel křesťansképravice B.Džamáíl.z11tf- Nový libanonský president zahynul při pumovém atentátu.- Konal se XII. sjezd Komunistické strany Číny.- Ve Fezu se konala konference arabských států, která přijalaplán k řešení krize na Blízkém Východě.- V ČSSR byl na oficiální přátelské návštěvě vůdce lybijskérevoluce Muamar Kaddáfí; při tom byla podepsána Smlouva opřátelství a spolupráci mezi ČSSR a Libýí.- V Budapešti se uskutečnilo přátelské setkání soudruhaGustava Husáka a Jánosem Kádárem.- Izraelská armáda a fašistické síly Libanonu provedly masakrv palestýnských táborech Sabra a Šatila v západnímBejrútu, při němž přišlo o život přes 3200 lidí.- V Němeeké spolkové republice se rozpadla vládní koalicesociálních a svobodných demokratů.- V New Yorku začalo XXXVII zasedání Valného shromážděníOrganizace spojených národů /OSN/.- Novým libanonským presidentem se stal A.Džamáíl.- V Bulharsku se uskutečnila oficiální přátelská návštěvastranické a vládní delegace ČSSR vedené soudruhem GustavemHusákem.ítfJENSSSR a Čína jednaly v Pekingu na úrovni náměstků ministrůzahraničí o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi.

- V Německé spolkové republice byla jmenována nová koalicnivláda stran Křesťanské demokratické unie, Křesťanské socimlniunie a Strany svobodných demokratů v čele s novýmkancléřemHelmuthem Kohlem.- Přijetim nového zákona o odborech zruš~il polský Sejmtak zvanou Solidaritu.- Předseda federálni vlády Lubomir Štrougal provedl oficiálnipřátelskounávštěvu ve Finsku.- Předsesa federálni vlády Lubomir Strougal provedl oficiálnipřátelskounávštěvu v Alžirsku a v Tunisku.- Pod vlivem mohutných protestů v Bolivii předal vojenskýrežim moc civilni vládě; presidentem byl zvolenH.Siles Zuazo.- V Berlině se uskutečnilo přátelské pracovni setkáni soudruhůGustava Husáka a Ericha Honeckera.- V parlamentnich volbách ve Spanělsku zvitězila dělnickásocialistická strana.LISTOPAD- Zemřel generálni tajemnik rtstředniho výboru Komunistickéstrany Sovětského svazu a předseda prezidia Nejvyššiho sovětuSSSR Leonid Iljič Brežněv.- Na mimořádném zasedáni ~středniho výboru KSSS' byl zvolennovým generálním tajemnikem 6v KSSS soudruh Jurij Andropov.- Byl proveden start amerického raketoplánu Columbia s posádkouV.Brand, R.Overmyer, J.Allen a w. Lenoir.- Ronald Reagan byl nucen odvolat embargo na dodávky zařizenipro plynovod ze Sibiře do západni Evropy.- Soudruh Gustav H"sák uskutečnil oficiálni státni návštěvuv Rakousku.

- R. Reagan oznámil své rozhodnutí zařadit do výzbrojearmády USA sto nových mezikontinentálních raket MX.- Rozpory v Organizaci africké jednoty zmařily uskutečněníplánované vrcholné schůzky v Tripolisu.PROSINECAmeričtí lékaři poprvé na světě provedli operaci, přiníž zaměnililidské srdce srdcem umělým.- Vojenské jednotky Jihoafrické republiky vpadly do Lesothaa masakrovaly obyvatelstvo v hlavním městě.- Brazilská policie přepadla zasedání VII. sjezdu Brazilskékomunistické strany a zatkla 80 delegát~ včetně generálníhotajemníka strany G.Diase.- XI. sjezd Komunistické strany Řecka opět zvolil generálnímtajemníkem 6v strany Ch. Florakise.- Skončil 1600 kilometrů dlouhý protiválečný pochod z Milánado Cdmisa.- Júrij Andropov na slavnostním zasedání k 60. výročí vzniku.SSSRvyhlásil nové sovětské mírové iniciativy: ochotuSSSR snížit stav svých strategických zbraní o více než 25procent při stejném snížení na straně USA a ochotu zachovatv Evropě jen tolik sovětských raket, kolik jich majíBritánie a Francie dohromady.- V Polské lidové republice pozastaven po jednoročním trvánívyjímečnýstav.Na pozadí těchtomezinárodních událostí se rozvíjelv roce 1982 život také v našem městěKolíně.

POLITICKf ŽIVOT V KOL:fNIStalo se už tradicí, že političtí činitelé se obracejína začátku nového roku k pracujícím, pod~kují jimza práci v uplynulém roce, připomenou nové náročné úkolynastávajícího roku a popřejí jim hodn~ zdraví a úsp~chdv novém roce. Takto vystupuje každoročn~ generální tajemník~středníhovýboru Komunistické strany Československaa president republiky soudruh Gustav Husák, a tak hovořík pracujícím a všem občandm našeho okresu i vedoucí tajemníkOkresního výboru KSČ v Kolín~ soudruh Josef fiíha. Letoskladl ddraz zejména na správné hospodařeni s energiia surovinami, pracující v prdmyslu i v zem~d~lství vyzvalk lepšímu využíváni pohonných hmot, energie, materiálu,ale i zemědělské pddy.

Dne 9. dnora 1982 konal'.J Městskýná.rodni výbor v Kolíněsvá plenární zasedánít na němž vyhodnotil soutěž o plněníceloměstského závazku na rok 1981. Nejlepší jednotlivcei organizace v soutěži odměnil plaketou "Za budovániměsta Kolína", kterou předal 60 občandm a 10 organizacím.z občanských výbor~ byl vyhodnocen jako nejlepší občanský·výbor čís.23, kde je poslankyní soudružka B.Veselá. a předsedousoudruh J.Veselý. Z organizací Národní fronty mělv·roce 1981 nejlepší výsledky městský výbor Českáho svazužen, dále pak základní organizace Sva~u pro spolupráci s armádoua jako třetí se umístila základní organizace Českéhosvazu zahrádká.řfi.Z podnikd byly vyhodnoceny národní podnikFrigera, koncernový podnik Koramo a Českástátní spořitelna.Na dseku obchodu a služeb byla nejlepší prodejna n.p.Potravinyv ulici Dukelských hrdind, po ni prodejna textilu v Husověulici a prodejna oděvd v Mostní ulici. Z provozovenslužeb byla vyhodnocena na prvním místěkadeřnicko-holičskáprovozovna v Havlíčkově ulici ·a Oční optika v Rubešově uliéi.Z pionýrských organizaci byla nejlepší 2.pionýrská skupinana 2.Základní škole v Kmochově ulici a z organizací Socialistickéhosvazu mládeže 5.mistní organizace v Kolíně.V dťerý23. dnora 1982 se ko.halo v divadle slavnostníshromáždění ke 34. výročí Vítězného dnora. Slavnostní projevpřednesl vedoucí tajemník OV KSČ soudruh Josef ~ha.Při příležitosti tohoto slavnostního shromáždění byla vyhodnocenasocialistická soutěž prdmyslových a zemědělskýchzávodd kolínského okresu. Putovní prapor družebního okresu

Voskresensk získal za první místo v sout~ži koncernový podnikKoramo Kolín, na druhém míst~ byl vyhodnocen závod KareStarý Kolín a na tfetim míst~ národní podnik Frigera Kolín.V sout~žio putovní prapor Okresního výboru KQmunistické stranYČeskoslovenskav Kolíně a Okresní odborové rady v Kolín~se umistila na prvním míst~ Prefa Velím, na druhém Okresníspráva silnic v Kolíně a na třetím místě Stavokonstrukcečeský Brod. V zeměd~lstvi získalo putovní prapor sov~tskÝchkolchozníka Jednotné zeměd~lské družstvo Tismice, na druhémmístěhvězdase umístilo JZD Rovnost Tfebovle a na tfetim JZD RudáOleška. Vyznamenány byly také jednotky Lidových milicí;nejlepší byla jednotka LM ČSD Lokomotivní depo Kolín.Za dlouholetou a obitavou práci pfevzalo na tomto .slavnostnimshromážděni ke 34.výroěi Vítězného února i několi~ jednotlivýchčlen~ Lidových milicí.Ve středu dne 10. března 1982 se konalo plenární zasedániOkresního výboru K~munistickéstrany Československa~ Kolíně, které jednalo o socialistické výchově budoucí dělnickégenerace. ~odní slovo přednesl tajemník pro ideologiiOV KSČ soudruh Josef Zeman. Uvedl, že v dnešní době senáro~ na vzdělání pracujících a zejména dělnické mládežestále zvyšují. Veškeré mládeži je zajištěno nejmén~ úplnédesetileté vzd~lání. Projekt našeho rozvoje výchovně vzdělávacíhosystému přins~l nejv~tší zm~ny práv~ v učňovskémškolství zavedením středních oabornýeh učilišt, v nichžabsolventi získají nejen výuění list, ale i maturitní vysvědčení.Závěr zasedání provedl vedoucí tajemník OV KSČ

soudruh Josef ~íha, který zddraznil, !e pro zlepšení výukyve všech středních odborných učilištích v Kolíně, Tesly,TatrY, Spojd i Okresního stavebního podniku je třebaještěhodně udělat, ab,y uěili§tě byla s to splnit všechny úkoly·výchovné vzdělávacípráce.Ve ětvrtekdne 15.dubna 1982 ve 14,30 hod se konal vevelkém sále Drulstevního domu slavnostní aktiv u příležitosti30.výroěí vzniku okresního časopisu, týdeníku, kterýjiž řadulet nese název "KDPIEDU". Po zahájení promluvilslavnostní projev tajemník pro ideologii OV KSČ soudruhJosef Zeman, pak byli vyznamenáni nejlepší dopisovatelé aspolupracovníci redakce.Letošní májové oslavy zmokly. Ráno prvního máje ne sicemoc, ale přece jen stále padal déšt na prdvody, které seřadily na obvyklých seřadištích, a pršelo i na májovou manifestacina náměstí Obráncd miru. Téměř 26 tisíc pracujícíChpřesto přišlo letos i přes to chladno a d~št manifestovatna prvního máje za mír na celém světě. Uvítal je vedoucítajemník OV KSČ soudruh Josef ftiha a promluvil k nim ve hlavnimreferátu ministr pro technický a investičnírozvoj ČSSRsoudruh Ladislav ŠUpka. Po projevu následovala přehlídkasportovcd a pionýra a manifestace ukoněilo defilé alegorickýchvozd před tribunou.V dterý dne 4.května 1982 se konaly oslavy 37.výroěíosvobození Československa Sovětskou armádou. V 15,30 hodinse shromáždili pracující a žáci kolínských škol na náměstí,

delegace stranických a státních orgán~ okresu a m~sta položilyv~nce k památníku ob~tem druhé sv~tové války a v 16 hodinpromluvil k shromážd~ní předseda M~stského národníhov1boru v Kolín~ soudruh ing. Jindřich Hušek. Po jeho projevuse seřadil p~vod a v ěele s vojenským ěestným konduktemodešel na zálabský hřbitov, kde delegace organizací a závoddpoložily v~nce u pomní~ padlých rudoarm~jc~.Ve středu dne ;.května 1982 v 18,30 hodin se sešloslavnostní shromážd~ní pracujících k oslavě 37.výroěí osvobozenív kolínském divadle. Po slavnostním projevu vystoupilv kulturním pořadu vojenský um~lecký soubor z Bratislav,t.V sobotu dne 8.května 1982 v 10 hodin se konala u pomníkuVladimíra Iljiěe Lenina přísaha nováěkd, zakoněená vojenskoupřehlídkou.Městský vfbor Komunistické strany Československa v Kolín~uvolnil na svém zasedání dne 28.ěervence 1982 z funkcepředsedy M~stského výboru KSČ v Kolíně soudruha BohumilaPilného, zhodnotil je dlouholetou ěinnost v této funkci asoudružsky mu za ni poděkoval. Potom kooptoval za ělenaM~stského výboru KSČ v Kolína soudruha RSDr.Václava Dařílkaa souěasn~ ho zvolil novým předsedou. Soudruh VáclavDařílek je stár 41 let, vyuěen je soustružníkem a práv~dokoněil s~udia na Vysoké politické škole rtstředniho výboruKomunistické strany Československa v Praze. Od mládí·aktivn~pracoval v mládežnických a stranických funkcícha byl dlouholetým pracovníkem Krajského výboru KSČ v Praze.

Dne 26. srpna 1982 ve 14,30 hodin se konalo v kiněJASna Zálabí slavnostní zasedání okresních a městskýchorgán~ke 38.výročí Slovensk~ho národního povstání. Po projevup~edsedy Okresního národního výboru soudruha Vlastimila Máchybyl promítnut rtčastníkdm zasedání film.Dne 6. ~íjna 1982 se konala v KDQturním domě pracujícíchideologická konference Okresního výboru KAmunistickástrany Československa v Kolíně na zahájení roku vnitrostranick~hovzdělávání. 650 účastníka vyslechlo v dopolední částikonference referát tajemníka pro ideologii OV KSČ soudruhaJosefa Zemana o pr~běhu vnitrostranického vzdělávání vestudijním roce 1981/82 a o hlavních úkolech studijního roku1982/83. Po vyhodnocení nejlepších lektord Domu politickávýchovy OV KSČ v Kolíně /mezi nimi jsem byl i já/ byla vyhodnocena·i soutě~kolínských závodO. Putovní prapor dru~ebníhookresu Voskresensk v SSSR získalo Koramo, putovní pr~porOV KSČ a Okresní odborové rad~ v Kolíně získal tentokrátPivovar Kolín /za velk~hopotlesku přítomných/.V odpolední části konference vystoupil člen ~st~edníhovýboru Komunistické strany Československa a ministr financíessR soudruh Leopold Lér. Hovo~il o ekonomické situaci našírepubliky a o předpokládaném dalším vývoji.Letošní oslavy Velké říinové socialistické revolucebyly slavnostnější ne~ jindy, proto!e jsme oslavovali letosji~ 65. výročí této historické události. Oslavy započalyv Kolíně ve st~edu dne ).listopadu 1982 lampionovým prdvo-

dem kolínsk~ školní mládeže z náměstí Obráncd míru k pomníkuVladimíra Iljiče Lenina v sídlišti. Tam pak po slavnostnímprojevu byly za zvtikd Pochodu padlých revolucionáfdpoloženy věnce a vypálen oHňostroj.Ve čtvrtek dne 4.listopadu 1982 večer se sešli pracujícína slavnostním shromáždění v divadle, kde p~ednesl slavnostníprojev vedoucí tajemník OV KSČsoudruh Josef ~íha.V druhé části slavnostního shromáždění sledovali účastnícidivadelní p~edstavení hry A.P.Čechova Tři sestry v podánídivadelního souboru Krajsk~hodivadla v Kolíně.Dne 10. listopadu 1982 zemřelgenerální tajemník~~st~edního výboru Komunistické strany Sovětského svazu ap~edseda Nejvyššiho sovětu SSSR soudruh Leonid Iljič Brežněv.V hale budovy Okresního výboru Komunistické strany Československav Kolíně byla uspo~ádána tryzna za zemřelého, kdezápisem do vyložených kondolenčních listin vyjadřovali pracujícínašeho města svou osobní účast. úetu a poklonu památcevelikého politika míru.Dne 25.1istopadu 1982 se konalo plenární zasedáníOkresního výboru.KSČ v Kolíně, věnovan~ zemědělství. Hlavnízprávu přednesl tajemník OV KSČ soudruh ing.Ji~í Potměšil.Uvedl, že kolínský okres si udržuje stále vysokou intenzituzemědělskévýroby. V letošním roce vykazuje prdměrnouvýrobu 936,4 litrd ml~ka a 347,6 kilogramu masa najeden hektar zemědělsk~ pOdy.

Dne B.prosince 1982 se konalo v kolínském divadle~lavnostní zasedání okresních a městských stranických istátních orgánd k oslavě 60.výročí vzniku Svazu sovětskýchsocialistických republik a na závěr letošního Měsíce Československosovětského přátelství. Slavnostní projev předneslpředseda Okresního národního výboru v Kolíně soudruh VlastimilMácha. V druhé části slavnostního večera vystoupil vkulturním pořadu umělecký soubor Sovětské armády z Milovic.Ve středudne 15.prosinee 1982 se konalo plenární zasedáníOkresního výboru Komunistické strany Československav Kolíně.Zabývalo se plněním úkold v roce 1982 a zabezpečenímnárodohospodářských úkold v našem okrese v roce 1983.Hlavní zprávu přednesl tajemník pro prOmysl OV KSČ soudruhJosef Týle. Mimo jiné řekl, že obyvatelé kolínského okresumají ve spořitelně uloženu jednu miliardu 330 miliÓnd korun,to je prdměrný vklad na jednoho obyvatele okresu ve výši14 000 Kčs, o 700 Kčs více než vloni.

O R G A N I Z A C E N Á R O D N f FRONTYV roce 1982 oslavila základní organizace Českého svazuvčelař~ v Kolíně osmdesát let své činnosti. Při tétopříležitosti mi zap~jčil agilní člen svazu soudruh JosefVaníček kroniku kolínských včelař~, která je opravdu velmipěkná,v kftži vázaná, ilustrovaná s mnoha fotografickýmipřílohami, pěkně psaná. Škoda jen, že zápisy v ní nejsousoustavně vedeny po celou dobu, ale jen v některých letecha kronika prakticky končí zápisem z roku 1953. Ale i takje tato včelařská kronika velmi cenným historickým dokladem,zachycujícím především vznik organizace včelařů naKolínsku a v Kolíně a okolnosti postavení včelařské stanicev Konárovicích. Ke kronice náleží ještě zvláštní svazek,v němž jsou vylepeny fotografie členů s jejich úly.

Pořidil jsem několik výpis~ z této kroniky, které zde doslovauvádim:Prvni snaha po zřizeni včelařského spolku v obvodusoudniho okresu kolinského objevuje se již roku 1886. Hospodářskoprdmyslová jednota v Kolině pečovala již delšidobu před timto rokem o povzneseni včelařstvi v naši krajině.Za zminku a pochvalu stoji, připomeneme-li, že Jednotapořádala v Kolině roku 1870 včelařskou výstavu hojněobeslanou. Když někteři přátelé včelařstvi svolali do Svojšicporadni sch~zi za účelem zřizeni včelařského spolkupro misto a okoli, zasáhla jmenovaná Jednota v Kolině apozvala delegáty projektovaného včelařského svojšickéhospolku na společnou sch~zi do Kolina na den 2.května 1886a pozvala též k účasti výborného včelařského odbornikaAdolfa Hájka, notáře z Kolina, spoléhajic na jeho vskutkuvzácnou radu. Notář Hájek nemoha se v ustanovenou dobusch~ze zúčastniti, připisem již ze dne 24.dubna 1886 vysvětlujechvályhodnou snahu Hospodářsko pr~myslové jednotyv Koliněa poukazuje též na hmotný i mravni užitek od včelYi na ušlechtilou snahu včelař~svojšických a připojujese k názoru Jednoty,.že by drobenim sil v malých společcichvčelařstvi se neprospělo, nebot často nebylo by ani schopnýchfunkcionář~, a doporučuje, aby včelaři sdružili se jakoodbor v rámci a ochraně jmenované Jednoty. Včelaři jednohomiste i města mohou pořádati včelařské dýchánkY, včelařicelého okresu mohou s Jednotou_konati výlety, sch~zkys přednáškamia demonstraceni i obesilati výstavy. Zdar včelařstviv takovéto silné organizaci při jednoduchém placeni

členských přispěvk~ by byl zabezpečen. Ku zřízeni samostatnéhovčelařskéhospolku v okresu kolínském tehdy nedošlo.Vynikající včelaři našeho okresu nespokojili se tímtoširším spolkovým rámcem a stali se - včelaři naši - členyI.českého včelařského spolku v Chrudimi, později i přímýmičleny Zemského ústředí spolku včelařského v Praze. Když včelařstvínacházelo více obliby a bylo potřebi práce detailmsovatipro r~zné a lišicí se poměry krajinné, pomýšlelo sevážně na zřízeni krajinského spolku v okrese kolínském. Ozřízeni včelařského spolku přičinili se řídicí učitelé JaromírPacholík ze Tři Dvorfi a Karel Kratochvíl z Libodřic.·Při častém styku společné hovory o včele vytryskovaly v myšlenkuzřízení včelafského spolku a záměr sv~j přednesli naučitelské okresní konferenci roku 1901.Jaromír Pacholík, ujav se slova, stručně pohovořil oušlechtilé včele, o mravním, přímém i nepřimém užitku zevčelaření a vyzval kolegy včelaře ku přípravám na ustavujícísch~zi včelařského spolku v okresu kolínském. KarelKratochvíl jako organizátor a předseda již dříve zřízenéhospolku v okresu kouřimském, promluvil o organizaci a výhodáchspolku. Činnost obou byla horlivě podporována okresnímškolním inspektorem Josefem Libickým, který ačnevčelařnavštěvoval sch~ze tvořícího se mladého spolku~ cožbylo od něho velmi taktické, nebot všichni učitelé včelařis chutí a láskou zúčastnili se přípravných prací, k nimžpřizváni i. zkušení včelaři z ji~ch stavfi. Spolkové stanovyzpracovány podle zásad přijatých Zemským ústředním spolkemvčelařským v Praze a mladý náš spolek stal se ihned jehosložkou.

Včelařskýspolek v okresu kolínském zahájil svojičinnost ustavující valnou hromadou dne 31.května 1902v restauraci Zdeňkově na Horním ostrově v Kolíně. V četněnavštívené sch~zi přednesl Karel_Kratochvíl přednášku,"lTh:oly včelařského spolku" a "Švýcarské včelařství". Pozdařilých přednáškách provedeny první volby správního výborua byli tehdy zvoleni: předsedouJaromír Pacholík, řídícíučitel ze Tří Dvor~, místopředsedou Páter Jan Chlupáč,farář z Ovčár u Kolína, jednatelem Josef Wisinger, učitelze Tří Dvorft, pokladníkem Bohumil Holman, učitel z Konárovic,revizory účtft řídící učitelé František Čvančara z Ovčára č.Patrný z Býchor, za ostatní členy výboru Adolf Hodina,nadlesní z Býchor, R.Jonášová, odborná učitelka z K 0 lína,a Josef Žilka, řídící učitel z Nebovid.Práce těchto i pozdějšich spolkových funkcionářO poz~stávalez pořádání členských schOzí, na nichž povolaní řečníeidomácí i cizí otevírali posluchačftmbohatou knihu včelařskévědy. Tito včelaři, bohati zkušenostmi i v~domostmi,stali se jasnými ohnisky, z nichž obětavěnechali vyzařovatisvé rady a poučení do úrodných srdcí organizovanýchvčelařft .• A tak burcovali horliví spolkoví činovnícistaré a vzbuzovali zájem mladých.včelařeV ustavující sch~zi mladého včelařského spolku roku1902 přihlášeno bylo 48 včelařO. Přihlížíme-li ke stavuvčelař~, bylo: učitel~ 20, zemědělců 12, úředníkO 9, řemeslníkOa živnostníkO 4, duchovních 3.Počet včelařO rok od roku byl měnlivý. Ve světové válcevčelařů přibývalo. Přírůstek objevil se ne jako výsledek

spolkové činnosti,ale všeobecný nedostatek sladidel vhánělneorganizované včelaře do rámce našeho spol~. Roku 1918dostoupil počet organizovaných včelařň čisla 100. PoměrvčelařO podle stavu jevi se přiznivěji. Nejvice je zemědělcO.Ti mohou při dobré vňli pěstovánim medonosných rostlinznačně přispěti ku rozšiřováni včeli pastvy.Největšiho počtu organizovaných včelařO bylo dosaženov roce 1920. Tehdy ve spolku včelařském sdružovalo se -188včelařO - cukrářO, kteři pěstovali včely ne z opravdové zálibyku včele, ale lačného zisku pro med a pro přiděl cukru,jehož všeobecnězneužili jen pro sebe. Tvrzeni toto je správnéa zřetelně objevilo se roku 1922-1923. Tu, když prodejcukru byl uvolněn, současně hromadně ubývalo těchto přiživnýchvčelařfi - cukrářfi. Dnes po dvacetipětiletém trvánispolku je organizováno 80 opravdových včelařfi.Rozdělime-lityto podle stavu, včelaři: 23 úřednici, 14 želez~ičnich zřizeneO,13 zemědělcfi, 10 učitelfi, 7 řemeslnikfi, 5 živnostnikfi,4 obchodnici, 2 ženy, 1 duchovni. a 1 lékař.Přihližime-li k mistu, bylo při založeni spolku včelařského:v Kolině13, ve Velkém Oseku, v Konárovicich a v Ovčářichpo 5, ve Třech Dvorech a v Červených Pečkách po 3,v Ohařich,Kolině,Býchorách a v Týnci nad Labem po 2, ve StarémLibenicich, Nebovidech, ~xRKiEkxRaikáRk Červenémhrádku, Bělušicich, Křečhoři, Sendražicich a Hradištku pojednom včelaři.Dnes po 25 letech má: Kolin 21, Starý K9lin a Velký\J.Osek po 6, Kbnárovice, Ratbořa Býchory po 4, Nová Ves,Lošánky, Červen~é Pečky, Nebovidy, Hluboký Dfil,Zdboři a

Týnec nad Labem, ~ečany a Němčice po 2, Veltruby, Ohrada,Vítězov, Veletov, Chocenice, Sedlov, Libenice, Tři Dvory,Ohaře, Ovčáry a Radovesnice po jednom včelaři. Počet včelstevna našem okrese před 25 lety není v protokolní knizeani jinde zapsán, a tudíž dnes ne1nám. Dnes, v době jubielníhoroku, v úlech různých soustav obhospodařují orgahizovanívčelaři 780 včelstev, a to Kolín má 230, Velký Osek77, Starý Kolín 71, Velim 60, Býchory 40, Konárovice a Vítězovpo 26, Bělušice a Týnec po 24, Sedlov a Nebovidy po18, Červené Pečky 17, Lošánky 16, Ratboř a Ovčáry po 15,ZáboříNlmčicenad Labem 14, Nová Ves 13, Chocenice, Hluboký DOl,a Veletov po 12, Libenice a Veltruby po 10, Řečenya Tři DVory po 9, Ohaře 7, Ohrada a Radovesnice po 5.Výborové schůze a valné hromady konány postupně v místnostechrestaurace na Horním ostrově, v Zámecké restauracis u Karla IV. Členské schůze konány v r~zných místnostechobvodu podle potřeby a ve vhodných neutrálních místnostech.Včelařský spolek v Kolíně přihlásil se roku 1924 př$prováděné pozemkové reformě na panství konárovickém, jehožje nyní vlastníkem pan Edvín Eisner, o vhodný pozemek prozřízení včelařské stanice. Státní pozemkový úřad žádostinaší vyhověl~ přidělil včelařskému spolku parcelu číslo291/1 ve výměře 1,13 hektaru za obnos 3 590,- Kč. Než budemožno vystavěti tam stavení s bytem a příslušenstvímpro včelmistra a baboratoř, je dočasně pozemek pronajat.Částaečný výnos spolkového úlu amerikánu věnuje včelařskýspolek "Krejcarovému spolku" v Kolíně, jenž pečuje ovyvařován~polévek pro chudou mládež škol kolínských.

Potud psal včelařskou kroniku Pavel Kratochvíl a zápisprovedl v roce 25. výročí kolínského včelařského spolku, tedyv roce 1927. Další zápis v kronice byl pořízen v roce1953. Zní:Kolínský básník Karel Leger zmiňuje se ve spise "Suchýčert" o tvrzi Chrášiany, nalézající se severozápadně odobce Konárovic. Místo toto, značně po létech změněné, bylopo první světové válce při prováděné pozemkové reformě přidělenovčelařskému spolku v okresu kolínském.Včelařskýspolek v okresu kolínském, jehož mladý, krás~ěharmonicky sladěný a budovatelskou iniciativní činností nabitývýbor v plném souladu s členstvem přihlásil se o přídělpozemku v těchto končinách a byl mu proti zaplacení3 200 Kč přidělen pozemek ~ís.parcely 291/1 ve výměře 1,1159hektaru. /Poznámka nynějšího kronikáře: poněkud odlišné údajeuvádí zápis z roku 1927, jak uvedeno výše/. Písčitý pozemekVI. boni tni třídy v kraji lesa při cestě k Jelenu byl.1..obhospodařován a rodil žitko, brambory, z pícnin ~žák. Téměřke hraniéím sahal malebný rybník bez ryb, jehož dho iólízké okolí tvořila silná vrstva rašeliny. Krásné, poklidnézákoutí, věnčené lesy hlavně borovými, s volným prfthledemk Ovčárftm.Pouhý osev medo a pylonosných rostlin neměl by pro rozsáhlýobvod kolínského spolku význam, proto vznikla myšlenka,postaviti tam budovu, v níž by byla spolková místnostpro přednášky a besedy, která by se stala styčným bodem apojítkem včelařO celého obvodu, aby vznikl zcelený útvar,který při časté a klidné výměně názorO prospěl by našemu včelařství

Dalši snahou bylo, aby tam ve stejném klimatickém apastevnim prostředi vyzkoušena byla zdatnost včel na Kolinskupěstovanýcha z nich nejlepši z nejlepšich rozšiřeny.Protože misto toto je jedno z nejvzdálenějšich odobci, hrazeno lesem a vyzkoušeno již dávno přitelem Maruškou,zahradnikem z Konárovic, stane se vhodnou oplozovacistanici.Tam měla být trvale a bezpečně umistěna včelařská knihovnaa archiv, nebo{ dosavadni zkušenosti ukázaly, že v soukromémbytě funkcionářft ani ve veřejných mistnostech nebylytyto cenné předměty vitány. Kromě toho objevila se vzácnámyšlenka, zachrániti roztroušené a k zániku odsouzené starépředměty včelařské. Cenné papirové listiny, úle ze dřevai slámy, přistroje a pomftcky ze dřeva i plechu. Vše snadnozkazitelné. A přece jsou to museálně cenné památky, jež poskytujibezpečný výhled do minulosti a poučenipro přitomnosti budoucnost.Konečnou snahou bylo zřiditi laboratoř, na za účelemvyššiho bádáni, ale pro okamžité zjištěni nemoci, vyskytnuvšichse kdekoliv a kdykol~v na různých včelinech, abyzjištěná nákaza byla včas isolována a anulována.Tak rýsován obsažný, záslužný, potřebnýa skvělýúčel zřizeni stanice. K uskutečněni neni třeba jenom vytvořitipřesný plán i jeho náplň, ale opatřiti potřebnýkapitál. A ten spolek neměl. Za zminku stoji, že naopakpři nastoupeni tohoto budovatelského výboru převzal z pozůstalostidřivějši pasiva několika tisiců korun u Zemskéhoústředi svazu včelařů v Praze, z nichž se vybavil re-

voluční sch~zí s delegátem Zemského ústředí včelařskýchspolkft v Praze přítelem Pivničkou a částečnou sp~átkou.Naproti tomu se snažil mnohými drobnými úsporami střádatitak, jak včela po nepatrných kapénkáeh nektaru shromaž~uje~ohatý zlatý poklad. Hlavní spolkoví funkcionáři z!ek1ise osvobození od placení členských příspěvkft dodnes. Abyse ušetřilo na poštovném, školní děti ochotně donášely oběžniky,jež často namáhavě svépomocí byly rozmnožovány. U okresníhozastupitelstva, ředitelství peněžních ústav~ Okresníhospodářské záložny, Spořitelny, Záložny, Reifeisenky, ministerstvazemědělství, Zemského ústředí svaz~ včelař~ vPraze a j. sondováno o možnosti získati peněžnípříspěvky.Zhotoven reklamní model budovy včel§řské stanice /plánzdarma vypracoval stavitel Sauer/, nabízeny a prodávány cihlY•Členstvo ochotně přijalo závazek přiměřeného z~ýšeníceny cukru. Ba i v prvním nadšení byly upisovány i ~isícikorunové podíly, které ovšem nestačily, aby kryly skutečnoupotřebu stavebního nákladu, který by sotva stačil nazáklady stavby. Proto rozhodnutím mimořádné valné hromadyv roce 1927 bylo od současného započetí stavby upuštěno,čímž, ztratil spolek již přislíbený příspěvek ministerstvazemědělství 20 000 Kčs, kteréž by byly splaceny v témžeroce, polovinou při zahájeni, polovinou při kolaudaci stavby.Proto při ddkladné finanční orientaci bylo příštím rokemznovu žádáno a intervenováno u přítele ministerskéhorady MUDr. Antonína Sch6nfelda, přednosty Výzkumného ústavuvčelařskéhov Dole o znovuposkytnutí daru z ministerstvazemědělství, kterýž byl podle normy obnosem 20 000 Kč

proplacen. Za povšimnuti stoji řešeni obtiži při ziskánidaru od okresniho zastupitelstva v Kolině. K žádosti našipovolilo ve třech letech přispěvek po 10 000 Kčs. Prvnisplátka byla povolena Zemským výborem v Praze, druhé dvětřetiny byly po překonáni těžkých obtiži povoleny k výplatě.Nemohu zamlčet, že nám pomáhal předseda Zemědělské rady· krajan poslanec Adolf Prokdpek. Vedle těchto dard dostávalspolek ročni přispěvky od Okresni hospodářské záložny, Záložnga Spořitelny v Kolině, jednorázové dary od včelařskýchspolkd z Poděbrad, Kouřimě, od Raifeisenky z Lošánek i StaréhoKolina. Zbytek stavebnich nákladd uhrazen výpdjčkou47 000 Kč u Okresni hospodářské záložny v Kolině a výlohydlužnika šlechetným porozuměnim ředitele Kvize uhrazeny daremústavu.Vitězicim momentem byla okolnost, že Včelařská stanicebyla budována jako živý památnik desetiletého trváni našisamostatnosti, a tu nikdo neodepřelpřispěvku.A skutečnědne 4.listopadu 1928 zavlál červenomodrobilýprapor nad dokončeným dilem a Včelařská stanice slavnostněotevřena za četné přitomnosti vzácných hosti.O významu včelařstvipromluvil ministerský rada MUDr.Antonin Sch6nfeld, přednosta výzkumného ústavu včelařskéhov Dole, předseda Zemědělské rady poslanec Adolf Prokdpek,předsedaokresniho výboru poslanec Jan Koudelka, okresniškolni inspektor V.Hrubý, ředitel hospodářské školy V.Štast-..,ný. K rozkvětu přál za odbor odbor turistd Josef Vodnanský,za zpěvácký spolek V,Mansfeld. Při zahájeni i v závěrupromluvil a poděkoval předseda Pavel Kratochvil.

Stavbu budovy s přislušenstvimprovedl Jan Sklenář.Náplň postupn~ provád~na. Do zasedaci sině opatřen výhodněnábytek. V ozdobné skřini umist~na Prok~pkova včelařskáknihovna, nazvaná po dárci, jež slouži odbornému vzděláničlenstva.V této mistnosti v čestném koutku visi obrazy přátel,kteřise zasloužili o rozvinuti a podporu spolku. Kprohlídce na stole připravena jsou alba včelin~, in memoriam,sbirka čestnýchPřednidiplomft a noviny.mistnost je osazena Včelařským museem, kteréžk poctě sběratele při padesátinách spolku nazváno Včelařskýmmuseem Pavla Kratochvila. Sebráno na Kolinsku, v Českémráji, v Brandýse nad o., v Hlinsku, Ledči, Bechyni, v Novémm~st~ a v Rožnově na Moravě. Téměř každý ziskaný předmětmá i svoji zajimavou historii. Jsou tu staré kukle, nože,kuřačky, krmitka, trubeo i rohochyty, kleště a klicky, úle:klát i slaměné, medomety, lis na celý slamá~, š~dci včel,fotografie, diagramy, modely, čestné diplomy, Nová~v pylometa jiné.Kronika včelařskákolinského kraje zachycuje pastevnii klimatické pom~ry na Kolinsku, dějiny spolku, stat o medu,včel~ch, monografie s fotografiemi význačných včelař~ předi po zřizeni spolku, včelařské povidky a jiné.A takto vybaven mohl náš spolek s úspěchemzúčastnitise výstav: Soudobé kultury v Brně, župni výstavy v KutnéHoře, krajinské v Kolině, včelařské v Praze, hospodářskýchvýstav, jubielni v 50.roce spolku. Na výstavách odměněnčestnýmicenami z papiru i kovu.byl

Z počátku pro skrovné finanční prostředky zřízen nastanici provizorní věelin z úl\1 Uhřiněvských, amerikánd ajiných soustav. V roce 1938 zřízen definitivní včelín krytýs novými úly vlastni soustavy, vyhovující sndškovým poměrdmkraje.Za účelem rozšířeni včelí pastvy i zvýšení výnosu zpddy osázen pozemek višněmirdznýeh druhd a sad nazván SademSvobody. Při slavnostním sázení včelaři - kmotři pronášelikrásná hesla i vhazovali drobný peníz mezi kořenys přáním,aby strom vzrostl a rozmnožil toto vhozené věno.V roce1945 přihlásil se spolek o konfiskát po Mileně G6tzlové-Vo-""kolkové z K~nárovie a byl mu přidělen přiléhající pozemekčis.parcely 283/1, 286/1 a 291/11 ve výměře 2,2271 hektaruza 17 600 Kčs, osázený švestkami a lesem.Vzácné návštěvynejen že s uznáním a potěšením prohlédlysi nevídané jedinečné dílo a tím současně povzbudily neumdlévajícíhorlivost nadšených budovatelů.Příležitostněbyl na stanici vítán přítelMUDr.Antonín Sch6nfe*d, docent,přednosta Státního výzkumného ústavu včelařského, a jehopomocník Dr.Jar.Svoboda, dnešní laureát státní ceny za vynálezléčiva BEF, předsedové Zemského ústředí spolku včelařůB.Vančura a O.Brener s jednatelem J.Vyletou, místopředsedouŽofkou, kočující učitelé přátelé Vojtěch, Jelínek,. Hájek, Miškovský, Pražák, P 0 nděliček, Lisý, Honzík, Elias aj.Včelařskástanice stala se cílem mnohých rodinnýchvÝletů i jednotlivců, kteří v jednom období bývali pohoštěnichlebem s máslemm a medem. V letním období zpravidla k&ž~dou první neděli v měsíci scházejí se na stanici opravdoví

včelařštípracovníci na pracovních schfizích, aby se dovědělio organizačních novinkách, aby si sdělili své zkušenostiat příjemné či přiznávali své chyby ve včelařskémpodnikání, jež přátelskou radou a výměnou názord mohou býtiodstraněny.Po dlouhá léta pořádá zde spolek domácí chovatelskékursy, jež teoreticky i prakticky vedou osvědčení chovatelépřítel Novák z Býchor,F.~edník z Kolína. Kursy se pořádajípro včelařenašeho spolku i okolních spolkd. Snaha tatopro výběr i zvětšení užitkovosti včel je velmi dfiležitá.Všichni návštěvníci včelařské stanice obdivovali rostoueídílo a byli s návštěvou plně spokojeni. Jedni slibovalipodobný včelařský koutek si zaříditi, jiní litovali, že sijej nepořídili. Mnozí ústně i písemnou zprávou v časopisepochvalovali, co viděli./Potud výpisy z kroniky základní organizace Českéhosvazu včelařd v Kolíně./Dne 14.prosince 1982 pořádala místní organizace Českéhosvazu včelařd v Kolíně slavnostní schůzi, na níž bylovzpomenuto 80. výročí jeho založení. Ve slavnostním proslovuna této schdzi byla rekapitulována celá his·toriespolku. Z tohoto projevu cituji několik statí:Za ústřednípostavy, které v minulosti nejvíce proslaviltkolínskou organizaci, lze bezesporu označitpříteleAdolfa Hájka, zakladatele, a dále potom přítele PavlaKratochvíla, který přivedl organizaci k velkým úspěchfim.Přítel Adolf Hájek byl notářem v Kolíně. Není jižmezi námi v naší organizaci pamětnfka, který by ho znal.

~z materiáld, které máme k dispozici, je však možno zjistit,že krom~ předsedy v naši organizaci byl ještě předsedouVčelařského ústředi v Čechách a protektorem IV. včelařskéžupy. Za svou činnost pro včelařstvi ziskal celou řadu diplamda čestných uznáni od tehdejšich nejvyššich včelařskýc ha jiných instituci. Je napřiklad uchováno Čestné uznáni adiplom, které mu za jeho práci udělila Zemědělská rada královstviČeského a stejné uznáni od Zemského ústředniho spo~kuvčelařského. V celé řad~ organizaci byl jmenován čestnýmčlenem a za svou práci byl také jme~ován "čestným občanemm~staNasavrky". Je zachováno jeho rukou psané heslo "Včelamedonosná - pravá přitelkyně -bez lichoceni poklady dává !"Dále o přiteliAdolfu Hájkovi vime, že je pochován na kolinskémhřbitově a že m~l dceru, provdanou Prágrovou, kterábyla učitelkou v K0 lin~a kterou jsme jmenovali čestnoučlenkou naši organizace a která až do své smrti ochotn~ navšt~vovalaorganizaci pořádali.a podporovala všechny akce, které jsme v našiDruhou postavou, pod jejimž vedenim naše organizacezaznamenala největši rozmach a .rozkvět, byl a asi zdstanepřitel Pavel Kratochvil, řidiei učitel·v Kolin~. Do tehdejšihospolku vstoupil v roce 1904. Dne 5.února 1913 byl·,zvolen jednatelem a 13.ledna 1924 předsedou spolku. Z hlavnichzásluh je třeba mu přičist zásluhy na rozvoji plemennéhochovu, ale hlavně potom vedeni spolku v dob~ jehokrise v poválečných letech, kdy spolek byl siln~ zadlužena kdy jej opouštěli i n~kteři funkcionáři. Pavel Kratochvilv té době je nucen zastávat funkci předsedy, jednatele i

pokladníka. Jeho práce je zachována v kronice a z~stalpo něm skvělý pomník - Včelařská stanice v Konárovicich.I on dostal za svou práci ve včelařství celou řadu r~znýchuznáni a diplom~ a byl také vyznamenán dstřednim výboremsvazu včelařó.Jeho zásluhou byla nejen vybudována Včelařskástanice se včelínem, včelařskou knihovnou a včelařskýmmuzeem, ale bylo také získáno vice než 3 hektary polnosti,na nichž byl vysázen třešňový, višňový a švestkový sad.Samotná Včela~ská stanice byla slavnostně otevřena 4.listopadu1928, pozvánka ke slavnostnímu otevřeni je v našem archivu,Zvláštní pozornosti se zde po dlouhá léta těšiloVčelařské muzeum přítele Pavla Kratochvíla. Jednotlivé exponátysbíral a dával sem posílat ze svých toulek po republice.Zvlášt zajímavá byla a doposud je expozice různýchtypů kuřaček, od p~vodnich hliněných odněkud z Valašska ažpo ty dnešní současné. Za vzpomenuti stoji mimořádné organizačníschopnosti přítele Kratochvíla, kdy na sch~zichv Centrále se scházelo sto i vice člen~. Dokázal i zajimavý.mzpůsobem zajistit poměrně velký počet včelařů na brigádyv Konárovieích, které se konaly vždy první neděliv měsíciod dubna až do října. On totiž ve svém volném časecelou řadu členó osobně navštívil a už dopředu dal každémunějaký úkol na brigádě. Slušně požádal, vysvětlil nutnost,měl přívětivé jednáni, nikdy se nerozčilil. Jeho žádostemnebylo možno nevyhovět a také snad nikdo nedokázal jehopožadavky nesplnit, a tak každý na brigádu, schůzi či jinouakci vždy přišel. A vzpomeňme na ty jeho drobné úkoličky,které stále rozdával. "Jarouši, vezmi tam v neděli

f.tq.na stanici mezistěny, budou tam třeba a já bych to všeckoneunesl". IV tu dobu se chodivalo na stanici pěšky,pokročilejšiměli jizdni kolo/. Stavil se u jiného a opět žádal:"Pepičku, vezmi v neděli na stanici mezistěny, budou potřebaa já bych to sám neunesl", a toto zopakoval několikrát,a tak se stalo, že v neděli neslo osm deset člen~ na staní-'ei mezistěny, každý s vědomim strašně d~ležitého úkolu.Všichni svOj úkoliček splnili a na brigádě dostali pochopitelnědalši. Ale nebylo jen to, bylo třeba něco natřit, odvozit,překopat, okopat, obrýt, prořezat, vysadit, oroubovat,uhrabat, zkrátka každý pochodoval na stanici v Konárovicichs nějakým speeiálnim poslánim a každý nejen slíbil,ale také splnil. Přišli ovšem i dalši, kteři neměli jmenovitýúkol, ale přišli proto, že viděli, že brigáda se_nastanici koná, a bylo opravdu nepřijemné si vymýšlet do upřimnétváře přitele Kratochvíla nějakou výmluvu na jeho otázku:"Proč jsi minule mezi nás nepřišel, když jsem s tebouna takovou a takovou práci počital a z~stala neudělána,čekána tebe přiště".Nelze ovšem zapomenout na dalši fUnkcionáře naši organizace,kteři maji také svoje velké zásluhy na rozkvětu arozvoji spolku a kteři velmi úzce spolupracovali s přitelemKratochvilem a později i s dalšimi funkcionáři. Jenom na;mátkově ch~i vzpomenout nejzasloužilejších, které někteřimáte ještě ve své paměti. Jsou to: Marie Urbánková, diouholetájednatelka organizace, Jan Rojka, dlouholetý člen výboru,Jan Kotýnek, dlouholetý a snad nejslavnějši hospodářna Včelařské stanici v K 0 nárovicích, na jehož pohostin-

nost ještě dnes celá řada starších nevčelař~ vzpomíná, akterý ze stanice udělal takové výletní místo, kam chodililidé v neděli na procházky a kde se zastavili na nějaké toobčerstvení,tehdy to byl chléb s máslem a medem, AdolfProkdpek, dárce knihovny, prof.Josef Bernat, knihovník arevizor úct~, František Pokorný, dlouholetý clen výboru,František Zedník, dlouholetý hospodář a vcelmistr na Včelařskéstanici, chovatel matek, Josef Ladra, dlouholetý clenvýboru, Josef Hamerník, dlouholetý členvýboru, včelařskýdůvěrník, po oslepnutí čestný člen naší organizace, JosefMareček, dlouholetý člen výboru, včelařský dňvěrník, Váelav~antrůček, člen výboru a včelařský důvěrník, Jaroslav Konětopský,dlouholetý člen výboru, chovatel matek a včelmistrStátního statku v Kolíně a později včelmistr Jednotnéhozemědělského družstva v Křečhoři, Alois Říha, dlouholetýčlen výboru, pokladník a člen okresního výboru, Františekvedlička, dlouholetý člen výboru a místopředseda organizace,Jan Děkanovský, dlouholetý člen výboru a včelařský důvěrník,Vojtěch Neuman, předseda a pokladník organizace, AntonínNovák, dlouholetý členvýboru, chovatelský referent, pr~kopníkvýběrovéhochovu a zušlechtování včelstev.Mění se lidé ve vedení organizace, po příteli Kratochvílovinastupuje na jedno necelé funkčníobdobí přítelVokoun, opět řídící učitel, ale předčasně z funkce odcházía nastupuje přítel Vojtěch Neuman a po něm přítel VladimírPokorný. Mění se i situace ve sch~zové činnosti. Všude bujímotorismus, již se nepodnikají na včelín v Konárovicích pro-

~1.cházky pěšmo,jezdí se tam auty. Žije se rychleji, lidéjsou uspěchaní. Upadá zájem o spolkové schůze, zájem ospolkovou práci, o brigády, není ani zájem o ovoce na stromechve spolkovém sadě,není zájem ani o trávu. Činnostorganizace se v tuto dobu stává závislou jen na obětavépráci několika jednotlivců. Navíc narůstají potíže s udrženímmajetku spolku, který předchůdci nahospodařili. Některýmorganizacím se líbí exponáty muzea, půjčují se, ale nevracejíse. Co dříve spolku přinášelo užitek I a bylo za příteleKratochvíla plánováno, že členové. jednou nebudou platitčlenské příspěvky, ale naopak budou dostávat určitý podílze zisku stanice/, to se najednou obrací a stává se břemenem.~y jsou nevyhovující, musejí se předělat anebo koupit nové,je třeba opravit žlaby na včelíně, opravit přední částfasády budovy, kam zatékalo a spadla omítka. Střecha havčelíně je rozbitá, nebude-li včas opravena trámy přehnijía hrozí nebezpečí zřícení, do včelína teče, ve studni jevadná voda, je třeba studnu vyčistit a desinfikovat. Z pozemků,které nic nevynášejí, je třeba platit ~oměrně vysokédaně.stěhovat,Stanice chátrá, je bez nájemníka. Nikdo se sem necheeživota, elektřina.není zde jedna ze základních podmínek dnešníhoRdzní vandalové vytloukají okna a působíškodu na včelíně. To je obrázek z další krize, která našiorganizaci potkává v závěru šedesátých a na začátku sedmdesátýchlet. Tehdy členové výboru vyvíjejí maximální snahuk udržení památek, které nám naši předchůdci odkázali a kterézde musejí zůstat jako svědkové kdysi velmi slavné minulostispolku. Je vyřešeno obsazení včelína nájemníkem, bu-

dova opravena, na včelín opatřena nová plechová střecha,jednak předělány,jednak zakoupeny nové úly, je zavedenaelektrika do objektu. To vše je uskutečněno ve velmi krátkédobě a organizace je :ťinančn~ vyčerpána a zadlužena. Jeproto rozhodnuto, část poze~ darovat státu a část odprodat.Na dříve neošetřovanýeh pozemcích vyrůstá malé rekreačnístředisko, m~ní se zde podoba krajiny. Výsadbou a intenzívnímošetřováním ovocných stromů v zahrádkách zlepšujese i jarní včelí pastva. Lepší se i organizační stav spolku,č1nnost vychází z pravidelně sestavovaných plánů práce, zlepšujese schůzová činnost, vzdělávací činnost, jsou pořádánykursy pro začátečníky, kursy chovů matek a některé akce navštěvujíi členové ze sousedních spolků. I když ještě nenízdaleka vše v úplném pořádku,je možno konstatovat, že činnostorganizace se dostala do pravidelného rytmu, přinášívýhody svým členům a ~&nové zajištují plnění úkolů, kteréjsou na organizaci kladeny.Výbor organizace hodnotil u příležitosti osmdesáti letčinnosti aktivitu některých členů a rozhodl se udělit jimna této slavnostní schůzi čestná uznání za jejich obětavoupráci. Jsou to: Jaromír Růžička, Matilda Lopatová, VáclavBubák, Miloslav Sova, Joser ~epelák, Josef Drahovzal, JaroslavMejstřík, Josef Vaníček, Jaroslav Chaloupecký, JanPištora, Karel Verner, Jos·e:ť Mejstřík, Bohumil Hylsa aJaroslav Kučera.Kolínští včelaři jsou platnými členy Národní frontyv Kolíně. Pořádají přednášky, besedy, odborné kursy a informujío své práci všechny občany na veřejných schůzích.

SJ.V roce 1982 odevzdali do obchodni sitěmedu.4 900 kilogramdV roce 1982 vydal okresni výbo~ Českéhomysliveckéhosvazu v Kolině svou Ročenku 1982. Je to pěkná brožurka,vydaná v nákladu 1000 kusd, kterou připravilypoliticko výchovná komise okresniho výboru Českéhomysliveckéhosvazu v Kolině,Josef Vlastnik.k vydániobálku a kresby provedl soudruhPředsednictvo okresniho výboru Českého mysliveckéhosvazu v Koliněpracovalo letos v tomto složeni: PravoslavBabka, předseda, Jiři Mach, mistopředseda, Jaroslav Jiruš,tajemnik, Miloslav Rejholec, předsedakomise, Otakar Bezvoda, předsedapoliticko výchovnémyslivecké komise, BohumilNovák, předseda kynologické komise, Jaroslav Mrňák, předsedastřelecké komise, Jaroslav Kaše, předseda ekonmmiekékomise, JUDr.Jaroslav Kohoutek, předsedaokresniho disciplinárnihosenátu.V uplynulém obdobi provedl okresni výbor Českéhomyslivecktého· svazu v Kolině nové rozděleni honi t.eb v okrese vrámci integrace a slučovánimistnieh mysliveckých sdruženi.Misto dřivějšich 49 mysliveckých sdruženi je jich nyni jen29 a jedno sdruženi bez vlastni honitby /Kostelec n/Č.lesy/.V roce 1974 zakoupil okresni výbor Českéhomysliveckéhosvazu v K0 lině ddm čp. 111/II v Sokolské ulici od manželdKlepetkových za 70 000 Kčs a přebudoval jej nákladem208 032,-Kčs na sidlo okresni organizace svazu, protožedřivějši umistěni sekretariátu v čp. 15 v Kouřimské ulici

prostorověani hygienicky již dávno nevyhovovalo. Novýobjekt potřebámokresního výboru i všech jeho složek plněvyhovuje a reprezentuje tak důležitou a velikou organizaciNárodní fronty.V posledních pěti letech soustavně klesají stavy zvěřev okrese, především drobné, kde je pokles velmi výrazný,ale i srnčí, kde zatím všeobecný pokles není tak veliký.Příčiny jsou především T současné agrotechnice, intenzívnímpoužívání umělých hnojiv, chemických preparátůk ochraněrostlin a používání těžké mechanizace při polních pracech.Protože tyto negativní vlivy nelze odstranit, zaměřil seČeský myslivecký svaz na rozšiřování těch druhů lovné zvěře,které na vhodných stanovištích dávají předpoklad úspěšnéhopěstování a rozšíření. Na kol~nském okrese. byli vevhodných lokalitách vysazeni daňci a mufloni, u obou druhase zatím neprojevily negativní vlivy zhoršeného životníhoprostředí. Nejhorší jsou stavy zaječí zvěře, a to jak v obilnářskétak i bramborářské oblasti. Nejhorší zatím byl rok1982, kdy poměrně nízké deštové srážky způsobily sníženívy~lavení dusíkatých hnojiv do nižších horizontů, což znamenalo,že především plevelná rostliny nabraly do sebe tolikdusíkatých látek, že se staly pro zvěř jedovatými.Zhoršení životního prostředízatím neovlivnilo stavy černézvěře.Produkce zvěřev celém okrese byla v roce 1982 tato:4 137 bažantů, 2 189 zajíců,' 455 srnčí zvěře a 49 kusůčerné zvěře. Jak se produkce zvěře za posledních pět letsnížila, svědčí tato skutečnost: vezmeme-li produkci v ~-

ce 1978 za 100 %, pak v roce 1982 činila u bažant~ jen30,59 %, u zajíc~ 21,93 %, u srnčí zvěře 53,28% a u černézvěře 62,82 %. Poklesl i výnos zvěře, vyjádřený v kilogramechna jeden hektar honitby; v roce 1978 dosáhl 0,96 kgna hektar, v roce 1982 poklesl na 0,35 kg/ha, to je na36,46 %. Na jednoho člena vyprodukovala okresní organizaceČeského mysliveckého svazu v Kolíně v roce 1978 v pr~měru44,33 kg lovné zvěře, v roce 1982 již jen 17,22 kg, to je38,85 %. Celkový pokles .stavů lovné zvěře v okrese a zejménav okolí městaKolína dále pokračuje.Dne 13. února 1982 se konala v místnostech KulturníhoQbmu pracujících okresní konference Československéhočervenéhokříže. Jako host byl přítomen soudruh Jaroslav Vařecha,zástupce ~středního výboru KSČ, soudruh Václav Pácal,tajemník OV KSČ, jako vedoucí delegace okresního výboru KSČa okresního výboru Národní fronty v Kolíně, a soudružkaAlena Stančevová, úřadující předsedkyně Českého ústředníhovýboru Československého červeného kříže. Hlavní referátpř~dneslx soudruh MUDr. J.Novák, ředitel nemocnice v ČeskémBrodě. ~ekl, že Československý červený kříž má v kolínskémok~ese 8 591 člen~, kteří pracují ve 121 základních organruzacích.Vedle své odborné činnosti odpracovali 28 685brigádnických hodin při zvelebování svých obcí a v péči oživotní prostředía7 190 hodin s při ošetřování veřejné zeleně,odevzdali 300q papíru, 646,63 q železa a 782,5 kgléčivých bylin a vysadili 5 159 stromků a keř~.V závěrukonference zvolili delegáti nový okresní výbor,

v jeho čele stoji opět jako předsedkyně soudružka MUDr.H.Koblížková.V sobotu dne 20.února 1982 se konala v Kulturnim doměpracujicích okresni konference Českéhosvazu žen v Kolině.Jednáni se zúčastnila delegace ~středniho výboru Českéhosvazu žen vedená soudružkou A.Vaňkovou, předseda Krajskékontrolni a revizni komise KSČ soudruh Jiři Biško a delegace,Okresního výboru KSČ,vedená tajemnikem soudruhem VáclavemPácalem. Hlavni referát přednesla předsedkyně OV Českéhosvazu žen v Kolíněsoudružka Miloslava Kupcová. Mimo jinéuvedla, že okresní organizace sdružuje 72 základnich organizacina vesnicich, 11 v Kolině a 4 v Českém Brodě. V okreseje 6 886 členek Českého svazu žen, které se významněpodílely letos na plněnivolebnich programfi ve svých obcicha městech. Od poslední konference odpracovaly 81 000 bri-"'gádnických hodin, odvedly 370 000 vajec. ~nference zvolilanový okresni výbor opět v čele se soudružkou Kupcovou.Základni organizace Českéhosvazu chovatelfi v Koliněpořádala koncem února 1982 svou výročni schfizi, na niž oslavila70 let svého trváni. K této přiležitostiohlásila výsledkysvé práce v roce 1981. 97 členfiorganizace vysocepřekročilo své závazky. Tak napřiklad se zavázali dodatdo státního obchodu produkty svých chovft za 36 000 Kčs adodali za 119 256,-Kčs; dodali 9 209 vajec, 1 921 kožek,3 234 kg králičiho masa, 44 kg holubiho masa, 294 kg jehněčihomasa, 49,6 kg ovči vlny atd. Pro vlastni spotřebu si

vyprodukovali 39 500 vajec, 440 kg dróbežího, 1 850 králičíhoa 297 kg holubího masa.Dne 16. května 1982 se uskutečnilo slavnostní rozšířenézasedání okresního výboru Socialistické akademie v Kolíněu příležitosti 30. výročí založení této organizace. Zasedáníbyli přítomní: soudruh Petr Frouza za krajský výborKSČ, tajemník pro ideologii OV KSČ soudruh Josef Zeman, tajemníkokresního výqoru Národní fronty soudruh Jan Glásr azástupkyně ~středního výboru Socialistické akademie ČSSRdocentka Dr. Soňa Dorotíková, CSc. Slavnostní projev ke30. výročí založení Socialistické akademie jsem přednesljá jako předseda okresního výboru Socialistické akademiev Kolíně. Po projevu byla zasloužilým člen~m Socialistickéakademie odevzdána čestná uznání ťstředního výboru, Českéhoústředníhovýboru a okresního výboru Socialistické akademie.Čestné uznání federálního ~středního výboru Socialistickéakademie ČSSRjsem obdržel já, JUDr.Václav Krumla Mojmír Koutný. Ze slavnostního zasedání zaslali účastnícidopisy Okresnímu výboru K 0munistické strany Československav Kolíně a Československému mírovému výboru v Praze.Více o této slavnostní schazi uvádím v kapitole Kulturatéto kroniky.Základní organizace Svazu požární ochrany ČSSR v Kolíněoslavila 115. výročí svého trvání. V sobotu dne 29.května 1982 uspořádala na parkovišti v centru sídliště výstavupožární techniky a ukázky ze cvičení mladých požár-

nik~. Den před tím, dne 28.května 1982, se sešli členovézákladní organizace Svazu požární ochrany v Kolíněna slavnostníschazi, na niž zasloužilým člen~ byla předánačestnáuznáni.Okresní organizace Svazu invalid~ vzpomínala letos30 let svého trvání. Organizace vznikla v roce 1952 a jižv roce 1956 založila v K~lině invalidní družstvo. V červnuletošního roku se konalo na počest 30.výroči slavnostní zasedáníokresního výboru Svazu invalid~ v Kolíně, na němžbyly obětavým funkcionář~m svazu předány bronzové medailea čestnáuznání.

sqČINNOSTvfBORUM~STSK~HONÁRODNfHOM~stský národní výbor v Kolín~ konal v roce 1982 šestplenárních řádných zasedání, jichž se zúčastnilo v prům~ru87,4 % poslanc~. Vedle poslane~ se t~chto zasedání zúčastnilov prOm~ru 197 občan~ na každém z nich.Rada Městského národního výboru v Kolín~ se sešlav tomto roce na 26 řádných sch~zích a členové rady m~lina těchto schdzích prňměrnou účast 84,6 %.V roce 1982 se nekonaly v Kolíně veřejné schůze občanňve volebních obvodech poslanc~ Městského národního výboru,ale místo nich,proběhly na jaře a na podzim veřejnéschňze všech uličních~organizací KRmunistické strany Československa,na jejichž organizaci se zúčastnilvedle

Městského výboru KSČ a Městského výboru Národní fronty iMěstský národní výbor, poslanci a občanské výbory v celémměstě. Veřejných sch~zí st~any se zúčastňovali jak stranícitak i bezpartijní občané, kteří podali řadu připomínek anámětO k výstavbě města, čistotě a úpravě, osvětlení,školstvía jiným záležitostem města, které pak výbory KSČ, Národnífronty i rada Městského národního výboru projednávaly,oprávněné připomínky řešily a realizovaly a na dalšíchveřejných sch~zích občany informovaly o zp~sobu řešení jejichpřipomínek.Po prvním roce své činnosti od svého zvolení v loňskémroce zhodnotil Městský národní výbor v Kolíně v říjnu roku1982 práci poslanc~ a komisí. Z tohoto hodnocení vyplynulanutnost provést některé změny ve složení komisí s cílemoprostit komise od některých člen~, kteří napracují, nadruhé straně umožnit některým poslanc~m práci na těch\ úseeích,které jsou jim nejbližší. Na základě tohoto hodnocenípráce poslanc~ a komisí od začátku volebního období provedloplenární zasedání Městského národního výboru dne14.prosince 1982 tato opatření:OdvolaloLadislava Doležala, poslance MěstNV z funkce člena komisefinančnía plánovací,Jaroslava Bartáka , poslance MěstNV z funkce člena komisepro mládež a tělovýchovu,Ilonu Hrdinovou, poslankyni MěstNV z funkce předsedkyněkomise obchodu a cestovního ruchu,Josefa Steklého, poslance MěstNV z funkce místopředsedykomise obchodu a cestovního ruchu,

Ladislava Novotného, poslance M~stNV z funkce člena komis~místního hospodářstvía služeb,Františka Hamáčka, poslance MěstNV z funkce místopředsedykomise pro mládež a tělovýchovu,Karla Kleina z funkce člena komise obchodu a cestovníhoruchu,Františka Ziku z funkce členakomise bytového hospodářství,auDr Lenku Štenclovou z funkce členkysprávní komise péčeo rodinu a děti.ZvoliloJanu Holou, poslankyni MěstNV do funkce členky Výboru lidovékontroly Městského národního výboru,Ladislava Doležala, poslance MěstNV do funkce člena komisemístního hospodářstvía služeb,Jaroslava Bartáka, poslance MěstNV do funkce člena komiseškolské a kulturní,Josefa Steklého, poslance MěstNV do funkce předsedy komiseobchodu a cestovního ruchu,Bělu Červenkovou, poslankyni MěstNV do funkce místopředsedkyněkomise obchodu a cestovního ruchu,llonu Hrdinovou, poslankyni MěstNV do funkce členky komiseobchodu a cestovního ruchu,Ladislava Novotného, poslance MěstNV do funkce člena komisepro mládež a tělovýchovu,Františka Hamáčka, poslance M~stNV do funkce člena komisedopravy,V~ru Svobodovou, poslankyni M~stNV do funkce místopředsedkyněkomise pro mládež a t~lovýchovu,

..J~ndru Novákovou, poslankyni MěstNV do funkce členky komisepro mládež a tělovýchovu,JUDr Lenku Matějíčkovou do funkce členky správní komise ~·péčeo rodinu a děti,Václava Kvapila do funkce člena komise bytového hospodářství,Ing.Vlastu Nutrovou do funkce členky komise obchodu a cestovníhoruchu aJaroslava Bartoše do funkce člena komise finanční a pláno~vací.Při těchto změnách zastaly beze změny jen komise proochranu veřejného pořádku, komise výstavby, komise vodníhohospodářství, zemědělství a lesnictví a komise sociální azdravotní.V roce 1982 zesignovala na funkci poslance soudružkaEva Herčíková, poslankyně obvodu čís. 42. Na uprázdněn~místo byla v doplňovacích volbách konaných v pátek dne26.listopadu 1982 svolena soudružka Jana Holá, narozená2.května1939, projektantka Okresního stavebního podniku,bytem v KolíněII., Zborovská ul.čp.~97.Městský národní výbor v Kolíně po jednom roce své činnostiod zvolení v loňském roce hodnotil letos i práciobčanských výbora. Ve své činnosti se Městský národní výboropírá o řadu aktiva složených z občana města, z nichžprávě občanské výbory jsou nejpočetnější a ve své činnostinejvšestrannější. Občanské výbpr9 byly zvoleny vloni naveřejných schůzích občanů ve všech volebních obvodech poslancůMěstského národního výboru kromě obvodů vojenských.

Hlavním posláním občanských ~bor~ je pomáhat Městskémunárodnímu výboru při plnění jeho úkol~, organizovata získávat pro pomoc při plnění úkol~ města všechny občany,rozvíjet jejich iniciativu, všestranně ji podporovat avést občanysvého obvodu k dodržování socialistického pořádkua soužití.Při volbách občanských výbor~ v říjnu roku 1981 bylozvoleno do 83 občanských výbor~ 1 061 člen~, z toho bylo487 občan~, kteří ještě v občanských výborech napracovali,šest dřívějších poslanc~ a 282 žen. V pr~ěru na jeden občanskývýbor připadlo 12,7 člen~. V roce 1982 došlo ke změnámv občanských výborech, jejich početse sice nezměnil,ale odešlo z nich 25 člen~ a nově bylo doplněno 3E člen~.V sedmi obvodech byly provedeny změny ve funkcích předsed~.Občanské výbory se ve své práci řídí zásadou demokratickéhocentralismu, pracují podle vlastních plán~činnosti,zpracovávaných zpravidla na každé pololetí. Plány.práce občanskýchvýbor~ vycházejí z plán~ práce rady a pléna M~steského národního výboru, z námět~ a doporučení uličních organizacíKSČ a b~žně jsou doplňovány o úkoly z pravidelnýchpracovních pora~, které s občanskými výbory koná Městskýnárodní výbor. Tato plánovitá práce se však ještě nevžilau všech občanských výboró, ale přece jen je už·pokrokem,když plány práce předkládá Městskému národnímu výboru užasi polovina z celkového počtuobčanských výbord.Většina obČanských výboró koná pravidelně své schdzejednou v měsíci, podle potřeby i mimořádně vÍckÉát. O svýchjednáních pořizují občanské výbory zápisy, které zasílají

v kopiich na Městský národni výbor. Tim ziskává národni výborpřehled o činnosti, ze zápisů ziskává připominky a náměty,požadavky a stižnosti občanů, které pak může průběžněprojednávat a řešit. V průměru se jedné schůze občanskéhovýboru účastni 8,8 členů. Schůzová činnost občanských výborůneni také ještě na bezvadné úrovni, ale proti dřivějškujiž vykazuje opravdový pokrok: Podle zasilaných zápisů zeschůzi pravidelně schůzuje 12 občanských výborů. Některé,i když pravidelně schůze konaji, nezasilaji vždy své zápisyo jednáni na Městský národni výbor, který tak ztráci přehledo jejich práci.Občanské výbory si podle potře~ a podle povahy a rozsahusvých úkolů zřizuji ze svých členů a dalšich občanůpracovni aktivy. Pomoci těchto aktivů plni občanské výborysvé úkoly zejména na úseku politicko organizátorské a kulturněvýchovné činnosti, kde vysvětluji občanům politikuKomunistické strany ~eskoslovenska, seznamuji občany se základnimistranickými usnesenimi, s usnesenimi plenárn,ch zasedániMlstského národniho výboru a jeho rady. Aby mohlyobčanské výbory tuto činnost vykonávat a ziskávat občanypro plněni úkolů z těchto usneseni vyplývajicich, svoláváMěstský národni výbor pravidelně šestkrát do roku pracovniporady předsedů občanských výborů a poslanců, jichž se účastňujii předsedové uličnich organizaci KS~ a poslanci Okresnihonárodniho výborů z volebnich obvodů ve městě Kolině.Občanské výbory zajištuji účast občanů na významných. politických a společenských akcich ve městě a zejména pak na

veřejných schfizích občanfi a na veřejných schfizích KSČ.Zástupci občanských výborfi na těchto schfizích vystupujíse zprávami o práci občanských výborfi a žádají občany opomoc, vyzývají je k pl~nění přijatých závazkň a děkujíjim za jejich práci. Občanské výbory zvou i občany k ú­časti na plenárních zasedáních Městského národního výborua samy se jich také zúčastní. ťčast občanských výborfina plenárních zasedáních Městského národního výboru jedal~ímzdrojem informací pro jejich činnost.Záslužná je i činnost občanských výborfi na úseku spoluprácese Sborem pro občanské záležitosti, jemuž pomáhájípředevším při organizování akcí k životním jubileím občanfive svých obvodech. Tato činnost přispívá k tomu, že občanskévýbory poznávají blíže občany ve svých obvodech,přibližujíse k nim a občané zas více poznávají svfij občanskývýbor.Občanské výbory organizují iniciativu občanfi na podporuvolebního programu Národní fronty a celoměstského závazkuMěstského národního výboru, získávají od občanfi je;jich osobní závazky, organizují jejich práci na zvelebovacíchakcích, evidují odpracované brigádnické hodiny občanfi.Starají se celkový vzhled svého obvodu, doporučujíobčanfim,podnikfim a ostatním organizacím v obvodech, aby opravilisvé domy a budovy a udržovali jejich okolí. Občanskévýbory uzavírají dohody s Technickými službami města Kolína,podle nichž přebírají do své péče zelené plochy, hřiště aostatní veřejná prostranství ve svém obvodě, pomáhají přibudování a údržběchodníkfi atd. Technické služby jim k tomu

poskytují potřebný materiál a nářadí.Dohody občanskýchvýboró s Technickými službami města Kolína se osvědčily apomáhají k plynulému plnění úkolů jak Technických služebtak i občanských výborů na úseku zvelebování města. V roce1982 uzavřelyTechnické služby dohody se všemi občanskýmivýbory, což se v předcházejících letec~vždy nestávalo.Tak jsou občanské výbory připraveny a vyzbrojeny k plněnísvého dílu na zlepšování životního prostředí ve svých obvodech,kde zejména organizují péči občanů o veřejnou zeleň,s jejich pomocí rozšiřují zelené plochy a chrání je předpoškozováním.Občanskévýbory se dále podílejí i na zajištování úkolůna úseku služeb, dopravy a obchodu. Doporučují občany začleny Rady spotřebitelské kontroly, upozorňují Městský národnívýbor na nedostatky v oblasti služeb a obchodu, podá-·vají své připomínky a žádají nápravu k veřejnému osvětlení,k místním komunikacím, k dopravnímu značenía ~ajištěníbezpečnosti občanů ve svých obvodech. Pro odbor místníhohospodářství a služeb zajištují i soupisy hospodářských zvířat.Občanskévýbory spolupracují i se školami ve svýchobvodech a s oddělením péče o mládež Městského národníhovýboru. Upozorňují na nedostatečnou péči o děti v rodinácha na chování dětí a mladých lidí ve svých obvodech. PomáhajíMěstskému národnímu výboru-vyhledávat občany, kteřípotřebují sociální pomoc, podporu, umístění v domově důchodcůči v jiném ústavu, pečovatelskou službu, upozorňují naobčany, kteří žijí ve špatných hygienických či jiných pod-

mínkách a pod. Přispívají i ke kulturní~vzhledu svýchobvodň,zajištují výzdobu k rňzným politicko kulturnímvýročím a akcím, pečují o agitační skříňky ve svých obvodech.Dfiležitý úkol plní občanské výbory i na úseku ochranyveřejného pořádku. Dbají na dodržování zásad socialistickéhosoužití občana, snaží se předcházet sousedským sporftm,upozorňují Městský národní výbor a orgány Veřejné bezpečnostina případy výtržnictví, vandalství, porušování zákonaproti alkoholismu apod. Na základě vyžádání ze stranyMěstskéhonárodního výboru sestavují a podávají zprávy opověsti a ehování i politických postojích občana ve svýchobvodech pro razné účele a pro vojenskou správu i posudkyo brancích. V roce 1982 například zpracovaly občanské výbory790 takových zpráv vedle 190 posudkd na brance. Kromětoho se občanskévýbory vyjadřují. k žádostem o mateřskýpříspěvek, novomanželek~ pajčky, k žádostem o důchodovédávky, k žádostem o byty, o prodloužení a vydání loveckéholístku, k přijetí ria školy atd.Občanské výbory pomáijagí Městskému národnímu výboruzabezpečovat i jednotný systém branné výchovy při školenípřípravy občanů k civilní obraně. ~koleni je zajištovánodvakrát do roka, na jařese konají vojensko politické přednáškypřednáškya na podzim praktická cvičení.Občanskév činžovníchvýbory spolupracují i s domovními důvěrníkydomech zejména na sídlišti, s domovními komisemia navrhují své zástupce do občanských komisí, kterých jev našem městěšest. Zajištují dodržování domovního řádu,

pořádek v domech, p~sobi na občany k dodržováni čistotyv činžovníchdomech a v jejich okoli. Snaži se i pomáhatobčan~m při vymáháni oprávněných požadavk~ na Okresním bytovémpodniku. VyjadřujiMěstskýse k žádostem o byty, upozorňujinárodni výbor na neobydlené domy a byty ve svýchobvodech, navrhuji demolice dožitých objekt~~Občanské výbory navrhuji Městskému národnímu výboruobčany i kolektivy k vyznamenáni za veřejnou činnost, zavýsledky při plněni závaz~ v soutěž~za zvelebeni města.Každoročně Městský národni výbor vyhodnocuje deset nejlepšíchobčanských výbor~ a šedesát občan~, jimž předává čestná uznánia plakety "Za budováni města Kolina".z tQhoto přehledu činnosti občanských výbor~ je zřejmájejich nepostradatelnost jak v pomoci Městskémunárodnímuvýboru tak i jeho poslancfim při plněni jejich úkol~. Nelzesi dnes již představit práci poslance Městského národníhovýboru bez ~ráce občanského výboru. Mezi poslancem a občanskýmvýborem je nutná dobrá a úzká spolupráce a vzájemnápodpora. Pqslanci navštěvuji pravidelně sch~ze občanskýchvjbor~,informuji .je o usneseních ·rady a pléna Městskéhonárodního výboru a jiných opatřeníchstranických a státníchorgán~ ve městě. Občanské výbory jsou i základní školou provýchovu přištich poslanc~. Při posledních volbách bylo11 nových poslanc~ vybráno z řad předsed~ a členfi občanskÝchvýbor~.Zkušenosti již ukázaly, že poslanec, kterýdřive pracoval v občanském výboru a získal zde potřebné zkušenosti,lépe a zodpovědněji přistupuje ke své práci a k plněniúkol~ ve své nové funkci poslance.

;q.Celkově lze řici, že občanské výbory v Kolině plnidobře a zodpovědně své posláni a svou funkci. Vzhledemk jejich počtu je pro Městský národni výbor velmi obtižnéa pracné jejich řizeni a udržováni jich ve stálé aktivitě.Městský národní výbor věnuje již několik let maximální pozornosta péči jejich řízení, reaguje citlivě na jejichpřipomínky, snaží se je včas a konkrétně vyřizovat a takpodporovat jej;ch činnost a iniciativu a zvyšovat jejichautoritu u občana. S rostoucí úlohou národních výbora rostei náročnost na občanské výbory jako na nebližší pomocníkyMěstského národního výboru, i jejich d~ležitost a význam.

ťoCELOM~S'JJSKfZ~VAZEKKaždoročně zpracovává a uzavirá Městský národni výborv Kolině svfij cemoměstský závazek, v němž uvádi svéhlavni úkoly v bežném roce, jichž chce dosáhnout nejensvoji vlastni činnosti, ale za spolupráce se všemi ochotnýmiobčany města, se všemi organizacemi a podniky a závodyve městě. Letošni celoměstský socialistický závazekměsta Kolina byl zpracován v lednu tohoto roku, projednána schválen v radě Městského národniho výboru 2.února1982 a plenárni zasedáni Městského národniho výboru jejprojednalo a schválilo na sch~zi dne 9.února 1982.Celoměstský závazek je členěn do několika oddil~:politicko organizátorská činnost, výstavba města, mistnihospodářstvi a služby, školstvi a kultura a finančni zabezpečeni.

Nejdóležitější částí závazku je oddíl výstavba města.Zde celoměstskýzávazek sliboval, že v oblasti bytové výstavbyse bude pokračovat ve stavbě bloku č. 143/1 v sídlišti,že bude zahájena výstavba inženýrských sítí pro ~tavbubytových jednotek na místě dosavadní panelárny, která seuž konečnělikviduje, ale pomalu, a inženýrských síti kbloku č.116 v centru sídliště. Že bude dále dokončena prodejnav ulici Na magistrále a desetitřídní školni pavilÓnpři Voskresenské ulici, že bude pokračováno ve výstavběpatnáctitřídníhoškolského pavilÓnu vedle toho desetitřídního.V účelové investiční výstavbě se závazek zavazovalzahájit výstavbu pavilÓnu pro mimoškolni yÝchovu na volnémprostranství v prostoru křižovatky ulic V břízách a Bezručovy.V roce 1982 se má také ;hájit budování inženýrskýchsítí pro výstavbu jídelny podniku Restaurace a jídelny naJiráskově náměstí na Zálabí.Z rozestavěných akcí "Z" mají být dokončeny rozestavěnéobjekty mateřské školy pro 360 dětí v K 0 líně IV., v tomtoareálu mají být dokončeny inženýrské sitě, na Zálabi na.Jiráskově náměstí má být dokončena stavba koutku hygienickéočisty a v Borkách má být dokončena stavba ubytovny u stadiÓnuTJ Jiskrá Kolín.Nověmají být zahájeny tyto stavby v akci "Z": komunikacev areálu mateřské školy pro 360 dětí v Kolíně IV a komunikacepřilehlé k tomu objektu, přístavba sociálního zařízeníkina OKO, areál Českého svazu chovatelft ve Štítarech,přístavbaKlubu mladých, výstavba pionýrských kluboven v KoliněII,Sluneční ulici a stavba požární nádrže u požárnízbrojnice v Polepské ulici.

~Pro realizaci akcí "Z" v dalších letech pětiletkybudouletos projekčně připraveny: stavba tržnice v Císařovsi,dům služeb v Kutnohorské ulici a dům pečovatelské služby.V neinvestičních částech akcí "Z" se budou provádět úpravyveřejnýchprostranství, zejména úprava terénu pro instalaciminigolfu na plaveckém stadiÓnu.Na úseku místního hospodářství a služeb bude město věnovatpozornost sběru druhotných surovin tak, aby byl splněnplán lidového sběru v rámci vypsané soutěže. Technické službYměsta ·Kolína ve spolupráci s občanskými výbory zajistív roce 1982 jarní a podzimní sběr kovového odpadu.Ve spolupráci s obchodními organizacemi a organizacemislužeb bude město zajištovat opravy a úpravy provozoven aobchodů v Kolíně.V roce 1982 budou zahájeny rekonstrukce komunikací: Táboritskéulice, provádět bude podnik Silnice KNV se sídlemv Čáslavi, a celého komunikačního systému nadjezdu na Zálabí,provádětbude podnik Stavba silnic a železnic. Technickéslužby dále zajistí provedení II.etapy rekonstrukcevozovky v Kutnohorské ulicit rekonstrukci vozovky v ~ela-kovského ulici a dokončenírekonstrukce ulice P9,litickýchvězňů včetně opravy veřejného osvětlení. Spolu s prováděníma přípravou rekonstrukce vozovek v Kutnohorské ulici,v Husově a Rubešově ~lici bude i zde současně prováděnarekonstrukce veřejného osvětlení. K dosažení další úsporyelektrické energie budou Technické služby dále pokračovatve výměně dosavadního výbojkového osvětlení za sodí-

kové a v roce 1982 provede výměnujednoho sta svítidel.V roce 1982 provedou Technické služby výsadbu zeleněv poslední etapě plaveckého stadiÓnu.Na frekventovaných ulicích města umístí dalších 40odpadkových ko~O. Dokončí vybudování parku "Družby" přilehléhok plaveckému stadiÓnu v Kolíně II. Z velkých zelenýchploch ve městě sklidí a odevzdají Státnímu stakku v Kolínědeset tun sena.V roce 1982 bude dále pokračovat akce zastřešení zimníhostadiÓnu. Dále bude na zimním stadiÓnu provedena rekonstrukceopotřebovanéhorozvodu chlazení a bude znovu vybetonovánalední plocha.Po zkušebn~ 1 provozu v roce 1981 bude letos celý areálvčetně venkovních zařízení uveden do trvalého provozu.Odbor školství a kultury Městského národního výboruzajistí údržbu a modernizaci předškolních zařízení a základníchškol ve městě nákladem jednoho miliÓnu korun a pořídívnitřní vybavení nového desetitřídního. pavilÓnu ve Voskresenskéulici a spolu se zúčastněnými podniky zajistí provozmateřské školy pro 360 dětí v Kolíně IV.Na úseku kultury bude dbát odbor školství a kultury nakvalitní plnění Jednotného plánu kulturně výchovné činnostive městě,bude zajištovat plné využívání všech sportovišta tělocvičen ve městě, zajistí dokončení areálu zdraví ve~títarském údolí a bude se dále podílet na budování dětskýchhřišt spolu s občanskými výbo~a za pomoci brigádsocialistické práce kolínských závodO je bude vybavovathracími prvky a tělocvičnýmizařízeními.

Městská správa,kin zajistí zimní i letní část letošníhoFilmového festivalu pracujících, dětské festivalové dny,dětskýfilmový festival a v rámci akce "Kultura mládeži"'bude zajištovat filmové podniky pro naplnění mimoškolníhočasu dětí a mládeže.Městské kulturní středisko zajistí jubilejní 20.Kmoch11vKolín a oslavy 110.výročí založeni Městské hudby FrantvKmocha, obměnu propagačních fotografií ve třech galeriíchnejlepších pracovník\1 ve městě, třikrát v roce provede instalacipropagačních hesel na domech na náměstí,bude běhemcelého roku zajištovat společenské zábavy, koncerty, výchovnékoncerty, taneční zábavy a ~iskotéky, vystoupeníjednotlivcťi i souborťi a divadelní ochotnická představení.Na úseku zdravotnictví bude letos zajištěna rekonstrukcedomu čp. 113 v ulici Nad zastávku v Kolíně II na důmpečovatelské služby pro.staré občany města, v klubech důchodcůbude organizován kulturní pořad po celý rok, budouprováděny další akce pro důchodce včetně autobusových zájezdů,z doplňkové_péče bude poskytována důchodcům s malýmidůchody finanční i věcná pomoc, zpřísněna kontrola prováděníplánů ozdravných opatření v kolínských výrobníchzávodech v rámci péče o životní prostředí, budou prováděnynamátkové kontroly dodržování hygienických zásad a pravidelv obchodech, jídelnách a pohostinstvích. Na úseku péče o rodinua dítě věnována zvláštní pozornost a pomoc dětem z neúplnýchrodin, dětem cikánského původu a dětem vracejícímse z výchovných zařízení, budou prováděna opatření protizáškoláctví školních děti a zabezpečováná předškolní výchovadětícikánského původu.

Prdběžné plnění celoměstského závazku projednalo plenárnízasedáni Městského národního výboru dne ?.září 1982a konečnéhodnocení bylo provedeno až na zasedání Městskéhonárodního výboru na začátku příštího roku. Celoměstský závazekbyl plněn takto:V roce 1982 uzavřeli občané města Kolína v 82 volebníchobvodech /jeden volební obvod závazek nepředložil/ socialistickýzávazek, v němž se zavázali dobrovolně a bezplatněodpracovat na investičních akcích "Z" ,organizovanýchMěstským národním výborem, celkem 15 915 hodin, ve skutečnostiodpracovali 17 268 hodin. Při údržbě zeleně a úpravěa údržbě veřejných komunikací a prostranství slíbili občanéodpracovat 117 622 brigádnických hodin, odpracovalivšak 137 748 hodin. Občané bydlící ve státních a družstevníchbytech slíbili odpracovat při údržbě bytového fondu119 182 hodin, ve skutečnosti odpracovali 130 469 hodin.Při ostatních akcích, hlavně v kulturní oblasti, se zavázaliobčané ke 44 231 hodinám, skutečnost však byla 45 488hodin. Občané se zavázali také sebrat a odevzdat 137 784 kgsběrných surovin, ve skutečnosti i tento závazek překročilia odevzdali 167 639 kg ~uhotných surovin. Ke zvýšeníaktivity občanů, občanských výborů, organizací Národní fronty,škol a kolínských závodd přispěla soutěž vyhlášenáMěstským národním výborem na počest 65. výročí Velké říjnovésocialistické revoluce a 60. výročívzniku Sovětskéhosvazu a přihláška Městského národního výboru do soutěžeO nejlépe upravenou obec okresu Kolín, vyhlášené na podporuvýzvy vlády ČSR a ~středního výboru Národní fronty kezvýšení péčeo životní prostředí.

V jarním a podzimním období letošního· roku uspořádalyuliční organizace Komunistické strany Československa spolus Městskýmnárodním výborem a Městským výborem Národní frontyveřejné stranické sch~ze namísto sch~zí občan~. Na.těchtoveřejnýchsch~zích strany byli občané informováni o plněnívolebního programu i.celoměstského závazku a vyslovovalise k problém~ ve městě i v okolí svých domo~ ve svých kritickýchpřipomínkách,návrzích a námětech.V průběhu roku 1982 uzavřel Městský národní výbor s 31kolínskými závody a podniky dohody o spolupráci, jejichžobsahem byla zejména snaha po zlepšení životního prostředíve městě a pomoc závodů a podnikd při zajištování plánovanýchúkol~ v akci nzn.V rámci jednotného systému branné výchovy obyvatelstrvaprovedl Městský národní výbor na jaře 1982 školení xxrámgiobčanů v přípravě obyvatelstva k civilní obraně /POCO/ přednáškamivojensko-politického tematu a na podzim 1982 bylaprováděna praktická cvičení na téma "Chování a činnost občanůza vzdušného poplachu a úkoly život zachraňující ... Školeníse konalo na 12 místech ve městě a zúčastnilo se 2661občan~. Poznamenávám, že školení, póřádané Městským národnímvýborem se týká je~nepracujících důchodců a žen v domácnosti,pro pracující je takové školení prováděno v závodech,dílnách, ústavech a úřadech.V oblasti investiční bytové výstavby je rozestavěnbytový blok č. 143/1, kde je provedena hrubá stavba a napojenína inženýrské sítě. Letos byla také zahájena výstavbainženýrských sítí pro projektované bytovky na místě do-

savadní panelárny podniku Prftmstav Kolín v ulici Na magistrále,která je zčásti již přestěhována do objektu bývalécihelny v Červených Pečkách, a k budoucímu bloku č.116uprostřed centra sídliště; rozhodující objem prací na těchtopřípojkách bude však prováděn až v roce 1983.Z' občanské vybavenosti sídliště byla letos dokončenaa ve IV.čtvrtletí uvedena do provozu potravinářská samoobslužnáprodejna v ulici Na magistrále, dále desetitřídníškolní pavilÓn ve Voskresenské ulici, který byl předán doužívání dne 1.září 1982, a zahájeny byly práce na stavběpatnáctitřídníhoškolního pavilÓnu, které do konce roku1982 pokročily poměrně dosti rychle, takže byla téměř dokončenahrubá monťáž panelů všech tří podlaží.V účelové investiční výstavbě byla v listopadu 1982zahájena stavba pavilÓnu mimoškolní výchovy v prostoru křižovatkyulic V břízách a Bezručovy a do konce roku byla dokončenahrubá stavba prvního podlaží.Z akcí "Z" byla letos dokončena výstavba areálu mateřskéškoly pro 360 dětí v Kolíně IV v prostoru ulic Vávrovy,Vrchlického a Jeronýmovy. Stavba byla předána do užívánídne 1.září 1982.Letos se pokračovalo ve stavbě koutku hygienické očistyv Kolíně v., Jiráskovo· náměstí v objektu Okresního ústavusociálních služeb, nepodařilo se však u Okresního stavebníhopodniku zajistit provedení plánovaných prací a tak stavbapřechází dále do roku 1983.V Borkách byla dokončena zásluhou TJ Jiskra Kolínprvní etapa výstavby ubytovny u hřiště jednoty a bylo tak

vytvořeno dílo v hodnotě 905 000,- Kčs.V další akci "Z" byly zahájeny práce na přístavběsociálníhozařízeníkina OKO. Do konce roku 1982 byly provedenyzemní práce a vybetonovány základy.Na areálu Českéhosvazu chovateló ve Štítarech, prováděnémrovně!:. v akci "Z", byla letos doko;nčenavýstavby v hodnotědíla jednoho sta tisíc korun.první etapaRozest~věna je další akce ''Z", a to stavba pionýrských~poza~kluboven ve Sluneční ulmci v Kolíně II.,foddeleném v zadníčásti starého židovského hřbitova. Stavba měla být v roce1982 dokončena, ale vzhledem k ~omu, že montované buňky,z nichž se areál kluboven skládá, byly dodány až koncem roku,přechází stavba do roku 1983 s pravděpodobným dokonče-,ním v prvním pololetí roku.Od plánované přístavbyke Klubu mladých se během rokuupustilo, protože do tohoto objektu byl přestěhován Okresnídůmpionýró ze svého dosavadního sídla v ulici Politickýchvězňó v bývalé restauraci U Karla IV., protože tato budovaje již v havarijním stavu a musela být vyklizena.V polepské ulici u požácní zbrojnice byla vybudovánapožární nádrž.Pro realizaci akcí "Z" v dalších letech pětiletkyvypracován projekt výstavby Domu služeb v KolínějeIV Kutnohorskáulice v proluce mezi budovou Naivní restaurace abudovou, v níž je prodejna oděvó,výstavby tržnice v Císařovsi.a projektová dokumentaceV neinvestiční části akce "Z" se pokračovalo v úpravěprostranství u plaveckého stadiÓnu pro osazení minigolfu,byla provedena re~onstrukceledové plochy na zimním stadi-

,onu a rekonstrukce autocvičištěSvazu pro spolupráci s armádouv KolíněIII za nemocnicí.Na úseku obchodu a služeb provedly obchodní organizacerekonstrukci potravinářské prodejny na náměstí Obráncfimíru a rekonstrukci prodejny u nemocnice, která byla změněnana cukrárnu. Podnik Restaurace a jídelny dokončilrekon­B%~HkiKfxiáE%i strukci restaurační části objektu a buffetuv hotelu Savoy. Dále byla provedena výměnaportálfi u prodejnyželezného zboží na náměstí,prodejna "Sport" se přestěhovalaz místností v domě čp. 91 na náměstí do domu čp.42 v Kutnohorské ulici a na místo prodejny sportovních potřebse do domu čp. 91 na náměstí přestěhovala prodejnalahůdek "Labužník" z domu čp. 9 na náměstí, který se opravuje,byla provedena adaptace partiové prodejny v Pražskéulici~ adaptace prodejny drogerie na Zálabí, zřízena prodejnastřihfie vlny v Pražské ulici a celková rekonstrukcea modernizace provozovny holičství a kadeřnictví v Kouřimskéulici.Ne úseku komunikací byla provedena rekonstrukce Táboritskéulice v KolíněIII a celého objektu nadjezdu na Zálabí.~eehnické služby města Kolíne zahájily v říjnu 1982rekonstrukci vozovky v Kutnohorské ulici po opravěparovoduv úseku od křižovatky s ulicí Sladkovského ke křižovatce-s ulicí U křižovatky, který byl letos dokončen, a v částiod křižovky s ulicí U křižovatky až k ústí Kutnohorské ulicedo ulice Dukelských hrdinů byla letos provedena rekonstrukcespodní částivozovky a sítí v ni uložených, s tím,že celá rekonstrukce této ulice bude dokončenanepřesrok.

Letos byla také dokončenarozsáhlá rekonstrukce ulice Politickýchv~zňó a dokončeno parkovišt~ na celé ploše náměstíRudé armády. Malé parkoviště bylo také zřízeno na místězbořeného malého přízemního domku proti budově Okresní odborovérady v ulici Na valech. Dokončena byla v této částitéž rekonstrukce veřejného osvětlení. Celá akce stála celkem2 294 ooo,- Kčs.Stále trvá tlak na snižování spotřeby elektrické energiepři veřejném osvětlení města. Má se ušetřit 75 % energie,spotřebované na osvětlení před p~ti lety. Proto je více neždvě třetiny stožárů veřejného osvětlení vyřazeno z provozua pokračuje se ve výměně dosavadních výbojkových osvětlovacíchtěles za sodíkové žárovky; letos bylo ve městě taktovyměn~no106 svítidel.V roce 1982 byla provedena výsadba zeleně na plaveckémstadiÓnu, bylo zde vysazeno 42 jehličňanů, 186 okrasnýchkeřůa vyseto 68 kg travního semene. Od provedení konečnýchúprav celého areálu plaveckého stadiÓnu bylo zatím upuštěnoz toho důvodu, že je zde plánována výstavba mobilního kotlena výrobu páry pro vytápění části sídliště. Pokračovalo sei v další úpravě parku "Družbyu, který přiléhá k areálu plaveckéhostadiÓnu, bylo zde vysázeno 38 jehličňanů, 50 okrasnÝChkeřů a vyseto 45 kg travního semene. Z veřejných plochve městě sklidily Technické služby města Kolína 10 tun senaa odevzdaly Státnímu statku v Kolíně.Na zimním stadiÓnu na Zálabí pokračovalypráce na zastřešenía opláštování objektu. Práce mají být dokončenyv červnu příštího roku.Ve Atítarském údolí byl dokončen a zcela předán do

JA.užívání sportumilovné veřejnosti areál zdraví. Na území městajsou dále budována dětská hřiště zejména v husté sídlištnízástavbě v dohodě s odborem výstavby Městského národníhovýboru ve svépomoci občanských výborfi. V rámci dohod uzavřenýchs Městským národním výborem zhotovují kolínské závodya podniky zdarma rfizná sportovní a hrací zařízení pro tatohřiště.Na údržbu škol a školských zařízenívynaložil letosMěstský národní výbor 1 445 000,- Kčs.O plnění Jednotného plánu kulturně výchovn~ činnosti,který je také součásti celoměstského závazku, jsou informaceuvedeny v kapitole Kultura a společenský život tétokroniky a nebudu je na tomto místě opakovat.Sociálně potřebným občanóm, dfichodcóm s malými dftchody,bylo letos vyplaceno na jednorázových výpomocech celkem216 800,- Kčs a vedle toho jim byla poskytnuta věcná výpomocv hodnotě 68 456,- Kčs, to jest, bylo jim zaplacenouhlí, obědy, jízdné v městské dopravě a jiné.Letošní rok byl druhým rokem nového volebního období,a proto byla také provedena prověrka plnění volebního programu.Přitom bylo zjištěno, že úkol dodavatelským zpfisobempostavit 144 bytfi v Čechových sadech byl splněn, výstavba36 bytových jednotek v ulici Rimavské Soboty v rámci takzvaného "zahuštění sídliště" se realizuje a práce probíhajípodle plánu, výstavba dalších bytových jednotek v centrusídliště bude realizována v objektu č. 116 a práce na tomtoobjektu budou zahájeny v květnu 1983, a další bytové jed-

notky v prostoru zrušené panelárny n. p. Prftmstav, kde sepostupně prováději demolice, byla již zahájena výstavba jednohoobytného bloku. dkol provést výstavbu bytův zÓně"U Jána", a to v roce 1984 třináctset a v roce 1985 devětset,se posouvá a počitá se s tim, že výstavba bytů na tomtoúzemi bude zahájena až na přelomu sedmé a osmé pětiletky.V současné době probihá na Okresnim národnim výboru v Koliněsehvalováni územniho projektu zÓny a výstavba je již zakotvenado plánu Krajského investorského útvaru. Výstavbaškoly v Jas~lské ulici je součástí územniho projektu zÓny"U Já.na" a se zahájenim stavby se nadále uvažuje taktéž napřelomusedmé a osmé pětiletky.Pro výstavbu ve svépomocné družstevní výstavbě 36 bytovýchjednotek v Polepské ulici byl vyčleněn pozemek, naněmžje možno umistit místo 36 celkem 72 bytové jednotky,a družstvu svépomoené výstavby bylo již vydáno územni rozhodnutipro všech 72 bytových jednotek.Modernizace bytových jednotek v historickém jádru městabyla zahájena v prvni polovině roku1982 v ulici KarolinySvětlé v domě čp. 134, kde již bylo dokončeno 16 moderníchbytů, a modernizace pokračuje v domech čp. 133 a 132v ulici Na hradbách, kde bude upraveno celkem 27 bytů s terminemdokončeni v roce 1983. Akce modernizace bytů ve starýchdomech pak bude pokračovat v domě čp. 538 v Havlíčkověulici, kde bude upraveno 16 bytových jednotek, v doměčp. 137 v ulici Karoliny .Světlé se čtyřmi byty a v roce1983 bude zahájena modernizace bytů v domě čp. 20 v Kouřimskéulici a domě čp. 21 na náměsti Obránců miru a v domě

!J.čp.1 v Pražské ulici. V roce 1983 bude v této akci zmodernizovánocelkem 52 bytO.Výstavba destitřídního školního pavilÓnu ve Voskresenskéulici byla dokončena v roce 1982 a objekt byl uveden doprovozu 1.září 1982. Výstavba čtrnáctitřídního pavilÓnu mimoškolnívýchovy byla přemístěna z prostoru ulice Bezručovydo sousedství desetitřídního pavilÓnu a realizuje se jakopatnáctitřídní školní pavilÓn nově zřízené ?.Základní školy.Na místě plá~ovaného čtrnáctitřídního pavilÓnu mimoškolnívýchovy se začal letos stavět takový pavilÓn jen se šestitřídami. Pokud jde o stavbu patnáctitřídního pavilÓnu 7.Základníškoly, provádějí se opatření, aby stavba byla HrEkurychlena a dokončena již v roce 1983.v akcích nztt byly ji:!. dokončeny: výstavba mateřské školypro 360 dětí v Kolíně IV, vodovod v Plynárenské ulici,letní šatny na plaveckém stadiÓnu, inženýrské,sitěu mateřskéškoly pro 360 děti v Kolíně IV a kanalizace v tomto areálu,výstavba autocvičiště SVazu pro spolupráci s armádoua loděnice ~éto organizace při Starokolinské silnici. V akci"Z" mělo být vybudováno kino Družba v sídlišti v objektutak zvaného K~bu mladých; od realizace této akce bylo upuštěnoa místo toho se provádí reknstrukce a přístavba kinaOKO v Kmochově ulici.Ve volebním programu b~la také zařazena akce rekonstrukcezimního stadiÓnu na Zálabi. Na tuto akci se provádíprojektová příprava. V roce 1982 byla provedena rekonstrukcechladicího rozvodu a ledové plochy, v roce 1983 bude dokončenadokončena další etapa investiční výstavby kotelny.

mateřskéVolební program dále zařazovalvýstavbu čtyřtřídníškoly a jeslí národního podniku Tesla K 0lin. Tentonávrh nebude na základě řady jednáni mezi np. Tesla Kolín,Obchodní tiskárny Kolín a Kablo Kolín realizován. Národnipodnik Tesla Kolín převzal dnem 1.dubna 1982 do své správymateřskou školu na Veltrubské ulici od Městského národníhovýboru a plánuje zřídit ve své mateřské škole ve Štítarechjedno oddělenijeslí.V roce 1982 bylo započato s výstavbou střediska osobníhýgieny pro důchodce na Jiráskově náměstí na Zálabi. V současnédobě je provedena hrubá stavba, osazeni oken a zastřešeni.Krajský projektový ústav v Praze zpracoval studiipro výstavbu domu s pečovatelskou službou v Kolíně V vedlekina JAS. S rekonstrukci domu čp. 113 v ulici Nad Zastávkouv Kolíně II., určeného rovněž jako domu s pečovatelskou službou,nebylo dosud započato, protože v něm nebyly dosud uvolTněnyvšechny byty.Volební program počítal dále s vybudováním jídelny sesamoobsluhou podniku Restaurace a jídelny v Kolíně V, alese zahájením stavby se počítá až koncem pětiletky, i kdyžje akce projekčněpřipravena.Výstavba kotle K5 v zálabské elektrárně přichází jižďo konečné etapy. Pro posíleni dodávky tepla sídlišti budejiž v lednu příštího roku v areálu plaveckého stadiÓnu započatos budováním přepravitelné výtopny ČKD Dukla s výkonem25 tun páry za hodinu. Topným zdrojem yýtopny bude zemniplyn a stavba má být urychlena tak, aby byla v říjnu roku1983 již dokončena.Koncernový podnik KOR~MO pokračuje ve výstavbě tak zve-

né "milánské stěny" nákladem devadesáti miliÓnli korun.Pr~ zajištění dostatečného množství kvalitní pitnévody pro město probíhá již výstavba vodovodního přivaděčeKolín - Kutná Hora.V prliběhu let 1981 a 1982 byla dokončena stavba a dánodo provozu pět nových prodejen: samoobslužná prodejna potravin"Bezovka" v Žižkově ulici, samoobslužná prodejna potravinv ulici Na magistrále, prodejny družstev "Disk","Snaha" a "Dřevozpracujícího družstva Český Brod" v Pražskéulici. Dále byla provedena rekonstrukce potravinářské prodejnyna náměstí Obráncli míru. Dokonč~na byla též restauračnía hotelová část hotelu Savoy. P 0 dnik Drobné zboží provedlvýměnu portálfi v prodejně železného zboĚÍ na náměstíObráncli míru a prodejna sportovních potřeb byla z náměstípřestěhována do nově vybudovaných prostor v domě čp. 42 vulici Kutnohorské a byla provedena adaptace, prodejny drogerieve Veltrut'ské ulici na Zálabí. Podnik Domácí potřeby. ....provedl výměnu po'rtálu a adaptaci prode;:rny "Kuchynka" v Husověulici. V sedmé pětilece měla být zahájena výstavba obchodníhostřediska v prostoru ulic Pražské a Kovářské, podlesoučasnésituace nebude možné tuto stavbu v termínu /kterýbyl již v minulosti několikrát odložen/ zahájit z dlivodusnižování investic. V roce 1982 dokončil Okresní podnikmístního prlimyslu /OPMP/ Český Brod stavbu ''Domu služeb"v Plynárenské ulici pro opravy elektrospotřebičli a uvedlhO do provozu. Podnik Okresní podnik služeb realizoval rěkonstrulciholičsko-kadeřnické provozovny v Kouřimské ulicia'ke dni 1.srpna 1982 ji znovu otevřel. V objektu v Rubešověulici, který Okresní podnik služeb převzal od Obchod-

JG.nich tiskáren, zřidil opravnu sportovnich potřeb a dětskýchvozikO a kočárkO a půjčovnu prdmyslóvého zboží a v poslednídobě i opravnu deštnikO. V terminu byla také v Kolíně realizovánaodtahová služba havarovaných vozidel. Pro rok 1983je plánováno vybudováni no\té kadeřnicképrovozovny v Jaselskéulici na křižovatcese Štítarskou ulicí v objektu, kterýopustil Sportturist, když se přestěhovalTechnické služby městaKolina zajistily podle volebníhoprogramu již výměnudo Mostní ulice.312 sodíkových výbojek, které umístilYpředevším na frekventovaná a důležitá miste ve městě apočítá s pokračovánim v této činnosti i v příštích letech.Pro zlepšení dosavadního úspěšného způsobu odvozu odpadků,které se nemají dávat do popelnicových nádob, bylo rozhodnutozakoupit speciálni nákladní automobil s velkoobjemovýmikontejnery na odpadky, které již byly někde ve městě u­mistěny. V rekonstrukcích místních komunikací byly provede-:: any_~to akce: oprava ~jezdu na Zálabi a opravy ulic Tá'boritské,Pglitických vězňů a parkoviště na náměstí Rudé armády.Zahájena byla rekonstrukce Jeronýmovy ulice a Rlltnohorskéulice, kde je prvni část oprav již dokončena. Je· takézpracována projektová dokumentace na rekonstrukce vozo-.vek v ulicich Vávrově, K 0 stnické a Vrchlického. Před dokon-~·enímje projekce oprav ulic Rubešovy, Husovy a Chelčického.Zpracováni projektové dokumentace na úpravu Borkůje zadánaLesoprojektu Mladá Boleslav s termínem do konce roku 1983.K zajištění lepšího plnění úkolů volebního programu aceloměstského závazku vyhlašuje Městský národni výbor kaž-

dým rokem socialistickou soutěžjednotlivcft i organizacíNárodní fronty, závodft a škol. Letos bylo v této soutěži'vyhodnoceno 61 občanft vesměs za vzornou brigádnickou činnostpři úpravách veřejných prostranství ve městě a Městskýnárodní výbor jim slavnostně odevzdal čestná uzná~i a plaketu"Za budováni městaKolína". Dále byly vyhodnoceny nejlepšíobčanské výbory: na prvním místě občanský výbor č.41,jemuž byla propdjčena putovní standarta a čestné uznáni s odměnoutři tisíc korun, na druhém místě občanský výbor č.29dostal též čestné uznáni a odměnu dva tisíce korun, na třetímmístě občanský výbor č. 36 odměněný také čestným uznánima tisícem korun. Dále byly ještě odměněny čestnými uznánímiobčanské výbory čís. 15, 18, 20, 23, 26, 73 a 82.V soutěži organizaci Národni fronty byl na prvém místě VyhodnocenSvaz pro spolupráci s armádou, základní organi~aeeKolín, který obdžel čestné uznáni a odměnu 500 Kčs, na druhémmístě Městský výbor Českého svazu žen v Kolíně, odměněnÝtaké čestným uznáním a třemibyla vyhodnocena Tělovýchovnáčestné uznáni a odměnu dvěstě korun.místěV soutěžisty korun, na třetím mistějednota Kolín, dostala takékolínských podnikft a závadO byl na prvémvyhodnocen koncernový podnik KORAMO Kolín, na druhémObchodní tiskárny Kolín a na třetímFrigera Kolín. Všechnydostaly čestná uznáni. V soutěži nevýrobních podniků bylna prvém místě vyhodnocen oblastní závod České státní spořitelnya na druhém místě pobočka České stát~í pojištovny.V soutěžiprovozoven obchodu a služeb byla letos vyhodnocenajako nejlepší prodejna potravin "Barborka" v KolíněII.,

která obdržela putovní standartu a čestnéuznání, na druhémmístěprodejna "Orient" národního podniku Klenoty a na třetímprodejna textilní galanterie np. Textil v Kolíně V. Z provozovenslužeb byla jako nejlepší vyhodnocena rychloprádelnav Kolíně II.,Sluneční u~ice, která obdržela putovní standartua čestné uznání, na druhém místě skončil autoservisKolínské nástrojárny v Kolíně v., Třídvorská ulice.·V socialistické soutěži ~~ktxkxs~im byla na prvnímmístě vyhodnocena mateřská škola v Bachmačské ulici, kterádbstala putovní standartu a čestné uznání. Čestnými uznánímibyly dále oceněny školy jednotlivých úseků, které bylyvyhodnoceny jako nejlepší: Jesle v Tylově ulici, ).Záklladníškola ve Školské ulici, Gymnázium Kolín a Střední odbornéučiliště Tatry Kolín. Mimo soutěž byl ještě vyhodnocenkolektiv žákyň Střední zdravotnické školy v Kolíně, kterýdostal od Městského národního výboru také čestné uznání.Město Kolín se také přihlásilo do soutěže "0 nejlépeupravenou obec okresu Kolín". Přivyhodnocení této soutě-~e ee Kolin nm-fstil :n8 třetím místě v kategorii městskýchnárodních výbord a dostal čestnéuznání rady Okresního národníhovýboru v Kolíně a peněžní odměnu 15 000,- Kčs.Není to žádné velké vítězství,nebot v kolínském okresejsou jen čtyři městské národní výbo~.Kolínský občanský výbor č. 41 doporučila rada Okresníhonárodního výboru k vyhodnocení radě Středočeského krajskéhonárodního výboru v P~azejako nejlepší občanský výborkolínského okresu.

Občanské výbory čís. 82, 26 a 53 vyhodnotila rada Okresníhonárodního výboru v Kolíně sama a udělila jim "Čestnáuznání rady Okresního národního výboru v Kolíně"a peněžníodměny, prvnímu tři tisíce korun, druhému dva a třetímutisíc korun.

HOSPODAŘENf MĚSTSKiHO NlRODNfHO VÝBORU V KOLfNĚMěstský národní výbor v Kolíně hospodařil v roce1982, ve druhém roce svého volebního období, dobře, nebottěnto hospodářský rok ukončil finančním přebytkem vevýši 36 658,09 Kčs. Příjmy Městského národního výborudosáhly letos výše 40 647 100,92 Kčs a výdaje celkovéčástky40 610 442,83 Kčs.Celkově byl rozpočet příjm~, upravený během rokuz počáteční výše 30 218 000,- Kčs na částku 40 386,000,­Kčs, splněn na 100,6 %. V jednotlivých úsecích byly příjmyMěstského národního výboru v Kolíně plněny takto:

Kapitola rozpočtu Plnění v Kčs Pln~ní v %710 - doprava 11 9, 248,-- 119,2714 - ·školství 3 930 972,85 99,5715 - zdravotnictví 183 287,30 90,7716 - kultura 434,-- -719 - vnitřní správa 8 259,60 165,2728 - sociální věci 760,-- 15,2739 - místní hospodářství 3 747 413,18 1 01 ,-740 - výstavba 29 359,-- 97,9741 - včeob.pokl.správa 32 627 366,99 1 oo, 7C e 1 ke m 40 647 100,92 1 o o, 6Podrobn~jší rozbor příjmových položek rozpočtu M~stskéhonárodního výboru v Kolín~ukazuje, ze kterých zdrojdnárodní výbor letos čerpal prostředky na financování svéčinnosti a činnosti organizací, které řídil a za které odpovídal.~daje uvádím v pořadí člen~ní příjmového rozpočtupodle uživené finanční osnovy, rozdělené do jednotlivýchkapitol, uvedených v hořejšítabulce.Na úseku dopravy /kap.710/ bylo plánováno dosaženípříjmd ve výši 100 000,- Kčs, ale ve skutečnosti příjmyzde dosáhly výše 119 248,-- Kčs a tím byl rozpočet naplněnna 119,2 %.V oblasti školství byl rozpočetpo všech úpraváchstanoven částkou J 950 000,- Kčs a b,yl splněn částkou

3 930 972,85 Kčs jen na 99,5 %. Proti roku 1981 byly p~íjmyv této oblasti letos zvýšeny o 334 000,-Kčs, a to zddvodd zapojení většího počtu děti do mate~ských škol iškolních jidelen.Na úseku zdravotnistvi /kap 715/ byl stanoven p~ijemčástkou 202 000,-- Kčs a skutečné plnění 183 287,30 Kčspředstavuje jen 90,7% rozpočtu. Ve srovnáni s rokem 1981bylo dosaženo letos přijmd na této kapitole asi o 7 tisickorun méně.V roce 1982 bylo v kolínských jeslich, spravovanýchMěstským národním výborem, poskytnuto 21 250 ošet~ovacichdnd. Plán, který vychází z kapacity jeslí a již podeset let stanovi počet ošet~ovacich dnO 25 tisic, namohloýt letos splněn, protože všecka místa v jeslich nebylaobsazena, jak uvádim o tom podrobnosti v kapitole o kolínskémškolství.Na úseku kultury /kap. 716/ nebyly příjmy letos rozpočtoványžádné, bylo během roku utrženo 434,Kčs za prodanéplánky města.V oblasti vnit~nísprávy /Kap.719/ stanovil rozpočetpřijem 5 000 Kčs, ale skutečné p~ijmy dosáhly částky8 259,60 Kčs a plán tak byl splněn vysoko na 165,2 %.Příčinou tak vysokého plnění byl mimořádný prodej havarovanékaroserie služebního osobního auta zn. Volha, který vyneslpodle odhadu částku 2 675,- Kčs. Ostatni p~ijmytvo~i již každoročně běžné položky za použiti služednihotelefonu.

Mimořádn~ nízké pln~ní rozpočtu příjmd je na kapitole728 - práce a sociální v~ci. Rozpočet byl stanoven na základ~dosažené skutečnosti v roce 1981, kdy byly pronajatYmístnosti v domě čp. 113 v K0 lín~ II, v ulici Nad zastávkou,který byl kdýsi zakoupen Městskýmnárodním výborema určen k adaptaci na dftm pro ddchodce s pečovatelskou službou.V dom~ m~l přechodn~ pronajaty místnosti úřad Okresnínoveterinárního zařízení, který se musel VJ'.stěhovat z objektubýv. domu "U města Prahy" na náměstí Budé amnády, kterýbyl určen k demolici, a něm~l dosud postavený vlastníobjekt v Kolíně VI., který už nyní má. Vyst~hoval se z domučp. 113 ješt~ před koncem roku 1981, předpokládané příjm9z nájmu od něhovšak zdstaly po celý rok 1982 v rozpočtunárodního výboru. Plnění rozpočtu pak negativně oylivnili druhý nájemník v tomto dom~,podnik Laktos, který nedodrželdohodu a nepoukázal v roce 1982 zálohy na nájem zapoužívané místnosti. Městskýnárodní výbor mu všechny nákladyza rok 1982 vyúčtoval, ale úhrada přijde až v roce1983. A tak na rozpočtem stanovenou výši příjmd 5 000,-Kčsutržil národní výbor jen 760,-- Kčs, což představuje jen15,2 % plánu.V oblasti místního hospodářství/kap.739/ byl stanovenrozpočtem příjem ve výši 3 900 000,-Kčs a dosaženo bylo ..-,částky 3 747 413,18 Kčs. Protože však byl během roku rozpočetna této kapitole snížen o dvěstě tisíc korun, dosáhlokonečné plnění plánu úrovn~ 101,3 %. Na příjmech této kapitolyse podílejí dv~ organizace !ízené Městským národním

výborem: Technické služby města Kolína a Provozovna drobnýchslužeb a oprav. O hospodaření obou těchto organizacípovím v~ee,až budu mluvit o výdajích národního výboru.Kapitola 740 - stavebnictví a komplexní bytová výstavbaplánovala příjmy ve výši 30 000,-Kčs a dosáhla stiičástky 29 359,- Kčs, což znamenalo splnění rozpočtu jenna 97,9 %. Na této kapitole jsou účtovány příjmy ze zřizovánípráva osobního užívání pozemkd, at již dočasného nebotrvalého. Pro budoucího čtenáře musím zde vysvětlit, žepodle nyní platných zákonných předpisd nesmí prodat národnívýbor svdj pozemek soukromé osobě pro stavbu rodinnéhodomku, ale jen propdjčit do přechodného nebo trvalého užívání.Za zřízení práva osobního užívání pozemku pak občanzaplatí národnímu výboru stanovenou náhradu a mdže pak napozemku stavět.výboru a tedy státu.Pozemek však zdstává majetkem národníhoV kapitole 741 - všeobecná pokladní správa - bylastanovena nejvyšší částka příjmd 22 026 000,-Kčs, alebylo také provedeno nejvíce rozpočtových změn během roku,celkem 35, které zvětšily pOvodně rozpočtovanou částkuo 10 368 275,90 Kčs na konečný stav 32 394 275,90 Kčs.Takto stanovený konečný rozpočet byl splněn částkou32 627 366,99 Kčs na 100,7 %. Na první pohled je zřejmé,že rozpočet byl během roku upravován podle skutečně nabíhajícíchpříjmd. Všechny provedené změny jsou uvedeny vevýdajové části tohoto rozpočtu. Tato kapitola je velice

obsáhlá, vždyt obsahuje čtyři p~tiny celého městskéhorozpočtu, a proto se dělí ještě do několika skupin. Prvnískupinou příjmO této kapitoly jsou daně a poplatky. Na danícha poplatcích bylo letos vybráno celkem t 446 493 Kčs ·a roční plán byl splněn na 100,1 %. Nejvíce bylo v'bránona domovní dani 1 057 102,-Kčs, na dani z příjmu obyvatelstva109 328,- Kčs·, na zemědělské dani 60 374,-Kčs, na poplatkuz nadměrných bytO 3 558,-Kčs, na poplatcích ze pad99 744,-Kčs a na správních poplatcích bylo letos vybráno116 387,- Kěs. Na daních a pop~eíeh jsou stále ještě nedoplatkyi přeplatky, které jdou do tisícO korun. Celkemke konci roku bylo na daních a poplatcích 37 503,-Kčs piepletkaa současně 55 423,- Kčs nedoplatkO.Největší částku na kapitole všeobecné pokladní správytvoříglobální dotace, které v letošním noce dosáhly výše14 899 000,- Kčs. Další položkou jsou subvence. Ty~yly letosv pOvodním rozpočtu stanoveny částkou 1 997 000,- Kčs,ale rozpočtovými změnami během roku byly zvýšeny až nakonečnou částku 6 921 781,- Kčs, ale čerpány byly jen na89,9% částkou 6 225 440,99 Kčs. Nízké čerpání subvencíbylo zpOsobeno Technickými službami města Kolína, kterénečerpaly investiční prostředky ve výši 554 000,-Kčs naakci "zastřešenízimního stadiÓnu" a dalších 112 000,- Kčsna projektové práce. V prOběhu roku, kdy již bylo zřejmé,že nebude dodržen·pdvodn~ stanovený termín dokončení akcev roce 1982 pro opoždění prací a dodávek subdodavateld iprací vlastní stavební skupiny, požádal Městský národnívýbor ministerstvo výstavby a techniky ČSR o posunutí ter-

mínu dokončení akce na červen 1983. Nový termin ministerstvopotvrdilo a zaregistrovalo, dohodnutá částkačerpánípodle p~epracovaného harmonogramu byla také splněna, aleplánovací odbor Středočeského krajského národního výboruv Praze p~esto plánovanou na rok 1982 částku nesnížil. Tímdošlo k vykazovanému nízkému čerpání subvencí v letošnímroce.Dalši položkou kapitoly 741 - pokladní správa - jsoup~evodyz Fondu rezerv a rozvoje do normálního rozpočtunárodního výboru. Letos byly pftvodně rozpočtovány ve výši1 ,282 000,- Kčs, ale rozpočtovými změnami během roku dosáhlyčástky 3 147 951,90 Kčs. Tyto rozpočtové příjmy bylypak vynaloženy p~edevším na prováděné akce "Z". Jednotlivéčástky jsou podrobně rozvedeny ve výdajóvé části rozpočtu.Další položkou jsou převody ze sdružených prostředkft.Ty byly během roku také měněny. Pftvodní rozpočet stanoviljen částku 2 403 000,-Kčs, ve skutečnostj bylo z tohotozdrtoge převedeno do normálního rozpočtu jako rozpočtovépříjmy celkem 5 452 543,-Kčs a tato částka byla čerpán'miRXXXB ještě p~ekročena do výše 5 776 543,-Kčs. Příjmyz toho~zdroje byly opět určeny z velké části na financováníakcí "Z", nap~iklad na výstavbu mateřské školy pro 360dětí a na úpravu autocvičiště celkem 2 597 o.oo,-Kčs a KBzbytek 3 179 543,-Kčs na neinvestiční výdaje, úpravy komunikacía na provoz výše uvedené mateřské školy.Poslední položkou kapitoly 741 - vt§·ěobecnápokladníspráva - jsou doplňkové p~íjmy národního yÝboru. ~bylyv pftvodním rozpočtu plánovány iáatkam a během roku bylydodatečně stanoveny částkou 528 000,-Kčs. Ve skutečnosti

však dosáhly ěástky 1 131 938,10 Kěs, což znamená, žeplán byl splněn na 214,4 %. Na dosaženém výsledku se podílejíp~íjmy z těchto zdrojd:poplatky z užívání ve~ejnéhoprostranství 216 879,60 Kěs,p~ebytky hospoda~ení Provozovny drob.služ. 265 978,10 Kěs,p~edepsanép~íjmysankěnía vybrané pokuty1 O , 190 ,-- Kč s,z prodeje rodinných domkO65 801,--Kěspoplatky339 986,-- Kěs azbytek pak jsou tzv. nahodilé p~íjmy, mezi nimiž je mimojiné i příjem z prodeje mateřské školy v Kolíně V.,Veltrubskáulice, národnímu podniku Tesla Kolín.V ý d a j e Městského národního výboru v Kolíně bylyv roce 1982 splněny na 100,5% upraveného rozpoětu. Najednotlivé úseky ěinnosti národního výboru byly vynaloženytyto finaněníprostředky:Kapitole ~ozpoětu Plnění v Kěs Plnění v %710 - doprava 4 157 577,93 1 oo, 7714 - školství 12 591 145,08 104,2715 - zdravotnictví 1 044 043,03 84,-716 - kultura 2 038 087,80 107' 1719 - vnitřní správa 749 299,85 108,6728 - práce a sociální věci 386 217' 08. 96,6739 - místní hospodářství 13 647 460,86 95,-740 - stavebnictví 1 245 042,38 103,7741 - všeobec.poklad.správa 295 ooo,-- 100,-751 - akce "Z" 4 456 568,83 109,..;.C e 1 ke m ~o 610 442,83 1 oo, 5

Rozbor výdajfi na jednotlivých kapitolách rozpočtudokumentuje činnost Městského národního výboru a jehosložek na všech úsecích podle toho, jak na jednotlivéúkoly byly během roku vynakládány finančníprostředky.Na dopravu /kap. 710/, to jest na opravy a udržováníkomunikací ve městě, bylo v pdvodním rozpočtu plánovánojen 1 143 OOO,T Kčs, ale během roku b,yla tato částkaz prostředkfiOkresního národního výboru a z prostředkasdružených u Městského národního výboru na konečnou částku4 129 000,-Kčs. Ve skutečnosti bylo na tyto účele vyčerpáno4 157 577,93 Kčs, 100,7% rozpočtu. Peníze bylyvynaloženy na dokončení veliké opravy ulice Politickýchvězňfi, jejíž součástí byla i úprava náměstí Rudé armády,kde bylo vybudováno veliké parkoviště. Další velkou akcí,financovanou z tohoto rozpočtu, byla rekonstrukce Kutnohorskéulice v úseku od hotelu Centrál až ke křižovatces ulicí Dukelských hrdinfi. Na tuto akci bylo v roce 1982vynaloženo asi osmset tisíc korun. Letos byla také. zahájenarekonstrukce Jeronýmovy ulice u areálu mateřské školy pro360 dětí, ke konci roku byly schOdné pouze chodníky poobou stranách této ulice v úseku od křižovatky s ulicíVrchlického k ulici Tábo~itské.Celá rekonstrukce bude dokončenav příštím roce, a tak tato část města, která byladlouho zanedbávána, dostane další pěknou komunikaci. Kromětěchto větších prací se letos prováděly opravy chodníkfiv ulicích Tyršově, Voskresenské, Rimavské Soboty, Smetanově,Štítarské, Prokopa Velikého, Polepské a Na valech.

qq,Výdaje na školství /kap.714/ představují jednu z nejv~tšíchpoložek výdajového rozpočtu Městského národníhovýboru. POvodně schválený rozpočet na rok 1982 preliminovalvýdaje na tento úsek částkou 9 468 000,- Kčs, a jakokaždoročně, tak i letos se ukázala být tato částka nedostatečnoua muse~a být během roku posilována jednak z rozpočtuOkresního národního výboru, jednak z Fondu rezerv arozvoje a ze sdružených prostředk'O. Městského národního výboruaž na konečnou rozpočtovanou částku 12 078 093;- Kčs.Ale i tato částka ještě nedostačovala, nebot konečné čerpánína této kapitole skončilo částkou 12 591 145,08 Kčs,což představuje 104,2% rozpočtu. Výdaje na školství bylYletos vyšší o 3 085 000,- Kčs než v roce 1981.V letošním roce byly uvedeny do provozu dva školníobjekty, které si vyžádaly mimořádných finančních prostředk'O..Na vybavení a provoz mateřské školy pro 360 dětí byloletos vynaloženo 1 837 000,- Kčs, na údržbu všech ostatníchškolních zařízení 1 445 000,- Kčs, na nákup potravinpro školní jídelny 5 138 000,- Kčs, na elektrickou energii,páru, vodu a plyn ve školách 1 884 000,- Kčs.Finanční prostředky kapitoly 715- zdravotnictvíjsouurčeny převážně na provoz jeslí. POvodní rozpočetpočítal s částkou 1 205 000,- Kčs, během roku byl z prostředk'O.určenýchOkresního národního výboru posílen o 38 000,- Kčsna vyrovnání zvýšených cen potravin, takže upravenýrozpočet počítal s částkou 1 243 000,- Kčs. Skutečnostukázala, že byl vyčerpán jen z 84 % částkou 1 044 043,02Kčs.

·100-Z vynaložených prostředkd kapitoly zdravotnictvíbylo použito částky 113 000,- Kčs na údržbu budov, zejménana opravu střechy na budově jeslí v Ko~řimské ulici, navšechny druhy energie v jeslích byla čerpánačástka125 000,-Kčs, na potraviny 189 000,-Kčs, na doplnění vybaveníjeslí 92 000,- Kčs,na prádlo a textil 96 000,- Kčsa na ostatní výdaje spojené s provozem jeslí 174 000,- Kčs.Ve srovnání s rokem 1981 bylo letos vynaloženo na_kolínskéjesle o 68 000,- Kčs více.Při rozpočtování finančních prostředkd-na oblastkultury /kap. 716/ se opakovalo i letos již tradiční každoročnijednání: rozpočet byl stanoven~·vědomě nízko, nebylypokryty ani ty nejnutnější požadavky, během ro~u bylrozpočet posilován, takže nakonec bylo skutečné čerpánítéměř dvakrát větší, než stanovil pdvodní rozpočet. Letosse jednalo o tato konkrétní čísla:pdvodní rozpočet1 110 000,- Kčs, posíleni z prostředkň Okresního národnihovýboru a ze sdružených prostředkO a z prostředkňFondu rezerv a rozvoje Městského národního výboru na konečnoučástku 1 902 623,- Kčs, čerpáni na 107,1% částkou~ 038 087,80 Kčs.Podstatnou část prostředkfi z této kapitoly odčerpápříspěvek na činnost Městského kulturního střediska a letosi na krytí schodku hospodaření Městské správy kin. Navlastni činnostNárodního výboru v oblasti kultury bylaletos vynaložena částka 654 464 80 Kčs, poměrně dosti vysoká,ne bot jsou v ní skn'ty mimořádné výdaje: na výkup

JQ.f.objektu Zámecké restaurace od Stfedočeských pivovard cca300 tisíc korun, na,instalaci desky na budově radnice 30tisíc korun, na zakoupení sedaiel do kina 79 tisíc koruna ?a pořízení projektové studie úpravy kina Oko. Z prostředkdtéto kapitoly byly dále hrazeny výdaje na Cenu města Kolínaa na propagační pohlednicové skládačky města Kolína,v celkové částce 76 tisíc. Dalších 44 tisíc korun bylo vynaloženona provoz Sboru pro občanské záležitosti a 32 tisíckorun na rOznou činnost kulturní pro ddchodce.Pro Městské kulturní středisko byl v pdvodně schválenémrozpočtu stanoven příspěvek jeden miliÓn korun, běhemroku byl pak zvýšen na 1 372 699,- Kčs. Zf.ýšeni se týkalopředevšímvýdajd na festival dechových orchestrd 20.KmochdvKolín /20. 000 Kčs/na nákup nových stejnokrojd pro Městskouhudbu Františka Kmocha /200 000 Kčs/a na zájezd Městskéhudby Františka Kmocha do Francie /60 000 Kčs/.HospodařeniMěstského kulturního střediska bylo v roce 1982 vyrovnanéa skončilo malým přebytkem. Příjmy činily 3 185 459,.80Kčs/z toho vlastní tržby 1 812 760,80 Kčs/ a výdaje3 169 041,98 Kčs. Na 20. jubilejní Kmochdv Kolíny byly vynaloženyvýdaje ve výši 302 815,32 Kčs, zatím co tržby avýnosy činily jen 196 633,20 Kčs, schodek pak byl hrazenpříspěvky Městského národního výboru, OkresníRho a Krajskéhonárodního výboru. Mě~tské kulturní středisko mělo letos67 pracovníkd, jimž vyplatilo na mzdách 1 248 953,- Kčs.středisko mělo v provozu také dodávkový automobil značkyŠkoda 1203, jímž letos ujelo 14 226 km a spotřebovalo1 950 litrd benzínu.

Rozpočet Městské správy kin pftVodně počítal s tím,že příjmy i výdaje této organizace budou činit 1 415 ooo,­Kčs a že tedy Mě,tská správa kin nebude potřebovat od Měst~ského národního výboru žádného příspěvku.Ukázalo se však,že hospodaření Městské správy kin vlivem nesplnění plánutržeb nebude vyrovnané, a proto jí Městský národní výborposkytl příspěvek Kčs 10 924,--. Městská správa kin dosáhlaletos vlastních příjmd jen 1 378 000 Kčs, výdaje však mělacelkem1 396 ooo,- Kčs.Také kapitola 719 - vnitřní správa - prodělala běhemroku řadu změn. POvodní rozpočet byl schválen částkou540 000,- Kčs, posílením ze zdrojd rozpočtu Okresního národníhovýboru, z Fondu rozvoje a rezerv a z doplňkovéhorozpočtu ~zrostl na konečnou částku 689 679,- Kčs, ale ito nakonec nestačilo, byl vyčerpán částkou 749 299,85 Kčsna 108,6 %. Proti roku 1981 však výdaje na této kapitolebyly letos nižší o 58 tisíc korun.Z prostředkft, určených na vnitřní správu, jsou hrazeTny nejrOznějšívýdaje, z nichž pro zajímavost uvádím"alespoňněkteré: na činnost.doborovolného požárního sboru věnovalletos Městský. národní výbor částku12 249,74 Kčs,na školení poslancO 2 971,70 Kčs, na opravy obřadní síněna radnici 35 149,50 Kčs, na údržbu radničních budov97 727,-Kčs, na páru a energii 70 786,- Kčs, na pohoštěnía dary 4 551,- Kčs. Letos havarovalo služební auto značkyVolha a musela být pro něj pořízena nová karoserie.

10J.Rozpočet na kapitole 728 - práce a sociálni věci -byl upravován v souvislosti se změnou kompetence při výplatáchněkterýchsociálnich dávek, které během roku přešlyz Okresniho národniho výboru na Městský národni výbor.Proto p'Ovo_dni rozpočet této kapitoly 320 000,- Kčs bylposilen o částku 80 000,- Kčs. Byl však vyčerpán jen na96,6 % částkou 386 2f7,08 Kčs • Z prostř~kd této kapitolybylo vyplaceno na pohřebné nepracujicicm ddchodcdm 55 723,­Kčs, na pomoc ·rodinám s dětmi 12 464,-Kčs, na provoz klubdddchodcd 32 774,03 Kčs, na podporách starým občandm celkem285 256,05 Kčs.Nejvice finančnich prostředk'O z rozpočtu Městskéhonárodniho výboru bylo soustředěno na kapitole 739 - mistnihospodářstvi. Z rozpočtu této kapitoly jsou hrazeny výdajeTechnických služeb města Kolina a výdaje Městského národnihovýboru na úseku mistniho hospodářstvi a bytového hospodářstvi.Na kapitole byla p'Ovodnim rozpočtem schválenačástka 12 697 000,-- Kčs a během roku ze všech možných.zdroj'O byla posilena na částku 14 360 361,90 Kčs, ale na-.konec byla čerpána jen do 95% částkou 13 647 460,86 Kčs.Téměř celou tuto částku spotřebovaly Technické služby městaKolina, samotný Městský národni výbor použil jen částky21 760,- Kčs na výdaje spojené s přestěhovánim uživateldbytd, které byly určeny k modernizaci, a částku 95 702,­Kčs na výkup domu čp. 556/II pro výstavbu tržnice v KoliněII. a na výkup pozemku ve Štitarech pro výstavbu areáluSvazu chovatel'O hospodářskéhozvířectva.

Technické služby města Kolína, do nichž byla od l.ledna1982 začleněna i dosavadní Tělovýchovná zařízení městaKolína, vyčerpaly z kapitoly 739 - místní hospodářství -celkem částku 13 529 999,36 Kčs, přitom jim z rozpočtovanýchprostředkŮpropadlo 694 tisíc korun na nerealizované investičnívýdaje na dostřešení zimního stadiÓnu, jak jsem jiždříve uvedl. O činnosti Technických služeb města Kolínapodrobněpíši v kapitole o obchodu a službách.Kapitola 740 -stavebnictví a komplexní bytová výstavba- je opět dokladem, jak je zpracováván rozpočet Městskéhonárodního výboru: pavodní rozpočet obsahoval na této kapitolečástku 50 000,- Kčs, rozpočtovými změnami převodemz rozpočtu Okresního národního výboru byla tato částka zvýšenana 1 201 396,-Kčs a nakonec přečerpána do 103,7%konečnou částkou 1 245 042,38 Kčs. Prostředka z této kapitolybylo použito na demolice objektfi ve městě /780 tisíc/,na zpracování projekta /213 tisíc korun/na přeložku kabelak rodinným domkfim v Kolíně VI a na jiné investice.Kapitola 741 - všeobecná pokladní správa - se stala--------~P~uaa_p~Qstředníkem převoda z Fondu rezerv a rozvoje. V pavodnímrozpočtuse naplánovaly na této kapitole vdbec žádnévýdaje, během roku sem byly převedeny finanční prostředkyna příspěvky, které poskytl Městský národní výbor některýmorganizacím ve městě, a to: pionýrské organizaci 30 ooo,­Kčs, městskému výboru Svazu československo-sovětského přátelství5 000,-Kčs, HIFI klubu Svazu pro spolupráci s armá-

10S·dou 5 000,- Kčs /HIFI klub je klub posluchačft reprodukovanéhudby, kteři se snaži o maximálně věrnou reprodukci/,městskému výboru Svazu protifašistických bojovnikft5 ooo,­Kčs, TJ Štitary 20 000,- Kčs, TJ Jiskra 10 000,- Kčs,okresnimu výboru Československého svazu tělesné výchovy200 000,- Kčs a městskému výboru Socialistického svazu mládežev Kolině20 000,- Kčs.V kapitole 751 se plánovaly finančni prostředky na financovánistavby objektft v akci "Z". POvodni rozpočet počítals výdaji ve výši 3 685 000,-Kčs, upravený rozpočetměl již částku 4 087,123,- Kčs, která však ještě nestačilaa ve skutečnosti bylo vyčerpáno 4 456 568,83 Kčs. Finančníprostředky byly vynaloženy na tyto jednotlivé akce:Mateřská škola v ulici Vrchlického /tak byl označován jedenze tři pavilÓnO mateřské školy pro 360 děti/ 677 011,93 Kčs,inženýrské sitě ~areálu mateřské školy pro 360 děti757 ooo,- Kčs, energocentrum v areálu mateřské školy pro369. děti 899 996,46 Kčs, tržiště Svazu chovatelO drobnéhohospodářského zvířectva 69 925,80 Kčs, ubytovna na hřištiTJ Jiskra v Borkách 469 316,52, kout hygienické očistyT objektu Okresniho ústavu sociální péče na Jiráskově náměstína Zálabi 122 150,60 Kčs, požární nádrž 169 485,10Kčs, sociální zařízeni kina OKO 93 653,67 Kčs, klubovnypionýrské organizace 238 006,20 Kčs. To všecko byly investičnivýdaje, které dohromady činily 3 496 546,28 Kčs.Vedle toho byly financovány ještě neinvestiční náklady, ato na zařizeni autocvičiště v Žižkově ulici 396 038,18

. 100.Kčs, na pořizeni minigolfu pro plavecký stadiÓn 99 016,77Kčs, na zařizeni pro dostihovou dráhu chrtft Na spálence7 967,60 Kčs a dpravu ledové plochy na zimnim stadiÓnu457 000,- Kčs. Na financováni akci "Z" poskytl Okresni národnivýbor v Kolině ze svého Fondu rezerv a rozvoje částku1 787 000,-Kčs, ze sdružených prostřed~ Městského národnihovýboru v Kolině byla použita částka 2 597 000,- Kčsa z doplňkových přijmd Městského národniho výboru 72 568,83Kčs.Z podrobného rozboru hospodařeni Městského národnihovýboru v Kolině vyplývá, že národni výbor hospodařil s péčídobrého hospodáře a uvážlivě vynakládal svěřené finančniprostředky na svou činnost i na činnost organizací, kteréřídi, na druhé straně pak dbal o to, aby všechny zdrojepřijmd byly plně čerpány. Vyrovnaný ypsledek hospodařeniv roce 1982 svědčio tom, že se mu to po celý rok dařilo.Na městském národním výboru v Kolíně byl i letos vedenFond rezerv a rozvoje který byl dobrou zálohou pro mimořádnépotřeby financováni některých akci. Čerpat se z něho mohlojen po vfslDném schváleni radou Městského národního výboru.V letošnim roce měl fond k dispozici 4 250 055,52Kčs. Kromě výdajd, které jsem již uvedl při čerpání jednotlivýchkapitol výdajového rozpočtu, byly i letos z Fondu rezerva rozvoje poskytnuty příspěvky dětem na pobyt ve školáchv přirodě v celkové částce 87 410,--. Celkem bylov roce 1982 z Fondu rezerv a rozvoje Městského národniho

.1oř.výboru v Kolín~ vyčerpáno 3 885 636,98 Kčs na fondu keko·nei roku z'O.stala ješt~ částka 364 418,54 Kčs.M~stský národní výbor v Kolín~ pokračoval i letosv uzavírání smluv s kolínskými závody a podniky o sdruže-Iván1finančních prostředkd na společné financování n~kterýchakcí, zejména dostavby mateřské školy pro 360 d~tí v Kolín~IV a na její provoz~ V roce 1982 bylo nov~ sdruženocelkem 1 102 751,11 Kčs a na financování společných akcíbyla použita částka 5 776 543,- Kčs. K 1.lednu 1982 bylona účt~ sdružených prostředkd celkem 13 246 357,66 Kčs,na konci roku na n~m zdstalo 8 572 565,77 Kčs. Z toho jepro příští období určeno 7 255 197,- Kčs na výstavbu areálumateřské školy pro 360 d~ti v Kolíně IV, 1 255 058,­Kčs na úpravu komunikaci a další zřizováni veřejné zelen~ve m~st~ a 37 100,- Kčs na úpravu hřiště TJ Kolín.Na M~stském národním výboru v Kolíně i ve všech jehozařízeních byla ke dni 31.řijna 1982 provedena inventarizacevšeho majetku. Inventarizaci bylo zjištěno,že Městskýnárodní výbor spravuje národní majetek v celkové hodnotě83'080 289,64 Kčs, z toho je hodnota základních prostředkŮ/to je takových předmětd, které mají hodnotu větší než6 000 Kčs a dobu užíváni delší než jeden rok/ 72 890 400,75Kčs a hodnota předm~td postupné spotřeby 10 189 888,89 Kčs.V den inventarizace měl Městský národní yÝbor v Kolíně nasvých účtech u Státní banky československé, pobočky v Kolině,finančníprostředky v částce 14 243 092,53 Kčs.

V celkové hodnot~ majetku spravovaného Městským národnímvýborem jsou jsou uvedeny tyto jednotlivé objekty-:· O b j e k t:aaJClad.nl.prostf>edky.l:"rostrea~postup. spot!>~Mat.škola Kmochova ul. 20 535,-- 162 452,97Kutnohorská ul. 33 481 ,-- 167 006,47Bachmačská ul. 2 368 898,-- 182 894,18Chelčického ul. 1 782 900,- 225 291,44Voskresenská ul. 4 581 409,-- 524 491,88ul.Rim.Soboty 4 949 905,-- 637 879,90v nemocnici ~,-- 12 oso,--P.ro 360 dětí 525 284,-- 1 052 592,961 • Základn:C škola 10 472 814,- 729 652,202. Základní škola 5 164 227,-- 512 309,56). Základní škola 6 704 035,-- 624 020,014. Základní škola 9 234 400,- 826 055,345· Základní škola 4 045 347,-- 362 261,166. Základní škola 6 546 509,- 570 019,76Základní škola v nemocnici --,-- . 16 720,--j• Základní ěkole 109 958,-- 362 993,--kolní družina l.ZM 14 809,-- 1075 845,16kolní družina 2.Z 1 433 548,-- 57 .598, 91ikolní družina ).Z~ -,-- 19 540,33kolní družina 4.Z --,-- 17 467,--Školní družina 6.ZŠ 73 304,-- 27 853,54Zvláštní škola 29 590,-- 190 987,44Lidová škola umění 1 404 779,-- 717 660,21Školní jídelna l.ZŠ 86 999,-- 136 538,32Školní jídelna 2.ZŠ 45 232,-- 68 058,83Školní jídelna ).ZŠ 63 786,-- 61 924,-Školní jídelna 4.ZŠ 24 062,-- 62 570,03Školní jídelna 6.ZŠ 149 814,-- 68 453,50Jesle v Kouf>imské ul. 1 009 895,-- 253 727,61Jesle v T~lově ulici 971 642,-- 223 021,08Jesle ve títného ul. 1 143 566,-- 214 791,75Kap. 716 - kultura 1 290 099,-- -,--Kap. 719 - vnitf>ní správa 6 455 645,75 913 137,95Kap. 728 - sociální věci 37 700,- 67 724,--Kap. 739 - místní hospodář1 2 066 828,-- - --Kap. 751 - akce "Z" 54 400,-- 12 375,--Přírftstkyza jeden rok, od 1.listopadu 1981 do 31.f>íjna1982 představují hodnotu 1 289 762,75 Kčs , naproti tomuúbytky za stejné období 306 826,--Kčs. V pf>írdstcíchpředstavují. největší částky základní prostf>edky v nové mateřskéškole pro 360 dětí a v nové ?.Základní škole a novépožární auto dobrovolného požárního sboru za299 503,75 Kčs.'

V úbytcích figuruje především prodaný d~ čp. 285 v KolíněZálabí, náměstí Svobody v hodnotě 100 720,--Kčs a prodanámateřskáškola ve Veltrubské ulici národnímu podniku Teslaza 54 972,-- Kčs. V přírustcích není ještě v plné hodnotěobsažena ani nová mateřská škola pro 360 dětí v Kolíně IV,ani nová 7. Základní škola.Předmětem inventury byly i pfijčky, které národní výborposkytuje občanfunna individuelní bytovou výstavbu.; ke dniinventury byly poskytnuty ve výši 1 834 000,- Kčs.Jde otak zvané neúročitelné a podmínečně nenávratné pfijěky, toznamená, že občané, kteří dostali takovou pfijčku, neplatíz ní úroky a když splní podmínky, pfijčkase jim v plné hodnotěodepíše. Tak stát podporuje individuelní bytovou výstavbu,na níž se občanésami podílejí.Inventura byla provedena současněi ve všech zařízeních,která Městský národní výbor řidí. Byl zjištěn tento majetek:Z a ř i z e n í Základní Prostředkyprostředky postup.spotře'tTechnické služby 199 782 238,32 3 153 002,94Městská správa kin 1 883 885,84 546 674,3EMěstské kulturní středisko 24 111 244,90 2 521 201 , 2CProvozovna drobných služeb 5 538, 2C 27 634,60Celkem 225 782 907, 2€ 6 248 513,12Když to všecko sečteme, zjistíme, že Městský národnívýbor v Kolíněspolu se svými organizacemi spravuje ,národnímajetek v hodnotě vyšší než třista třicet miliÓnfi korun.Inventarizačníkomise nezjistila žádné nesrovnalostimezi skutečným a účetním stavem, což svědčí o poctivé apřesnépráci všech pracovníkd, jimž je národní majetek svěřen.

410.VfSTAVBAMiSTAO výstavbě města jsem již psal v kapitole Celoměstskýzávazek. V této kapitole chei uvést ještě některé d­daje o speciálních úkolech výstavby města, jak jsem jeziskal z rdzných zdrojd.M~stský národni výbor v Kolině, jeho odbor výstavbya dzemniho plánováni, vedený inženýrkou Jaroslavou HavliěkOvou,se v uplynulém obdobi zaměřil na přípravu výstavbybytd v rdznýeh lokalitách města. V popředí zájmd je stáleveliká lokalita, nazvaná U Jána, která zabírá celou plochuvymezenou ulicemi ~ižkovou, Jaselskou, Polepskou a silniciod nemocnice k Polepdm. Hlavni pozornost a práce odborubyla zaměřena na územni připravenost pro výstavbu bytd vtéto a v dalšich lokalitách města.

~zamni připravenost pro výstavbu bytO realizovanoudodavatelským způsobem, při nimž~:~ je investorem Krajskýinvestorský útvar v Praze, detašované pracovišt~v Kolín~,a dodavatelem národní podnik Průmstav, závod Kolín, je zajišt~nav m~ti lokalitách:1. lokalita- na míst~ uvolněném demontáží panelárny v KolíněII. - blok č.15969 bytůblok č.16046 bytůblok č.161 69 bytů2.lokalita - centrum - blok č.116 90 bytO3.lokalita - ulice Pátého kv~tna v Kolíně II:4.lokalita -zálabské přemostí:106 bytůblok č.5blok č.6blok č.3blOk č.4blok č.7blok č.8blok č.9blok č.1 O5.lokalite - U Jána v Kolíně III.na nezem~d~lskýchv I.etap~v II.etapěpozemcích23 bytů14 bytů24 bytů22 bytů17 bytů81 bytů81 bytů81 bytů798 bytů1 018-bytdCelkem je územní připravenost pro2 539 bytů.Územní připravenostpro výstavbu bytů realizovanýchsvépomocí, kde investorem i dodavatelem je Stavební bytovédružstvo pracovník-o. a občand pro svépomocnou vý-

stavbu v Kolín~, je zajišt~na v lokalit~ ulice Vrchlickéhov Kolíně IV: blok A 16 byt \iblok B16 bytdblok C16 bytdblok.D16 bytd:blok E .... 8 bytdcelkem72 bytd.Tato lokalita je vyčleněna pro potřeby družstva již odroku 1974. Vzhledem k určité stagnaci v práci družstvanení pro ně vyhražováno souvislé území k výstavbě, alepočításe s tím, že bude družstvo realizovat stavby obytnýchdomd v prolukách nebo na místech domd, které budenutno z ddvodu dožiti likvidovat.~zemní připravensot pro výstavbu by~d v rodinnýchdomcích je zajištěna na pozemcích, uvedených ve schválenémjiž dříve seznamu pozenlldl vhodných k zástavbě rodinnýmidomky, v němž je dosud uvedeno 13 stavebních parcel,s jejichž majiteli jedná odbor místního hospodářství aslužeb Městskéhonárodního výboru ve snaze tyto pozemkyzískat a nabídnout je žadateltim o přidělní pozemkd nastavbu rodinných domkd. Odbor místního hospodářství aslužeb projednal s majiteli těchto stavebních parcel odprodejjejich pozemkd Městskému národnímu výboru. Většinamajitel-a prohlásila, že sami zahájí stavbu, pouzeve dvou případech se uskutečnil převod pozemku na Městskýnárodní výbor. Aby se tato situace již konečně vyřešilaa nezftstávaly ve městě stále nezastavěné f8rcely,protože jejich majitelé stále odkládají zahájeni stavby,

usnesla se rada Městského národniho výboru, že v těchpřipadech,kdy majitelé stavebnich parcel nezaháji samistavbu rodinného domku a odmitaji pozemek prodat, podáMěstský národni výbor návrh na vyv1astněni ve veřejnémzájmu.Jiná územni připravenost pro stavbu bytfi v Kolinězatim neni, i když jsou vedena předběžná jednáni s Jednotnýmzemedělským družstvem Křečhoř o uvolněni dožilétřešňovky ve ~titarech pro výs~avbu řadových rodinnýchdomků. Dále se připravuje vyhodnocovaci studie pro vcelkujiž zastaralou výstavbu na Zálabi, která by měla vyčlenitplochy, jejichž dosavadni výstavba by byla ponechánana dožit~, vyhledat plochy pro dostavbu rodinnýmidomky a vyznačit ty objekty, kde je možno provádět nástavbya přistavbu vzhledem k tomu, že objekty jsou ještěkvalitni a zástavba neni v rozporu se záměry danýmischváleným územnim plánem města.Doufejme, že tato připravenostpro výstavbu bytfiz:pfisobi v přištich letech větši intenzitu stavebni činnostive městě,než tomu bylo letos.Vedle plánu územni připravenosti pro bytovou výstavbumá Městský národni výbor i plán demolic, jehožrealizace má připraví t podminky pro dalši výs.tavbu veměstě,a to nejen bytovou. Z tohoto plá~byly v roce1982 provedeny demolice těchto domfi: čp. 552/II, 553/II,554/II, 551/II v Ciseřovsi, čp. 92/V v Podskalské ulici,

1·14.čp.· 1 /IV, čp. 97 /IV a čp. 148/IV v Zahradni ulici.V roce 1983 maji být provedeny demolice těchto doma:čp. 562/II, čp. 577/II, čp. 555/II, čp. 556/II, čp. 568/IIa čp. 550/II v Cisařovsi, čp. 11/V v Mlýnské ulici, čp.168 v Mlýnské ulici, čp. 180/V a čp. 436/V v Podsklalskéulici. Výhledově v roce 1984 se počitá s demolici těchtodomfi: čp.207/V a čp •. 208/V v Podskalské ulici, čp.10t, čp.102 a čp. 104/V na Podskalském nábřeži, čp. 66/IV v uliciNa pobřeži, čp.55/IV ve Školské ulici, čp. 56/IV a ěp.95/IVve Školské ulici, čp. 166/V v Okružni ulici a čp 71 na ŠÍáralce.Jde o objekty stavebně dožilé, jejichž likvidacepřispěje ke zlepšeni celkového vzhledu města a současněuvolni misto pro novou výstavbu. Demolované objekty v Cisařovsiuvolni plochu pro výstavbu tržnice a přistavbu kinaOKO, demolované objekty na Zálabi pro plánovanou dostavbuzálabského předmosti.Dalši výstavba a rftst města je závislý na zdrojichpitné vody, tepla, elektřiny, plynu a jiných. Stále nevyřešenoupodminkou dalšiho rozvoje města Kolina zftstávánedostatečnáv Koliněkapacita kvalitni pitné vody. Jeji spotřebaza poslednich osmdesát let vzrostla devatenáctkráta v poslednich letech roste stále rychleji. Vývoj spotřebypitné od začátkutohoto stoleti ukazuje tento přehled:v roce 1900 bylo spotřebováno prftměrně 8,0 litt'O. za vteřinu,1940 16,5 . 1960 35,4 "t11960 73,3 "ft ff" 1970 107' tl ff ff1973 126' ft1978 143, o "ff-,.~:..< 1981 150,0 "

11.5"-V letošním roce narOstala spotřeba pitn~ vody přímo závratnýmtempem: v unoru152,5 litrt'i za sekunduv dubnu 160,0 " "v květnu 164,4 " "v červnu 178, o " "Proto se muselo přikročit k regulaci spotřeby, zejm~nav prdmyslových podnicích, nebot z ce1kov~hovody spotřebují: prt'imyslov~ podniky 57%obyvatelstvo 40 %zemědělství a prádelny 3 %.Tak veliká a stále stoupající spotřebamnožství pitn~pitné vody pťisobízejména v době sucha, jímž se Vyznačoval právě letošnírok, mnoho starostí a bezporuchová dodávka vody podle potřebyprftmyslových podnikťi a domácností je výsledkem usilovnépráce všech, kteříse na ni podílejí. Zdroje, kterémá Kolín v současné době k dispozici, mohou jen při pl~némvyužití krýt současnou spotřebu a namohou vytvářet žádnérezervy.Městský vodovod čerpá vodu z těchto zdrojťi:vydat:n o s tproměrná· ~t>_~čkováPrameništěTři Dvory 83 1/s 92,1/su Luěebních závodťi 50 1/s 69 1/s·u Štítar 17 1/s 17 1/s·c·e 1 ke m 150 1/s 178 1/sObdobí sucha v květnutohoto roku prokázalo, že našezařízení jsou schopna špiěkově vyprodukovat 178·litrt'i zasekundu. Tento výkon však nelze zajistit trvale bez nepříz-

1·1 fÍJ.nivých následkd pro zdroje a zařízení.Proto je nezbytnás ohledem na možnosti zařízenípitno~vodou.zajistit maximální šetřeníVýrazných úspor možno dosáhnout využívánímvody z vlastních zdrojd pro technologické účelyv prdmyslovýchpodnicích, kde mají vlastní studny, a snížením ztrátúnikem vody na poškozených vodovodních zařízeních.zlepšená údržba vodovodních zařízenípřinesla velkou úsporu ve spotřeb~ pitná vody.cKolín má k dispozici čtyřivodojem Na vinicích 2 100m3vodojem u letiště - starývodojem u letiště - novývěžovýcelkempásmech:v hornímvodojemTakáv obytných domech byvodojemy s touto kapacitou:4 200 m312 000 m 3450 m 318 740 m 3Město je zásobeno pitnou vodou we třech tlakovýchKolín II a oblast kolem nemocnice z věžovéhovodojemu a z nováho vodojemu u letiště,ve středním - Kolín I, III a IV ze starého vodojemuv dolním -u letiště,Kolín V z vodojemu Na vinicích.Střednítlakové pásmo bude posíleno novým zásobním řadem,který je v současná době budován. Investorem je podnikStředočeskávodovody a kanalizace Praha, dodavatelem národnípodnik Vodní stavby, závod Kolín.Všechna uvedená zařízení v pořizovací hodnotě třistatřicetmiliÓnd korun spravují Středočeská vodovody a kanalizace,závod Kolín. Z~statková hodnota těchto zařízení

je dnes jen 138 mili~nd korun, což dokazuje stáři tohotozařízeni. Na údržbu se vynakmádá ročně tři a pdl mili6ndkorun. Ze 106 kilometrd potrubí ve městě je 75 %v nevyhovujícímstavu.V roce 1981 byla zahájena etapová výstavba vodovoduKolín - Kutná Hora, který spoji vodovodní systémy v obouměstech. Celé dílo má být dokončeno v roce 1985. Prvnístavba, která zahrnuje vybudování 5 km dlouhý gravitačnívodovod mezi Kolínem a Červenými Pečkami a gravitační řadv pro~oru vodojemu u letiště včetně zařízeni celé stavby,se již provádí. Tato první stavba bude dokončena31.října1983. Druhá stavba zahrne pokračováni ve výstavbě gravitačníhovodovodního řadu z Červených Peček až k vodojemuna vrchu Sukov. Investiční náklad první stavbJ je téměřdeset miliÓnd korun.Kutná Hora má ve svém vodojemu na Sukově dostatek vodya mfiže již nyní uvolnit pro Kolín dvacet vteřinovýchlitrd pitné vody. V dalším výhledu se počítá, že úpravnavody Trojice u Kutné Hory, která zásobuje vodojem Sukov,se rozšíří na 180 vteřinových litrd a také bude upravovánovětšímnožství vody z Vrchlice, což umožní další propojenívodovodního systému na okruh Kolín, Kutná Hora aČáslav. K tomuto systému se v budoucnosti připojí po rekonstrukcii úpravna vody ve Starém Kolíně, čímž by se využilyi další místní zdroje pitné vody. Tyto perspektivyjsou technicky reálné a prakticky výhodné, ale velmi nákladné.

118-V současné době je třeba šetřit pitnou vodou i všemidruhy energie. Nedbstatek uhlí je příčinouproblémd v dodávkávelektřinyi dálkového tepla do prdmyslových podnikdi bytO. Proto byly vydány směPnice, které určují maximálněpřípustné teploty ve vytápěných prostorech:obytné místnosti, učebny,kancelářezasedací místnosti, hotelové ~okojehosty, jídelny, divadla, k~naučeb~y a herny v mateřských školáchprovedlejší místnosti, předsíně,výstavní sály,kuehyně hromadného stravováníschodištědílny pro jemnou mechanikuchodby, tělocvičny,zámečnické a obráběcí dílny, montážní halypro jemnou montážmontážní haly pro hrubou montážStředočeské20 - 22° c10° c18 - 21 o c16 - 18° c12 - 14° cplynárny, koncernový závod, zajištujev současné době dodávky ~opných plynů všem kategoriím odběratelOve své oblasti bez problémů. V průběhu prvníhopololetí letošního roku byla v oblasti závodu ukončenazáměnasvítiplynu za zemní pl~a celá oblast závodu, kromě32 odběratelO na ~táralce, je nyní již zásobována zemnímplynem. Závod prováděl letos kontroly těsnosti plynovodnísítě, a to jednak pochůzkou /163 km/, jednak přístrojemPortefid /17 km/, přikteré byla maximální pozornost věnovánastavu plynovodůzejména na přechodech vodotečí,v mostních konstrukcích a v exponovaných místech. Zjištěnéúniky byly odstraněny.Na tepelnou sít rozvodu tepla je v současné době v Kolíněnapojeno 300 odběratelO s celkovým požadavkem 230 tun

14q.páry za hodinu při venkovn9 teplotě mínus 12° Celsia. Zdrojv elektrárněna Zálabí má výkon 140 t/hod. Mdže tedy dodatjen 61 % potřeby a při dodržení všech parametr~ m~že zajistitcelou dodávku jen maximálnědo venkovní teploty plus3° C. Při nižších teplotách dochází ke snižování parametr~,což má-vliv na technologii výroby v závodech a organizacích,kam je pára dodávána, a v dalším d~sledkupak nemožnost vytápětkoncové odběratele. Tato skutečnost nutí organizaci\Rozvod tepla vyhlašovat tak.~vané regulační stupně v odběrupáry, aby byla zajištěnaplynulá dodávka všem odběratel~.Začátkem července byla v podniku Koramo dokončena rekonstrukceparního kotle, jehož pára pom~žetaké vytápětbyt' v kolínském sídlišti. Při té příležitosti se konalav Koramu malá oslava, při níž byla zhodnocena těžká a obětavápráce zaměstnanc~ podniku, kteří museli provádět opravuza provozu kotelny a ještě ji zkrátili o dva měsíce, a takéb~lazhodnocena pomoc pracovníkd sousedního závodu TetraKolín a brigádní~ z jiných kolínských podnikd, kteří sena reknstrukci kotle podíleli.Ve středudne 20.ledna 1982 nastala havarie v zálabskéelektrárně při výrobě tepla. Spálily se dva transformátorya v ddsledku toho byla omezena dodávka tepla, do bytd a přerušenadodávka teplé vody. Občané byli ihned informováni osituaci rozhlasem.po drátě a vojenským rozhlasovým vozem,který projížděl ulicemi města. Oprava byla zahájena ihneddemontáží shořelých transformáto~. Ve 23 hodin dne 20.lednadovezli již jeden nový transformátor z Příbrami a v

1 hod. 15 minut dne 21.ledna jej měli pracovníci elektrárnypod vedením mistra soudruha Miroslava Reiehla namontován auvedli jeden z kotlft do plného provozu. Ve 13 hod. dne 21.ledna už montovali druhý transformátor, který opravili pracovnícizávodu rozvodu elektrického proudu. Pracovali bezpřerušení celou noc, aby závada byla co nejdříve odstraněna.Do večeradne 21.ledna byly již oba kotle zase v plném provozu.Tímto mimořádným úsilím pracovníkft Energetických roz-­vodných závodO, závodu Rozvod tepla a Elektrárny Kolín bylahavarijní situace rychle odstraněna. Nepříznivé dopady bylyv prOběhu noei zmírněny také zvýšenými dodávkami páry doměstské sítě z podniku Koramo na úkor jeho vlastní výroby.Výk~n těchto zdrojft se zvýšil na tři čtvrtiny normálníhostavu. Proto bylo možno částečně uvolnit regulaci spotřeby.páry u všech odběratel~~. Idopoledních hodinách platil provelkoodběratele ~e~ulační stupeň č.4, od 14 hod. už regulačnístupeň č.3. Dodávka tepla pro byty byla zajištována,stále však bez dodávky teplé vody. K úplnému likvidováníhavarie došlo ve večerních hodinách v neděli den 24.ledna1982.

ŽIVOTN:f P R O S T ~ E D Í VE MĚSTĚOtázky životního prostředí ve městě jsou stále v popředízájmu orgánd a organizací, především těch, kterépOsobí přímo ve městě. Největší zájem o tuto oblast mápřirozeně Městský národní výbor v Kolíně, který k tomuúčelu zřídil samostatnou komisi pro životní prostředí jakoporadní orgán rady Městského národního výboru. Jejímpředsedou je ted místopředeseda Městského národního výboruing. Tomáš Sklenář.Městský národní výbor koorginuje, řídí a sleduje činnostvšech orgánO a organizací při zajištování zdravýchživotních a pracovních podmínek v našem městě. Dbá na to,aby chemické i jiné závody a organizace realizovaly svéplány ozdravných opatření a při jejich plnění využívaly ·pomoci odborných, kontrolních a inspekčních orgánO i or-

gán~ hygienické služby a České technické inspekce ochranyovzduěí v Praze. Této pomoci také využívá Městský národnívýbor v Kolíněformou vyžadování odborných posud~ k návrh~múzemních plán~,vymezování· pásem hygienické ochrany,využívání vodních zdroj~, využívání rybní~ a vodních to~pro rekreační účely. Městský národní výbor spolu s komisíBESIP /to je komise bezpečnosti silniční dopravy/ a ve spoluprácis Veřejnou bezpečností řeší otázky dopravy ve městě,která narušuje životní prostředí a zdravé životní podmínky,předevšímz hlediska ohrožení hlukem, prachem a přepravovanýmisubstráty. Městský národní výbor za pomoci Technickýchslužeb města Kolína ovlivňuje čistotu a pořádek na územíměsta, údržbu a rozšiřování zeleně, likvidaci a využití odpad~všeho druhu.Funkce národního výboru na úseku péče o životní prostředíje velmi potřebná a d~ležitá. Podporuje a rozvíjísoutěživost, hnutí socialistických závaz~ i občanskou apodnikovou iniciativu při udržování i vytváření ~ivotníhoprostředí. Výchova k péči o životní prostředí zaujímá d~ležitémísto v činnosti Městského národního výboru, proto jezařazována každoročně do Jednotného plánu kulturně výchovnéčinnosti,do výchovy mládeže z hlediska získávání správnýchnávykd chování a jednání v přírodě, při rekreaci, přirozvoji kulturních a sportovních aktivit a nakonec i přisamotném chování mládeže ve městě, při jejím přístupu kměstské zeleni a úpravě veřejných prostranství. Péče o životníprostředí a výchova ke vztahu k němu bude s postupemčasu a s rozvojem vědy a techniky nabývat stále více na

125.~ležitostia výchova ke správnému vztahu k životnímuprostředí musí být zaměřena na děti již nejútléjšího mládí,na dor~stajícímládež i na dospělé.D~ležitou součástí životního prostředí je kvalitaovzduší. Ochraně ovzduší ve městě věnuje cílevědomou pozornostpředevším hygienická služba. Zjištuje, že ovzduší jeznečištovánm zejména popílkem a sazemi z průmyslových topeništobou městských tepláren a dalších průmyslových závod~,ale i z topeništ v domácnostech, jichž je ve městěstále ještě velké množství, přestože naprostá většina byt~v nové výstavb~ je vytápěna dálkově. Dalším prudkým znečištovatelemovzduší je kysličník siřičitý /S0 2/, vznikajícípři hoření síry v uhlí. Na znečištování ovzduší kysličníke~siřičitým se nejvíce podílí podnik KORAMO, obě teplárny acech číslo 1 Východočeských chemických závod~ Synthesiav Kolíně II /bývalé Lučební závody/ při výrobě kyselinysírové.V roce 1955 dosahoval prašný spad hodnot v průměrmtří až pěti set tun na jeden čtvereční kilometr ročně.Řadou realizovaných technických opatření se postupně hodnotaprašného spadu až do roku 1975 snižovala. V tomto roseúčinnost technických a jiných opatření prakticky vyčerpalaa nastalo zvyšování množství prašného spadu. K nárdstuznečištování ovzduší přispělo pronikavě i zhoršená kvalitaspalovaného uhlí i samotný nár~st potřeb energií v rozvíjejícímse pr~myslu ve městě. Odroku 1978 se měří prašnýspad zvlá~t v obytné a zvlášt v průmyslové části /zÓně/

1'2.4.a podle hygien~ckýchpředpis~ ministerstva zdravotnictvíČSR je ovzduší hodnoceno jako "kriticky znečištěné. Tabul­.2ka ukazuje hodnoty prašného spadu v tunách na 1 lfiil'. naměřenýchv letech 1975 až 1982 sedimentačnímetodou:Měřicí místo 1978 1979 1980 1981 1982Obytná zÓnaul.Mikoláše Alše 128,1 144,7 160,0 96,5 158,11.Základní škola 105, o 134,3 164,7 99,2 175,3Sluneční ulice 275,- 267,6 244,4 168,2 247,8-----Příčná ulice 511 '4 619,6 636,7 399,5 813,7Veltrubská ulice 324,8 335,9 348,8 195,6 335,5u měst.divadla 31 2,6 264,7 309,9 283,3 696' 1Husovo náměstí 159,5 211 '2 197,6 158,2 206,9'V Oplatkách 238,9 367,8 318,2 256,1 303,1ul.Politických vězňfi 425,3 389,8 433,2 334,4 371,5ul.Josefa Suka 117' 2 137,6 121 ,8 86,8 139,8Lipanská ulice 101 '6 118,2 132,9 84,9 123,7K 0 stnická ulice 131 '7 130,9 112,5 85,6 94,3Okružní ulice 286,8 256,9 222,8 239,0 294,9Prillnyslová zÓnaPlynárenská ulice 325,2 219,0 197,2 170,7 218,9Macharova ulice 21 3,1 333,7 234,4 193,9 214,7ul.Boženy Němcové 233,7 303,7 300, 5· 266,0 267,7Fól"pl(l6(/'ňliťéOd roku 1980 se ve městě provádí ve· třech stanovištíchměření prfiměrné čtyřiadvaceti hodinové koncentrace kysličníkusiěičitéhoa poletavého pPachu. Stanice jsou umístěnyna Riegrově náměstí, u polikliniky a v Písečné uli.ci ajsou součástí celostátní měřicí sítě. V letech 1980 a 1981byly stanice ve zkušebním provozu a jejich výsledky nelzeještě plně hodnotit. Po přepočtení výsled~ za rok 1982 je

ovzduší při všech třech m~řicích stanicích hodnoceno jakokriticky znečištěné kysliěníkem siřičitým a pokud jde oznečištěnípoletavým prachem je ovzduší na Zálabí hodnocenoprávě tak jako v Kolíně IV. jako kriticky znečištěné a ovzdušív Kolíně II. jako znečištěné. Na tomto nepříznivém hodnoceníse významně podíle'~í hodnoty naměřené v době od 14.do 29.ledna 1982, kdy v převážné části územi České socialistickérepubliky a tedy i nad územím města Kolína trvala takzvaná inverze ovzduší a v měřicíchstanicích byly naměřenyhodnoty kysličníku šiřičitého přesahující až čtyřikrátpřípustnounormu a hodnoty množství poletavého prachu překračujícídvakrát až třikrát množství povolené hygienickýmipředpisy ministerstva zdravotnictví ČSR.Technickými opatřeními realizovanými v roce 1981 v cechu1. VCHZ SYnthesia Kolín /býv.Lučební závody/ došlo k podstatnémusnížení exhalací z výroby kyseliny sírové. V prdběhuroku 1982 nebylo ani v jednom měsíci překročeno povolenémnožství vypuštěného kysličníku siřičitého v tak zvanýchodplynech z výroby kyseliny sírové. Okresní hygienik nedalsouhlas ke spalování odpadft v kotelně cechu, protože byovzduší města bylo zbytečně znečištováno některými škodlivinami,přestožez hlediska energetického by spalování odpadftbylo výhodné.V cechu 2. VCHZ Synthesia byla realizována řada opatřeníke snížení exhalací a další jsou ještě v plánu. Z hlediskaovlivňování životního prostředí je nepříjemný pachtrimetylaminu z výroby Retacelu# opatřeními v závodě se dařípostupně snižovat únik tohoto plynu, který je zdravá neškodný,ale nepřijemně zapáchá.

K podstatnému z~epšení ovzduší ve městě dojde až povybudování přívodu tepla z Chvaletické elektrárny, po•zrušení tzv. staré teplárny v Kolíně IV., a po sníženíprovozu v nové teplárně na Zálabi. K určitému zlepšenidojde i po uvedeni do provozu kotle K5 v nové teplárn~,který je již vybaven mechanickým odlučovačem popílku. Čistotaovzduší by měla být kladně ovlivněna i vhodnou skládkouuhli pro elektrárnu /teplárnu/ v Kolíně na Zálabi,která je předmětem častých stížností obyvatel, bydlícíchv její blízkosti.Ovzduší města je soustavně nepříznivě ovlivňovánoexhalacemi z.topeništ i z výroby v koncernovém podnikuKORAMO Kolín, kde poměrněvelmi nízké komíny vypouštějíznačnémnožství exhalaci, z nichž nejhorší je kysliěniksiřičitý. Tyto exhaláty obtěžují obyvatelstvo zejména severníčásti Zálabi. Situace měla být zlepšena plánovanou výstavbouolejářského bloku, kde měl být vybudován i dostate~něvysoký komín, který by umožnil účinné rozptýleníexhalací. Výstavba olejářského bloku však byla v souvislostis celostátní akéí nerozestavování nových invest~pozastavena.Ze závodu koncernového podniku KORAMO Kolínunikají často do ovzduší města i exhalace z oxidace Asfaltd.Pracovnici Krajské hygienické stanice za účastizástupcd podniku a jeho nadřízené složky řešili již zrušenivýroby asfaltd v kolínském závodě. Ke dni So.června1984 jako k poslednímu termínu má být tato výroba v KORAMUzastavena a převedena do závodu PARAMO v Pardubicích.Pracovnici Okresní hygienické standlee v Kolíněpři

preventivním i běžném hygienickém dozoru v kolínských závodecha podnicích prosazují technická i organizačníopatřenísměřující k ochraně a ke zlepšení ovzduší města. rtčastníse i na jedné veliké zdravotnické akci, která v Kolíně teaprobíhá. Ve druhém pololetí minulého roku bylo zahájeno vyšetřováníněkterých faktorO zdravotního stavu 150 žákO čtvrtýchtříd základních škol v Kolíně zvláštní skupinou odborníkOKrajské hygienické stanice v Praze. Na úkolu spolupracujídětští lékaři, učitelé a nemalou část práce v tétoakci vykonávají i pracovníci Okresní hygienické stanice vKolíně. Výsledky budou postupně zpracovávány a porovnáványs výslwdky podobné akce v městech Mělníku e Kralupech nadVltavou, které mají podobné podmínky jako Kolín, i Sfěstyležícími ještě v poměrně čisté oblasti Říčany a Benešovem.V pr~běhu roku 1982 se pokračovalo v této akci s cílem posoud~vlivovzduší na zdravotní stav dětí. Vyšetřování dětíje plánováno i na další léta.Otázka hluku a jeho nepříznivéhovlivu v životním ipracovním prostředí města se oproti minulému roku nezměnila.Na hlavních tezích ve městě je hlučnost překračovánao 15 až 20 decibeld e při hledání míst pro novou bytovouvýstavbu jsou vážné problémy přirespektování předpis~na ochranu před nadměrným hlukem. Pro snížení hlučnostive městě se budují kvalitnější silnice s asfaltovým povrchem,zavádí se jednosměrný provoz v ulicích, vyhledávajíse místa pro nová parkoviště, pro celé město byl jiždřívevydán zÓnovÝ zákaz parkování nákladních vozidel v nočníchhodinách atd.

Také Okresni správa Veřejné bezpečnosti, oddělenídopravní služby se podílí na ochraněživotního prostředíve m~stě jak preventivní činností tak i represí proti nekázniřidičů. Provádělo kontrolu parkování vozidel a zjistiloi několik případů parkování aut na zelených pásech; protitěmto řidičdm pak provedlo trestní zásah. Při prováděníkontrol příslušníci Veřejné bezpečnosti ve spoluprácis Pomocnou službou Veřejné bezpečnosti zjistili i další nešvar,který se projevuje v našem městě, a to je mytí motorovýchvozidel na komunikacích. I pro tuto nekázeňbyli řidičistiháni.Okresní hygienická stanice, odbor hygieny práce sledujesoustavně kvalitu pracovního prostředí v prómyslovýchzávodech, a to metodou preventivnípo i běžného dozoru. Připreventivním dozoru sleduje plánovanou novou výstavbu a rekonstrukcea uplatňuje své požadavky směřující k vybudovánívhodného a zdravého pracovního prostředí. Přitom zejménasleduje otázky hlučnosti, osvětlení pracoviště, čistotupracovního ovzduší a kvalitu odpadu z výroby, případně odpadníchvod. V uplynulém období sledovala okresní hygienickástanice pracoviště s rmzikem olova, rtuti a trichloretylenu.Letos sleduje přednostně pracoviště s benzenem a jehohomology, tj. vlastní lakovny. Současně sleduje i novelizacirizikových pracovišt. Ke dni 31.prosince 1981 bylo vkolínském okrese 294 rizikových pracovišt s 3 007 pracovníky.Při prověrkách rizikových pracoviši se zjištuje, že

dříve běžná rizika změnou technologie výroby postupně pomíjejía naopak vzrftstá počet pracovišt s rizikem hlučnosti.U nemocí z povolání lze sledovat v posledních letech klesajícítendenci.V současné době se jeví opět nedostatek pitné vody, její málo i v dosavadních zdrojích v jímacích územích, takžezávod Středočeské vodovody a kanalizace využívá plně i kapacitystudní, v nichž voda nemá potřebnou kvalitu a úpravnavody namůžezatím škodlivé látky likvidovat. Projednávajíse zásady ochrany jímacích území vodovodů pro Kolín, rozsahochranných pásem a způsob zemědělského hospodaření v ~těchtopásmech tak, aby nebyla ohrožena kvalita a zdravotnínezávadnost pitné vody. Situace v zásobování města pitnouvodou.se zlepší až propojením vodovodního systému kutnohorskéhos kolínským.Podnikem, který má významně přispívat k udržování životníhoprostředí ve městě, jsou Technické služby města Kolína,které ovlivňují životní prostředí zéjména třemi úsekysvé činnosti: úpravou a rozšiřováním veřejné zeleně,odvozem odpadků a údržbou a čištěním komunikací.Veřejná zeleň v životním prostředí zejména ve městěmá veliký význam. Je producentem kyslíku, ovlivňuje vlhkostvzduchu, snižuje prašnost i hladinu hlučnosti.Technické služby města Kolína se starají především oúdržbu a úpravu parků a stále rozšiřují jejich upravenéčásti. Letos započaly s velikou úpravou Kmochova ostrova

1:b o.aby mohl sloužit jako místo krátkodobé rekreace občandmnašeho m~sta. V areálu zálabských BorkO upravily nov~ prostoru bývalého přívozu v rozsahu 7 500 m 2 • Potěšitelnézlepšeni nastalo i ve využíváni celé oblasti BorkO, kdevhodnou propagaci bylo docíleno, že denněsem chodí dětize zálabských mateřských škol na procházky, sportovní třídy6.Základni školy, žáci učňovských středisek a mnoho sportovcOa občanfi zde sportuji. Borky konečně zase začínajíplnit své posláni.Odvoz pevných domovních odpadkO je provád~n podle vypracovanéhoharmonogramu, který se již tak zaběhl, že natomto úseku neni vážn~jšich nedostatkO. Horši situace nastávápři odvozu takových odpadkO, které se nemají dávat dopopelnic a kontejnérO. Zab~hl se již zpftsob, že Technickéslužby m~sta Kolína přistavuji podle předem stanovenéhokalendářního plánu na určené místě ve městě valníky, dokterých občané mouhou svážet takové odpadky. Stále je všakdost takových občanO, kteří nevyčkají, až bude valník dojejich obvodu přistaven, a odpad vyvezou kdykoliv a kamkoliv.A tak je stále kolem města dost divokých skládek, zejménav přiměstských lesích. Toto znečištováni okolí městazpftsobuje také to, že vlastně v celém okolí města nejsouzřízeny opravdové skládky odpadkfi, kam by občané své drobnéodpadky, které se v každé domácnosti časem nahromadí,odvážet legáln~. Skládka v Kolíně je jen jedna, a to naVinicích. Je určena především pro Technické služby, kterétam vysypávají své Kukavozy. Občané sem těžko mohou odpaftkyvozit, i když přístupová cesta je nyní upravena, je to

1:31·z města daleko a do kopce, pro kolečka a dvoukolky, na kterýchobčané odpad vyvážejí, je to špatně dosažitelné. Situaceje ještě nyní zhoršována tím, že v dOsledku úspornýchopatření ve spotřebě pohonných hmot jsou v roce 1982přistavová~y v~lníky na odpad na určená místa jen třikrátv roce, zatímco ještě vloni byly přistavovány čtyřikrát.Nebudou také vyprazdňovány během týane, jako tomu bylo dosud,ale jen přivezeny a pak po skončení doby určené k poqytuvalníku na stanoveném místě. Vyhláškou Městského národníhovýboru byl povolen chov drobného hospodářského zvířectvave městě. Je nutno počítats tím, že množství odpadkOse tím zvýší.Technické služby města Kolína spravují komunikace veměstě a mají povinnost je čistit. Nejvíce potíži s údržboukomunikací je v zimních měsících, kdy sníh a náledí narušujíbezpečnost jízdy a chOze. Přes abnormální počasí zimy1981/8~ se podařilo vcelku úkoly zvládnout, vozovky bylyudržovány sjízdné, chodníky u soukromých domO byly majitelidOmů čištěny a sypány. Potíže byly s některými organizacemi,které tyto povinnosti, udržovat schůdné chodníky předsvými objekty, naplnily. Pochvalu zaslouží národní podnikSoja a Tatra na Zálabí, které po celé zimní období své chodníkyudržovaly v pořádku. Vozovky poškozené vlivem mrazůjsou postupněTechnickými službami ve spolupráci a za pomocipodniku Stavby silnic a železnic v jarních měsícíchopravovány.K čištění komunikací mají Technické služby města Kolínadva samosběrné zametací vozy a dva vozy kropicí, kte-

ých se používá také k mytí vozovek s uzavřeným povrchem/především asfaltových, například dlážděnou komunikaci nelzemýt proudem vody, protože by podmáčela/. Tato čisticí technika,kterou mají Technické služby k dispozici, by připlném využití vystačila k čištění celého města. Ovšem omezenýpřídělpohonných hmot v roce 1982 umožnil její využitíjen z 33 %. Vznikají tedy na tomto místě starosti, jakpořádek a čistotu komunikací ve městě udržet.Se životním prostředím úzce souvisí i pořádekna veřejyných prostranstvích, v parcích a sadech. Dohledem nad dodržovánímpořádku v Kolíně je pověřeno pět pochOzkovýchhlídačO z řad dOchodcO. Jejich práce je velmi svízelná. Narážejína nepochopení občand, při zákrocích jsou často zesměšňovánia je jim vyhrožováno ze strany občand.Životní prostředí v Kolíně je značnou měrou narušovánoprováděním nezbytně nutných výkopd a překopd komunikací.Technické služby stanoví ve všech případech povolení překopdpřísné podmínky udržování pořádku a zejména uvedení komunikacedo pOvodní stavu po dokončení prací. S tím jsouvšak potíže, práce s výkopem trvají dlouho a také s uvedenímkomunikace do pdvodního stavu nikdo nepospíchá, a takčastovelké úseky komunikací jsou v neschOdném stavu.V roce 1980 přijala rada Městského národního výboruv Kolíně opatření k ochraně životního prostředí ve městě,které mělo deset bodd. V červnu 1982 se k těmto deseti boddmvrátilo plenární z1fedání Městského národního výboru,.op~t je schválilo jako dále platné a přidalo k nim ještě

jeden bod. Uvedu nyní stručně obsah těchto opatření a jejichdosavadní plnění:~ol č.1. Nepřipustit výstavbu kotelen na uhlí bez účinnÝChodlučovač~ popílku. - Požadavek účinného odlučovačepopílku u nověbudovaných a navrhovaných kotelen je trvalep~osazován při projednávání výstavby těchto zařízeni jak přiúzemním, tak i stavebním řízení.Odbor výstavby Městskéhonárodního výboru pro stavbu bez tohoto zařízení nevydá ~­bec stavební povolení. Rovněž okresní hygienik d~sledně sledujeplánované rekonstrukce kotelen na pevná paliva a prosazujepříslušná opatření k ochraně životního prostředí.rtkol 2. Zlepšovat čištění ulic a chodník~. V místech zvýšenéhoznečištění v Kolíně IV a v K0 líně V zajistit čištěníkomunikací přednostně. - Tento úkol se daří plnit Technickýmslužbám města Kolína jen částečně, protože má krácenépřídělypohonných hmot,k plnému využívání strojovéhoparků přidělené limity nestačí. Příděly pohonných hmot neberouzřetel k tomu, že se rozr~stá strojový park, takže využitístroj~ je vlastně stále nižžší, což na druhé stranězase plněodporuje zásadám hospodárného využívání techniky.Technické služby mohou v podstatě provádět jen částečnéčištění komunikací zametacím strojem. O čištění chodníkfinelze ~bec mluvit, na to nemají Technické služby žádnýstroj a k ručnímu čištění mají jen jednu pracovní sílu,která s ohledem na věk a zdravotní stav sotva stačí zaméstchodník před radnicí.~ol č.3. Prohloubit dozor nad čistotou komunikací s cílemsnížit znečištování ulic převáženými materiály /uhlím, pís-

1.3 Lf.kem, výkopovou zeminou, zrním atd/. - Městem probíhá intenzivnínákladní doprava. Sypké materiály při neodborném a nadměrnémuložení na vozidlech, při přeložení vozidel a napřiměřenéjízdě padají a znečištují vozovky zejména v zatáčkách.Technické služby samy namohou postihovat vin~ky, ale· přizjištění takových případů jejich pochůzkoví inspektoři oznamujípoznávací značky aut, která vozovku znečistila, dopravnímuinspektorátu Veřejné bezpečnosti, které provede trestnířiraé.ní proti odpovědným řidičům. Přes tato opatření jsouvozovky ve městě zejména na hlavních tazích často doslovaposypány, vozidla to rozjíždějí, vítr to zvedne a lidé tose vzduchem vdechují.rtkol čís.4. Zpřísnit dozor naadodržováním výkopového řádus cílem zabránit znečištování ulic při zemních pracech.'-V roce 1982 bylo vydáno 110 povolení k záboru veřejného prostranství,chodníků, ulic, pro účely stavební údržby přilehlÝchobjektů. To ovšem významně zhoršuje životní prostředíve městě, protože na takových místech se skládajísypké stavební hmoty, které nejsou nijak zajištěny, nebovybourané materiály a pod. Při dnešním způsobu práce tampak tyto látky leží dlouho a zábory veřejných prostranstvíjsou také dlouhodobé. N,yni, kdy se prosazuje modernizacebytů ve staré zástavbě, můžeme očekávat takových dlouhodobýchzáborů více, pokud neboudou prá~e prováděny rychlea šetrně k životnímu prostředí města. Dalším znečištovatelemměsta jsou časté výkopy a překopy ulic. I když se kázeňstavebních podniků při provádění výkopů zlepšil~, výkopyjsou označovány jménem firmy, která práce provádí,

i bezpečnostní zajištěni výkopd je lepší, zůstává stáleještě mnoho nedostatků při konečné úpravě chodníků a vozovekpo výkopech, jak jsem již dříve uvedl.rtkol č. 5. Rozšiřovat a zkvalitňovat nízkou i vysokou zeleň.Rozšiřování veřejné zeleně je prvořadým úkolem Technickýchslužeb města K 0 lína, která na to~~o úkolu spolupracují s občanskýmivýbory. Technické služby dodají požadované sazenice,občanské výbory zajistí výsadbu a další úd~žbu, zalévání,ořezáváníatd. V roce 1982 dodaly Technické služby občanskýmvýborům 1 258 okrasných keřů, 137 stromů a 2 470 keřovýchrůží. Dále zaměstaanci Technických služeb vysadili21 350 květin dvouletek a letniček, 32 vzrostlých stromů a387 keřO.~ol č.6. Ve spolupráci s podnikem Středočeské vodovody akanalizace a Okresní hygienické stanice prosazovat opatřeníke zlepšení zásobování obyvatelstva pitnou vodou z hlediskajejí kVality i množství. - Odbor výstavby Městského národníhovýboru trvale sleduje otázku zajištění kvalitní pitnévody pro město. Pracovníci Okresní hygienické stanice minimálněčtyřikrát v roce sledují kvalitu vody ve vodovodní sítiměsta a namátkově prověřují kvalitu vody před úpravou.Rovněž hodnotí výsledky rozborů vod prováděných podnikemStředočeskévodovody a kanalizace.~kol č.7. Ve spolupráci s Veřejnou bezpečností prohlubovatopatřeníke snižování dopravního hluku. -V letech 1978 a1979 vypracovala Okresní hygienická stanice mapu hluku zpozemní dopravy na vybraných komunikacích města. šetření avýpočty prokázaly, že 2 metry od fasád domů na hlavních ko-

munikacích jsou ekvivalentní hladiny hluku 76 až 80 a někdei nad 80 decibelO. Situaci ve městě na hlavním prdjezduměl zlepšit plánovaný obchvat města silnicí číslo I/38,který však nebyl a jak věcivypadají nebude realizován. Městose tak dostává do velmi svízelné situace • Na místo ob~chvatu se plánuje rozšíření dosavadního prOjezdu městem komunikacíI/38 na čtyřproudou vozovku, což jistě zlepší prOjezdměstem, ale hlukovou situaci nevyřeší. Pro sníženi hlukuz dopravy se budují ve městě kvalitnější silnice s asfaltovýmpovrchem, zavádějí se jednosměrné ulice, vyhladávajia budují nová parkoviště.Také dopravní inspektorát Veřejnébezpečnosti se podílí na plnění tohoto opatřeni. Běhemroku 1982 zadržel:.! ve městě 1 001 osvědčení o technickémprOkazu motorových vozidel, z toho 18 pro nadměrnékouřenía znečištování ovzduší. Ne pokutách ze přestupky v silničnímprovozu vybral v roce 1982 částku281 130,-Kčs.rtkol č.8. Při územním plánování považovat ochranu před nadměrnýmhlukem za jeden z významných faktorO ovlivňujícíchúzemní řešení. - 6zemní řízení již na úrovni územních záměrOjsou prováděna v těsné spolupráci s Okresní hygienickoustanicí. V místech, která jsou zatížena hlukem, je dbáno,aby negativní vliv byl technickým řešením minimalizován.~kol č.9. Občanské výbory vést k tomu, aby ve spoluprácis odborem výstavby a Technickými službami města Kolína dálerozšiřovaly a nově budovaly dětská hřiště, zejména na sídlišti.- Výstavba dětských hřišt v prostoru sídliště jeomezena nutností budovat tato zařízení jen mezi domovnímibloky, protože až do bezprostředního okolí obytných domOzasahuje zemědělský pddní fond /česky řečeno: pole/. V sou-

časné době jsou již jen minimálně uplatňovány požadavkyna nová dětská hřiště. Pro rok 1983 plánují vybudovánídětských hřišt jen občanské výbory čís. 70, 74, 82 a 83.Z celkového počtu 83 občanských výborů vybudovalo dosuddětská hřiště 28 občanských výborů, celkem 35 hřišt. Součástídětských hřišt jsou i pískoviště; 50 občanských výb.orůzřídilo dosud 72 dětských pískoviš{ ve městě. Ve vni třnímměstě nejsou žádná z těchto dětských hřišt nebo pískovišt.rtkol č.10. Ke zlepšení stravování školních dětí prosazovatopatření k rozšíření školních jídelen a organizační opatřeníke zlepšení při výdeji jídel. - Stav školního stravováníjsem podrobněpopsal v kapitole Školství této kroniky. Stručn~řečeno, stravování předškolních dětí je na dobré úrovni,složitější situace je ve stravování dětí základních škol,kde kapacita vyvařoven ani jídelen nestačí. Městský národnívýbor plánuje rekonstrukci dosavadního pavilÓnu školnídružiny a jídelny při 1.Zák\ladní škole tak, aby tento pavilÓnsloužil jen potřebám stravování. Nepříznivá situaceje je současně v Kolíně IV, proto Městský národní výborprosazuje výstavbu školní jídelny a 6 tříd u Zvláštní školyv Kolíně IV., O výstavbě u Zvláštní školy nebylo všakdosud rozhodnuto.~kol ~.11. Zpřísnit dohled nad znečiš{ovateli ovzduší ve~smyslu zákona č. 35/1967 Sb. a prováděcích předpisů. - Agenduochrany ovzduší provádí odbor školství a kultury Městskéhonárodního výboru. Protože nemá odborné pracovník7,svěřil tuto práci na základě dohody o činnosti externímu

pracovnikovi. Jeho povinnosti je každý rok do 15.března vypracovatpředpis poplatk~ za znečištováni ovzduši a provádětpřislušné kontroly a měřeni. V roce 1982 činil předpis těchtopoplatk~: Elektrárně K 0 lin -Zálabi 300 232,--KčsVCHZ Synthesii KolinVojenské správě budov57 986,--Kčs~ '(7,f-,--KčsPražským cihelnám v KoliněStavebnim izolacim Kolinc e 1 k e m734,--Kčs39 930,--Kčs400 656,-KčsV porovnáni v rokem 1981 nastalo sniženi úniku škodlivinv Zálabské elektrárně, a to nikoliv v d~sledku nějakýchopatřenike sniženi tohoto úniku, ale pro omezeni výrobypáry a odstavu topeništ v letnich měsicich. Z toho d~voduje jim vyměřený poplatek nižši o 68 166,-Kčs. Zvýšeni ú­niku kysličniku siřičitého nastalo ve výtopně Východočeskýchchemických závodd a jejich poplatek je vyšši o 50 591,-Kčs.Na základě provedeného měřeni v národnim podniku Stavebniizolace, závod Isol K 0 lin IV., byl zjištěn únik kysličnikuuhelnatého přesahujici připustný o 35,6 kg za hodinu, aproto jim byl předepsán poplatek; tim se také zvýšil početznečištovateld, jimž je předepisován poplatek, z loiskýchčtyř na pět, předepsané poplatky jsou v souhrnu protiroku 198t letos vyšši o 22 642,-- Kčs. Finančnich prostředkdz tohoto zdroje bylo také letos použito ke zlepšeni životnihoprostředi města financovánim nové zeleně a na poskytnutipřispěvkd školnim dětem na pobyt ve školách v přirodě.

Městskýnárodni výbor na svém zasedáni dne 20.dubna1982 schválil novou vyhlášku o chovu drobného hospodářskéhozviřectva v Kolině, která se nutně m~si dotknout i úrovněživotniho prostředi ve městě. Dosud platná vyhláška z roku1977 vymezovala přesné hranice ve městě, kde směli občanéchovat drobná hospodářská zviřata, a kde platil zákaz tohotochovu. Ve snaze o ddkladnou ochranu objektd škol, jesli,zdravotnických zařizenia ve smyslu zásady, že chov slepic,husi, kachen, králikft apod. nepatři do města a je ho možnopřipustit opravdu jen v okrajových částech města, byla tehdyvymezena velká souvislá plocha města,Nové nařizenikde byl chov zakázán.z roku 1982 má sice v preambuli uvedeno, žes ohledem na ochranu životniho prostředi obytné části městaa na zvýšenou ochranu'zdravi obyvatel atd., ale nové nařizenive svých důsledcich musi nutněvést ke zhoršeni životnihoprostředipřinejmenšim vytvářenim podminek pro vyššivýskyt hlodavcft /myši, krys a potkanft/, jichž je ve městěi tak stále dost, a produkovánim velkého množstvi hnoje zrozšiřenéhochovu, který nebude všude zužitkován ke hnojenizahrádek, ale vyvážen na divoké skládky.Ve snaze podpořit chov drobného hospodářs~ého zviřectvajako jednoho ze zdroje výživy, je nové nařizenibenevolentnia vymezuje přesně jen oblast vnitřniho města ohraničenouulicemi Mostni, Politických vězňft, Sokolskou /od náměsti Ru-"dé armády po areál pivovaru/ a celou ulici Skolskou, kdese chov zviřectva nepřipoušti. Dále se zakazuje chov v "sidlištnizástavbě",ale co je to sidlištni zástavba, se nijakneurčuje.Na zvláštni povoleni odboru mistniho hospodářstvi

Městskéhonárodního výboru /tedy nikoliv odboru, který mána starosti zdravotnictví a ochranu životního prostředí/umožňuje nová vyhláška chovat drobná ijospodářská zvířatai na pozemcích přiléhajících k areálům jeslí, mateřskýchškol, základních škol, zdravotnických zařízenía zařízeníveřejného stravování. Nové nařízení dále říká, že zp~sobchovu musí být v souladu s právními předpisy,ale neříká,s kterými, a stanoví všeobecně další Podmínky: nebude chovemnarušeno životní prostředí, chov bude umístěn v dostatečnévzdálenosti od sousedních obytných budov /tato vzdálenosttaké není určena/, chov bude udržován v čistotě abude zajištěnalikvidace hnoje nezávadným zpdsobem. Zdá semi, že toto nové nařízení má mnoho neujasněných míst a formulací,které mohou být v budoucnu příčinou spor~ a stížnostíobčan~. Ke zlepšení životního prostředí tato vyhláškaevidentněnepřispěje.Elementem ovlivňujícím životní prostředí ve městě jebezesporu i sběr druhotných surovin. Jeho organizace v Kolíněnení stále na dobré úrovni. Například stále ještě nenívykupováno sklo, čímž na jedné straně uniká velké množstvícenné suroviny, která se vaváží na skládky odpadu, a na druhéstraně vytváří se obyvatelům stále velké problémy s likvadcínepotřebnýchlahví. Sklo se zatím vykupovalo v Kolínějen v omezeném množství ve sběrně v Jateční ulici. Když se{ dnes napíše, že se sklo vykupovalo jen v omezeném množství,znamená to, že kdykoli jste přišelse starým sklem do sběrny,tak hp právě nevykupovali. Nákup potřebných kontejnerů

pro výkup skla plánují Sběrn~ suroviny v Kolíně až na rok1984, a mťiže být keždý ubezpečen, že v roce 1984 žádn~ kontejneryna sběr skla v kolínských sběrnách ještě nebudou,leda by se stal zázrak, ve který nevěřím.V současn~ době jsou v Kolíně tři sběrny podniku Sběrn~suroviny: sběrna v Bezr~čově ulici v Kolíně II, umístěnáv prostoru výměníkovéstanice, která vykupuje jen starýpapír a textil, sběrna na Zálabí a sběrna v Jateční ulici.Dvakrát za rok, vždy na jařea na podzim, jsou v Kolíněvyhlašovány tak zvané "železn~ neděle". To Technick~služby města Kolína vyznačí na území celého města vhodnámísta pro dočasn~ skládky, kam mohou občané navést staréželezo. Technické služby pak sběr odvezou do sběrny. V roce1982 byly tyto sběry konány na jaře 13. a 14. březnaa 29. a 30.květnaa na podzim byly stanoveny také dva termínetohoto mimořádného krátkodobého sběru starého železa.v prvním pololetí letošního roku bylo v Kolíně v celémměstě sebráno 1 118 014 kg starého papíru, 56 285 kg textilu,838 522 kg železného šrotu a1 17 982 kg barevnýchkovťi. Za celý rok 1982 bylo v ~olíně sebráno 2 404 059 kgstarého pap~ru,šrotu a107 762 kg textilu, 1 598 047 kg železného226 080 kg barevných kovťi.

VE~EJNf PO~ÁDEK VE M~STĚV této kapitole ehei popsat situaci v letošním roceve m~st~ Kolín~ na úseku páchání trestné činnosti, porušováníveřejného pořádku a dopravní kázn~. "6daje zde jsouuvedeny nejen za samotné m~sto Kolín, ale i jeho nejbližšíokolí, které je zahrnuto do obvodu Obvodního odd~leniVeřejné bezpečnosti v Kolíně.B~hem roku 1982 bylo v tomto obvodu spácháno celkem472 trestných činft, eož je o 84 trestné činy více, než lonia o dvě st~ případů více, než v roce 1980. V letech1979 a 1980 kriminalita v Kolíně prudce klesla, v roce1981 naopak prudce stoupla a v roce 1982 je v podstatě naúrovni roku 1978. Ze 472 spáchaných trestných činů bylo367 objasn~no, což je 77,7 %.

Také počet spáchaných přečin~ v leto~nim roce prudcevzrostl, dokonce proti roku 1981 o 95 %, téměř",bek. V roce 1982 bylo v obvodu K~linaz nichž bylo jen 245 objasněno,na dvojnáso-spácháno 518 přečin~,tp je 47,2 %. Zatimco v letech1980 a 1981 byl je~tě zaznamenáván pokles počtu přečin~,rok 1982 znamená nebývalý vzr~st této trestné činnosti.Pokud jde o obsah této trestné činnosti,jsou stálea ve většim počtu páchány krádeže jizdnich kol, nedostatkovéhozboži a součástekmotorových vozidel. Novými jevy v tétotrestné činnostiposlednich dvou let jsou krádeže benzinua nafty z nádrži volnězaparkovaných aut a krádeže domáeihozviřee~a.Tento stav neni jen kolinskou raritou, vzestuptrestné činnostikraji.je zaznamenáván v celém StředočeskémDalši trestnou činnosti je pácháni přestupk~. Přislu~niciVeřejné bezpečnosti pokutovali v blokovém řizeni v kolinskémobvodě letos 1 228 osob za spácháni přestup~ protiveřejnému pořádku a vybrali od nich částku 98 180,-Kčsna uložených pokutách. Také přestup~ stále přibývá a protiroku 1981 se jejich počet letos zvýšil o 70 %. Současně setaké zvýšila přisnost orgán' Veřejné bezpečnosti při trestánitěchto přestup~ přimo na mistě v tak zvaném blokovémřizeni,nebot na pokutách bylo letos vybráno o 80 % více,než loni. Na pácháni přestup~ proti veřejnémustále většipořádku mávliv alkohol. Pod vlivem alkoholu je stále páchánonejvice násilných čin~, vandalstvi a jiných druhO porušovániveřejného pořádku.Vedle orgán~ Veřejné bezpečnosti se zabývá trestánim

osob za spáchané přestupky proti veřejnému pořádku Správníkomise pro přestupky při komisi veřejného pořádku Městskéhonárodního výboru. Letos mělataké více práce, než v minulýchletech. Projednala celkem 134 případd, to je o 59více, než loni. Uložila v 54 případechpokuty v celkové výši9 850,- Kčs, to je v prdměru téměř dvěstě korun za jedenpřestupek. Největší počet přestupkd spáchali kolínštíobčanéproti socialistickému soužití v sousedských vztazích/87/, prudce se zvýšil počet přestupkd rodičd, kteří nezajistiliškolní docházku svých dětí a počet případd opilství.Z celkového počtu projednávaných případd spáchali mladiství/to je osoby do 18 let/ celkem 17 přestupkd.Ne každé projednáníspáchaného přestupku před Správní komisí končí uloženímtrestu pokuty. Správní komise můževedle pokuty dopěti set korun uložit trest veřejné dOtky, napomenutí anebomdže za dostatečný trest pro občana považovat samotné projednánípřípadu před kom~sí, aniž by uložila některý z těchtotřítrestd.K veřejnému pořádku patří i požární bezpečnost. V roce1982 bylo v samotném městě Kolíně deset požárd, přinichž vznikla celková škoda za 31 000,- Kčs.Jde tedy vesměso malé požáry. P 0 žáry byly letos v těchto objektech:na skládce· v K0 líněIV., Starokolínská ulice, v kancelářiOkresního podniku služeb v Kolíně III., Zahradní ulice 45,v sociálním zařízení v K 0 líně v., Podskalská DXiEB nábřevží, v kravíně Státního statku v KQlíně VI, v bytě v KolíněII., Dělnická ulice čp. 740, ve sklepě v Kolíně II,uliceMíru čp. 670, shořel televizor v bytě v Kolíně II,Bachmač-

ská ulice, a tři osobní auta. Pět z tohoto počtu požár~bylo zaviněno nedbalostí či nepozorností, z toho tři zavinilikuřáci,- jeden požár zp~sobily děti, ve čy~řech případechbyl příěinou požáru špatný technický stav /televizorua motorových vozidel/.Městský národní výbor v Kolíně spolu s jinými organizacemise snaží čelit trestné činnosti občanó a mládeže preventivnímiopatřeními,zejména výchovnými akcemi pro mládež.V rámci preventivně výchovného pósobení na děti a mládež sepořádají ve školách prvního i druhého stupně rózné besedya přednášky. Ve vyšších ročnících v hodinách občanské naukya ve třídnických hodinách se pravideině organizují besedys pracovníky soudu a prokuratury o příčinách trestnéčinnosti a o ochraně socialistického majetku. Pro rodičepořádají takové besedy s odborníky so~dó, prokuratury aVeřejné bezpečnosti i ze zdravotnictví sdružení rodič~ apřátel školy. Na každé škole p~sobí výchovný poradce, kterýje rodičilm nápomocen při řešení případných výchovných ;problém~ s dětmi, zejména dospívající mládeže. Zvláštnípozornost se věnuje výchově dětí v neúplných rodinách,dále výchově dětí a mladistvých, kteří se již dopustilinějaké trestné činnosti, kteří se vracegí z dětských domovil,domovft mládeže nebo z výkonu trestu do rodin. Natomto úseku je d~ležitá spolupráce Městského národníhovýboru i všech ostatních orgánft s občanskými výbory. Sledujíse vlivy, které mládež ohrožují, a preventivní opatřeníse provádějí individuálně ve spolupráci se školami,Veřejnou bezpečností,prokuraturou, soudem, zaměstnavateliaj. Při tom se využívá plně místní znalostí občanských

výbor~. Na poradách s řediteli škol se provádějí rozborytrestné ~innosti dětí a mládeže a velká pozornost se věnujezanedbávání školní docházky dětía docházky do zaměstnánímladistvých.Sou~ástí veřejného pořádku je i pořádek v dopravě.Nad doržováním pořádku v dopravě bdí orgány Veřejné bezpe~nosti,které v Kolíně letos uložily 1 700 pokut za dopravnípřestupky.Velikým problémem je v Kolíně stále parkování motorovýchvozidel, zejména ve vnitřním městě. Na náměstí ObráncOm!ru je již snad patnáct let zakázáno parkování, alestojí tam stále plno aut, protože je tam vyhražené parkovištěpřed radnicí a před budovami Okresního národního výboru.Toho využívají motoristé, a parkují na náměstí, ikdyž nemaj·í s ~inností těchto orgánft nic spole~ného. Městskýnárodní výbor ve snaze usměrnit parkování motorovýchvozidel ve vnitřním městě, zřídil před veřejnými budovamivyhražená parkoviště, ozna~ená značkou "Reservé"s vyznačenímpočtuaut, kolik jich na tom kterém vyhraženém parkovištinajednou mftže parkovat. Na těchto vyhražených parkovištíchsmějí parkovat jen auta, jejichž majitelé, at soukromnícinebo organizace, mají povolení, vydané Městskýmnárodním výborem. Povolení, právě tak jako parkoviště, jsouoznačovánavelkými písmeny A,B,C atd, a jenom vozidla, oznacenápísmenem A smějí parkovat na vyhraženém parkovišti A,atd. Za povolení označené jedním písmenem vybírá Městský národnívýbor roční poplatek 200 Kčs. Vedle povolení, označenýchpísmeny z počátku abecedy, vydává i povolení,ozna­~ené písmenem X, které opravňuje majitele vozidla parkovat

na kterémkoli z vyhražených parkoviši. Poplatek za takovépovolení činí 300,-Kčs ročně. Zásobovací vozidla jsou označenapísmenem Z a poplatek za vydání takového povolení jestanoven částkou 10,- Kčs. V roce 1982 vybral Městský národnívýbor za vydaná povolení celkovou částku 29 780,- Kčs.Vypadá to složitě, ale funguje to. Samozřejmě, že vyhraženÝChparkovišt využívají i řidiči, kteří nemají žádného z u­vedených povolení. Když je náhodou na vyhraženém parkovištivolné místo, nebo když je tam sice obsazeno všecko, ale jednovozidlo se tam ještě vejde, šup, a už tam stojí řidič,který právě potřebuje zaparkova~, nebot řidiči motorovýchvozidel je národ drzý. Když ho nikdo nechytne, má vyhráno.

~ K O L S T V fPro kolinské školstvi byl rok 1982 rokem slavným avýznamným. Byly v něm dokončeny a otevřeny dvě nové školy,které ovlivnily kritický stav základniho a mateřskéhoškolstvive městě velmi významným způsobem.V ponděli dne 30.srpna 1982 byl otevřen nový školnípavilÓn ve Voskresenské ulici na sidlišti, který je základem7. ZáMaadní školy v Kolíně, a areál předškolni výchovy,mateřská škola pro 360 dětí v Kolíně IV., ohraničený ulicemiVávrovou, Vrchlického a Jeronýmovou. Byla to událostpro školstvi v Kolině opravdu závazná, nebot situace jakzákladních tak i mateřských škol v našem městě byla v našemměstěopravdu kritická.V základnim školstvi v posledních patnácti letech sekaždým rokem zvětšoval nedostatek vhodných učeben tím po-

měrem, jak každoročně rostl počet dětí ve školách, zatímcokapacita škol zůstávalastejná. Nejhorší situace byla právěv novém sídlišti v Kolíně II, kde v té době ročně přibývaloaž 300 i 500 bytů. Přibývalo tak i dětí školou povinných anová škola se nestavěla ani dosavadní nerozšiřovala, ačkolise o tom stále jednalo. Jak jsem již uvádělve své kronicevloni i předloni, nedostatek učeben se řešil nejprve zřizovánímprovizorních učeben: rušily se odborné učebny, kabinety,družiny mládeže, přepažovalyse chodby a ze všech taktozískaných místností se zařizovaly provizorní učebny. Po druhéČeskoslovenské spartakiádě v roce 1966 zakoupil Městskýnárodní výbor v Koli·ně dřevěný spartakiádní pavilÓn, umístiljej ve Smetanově ulici za Městským divadlem a zřídil v němdvě provizorní učebny, říkalo se tomu "školičkan. Tím dosáhlpočet provizorních učeben čísla 22; když byla "školička"v roce 1978 zbořenav souvislosti se stavbou budovy okresníhovýboru KSČ, klesl počet provizorních učeben na 20. Dalšíprostory pro provizorní učebny se už ve městě nenašly,a tak nedostatek učeben se musel řešit zavedením vyučování.na dvě směny: dopoledne se v jedné učebně učí jedna třída,odpoledne druhá. Má to ovšem nepříznivývyliv na pedagogickoupráci, zdraví dětí, hygienu atd, ale jiné řešení nebylo.V roce 1978 bylo zavedeno vyučování na dvě směny ve všechtřídách třetího ročníku a za dva rokYc bylo nutno je rozšířitještě na třídy druhého postupného ročníku. Nakonec směno~lytřicet čtyři třídy a v nich se na dvě směny učilo na tisícdvěst0 žáků. To snad byla dosud nejhorší situace v historiikolínského školství. Přitom se téměř po dvě desetiletí vedlajednáni o nutnosti výstavby nové kompletní školy.

1SO·Škola v sídlišti, dnes označovanájako 1 .Základní školav Bezručověulici, byla postavena v roce 1963 a po tomtoroce se v ní ještě po několik let stavěly spojovací chodbymezi jednotlivými pavilony. Již tehdy, v roce 1963 byla malá,a tak se hned uvažovalo o přístavbě ještě jednoho, třetíhoškolního pavilÓnu. Pamatuji se, že to bylo někdyv roce1965 nebo 1966, kdy v radě Městského národního výboru tehdejšípředseda předložil již projekt pavil6nu o 18 třídách ve čtyřechpodlažích. Trvalo pak šestnáct let, v nichž si muselokolínské školství vytrpět svou kalvárii, než se někdo kdesismiloval, a postavil pav~lÓn o deseti třídách, který dnesstojí. A přitom samozřejmě si ~ytvořil i slávu mecenáše ko-.,línského školství, vlastněspasitele, který v tak krátkémtermínu pavilÓn postavil. Dva a půlroku aas pro tak nevelkousta~upříliš krátký termín není. Mnohem později to vyjádřilna plenárním zasedání předseda MěstNV správně, kdyžřekl: /eituji ze zápisut ,,Těžko by se hledalo řešení, kdybyse díky iniciativě Průmstavu nepodařilo v posledních·třech letech postavit 25 tříd". Tady je řečeno, na kom záleží,zda a co se bude v Kolíně stavět. Šestnáct let odmítalPrůmstav stavět v Kolíně školu, nyní svou iniciativoukolínské školství zachraňuje.Od začátku výstavby sídliště se plánovaly v tomto prostorudvěúplné základní školy. Byla postavena jen jedna,druhá měla stát v západní části sídliště mezi poslednímiobytnými bloky a vodárenskou věží.Od výstavby školy v tomtoprostoru se pak upustilo, protože by její stavba zabralaopět značnou plochu kvalitní zemědělské půdy, a tehdy se jižse zemědělskou půdou lépe hospodařilo než dříve •.

1.51.A tak se po léta nic na úseku výstavby nové školy nedělo,jen se asi v roce 1969 začalo jednat o stavbě novéškoly v prostoru u J~lskéulice na pozemku, kde bývalobulharské zahradnictví. Pamatuji se přesně,že jsem se k situováníškoly v tomto prostoru vyjadřovaljako vedoucí odboruškolství Okresního národního výboru v roce 1970, navrhovaljsem tehdy, aby škola byla situována dále od frekventovanéJaselské ulice. O stavbětéto školy se jedná dodnes,opět již nejméně dvanáct let, a nikdo z kompetentních činitelůnemůže říci, kdy vůbec bude stavba školy zahájena. Přitomz rozboru situace, který byl několikrátzpracováván apředkládé.n, je zřejmo, že přístavby lE různých pavilÓnů mohoujen situaci v základním školství v Kolíně poněkud zlep-~·t,_, 1 ' ale vůbec ne vyřešit. Výstavbou nových školních objektůmusí být totiž nejen odstraněno vyučování na dvě směny, alenahrazeny i dosavadní provizorní učebny,odborné učebny,získány potřebnékabinety, sborovny, musejí být získány místnostipro školní družiny mládež, pro školní jídelny, tělocvičny.A v neposlední řadě musejí být výstavbou nových školnahrazeny již dožívající školní budovy staré sto dvacet let,které už pomalu dosluhují. To vše přístavbyjednotlivých školníchpavil6nů vyřešit namohou. Přesto musí být v této situaciKolín vděčen aspoň za těch nových deset tříd v právě dokončenémškolním pavil~nu. Pn-oto bylo také jeho otevřeníopravdu slavnostní.Dopoledne o desáté hodiněse sešli pozvaní hosté, zástupciorgánů a organizací před novým školním pavilÓnem veVoskresenské ulici. Přítomni byli i zástupci kraje, tajemníkKrajského výboru KSČ v Praze soudruh Václav Šindelá~ a

místopředseda Středočeského krajského národního výboru soudr.ing.J.Kakos, delegáti Okresního výboru KSČ v Kolíně vedoucítajemník OV KSČ s. Josef Šíha a tajemník pro ideologii s.Josef Zeman. Slavnost zahájil předseda Městského národníhovýboru v Kolíně s •. J{ndřich Hušek a slavnostní projev přednesls. Josef Říha. Po přestřižení pásky si hosté a přítomníobčanéprohlédli novou školu.Stavba tohoto školního pavilÓnu, který byl původněplánován jako součást 1.Základní školy, byla zahájena v srpnu1980 s několika měsíčním zpožděním. Stavba pokračovala poměrněrychle a k jejímu včasnému dokončení přispěl sdruženýsocialistický závazek, uzavřený·mezi podnik:?m Průmstav, Krajskýminvestorským útvarem a Městským národním výborem. PavilÓnje třípodlažní, je v něm deset učeben, kabinety, sborovna,šatny a jiná zařízení; je tam i byt pro školníka. Protože1.Základní škola v Bezručově ulici je největší kolínskou školoua nových deset tříd by ji ještě značně zvětšilo, uvažovalose nejprve o připojěrií tohoto pavilÓnu ke 2.Základníškole v Kmochově ulici. Od tohoto úmyslu bylo upuštěno, kdyžbylo rozhodnuto postavit vedle tohoto desetitřídního pavilÓnuještě jeden o patnácti třídách, a byla zřízena nová,v pořadíjiž sedmá základní škola a tento nový pavolÓn jejejím základem, zatím jen s nižším oddělením, to je s prvním·až čtvrtým postupným ročníkem. Po dokončení druhého pavilÓnu,jehož stavba již byla zahájena, bude nová ?.Základní školave Voskresenské ulici již 1.íplná. Uvedení do provozu třebaještě neúplné ?.Základní školy zlepší současnou situaciv Kolínském školství natolik, že od 1.září 1982 se snižuje

směnové vyučování na polovinu, to znamená, že v novém školnímroce bude směnovatjiž jen jeden postupný ročníkOdpoledne ve 13 hodin téhož dne byl slavnostněotevřenareál mateřské školy pro 360 dětí v Kolíně IV., Jeronýmovaulice. Ke slavnostnímu otevření vyhrávala Městská hudbaFrantiška Kmocha právě tak, jako před pěti lety, kdy dne1 • června 1977 byl proveden.· slavnostní výkop ke stavbě tohotorozsáhlého objektu. Slavnos.t~, která se konala za krásnéhoslunného letního dne, byli přítomní titíž hosté, kteří sedopoledne zúčastnili otevření nové školy ve Voskresenskéulici. Slavnost zahájil místopředseda Okresního národníhovýboru s. Miloslav Šíma a slavnostní proje~ předneslpředsedaMěstského národního výboru v Kolíně s. ing.JindřichHušek.Stavba této mateřské školy pro 360 dětí je jedinečnánejen ve Středočeském kraji, ale patrně i v celé ~SSR, předevšímsvým rozsahem a svým vybavením. Měla vyřešit mnohaletýkatastrofální nedostatek míst v kolínských mateřskýchškolách pro děti zaměstnaných matek. Nejhorší situace bylav druhé polovině sédmdesátých let, kdy vrcholila populačníexploze po opatřeních v sociální politice strany a vlády poXIV.sjezdu KSČ /v Kolíně se narodilo nejvíce dětí v roce1974 a v roce 1977 byla situace v mateřském školství v Kolíněnejhorší/. Každoročně bylo nutno odmítat několik setdětí, pro které nebylo v mateřskýqh školách místa, a jejichžmatky proto nemohly jít do zaměstnání. Zájem rodič~ o umístěnídětí v mateřských školách byl tehdy tak veliký, že jejnemohlo uspokojit ani několik mateřských škol, které byly

454.tehdy v Kolíně poměrně rychle za sebou stavěny, adaptovány aotevírány: v roce 1962 mateřská školp v Chelčického ulici naZálabí, v roce 1965 mateřská škola národního podniku TeslaKolín ve Štítarech /ačlaptovaná ze zrušené malotřídní základníškoly/, v roce 1966 mateřská škola národního podniku TetraKolín~ v Bezručově ulici v Kolíně II, v roce 1973 mateřskáškola ve Voskresenské ulici v KolíněII, v roce 1977 mateřskáškole v ulici Rimavské soboty v Kolíně II. Ale to vše ještěnestačilo.Proto se kolínské závody sdružily s Městským ná­~očlním výborem v Kolíně a pustily se společně do dvou adaptacía do dvou staveb nových mateřských škol. Národní podnikStrojobal spolu s národním podnikem Potraviny v krátké doběadaptoval bývalou vilu Veletovských v Kmochověulici čp.258na pěknou mateřskou školu pro děti svých zaměstnanc~ a otevřelji v roce 1978. Okresní ústav národního zdraví adaptoval nasvou mateřskou školu obytnou vilu čp. 478 v ulici V břízáchv Kolíně II a uvedl ji do provozu v roce 1979.Ale to všechno ještě nestačilo, některé děti vozili rodičenebo závody do mateřských škol mimo Kolín, do Chotouchova,Konárovic,,Sendražic a Jestřabí Lhoty. Proto se uvažovaloo stavbě nových mateřských škol. Pustily se do toho opětkolínské závody spolu s Městským národním výborem. Jedna mateřskáškola se naplánovala přímo v areálu závodu Kablo-Kolín,ke stavbě se sdružily tři závody, vedle Kabla ještě národnípodnik Průmstav a závod Železniční opravny a strojírny ČSDKolín; škola byla uvedena do provozu v listopadu 19~9.Ke stavbě velikého areálu mateřské školy pro 360 dětíse sdružilo pl~_vodně 23 kolínských závodů, podnik~, ústavů aorganizací a spolu s Městským národním výborem v Kolíně sepustilo do stavby v akci z. Náklad na stavbu převyšoval

155·částku dvaceti miliÓnů korun, a proto její schválení muselobýt projednáno ve vládě České socialistické republiky. Vládastavbu v březnu 1977 v.......šak neschválila a celá koncepce stavbymusela být přepracována, stavba rozdělena na několik menšíchstaveb, které měly být prováděny etapově a které pak jednotlivějiž podléhaly jen schválení v radě ONV, popřípadě KNV.Jednotlivé etapy stavby měly být stavěny, dokončovány a uváděnydo provozu postupně. To byl ovšem ohromný nesmysl, protožestavbu nebylo možno ve skutečnosti provádět jinak, nežjako celek, Vždyť například pavilÓn tříd nemohl existovatbez hospodářskéhopavilÓnu nebo bez energetické ústředny,topírny atď. Aby bylo vyhověno předpisu, byla stavba rozdělenaformálně na sedm etap: první tři etapy vytvářely stavby třísamostatných pavilÓnů, každého o čtyřech třídách pro celkem120 dětí, a aby nesmyslné předpisy byly ještě s větší pilnostídodrženy, byly na naléhání orgánů Stř9dočeského krajskéhonárodního výboru označeny jednotlivé pavilÓny jakosamostatné mateřské školy: mateřská škola Vávrova ulice,mateřská škola Vrchlického ulice, a mateřská škola Jeronýmovaulice. čtvrtou etapu tvořila stavba hospodářského pavilÓnu,pátou etapou byla stavba energostanice, šestá a sedmáetapa pak byla určena na výstavbu vnitřních a vnějších komunikací,inženýrských sítí a úpravu celého vnitřního prostoruv objektu. Rozdělení stavby na etapy bylo skutečně jen formálnia od začátku se stavba stavěla jako jeden celek. Třebažetrvala celých pět let, je velkým úspěchem spoluprácekolínských průmyslových a jiných závodů s městským národnímvýborem i obětavosti kolínských občanů, zejména rodičů malých

d~ti, ktefi na stavb~ piln~ pracovali jako brigádnici. Stavb•sama nebyla bez problémů. Zmíním se aspoň o dvou největších.Když se začaly kopat základy pro stavbu energostanice, ukázalose, že je tam tolik spodní vody, že základy by vyžadovaly mnohemv~tšich nákladů, než se počítalo, protože by se muselavybudovat hluboká betonová vana a v ni stavět. Energostaniceměla stát původn~ na druhé stran~ Vávrovy ulice v sousedstvítak zvaného "internátu", který užívá 3.Základni škola; počítalose, že tento "internát" bude vytápěn pozd~ji právě z tétoenergostanice, protože dosud je vytápěn vlastním kotlem.Pro t~žkost~se zakládáním stavby byla afuergostanice vystavěnana jiném míst~, což si vyžádalo nemalé zm~ny v projektovédokumentaci celé stavby. Druhý vážný problém se týkal op~ttéto energostanice. Původní projekt počítal s pfipojením celéhoškolního areálu na parovodní topeni s vybudováním výměníkovéstanice. Ukázalo se však, že nové párovodni potrubí budev tomto prostoru vybudováno až po roce.1985 a že by tedypro školu nebylo teplo. Proto bylo rozhodnuto vybudovat místovýměníkovéstanice vlastni teplárnu na zemní plyn; to všakvyžadovalo opět novou projektovou dokumentaci, zajistit výstavbukotelny na zemní plyn a jiné změny v projektech. Všese nakonee s pomocí závodů podafilo pfekonat a celý objektmatefské školy dnes v celé své kráse stoji.Pfíprava stavby trvala několik let. Nejdfive bylo tfebashromáždit finanční prostfedky. Každý ze závodů, zučastněnýchna stavb~ si určil, kolik míst v budoucí matefské škole sivyhražuje pro děti svých zaměstnanců, a potom složil ve tfechlétech na účet Městského národního výboru v Kolíně finanční

15~.částku rovnající se násobku 65 000 Kčs /tato částka se rovnalastavebnímu nákladu propočtenému na jedno dítě/. Jednotlivézávody se zůčastnily výstavby mateřské školy takto:Podnik, zÁvod, ústavdopra­Automatizace železničnívy - AŽDČKD, odštěpný závod Tetra Kolínčeskoslovenské čokoládovny, závodSOJA Kolín1Holešovické elektrárny, závod .elektrárna KolínFRIGERA, národní podnik KolínChemoprojekt KolínJEDNOTA, spotřební družstvo 1r! K~RA, závod Starý Kolín /iil KORAMO, koncernový podnik KolínliI! LAKTOS, závod KolínIí Lihovar KolínI! Obchodní tiskárny Kolínl 1v KolíněllIOkresní správa spojůOkresní ustav národního zdravíI1IPekárny KolínRestaurace a jídelny KolínČSD ~ stanice KolínIStátní spořitelna KolínIj :Státní statek Kolínstavební izolace KolínStrojobel ~línVCHZ .,. Synthesia KolínZávody elektrotechn.zařízeníC e 1 k e mII1IjIl IIlIlI'l1ilIjIIlPočetmíst450648021 o15405540205451 o235'o305360;Financni pfispe- 'vek Kčs260 0003 250 000390 000260 0005 200 000130 000650 000975 0002 600 000325 000 ~325 000 l '~I2 600 0001 300 000325 000260 000325 000I! IlI650 000 I •i1 00 000I1 95 000325 000650 0001 950 000325 00023 370 000

Během stavby došlo ke změně ve struktuře podílů jednotlivýchú_častníků, když podnik Tetra Kolín snížil svůj původnípožadavek sta míst na polovinu a současně snížil i svůj finančníprostředek. Bylo třeba přesvědčit některé závody, abyzvýšily svou účast a získat nové učastníky výstavby. I tose podařilo a nakonec měly zájem o účast ještě další závody,které už nebylo možno do společné výstavby zařadit. Pouze sepřibral těsně před koncem stavby ~olínský provoz DrubežářskýGhzávodůs jedním místem a závodu Restaurace a jídelny v Kolíněbyla účast z původních pěti míst rozšířena na sedm.Složením základního účastnického podílu však povinnostzávodů při stavbě školy nekončila. Garantem výstavby se stalnárodní podnik FRIGERA, který vyčlenil ze svých zaměstnancůsoudruha Jaroslava Kosíka jako stavbyvedoucího. FRIGETA jakogarant stavby určila pak pro každý zú9astněný· závod opět podleklíče závislého na počtu míst v budoucí mateřské školeúkoly v brigádnické pomoci na stavbě a pomoci technikou.Základní montáž budov bylo nutno p~rovést dodavatelskýmzpůsobem. Tady je třeba pochválit národní podnik~ Konstruktivu,který svým závodem Montostav Praha-Stodůlky provedlv krátkém čase montáž všech staveb. Ostatní práce už seprovádělysvépomocí a byly tak zachovány všechny podmínky,určující akci z. Závody, které se zúčastnily výstavby, senyní účastní spolu i na provozu mateřské školy. Pedagogickýpersonál dodal podle příslušných předpisů, platících provšechny závodní mateřské školy, odbor školství Okresníhonárodního výboru, ostatní provozní personál /uklízečky, kuchařky,školníka, zahradníka, topiče atd./ zajištují ze svýeh

zaměstnanc~ zúčastněné podniky. Také platí ročně alikvotnípříspěvkyna provoz školy.Zajištění výstavby i při vší ochotě podniků nebylalehká záležitost. Podniky vždy nemohly splnit včas své zá­~azky, i když projevovaly dobrou vůli. Zejména se jim nedařilovždy podle plánó zajiš!ovat potřebné pracovní síly.Největšíúsilí vynaložil na stavbu národní podnik FRIGERA,který nesl od začátku až do konce odpovědnost za celou stavbu.V druhé polovině výstavby se každý měsíc scházely podniky nakontrolních dnech, které řídilsoudruh Josef Zeman. Na těchtotajemník pro ideologii OV KSČkontrolních dnech se zajištovalasoučinnost všech učastníkó výstavby i včasné dokončenístavbyo Zde se projednávaly i rfizné návrhy na způsob budoucíhoprovozu a jednání o nich nebylo lehké, protože šlo o naprostonový způsob provozu mateřské školy za takového velikéhopočtu zúčastněných závodů a za tak velikých rozdílů meziučasti jednotlivých závodů. Nakonec se s porozuměním všechpodařilo problém vyřešit tak, jako jsem již uvedl, a provoztak veliké školy je zajištěn.Ke slavnostnímu otevření byl celý areál mateřské školyzcela dokončen včetně vnitřního zařízení, úpravy venkovskýchprostor i vnitřních komunikací. Pouze příjezdové komunikace,zejména ulice Vávrova a Jeronýmova nebyly ještě upraveny.Na prostranstvích mezi třemi pavilÓny jsou dět-ská hřiště,brouzdaliště a celý prostor je zastayěn dětskými hernímiprvky, které v celku představují pohádku o Dlouhém, Širokéma Bystrozrakém. U hlavního vchodu na prostranství před hospodářskt~pavilÓnem je umístěno sousoší představující učitelku

·11So.hrající se s dětmi od akademické sochařky Evy Springerovéz Prahy.Kolínské závody věnovaly tímto areálem mateřských školveliký dar na.šemu městu a jeho malým dětem. Dne 1 .září 1982se areál mateřskéškoly zaplnil poprvé drobotinou. V Kolínětak po mnoha letech zas bylo vyhověno všem rodičům, kteříchtěli svěřit své děti mateřským školám, a,všechny maminkytěchto dětí mohly nastoupit do zaměstnání.Dne ?.září1982 se konalo plenární zasedání.Městskéhonárodního výboru v Kolíně, na němž byly vyhodnoceny kolínskézávody i jednotlivci za pomoc při výstavbě areálu mateřskéškoly pro 360 dětí. Čestná uznání převzali zástupci závodů:FRIGEBA, TATRA, KORAMO, OTK, SYNTHESIA, KARA Starý Kolín,Okresní správa spojů, Jednota, Strojobal, Restaurace a jídelny,SOJA, LAKTOS, lihovar, Okresní ústav národního zdraví,stavební izolace, Automatizace železniční dopravy, ElektrárnyKolín, Středočesképekárny, Státní statek Kolín, Chemoprojekt,Státní spořitelna a Drubežářské závody. Z jednotlivcůbyli vyznamenáni: stavbyvedoucí s.Jaroslav Kosík, ZdeňkaVolfová, Přemysl Horáček, P.Pasek~, L.Pochmanová a M.Holečková.Vyznamenání převzali i soudruh J.Vost~e~ a Fr.Zalabákz FRIGERY a ing.L.Malina z TATRY.Nová škola byla letos otevřena také ve Starém Kolíně,kde dosavadní neúplná základní škola byla rozšířena na úplnouosmitřídní školu. Nyní už nebudou děti, které navštěvujívyšší stupeň základní školy, to\je pátý až devátý postupnýročník, jezdit ze Starého Kolína do škol v Kolíně, budouchodit do školy doma. Tím bude pomoženo i kolínským školám.

·1 (ó tf.Školní rok 1981/82 proběhl bez zvláštních událostí.U nejnižšího stupně výchovných zařízení = jeslí - kterévšak nejsou zařazeny.do úsek~ školství, ale zdravotnictvínedošlov tomto školním roce k žádným změnám. V šesterýchjeslích je nadále 229 míst, na než lze přijmout až o 20 %dětí více, to je 275 dětí, ale letos na konci roku jich bylove všech kolínských jeslích jen 249. Těchto 229 míst byloletos v próběhu školního roku 1981/82 využito v průměru jenna 72,9 %, to je v posledních třech letech nejnižší míravyužití: ve školním roce 1979/80 byly jesle využity ze 77,8 %,1980/81 ze 73,9 %. Přitom je stále větší rozdíl mezi mírouvyužití jeslí ve správě Městského národního výboru, kterébyly letos využity ze 76,7 %, a závodními jeslemi, kteréletos vykázaly jen 69,1 %využití základní kapacityo Na začátkuškolního roku 1982/83 podali rodiče .tl35 žádostí o u­místění dětí v jeslích a všechny byly kladně vyřízeny, ještě14 míst zóstalo neobsazených. Zájem rodičů o umístění dětív jeslích tedy klesá; příčinou je vyšší životní úroveň mladýchrodin, kde se mohou na čas vzdát příjmu ze zaměstnánímatky, zvláště kde jsou v rodině aspoň dvě děti a kde tedymatka pobírá po dva roky pět set korun měsíčně rodinnéhopřídavku. Přestože zůstávají te~ každoročně v jeslích neobsazenámísta a jedno jeselné zařízení bylo prozatímně přeměněnona oddělení mateřské školy, požaduje Okresní národnívýbor v Kolíně,aby se po vzoru Kutné Hory zřizovaly mikrojesleaspoň pro 30 dětí, ale závody neprojevily o tato zařízenízájem. Mikrojesle, jak vyplývá již ze samotného názvu,jsou zřizovány pro malý počet dětí, průměrně pro pět dětí,v adaptovaných bytech. V kutné Hořejsou v provozu již řadu

let, osvědčily se a pomohly jim svého času řešit nedostatekmíst v normálních jeslích, ale my v Kolíněse bez nich obešli~Zdá se, že jeselná zařízení v Kolíně mají dnes dostatečnoukapacitu, která plně uspokojuje nároky rodičů, ale s růstemměsta se musí počítat do budoucnosti i s další výstavboujeslí. Národní podnik Tesla, který měl před několika letyzájem o postavení jeslí ~ akci Z v prostoru vedle tehdejšíhostaveniště areálu mateřských škol pro 360 dětí v Kolíně IV ajemuž Okresní národní výbor nedal tehdy souhlas /tentýž Okresnínárodní výbor, který dnes vyžaduje a s~Jmi usneseními prosazujenovou výstavbu jeslí/, chce v nejbližší dobězříditvlastní jesle s jedním oddělením pro 20 d~tí v areálu svémateřskéškoly ve Štítarech. Stavem kapacity jeslí se zabývalaletos rada ONV i MěstNV. Rada ONV požadovala, aby Městskýnárodní výbor v Kolíně vybudoval ve spolupráci se závody doroku 1985 jeselné zařízení pro 60 dětí a zdůvodňovala tentopožadavek potřebou umístit v jeslích nejméně 23 % dětí jeselnéhověku /to je do tří let/. Rozbor však ukázal, že totoprocento je v Kolíně již nyní vysoko překročeno. V Kolíněse rodí v posledních letech průmerně 410 dětí ročně. Kdyžuvážíme kapacitu všech jeslí ve městě /to je 229 míst/, pakstačí pro 28 % dětí jeselného věku ve městě, když však vezmemeskutečný stav 249 dětí, které byly ku konci tohoto rokuve všech kolínských jeslích umístěny, pak dostaneme výsledek,že 30 % všech dětí jeselné~o věku je umístěno v jeslích.Proto rada lVIěstNV rozhodla, aby se připravila projektovádokumentace pro stavbu jeselného zařízení pro 60 dětí tak,aby stavba mohla být zahájena kdykoli po roce ~j 1985.

V mateřském školství trvaly' ještě ve školním roce1981/82 staré nedostatky, které vyplývaly z malé kapacitymateřských škol ve městě Kolíně, přestože v posledních letechbylo uvedeno do provozu několik nových mateřských škol,jak jsem uvedl již dříve. Čekalo se však na velikou mateřskouškolu pro 360 dětí v Kolíně IV, která byla otevřena ažzačátkem nového školního roku 1982/83. Ve školním roce 1981/82bylo v provozu 12 mateřských škol, 5 závodních a 7 spravovanýchMěstskýmnárodním výborem /tak zvaných územních/. Bylov nich 1 160 míst a na tento počet bylo přijato 1 272 dětí.Ale ani to nestačilo, a tak muselo být opět jako v předešlémškolním roce jedno oddělení jeslí ve společném předškolnímzařízení mateřské školy a jeslí v ulici Rimavské Soboty provizornězměněno na třídu mateřské školy pro třílet~ děti anavíc ještě sborovna v mateřské škole ve Voskresenské ulicibyla přeměněna ve třídu. To ovšem ssebou přineslo řadu problémů,jako nedostatek místa v šatnách, v hygienických zařízeních,potíže s ukládáním dětí ke spánku a nedostatek prostorůpro tělesnou výchovu. Přes tento veliký zájem o umístěnídětí v mateřských školách, který si vyžádal popsané zvláštníopatření, nebyla opět ani základní kapacita všech mateřskýchškol v Kolíně /to je 1 160 míst/ během školního rokuzcela využita, ale jen na 84,8 %, a opět zařízení spravovanáMěstským národním výborem vykázala vyšší využití I 89,2 % 1a závodní nižší I 77,4% /.Nový školní rok 1982/83 přinesl na úseku mateřskéhoškolství mnoho nového v souvislosti s uvedením do provozuveliké mateřské školy pro 360 dětÍ v Kolíně IV. Protože zde·

vznikla nová velká kapacita, bylo přikročenokapacit v dosavadnich mateřskýchk nové úpravěškolách, které byly v poslednichletech maximálně překračovány. Okresni hygienik nařidilsnižit dosavadni překračováni kapacit mateřských škol o 167mist. Ke změně došlo i v mmrm poměru počtu mist v závodnichmateřských školách a ve školách spravovaných Městským národnimvýborem, když Městský národni výbor postoupil mateřskou školuve Veltrubské ulici národnimu podniku TESLA Kolin. Po těchto.,změnách se upravila struktura mateřských škol v Koline na začátkuškolniho roku 1982/83 takto:MateřskáškolaPočetodděl.KapaeitaPovolenépřekročenikapacityulice Rimavské Soboty 4 120 6ulice Kmochova 2 50 -ulice Bachmačská ·3 100 -ulice Kutnohorská 2 50 -ulice Chelčického 4 11 o 6ulice Voskresenská 4 130 5nová škola pro 360 děti ':12 360 -n.p.TESLA - ~titary 4 120 -- Veltrubská ul. 2 50 -n.p.TATRA - Bezručova ul. 4 130 =n.p.STROJOBAL - Kmochova ul. 2 60 6Okr.ústav nár.zdravi 2 55 -n.p. KABLO KOLfN 2 60 10Celkem : 13 mateř.škol 47 1 395 33S povoleným překročenim bylo možno přijmout do všech mateřskýchškol v Kolině 1 428 děti. Tento počet mist byl napl-

n~n tém~ř zcela, zbylo pouze 26 volných míst na mateřskéškole pro 360 dětí, které však byly ještě na počátku školníhoroku obsazeny.Výstavbou a uvedením do provozu nového zařízenímateřskéškoly pro 360 dětí na začátku školního roku 1982/83 nepřibylov celkové s'íti mateřských škol ve měst~ nových 360míst, ale po všech těch úpravách v jednotlivých mateřskýchškolách jen 156. Ve školním roce 1981/82 bylo v Kolíně vedvanácti mateřskýchškolách 1 272 míst, nyní je ve třináctiškolách 1 428 míst. Opatření, která byla provedena hlavněv t~cht starších malých mateřských školách však byla nutn,,protože školy byly v posledních letech soustavně dětmi přecpáványa provoz byl v nich ztěžován a nakonec byla ohroženai hygienická pravidla.Rozmístění dětí do mateřských škol pro školní rok1982/83 bylo v dusledku změn ve struktuře škol ~ohem komplikovanějšma obtížnější než v předcházejících letech. Měst=ský ná.rodní výbor musel uvolnit mateřskou školu ve Vel trubskéulici, kterou převzal podnik Tesla a obsadil dětmi svýchzam~stnanc~. Po dohodě se závody, které se účastní na provozumateřské školy pro 360 dětí v Kolíně IV, přesunul Městskýnárodní výbor děti rodiču, zaměstnaných v těchto podnicích,které byly dosud v ruzných mateřských školách, spravovanýchnárodním výborem; to se ovšem neobešlo bez nespokojenostia stížností rodičů, kteří měli dosud d~ti v mateřských školáchv blízkosti svého bydliště, a te~ museli s dětmi jezditdo kutnohorského předm~stí třeba ze Zálabí.Pro nový školní rok 1982/83 zařadil Městský národní vý-

or do svých mateřských škol nových 374 dětí a tím kladněvyřídil všechny podané žádosti rodičů o umístění dětí domateřských škol v Kolíně, kromě deseti dětí, tiejichž matkyJsou doma na mateřskédovolené. Závody si do svých mateřskýchškol zařadily děti podle vlastních rozhodnutí, a to včetněnové školy pro 360 dětí v Kolíně IV.Na základních školách ve městě se ve školním roce1981/82 ještě mnoho nezměnilo. Zavádění nového způsobu výchovya vzdělávání, které bylo zahájeno před šesti lety apostupuje každým školním rokem o jeden ročník výše• postoupilov tomto školním roce již do šestého postupnéhoročníku.Kapacitní ~ožnosti kolínských škol zůstaly stejné, jakov předešlých letech. Ve všech šesti základních školáchbylo v tomto školním roce /na jeho konci/ celkem 4 ~12 žáků,z toho počtu na 1.Základní škole v Bezručově ulici 1 212,na 2.Základní ěkole v Kmochově ulici 611, na ).Základní školeve Školské ulici 645, na 4.Základní škole v Kutnohorskéulici 752, na 5.Základní škole v M~ichovické ulici 386 ana 6.Základní ~kole v Ovčárské ulici 406. Z tohoto celkovéhopočtu je 342 dětí přespolních.Ze všech~ žáků na kolínských školách prospělo 3 933,z toho 510 s vyznamenáním, 58 neprospělo a 19 nebylo klasifikováno;50 žáků dostalo sníženou známku z chování. Toutosníženou známkou z chování bylo trestáno mimo jiné i záškoláctví.Městský národní výbor projednával v tomto roce 18případůhrubšího zanedbání školní docházky a v sedmi přípa-

dech, kde napomohl ani dohled nad výchovou d~tív rodinách,umístil d~ti v D~tsk~m domov~.V tomto školním roce dokončilo školní docházku 574 žák~,z toho 153 v devátých a 421 v osmých a nižších ročnících. Nastřední školy byli přijati 293 žáci, 50 z devátých a 243 z osmýchročníků. Do středních odborných učilišt s maturitou bylopřijato 28 žáků, do učebního poměru bez maturity 240. Šestžáků odešlo ze školy ihned do pracovního pom~ru a p~t případ-ů:r;tebylo do konce ,školního roku uzav:ř"eno.Po celý školn1 rok 1981/82 trval nedostatek učeben,jakov předchozích letech. Proto zůstalo na stejn~ úrovni i směnovévyučování ve všech dru~ých a třetích ročnících. Uvedení doprovozu nov~ zřízené ?.Základní školy ve Voskresensk~ ulicis deseti učebnami poněkud zlepšilo situaci v základním školstvív Kolíně na začátku školního roku 1982/83. Vyučování nasm~ny bylo zúženo jen na druh~ ročníky. Počet učeben ve všechsedmi základních školách ve m~stě stoupl na 123, v nich sebude nyní vyučovat 132 tříd. Na začátku školního roku má nyní1 Základní ~kola 32 tříd a 30 učeben, 2.Základní škola 16 třída 15 učeben, 3.Základní škola 19 tříd a 18 učeben, 4.Základníškola 23 tříd a 21 učeben, 5.Základní škola 11 tříd_ a stejnýpočet učeben /na t~to škole už nebude sm~nové vyučování/,6.Základní škola 19 tříd a 18 učeben, ?.Základní škola 12tříd a 10 učeben. Nové uspořádání tříd ve všech sedmi základníchškolách si letos vyžádalo mimořádně veliký přesun třídmezi jednotlivými školami, tak například z 1.Základní školyse přesunulo devět tříd, ze 2.Základní školy 4 třídy. Přesto,že v sídlišti vznikla nová škola, bylo nutno i letos přesu-

nout dvě třídy z města na Zálabí.Začátek školního roku 1982/83 byl v kolínském ~~gE základnímškolství již příznivější, než v dřívějších letech,protože příróstek deseti" nov;)~ch ±:ff:M učeben přece jen trochuzmenšil to neustálé napětí mezi počtem tříd a počtem učebenna kolínských základních školách. Je samozřejmé,že ještěá.aleko nevyřešil tento problém. Ale už přece jen "svítá".Byla již začata výstavba dalšího školního pavilÓnu s patnáctiučebnami při nové ?.Základní škole, a bylo slíbeno, že stavbabude provedena v jednom roce tak, aby 1.září 1983 se v novémškolním pavilÓnu mohly už děti učit. Ptánuje se výstavbade.lšího patnácti třídního pavilÓnu v prostoru ulice ProkopaVelikého, výstavba pavilÓnu pro mimoškolní výchovu /družinumládeže/ v Bezručově ulici a výstavba tělocvičen. Zdá se,že přece jen je ted najednou nějaké pochopení pro potřebykolínského školství tam, kde byly dosud všechny žádosti aprosby o pomoc odmítány, totiž na Krajském investorskémútvaru a v národním podniku Průmstav, ktreré prakticky rozhodujío tom, co se bude nebo nebude v Kolíně stavět. Městskýnárodní výbor zůstává stále více méně v roli prosebníka.Napjatá situace trvala ve školním roce 1981/82 i v družináchmládeže. Do družin byly přijímány jen děti z prvníchročníků a z druhých a třetích jen v těch týdnech, kdy mělyodpolední vyučování při vyučování na směny. Ve všech šestidružinách bylo 884 dětí ve 27 odděleních. Jen devatenáct jichmělo vlastní třídy, zbývajících osm oddělení muselo pracovatpo vyučování v uprázdněných učebnách.

Zvláštní škola mělave školním roce 1981/82 v devítiročnících 140 žáků, z toho 59 cikánské národnosti. Školnídocházku letos ukončilo12 žákó zvláštní školy, 8 v devátémročníku, 3 v 8. ročníku a jeden v sedmém. Osm žáků bylo přijatodo učebních poměrů. Škola nemá stále vlastní budovu, jevumístěna v budově 4.Základní školy ve ~kodově ulici, má stálenedostatečnou kapacitu, nemůže přijmout všech~y děti, kterézvláštní komise vybrala; i pro školní rok 1982/83 nemůžepřijmoutvšechny vybrané děti,v základních školách jich musízůstat 23. Přes velké potíže se škola stará a plní všechnysvé povinnosti, má školní družinu mládeže, pionýrskou skupinu.Patronátní smlouva, která byla před několika lety uzavřena sOkresním stavebním podnikem a velmi slibně se začala plnit,nakonec nesplnila očekávánía škola v tomtd roce uzavřelanovou patronátní smlouvu s národním podnikem ČKDDukla, odštěpnýzávod Tatra Kolín, který přislíbil škole pomoc přiúdržbě a projevil zájem o přijímání žáků školy do pracovníhopoměru.Školní stravování trpí stejnými nedostatky, jako v předešlýchletech, především nízkou kapacitou školních jídelenna základních školách. Určité řešení, které alespoň trochuzmenší toto napjetí, se připravuje at po dostavění nové budovypro školní družinu v Bezručověulici a adaptaci dosavadníbudovy, která slouží dnes družině a jídelně, na novou velikoujídelnu pro 1.a7. Základní školu. Tím se ovšem ·zlepší situacejen na těchto dvou školách, na ostatních se zatím sežádnými změnami nepočítá. Všechny čtyři školní kuchyně byly.

1~0.využívány vysoko nad svou kapacitu. Jídlna při 1 .Základníškole m~la na kapacitu 600 jídel denn~ 1 347 strávníků aješt~ vařila denně 550 ob~dů pro výdejnu jídel při 4.Základníškole; byla využívána na 224,5 %. Podobně školní jídelnapři druhé Základní škole s kapacitou 300 jídel m~la 449 strávníkua byla v~žívána na 149,7 %, školní jídelna při 3.Základníškole s kapacitou 450 jídel m~la 687 strávníků a využitína 152,7%, školní jídelna při 6.Základní škole s kapacitou550 jídel a 707 strávníky byla vyu~ívána na 128,5 %.Lidová škola um~ní má své vlastní, především opět kapacitníproblémy, které nebyly ani ve školním roce 1981/82 vyřešeny,takže nemůže přijmout daleko všechny děti, které bychtěly školu nBvštěvovat a které mají potřebné nadání. Přededvěma lety zakoupil M~stský národní výbor pro ~bní školudům čp. 74 v Sokol~ké ulici, sousedící s budovou školy, k~ýposkytuje dosti prostoru pro potřeby školy, ale jeho adaptaceještě nebyla ani započata, protože není zpracována projektovádokumentace, třebaže byla u Okresního stavebního podniku objednánajiž v červenci 1980 a .podnik slíbil ji ih~ provést,protože jde o celkem ne příliš rozsáhlou adaptaci. Provedeníslíbené projektové dokumentace stále Okresní stavební podnikodkládal, a ~k problémy ve škole narůstají.Vzdor těmto těžkým podmínkám vykazuje škola celkem dobrévýsledky. V tomto školním roce byl ředitelem školy s.MiroslavZeman, zástupkyní ředitele s. Eva Štrupová. Škola měla 36 učitelůa 3 provozní pracovníky. Školu navšt~vovali 744 žáci,z toho 551 v hudebním oboru, 89 v tanečním, 75 ve výtvarném

a 29 v literánědramatickém. Ze svých žákfi škola vytvořilaněkolik souborů: mládežnický dechový orchestr o 58 členech,který vedl ředitel školy M.Zeman, osmičlenný soubor Tradicionalvedl učitel Jiří Vantuch, dvanáctičlenný smyčcovýorchestr vedly učitelky Eva Schovánková a Eva Skuhravá, dvaakordeonové soubo~, jeden o jedenácti a druhý o čtyřechčlenech vedl učitel Oldřich Jančák, devítičlenný houslovýsoubor žáků 3. a 4. ročníku vedla učitelka Zdeňka Valešová,třicetičlenný pěvecký sbor vedla učitelka Yvona ~trýglová,desetičlennýsoubor zobcových fléten a kvarteto zobcovýchfléten vedla učitelka Radmila Procházková.~kola se během roku zúčastnila řady soutěží, v nichžse žáci školy dobře umístili. V ústředním celostátním kolesoutěže lidových škol umění získala žákyně !.Macháčkováve hře na lesní roh první místo a žák T.Nešpor ve hře natrubku také první místo; ~.a druhých místech se umístili žáciM.Krupička ve hře na akordeon, R.Janovský ve hře na b~rytona P.Brant ve hře na tubue V soutěži zájmové uměleckéčinnosti se žáci školy umístili dobře v okresním i krajskémkole a v ústředním kole skončil literárně dramatický oborna druhém místě.Žáci školy se také široce zapojili do kulturního životanašeho města i okolí, uspořádali řadu veřejnych vystoupenía koncertů. Například mládežnický dechový orchestr absolvovalšest koncertů a hrál v májovém průvodu v Zásmukách,mnohokrát vystoupily i ostatní soubory školy a výtvarný oborse ZllČB.StnilUž několikOsmi Výstavelet zápasí všecky kolínské školy s jednímzásadním problémem: údržbou a opravami školních budov a

1·'1~·zařízení. Psal jsem o tom v městské kronice loni i předloni.Situace se letos nezlepšila, naopak, rok od roku se zhoršuje.Budovy stárnou. Stále h~ře a s většími obtí~emi sednes shání organizace, která by přijala objednávku na opravubudov nebo sítí v nich: vodovodních, kanalizačních neboelektrooinstalačních vedení nebo vedení ústředního vytápění.Dnes se nedaří už zajištovat ani havarijní opravy, o prováděnípreventivní údržby se ani nezdá. Okresní stavební podnik,který je určen svým statutem k provádění stavebníchoprav a údržby všemi stavebními řemesly,požadavky Městskéhonárodního výboru soustavně odmítá. Uvedu několik příklad~:v roce 1978 bylo objednáho a také s vedoucími pracovníkypodniku projednáno dokončení přístavby sociálního zařízenína 4.Základní škole, dodnes není} v roce 1980 byla objednána/a s vedoucími pracovníky projednána výroba a osazení novýchoken v objektu ].Základní školy v ulici Prokopa Velikého,dodnes nebylo s výrobou oken.ani započato;v roce 1981 bylaobjednána oprava bytu školníka v 5.Základní škole, rovněžtaké nebyla provedena. A tak by bylo možno uvádětodmítání oprav školních budov nebo jejich neprováděnípříkladyzestrany Okresního stavebního podniku v Kolínědále. LRňskéhoroku se obrátila rada Městského>národního výboru v Koxíněna radu Okresního národního výboru, jíž Okresní stavebnípodnik podléhá, o pomoc, dodnes zlepšení nenastalo a Okresnístavební podnik nadále objednávky Městského národního výborua škol na opravy budov odmítá. V únoru letošního roku provedlInspektorát bezpečnosti práce pro Středočeský krajprověrku bezpečnosti práce na kolínských základních školách

a zjistil 53 závad, jejichž odstraněni nařidil ve stanovenýchterminech. M~stský národni výbor objednal odstraněni zjištěnýchzávad u Okresniho stavebniho podniku; zda je podnikprovede, ukáži přiští měsice. Jinak bude muset být vyučovánív některých školních objektech zastaveno, a to ještě vícezhorší současnounapjatou situaci v kolinském školství.Přitom nadřízené orgány stále odmítají výstavbu novékomplexni školy, o které se jedná již dvacet let, stále tarminzahájení stavby odkládají, zatimco v jiných městech sestavěji nové rozsáhlé a komfortni školni paláce. Proč tonejde v Kolině, na to nedovedu odpovědět ani to pochopit,třebaže jsem ve školství po řadu let pracoval.Ke školstvi se lÍzce přimyká péče o ditě a rodinu, protojsou také oba tyto úseky práce sloučeny na Městském národnimVýboru v Kolíně v jednom odboru školství a kultury.V praktickém prováděni péče o ditě a rodinu došlo v letošnímroce k velikým změnám. Od 1.února 1982 nabyla platnosti novelazákona o sociálním zabezpečení čislo 15/82 Sb. a qnem1 .července 1982 přešel výkon celé řady úkolů v této oblasti,které dosud patřily do působnosti okresniho národního výboru,na městskénárodni výbory, například:- rozhodováni o poskytováni peněžitých přispěvků a věcnépomoci v péčio rodinu a děti,- vykonáváni stanoveného dozoru nad výchovou děti v rodině,- rozhodováni o různých omezenich, která maji zabránit působeniškodlivých vli~ na výchovu mladistvých,- plněni úkolů při koordinaci činnosti orgánů, působícichv péčio rodinu a děti,

- poskytování peněžitých příspěvků občanům, kÍeří se v důsledkumimořádnýchokolností ocitli ve zvlᚎ obtížnýchpoměrech a nemohou je dočasně překonat vlastním přičiněním,ani za pomoci své rodiny,- poskytování výchovné péče, poradenské služby a podle potřebytéž věcné pomoci a peněžitých příspěvků občanům,kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebujípomoc společnosti k překonání důsledků a návyků, pra~menících z odlišného způsobu života, který vedli v minulosti.V důsledkunovely zákona o národních výborech číslo49/82 Sb. byla u MPstského národního výboru ustavena správníkomise péče o rodinu a děti, která zahájila činnost dne 15.září 1982.1sek péče o rodinu a děti dále prováděl sociálni právníochranu nezletilých dětí ve všech případech, kde byla výehovadětí v rodinách narušena nebo ohrožena. Nejvíce ohrožujívýchovu dětí v rodinách rozvody. V roce 1982 bylo v Kolíněrozvedeno 54 manželství; v roce 1981 to bylo 74. Oddělenípéče o rodinu a děti Městského národního výboru vedeevidenci všech rodin, kde je ohrožena výchova dětí nebo jeaspoň taková možnost, a ke dni 31.prosince 1982 mělo v tétoevidenci již 1 865 dětí z 1 115 rodin, z toho bylo 609případů tak zvaně živých, to jest takových, jimiž se totooddělení muselo denně obírat. V letošním roce muselo být18 dětí umístěno na vychování v jiných rodinách, protožejejich vlastní rodiče nezajištovali jejich řádnou výchovu,33 dětí bylo předáno do ústavní výchovy a nad dalšími 43 dětmi

yl nařízen dohled. Odd~lení péče o rodinu a děti M~stskéhonárodního výboru sleduje výchovu sedmi těžkovychovatelnýchdětído 15 let a šesti těžkovychovatelných mladistvých /vevěku od 15 do 18 let/. V sedmi případech byl letos vedenu okresního soudu spor o určeníotcovství, loni to bylov šestnácti případech. Svobodných matek přibylo letos 32 ajejich početrok od roku stoupáeJak jsem již uvedl, převzal Městský národní výbor pd,!t1:1ID . ./Okresního národní~o výboru řadu pracovních úkolů, mezifdvadůležité úseky péče o rodinu a dítě, a to poskytování příspěvkuna výživu dětí a dávek sociální péče.Příspěvek na výživu ohrožených dětí se vyplácí bu(i jednorázověnebo opakovaně v případech, kdy prokazatelně dojdek poklesu příjmu v rodině bez vlastního zavinění, napříkladv důsledku dlouhodobé nemoci živ~tele rodiny, náhlého ú­mrtí, uvězněníživitele rodiny a nebo když jeden z rodičůneplní vyživovací povinnosti. Příspěvekje vyplácen na návrhMěstského národního výboru z prostředků Okresního národníhovýboru. V některých odůvodněných případech je vyplacenývyživovaci příspěvek vymáhán na osobách, které neplnísvou vyživovací povinnost. V roce 1982. byla na těchtovyživovacích příspěvcích vyplaceno v Kolínězhruba sto dvacettisíc korun.Dávka sociální péče je rovněž poskytována jednorázověnebo opakovaně podle zjištěné situace. Jde o okamžitou pomocrodinám bu~ formou peněžitého příspěvku nebo ve forměvěcné pomoci. Věcná pomoc je určena zejména ke zvýšení úrovněbydlení, vedení domácnosti, vybavení dětído škol, družin

116.nebo na letní pionýrské tábory, v naléhavých případechk uspokojení základních životních potřeb. Peněžitý příspěvelillze poskytnout v naléhavých případech a řádně odůvodněnýchjen tehdy, jestliže nenm vhodné poskytnout věcnoupomoc.V roce 1982 byla věcnápomoc poskytnuta v padesáti dvoupřípadech v celkové hodnotě 11 400 Kčs, peněžité příspěvkybyly poskytnuty 45 rodinám v celkové vý~i74 000 Kčs.Velké starosti působí městu stále cikánské rodiny.Je jich ve městě hlášeno k trvalému pobytu 66 a ještě dalších,'1 1 smíšených manželství. Jejich počet se však stále a velmi.,rychle mění, at už v důsledku stálého stěhováni, přechodnýchpobytů, hledání lepších výdělkových a bytových podmínek.Například na konci roku 1981 bylo v K~líně hlášeno k trvalémupobytu 74 cikánských rodin a v nich 367 osob; letos je totedy o něco méně. Celková ~ivotní úroveň cikánských rodinje stále velmi nízká, a i když se jim poskytnou lepší podmínky,velmi brzy zase klesnou na svou vlastní úroveň,jen několikmálo rodin si udrží anebo i zlepší svou životní úroveň.Cikmnskéženy jsou zaměstnány jen vyjímečně, protože mají nastarost stále houfy dětí,o které se ovšem starají svým navyklýmzpůsobem. U mužů se projevuje v zam~stnáni vysokáfluktuace, to znamená, že stále mění zaměstnání a spíše nepracujínež pracují, i když i tady jsou výjimky. Hlavní příjemcikánských rodin jsou přídavky na děti a rodinné přídavky,které dosahují při větším počtu dětí v rodině, cožje v cikánských rodinách obvyklé, dosti vysokých částek.Ze všech cikánských rodin, žijících v Kolíně,působínejvětší potíže 41 rodin a 8 smíšených rodin se 151 dětmi.

Ve 14 cikánských rodinách se provádí dohled nad výchovoudětí, 21 cikánských dětí je umístěno v dětských domovecha 3 v kojeneckých ústavech. V letošním roce se opětnepodařilozařadit žádné cikánské dítě do jeslí; výchovou cikánskýchdětí již od malička v jeslích chce společnost pomáhatcikánským rodinám, ale ty se tomu brání. Do mateřskýchškol chodilo pravidelně osm cikánských dětí a do základníchškol včetnězvláštní školy chodilo letos 37 cikánských dětíz Kolína. /Tento údaj, který jsem převzalr školství a kultury Městskéhoze zprávy odborunárodního výboru, se mi nezdápravdivý, počet cikánských dětí je zde udáván nepravděpodobněnízký, už také proto, že na jiném místě zprávy odbaruškolství se uvP:dí, že jen v samotné zvléštní škole je 59 cikánsk'rchdětí. I Školní docházka u mladších cikánských dětí""je vcelku dobrá, záškoláctví se projevuje více u dvanácti ažpatnáctiletých; tyto děti se už dopouštějí ve větší míře itrestné činnosti. Dosažením patnácti let přestávají cikánskéděti chodit do školy i během školního roku. Pro nedokončenouškolní docházku je pak lze umístovat jen na nekvalifikovanápracovní místa v pr,~myslu nebo v zemědělství, a tak stále vícetěchto dětí nem~že najít vhodná zaměstnání a zejména děvčatapak zůstávajív rodinách a mají sklon živit se příživnickýmzpůsobem /prostitucí/. A tak péče naší společnosti, kterouposkytuje stát cikánským spoluobčanům,vychází mnohdy naprázdnoa vynaložené prostředky nepřinášejí žádný výsledek.Péče o cikánské děti, kterou zajištuje náš socialistickýstát, je velmi široká, mnohem širší, než jsem zde uvedl.Mimo jiné například se pro starší cikánské děti organizují

každoročnězvláštní letní tábory, v nichž je pobyt dětízcela bezplatný, pro zlepšení bydlení se poskytují cikán-·ským rodinám dosti značné finanční prostředky na zakoupenírodinných domků, nábytku, jsou jim poskytovány jednorázovéi opakované příspěvky na zlepšení výživy nebo ošacení dětí,hradí se náklady na stravování dětí ve školních jídelnácha tak dále. Přes všechnu tuto péci a pomoc, kterou poskytujenáš stát příslušníkůmcikánské národnosti již dlouhou řadulet, se daří civilizovat tyto občany jen velmi p·omalu a přitomstále působí ve městě mnoho potíží a problémů.N~konec ještě několik informací o trestné činnostimládeže V' našem městě. V roce 1982 bylo pro trestnou činnoststiháno 15 nedospělých pachatelů, což ve srovnání s předešlýminěkolika lety je nejmenší počet: v roce 1979 jsme měliv Kolíně 53 případů trestné činnosti mládeže, v roce 1980již jen 36, v roce 1981 klesl pak jejich počet na 25 aletosuž jen na 15.Bude-li pokračovat tento vývoj i v následujícíchletech, bude to jen potěšitelné.Přesvšechny potíže a nedostatky se zdá, že podmínkyv kolínském školství se přeci již pomalu budou zlepšovat.Vysoko vzedmutá populační vlna se už převalila přes prvníročníky základních škol a nyní budou přicházet do prvníchtříd již ročníky méně početné. Ukázalo se to už při zápisu·do prvních ročníků základních škol pro školní rok 1982/83,kdy bylo zapsáno 574 dětí, to je o 61 dětí méně než vloni -o celé dvě třídy méně.

Přechodemna novou strukturu základního školství, z devítiletýchzákladních škol na osmileté, ubývá každým rokemd~tí v devátých ročnících, protože stále více d~tí do středníchškol odchází již z osmých ročníků.Ve školním roce1981/82 bylo na kolínských základních školách ještě celkemp~t tříd devátého postupného ročníku, ve školním roce 1982/83jsou již jen dvě třídy a ve školním roce 1983/84 už devátýpostupný ročník vymizí vůbec a všechny základní školy budouuž jen osmitřídní. Tím klesne i celkový počet žáků v nich.V příštím roce přibude op~t 15 nových tříd ve školnímpavilÓnu, který byl letos rozestav~n při ?.Základní škole.Zlepší se i situace ve školních družinách, neboi v listopaduletošního roku byla zahájena již výstavba pavilÓnu pro školnídružinu v Bezručově ulici; stavba pokračuje velmi rychle,stavějí ji učni Středního odborného uěilišt~ Okresního stavebníhopodniku v Knlíně, který jakoby chtětukázat, že o kolínskéškolství přece jen má nějaký z~jem a chce mu pomoci.Zedničtí učni se opravdu činějí, do vánoc už byla hrubástavba přízemíjednopatrové budovy hotova.A tak přecé snad po n~kolika letech těžkých a neslavnýchpřece jen napětí v z8.kladním školství v Kolíně pomine a'nastanou doby příznivější. Přitom však Městský národní výbor,třebaže plánuje a připravuje různé přístavby dosavadaníchškol, nepouští ze zřetelesi Kolín plnězaslouží.stavbu nové komplexní školy, kterou

KULTURA A SPOLEČENSKf ŽIVOTKulturní a společenský ~ivot v našem m~stě byl v roce1982 bohatý a pestrý. Ka~dým rokem p~ibývá v Kolíně početkulturních a společenských podnikd, i posluchačd a divákdpomalu přibývá,organizace podnikd se zlepšuje a jejichkvalita roste. To je jistě potěšitelná. Kdy~ se však podívámezblízka na strukturu tohoto kulturního a společenskáhoživota, pak v první řád~ zjistíme, ~e je z největšíčásti produktem činnosti profesionálních kulturních zařízení,profesionálních kulturních pracovníkO., placených zato, aby plánoval!, připravovali a prováděli, organizovalijednotlivá kulturní podniky a opět ve značné míře profesionálníchuměled, hercd, zpěvákd, hudebníkd, tanečníkd.Popelkou je dnes amatérská, ochotnická činnost při vytvá-

ření kulturního a společenskáho !ivota, jako tomu bylodříve. Lidé si navykli sed~t, dívat se, poslouchat, prost~pasívn~ konsumovat kulturu, jak se dnes říká. A pomaluse u! ani neobt~~ují za kulturou chodit do divadel, kin,kulturních domd, proto!e jim v bohaté míře produkují a dodávajíkulturu a~ do bytu televizní přijímače a jiná zařízení.Dnes má tém~ř ka!dá domácnost televizor, v mnoha rodináchdokonce i n~kolik, velký i malý přenosný, a ti, kteříne nákup televizord ob~tují deset tisíc korun, a neníjich málo, mají dnes u! b~~n~ i barevný televizor. A takse dnes lidé často scházejí v bytech, tvoří malé společnosti,pořádají se tak zvané "mejdany", při nich~ se takédost pije tvrdý alkohol. Pouze na taneěních zábavách, takzvaných "diskotékách" a plesech je ěasto přepln~no a zájemo tyto podniky mnohdy převyšuje kapacitu sáld.Ale abychom byli upřímní, musíme po pravd~ říci, ~epřesto, ~e je dnes tolik dodavateld kultury a~ do bytu,jako napříkladtelevize, rozhlas, domácí promítání filmd,magnetofony a mnohde slo~itá a dokonalá reprodukční zařízení,je přece jen ješt~ hodn~ t~ch, kteří jsou ochotniza kulturou a společenským vy~itím jít do divadel, kin,ne společenskézábavy. S rozvojem automobilismu dnes takévíce lidí dojí~dí za kulturou z venkova do m~sta. Člověkje přece jen tvorem společenským, a tak je dost lidí, zejménamladých, kteří se rádi hezky obléknou a jdou dospolečnosti.Vidíme to zejména na premiérách v divadle,na plesech, v tanečních hodinách. Na druhé stran~ však práv~mláda! při některých výl~čn~ pro mladé lidi pořádaných

podnicích, zejm~na p~i již zmín~ných diskot~kách, se chovádost uvoln~n~ a p~ichází na tyto společensk~ podniky zcelanevhodn~ustrojena, ve vybledlých, záplatovaných "džínsech",dzkých kalhotách, kter~ jsou tím oblíben~jší, čím jsou vícevybledl~, záplatovan~ a zašpin~n~, ve svetrech, zarostlí,neučesaní, s dlouhými vlasy /zejm~na chlapci/. Když se po­~adatel~ snaží zvlášt "exotick~" jedince do sálu nevpustit,ztropí u vchodu výtržnosti, kter' musejí častorovnat p~íslušníciVe~ejné bezpečnosti. Byl jsem se také několikrátpodívat na takovou diskotéku a bylo mi dost smutno p~i pohleduna mladé chlapce a děvčata, jak n~kolik hodin p~ešlapujív sále znuděně z nohy na nohu, každý zvlášt, a při tommávají všelijak rukama, a tomu se říká moderní tanec. B,yljsem přece tak' mladý a ještě jsem na ty doby docela nezapom~l,ale toto bych za tanec nikdy nepovažoval. Při tomse v sále, kde se tančí, kouří a pije pivo. Diskotéku řídítak zvaný "diskdžokej", který poušti z magnetofonu hudbu,pokud možno co nejhlasitěji, a do toho cosi k~ičí do mikrofonu,~:íkám "cosi", protože tomu, eo ~íká, stejně v tom\ rámusu není slova rozum~t. Na diskotékách se reprodukujevětšinouzápadn:í hudba, pokud se to vdbec hudbou dá nazvat,a tak vliv západní dpadkové kultury na naši mládež je velikÝ·Mládeži, poskakující po sále a všelijak se prohýbající,stejn~ nejde o nějakou hudbu, jen když to dělá pořádnýrámus. Aby se zvýšila nálada diskotéky, tak se v sále zhasnea u pultu diskdžokeje se v rytmu rozsvicejí a zase zha-' sinají rOznobarevné žárovky, které mají navodit světelnýmiefekty r6zn' doj~, nap~íklad tekoucího světla a pod. Jde

·18~.(pfedev~ím o to, aby to v sále rychle za sebou blikalo apfispívalo to k extazi tanečnikO, kdy~ u~ je z jejich nudynemdže vyvést reprodukovaná hudba. Viděl jsem dokonce v sálenamontovanou světelnou houkačku, kterou používají sanitkY,požádní a bezpečnostní vozy. Všecko má pfispět k tomu,aby v sále, kde se tak zvani tančí, bylo co nejvíce hluku,světelnýchzábleskd, a to všecko má pdsobit na mladé lidipfi jejich společenském vyžití. MYslím, ~e je to zcela nesprávnéa že se na mladých lidech páchá velký hfích. Jakýto bude mít vliv na jejich psychické i ť.ysické zdraví pfidlouhodobém pdsobení, to nikdo zatím neví. Něktefí lékafivšak již dnes projevují jisté obavy.A tak vidíme dnes obrázek velice pestrý. Na jednéstraně nákladné "rÓby" žen a ěerné společenské obleky muždpfi premíérách a plesech, na druhé straně obnošené džínsya svetry pfi diskotékách. Na jedné straně snaha po vybranémspolečenském vystupování a na druhé straně chováníbe j jakýchkoli zábran. Pokud tyto vyhraněné proti vy se projevujíjen každá ve své oblasti, pak je to ještě jakž takžpfijatelné nebo to aspoň tak nevadí. Lidé, kteří mají rádipfi dobré společenské zábavě také dobré společenské prostfedí,se slušně obléknou a jdou na tomu odpovídající kulturnínebo společenský podnik, ti, ktefí mají rádi hluk anevadí jim zakoufené a rdznými nesmyslnými efekty omračujícíprostfedí, jdou na diskotéky. Horší však je to tehdy,když někteřímladí lidé pohrdají slušným společenským oblečenímvdbec a mají snahu pfijít i na slušný společenský nebokulturní podnik ve svých zama~těnýeh džínsech a odstáva-

184.jícím potrahen~m sv~tru a n~kdy i v po~apil~m ji! stavu.Pak se odehrávají před vchody do společenských místnostínechutn~ sc~ny, kdy! je pořadatel~ nechtějí pustit. Mnohdykončí zásahem Veřejn~ bezpečnosti, proto!e mnozí mladí lid~se v takových situacích chovají dosti agresívně. Ve v!emtom, co jsem se zde snažil vylíčit, se projevuje vliv západníkultury, kter~mu nedovedeme dčinně čelit. A tak mánáš současný, jistě bohatý e pestrý kulturní e společenskýživot sv~ světl~ stránky i sv~ stíny.Aekl jsem ne začátku, že kulturní e společenský životv našem m~stě je ve sv~ většině organizován ne profesionálníbázi profesionálními kulturními organizacemi. Je to plnápravda, ale přeci jen zde ~dstává ještě hodně místa pro zájmovouuměleckou činnost ochotníkd, lidí, kteří nechtějíjen kulturu pasívně přijímat, ale tak~ ji sami vytvářet,umělecky se aktivně vyžívat. V našem městě Kolíně je to u!tradičněpředevším hudba, symfonická i dechová, v malé mířese ještě udržuje ochotnick~ divadlo e sborový zpěv, rozvijíse společens.ký tanec, úplně však zaniklo loutkové divadlo.Mládež se ve škole a v pionýrské a mládežnické trganizacivyžívá v zájmové umělecké !innosti ve velmi širokémíře. Na každ~ základní škole a všech středních školách aučilištíchje jeden nebo více pionýrských soubord, kterése svými pořady a pásmy vystupují při všech možných příležitostechve škole i m$mo ni, na veřejných schdzích, konferencícha pod. Mají nacvičena rdzná pásma, složená z recitací,zpěvd a hudebních vložek rdzné umělecké drovně.V poslední době je v Kolíně několik velice dobrých pionýr-

18-6-·ských a mládežnických .soubord, tradičně již má souboryvysok~ úrovně Střední zdravotnická !kola, ).základní !kolai jin~ §koly. Některé jsou v§ak dost slabé a často se divím,jak mOže vedoucí souboru, kterou je vět§inou některá učitelka,vybrat třeba k recitaci dítě, které nemá ani hlasani recitovat neumí, se zpěvem to není u některých soubordtak~ dost silné, jde spí§e o to, aby se vdbec vefejně vystupovalo,aby se vyvíjela činnost. Přitom se dětem hodně odpou§t~na opravdu uměleck~m přednesu. Přes tyto nedostatkymá činnost soubord veliký význam v tom, že děti získajízcela jiný vztah k poesii, ke sborovému zpěvu, k hudbě procelý svdj pří§tí život. A to je správné. O tom, v jaké šířise pracuje se soubory dětí a mládeže na Liodvé §kole u­mění v Kolíně, jsem již psal v kapitole "Školství~Největšímprofesionálním organizátorem kulturního aspolečensk~ho života v našem městě je stále Městsk~ kulturnístředisko /MKS/. DOkazem toho je skutečnost, že v jehoobjektech, v Kulturním domě pracujících na náměstí, v Zámeckérestauraci v Pražské ulici a v Agitačnímstřediskuv ulici Rimavské Soboty, bylo v roce 1982 uspořádáno celkem2 645 rdzných kulturních, kulturně-společenských akulturně-politickýchpodnikd, akci, konferencí, schOzí,aktivd, §kolen!, přednášek, besed, kursd, zkou§ek soubord,dětských besídek, divadelních představení a výstav, celkemo 91 podnikO více než vloni. Z uvedeného celkového počtuakcí se konalo 1 940 v prostorách a místnostech Kulturníhodomu pracujících, 689 akcí v místnostech Agitačního

st~ediska a 16 v divadelnim s~le Maláho divadla. P~evá~nouěást t~ehto podnikd p~ipravilo a uspo~ádalo samo Městskékulturni st~edisko a většinu z nich věnovalo mládeži.Pro mládež kolinských odborných učilištp~ipraviloMlstské kulturni st~edisko cyklus p~ednášek pod názvem"Tribuna aktualit" a v tomto cyklu uspo~dalo deset p~ednášekna nejrdznějši temata: pracovni právo /leden/, tvorbaa ochrana životniho prost~edi /b~ezen/, uplatňováni vědeckéhopokroku v národnim hospodá~stvi /prosinec/, výchovak rodičovstvi /únor/, některé otázky sexuality /záři/,m~da, kr~sa, pohyb, zdravi /duben/, Kolin v době FrantiškaKmocha /červen/, historie dělnického hnuti na Kolinsku /Květen/,vznik leninské strany v Rusku /~ijen/, okres Kolinv 6. a 1. pětiletce /listopad/. Všechny tyto p~ednášky vyslechlocelkem 644 mladých lidi, což je slušný prdměr 65posluchačOna jednu p~ednášku.Ve své výstavní mistnosti v Kulturnim doměpracujícícha v agitačním středisku uspo~dalo Městské kulturní střediskoi několik výstav. V dubnu to byla výstava "Dělnickámládež se připravuje na své povolání", v červnu "Tradicea souiastnost Kmochovy hudby "/uspo~ádaná ke 110. výroěíhudby/, v listopadu "Ze života SSSR" /k 65. výročí Velkéříjnovásocialistické revoluce/ a v prosinci fotovýstavaamatérd, sdružených ve fotografickém krou~ku Městskéhokulturnihost~ediska.Tyto výstavy shlédlo 1 528 návštěvnikd.Kromě těchto výstav uspo~ádalo ještě Městské kulturní střediskove výkladni skříni v budově Okresniho národního výboruv Kolině výstavku poh~rO, které si p~ivezla Městská

hudba Františka Kmocha ze svého uměleckéhozájezdu do Německéspolkové republiky v letošním roce.Programové odděleni Městského kulturního střediskapřipravilo 65 kulturních a společenských podnikd, na kterépřišlo 24 030 návštěvníka. ~da těchto podnika byla určenadětem a převá~ná část mláde~i. Pro děti bylo uspořádáno17 akci, byly to pohádky, besídky a výchovné koncerty a navštíviloje přes pět tis* děti. Mezi pořady pro mláde! bylo18 diskoték, 27 podnikd bylo věnováno vystoupeni profesionálníchumělcd, populárních zpěvákd a soubord; byli mezinimi zpěváci, hudebnici a herci známi z televizních obrazovek,Ivan Mládek, Josef Zima, Michal Tučný, Věra Špinarová,Pavel Novák, Vladimír Menšík, Karel Zich, Felix Slováčeka jiní. Na tyto pořady přišlo přes deset tisíc diváka.Městské kulturní středisko se věnovalo i pořádáni koncertdvá!né hudby. Na tomto úseku pdsobi jeho "Kruh př,telhudby" /KPH/, který letos připravil devět abonentních koncertda získal na ně 428 abonentních předplatiteld. V roce1982 uspořádal tyto koncerty:- 12.ledna 1982 koncert Smetanova kvarteta /4.abonentnikoncert sezÓny 1981/1982/. Smetanovo kvarteto, nejlepší hudebnítěleso tohoto druhu v ČSSR{: ve slo!eni zaslou~ilý u­mělec Jiří Novák, zaslou~ilý umělec Lubomir ~stecký, zasloužilýumělec Milan Škapa a zasloužilý umělec Antonín Kohout/Koliňák/ přizvalo jako hosta violtncellistu MarkaSerie. Na programu koncertu byly třiskladby: Smyčcovýkvartet C dur opus 33 číslo 3 "Ptačí" Josefa Heydna, Kvartetěislo 1 Petra Ebena /který byl v Kolíně proveden jako

předpremiára/a ~ěcový kvintet C dur opus 163 FranzeSchuberta.- 9.února 1982 /5.koncert sezÓny 1981/1982/ Violoncellovýrecitál zaslou!ilého um~lce Saši Veětomova, docenta Akademiemuzických um~ní v Praze, za klavírního doporovoduVladimíra Topinky, profesora pra!ské konservatoře. Na programurecitálu by1m:skladatelá: Henry Eccles, JohannesBrahms, Claude Debussy a Bohuslav Martind.- 16.května 1982 věnoval Kruh přátel hudby šestý abonentníkoncert sezÓny 1981/1982 mladým um~lcdm. Vystoupili: VlastimilMareš /klarinet/, Lubo§ Hucek /fagot/ a Milan Langer/klavír/. Na pořadu koncertu byly skladby: Sonatina proklarinet a klavír Bohuslava Martind, Sonáta pro klarinet aklavír Jana Křtitele Vaňhala, Sonáta pro klarinet a klavírM.I§tvana, Koncert pro fagot a klavír E moll Antonia Vivaldiho,Sonáta G dur pro fagot a klavír Camila Saint-Saensea Musice giocosa pro fagot a klavír P.Jeřábka.- 25.května 1982 hostil Kruh pfátel hudby vzácného hosta,národního umělce Josefa Suka /vnuka českého hudebního skladateleJosefa Suka a pravnuka Antonína Dvořáka/. Na programubylo vystoupení Sukova komorního orchestru.- 8.června 1982 se konal osmý, poslední koncert abonentníhocyklu koncertd Kruhu přátel hudby sezÓny 1981/1982.V houslové recitálu vystoupil předníčeskoslovenský houslistazasloužilý umělecVáclav Hudeček.Na podzim zahájil Kruh přátel hudby ji! svdj 16. ročníkabonentních koncertd. Na sezónu 1982/1983 pilipravilcyklus osmi koncertd řádných a jeden mimořádný. První kon-

cert 16. ročníku abonentních koncertd Kruhu pfátel hudbyse konal- 19. fíjna 1982, byl to klavírní recitál Dagmar Šimonkováze skladeb Bedficha Smetany, Antonína Dvofáka, Zdeňka Fibicha,Petra Iljiče ~ajkovského a Modesta Petroviče Musorgského.- 2.listopadu 1982 se konal mimo~dný koncert abonentníhocyklu. Na pofadu bylo vystoupení Stfedoěeského symfonickéhoorchestru z Pod~brad.- 23. listopadu 1982 na pfedposlednim večeru v leto§nímroce byl na pofadu koncert I.Strause na housle a M.Špitzerovéna harfu.- 14. prosince 1982 zakončila pofady Kruhu pfátel hudbyv leto§ním roce svým koncertem Kolínská filharmonie.Mimo cyklus koncertd Kruhu pfátel hudby uspofádaloM~stskékulturní stfedisko dne 7.prosince 1982 v divadleslavnostní koncert M~stské hudby Františka Kmocha·pod názvem"Koncert pfátelství" ze skladeb Františka Kmocha, A­loise Vlasáka, Izáka Dunajevského, Arama Chačaturjana,Oskara Nedbala, Jindficha Praveěka, Jaroslava Vejvody,Karla Vacka, Antonína Ulrycha a Franti§ka Štajnara.Letos byl učin~n op~t pokus o obnovení promenádníchkoncertd dechové hudby v Kolín~, které m~ly tak bohatou tradiciv dob~ Kmochov~ i Vlasákov~. Od 22.srpna do 3.října'-82 každou ned~li od 18 hodin do 20 hodin koncertovalyv parku Julia Fučíka v areálu Letního kina postupn~ všeckykolínské dechové orchestry: M~stská hudba Franti§ka Kmocha,rtstfední hudba čs.spojd se sídlem v Kolíně, Polabanka a

Mláde!nický orchestr Lidové ~koly umění v Kolíně. Zvláštěúspěšný byl koncert Městské hudby Františka Kmocha o kolínskémposvícení.~ Bohatá a pestrá byla letos i ěinnost kroužkO a soubordzájmové umělecké ěinnosti Městského kulturního st~ediska.Během roku se poěet krou!kd a soubord sní!il z dvaceti nadevatenáct, když od 1.~íjna 1982 p~e~el Dětský pěvecký sborz Městského kulturního st~ediska k Okresnímu domu pionýraa mládeže v Kolíně. Jako ddvod k této organizaění změněbylo uvedeno, že nelze děti uvolňovat ze školy na zkoulkya vystoupení pro Městské kulturní st~edisko, ale v rámcipoinýrské organizace Socialistického svazu mládeže uvolňovánibýt mohou. Je to typický p~íklad kožené formálnosti,která nám zejména v kultuže dělá tolik ~kody, ale nejen vkultu~e, ale v celé spoleěnosti. Tytéž děti není možno u­volňovat ze školy k témuž úěelu a ve stejném rozsahu, jestliževystupují pod hlaviěkou Městskéhokulturního st~ediska,ale tytéž děti k tému! úěelu a ve stejném rozsahu lze zeškoly uvolnit, když vystupují pod hlaviěkou pionýrské organizace.Není to k smíchu, kdy by to nebylo k pláěi? Dětskýpěvecký soubor z vybraných kolínských dětí jsme zakládalijako reprezentativní dětský soubor města Kolína, sámjsem se v této věci angažoval, projednával s odborem školstvílkresního národního výboru a se ~editeli kolínskýchškol a všichni jsme považovali za správné, aby se utvo~ila pracoval jako soubor zájmové umělecké ěinnosti p~i Městskémkulturním st~edisku. Tea asi p~išel někdo moud~ejšía více kompetentní, který z výše své funkce rozhodl a pro-

vedl zm~nu, kterou při~lo m~sto Kolín o dobře prosperujícísoubor, který ho m~l reprezentovat v oblasti d~tského sborovéhozpěvu. Nakonec se krátce po této zm~n~ soubor rozpadl,a tím dosavadn~ práce a námaha přišla vniveč.soubory a kroužky zájmové umělecké činnosti M~stskéhokUlturního střediska provedly b~hem letošního roku 805 kulturníchpodnikd a akcí včetně svých sch~zek a zkoušek. Malédivadlo uspořádalo K6, Klub společenského tance 367, FotoklubSVazu českých fotografO 25, filumenisté 45, filmovýkroužek 50, Pěvecký sbor učitel~ 51, Dětský pěvecký sbor 26,Klub Esperanto 52, Hádankářsko-křížovkářský kroužek Jarabáček38, filatelisté 45, Kolínská filharmonie 2, KvartetoMěstského kulturního střediska 154 /většina vystoupení bylapři pohřbech v obřadní síni na hřbitově/, Kruh přátel hudby10, hudební soubor Atlantic 64, hudební soubor Metronom 71,hudební soubor Universal 86, hudební soubor Studio 57, velkÝorchestr Městské hudby Františka Kmocha 21, malý dechovýorchestr MBFK /vedený ing.J.Ottou/ 14 a malý dechový orchestrMHFK /vedený Josefem Maternou/ 40 akcí. Soubory připravilyřadu veřejných vystoupení'a divadelních přehlídek, literárníchpásem, koncertd, předtančení na plesech a jinýchtanečních vystoupení, soutěží, veřejných promítání a filmovýchpřehlídek a r~zných besed.Několik souborO zájmové umělecké činnosti Městskéhokulturního střediska se z~častnilo letos natáčení televizníhofilmu "Z Kolína do světa", který připravila Československátelevize ke 110. výročí Městské hudby Františka Kmocha.Natáčenífilmu probíhalo koncem ledna mm a na začátku

dnora v sále Zámeck~ restaurace. Natáčení řídil re~izérJan Bonaventura a hráli v něm členové Městské hudby Franti§kaKmocha a 30 člend a pracovníkd Městského kulturníhoStřediska v kostýmech poslední čtvrtiny minulého století.Film byl vysílán v premiéře Československou televizí večtvrtek dne 17.června 1982 v 18,25 hodin, na druhém programu.Městské kulturní středisko pokračovalo i letos v pořádánírdzných kursd pro mládež i dospělé. Pořádalo opětjazykové kursy, kursy šití, pletení na stroji, psaní strojema kursy tance a spolěenského chování. Celkem to bylyletos 103 rdzné kur$Y za dčasti 6 487 kursistd.Na úseku propagace pokračovalo Městské kulturní střediskov těch\ směrech sv~ činnosti, které sledovalo v minu-.lých letech, zejména pečovalo o tři "Galerie nejlepšíchpracovníkd" um(stěn~ ve městě, provádělo politickou výzdobunáměstí Obráncd míru propagačními hesly k rdzným výročímběhem roku, zajiš{ovalo výzdobu sáld MiBXzkék& Xulturníhodomu pracujících, Zámeck~ restaurace a Agitačního střediskak rdzným konferencím, schdzím a aktivdm a provádělofotodokumentaci vlastní činnosti i veřejného ~ivota ve městě.Vedle toho zajištovalo pravidelné vysíláni.relací vměstském rozhlase.Časopis "KUltura v Kolíně" změnil během roku svdj názevna "Kolínský z~avodaj" a od devátého, zářijov~ho číslavycházel již pod novým názvem. Byl tak~rozšířen o čtyřistránky, ale je tištěn na horším papíře. Cena zdstalastejná, 2,- Kčs.V letošním roce vy§lo dvanáct čísel.

M~stské kulturní středisko zajištovalo letps oslavy110. výročí zalo~ení Kmochovy hudby. Uspořádalo k této příle~itostislavnostní zasedání celé hudby, koncerty a výstavu.Členové Městské hudby Františka Kmocha dostali k tomud.~t&!to výročí nové uniformy v hodnot~ přes avaget tisíc korun.V roce svého 11 o. výročí absolvovala Měst-ská hudba Franti§kaKmocha několik zájezdO do zahraničí. Především to byla účastne mezinárodním evropském festivalu dechových orchestrd veměstě Besselu v Německéspolkové republice, kde získala absolutníprvenství. Mezi 47 hudebními soubory devíti evropskýchzemí byla naše kolínská hudba vyhodnocena jako nejlepší.Její dirigenti František Štejnar a Ivan Fišer b,yliodměněni stříbrnou medajlí. Malý orchestr Městské hudbyFrantiška Kmocha pod vedením soudruha Josefa Materny navštívilve dnech 2. a~ 5. června 1982 dolnorakouskou obecSbergrabern, kam byl pozván k účinkování při tak zvanýchsklepních vinařskýchslavnostech.Městské kulturní středisko dokončilo letos rekonstrukcijevištěa ostatních prostor Malého divadla v suterénukostela ~eskoslovenské církve husitské na Husově náměstí.v sobotu 2"ti. března1982 se v tomto malém ale útulném divadélkukonala premiéra hry "O zlaté rybce" autora JaromíraSypala, kterou amatérský divadelní soubor Malého divadlaznovu otevřel kolínské veřejnosti, především dětem,tuto divadelní scénu.Městský národní výbor v Kolíně koupil letos od koncernovéhopodniku Středočeskétřista'pivovary Velké Popovice zatisíc korun objekt tak zvané Zámecké restaurace,

čp. 161 /d~íve čp. 1 C I v Kolíně I, Pražsk' ulice, a p~edalho do správy Městskáho BixRimfk kulturního st~ediskadnem 1.ledna 1983. Tento objekt byl používán pro kulturníúčeleformou nájmu od začátku roku J956. Tehdy bylo v Kolíněustaveno profes~nnální kulturní za~ízení s názvem"Ddm osvěty". Byl jsem tehdy jeho ~editelem. Měli jsmezprvu k dispozici v celám objektu jen jedinou místnost,a to rohový lokál v p~ízemí, kterému se ~íkalo "Olymp"z~ejměproto, že v dobách slávy Zámecké restaurace se tamscházela uzav~ená společnost kolínské měštácké smetánky.ostatní místnosti sloužily restauračnímu provozu v režiipodniku Restaurace a jídelny v Kolíně. Vedoucím provozovnybyl tehdy soudruh Václav Fišer, s nímž jsem měl vždy jenty nejlepší vztahy po celou dobu, co jsem byl ~editelemDomu osvěty, a mám na něj dodnes nejhezčí vzpomínky. Záhypo mém nastoupení do funkce ředitele uvolnil soudruh Fišerpro Ddm osvěty část svého bytu v objektu, K% a to dvě místnostiv prvém pat~e, kam jsme p~estěhovali kaneelá~e z"Olympu" a tuto místnost jsme mohli uvolnit pro pořádánikursd a jiných kulturních podnikd. Později restaurace uvolnilapro Ddm osvěty další místnosti, velký sál s jevištěma §atnami a levé přisáli zvané "Barák"; ponechala,si pravép~ísálí a výčep, ale p~i tanečních zábavách a plesechprovozovala pohostinství ve všech místnostech dále. DOmosvěty obstaral sklápěcí křesla do sálu a nábytek do přísália skromně zařídil jeviště. Po~dali jsme tam teh~rOzné kulturní podniky, taneční kursy, ale nejraději vzpomí~ámna koncerty Kolínské filharmonie a na komorní kon-

1qs.certy pozvaných umělcd. Upravili jsme skrovně jeviště azahájili cyklus komornich koncertO v roce 1956 houslovýmrecitálem tehdy slavného virtuóza Ivana Ka~aciuka. Pamatujise, jak mne mistr Kawaciuk překvapilpřijezdem předsvým dřivějšimkoncertem a zastihl mne na štaflích, kdyžjsem dokončoval úpravu jeviště, a svlékl kabát a pomáhalmi. Podobněi slavný klavirní virtuóz Josef Páleníček misám před koncertem pomáhal zatlačit na jeviště klavírnikřídlo a správně ho umístit. Vykládal mi při tom, že takovýcelovečerniklavírní koncert si vyžádá od interpretatolik energie, kolik jef jí třeba k vynešení klavírníhokřídle do třetiho poschodí. Pak vzpomínám na koncert Vlachovakvarteta, v němž hrál violoncello kolínský rodákViktor Moučka, dnes profesor Akademie muzických umění vpraze. Při jejich koncertě náhle shesle všechna světla najevišti i v sále, protože elektircké vedení bylo přetíženo.Všude byla úplná tma, ale kvarteto hrálo dále, jako by senic nedělo, dokud se zase nepodařilo světla rozsvítit, hrálizcela zpaměti. Nebo si vzpomínám na přednášku profesoraMirko Očedlíka o Bedřichu Smetanovi. Přijel tehdy do Kolínase svou manželkou Annou Hostomskou, která ho doprovázela,ačkoli zde neučinkovala. Seděli jsme spolu před zahájenímpřednášky v mé kanceláři v prvním poschodí a hovořilijsme o všem možném. Někteří z člend filharmonie sidávali od Mirko Očadlíka podepisovat jeho knihy, zejména~Svět ochrestru". Profesor Mirko Očadlík mi tehdy řekl,že ho všichni jakožto životopisce Bedřicha Smetany považujíza "cestujícího se smetanou" a žertem dodal, že on umí

p~edná§ettaké o jiných skladatelích a nabídl mi dal§í.své přednášky. Než jsme ho však stačili znovu pozvat doKolína, zem~el.A tak bych mohl vzpomínat na dal§í a dalšíudálosti v Domě osvěty. Byly to začátky profesionálníhokulturního za~izení v Kolíně, Ddm osvěty měl tehdy dvazaměstnace, později se teprve jejich počet rozší~il. ~editelDomu osvěty musel tehdy sám p~ed každým koncertemupravovat sál i jevi§tě, tahatdo sálu sklápěcí k~esla,rozmístovat je, rozsvěcet světa atd. Dělal jsem to rád aměl jsem radost, když pak p~islo na koncert sto padesát,dvěstěposluchažd. Založil jsem tehdy kroniku Domu osvěty,do niž jsi" zapisovali všechny koncerty a podepisovali .se.,účinkující;kdepak ta kronika je ?. Odešel jsem z Domuosvěty v roce 1960, kdy bylo toto za~ízení p~zváno na"Okresní osvětový dftm v Kolíně." V roce 1964 .se toto za­~ízení rozdělilo na dvě části: Okresní osvětový ddm, ~ízenýOkresním národním výborem v Kolíně, si ponechal metodickoučinnost v okrese, zamě~enou zejména na pomocosvětovým besedám ve venkovských obcích okresu, a vlastníkulturně organizátorskou práci ve městě p~evzal nově utvo­~ený "Sdružený závodní klub v Kolíně" několika kolínskýchpodnikd a závodd, jejichž jménem jej ~ídil podnik TeslaKolín. Sdružený závodní klub převzal do svého užívání celýobjekt Zámecké restaurace, Okresní osvětový ddm si upravilkancelá~ev objektu Víznerova zájezdního hostince v p~ízemí.Po dobudování Kulturního domu pracujících v roce 1974byl Sdružený závodní klub zrušen a na jeho místo nastoupilonově z~ízené Městské kulturní st~edisko v Kolíně.

V Městskám kulturním st~edisku v Kolíně pracovaloletos 67 pracovníka, ale proto!e mezi nimi bylo několikpracujících dňchodcd, kte~i nebyli zaměstnáni na plný pracovníávazek /to je na 42 hodnhtýdně/,činilp~epočtenýstav pracovníka 54 pracovních sil. Během roku se vyst~idalodosti pracovníka, neboi jich 17 práci v Městském kulturnímst~edisku v roce 1982 ukončilo a 12 nových do prácenastoupilo. Městské kulturní st~edisko dosáhlo v roce 1982celkem 3 185 459,80 Kčs p~ijmd a jeho výdaje činily3 169 041,98 Kčs. Základní prost~edky, které Městské kulturníst~ediskospravovalo, byly ohodnoceny ke dni 31.~rosince1982 částkou 24 111 244,90 Kčs, drobné a krátkodobépfedměty částkou 2 611 307,20 Kčs, materiál částkou874 022,18 Kčs a samotný notový materiál hodnotou 172 611,65Kčs.Ve společenských mistnostech Městskéhokulturníhost~ediska se také letos odbývala vět~ina plesd a tanečníchzábav. Byla jich opět dlouhá ~ada. Městské ·kulturní střediskobylo samo po~datelem některých z nich, p~edev~imvěnečkd kursd tance a společenské výchovy, Plesu v bílém,Muzikanstského plesu, jeho pracovnici se v~ak podíleli naorganizaci v§ech plesd a zábav, .poMdaných v jeho místnostech.Pořadateli ostatních plesd byly·nejrdzněj~í organizace,Sdru!ení rodičň a přátel ~koly, závodní yýbory Revolučníhoodborového hnutí, SVazu !en, Socialistického svazumláde!e a tělovýchovné jednoty. Jako v předcházejÍcích letech,tak i letos bylo více zájemcd o pořádáni plesd v místnostechMěstskéhokulturního stfediska, %KE než bylo pátkd

Ia sobot v prvních m~sících roku, a přitom chtěl každý pořadateltermin v lednu nebo v únoru, takže musela být zřízenatak zvaná }~Plesovákomise", která stanovila termínyples~ pro všechny pořadatele. Jako každoročně, tak i letosnáleželo zahájení plesové sezÓny mladým, prvními plesy bylyopět věnečky kursd tance a společenské výchovy. Vlastníplesovou sezónu pak zahájil již tradičněr.Ples pracujících",pořádaný Městským výborem Komunistické strany ~eskoslovenskav Kolíně. Kalendářní pořadí plesd bylo letos toto:Plesy v Kulturním dom~pracujících:sobota 2.ledna 1982 - Věnečekned~le 3.ledna 1982 -pátek 8.ledna 1982 -sobota 9.ledna 1982 -ned~le 10.1edne. 1982 -pátek 15.1edna 1982 Ples pracujícíchsobota 16.1edna 1982 - Ples pracujícíchneděle 17.ledna 1982 pátek 22.1edne. 1982 - Ples v bílémsobota 23.1edna 1982 - Myslivecký plestanečních hodinVine~ek tanečních hodinVěneček tanečních hodinVěneček tanečních hodinvěneček tanečních hodinVěneček tanečních hodinčtvrtek 28.ledna 1982- Ples Gymnázia Kolínpátek Z9.ledna 1982 - Ples v bílémsobota 30.ledna 1982 - Ples Svazu družstevních rolníkačtvrtek 4.února 1982 - Ples Střední prdmyslové školypátek 5.února 1982 - Ples Tesly Kolínsobota 6.února 1982 - Ples VCHZ Synthesia Kolínčtvrtek 11 .února 1982 - Ples Gymnázia Kolínpátek 12.února 1982 - Ples Tělovýchovné jednoty Kolín

sobota 13.února 1982 - Ples Korama Kolínčtvrtek 18.února 1982 - Ples St~ední ekonomické školysobota 20.dnora 1982 - Ples čsn·Kolínčtvrtek 25.února 1982 - Ples St~edru€.zdravotnické školypátek 26.února 1982 - Ples nosatýchsobota 27.února 1982 - Rybářský plesětvrtek 4.b~ezna 1982 - Ples St~edního odborného učilištěTesla Kolínpátek 5.březnasobota 6.b~ezna1982 Ples Frigery Kolín1982 - Ples Obchodních tiskáren Kolínčtvrtek 11.března 1982- Ples Středního odborného učilištěSpoje Kolínpátek 12. bfoezna 1982 - Ples TJ Jiskra Kolínsobota 13.b~ezna 1982 - Ples Stavebního bytového družstvačtvrtek 18.b~ezna 1982- Ples zdravotníkapátek 26.března 1982 - Jarní ples mládežesobota 27.b~ezna 1982 - Ples veterinářapátek 2.dubna 1982 - Fialkový plessobota 3.dubna 1982 - Ples Automotoklubupátek 9.dubna 1982 - Ples Středního odborného učilištěTetra Kolínsobota 1 O.dubna 1982 - Muzikantský plesneděle 18.dubna 1982 - Ples St~ední ekonomické školyPlesy v Zámecké restauraci:pátek 5.února 1982 - Ples Městského v.tboru Socialistickéhosvazu mláde~e v Kolíněsobota 13.února 1982 - Ples okresní prokuratury a soudusobota 26.února 1982 - Jarní ples Socialistického svazumládežepátek 5.b~ezna 1982 - Ples Lidové školy umění.Letošní plesová sezóna byla opětbohatší než ta loňská.

~o o38 ples~ v Kulturním domě pracujících, 4 v Zámecké restauracia je~tě n~kolik dalších v Dru~stevním domě a jinde veměstě, to je bilance letošní společenské sezÓny v Kolíně.Aby se zvládl takový početdalší den v týdnu, čtvrtek,podnikd, musel se letos přidattakže plesy byly letos ve čtvrtek,v pátek, v sobotu i v neděli.Jako jindy i letos byla kulturně společenská úroveňjednotlivých ples~ r~zná, někde vyšší, někde ni~ší, právětak jako účast, některé byly přeplněny až "kulturák", jakse říká~vech,všeobecn~ Kulturnímu domu pracujících, praskal vena jiných bylo lidí málo. K nejlepším už tradičn~patřil Ples ~recujících, Muzikantský ples, Myslivecký plesa všechny plesy mládežnické. Ze žádných ples~ nebyly hlášenYžádné rušivé příhody. Městský národní výbor provádí soustavněkontrolu plesd svými komisemi, komisí školskou a kulturní,komisí pro mládež a tělovýchovua komisí veřejnéhopořádku.Největším kulturním podnikem letošního roku byl opětofestival dechových orchestrd KMOCHUV KOLfN • Letos jiždvacátý, jubilejní. I když se jak na přípravětak i organizacipodílelo více pořadatelO, hlavním pořadatel byloopětM~stské kulturní středisko a jeho pracovníci mají největšípodíl na jeho úspěchu.Rok 1982 byl u nás v Kolíněnazván "Rokem dechové hudby"/podobnějako tomu bylo před deseti lety v roce 1972/,protože do letošního roku spadá hned několik významnýchvýročí: 110 let Městské hudb,y Františka Kmocha, 50 let Li-

dové školy um~ní Františka Kmocha, 70. výročí Kmochovysmrti a do tohoto ~oku přichází i jubilejní 20. KmochavKolín.Gestorem letošního 20.Kmochova Kolína byl M~stskýnárodní výbor v Kolín~, hlavním pořadatelem Městské kulturnístředisko v Kolín~, spolupořadateli okresní a městskývýbor Komunistické strany Československa v Kolín~,Okresní výbor Národní fronty v Kelíně, Okresní národní výborv Kolín~, Okresní odborová rada v Kolín~, Okresní výborSVazu československQ-sov~tského přátelství v Kolíně,Okresní kulturní středisko v Kolín~ a Jednota, spotřebnídru~stvo v Kolín~. Odbornou spolupráci poskytlo Středočeskékrajské kulturní středisko v Praze a záštitu převzalaRada Středočeskéhokrajského národního výboru v Praze. Festivalpřipravil a řídil festivalový výbor, jeho~ předsedoubyl opětsoudruh Josef Zeman, tajemník pro ideologii OV­KSČ, místopředsedkyní soudru~ka Hana Tučková, místopředsedkyn~Městského národního výboru, a tajemníkem soudruhMiroslav Michálek, ředitel Městského kulturního střediska.pořad festivalu připravilaprogramová komise festivalovéhoštábu za předsednictví majora Jaroslava Zemana, šéfdirigentaPosádkové hudby Československé lidové armády v Praze.Re~ii m~l op~t re~izér Československé televize soudruh LubomírLipský /mladší/. Pořady uváděli hlasatelé Československéhorozhlasu a Československé televize Milena Vostřáková,Jiří Valenta a Václav Čapek.Dvacátého Kmochova Kolína se zúčastnilo 22 dechovýchorchestrd, z toho 11 velkých, 5 malých, 3 mláde~nické a

3 zahraniční, dále pět pohybových skupin a spojené pěveckésbory základních a středníchškol kolínského okresu. ZpívaliMarie Sikulová, Olga Tollarová, ČestmirMalý, Ivo SVatoš a řada zpěvákň rdzných soubord.Městská~středníZ velkých dechových orchestrd se zúčastnily:Hudba Pohraničníhudba Františka Kmocha z Kolína,láruba, Karelhudba feskoslovenských spojd se sídlem v Kolíně,strá!e z Benešova u Prahy,Velký dechový orchestr Amati Kraslice,Velký dechový orchestr Klubu kultury Labín, Brandýs nad Labem,Velká dechová hudba DK ROH AZNP Mladá Boleslav,"Spolanka", velký dechový orchestr Domu kultury ROH koncernovéhopodniku Spolana Neratovice,velký dechový orchestr Závodního klubu železničá~Koletova hornická hudba Závodního klubu ROH Dolu ZdeněkNejedlý Rtyně v Podkrkonoší,Velký dechový orchestr Domu kultury ROH Válcoven plechuFrýdek-Místek,Chomutov,Velký dec.hový orchestr Spojeného závodního klubu ROH Náchod.~malých dech~výorchestrd se zúčastnily:Dechový orchestr Spojeného závodního klubu BystřiceDechový orchestr "Bořanka" Osvětové besedy Líbeznice,u Benešova,Dechový orchestr "Šarovec" Spojeného klubu pracujících ROHHluk,Slovácká dechová hudba "·Rozmarýnka" Ostrožská Lhota,Dechová hudba "Bojané" Dolní Bojanovice.Z dechových orchestrd mládežnických se zúčastnily:Mládežnický dechový orchestr při Lidové škole umění Kolín,Dechový orchestr mladých Domu kultury ROH koncernového podnikuSpolana a Lidové školy umění Neratovice,Mládežnický dechový orchestr Lio~vé školy umění Vlašim.

Ze zahraničníchdechových orchestrd se zúčastnily:Velký dechový orchestr Domu kultury Pet~fibánya z Maaarskálidová republiky, IVelký dechový orchestr Musikverein 1816, Krumbach/Schwabenz Německáspolková republiky,Spojený dechový orc~tr Aue Sovětsko-německá akciové společnostiWismut z ~mecké demokratické republiky.V programu 20. Kmochova Kolína bylo několik změn protiprogramdm předcházejících festivald, které přineslykteré novinky. Tak nokturnový koncert byl přenesen ze sobee·ty na pátek po slavnostním koncertu v divadle, v sobotu večerbyly dva soubě~né koncerty, jeden na náměstí Obráncdmíru a druhý v parku Julia Fučíka, a po koncertu na náměstíbyl ještě noční koncert moravských dechových orchestrdjako taneční veselice. Tyto změny byly provedeny zejménaproto, aby všechny orchestry, účastné na festivalu, mělypříle~itostsi zahrát na samostatném koncertu.Slavnostní zahajovací koncert v městském divadle v pátek18.června 1982 patřil jubilantovi- Městské hudbě FrantiškaKmocha v Kolíně. Po zaznění festivalové znělky, kteroupřednesli vybraní hudebníci rtstřední hudby ~s.spojd sesídlem v Kolíně,ně­",zahájil koncert slavnostním projevem předsedaMěstského národního výboru v Kolíně soudruh ing. JindřichHušek. K 0 ncert byl zahájen Kmochovým pochodem "Kolíne,Kolíne" a jeho druhá část byla věnována výhradně jenKmochovým a Vlasákovým skladbám. Kmochovu hudbu.řídili dinigentiFrantišek Štajnar, Ivan Fišer, ing. Jaroslav Otta,zasloužilý umělec Jindřich Praveček, Mojmír Zedník a JanChromec. Konferoval Václav Čapek.

:to i{.Po koncertěv divadle byl uspořádán asi ve 22,oo hod.na náměstíObráncd míru Nokturnový koncert, který p~ednesla~střední hudba čs.spojd se sídlem v Kolíně pod ~ízením kapelníkaVladimíra Zemana a uměleckéhojora Jaroslava Zemana. Uvád~lavedoucího hudby ma-·1Milena Vost~áková.Druhý festivalový den byl časně ráno zahájen ji~ tradičněnašimi turisty, kte~í se po šesté hodině shromá!diliu sokolovny, kde jim p~edodchodem na padesátikilometrovoutrasu pochodu zahráli Kmocháci. Letošní Kmochovy padesát~se zúčastnilo přes tisíc turistd a poprvé i na dvě stě cyklistd.Od osmi hodin ráno v sobotu 19.června 1982 probíhalyna náměstíObráncd míru zkoušky velkých orchestrd na monstrkoncert,kdy budou hrát všechny společně.O pdl deváté byl v parku Julia Fučíkazahájen koncertmláde~nickýchdechových orchestrd. Tento koncert jest ji~tradičně pořádán jako Okresní mírová slavnost pod patronacía za spolupráce s Okresním výborem Svazu československosovětskéhopřátelství v Kolíně, který p~i této slavnosti.po~ádátombolu.Od deseti hodin probíhalo současně několik improvizovanýchkoncertd na rdzných místech ve městě: u pomníku VladimíraIljiče Lenina, v obchodním centru sídliště, v uliciProkopa Velikého, na Jiráskově náměstí na Zálabí a v DomovědO.chodcd.Po t~inácté hodině se shromá~dili zástupci všech orchestrO.a pozvaní hosté ve slavnostní síni kolínské radnice,kde je uvítal p~edseda Městského národního výboru v Ko-

lině soudruh ing. J~ndfich Hušek. Pfitomni byli vedoucípfedstavitelé stranických a státních orgána okresu i městaKolína. Na této slavnosti odevzdal pfedseda soudruh Hušekpfi pfile~itostijubilejního 20. Kmochova Kolína několikasoudruhdm a soudru~kám, ktefi se zaslou~ili o organizacipfedcházejicich festivald, čestná uznáni. Byl jsem také jednimz těch, ktefi zde pfevzali čestné uznáni. Po skončenitéto slavnosti odjeli jej! účastnici na městský hfbitov,kde byl uspofádán pietni akt u hrobu Františka Kmocha. Svémuza~ladáteli zahrála u hrobu Městská hudba Františka Kmocha.Ve tři hodiny se začal řadit v ulici Budovateld slavnostníprOvod všech zúčastněných orchestrd. Prdvod prošelulici Voskresenskou, ~i~kovou, Kouřimskou na náměstí obráncdmiru, kde defiloval před tribunou, na niž stáli čestnihOsté festivalu. Po skončeni prdvodu se shromáždily na náměstídavy lidu z Kolína a okoli i stovky hosti z celé republikyi ze zahraničí. Bylo jich tam nejméně třicet tisic.Za jejich účasti. byl zahájen 20.Kmochdv Kolin. Po státníchhymnách, slavnostním projevu a Internacionále zahrálo všechdva dvacet orchestrd slavný Kmochdv pochod "Kolíne, Kolíne",jimž bylo slavnostní zahájeni festivalu ukončeno.Od pdl šesté we konal na náměstí koncert velkého de~chovéhoorchestru Amati Kraslice a v šest hodin večer byl zahájendalši koncert ve Fučikově parku, kde vystoupily postupnědechové orchestry Spojeného závodniho klubu Bystřiceu Benešova a dechový orchestr "Bořanka" Osvětové besedy Líbeznice.

!Lo&.Od p~l osmé večer probihaly souběžně dva koncerty,na nichž vystoupily velké dechové orchestry. V parku JuliaFučika účinkovaly: Koletova hornická hudba Závodniho klubuROH Bolu Zdeňka Nejedlého z Rtyně v Podkrkonoši, Velký dechovýorchestr Klubu kultury Labin z Brandýsa nad Labem aVelký dechový orchestr Domu kultury ROH Válcoven plechuve Frýdku - Mistku. Na náměsti 6bráncd miru hrály: Velkýdechový orchestr Závodniho klubu železniěáfdv Chomutově,Velký dechový orchestr "Spolanka" Domu kultury ROH koncernovéhopodniku Spolana v Neratovicich a Hudba Pohraničnistráže z Benešova u Prahy.Ale ještě ani těmito velkými koncerty nebyl sobotníprogram festivalu vyčerpán. Na závěr druhého festivalovéhodne ještě v deset hodin večer zahráli na náměsti Obráncfimiru k tanci a poslechu svdj koncert moravské orchestry:dechOVÝ orchestr "Šarovec" z Hluku na Moravě, Slovácká dechováhudba "Rozmarýnka" z Ostrožské Lhoty a dechová hudba"Bojané" z Dolnich Bojanovic.Třeti festivalový den, neděle 20.června 1982, byl zahájenopět zkouškami na monstrkoncert, kterého se zúčastnilyjiž všechny orchestry, které budou odpoledna hrát vhlavnim pořadu festivalu. Zkouška probihala od osmi hodinaž do poledne a zúčastnily se ji i spojené pěvěcké sboryžákO základnich a střednich škol kolinského okresu.Od p~l deváté se konal v parku Julia Fučika koncertzahraničnich orchestrd, na němž postupně vystoupily všechnyzahranični orchestry, zúčastněné na 20.Kmoehovu Kolinu.Odpoledne probihal na náměsti Obráncd miru hlavni po-

řad festivalu, monstrkoncert v§ech účastníkd 20.KmochovaKolína, v němž vystoupil~ bua společně nebo postupně v§echnyorchestry, pěvecký sbor, sÓlisté i pohybové skupiny. B.y~ zahájenve J4 hodmm festivalovou znělkou v podání vybranýchčlen~ ~střední hudby ls.spojd se sídlem v Kolíně a měl pětsamostatných částí. Po zahájení a slavnostním projevu vystoupilynejprve spojené orchestry mladých a spojené pěveckésbory žákd základních a středních §kol kolínského okresuve společném koncertu, který měl jen tři čísla. Ve druhéčástimonstrkoncertu zahrály v samostatných sÓlových vystoupeníchmalé dechové orchestry. Tfetí část monstrkoncertubyla věnovánasamostatnému vystoupení Velkého dechovéhoorchestru Amati Kraslice, nositeli vyznamenáni "Za vynikajícípráci" a "Ceny Antonína Zápotockého". Hlavním pořademmonstrkoncertu byla jeho čtvrtá část, v niž zahrály společněvšechny velké dechové orchestry z tuzemska, zúčastněnéna festivalu. Protože tato část monstrkoncertu se vždy pečlivěpřipravuje tak, aby vyjádřila kultrně-politické poslánífestivalu, uvedu zde pořadletos předneseny:v§ech skladeb, které byly1/ Boh. Macák: Made in Czechoslovakia. Dir,goval RudolfRydval z hudby Pohraniční stráže.2/ Jiří Hudec: Naše česká. Dirigoval ·major Jaroslav Zeman,šéfdirigent hudby Pražské posádky.3/ František Maňas: Slovácký tanec č.4. Dirigoval VladimirBeman, vedoucí ~střední hud~y čs.spojd se s~dlem v Kolíně4/5/Jindřich Praveček: Maminčina pohádka. Dirigoval autor.Jožka Matěj: Pomněnka z Lysé hory. Dirigoval Jiří Bayerz dechové hudby "Labín" z Brandýsa nad Labem.6/ František Škvor: Zem spteva. Dirigoval Eduard Kudelásekz Mladé Boleslavi.

7JFrantišek Kmoch: Píseň o vlasti. Dirigoval Jan Chromec.Bl Evžen Zámečník: Veselí trubači. Dirigoval Zden~k Tlučho~z K 0 letovy hornické hudby ze Rtyn~ v Podkrkonoší.9/ lda Rulíšek: Faso doble. Dirigoval autor.10/ Ladislav VítO: Lázeňská polka. Dirigoval autor.11/ Karel Jeníček: Cbrastecký valčík. Dirigoval Ji~í Slavíkz dechového orchestru "Spolanka" Neratovice.12/ Jára Marek: Kamila. Dirigoval autor.13/ Jaromír Vejvoda: Kde jsi mé mládi. Dirigoval autor.141 Karel Vacek: Zdstaň tu s námi. Dirigoval Fpantišek Tlustýz Chomutova.P~i skladbách Pomn~nka z Lysé hory a Veselí trubači vystoupilK+ub společenského tance p~i M~stském kulturním st~ediskUv Kolín~.Závěrečnou pátou část monstrkoncertu tvo~il již tradičněblok pochodd Františka Kmocha, mezi n~ž byl letos vloženi jeden pochod Aloise Vlasáka. Závěrfestivalu byl komponovántakto:1/ František Kmoch: Česká muzika. Dirigoval Zdeněk Michnaz Frýdku - Místku.2/ Alois Vlasák: Rudý kvítek. Dirigoval Jif~ Vagenknechtz Náchoda.31 FFantišek Kmoch~ Andulko šafářova. Dirigoval kapelníkz Německé demokratické republiky.4/ František Kmoch: Mdj koníček. Dirigoval kapelník z Madarskélidové republiky.5/ František Kmoch: Muziky, muziky. Dirigoval Horst Stt6lgerz Německé spolkové republiky.61 Františe'k Kmoch: Kolíne, Kolíne. Dirigoval Františekštejmar, kapelník Městské hudby Františka Kmocha v Kolín~.P~i s~ladbách závěrečného bloku zpívaly spojené pěvecké sboryžákd škol kolínského okresu a p~edvádělysvé tance poby-

ové skupiny a hrály všechny zúčastn~néorchestry v!etn~Všechny skladby monstrkoncertu byly odm~ňoványzahraničnich. Skladby uvád~li Milena Vostřáková a Ji~i Valenta.potleskemp~itomného n~kolikatisicového mno~stvi posluchačd, aleto, eo se ozvalo po skončeniposledni skladby koncertu, tobyly opravdové nadšené ovace. Skladb~ se musela opakovat acelé kolinské nám~stize spojených pěveckýchPo skončenizpivalo "Koline, K 0 line" spolu sdětmisbord.monstrkoncertu se konalo ve velkém sáleKulturniho domu pracujicich rozloučeni s účastniky 20.KmoehovaKolina za účastihostd.zástupcd všech orchestrd a čestnýchK jubilejnimu 20.Kmochovu Kolinu byl vydán mimo jinépropagačni materiály pěkně vypravený "Program" v n~mž bylytaké vypsány d~jiny vzniku a prdb~hu dosavadnich KmochovýchKolind. Historii zpracovala redaktorka Ml~tskéhokulturnihost~ediska soudru~ka Jana Da~ilková. Uvádím zde doslova:I'Jak historie pravi ••• A~ do prvniho festivalu decho-'vých hudeb v Kolín~ roku 1962 neměla dechovka žádný podobnýnárodni festival. Na rozdil~a hudby jazzové, které u nás p~edstavujeod jiných žánrd - pop-musicplejáda rOznýchp~ehlidek, sout~ži a festivald jak krajských, tak celostát~ních. Mezi posluchačise již vžila "Bratislavská lyra", "D~čínskákotva", mezinárodní sout~ž "Intertalent" a jiné.V dubnu 1961 po práv~ skončeném krajském kole "Soutěžetvo~ivostimládeže", které v tomto hudebnim oboru prob~hloprávě v městě známého skladatele dechovky Františka Kmocha

v Kolíně, se mezi členy soutě~ni poroty stále velmi ~ivědiskutovalo "co s dechovkou ?" Kdosi navrhl, aby ve městěproslaveném dechovkou Franti!ka Kmocha se pořádaly pravidelněsoutě~e dechových orchestrd.Je zásluhou dnes ji~ zemřelého obětavého hudebniho skladatele,dirigenta a organizátora Karla Karloviče Chvalovského,~e se tohoto námětu ujal a stál v čele tak u kolébkyzcela ojedinělého festivalu, který se ode všech ostatnich,a to nejen u nás, ale i v zahraničí, velmi podstatně liší.Tajné přání tisíc~ p~iznivc~ pravé české dechovky se tedysplnilo a vznikl náš festival - Kmochdv Kolín.Je pochopitelné, že t.ročnik festivalu Kmochdv Kolínv roce 1962 byl poznamenán p~irozenou improvizací, neujasněnostíkoncepce i dramaturgie hlavních po~dd. Nejde vdbecsrovnat s rozsáhlostí a celkovou organizovanosti nynějšíchfestival~. První ročník začal skrom:ě.ě, bez okázalých fanfár,uskutečnil se vlastně jako závěrečné kolo krajské soutěžedechových orchestrd, která měla p~edkola ve čty~echoblastech Středočeskéhokraje.Již ve druhém ročníku v roce 1963 se zúčastnilo jednodenníhofestivalu osm orchestrd z českých a slovenskýchkraj~, p~ijel i pěvecký sbor "Smetana" z Prahy a uskutečnilse i závěrečný monstrkoncert.Na 3. Kmochově Kolíně v roce 1965 jsme již p~ivítalijednoho zahraničního účastníka dechovku z Rakouska, 12 nejlepšíchčeskoslovenských orchestrd, z toho tři dětské, tadytaké poprvé vystupovala kolínská Lidová škola umění zařízenísoudruha Poletína. Zajímavé bylo, že koncepce festi-

valu si vy~ádala uspofádat festival jako dvoudenní. Na moastrkoncertuhrálo společn~ 500 hudebníkd a pro obrovský zájemdčastníka festivalu byla uspořádána na zimním stadiÓnův Kolín~lidová veselice.4.festival v roce 1966 byl také dvoudenní, zahajovalkoncertem na Kmochov~ ostrově a p~ijeli poprvé čtyři zahraničnídčastníci: z Rakouska, Bulharska, Němeské·demokratickérepubliky a Skotska. Na závěrečném monstrkoncertu blokKmochových skladeb zahrály spojené orchestry jak zahraničnítak také naše a mláde~nieké.5.roč~íkv roce 1967 byl jubilantem mezi prvními KmochovýmiXolíny a byl obohacen konáním dstředního kola dechovekna pátečním koncertě v kolínském divadle. Celkem 12 mláde~nickýchorchestrd se vyst~ídalo v rozmezí od 13,00 do21,30 hod.,dechovkovým maratónem mladých by se dala nakonecnazvat tato p~ehlídka nejmladších hudebníka. Začaly samostatnékoncerty zahraničních orchestrd nejen v rdzných částechfestivalového města, ale po celém Kolínsku. Re~ii festivaluvedl Ladislav Kašpar. Hlavní pořad monstrkoncertukonferoval Ji~í Valenta, hlasatel československého rozhlasuv Praze, a začal i slavný prdvod zdčastněných hudebníkda zástupcd ve~ejného a politického ~ivota Kolínska z městake hrobu Františka Kmocha na místní h~bitov. Pravidelnáje dčastKarlovičenejlepších skladateld dechovky Karla Vacka, KarlaChvalovského, Karola Pádivého, Jana Fadrhonce adalších. Jubilejního 5.Kmochova Kolína se zdčastnilyzahraniční orchestry: z Norska, Bulharska a N~mecké spolkovérepubliky.t~i

6. KmochOv Kolín se konal v roce 1968 a byl poprvéfestivalem třídenním.Třídenním byl pak až do 14.ročníku.15.jubilejní Kmoch~v Kolín je poprvé organizován jako čtyřdennífestival. Při 6.ročníku byl pr~vod všech zúčastněnýchorchestrd poprvé organizován tak, jak jej známe dnes,ze sídliště na náměstí. ~čast orchestrd: 10 našich, 3 zahraničnía jeden dětský orchestr •. Zahraničními účastníky bylysoubory z Německé demokratické republiky, Rakouska a Jugoslávie.Na 7. Kmochově Kolíně se zúčastnilo v roce 1969 dvanáctvybraných československých a dva zahraniční orchestry z Raokouskaa Jugoslávie. v• tradicích programd se pokračovalojak na kolínském náměstí, tak na Kmochově ostrově. Dalšímmístem koncertd našich i zahraničních byl areál právě probíhajícízemědělské výstavy. Noční koncert byl tentokrátz Domu obuvi na náměstí, řídil ho patron hudby kolínskýchpožárníkd ~ajor Chromec. Na 7. Kmochově KRlíně se začalose samostatnými galakoncerty mladých zahraničníchi předníchčeskoslovenských těles.Na s. festivalu roku 1970 přijelo 14 našich a jedenzahraničníoorchestr ze ŠVédska. Od 1.ročníku se festivaluúčastní Městská hudba Františka Kmocha, hudba Veřejnéhopožárního útvaru Kolín a od ).ročníku-i Lidová škola uměníKolín. Festival je opět dvoudenní a končí vrcholnýmmonstrkoncertem spojených hudeb.9. Kmochdv Kolín v roce 1971 organizuje Okresní kulturnístředisko v Kolíně s účastí jedenácti našich a pětizahraničníchorchestrd z Maaarské lidové republiky, Nemec-

ká demokratické republiky, Polské lidové republiky, Holandskaa ŠVýcarska.10. KmochOv Kolín v roce 1972, v pořadí druhý jubilant,je op~t třídenním festivalem. rtčastní se 13 našichI z toho tři mládežnické/ a 5 zahraničních orchestrd zeSovětskéhosvazu, Bulharské lidové republiky, Polské lidovérepubliky, Rakouska a Belgie. V tomto ročníku je datovánzačátek pořád,ání turistického pochodu s názvem "Kmochovapadesátka", za kterým dojížd~jí zájemci z celé ČSSR.Koncertní místa v Kolín~ se rozšiřují o prostor na sídlištiu pomníku V.I.Lenina, zálabské nám~stí a prostranstvípřednádražní budovou.11. ročník Kmochova Kolína v roce 1973 byl třídennía rozložením v datech se přiblížil současným termínOm. ~­častnilo se ho 12našich a 4 zahraniční orchestry: z N~meckédemokratické republiky, Německé spolkové republiky, Maaarskélidové republiky a Holandska.12. ročníku festivalu v roce 1974 se zúčastnilo 15 našicha 3 zahraniční orchestry: ze SSSR, P~lska a ŠVédska.Slavnostního koncertu ke 30.výročí Slovenského národníhopovstání se účastní jako sÓlisté významné slovenské dechovéorchestry. Symbolicky koncertují slovenské orchestry nanám~stí před hlavním zahájením, při nočním koncertě i předsamotným monstrkoncertem na závěr celého festivalu.13.Kmoch0v Kolín v roce 1975 byl uspořádán v roce 30.výročí osvobození ČSSR slavnou Sovětskou armádou. Do Kolínapřijelo~vybraných našich nejlepších orchestrd a čtyřizahraniční: z Bulharska, Polska, Ma~arska a Jugoslávie.

V programu během tří festivalových dnd nedocházelo ke změnám,program byl organizován z načerpanýchzkušeností uplynulýchročníkdfestivalu.14. ročník Kmochova Kolína v roce 1976 organizovaloprvně Městské kulturní středisko v Kolíně. K bohatému programutřídenního festivalu přispěla účast tří zahraničnícha sedmnácti našich orchestrd. Uvítali jsme i profesionálnísoubor "Květy" s·tanéčními ukázkami. Vystoupily spojené pěveckésbory d~tíze základních škol Kolínska. Přátelstvíbylo uzavřeno i mezi zahraničními hudebníky z Německé demo-~.kratické republiky, Rumunska a ptentie • .tťe~iefestivalu seujal re~izér Divadla hudby Praha Jaromír Staněk. Krou~ekK~lturního domu pracujících Klub FOKO se zúčastnil na přípraváchvýstavy "Dechovka ve fotografii" a pro aranžéry KolÍnskapřipravil Kulturní dftm pracujících soutěž ~Ve znamenídechovky".15. ročník Kmochova K~ína v roce 1977 byl národnímfestivalem spojeným s okresní mírovou slavností. V bohatépřehlídcepestrých programO dechové hudby se představilo15 našich orchestrd, z toho 3 mláde~nické a 3 orchestry maléhoobsazení. Zahraniční orchestry byly čtyři, a to zeSSSR, Německédemokratické republiky, Polska a Bulharska.Obrovský úspěch slavila skladba národního umělce VáclavaDobiáše "Polka míru", hraná přimonstrkoncertu tisíci hudebníkya zpívaná pětisty děvčátky a chlapci základníchškol kolínského okresu.16. ročník Kiochova Kolína v roce 1978. Poprvé je středemdění náměstí ObráncO míru a park Julia Fučíka nedaleko

středu m~sta. Tento ročník byl spojen s pořádáním Okresnímírové slavnosti a Dru~stevního dne. Do Kolína přijelo ktřídenním ~levnostem míru a přátelství 9 o~hhestrň dospělýchvelkého obsazení, 5 orchestrň dospělých malého obsazení,2 mláde~nické orchestry a 2 zahraniční z Německé demokratickérepubliky a P 0 lské lidové republiky. Mirová slavnostse konala v sobotu dopoledne v parku JUlia Fučíka. Večerse rozjely orchestry do vybraných střediskových obcí,kde se konaly za jejich účasti mírové veselice.17. ročník Kmochova Kolína v roce 1979 proběhl jakonárodní festival dechových orchestrd spojený s Okresní mírovouslavností. Tohoto ročníku se zúčastnilo 5 mláde~nickýchorchestrd, 4 malé dechové orchestry, 7 velkých dechovýchorchestrd a·3 orchestry zahraniční z N~mecké demokratickérepubliky, .aaarska a Bulharska. Obohacením bylo vystoupenítří pohybových skupin a 500 dětí pěveckých sbordKolínska. Zpestřilyzp~vem blok Kmochových pochodd na závěrmonstrkoncertu. ~střední heslo festivalu znělo: "Hudbouza mír a štastný úsměv dětí". Ani špatné počasí posledníhodne festivalu nepokazilo atmosféru. S výkony hudebníkd ipořadateld musel být ka~dý spokojen a vysoce ocenil operativnostzajištění. Všichni se těšili na příští ••• !18. ročník Kmochova K 0 lína v roce 1980 se konal v roceČeskoslovenské spartakiády a 35. výročí osvobození ČeskoslovenskaSov~tskou armádou. Do Kolína přijelo 20 orchestrd.Uvítali jsme i oblíbené zahraniční orchestry ze SSSR,Německédemokratické republiky a Polské lidové republiky.K 0 nala se i výstava "Dechovka ve fotografii" v regionálním

muzeu v Kolíně. Na vybraných místech se konaly koncerty ú­častníkaa vystoupení byla organizována i v patronátníchzávodech. Na 9 míst v okrese se rozjeli hudebníci, aby zpřÍjemnilichvíle odpočinku pracujících při mírových veselicích.Během monstrkoncertu vystoupil středočeský soubor"Květy", dvě pohybov~ skupiny a spojen~ sbory dětí kolínsk~hookresu.19. ročník Kmochova Kolína v roce 1981 b~l dramaturgiízaměřen k volbám do zastupitelských sbord všech stupňd.~čest zahraničních orchestrd z Německ~ demokratick~ republiky,Bulharské lidov~ republiky, Francie a Rakouska, pět~velkých dechových orchestrd, tří klasických dechových orchestrd,tří malých orchestrd a čtyř orchestrfi mladých sečtyřmipohybovými skupinami byly zárukou bohatého a pestr~hoprogramu. Zúčastnil se i národní umělec Karel Vacek.Jednotliv~ koncerty festivalových dnd vyjadřovaly názvemsvá zaměření: Vítáme vás v Kolíně, Mládí dneška, Do tancea do písničky, Vesele hudbo zahraj, Náruč díkfi, Pozdravypřátel a závěrečný fes~iv~1ový monstrkoncert natáčely Českos~o~enskýrozhlas a Československá televize ~aha. Dojmyúčastníkdobohatilo vystoupení nejmenších kolínských dětí.Bylo překvapením závěrečné skladby monstrkoncertu. Jedenadvacetděvčátek mateřskéškoly Tatry Kolín se svojí pohybovoukreací vzdávalo hold festivalu - 19. Kmochovu K~1ínua hudebnímu skladateli Františku Kmochovi.potud dějinyvzniku a prdběhu Kmochových Kolínd, jakje zpracovala soudružka Jana Dařílková.

Druhým kulturním zařízením, které řidí Městský národnívýbor v Kolíně je Městská správa kin /MSK/. V roce 1982měla v provozu jen jedno stálé kino J~S na Zálabí a sezónniLetní kino v parku Julia Fučíka ve městě. Kino OKO v Kmochověulici v Kolíně II čp. 18 je od 1.června 1980 pro havarijnístav uzavřeno.V letošním roce byla zde zahájenarekontrukce, nejdříve se začalo se stavbou sociálního zařízeniv akci z.Kino JAS má 472 sedadel a hraje se v něm týdně26 představení.Letní kino má 762 sedadel a hraje se v němzpravi~la od květnado září.V letošním roce nesplnila Městská správa kin plántržeb o 48 614,60 Kčs; na plán 1 400 000 Kčs dosáhla jen1 351385,40 Kčs tržeb•, a to je za posledních 14 let v~becnejnižší roční tržba. Tento deficit téměř padesáti tisíckorun zavinilo letos kino JAS, kde ztráta dosáhla částky115.558,-Kčsproti schválenému plánu. Letní kino byla naprotitomu velmi aktivní, nebot v něm byl plán tržeb překročeno 66 942,- Kčs •Za celý rok 1982 uskutečnila Městská správa kin 1 415filmových představení, která zhlédlo 221 380 divá~. Třebažeu obou těchto ukazateld byl stanovený plán překročen,ve srovnáni s předešlými lety se jevi letošní rok jako nejchudší.Pokud jde o počet představení, pak za posledních17 let bylo letos a vloni dosaženo nejnižšího počtu představení/1411 a 1415/, zatímco například )ťv letech 1978a 1979 počet představení překročil dva tisíce. Pokud jde

o počet představení, byl letošní rok jeden z nejchudšícha pokud jde o počet diválill, kteří přišli v roce 1982 nafilmová představení v Kolíně do obou kin, je letošní rokza posledních 17 let vdbec nejchudší; počet 221 380 filmovýchdivákO je v Kolíně za tuto dobu nejnižší. Nejvyššípočet 384 478 diválru byl dosažen v roce 1968, 372 696v roce 1969, 342 450 ještě v roce 1975, od tohoto rokupočet filmových divákd v Kolíně již každým rokem klesá.Když přejdeme od těchto globálních čísel k rozboru činnostiMěstskésprávy kin, dostane se nám zajímavých údajd.Tak například u filmd sovětské produkce dosáhla letosMěstská správa kin prdměrného počtu 147 divákd na jednopředstavení,a to je za posledních deset let nejvíce; na150 sovětských filmd přišlo letos 21 991 návštěvníka.Přestonebyl splněn požadavek Krajského filmového podniku,aby na sovětské filmy bylo získáno deset procent z celkovéroční návštěvnosti, bylo dosaženo jen 9,9 %.Městské správě kin je ukládán úkol zajistit předevšímnávštěvuna tak zvané preferované filmy. Letos bylostanoveno získat 58 % z plánovaného počtu návštěvníkd nat'to preferované filmy. Během roku bylo promítnuto 312preferovaných filmO /to je 74,6 % všech promítaných filmovýchtituld/v 960 filmových představeních /to je 66,9 %všech filmových představenív roce/ a na tato představenípřišlo138 420 divákd /to je 62,9% z celkového počtudivákO v letošním roce/. Plán tedy na tomto úseku byl nejensplněn,ale vysoko překročen.Dalším takovým ukazatelem je poměr mezi pokrokovými

filmy a filmy ostatní produkce, stanovený 60 : 40. Dosa!enobylo poměru 68,6: 31,4 u počtu pfedstavení a 65,8: 34,2u návštěvnosti.Z celkového počtu bylo promítnuto 134 tituldfilmd československéprodukce /31 %/ v 389 pfedstaveních/27,5 %/a shlédlo je 54 448 divákd /24,6 %/. U filmdprodukce SSSR to bylo 61 filmd /14,1 %/ve 150 pfedstaveních/10,6 %/pro 21 991 divákd /9,9 %1, na jedno pfedstavení IXpfipadá prdměrně140 divákO. Filmová produkce ostatních socialistickýchstátd se podílela na celkovém počtu52 filmy/12,1 %/, 133 filmovými pfedstaveními /9,4 %(a 16 552 diváky/7, 5 %/ s prdměrným počtem 1 24 di vákd na jedno pfedstavení.Preferovaných filmd z produkce kapitalistických státdbylo letos promítnuto 73 tituld /17 %/na 299 filmovýchpředstaveních/21,1 %/pro 52 644 divákd /23,8 %/s prdměrnýmpočtem 176 divákd na jednom představení. Ostatních, tedynepreferovaných film~ bylo letos 111 tituld /25,8 %/,hraných ve 444 filmových pfedstaveních /31,4 %/a navštíviloje 75 745 filmových divákd /34,2 %/, to je prdměrně 170na·každém pfedstavení.Nejúspěšnějším filmem roku 1982, pokus se to měříprdměrnýmpočtem divákd na jednom představení, byl film produkceUSA "Vetřelec".Byl promítán na 12 představeních apřišlo se na něj podívat 5 271 divákd a dosáhl průměrnéhopočtu 439 divákd na jedno představení /kino má 472 sedadel/.Podle tohoto kritéria posuzováno se umístil první českoslo-/venský film až na sedmém místě s průměrným počtem 352 divákdna jednom pfedstavení; byl to reprízovaný starší český

film "Limonádový Joe". Nejvíee divákO - 8 247- shlédloitalský film "Sudá a lichá" a největšího počtu představení- 22 - dosáhl letos francouzský film "Policajt neborošták".Také letos se pro nezájem divákd nekonala řadapřipravenýchfilmových představení, na 39 představení nepřišloaspoň dvacet divákd, aby se mohlo pr~mítat. Při tom je nákladna jedno představení 987,- Kčs.Aby Městskáspráva kin získala co nejvíce filmovýchnávštěvníkd, pořádá rdzná cyklická promítání filmd, například"Kino náročnéhodiváka", "Filmový klub", "Klub přátelsovětského filmu", "Měsíc československo-sovětského přátelství"a jiná. Největší a nejddležitější akcí v tomto směruje .. Filmov;t festival pracujících". Má dvě části, zimnía letní, ta letní je vždy slavnostnější a více je také propagována.V zimní části festivalu bylo uspořádáno letos desetpředstavení s prdměrnou návštěvou 340 filmov;tch divákdna jednom představení. Festival byl promítán jen v kinu JAS,jak je pro zimní období samozřejmé. V letní části letošníhov pořadí již 13. Filmového festivalu pracujících, pořádaného7. až 14. června 1982 současně v Letním kině ve Fučíkověparku a v kině JAS, byly promítnuty tyto premiérovéfilmy:?.června - český film "Zelená vlna" /patroni SOJA a ČSAD/8.června - ifalský film "Aféra Concorde" /Potraviny a St~statek9.června·- ma~arský fPohanská madona" /Frigera a Kara St.Kolín10.června- francouzsk;t "Válka policajtd .. /Obch.tisk. a Tesla11.čerxna- sovětsk;t "Teherán .. /Koramo a Tatra/

12.června- film N~mecké demokratické republiky "Zpívej,kovboji" /Kablo a Okr.podnik služeb/13.června-anglický "Rozbité zrcadlo" /Synthesia, Jednota/14.června- český "Láska na druhý poBled" /Strojobal a Spořitelna/V závorkách jsou uvedeny kolínské závody a podniky, kterépřevzaly nad jednotlivými filmovými představeními patronáty.představení se hrála denně v 17 a ve 20 hodin v kině JASa v Letním kin~, kde začátek představeni byl určován počasím,a protože je zaveden u nás nyní letní las, začínalapředstaveni v Letním kin~ až ve 21,30 nebo i·ve 22,00 hodin.Každé představeníuvedl herec Krajského divadla v KolíněJaroslav Tot a před každým představením v Letním kině sekonal hodinový koncert kolínských hudebních soubord. Připředstavení sovětského filmu byla přítomna delegace sovětskýchfilmových umělcd.Filmy 13. ročníkuFilmového festivalu pracujících v Kolíněshlédlo 8 570 divákd na 25 představeních s prdměrnounáv~těvou 359 divákd na jednom představení. Měřeno počtemnáv~tevníkd byl nejúspě~něj~í film festivalu francouzskáfilmová veselohra "Válka policajtd" na niž při~lo2 577 divákd.V rámci letní částicelkem13. Filmového festivalu pracujícíchbyly uspořádány také již tradiční Dětské filmové dny.Bylo v nich promítnuto pět filmd v 16 představeních pro4 179 dětských filmových divákd.Během Měsíce československo-sovětského přátelství,který probíhá vždy od ?.listopadu do 12.prosince, uspořádalaMěstská správ~ kin opět již tradičně Dětský filmový

festival se 14 filmovými představeními za účasti 3 888 děti.V M~stské správě kin pracuje 15 žen, které tvoři Brigádusocialistické práce a soutěží o titul "Podnik socialisticképráce", což jest zatím nejvyšší stupeň socialistickésoutěže. Třebaže průměrný věk těchto patnácti pracovnic je61 let, je z nich 11 nositelkami zlatých odznakd, jedna stříbrnéhoa dvě bronzového odznaku a jedna nová členka soutěžio titul "Brigáda socialistické práce".M~stskáspráva kin spravuje národní majetek v hodnotě2 520 000 Kčs.Krajské divadlo v Kolíně uspořádalo během roku 1982na své scéně v Kolíně celkem 126 vlastních představení,z toho 78 pro dospělé a 48 pro mládež. Vidělo je 21 080dospělých návštěvnikO a 21 792 mládeže. Kromě představenív Kolíně provedlo divadlo ješt~ 90 představení ve své zájezdovéoblasti. Nastudovalo devět premiér a ještě předpřed­koncem roku uvedlo desátou ve dvou předpremiérovýchstaveních.V první premiéře roku dne 12.února 1982 uvedlo divadlokomedii dnes už klasického irského autora G.B.Shawa:"Čokoládový hrdina". Příběh bohaté venkovské krasavice ašvýcarského ddstojníka se odehrává na konci minulého stoletíkdesi na Balkáně. Jemný humor, břitká ironie a svěžídialog jsou přednostmi této příjemné podívané. Hru nastudovalrežizér J.P.Schmidt s herci P.Herrmannem, _M.Livorou,Svatoplukem ~ípem a herečkami J.Součkovou, E.Kelemenovou a

2.12J.O.Želenskou..Druhá premiéra roku se konala dne 26.února 1982. Bylato op~tklasická komedie, tentokrát rrancou.zská; P.A.C. deBeaumarchais: "Figarova svadb& 11 eneb Bláznivý den". Nastudovalji režizér V.Martinec.Třetí premiéra byla 9.dubna 1982. Tentokrát sáhlo divadlok vážnému námětu, který plně zapadal do současné~~světového dění, charakterisovaného vysokým vypětím mírovéhoúsilí lidových mas na celém světě. Hra amerických autorftFrances Goodrichová a Albert Hackett: "Deník Anny Frankové"patřik nejsilnějším díldm s protifašistickou tema=tikou. Vznikla na základě deníku židovské dívky, který bylnalezen v zadním traktu jednoho amsterodamského obchodníhodomu brzy po skončení druhé světové války. Tento prostorsloužil po dva roky jako skr#š pro skupinu lidí, kteří setu skrývali před transportem do koncentračního tábora. Při=běhpatnáctileté dívky Anny je dodnes vzrušujíc:(.. Převedenýdo polohy divadelní hry neztrácí nic na autentičnosti aprostotě upřímné výpovědi. Hru nastudovala řežizérka MarieLorencová a hlavní roli vytvořila mladá členka souboru OlgaŽelenská. Dále hráli: Zdeněk Štěpánek~ Lenka Fišerov~, EvaKelemenová, Jan Hyhlík, Jiřina Chlumská 9 Jiří Má§a, JaroslavTot, Dana Bartdňková a Miroslav Mokošín0 Hru přeložil z angličtinyOtta Ornes, scénu pro kolínské divadlo navrhl jakohost Tomáš Moravec a kostýmy rovněž hostující Jitka MoraveováoKolínské divadlo uvedlo tuto závažnou protiválečnouinscenaci ke 40.výroč:í vyhlazení Lidic"Čtvrtou premiérou letošního roku byla opět veselohra ..

Dne 23.dubna 1982 uvedlo divadlo komedii o sedmi obrazechncesta Karla IV. do Francie a zpět" od současného českéhodramatika Jiřího Šotoly. Hra je inspirována událostmi posledníchlet života římského eísa~e a českého krále KarlaVlastním e.ílem ~eho cesty do Francie, které se účastní ijeho syn Vá~lav, je diplomatický spor o dědictví uherské.Jestliže toto téma je hlavním zdrojem vnější dvorské zápletky,pak vnitřní obsah hry je dán především setkáním staréhoKarla s první láskou, také již zestárlou Isabelou Burgundskou.A právě toto propojení motivd soukromých a společensko-politickýchtvoří hlavní napětí hry i její komediálnost.Hra je oproštěna od romantického přístupu, vychází z historickýchfaktd, ale fabulačně i tvorbou charakterd je zpra- .cována volně. Pod vnějším povrchem dvorské etikety odhalujeautor lidskou podobu Karla IV. i s jeho slabostmi. Hra nepostrádáhumoru, ale zároveň ukazuje i jistou nostalgii,pramenící z rozporu mezi povinnostmi vladaře a tužbami člověka.Pozoruhodná je i formální stránka hry, její styl ajazyková úroveň. Komedii nastudoval režizér Michael Tarantna scéně Milana Čecha. Do titulní role obsadil MiroslavaVlčka a do role Isabely Jitku Součkovou. Dále v předníchrolích hráli Jiří Sequens, Jiří Brož, Helena Malehová, EvaKelemenová, Dana Bartdňková, Rudolf Horák, Svatopluk Šípa Jaroslav Radimeeký.Pátá premiéra roku patřila dětem. Divadlo pro ně uvedlov premiéře dne 30.května 1982 pohádku Zde~a Kozáka "Českýhonza". Hra je určena pro děti základních škol a mateřských

škol a je napsána na motivy z českýchpohádek. Nastudovalji režizér Michael Tarant ve výpravě Milana Čecha. Hudbusložil Arne Linka a nastudovala ji Eva Kašparová. Titulnípostavu vytvo~il mladý&k ělen souboru Ji~í Sequens.šestou premiérovou hru nestudovalo divadlo opětp~írodní scénu na nádvo~í Vlašského dvora v Kutné Ho~e.Po loň~képrospolupráci s populární skupinou historického šermu"Mušketý~i a bandité" tělovýchovné jednoty Baník Prah@i letos tato skupina vystupovala ve h~ekolínského divadla.V červnu a na začátku července sehrálo kolínské divadlov Kutné ho~e řadu p~edstavení hry bulharského dramatikaValeri Petrova: "Mušketý~i po třiceti letech" napsanou namotivy slavného Dumasova románu. Hru p~eložilaVáňováStefankaa upravili Václav Lohniský a Ivan Zmatlík. Hudb~složil Petr Mandel, texty písní Ivo Fischer. Nastudovalarežizérka Marie Lorencová na scéněMilana Macha. Hudebněspolupracovala Eva Kašparová. V roli čtyř mušketýrd vystoupiliJi~í Ptáčník, Jan Hyhlík, Luděk Nešleha a Petr Herrmann.Dále hráli Rudolf Horák, Jaroslav Tot, Miroslav Vl->.ček, Zdeněk Štěpánek, Milan Livora, Ji~í Máša, Dana Bartdň-, ková, Helena Malehová, Eva Kelemenová, Eva Audolenská aJadwige Hrušková. Šermovali Petr Lebeda a Karel Anderle.Premiéra byla dne 12.června 1982 na nádvo~í Vlašského dvorav Kutné Ho~e.Sedmá premiéra se konala dne 24.zá~í1982. První premiéranové sezÓny po divadelních prázdninách byla detektivkaanglického autora Arthura Watkina: "Co v detektivce nebylo".Komedii o třech.gljstvíchnastudovala režizérka

Marie Lorencová, scénu navrhl Vladimír Nývlt. Hráli LenkaFišerová, Jiří Sequens, Milan Livora, Zdeněk Štěpánek, JaroslavTot, Rudolf Horák, Miroslav Vlček a·Svatopluk Šíp.Osmou premiér~'í.připravilo divadlo k oslavě 65. výročívelké říjnovésocialistické revoluce. Vybralo si k tomuklasickou hru ruského autora Antona PavlovičeČechova:"Tři sestry". V premiéře ji uvedlo dne 4.listopadu 1982.Hru nastudoval režizér Michael Tarant na scéně Milana Čechaa v kostýmech hostující Marie Wenigové. Hráli Jan Hyhlík,Dana Bartftňková, Jiřina Chlumská, Helena Malehová, Eva Kelemenová,Luděk Nešleha, Jiří Brož, Jiří Ptáčník, JaroslavRadimecký, Petr Herrmann, M~loslav Krejsa, Karel Želenský,Naděžda Kreclová a Jiří Hruška.Desátá a poslední letošní premiéra se konala dne ).prosince1982. Na jeviště kolínského divadla byla ~vedenafrancouzská veselohra Claude Magniera: "Malované milováníaneb Milované malování".KAlínské divadlo nastudovalo letos i desátou premiérovouhru,a to podkrkonošskou bá~horku Marie Kubátové: "Jakpřišlabasa "·do nebe", jejíž premiéra bude až v příštím roce.Letos divadlo uvedlo tuto hru pro děti kolínských školjiž předvánoci 17.prosince 1982 a pro dftchodce v neděliodpoledne dne 19.prosince 1982.Vedle 126 vlastních divadlení~h představeni připravilokolínské divadlo svým předplatitelftm a návštěvníkftm ihOstování dvou cizích divadelních souborft, a to operníhosouboru divadla F.X.Šaldy z Liberce a divadla JaroslavaPruchy z Kladna.

31.březnaLibereck~ divadlo předvedlo v Kolíně ve dnech 20. aa 10.dubna 1982 operetu Franze Lehára :"Paganini"a ve dnech 3. a 12. listopadu 1982 operetu Jeana Offenbacha:"Pařížskýživot".Kladenské divadlo sehrálo v Kolíně dne 22.října 1982hru Vladislava Vančury: "Rozmarné léto".K~línské divadlo se letos zúčastnilo dvou divadelníchpřehlídek. Na přehlídce středočeských divadel v Příbramiuvedlo úspěšně hru "Dení~ AnnV ~ankové" a na přehlídce pořádanék 65.výročí Velké říjnové socialistické revoluce naKladně získalo za provedení hry "Tři sestry" nejvyššího ocenění.Inscenace byla hodnocena jako nejlepší a tři členovésouboru dostali ocenění za herecké výkony.V kolínskim divadle pracuje již několik let Brigádasocialistické práce a čilá záYodní skupina Socialistickéhosvazu mládeže, které pořádají rdzné kulturní podniky, literárnípásma, besedy a podobné akce v divadelním klubu v budovědivadla. Letos uspořádaly mimo jiné akce úspěšné pásmoEl Carovy poezie pod názvem "Taková jsme byli parta",kter~uvedl,.- celkem jedenáctkrát.Ve foyeru uspořádalo divadlo i letos řadu malých výstavvýtvarn~houmění.Vedle profesionálního Krajského divadla v Kolíně rozvinul'osvou činnost letos opět i amatérské, ochotnické divadlov našem městě nazvané Malé divadlo. Jeho prostory,hlediště, jeviště, šatny a jiné.v budově kostela Československécírkve husitské na Husově náměstí /dříve Vinařického

náměstí/ byly pro d~kladnou rekonstrukci po delší dobuuzavřeny. Letos byla rekonstrukce dokončena a divadlo byloznovu otevřeno dne 27.března 1982 premiérou pohádkové hryJaromíra Sypala: "O zlaté r.ybce" v nastudování člen~ ochotnickéhosouboru Malého divadla, které pracuje jako souborzájmové umělecké činnosti Městského kulturního střediska.Hru nastudovala režizérka souboru Dana Serbusová. Toutohrou zahájilo Malé divadlo po delší přestávce, zpdsobenépřestavbou divadelních prostor, opět svou činnost na domovskéscéně. Po dobu rekonstrukčních prací hrálo Malé divadlona jevišti v Zámecké restauraci.V závěruletošního roku oslavilo Malé divadlo dvacetlet své úspěšné práce. Soubor vznikl v roce 1962 jako z.ájmovýuměleckýkolektiv tehdejšího Závodního klubu ROH národníhopodniku Tatra Kolín pod názvem "Divadlo DDT". Tato zkrat~kB "DDT 11 znamená pro mne nesrozumitelný název: Divadlo deset,dvacet, třicet. Opravdu nevím, co to mělo znamenat.V téže době vznikají v Kolíně další skupiny a souboryr~zných žá~ divadelní tvorby, které však později zanikají,nebo se dále rozvíjejí jinými nedivadelními směry. Současnědožívají i dva velké kolínské amatérské divadelníspolky "Tyl" a "Jirásek", jejichž vznik sahá do minuléhostoletí. Činnost těchto spolkO zahrnovala základní klasickédivadelní obory, činohru, operu i operetu. Tyto dva soubor,Ybyly za~ladateli amatérské divadelní tvorby v Kolíně. Členovézaniklých soubord, skupin~ a spolkd, pokud chtěli vesvé záj~ové umělecké činnosti setrvat, se postupně stávaličlenyDivadla DDT.

V roce 1964 se stal z~izovatelem DDT Sdru~ený závodníklub ROH v Kolíněa soubor dostal do užívání vlastní scénuv pronajatých suterénních prostorách Husova sboru na náměstíMistra Jana Husí v KolíněIII.Vzniklá divadelní scéna dostala název Malé divadlo.Závěrem roku 1916 soubor opouští od dosavadního názvu DDTa začíná výhradně pou~ívat název "Malé divadlo". Tento názevnese soubor dodnes.Po roce 1$4 se Malé divadlo stalo jediným amatérskýmdivadelním souborem a p~ímým pokračovatelem ve více ne~ stoletédivadelní tradici našeho města.V roce 1975 se stal z~izovatelem souboru Kulturní d~pracujících a poté Městské kulturní st~edisko v.Kolíně, kteréje z~izovatelemsouboru dodnes.Soubor Malé divadlo prošel od svého vzniku v roce 1962t~emi hlavními obdobími své tvdrčí činnosti. První obdobíje ve znamení formování členskézákladny souboru a·žánrovéhozamě~ení, byly to p~evá~ně jevištní formy. Počet člend§est až deset se postupně roz§i~oval, p~icházeli členovézaniklých soubord, kte~í však sebou p~iná§eli vlastní.zájmy·o rdzné divadelní formy. Proto repertoárové zaměření .souboruve vrcholné fázi prvního období bylo velmi pe~ré.Druhé období souboru od roku 1965 bylo obdobím uměleckéhozrání a hledání vlastního žánrového a výrazového charakterusouboru. Členskázákladna se stabilizovala. Repertoárovézamě~eníbylo stále široké, kabaretná autorská pásma,výrazový tanec i pantomima a balet, večeryhudby a poezie,pohádky, hry pro mládež a dospělé.Soubor se zúčastňo-

val fady pfehlídek, na kterých získal několik ocenění adiplomd za výkony souboru i jednotlivcd.V letech 1968 - 1969 byla činnost souboru přeru~enaa scéna uzavřena. Udržovaný kontakt mezi členy souboruz rOsných ddvodd slábl a nakonec byl přerušén.Závěremroku 1969 se pokusili někteří členové pravidelnou činnostsouboru oživit, doplnit členskou základnu, a tak souborvstoupil do své třetí· vývojové fáze. Hlavní oblastí, nakterou se soubor zaměřil, byly hry pro děti a mládež. Odroku 1975 lze již hovořit o vyhraněném a cilevědomém zaměřenísouboru na pohádkovou divadelní tvorbu.Neustále se zvy~ující umělecká úroveň jednotlivcd icelého kolektivu pfinesla řadu úspěchd. Dnes patří Malé divadloKolín mezi předníamatérské divadelní soubory Středočeskéhokraje v oblasti tvorby pro děti. Svého největ~íhoúspěchu dosáhl soubor v roce 1978 při Národní přehlídce amatérskýchdivadelních souborO v Ostravě a téhož roku mu bylaudělena Cena města Kolína s právem užívat k názvu souboručestný titul "Nositel ceny města Kolín!~ Počet člendkolektivu se pohybuje mezi 20 až 25 členy, přičemž jádrosouboru tvoří skupinka zapálených amatérd pdsobícíeh v souboruod roku 1970 i dříve. Ostatní členové souboru pracujízpravidla dvě až tři sezÓny a poté z rdzných ddvodd odcházejí.Tato okolnost zpdsobuje, že soubor musí neustále doplňovatsvou členskou základnu z řad mládeže.V roce 1979 z,apočala rekonstrukce prostor Malého divadla.I přes ztížené podmínky pro nácvik soubor nastudovaldalší představení pro děti, s kterým nejen vystupoval v Ko-

líně, ale zajížděl i mimo naše město. V letošním roce bylascéna Malého divadla znovu otevřena, a to premiérou pohádky"0 zlaté rybce", kterou autor Jaromír Sypal věnovalkolínskému souboru Malého divadla.N§ oslavu 20. výročí svého vzniku uspořádalo Malé divadlona své scéně ve 14,30 hod. slavnostní představenípohádky J.Sypala "O zlaté rybce" a od 17 hodin ve velkémsále zimního stadi~nu na Zálabí přátelské setkání bývalýchi současných člend se svými přáteli. Při přátelském posezeníhráBk zábavěi tanci divadelní kapela "Zasouváček".Příští rok 1983 bude vyhlášen "Rokem českého divadla"na počest stého výročí Národního divadla v Praze, které budedne 18.listopadu 1983 po rozsáhlé rekonstrukci opět slavnostněotevřeno. Před sto lety, 28.listopadu 1883, byl z Kolínavypraven do Prahy prvn~ Divadelní vlak na představeníProdané nevěsty v Národním divadle. Ke stému výročí tétoudálosti je již nyní připravován na den 28.listopadu 1983jubilejní Divadelní vlak, je k tomu radou Městského národníhovýboru jmenován zvláštní výbor pod vedení předsedyMěstskéhovýboru Komunistické strany Československav Kolíněsoudruhem Václavem Dařílkem.

Okresní kulturní středisko, metodické zařízení Okresníhonárodního výboru v Kolíně,vyvíjelo v roce 1982 rozsáhloukulturně - orgánizátorskou činnost ve městě Kolíně. Zaměfilose zejména na akci "Mládež a kultura" a na podnikypofádané v rámci zájmové uměleckéčinnosti.Pro děti matefských škol a nižších ročníkd základníchškol pfipravilo fadu pohádkových divadelních pfedstaveni vespolupráci s Krajským divadlem v Kolíně a několik kulturněvýchovných pořadd. Kromě představeni v divadle to byly:2).února 1982 v Zámecké restauraci pohádku "Veěerničkdv22.březnakouzelný les",1982 v Zámecké restauraci výchovný koncert "Pfiběhjedné třídy",28.září a 21.řijna 1982 v Zámecké restauraci pásmo "Knihy,knížky, kní žačky"10.října 1982 v Zámecké restauraci pořad loutkohercd Československételevize "Ahoj, kamarádi" a2.listopadu 1982 v Zámecké restauraci výchovný koncert.."Classic jazz collegium".Ve dnech 22. a 29 srpna, 5., 12, 19. a 26. zářía 3.října1982 organizovalo Okresní kulturní střediskov Letnímkině v parku ~lia Fučíka promenádní koncerty kolínskýchdechových·orchestrO, na nichž účinkovalocelkem 387 muzikantda koncerty navštívilo celkem 1 91 O posluchačd.V rámci zájmové umělecké činnosti uspofádalo Okresníkulturní středisko v Kolíně několik soutěží:).února 1982 v~ Kulturním domě';;;pracujících okresní soutěž"Písně přátelství" /spolu s OV-SČSP/,

13. února 1982 v Okresn~domě pionýrd okresní kolo soutěžev recitaci jednotlivcd,6.března1982 v Zámecké restauraci okresní kolo přehlídkydětskýchtanečních kolektivd,3.dubna 1982 v Zámecké restauraci krajské kolo přehlídkydětských16.dubna 1982 v Kulturním doměpracujících okresní kolo soutěžetanečních kolektivd,ve společenském tanci a předtančení,ve dnech 13., 14. a 15.květnaV dubnu uspořádalo8.května 1982 v Kulturním domě pracujícich krajské kolo soutěževe společenském tanci a předtančení,divadelni přehlídku1982 v Malém divadle okresníamatérských soubord.KŘE%akáxk Okresní kulturní střediskoještě okresní soutěž výtvarnikO amatérů kolinského okresua v květnu pak v Agitačnim středisku na sídlišti jejichvjstavu. V dubnu pak ve spolupráci s Městským kulturním střediskemuspořádalo Okresní kulturní středisko okresní přehlídkuamatérských filmO. Dále pak organizovalo Okresníkulturní středisko řadu kursd, školeni a seminářd pro amatérskápracovníky v oblasti zájmové umělecké činnosti, jakonapříklad dne 6.února 1982 v ~turním domě pracujícíchtan~lSní Školení zaměřené na obrozenecké tance, ve dnech3.února, 4.března, 9.května a·23.května~v Kulturním domě·~pracujících školeni špičkových tanečních soubord pro celýStředočeský kraj, tento seminář pak opakovalo ještě vednech 31.srpna, 14. a 28.záři a 19. a 26. řijna 1982,·dále pořádalo kurs promítačd, školení pro členy sbord proobčanské záležitosti, semináře pro vedoucí amatérských divadelníchsoubord a jiné.

Dne 25.května19a2 bylo Okresní kulturní střediskopořadatelem Okresní konference k mimoškolské výchově avzdělávání, která se konala v Kulturním domě pracujícícha na níž hlavní referát přednesl místopředseda Okresníhonárodního výboru soudruh Miloslav Šíma.V okresním muzeu byly po celý rok otevřeny všechnystálé expozice v obou budovách, jak na náměstí Obráncdmíru, čp. a, tak v budově v Brandlově ulici čp. 35. V expozicinovodobých dějin prováděli pracovníci muzea přednáškyve vlastním přednáškovém sále, zřízeném ve Xie%1m druhémposchodí budovy na náměstí, kde se také scházeli dvakrátv roce kronikáři z celého kolínskéQo okresu. Letos bylypřednášky pracovníka muzea zaměřeny ke 40.výročí lidickétragedie.V červenci se uskutečnilo v kolínském muzeu zasedáníhistorika novodobých dějin z muzeí dělnického hnutí •. v říjnuzde byl uspořádán seminář 6střední dokumentační komisesvazu protifašistických bojovníka.Pracovníci muzea spolu se studenty kolínských středníchškol pečovali celý rok o starý židovský hřbitov a napodzim tam odpracovali řadu brigádnických hodin přiněkterýchúpravách hřbitova a údržbě, zejména vysekání přerostlýchstromd, které poškozují staré náhrobky a hroby.Ve výstavní síni kolínského muzea v budověna náměstíObráncd míru cp. a, v přízemí starobylého domu s podloubím,instalovalo muzeum v letošním roce tyto krátkodobé výstavy:

V lednu probíhala výstava grafických prací kolínského výtvarníkaJiříhoL 0 ngina, vedoucího propagačníhooddělení Městského kulturního střediskav Kolíně, a dřevěných šperka výtvarníka Khorela,30.ledna 1982 v 10 hod.dopoledne byla slavnostní vernizážíotevřenavýstava "kov" výtvarníka JaroslavaRezlera. Ukázala kolínskému publiku výtvarnépráce kovotepce a restaurátora, jimiž vyzdobilřadu.moderních budov~ ~vodní slovo předneslaředitelka muzea Dr.Alena Pospíšilová.27.února 1982 v 10 fodin dopoledne se konala vernizáž výstavyobrazd Nasti Zázvorkové, nazvaná "Květinyženám". Výstavu otevřel historik uměníDr.J.Hlaváčeka v kulturním pořadu vystoupilzasloužilý umělec Josef Bek, člen Ml~ttkýc-hdivadel pražských.17.března 1982 v 15 hodin odpoledne byla otevřena v kolínskémmuzeu neobvyklá výstava historickýchmotoeykld pod názvem "Kolín a první motocykly"Výstavu uspořádalomuzeum ve spolupráei s VeteranklubemSVazu pro spolupráci s armádouv Praze a v Kolíně. Tato výstava zaznamenala?.dubna 1982největšínávštěvu ze všech výstav, pořádaných1etos v kolínském muzeu.ve 14 hodin se konala slavnostní vernizáždvou výstav knih, k nimž se spojilo kolínskémuzeum se Středočeským nakladatelstvím a knihkupectvímv Praze. První výstava se nazývala

zápasu", druhá byla prodejní výstava"Literatura našich přátel, pestrý obraz společnéholiteratury pro pracovníky v zemědělství alesnictví, chovatele drobného zvířectva, zahrádkáře,chataře a chalupáře.28.dubna 1982 v 15,30 hod. se konala vernizáž výstavy obrazOVáclava Frolíka a fotografií Jiřího Hankehoz Kladna.20.května9.června1982 v 15 hodin byla vernizáž výstavy grafiky adřevořezO Jana Hejtmánka, věnovaná uctění památkyvyhlazení Lidic.1982 v 15 hodin byla zahájena kolektivní výstavaprací neprofesionálních výtvarnikd z Českých26.srpna 1982Budějovic.16.zářív 15 hodin se konala vernizáž výstavy grafikykolínského amatérského výtvarníka Minos~lavaStejskala a dřevěných plasti~ VladimiraJelínka.1982 v 15,30 hodin byla dvodním slovem historikauměniStátni galerie v Praze PhDr. MiloslavaVlka otevřena výstava čtyř výtvarníka. Keramikuvystavoval Václav Černý, knižní ilustraceLuděk Maňásek,a malované objekty Jiří Trnka.tapiserie Dagmar RenertováOd 13. do 31.října1982 se konala v muzeu výstava JiříhoSouhrady pod názvem "Tužkou a štětcem".4.listopadu 1982 ve 14,30 byla slavnostně zahájena výstava"Kolínsko bojující a vítězné", kterou na počest65.výročí Velké říjnové socialistické

evoluce uspořádalokolínské muzeum spoluse Střediskem státní památkové péče a ochranypřírody Středočeského kraje v Praze.25.listopadu 1982 v 15,30 hodin se konala vernizáž výstavyprací dvou kolínských neprofesionálních výtvarníka,keramiky Pavla Rajdla a knižníchilustrací Josefa ŠVarce.Od 17.prosince 1982 do 2.ledna 1983 se konala poslední letošnívýstava v kolínském muzeu, a to výstavafotografií fotoamatérd z Českýchbudějovic.Všech čtrnáctvýstav BBX shlédlo 11 947 návštěvníkd,což jest asi o čtyři tisíce více než vloni.V letošním roce vydalo kolínské muzeum dvě publikace.První publikací byl katalog "Muzeum vesnice Kouřim" , vydanýk desátému výročí trvání Muzea vesnice v Kouřimi nákladempětitisíc kusd, jehož text napsala Alena Pospíšilová aDalibor Hobl.Druhou publikací letošního roku pokračovalo muzeum vevydávání sborníkd "Práce muzea v Kolíně", jehož druhý dílvyšel letos v nákladu 1 500 kusd a vytiskly jej Obchodnítiskárny v Kolíně. Sborník je velmi obsáhlý, obsahuje tytočlánky:Zdeněk Jelínek - Zbyněk Sedláček: "MUDr.František Dvořák,lékař,archeolog a odbojář",Zbyněk Sedláček: "Osudy Dvořákovy archeologické sbírky",Jiří Hrala: "Kolo u Tvnce nad Labem. Črty z dějin osídlení",Miloš Dvořák - Ladislav Dvořák: "Historická topografieměsta Českého Brodu",

Oldřich Kašpar: "Z knihoven kolínských humanistd",Stanislav Petr: "Jiří Melantrich z Aventine a jeho tiskyv knihovnách kolínských měštanťl",Oldřich Kašpar: "Cerhenický rodák Jan Bohumír Dlabač ajeho zájem o Latinskou Ameriku",Zdeněk Bisinger: "Lipanská mohyla",Zdeněk Jelínek: "Ještěk historii partyzánského oddíluzvláštního určeni Zarevo",Zdeňka Jirešová: "Příspěvek k některým ekologickým aspektťlmširšího okolí horního a středního XRkH povodíŠembery",Zuzana Miškovská: "Nový přirťlstekv Okresním arch~vu v Kolíně",Oldřich Kašpar: "MěstoKolín v dějinách",Dalibor Hobl - Zdeněk Jelínek: "František Jan Vavák a bitvau Kolína",Václav Rdt: "Vzpomínka na Dr.Richarda Veselého",Zdeněk Bisinger: "K~linsko 1918- 1938",Josef Kobián: "Třikolínští odbojáři",Zbyněk Sedláček: "Z osvětové činnosti oddělení archeologieRMK v roce 1981",Dalibor Hobl: "Kronikáři na okrese K 0lin v období let1981 - 1982"'Josef Čepelák:"Rok 1981 v Muzeu vesnice Kquřim",Zdeněk Jelínek: "Spolupráce s mládeží v období let 1981-1982".Považuji tuto ediční činnost kolínského muzea za velmizáslužnou, vytvářející podklady a materiál~ pro budoucíhohistorika, který snad jednou napíše nové -dějinynašeho městaKolína.