NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Kladno, as
01.12.2012 • Views
Share Embed Flag

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Kladno, as

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Kladno, as

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Kladno, as

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
nemocnicekladno.cz

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

START NOW

<strong>NemocNičNí</strong> <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic Duben 2012<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram | <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong> | <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín | Klaudiánova <strong>nemocnice</strong> | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba<br />

Nový pomocník<br />

středočeských<br />

záchranářů<br />

„Kryštůfek“<br />

Str. 10–11<br />

Vkusně<br />

zrekonstruovaný<br />

a skvěle vybavený<br />

pavilon D3 v Příbrami<br />

Str. 07, 44–45<br />

Domov seniorů<br />

s lůžky následné péče<br />

moderního stylu<br />

v Kladně<br />

Str. 06, 19<br />

Mgr. Eva Bílková,<br />

staniční sestra nového ortopedicko-<br />

-traumatologického oddělení II <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong><br />

<strong>nemocnice</strong> Příbram<br />

str. 24–29 str. 30–35 str. 36–41<br />

str. 42–47 str. 12–17<br />

str. 18–23<br />

str. 10–11

02 03<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvodní rozhovor<br />

Rozhovor s ředitelkou <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:<br />

„KRAJsKÉ NemocNice<br />

Jsou důležitÉ pRo zAJištěNí<br />

KomplexNí pÉče“<br />

V krajských nemocnicích se otevírají nové či zrekonstruované pavilony, dochází i ke zlepšování<br />

přístrojového vybavení. O plánu modernizací pro nejbližší budoucnost i o jednáních se zdravotními<br />

pojišťovnami jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou.<br />

MUDr. Kateřina<br />

Pancová<br />

Jaká je aktuální situace ve středočeských<br />

krajských nemocnicích z hlediska probíhajících<br />

modernizací?<br />

Modernizace jsou financovány z investičních peněz,<br />

stavby jsou naplánované a realizují se podle jednotlivých<br />

generelů. V kladenské nemocnici jsme na<br />

začátku dubna otevřeli nový Domov seniorů s lůžky<br />

následné péče (pavilon M), kde již je umístěno oddělení<br />

rehabilitace a nyní se do něj n<strong>as</strong>těhovalo kompletní<br />

oddělení chirurgie, v jehož prostorách ve stávajícím<br />

monobloku probíhá rekonstrukce. V květnu<br />

se bude předávat do užívání blok C1 a přibližně ve<br />

stejném termínu bude zahájena rekonstrukce bloku<br />

B – rekonstrukce stávajícího monobloku tedy pokračuje<br />

ve velmi vysokém tempu. Samozřejmě pokračují<br />

práce nejen na Niederleho pavilonu, ale i na parku<br />

před ním. Zdá se, že by se měl realizovat termín předání<br />

v srpnu. Začínáme navíc tvořit projekt pro rekonstrukci<br />

oddělení patologie, které by se mělo po létě<br />

začít rekonstruovat, pokud Středočeský kraj tuto<br />

investici schválí. Vzhledem k důležitosti a rozsahu<br />

si oddělení rekonstrukci z<strong>as</strong>louží.<br />

Nedávno se otevřel zrekonstruovaný pavilon D3 v příbramské<br />

nemocnici, kde nyní pokračují práce na pavilonu<br />

D1. Připravují se projekty pro pavilony D2 a D4,<br />

kde by se mohly zahájit práce v první třetině roku<br />

2013. V kolínské nemocnici se v květnu otevře zrekonstruovaný<br />

pavilon N, v červnu pak nové parkoviště,<br />

v červenci nové miniinvazivní pracoviště a v září<br />

pavilon D. Ve stejném měsíci bude také zahájena výstavba<br />

pavilonu O, která bude financována plně z peněz<br />

EU. V Mladé Boleslavi se v září otevře pavilon B<br />

(interních oborů) a mělo by se pokračovat ve výstavbě<br />

parkoviště a Palackého pavilonu. Na podzim by<br />

měla být zahájena i rekonstrukce gynekologicko-porodnického<br />

pavilonu. V benešovské nemocnici dojde<br />

k rekonstrukci výtahů.<br />

Investiční akce tedy probíhají, a to i díky tomu,<br />

že jsme jedním z mála krajů, který dokáže čerpat<br />

významné finanční prostředky z fondů EU, na čemž<br />

má obrovskou zásluhu hejtman Středočeského kraje<br />

MUDr. David Rath, ale i ROP Střední Čechy. Prostředky<br />

využíváme k rekonstrukcím budov, nákupu přístrojové<br />

techniky apod., takže jde z našeho pohledu<br />

o velkou pomoc.<br />

Není bez zajímavosti, že slavnostně otevírané<br />

pavilony jsou prakticky okamžitě využívány.<br />

Myslím, že slouží ku cti středočeského hejtmana, že<br />

se slavnostně otevírají již plně, nebo alespoň čás-<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Obsah<br />

tečně funkční a využívané pavilony. Považuji to za<br />

velkou výhodu.<br />

Jak probíhají jednání se zdravotními<br />

pojišťovnami?<br />

Jednání se zdravotními pojišťovnami ohledně rámcových<br />

smluv a restrukturalizace od roku 2013 ještě<br />

nejsou ukončena. Bez větších problémů jsme se<br />

domluvili, že krajské <strong>nemocnice</strong> jsou páteřní a nemohou<br />

v nich probíhat velké restrukturalizace. Jedinou<br />

výjimku představuje jednání o „překlopení“ části<br />

lůžek akutní péče na lůžka následné péče v Nemocnici<br />

Kutná Hora, která spadá pod Kolín. Dobře víme,<br />

že LDN Vojkov slouží spíše pražským pacientům, a tak<br />

by část Kolínska mohla využívat lůžka následné péče,<br />

která by byla v Kutné Hoře.<br />

Jaké jsou přesné důvody proti rušení akutních<br />

lůžek v krajských nemocnicích?<br />

Kolem každé z nich je prstenec malých nemocnic,<br />

které neposkytují celý rámec péče. V kraji je také velký<br />

počet soukromých lékařů a ambulancí, které bohužel<br />

fungují pouze jako ambulantní provozy. Pacienti<br />

nevhodní pro jednodenní ambulantní službu nebo<br />

pacienti s komplikacemi jsou tak č<strong>as</strong>to přijímáni do<br />

krajských nemocnic. Pojišťovny to dobře vědí. Vzhledem<br />

k tomu, že pro své pacienty potřebují zajistit<br />

komplexní zdravotní péči, nenaléhají na restrukturalizaci<br />

lůžek v krajských nemocnicích.<br />

Co v souč<strong>as</strong>nosti krajské <strong>nemocnice</strong> nejvíce trápí?<br />

Rozhodně úhrady za zdravotní péči. V tomto směru se<br />

nic nezměnilo, pouze poněkud utichla hal<strong>as</strong>ná vyhlášení<br />

ze strany ministerstva o tom, že <strong>nemocnice</strong> mají<br />

peněz dostatek. Poněkud nám také komplikuje situaci<br />

postoj některých malých, zaměstnaneckých pojišťoven,<br />

které tvrdí, že jejich zdravotně-pojistné plány<br />

stojí nad úhradovou vyhláškou ministerstva, protože<br />

byly schváleny Parlamentem ČR, zatímco úhradovou<br />

vyhlášku vydalo „pouze“ ministerstvo. Jde například<br />

o VoZP ČR, ZP MV ČR či OZP, které chtějí každý měsíc<br />

platit striktně pouze 1/12 roku 2010 a neuznávají<br />

„hegerovné“ ani „juráskovné“. Jestli se jejich postoj<br />

nezmění, nebudeme s nimi moci uzavřít úhradový dodatek,<br />

jejich pacientům budeme poskytovat péči do doby<br />

vyčerpání finančního limitu a poté je přestaneme přijímat<br />

k elektivní péči. Nemůžeme totiž ošetřovat pacienty,<br />

jejichž pojišťovna za ně nechce platit. Samozřejmě se<br />

to netýká akutní, život zachraňující péče.<br />

MUDr. Kateřina Pancová<br />

ředitelka <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>, a. s.<br />

Rozhovor s ředitelkou<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>, a. s.,<br />

MUDr. Kateřinou Pancovou 02<br />

Odbor zdravotnictví 04<br />

Slovníček zkratek a pojmů 05<br />

Domov seniorů světové kvality i s lůžky<br />

následné péče otevřen v Kladně 06<br />

V příbramské nemocnici je další pavilon<br />

vysoké evropské úrovně 07<br />

Unikátní sociální služba<br />

v Novém Strašecí 08<br />

Středočeské sanitky vozí „Kryštůfka<br />

záchranáře“ 10<br />

Klaudiánova <strong>nemocnice</strong> Mladá Boleslav 12<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong> 18<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín 24<br />

Nemocnice Kutná Hora 30<br />

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 36<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram 42<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Měsíčník<br />

Vydává: <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>, a. s.<br />

Vančurova 1548, <strong>Kladno</strong> 1, PSČ: 272 01<br />

IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537<br />

Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon,<br />

Jan Kolbaba, Monika Boušková, Zdeněk Heřmánek,<br />

Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová,<br />

Tereza Janečková, Tomáš Tulinger<br />

Kontakt: nemocnicni<strong>listy</strong>@gmail.com<br />

Registrace: MK ČR E 19733<br />

Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů<br />

nemocnic.<br />

Neprodejné

Foto: © Froxx / Dreamstime.com<br />

04<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Odbor zdravotnictví<br />

PRáva PacieNtů<br />

V souvislosti s nabytím účinnosti nového právního předpisu o zdravotních službách k 1. dubnu<br />

2012 bychom vám rádi připomněli práva všech pacientů, která jsou do této úpravy zahrnuta.<br />

Mezi ta základní patří fakt, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným<br />

souhl<strong>as</strong>em a že tyto služby musí být na náležité odborné úrovni. Při poskytování zdravotních služeb<br />

má pacient právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování<br />

zdravotních služeb s ohledem na jejich charakter. Může si sám zvolit poskytovatele či zdravotnické zařízení<br />

s oprávněním požadované zdravotní služby poskytnout, a to za podmínky, že odpovídají zdravotním<br />

potřebám pacienta. I v takovém případě má však pacient možnost – pokud nejde o poskytování neodkladné<br />

péče – vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než<br />

který mu zdravotní služby již poskytuje. Pacient si může předem vyžádat informace o ceně poskytovaných<br />

zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu<br />

jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, a má také právo znát jména a příjmení zdravotnických<br />

pracovníků, jiných odborných pracovníků přímo zúč<strong>as</strong>tněných na poskytování zdravotních služeb a osob<br />

připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání (jejichž přítomnost ovšem může odmítnout).<br />

Příkladem takových osob jsou např. studenti medicíny.<br />

POSUDKOvá Péče<br />

Jedním z nových právních<br />

předpisů, které přinášejí změny<br />

v obl<strong>as</strong>ti zdravotnictví, je zákon<br />

č. 373/2011 Sb., o specifických<br />

zdravotních službách, jehož součástí<br />

je úprava posudkové péče při<br />

posuzování zdravotní způsobilosti<br />

a zdravotního stavu, včetně náleži-<br />

tostí lékařského posudku. Lékařský<br />

posudek musí být vydán nejdéle<br />

do deseti pracovních dnů ode<br />

dne obdržení žádosti s tím, že tato<br />

lhůta počíná běžet od obdržení posledního<br />

podkladu potřebného pro<br />

posouzení zdravotní způsobilosti<br />

nebo zdravotního stavu. Tato žá-<br />

dost je pak součástí zdravotnické<br />

dokumentace vedené o posuzované<br />

osobě.<br />

Podstatným výstupem lékařského<br />

posudku je závěr, ze kterého<br />

musí být zřejmé, zda je posuzovaná<br />

osoba zdravotně způsobilá,<br />

nezpůsobilá, zdravotně způ-<br />

Foto: sxc.hu<br />

05<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Odbor zdravotnictví<br />

sobilá s podmínkou, nebo pozbyla<br />

dlouhodobě zdravotní způsobilost.<br />

Nezbytné je také poučení o možnosti<br />

podat návrh na přezkoumání<br />

posudku poskytovateli, který posudek<br />

vydal. V poučení by měla být<br />

uvedena i lhůta, ve které je možné<br />

tento návrh podat, společně se<br />

stanovením dne, od kterého se lhůta<br />

počítá, a informací, zda má nebo<br />

nemá odkladný účinek.<br />

Právní účinky lékařského posudku<br />

se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti,<br />

dlouhodobém pozbytí zdravotní<br />

způsobilosti posuzované osoby<br />

nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou<br />

n<strong>as</strong>távají dnem jeho prokazatelného<br />

předání a návrh na jeho<br />

přezkoumání nemá odkladný účinek.<br />

V případě, že závěrem lékařského<br />

posudku je zdravotní způsobilost<br />

posuzované osoby, n<strong>as</strong>távají právní<br />

účinky nejdříve dnem uplynutí lhůty<br />

pro podání návrhu na jeho přezkoumání.<br />

V tomto případě návrh na přezkoumání<br />

odkladný účinek má.<br />

Jak se tedy může pacient bránit, pokud<br />

nabyl dojmu, že je vydaný lékařský<br />

posudek nesprávný? Lze tak učinit<br />

podáním návrhu na přezkoumání posudku<br />

poskytovateli, který posudek<br />

vydal, a to do deseti pracovních dnů<br />

ode dne jeho prokazatelného předání.<br />

Pakliže poskytovatel návrhu na přezkoumání<br />

v plném rozsahu vyhoví, napadený<br />

lékařský posudek se bezodkladně<br />

zruší a na základě zjištěných<br />

skutečností vydá lékař posudek<br />

nový. Doklad o zrušení původního<br />

posudku poté založí do zdravotnické<br />

dokumentace.<br />

Pokud poskytovatel zdravotní péče<br />

návrhu na přezkoumání v plném rozsahu<br />

nevyhoví, postoupí do deseti<br />

pracovních dnů ode dne jeho doručení<br />

spis s návrhem na přezkoumání<br />

příslušnému správnímu orgánu.<br />

Ten lékařský posudek buď potvrdí,<br />

nebo umožní provedení nového posouzení<br />

zdravotní způsobilosti dotčené<br />

osoby. K tomu však dojde<br />

pouze tehdy, kdy je zřejmé, že nové<br />

posouzení pravděpodobně povede<br />

k jinému závěru, než jaký je uveden<br />

v dosavadním lékařském posudku.<br />

V případech, kdy se jedná o posuzování<br />

zdravotního stavu ve věcech<br />

doč<strong>as</strong>né pracovní neschopnosti, činí<br />

lhůta k podání návrhu na přezkoumání<br />

tři pracovní dny a lhůta pro<br />

postoupení správnímu orgánu pět<br />

pracovních dnů. Je také třeba brát<br />

v úvahu skutečnost, že návrh na přezkoumání<br />

nemá odkladný účinek.<br />

SlOvNíčeK<br />

zKRateK a POjMů<br />

Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme<br />

tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny<br />

zkratek a cizích výrazů použitých v textech<br />

daného čísla.<br />

Angiografie rentgenologické vyšetření cév pomocí vstřikované<br />

kontr<strong>as</strong>tní látky<br />

Angiolinka typ rentgenového přístroje<br />

Anesteziologie lékařský obor zabývající se anestezií, narkózou<br />

pacientů při chirurgických výkonech<br />

Bronchitida zánět průdušek – akutní bronchitida vzniká<br />

v důsledku virové či bakteriální infekce<br />

celiakie nesnášenlivost lepku<br />

ct Computer Tomography (česky „počítačová tomografie“)<br />

– radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového<br />

záření umožňuje zobrazení vnitřností těl živočichů, především<br />

člověka<br />

dRG Diagnosis Related Groups – diagnosticky spřízněné skupiny<br />

diagnóz<br />

elektivní výběrový – elektivní výkon je plánovaný, umožňující<br />

adekvátní přípravu pacienta<br />

ergoterapie metoda léčby a rehabilitace nemocných pomocí<br />

vykonávání přiměřené práce, která umožňuje zlepšit jejich<br />

fyzický i psychický stav a poskytuje i sociální uplatnění<br />

Hypertenze vysoký krevní tlak<br />

Hystorektomie chirurgické odstranění dělohy<br />

izs integrovaný záchranný systém<br />

Konkrement pevný útvar, který vzniká ve tkáňovém vývodu<br />

ldN léčebna dlouhodobě nemocných<br />

lymfoterapie hmatová technika ovlivňující lymfatický systém –<br />

podobá se m<strong>as</strong>áži a respektuje a využívá směr toku lymfy v těle<br />

mamograf diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci<br />

nádorových onemocnění ženského prsu<br />

moJip multioborová jednotka intenzivní péče (v kutnohorské<br />

nemocnici)<br />

myomektomie chirurgické odstranění enukleace myomu<br />

Nozokomiální nemocniční<br />

Nozokomiální nákaza nákaza vzniklá při pobytu v nemocnici<br />

nebo v příčinné souvislosti s ním<br />

oRl Otorhinolaryngologie (či otorinolaryngologie) – chirurgický<br />

lékařský obor, který se specializuje na diagnózu a léčbu chorob<br />

ušních, nosních a krčních<br />

perinatologie lékařský obor zabývající se péčí o těhotnou ženu,<br />

plod a novorozence v období od viability plodu až do č<strong>as</strong>ného<br />

a pozdního neonatálního období, tedy 28 dní po narození dítěte<br />

RtG vyšetření rentgenové vyšetření<br />

saturovat sytit, uspokojovat<br />

screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem<br />

vyhledávání chorob v jejich č<strong>as</strong>ných stádiích<br />

sialoendoskopie miniinvazivní endoskopická metoda s diagnostickým<br />

a terapeutickým využitím<br />

stomik zdravotně postižený, který má doč<strong>as</strong>ně nebo trvale<br />

vyvedený dutý orgán na povrch těla<br />

trimestr jedna třetina těhotenství<br />

tumor jakékoli lokalizované zatvrdnutí nebo otok tkáně (zduření)<br />

Vozp čR Vojenská zdravotní pojišťovna ČR<br />

zp mV čR Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

06<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

investice<br />

domoV seNioRů sVětoVÉ<br />

KVAlity i s lůžKy NásledNÉ<br />

pÉče oteVřeN V KlAdNě<br />

V areálu kladenské <strong>nemocnice</strong> byl začátkem dubna za přítomnosti středočeského hejtmana<br />

MUDr. Davida Ratha a ředitelky kladenské <strong>nemocnice</strong> MUDr. Kateřiny Pancové slavnostně otevřen<br />

moderní pavilon M – Domov seniorů s lůžky následné péče.<br />

Generální ředitel<br />

Metrostavu, a. s.,<br />

Ing. Pavel Pilát,<br />

generální ředitel<br />

ESB, a. s., Ing. Zdeněk<br />

Osner, CSc., ředitelka<br />

kladenské <strong>nemocnice</strong><br />

MUDr. Kateřina Pancová,<br />

středočeský hejtman<br />

MUDr. David Rath,<br />

primářka rehabilitačního<br />

oddělení MUDr. Marta<br />

Melicherčíková, primář<br />

chirurgického oddělení<br />

MUDr. Ronald Pospíšil<br />

a jednatel ateliéru DOMY,<br />

s. r. o., Ing. arch. Jan<br />

Topinka (zleva doprava)<br />

při slavnostním otevření<br />

Domova seniorů<br />

Stavba svým obsahem a umístěním odpovídá<br />

koncepci rozvoje <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong> a je integrovanou<br />

součástí skupiny investičních akcí projektového<br />

programu „Generel <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>“. Domov<br />

Realizace stavby včetně vybavení zdravotnickými<br />

technologiemi vyšla bezmála na 183 milionů korun.<br />

seniorů s lůžky následné péče je novostavba o třech<br />

nadzemních a jednom podzemním podlaží, spojená<br />

v úrovni 1. podzemního podlaží se stávajícím objektem<br />

monobloku suterénní chodbou.<br />

Objekt svým vybavením zdravotnickou technologií<br />

a svojí náplní bude sloužit výhradně pro zdravotnické<br />

účely.<br />

V souvislosti s probíhající investiční výstavbou v areálu<br />

v rámci projektu „Generel<br />

<strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>“ budou<br />

nově vytvořené lůžkové kapacity<br />

v prvním a druhém patře<br />

objektu prozatím doč<strong>as</strong>ně využívány lůžkovým oddělením<br />

chirurgie. Ke svému plánovanému účelu využití<br />

se objekt plně vrátí po dokončení rekonstrukce<br />

monobloku.<br />

07<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

investice<br />

V příBRAmsKÉ NemocNici<br />

Je dAlší pAViloN VysoKÉ<br />

eVRopsKÉ úRoVNě<br />

Středočeský hejtman MUDr. David Rath za úč<strong>as</strong>ti ředitele příbramské <strong>nemocnice</strong> MUDr. Stanislava<br />

Holobrady a celé řady hostů ve čtvrtek 29. března 2012 slavnostně otevřel nově zrekonstruovaný<br />

pavilon křídla D3 v <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> nemocnici Příbram.<br />

Rekonstrukce završila druhou etapu modernizace<br />

a dostavby, jejíž součástí bylo vybudování<br />

inženýrských sítí, obslužných komunikací, zpevněných<br />

ploch, okolních terénních modelací a sadových<br />

úprav. Součástí této etapy je i vybavení nového pavilonu<br />

zdravotnickou technologií. To je řešeno v souladu<br />

s příslušnými směrnicemi, vyhláškami a normami,<br />

vztahujícími se na výstavbu a vybavení zdravotnických<br />

zařízení. Původní technologické a přístrojové<br />

vybavení je z<strong>as</strong>taralé. Předpokládaná výše dotace<br />

je 46 332 366 Kč, z nichž je většina částky investice<br />

z Regionálního operačního programu Střední Čechy.<br />

Zrekonstruovaný<br />

pavilon otevřeli<br />

středočeský<br />

hejtman<br />

MUDr. David Rath<br />

a ředitel <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong><br />

<strong>nemocnice</strong> Příbram<br />

MUDr. Stanislav<br />

Holobrada (druhý<br />

zprava).

08<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Sociální problematika<br />

uNiKátNí sociálNí služBA<br />

V NoVÉm stRAšecí<br />

V pátek 20. dubna bylo za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha,<br />

senátora Parlamentu ČR a náměstka hejtmana Středočeského kraje pro obl<strong>as</strong>t regionálního rozvoje<br />

a evropské integrace PhDr. Marcela Chládka, MBA, a radní Středočeského kraje pro sociální obl<strong>as</strong>t<br />

Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové v Novém Strašecí slavnostně otevřeno Alzheimercentrum Pohoda.<br />

Slavnostní otevření<br />

Alzheimercentra<br />

Pohoda proběhlo za<br />

úč<strong>as</strong>ti jeho ředitelky<br />

PhDr. Miluše Jůnové,<br />

středočeského<br />

hejtmana<br />

MUDr. Davida<br />

Ratha, starosty<br />

Nového Strašecí<br />

Mgr. Karla Filipa,<br />

náměstka hejtmana<br />

Středočeského<br />

kraje PhDr. Marcela<br />

Chládka, MBA,<br />

a středočeské<br />

radní Mgr. Zuzany<br />

Jentschke Stöcklové<br />

(zleva doprava).<br />

Alzheimercentrum Pohoda je druhou sociální<br />

službou, kterou poskytuje Domov seniorů Nové Strašecí,<br />

jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Cílovou<br />

skupinu této v kraji ojedinělé, specializované sociální<br />

služby, tvoří lidé se střední a těžkou formou Alz-<br />

Původně zamýšlená kapacita centra byla<br />

zvýšena z 20 na 26 osob.<br />

heimerovy nemoci a jiných typů demencí s dobrými<br />

pohybovými schopnostmi. Tedy ti, kteří jsou ohroženi<br />

na zdraví nebo životě, neuvědomovaným odchodem<br />

z domácího prostředí nebo otevřených zařízení<br />

poskytujících zdravotní nebo sociální péči.<br />

Podle 10. decenální revize mezinárodní kl<strong>as</strong>ifikace<br />

je „demence“ (F 00–F 03) definována jako syndrom<br />

způsobený chorobou mozku, obvykle chronické nebo<br />

progresivní povahy, kde dochází k porušení mnoha<br />

vyšších nervových kortikálních funkcí, k nimž patří<br />

paměť, myšlení, orientace,<br />

chápání, počítání, schopnost<br />

učení, jazyk a úsudek. Vědomí<br />

není z<strong>as</strong>třeno. Obvykle je přidruženo<br />

porušené chápání a příležitostně mu předchází<br />

i zhoršení emoční kontroly, sociálního chování<br />

nebo motivace. Tento syndrom se vyskytuje u Alzheimerovy<br />

nemoci, cerebrov<strong>as</strong>kulárního onemocnění<br />

a u jiných stavů, které primárně postihují mozek.<br />

Text: PhDr. Miluše Jůnová, ředitelka Domova seniorů Nové Strašecí a Alzheimercentra Pohoda<br />

09<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Sociální problematika<br />

Základní kámen Alzheimercentra Pohoda byl položen<br />

hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem<br />

a náměstkem hejtmana PhDr. Marcelem Chládkem,<br />

MBA, 31. března 2011 ve velké, nevyužité zahradě<br />

domova seniorů. Kolaudace stavby proběhla<br />

25. listopadu 2011. Registrace sociální služby je<br />

platná od 1. ledna 2012 a první<br />

uživatelé byli přijati hned následujícího<br />

dne.<br />

Kapacita byla původně stanovena<br />

pro 20 osob, po zjištění nulové státní dotace<br />

na rok 2012 od ministerstva práce a sociálních věcí<br />

byla navýšena na 26 osob. Domov je přízemní a disponuje<br />

šesti třílůžkovými a čtyřmi dvoulůžkovými<br />

pokoji se sociálním zařízením. Všemu dominuje společenská<br />

místnost v retro stylu 60. let, ter<strong>as</strong>a se vstupem<br />

do zahrady, pro kterou je připraven projekt na<br />

vybudování parku s nekončícími chodníčky, zahrádkou<br />

pro pěstování ovoce a zeleniny, případně přítomnost<br />

psího společníka. Personální zajištění odpovídá<br />

kritériím standardů kvality sociálních služeb.<br />

V domově je zajištěna péče praktického lékaře, psychiatra,<br />

speciálního pedagoga, ergoterapeuta, aktivizačních<br />

pracovníků, sociálního pedagoga, všeobecné<br />

sestry, sociálního pracovníka a pečovatelů.<br />

K ulehčení průběhu jednotlivých fází adaptačního<br />

procesu a dalšího průběhu života klientů jsou v tomto<br />

Alzheimercentrum Pohoda představuje ojedinělou,<br />

vysoce specializovanou sociální službu.<br />

procesu aplikovány specifické speciálně pedagogické,<br />

ošetřovatelské i výchovné techniky a metody, které jsou<br />

součástí komplexní rehabilitační terapie. Plánovaně<br />

probíhá ergoterapie a aktivizace uživatelů. Nabídka je<br />

velmi široká. V souč<strong>as</strong>né době domov eviduje 30 akutních<br />

žádostí o umístění.<br />

Domov seniorů Nové Strašecí<br />

a alzheimercentrum Pohoda<br />

PKřivoklátská 417, 271 01 Nové Strašecí, www.domov-senioru.cz<br />

Vybavení<br />

Alzheimercentra<br />

Pohoda i jeho<br />

personální zajištění<br />

splňuje kritéria<br />

standardů kvality<br />

sociální péče.

10<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

záchranná služba<br />

středočesKÉ sANitKy Vozí<br />

„KRyštůfKA zácHRANáře“<br />

Novým členem posádek Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje se stal „Kryštůfek<br />

záchranář“ – plyšový panáček, jehož záchranáři budou moci dávat dětem během zásahu<br />

a transportu do <strong>nemocnice</strong>. Kryštůfek má malé děti v těžkých chvílích úrazu nebo nemoci rozptýlit,<br />

potěšit a zklidnit. Ve středu 18. dubna v 10 hodin proběhlo slavnostní předání 300 kusů této<br />

hračky Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje.<br />

Využití „Kryštůfka<br />

záchranáře“ bude<br />

patrně nejč<strong>as</strong>tější<br />

při transportu velmi<br />

malých dětí bez<br />

doprovodu rodičů.<br />

Na protější<br />

straně: Hračka má<br />

také vzdělávací<br />

význam – na<br />

Kryštůfkově čepičce<br />

je vyobrazeno<br />

národní tísňové<br />

číslo zdravotnické<br />

záchranné služby<br />

155.<br />

„Kryštůfek záchranář dětem“ je společný<br />

projekt Asociace zdravotnických záchranných služeb<br />

ČR a společnosti Kapitol. K projektu „Kryštůfek<br />

záchranář dětem“ se přidala Zdravotnická záchranná<br />

První pomoc u dospělého a dítěte se v mnoha ohledech<br />

liší – dítě zkrátka není malý dospělý.<br />

služba Středočeského kraje, stejně jako mnoho dalších<br />

záchranných služeb v České republice, kde se<br />

již „Kryštůfek“ setkal s pozitivními reakcemi – jed-<br />

kraje<br />

Středočeského služby záchranné střediska<br />

nak u malých pacientů, ale také u rodičů zachraňo-<br />

Územního<br />

vaných dětí.<br />

mluvčí<br />

Z rukou zástupce společnosti Kapitol Bc. Roberta<br />

Vláška dar symbolicky převzal osobně ředitel středo-<br />

tisková<br />

české záchranné služby MUDr.<br />

DiS.,<br />

Martin Houdek.<br />

„Právě pro děti bývá kontakt se<br />

Janečková,<br />

záchranáři, ošetřování a transport<br />

sanitním vozem mnohdy velmi stresující zále-<br />

Tereza<br />

žitostí. Tato myšlenka zmírnění stresu a strachu je<br />

BcA.<br />

skvělá a účinná, a proto jsme se rozhodli k projektu Text:<br />

11<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

záchranná služba<br />

připojit. Postavička Kryštůfka může také výrazně<br />

usnadnit komunikaci záchranářů s dětským pacientem.<br />

Záchranáři ji pak zejména využijí při transportech<br />

těch nejmenších bez doprovodu rodičů,“ řekl<br />

k projektu MUDr. Martin Houdek. „Kryštůfek záchranář“<br />

dostal své jméno podle svatého Kryštofa, který<br />

je ochráncem cestujících, řidičů, poutníků a je považován<br />

také za ochránce dětí. Svatý Kryštof je také patronem<br />

leteckých záchranářů a souč<strong>as</strong>ně je volacím<br />

znakem vrtulníků letecké záchranné služby.<br />

Vzhled postavičky byl pečlivě zvažován. Vyjadřovali<br />

se k němu nejen odborníci, ale také děti v mladším<br />

školním a předškolním věku. Podoba dětského<br />

záchranáře, kterou Kryštůfek má, pomáhá snížit pocit<br />

bezmoci, který vyplývá z role pacienta, a nabízí identifikaci<br />

s rolí záchranáře. Hračka je vyrobena z hypo-<br />

-alergenního materiálu, a je proto vhodná i pro alergiky<br />

a <strong>as</strong>tmatiky. „Hračky budou rozvezeny po všech<br />

stanovištích středočeské záchranné služby a dáme<br />

je do každého sanitního vozu. V případě, že budou<br />

rozdány, máme v plánu objednat další,“ doplnil<br />

MUDr. Martin Houdek.<br />

Podobné projekty mají záchranáři i v jiných zemích,<br />

jako například v Německu, Rakousku a USA.<br />

Dětští pacienti záchranné služby<br />

V loňském roce záchranáři ve Středočeském kraji<br />

ošetřili 87 161 pacientů a v 9 179 případech se jednalo<br />

o děti. Středočeská záchranná služba má přibližně<br />

4% meziroční nárůst výjezdů a tomu odpovídá<br />

i nárůst dětských pacientů. Dětský pacient potřebuje<br />

v mnoha případech speciální péči a při ošetřování<br />

i poskytování první pomoci je třeba si uvědomit, že se<br />

nejedná o malého dospělého. První pomoc u dospělého<br />

a dítěte se v mnoha ohledech liší. Záchranáři vozí<br />

v sanitních vozech speciální vybavení určené přímo<br />

pro děti – jde například o dětské krční límce, dlahy,<br />

intubační sety, malé jehly a kanyly.<br />

I přístup k dětem při zásahu mají záchranáři jiný<br />

než k dospělým. V případě malých dětí se komunikace<br />

navazuje jinak a mnohdy obtížněji. Někdy pláči<br />

zabrání jen nevšední jízda sanitním vozem, jindy<br />

nafouknutá záchranářská rukavice nebo speciálně<br />

k tomu učená hračka v sanitních vozech.<br />

Velká část úrazů malých dětí se děje mimo hřiště,<br />

parky a auta také v kuchyni. Jeden z nejzávažnějších<br />

a nejč<strong>as</strong>tějších úrazů dětí bývá popálení nebo opaření.<br />

Téměř každý týden z<strong>as</strong>ahují záchranáři u dítěte,<br />

které na sebe při nepozornosti rodičů zvrhne horkou<br />

kávu, čaj, polévku nebo vroucí vodu. Nebezpečné<br />

jsou také ubrusy. Ten na sebe dítě strhne a s ním<br />

také horký nápoj. U takovýchto případů nezřídka<br />

z<strong>as</strong>ahuje letecká záchranná služba a dítě<br />

bývá ve vážném stavu transportováno na<br />

popáleninové oddělení. Mnohdy mívá takové<br />

zranění i doživotní následky. Děti<br />

snášejí popálení mnohem hůře než<br />

dospělí a je u nich větší riziko popáleninového<br />

šoku. U dětí hodnotíme<br />

menší rozsah popálenin jako<br />

závažnější ve srovnání s dospělými.<br />

Jako vážné popáleniny hodnotíme<br />

už 5 % popáleného<br />

povrchu těla u dětí do<br />

dvou let a 10 %<br />

u starších dětí.<br />

V loňském roce<br />

ošetřili záchranáři<br />

195 popálených nebo<br />

opařených dětí.

Úvod<br />

12<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Rozhovor Informace ze středočeských s ředitelem krajských nemocnic Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong> Mladá boleslav:<br />

Úvod<br />

kdo šetří, má za tři?<br />

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong> Mladá Boleslav:<br />

to v nemocnici neplatí“<br />

„NemocNice se má čím pyšNit“<br />

V těchto dnech jsou tomu dva roky, kdy doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., poprvé usedl do<br />

Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova<br />

ředitelského křesla Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong>. Na novou práci se tehdy těšil a velmi chválil zejména<br />

<strong>nemocnice</strong>. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou<br />

pověst <strong>nemocnice</strong> a samozřejmě všechny, kdo v ní pracují. Co si myslí nyní, když ředitelské<br />

je ovšem křeslo stavba opouští? nového pavilonu interny.<br />

Snažíme věcí nakupujeme se dbát na přístup s desetiprocentní k pacientovi ve daní, všech postupně se<br />

možných ohledech, ovšem někdy je to těžké. Naše<br />

nám má zvyšovat až na 19,5 %. V naší nemocnici tak<br />

lékaře i sestry kontrolujeme, rádi bychom je motivo-<br />

mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset<br />

vali v mezích možností i finančně, ale jsme jen lidé<br />

a každý<br />

zaplatit<br />

může<br />

oproti<br />

mít špatný<br />

souč<strong>as</strong>nosti<br />

den. Někdy<br />

navíc.<br />

je velmi<br />

To je<br />

těžké<br />

prostě polibek<br />

odhadnout, smrti. A jaký nikdo přístup to na v případě vládní konkrétního úrovni neřeší. paciStát<br />

snad<br />

enta chystá zvolit, zejména určitou v finanční okamžiku, injekci kdy příliš pro nekomu- fakultní nemocnikuje.nice.<br />

Je Ale například co ty ostatní? velmi složité Co snažit naši pacienti? se vysvětlit<br />

něco někomu, kdo se neptá a nedá příliš najevo, zda<br />

podávaným informacím rozumí. Vyznávám názor, že<br />

Bude ještě kde šetřit?<br />

komunikace je vždy věcí dvou lidí, pokud se pacient<br />

Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na<br />

ptá, vysvětlení se mu vždy dostane. Stížností v tomto<br />

ohledu krev, řešíme šetříme, opravdu kde jen se velmi dá, a málo. jen díky n<strong>as</strong>azení všech<br />

zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se<br />

Velký, úspory nepříliš nijak pozitivní razantněji ohl<strong>as</strong> nedotkly. má zavedení To změn je ovšem dlou-<br />

Staví Změnil se se v podstatě po dvou letech jen půl nějak roku, váš pohled? ale už ve zdravotní hodobě péči neudržitelný o děti. stav. Takže na jedné straně<br />

začíná<br />

Jak<br />

být<br />

v čem.<br />

reálně<br />

Například<br />

vidět,<br />

na<br />

jak<br />

zdravotní<br />

bude nový<br />

péči, kterou<br />

pavilon<br />

zde Od dubna<br />

jsme nuceni<br />

musíme<br />

do<br />

vyžadovat<br />

úspor,<br />

souhl<strong>as</strong><br />

doslova<br />

s<br />

smlouváme<br />

poskytnutím<br />

o každou<br />

poskytujeme, jsem stále pyšnější. Nejen proto, že lékaři akutní péče od obou rodičů. V případě neodkladné<br />

vypadat. Jaký je to pocit?<br />

korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován<br />

i sestry se stále sami vzdělávají, hlídají si nové trendy péče tento souhl<strong>as</strong> podle zákona mít nemusíme,<br />

Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou<br />

ve svých oborech a zavádějí je i u nás, ale zejména k jiným úkonům ano. Někdy to bývá poměrně složité.<br />

podaří proto, do podzimu že si cením příštího obětavosti, roku s stavbu níž tu dokončit, mnohdy prapaviSamozřejmě stranu se rodiče nikdy na tuto nedočkáme situaci připravujeme, toho, že stačí někdo řekne:<br />

lon vybavit cují. Netrpíme a spustit žádným v něm nadbytkem provoz. Takže personálu, se začínáme nepra- nám už plná dost, moc víc podepsaná to nejde. druhým Je to rodičem, spíš tak, nevyža- že čím víc šet-<br />

připravovat cuje u nás na ani přesun o člověka interních víc, než je třeba, oborů, a proto plánujeme, velmi dujemeříme, přítomnost čím víc se obou. omezujeme, Jde o administrativní tím víc se zdr- zvyšuje tlak<br />

kde záleží přesně na tom, co bude, aby naši připravujeme lidé byli schopni harmonogram<br />

spolupracovat žení na péče, to, pro ať šetříme některé rodiče ještě vzniká víc. Ministerstvo problém s tím, zdravotnictví<br />

že<br />

a v případě potřeby nabídnout pomocnou ruku kolegům. nemohou druhého rodiče sehnat a o souhl<strong>as</strong> požádat.<br />

stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kulti-<br />

Pokud souhl<strong>as</strong> nemají, nezbývá nám, než se obrátit na<br />

lancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání:<br />

Když se ohlédnete zpět, co se vám po těch dvou opatrovnický soud… A my musíme místo léčení čekat.<br />

oddělení.<br />

letech promítne<br />

Takže když<br />

v hlavě?<br />

se přes plot staveniště podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic<br />

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.<br />

vám Hlavně na rostoucí vše kolem budovu, stavby určitě nového se mi pavilonu na příští interny, měsíce i ambulantních ředitel Klaudiánovy zařízení <strong>nemocnice</strong> budou tedy Mladá klesat Boleslav platby od<br />

myslí který v tomto na podzim ohledu snad lépe, otevřeme, než když složitá jsme jednání plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně<br />

jen na s pojišťovnami, papíře. Samozřejmě převalování – stále každé se koruny najdou a neu- i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy.<br />

tici,stálé ale těch hledání je naštěstí úspor kvůli stále vládním méně. nařízením a škrtům…<br />

Je toho hodně. Podařilo se nám stát se výu-<br />

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.<br />

ředitel Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong> Mladá Boleslav<br />

kovým pracovištěm lékařské fakulty, více dbáme na<br />

Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly<br />

prevenci, zlepšili jsme prostředí, v němž se pacienti<br />

a těšíte na některých se, co bude. pracovištích pohybují…<br />

Téměř všichni si samozřejmě vybrali své z<strong>as</strong>loužené<br />

dovolené, Od dubna ale musíme platí ve zdravotnictví být připraveni, některá že to horší nová je<br />

teprve pravidla, před větší námi. důraz Optimismem je kladen například myslím na nikdo, přístup kdo<br />

se pohybuje<br />

lékařů k pacientům,<br />

ve zdravotnictví,<br />

na informovanost<br />

zrovna nepřetéká.<br />

pacienta.<br />

Já<br />

například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hla-<br />

13<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

aktuality<br />

ÚSPěšNá<br />

gyNeKOlOgicKá<br />

KONfeReNce<br />

Několik desítek lékařů, sester<br />

a <strong>as</strong>istentek pracujících v gynekologii<br />

a porodnictví se na konci<br />

března sešlo v Mladé Boleslavi na<br />

porodnické konferenci. Pořádalo ji<br />

gynekologicko-porodnické oddělení<br />

ve spolupráci s Klaudiánovou<br />

nemocnicí a Českou <strong>as</strong>ociací sester<br />

– region Mladá Boleslav. Úč<strong>as</strong>tníci<br />

diskutovali o tom, jak ženám<br />

těhotenství a příchod potomků na<br />

svět co nejvíce ulehčit. Velká část<br />

semináře byla věnována i možným<br />

problémům po porodu, například<br />

inkontinenci, či naopak péči o dítě.<br />

Malý, ale šiKOvNý<br />

Pokud jste se rozhodli<br />

skoncovat se závislostí na tabáku<br />

a využít k tomu pomoci nově zřízené<br />

ambulance na plicním oddělení<br />

Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong>, setkáte<br />

se s malým nenápadným přístrojem.<br />

Dokáže odhalit, kolik cigaret<br />

denně zhruba vykouříte – pomocí<br />

analýzy vydechovaného vzduchu<br />

vyhodnotí, jaká je v něm hladina<br />

vydechovaného oxidu uhelnatého.<br />

Smokeanalyzer odhalí každou<br />

cigaretu vykouřenou v posledních<br />

dvanácti hodinách.<br />

Skončit s kouřením bez odborné pomoci<br />

dokáže jen zlomek lidí. Pomáhají-li<br />

si nikotinovými náhražkami,<br />

jejich procento se zvýší. A pokud vyhledají<br />

pomoc odborníka, dokáže to<br />

již téměř polovina kuřáků. Klaudiá-<br />

A nešlo jen o medicínskou stránku<br />

věci, jako je například ošetření<br />

dítěte po porodu, ale i o to, co<br />

maminky mohou dělat samy doma<br />

– baby m<strong>as</strong>áž. Velký ohl<strong>as</strong> měla<br />

nova <strong>nemocnice</strong> spolu se zřízením<br />

ambulance léčby závislosti na tabáku<br />

požádala o zařazení mezi tzv.<br />

nekuřácké <strong>nemocnice</strong>. V boji proti<br />

kouření podpoří všechny své zaměstnance,<br />

kteří se rozhodnou se<br />

svým zlozvykem přestat. Kouření<br />

stojí za řadou civilizačních nemocí,<br />

jako je například infarkt myokardu,<br />

kornatění tepen a jiné. Výrazně se<br />

podílí na zvyšování výskytu rako-<br />

i přednáška známé psycholožky<br />

Ilony Špaňhelové, která se zabývala<br />

přístupem a pomocí rodičům,<br />

kteří z porodnice bohužel odcházejí<br />

bez miminka.<br />

viny, a to nejen plic, ale v podstatě<br />

všech jejích podob. Je přímou příčinou<br />

chronické obstrukční choroby,<br />

která znamená postupné snižování<br />

kapacity plic a následnou dušnost,<br />

jež může mít i fatální následky.<br />

Do ambulance léčby závislosti na<br />

tabáku se můžete objednat na čísle<br />

326 743 750, ordinační hodiny<br />

jsou ve středu 12.30–15.00 a počítá<br />

se s jejich rozšířením.

14<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Pavel Rybáček tvrdí:<br />

„čeRNoBílý sVět mě<br />

fAsciNoVAl už JAKo dítě“<br />

Kdo by čekal, že primář radiodiagnostického oddělení bude zamračený morous, který jen<br />

zamyšleně kouká do počítače a do svých snímků, spletl by se. Primář MUDr. Pavel Rybáček je<br />

usměvavý, a i když na slovo poměrně skoupý, s pacienty si povídá velmi rád. „Dávno to není jen<br />

o tom, že někoho osnímkujeme a pošleme ho s rentgenem dál,“ říká lékař, jenž se svému oboru<br />

v Klaudiánově nemocnici věnuje již přes třicet let. A primářem je již sedmým rokem.<br />

Primář<br />

radiodiagnostického<br />

oddělení<br />

MUDr. Pavel<br />

Rybáček<br />

Co tedy vl<strong>as</strong>tně dělají radiodiagnostici?<br />

Radiologie už není jenom rentgen, ale používáme<br />

i jiné zobrazovací metody. Radiodiagnostika je velmi<br />

široký obor, který zahrnuje celou škálu medicínských<br />

disciplín. Jsme jedním z mála oddělení, kde do pacientů<br />

takzvaně vidíme, aniž bychom do nich museli<br />

říznout. S výjimkou ultrazvuku nebo angiografie jde<br />

vl<strong>as</strong>tně o nekontaktní vyšetřování, které nijak nebolí<br />

a lidé se ho nemusejí bát. Pacientům nijak neubližujeme.<br />

V podstatě spolupracujeme téměř se všemi<br />

odděleními v nemocnici, lidé k nám přicházejí s různými<br />

problémy, není to jen o zlomených končetinách.<br />

Vyšetřujeme cévy, mozek, kosti, plíce, břišní<br />

dutinu… A i když většinou jsme těmi, kdo zejména<br />

pomáhají určit diagnózu, samozřejmě některé problémy<br />

i sami léčíme.<br />

Proč jste si vybral právě radiodiagnostiku?<br />

Já jsem s ní v podstatě vyrůstal. Moje maminka byla<br />

rentgenová laborantka a já za ní do práce č<strong>as</strong>to chodil.<br />

A ta práce se mi hrozně líbila, vl<strong>as</strong>tně jsem vůbec<br />

neváhal, co chci v životě dělat, věděl jsem to odmala.<br />

Na snímky i na práci v temnu jsem byl zvyklý. Bavilo<br />

mě ale nejen snímek udělat, ale také ho zkoumat, sledovat,<br />

co na něm vidím, a stanovit diagnózu. Nechtěl<br />

jsem jen snímkovat, ale i zjistit, co tomu pacientovi<br />

je, pomoci mu, léčit ho.<br />

Jak se váš obor z pohledu těch třiceti let vyvíjel?<br />

Vývoj šel neuvěřitelně dopředu. Dřív býval jen rentgen,<br />

teď přibyly další zobrazovací metody. Před třiceti<br />

lety jsem vůbec netušil a netroufl si odhadovat,<br />

že něco takového přijde. Když jsem začínal, měli jsme<br />

na všechno k dispozici tři snímkovny. Teď jich máme<br />

pět, přibyl ultrazvuk, mamograf, CT, angiolinka, magnetická<br />

rezonance… Jsme perfektně a moderně vybaveni,<br />

máme všechno, co my a pacienti potřebujeme.<br />

Máme rok starý digitální mamograf, který opravdu<br />

splňuje vše, co bychom mohli žádat, tři roky staré<br />

CT, angiolinku i magnetickou rezonanci – jsme plně<br />

soběstační a jsme schopni splnit nároky na široké<br />

15<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

spektrum vyšetření nejen pro nemocnici, ale i pro<br />

pacienty zvenčí.<br />

S vyšetřením na magnetické rezonanci mohou<br />

mít někteří pacienti problém. Proč a jak to řešíte?<br />

Lidé, kteří mají klaustrofobii, se tohoto vyšetření bojí,<br />

protože je vl<strong>as</strong>tně musíme z<strong>as</strong>unout do poměrně<br />

dlouhého tunelu, kde by se po relativně dlouhou<br />

dobu neměli hýbat. Psychika je mocná a někdo to<br />

zkrátka nezvládne. Lze to řešit ve spolupráci s anesteziology,<br />

kteří nám pacienty mohou přispat, jsou<br />

ale i případy, kdy toto vyšetření provést prostě nemůžeme<br />

a musíme vymyslet něco jiného. Takových případů<br />

však opravdu není mnoho.<br />

Jste těmi, kdo diagnózu „jen“ stanoví a její<br />

sdělení necháte kolegům, nebo ji pacientům<br />

i sdělíte?<br />

Pokud ji chtějí vědět, pokud je náš názor zajímá,<br />

samozřejmě jim ho řekneme. Na ultrazvuku dostávají<br />

nález přímo do ruky a mohou si ho sami přečíst.<br />

Na CT nález není k dispozici hned, ale pokud to lidé<br />

chtějí, můžeme jim alespoň předběžně říci, co vidíme.<br />

A kolegům posíláme v podstatě jen náš nález, snímky<br />

pouze v případě, že je chtějí vidět.<br />

Nemáte strach z ozáření? Za třicet let jste <strong>as</strong>i<br />

dostal nespočet dávek.<br />

To <strong>as</strong>i ano. Ale dávky nejsou tak velké, abych se nějak<br />

strachoval o své zdraví nebo život. A s dobou se zmenšují,<br />

dříve bývalo riziko <strong>as</strong>i větší, teď s moderními<br />

přístroji je ozáření opravdu minimální. Navíc máme<br />

ochranné pomůcky, zástěry, brýle proti záření, ty<br />

dříve také nebyly č<strong>as</strong>té. Takže strach určitě nemám.<br />

Může mít rentgenové záření vliv na spuštění<br />

rakovinných procesů v těle?<br />

O takovém případu nevím. Buď dispozice k rakovině<br />

v těle je, nebo není, rentgen ji nespustí. Neslyšel jsem<br />

o tom. Dnes jsou dávky záření, které člověk při rentgenování<br />

dostane, tak minimální, že pacienta nijak<br />

nepoškodí. Pokud by někdo chtěl srovnání – například<br />

kosmické záření je tak vysoké, že let do USA<br />

a zpět cestovateli zaručí stejnou dávku ozáření, jako<br />

by byl dvanáctkrát na rentgenu plic.<br />

Klaudiánova <strong>nemocnice</strong> je vyhledávaná i kvůli<br />

angiolince, kde spolupracujete s interním<br />

oddělením – choroby srdce a cév. Co tu děláte?<br />

My jsme schopni velmi šetrným způsobem zobrazit<br />

a vyšetřit celé cévní řečiště, a pokud je to nutné,<br />

tak přímo při vyšetření, nebo při následném malém<br />

zákroku pomocí speciálního balonku roztáhnout<br />

zúžené místo v cévě. Můžeme do cévy zavést i speciální<br />

výztuhu – stent – která ji pak drží. A pacient<br />

je šť<strong>as</strong>tný, protože potíže zmizí a on nemusí na operaci.<br />

Většinou k nám chodí pacienti s defekty na končetinách<br />

nebo ti, kteří trpí bolestmi při chůzi nebo<br />

mají i klidové bolesti. Takových vyšetření a zákroků<br />

děláme stovky ročně a je skvělé, že se při nich cévy<br />

v podstatě vůbec nepoškodí. Děláme však i složitější<br />

zákroky, například umíme z<strong>as</strong>tavit krvácení tumorů<br />

močového měchýře, tedy nádorů, které se nedají operovat,<br />

ale krvácejí a hrozí, že pacient zemře v podstatě<br />

na vykrvácení. V tomto případě jsme schopni<br />

najít cévy, které k tumoru vedou, a uzavřít je. Takže<br />

pacient přestává krvácet a přežívá daleko delší dobu.<br />

Na CT děláme drenáže patologických ložisek… Takže<br />

nejen diagnostické metody, ale i spektrum těch léčebných<br />

máme poměrně široké.<br />

Odkud k vám pacienti jezdí?<br />

Z různých koutů země, teď třeba jsme tu již poněkolikáté<br />

– ovšem pokaždé s jinými obtížemi – měli jednoho<br />

pacienta ze Semil. Samozřejmostí jsou pacienti<br />

z celého Boleslavska a z některých okolních nemocnic.<br />

Snažíte se pacientům neustále vycházet nějak<br />

vstříc, ať jde o možnost vyšetření v odpoledních<br />

hodinách, elektronické objednávání… Jak se<br />

osvědčuje?<br />

Pacienti si na to zvykli a celá řada z nich se k nám<br />

dnes už objednává z domova přes internet, jak jim<br />

to vyhovuje. A podle zájmu vidím, že se velmi osvědčila<br />

možnost vyšetření odpoledne, když si lidé nemusejí<br />

brát volno v práci. A nám se tím výrazně zkrátily<br />

všechny objednací doby.<br />

Jaké je nejč<strong>as</strong>tější vyšetření, které děláte?<br />

Snímek plic. Lidé mají zjevně plíce čím dál nemocnější<br />

– bronchitidy, záněty, tumory… Na ultrazvuku<br />

jde o vyšetření břicha a na CT mozku, břicha, plic<br />

a pánve, ale nejč<strong>as</strong>tější jsou snímky plic. Nejhorší<br />

na tom je, že jsou to čím dál tím mladší lidé. Když<br />

třeba vidím, že třicetiletí lidé plní života mají tumory<br />

i met<strong>as</strong>tázy, je to hrozné. Teď jsme měli několik mozkových<br />

nádorů u dětí a s tím se někdy špatně usíná.<br />

A jak si hlavu vyčistíte?<br />

Nejlépe s rodinou. Mám malého vnuka, budou mu<br />

dva roky – to je veliká radost. A samozřejmě v přírodě,<br />

třeba někde na výletě.

16<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Palackého pavilon<br />

JedNA stAVBA sKoNčí,<br />

dAlší zAčNe<br />

Na novém pavilonu interny, který bude již letos na podzim sloužit veřejnosti, ještě ani nez<strong>as</strong>chla<br />

omítka a již finišují plány na stavbu dalšího pavilonu – Palackého. Areál <strong>nemocnice</strong> tak získá<br />

nová parkovací místa, ubytovnu pro personál, novou kuchyň a zaměstnaneckou jídelnu.<br />

Půjde-li vše podle<br />

plánu, v nové<br />

budově se bude<br />

parkovat na podzim<br />

příštího roku.<br />

V minulých týdnech bylo vyhlášeno a veřejně<br />

vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby, získána<br />

byla všechna potřebná stavební povolení,<br />

vedení kraje schválilo financování – zdá se tedy, že<br />

Nemocnice se nechce stát jen z<strong>as</strong>tavěnou nebo parkovací<br />

plochou, takže budou zachovány i zelené plochy.<br />

začátku stavby již nestojí téměř nic v cestě. „Předpokládáme,<br />

že zhruba za tři měsíce bude možné podepsat<br />

smlouvu s dodavatelem stavby. Trochu komplikace<br />

n<strong>as</strong>tane <strong>as</strong>i s tím, že celý prostor budoucí<br />

stavby nyní slouží jako parkoviště pro zaměstnance<br />

a pavilon interny, takže začátek stavby bude z tohoto<br />

hlediska o něco složitější na koordinaci všech čin-<br />

ností,“ říká technický náměstek Klaudiánovy <strong>nemocnice</strong><br />

Ing. Roman Bílek. Přesto věří, že na přelomu<br />

srpna a září bude možné poprvé „kopnout“. A v říjnu<br />

příštího roku už by nová budova měla být hotová.<br />

Projekt, který zpracoval ateliér<br />

DOMy, s. r. o., zahrnuje<br />

dvě patra parkovacích míst<br />

pro veřejnost i zaměstnance<br />

(celkem jich bude 280), patro s kuchyní a jídelnou<br />

pro zaměstnance, o patro výše se počítá s výukovým<br />

centrem. Ve třech dalších patrech by měly být ubytovací<br />

kapacity pro zaměstnance <strong>nemocnice</strong>. „Technologie<br />

kuchyně bude splňovat veškeré požadavky na<br />

postupný přechod na tabletový systém. Ten ovšem<br />

není jen o kuchyni, ale i o možnostech přístupu na<br />

17<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Palackého pavilon<br />

jednotlivá nemocniční pracoviště,“ vysvětluje Bílek.<br />

Všude tedy musí být bezbariérový přístup a dostatečně<br />

široké chodby a dveře, aby jimi vozíky, na nichž<br />

budou uloženy speciální tácy s jídlem pro pacienty,<br />

projely. Systém následně umožní, že již v kuchyni<br />

bude jídlo rozděleno podle jednotlivých oddělení<br />

a diet, které různí pacienti mají. Ti si pak už na odděleních<br />

jídlo rozeberou podle označení táců, které zároveň<br />

udrží potraviny teplé – odpadne tedy potřeba,<br />

aby jídlo vydávaly v jídelnách sestřičky tak, jako je<br />

tomu doposud.<br />

Ačkoli počet parkovacích míst v areálu <strong>nemocnice</strong><br />

stavbou pavilonu výrazně vzroste, je zřejmé, že ani<br />

tak <strong>as</strong>i nebudou stačit – počet pacientů i zaměstnanců,<br />

kteří k cestě do <strong>nemocnice</strong> používají auto,<br />

stále roste. „Některá parkovací místa, která fungovala<br />

dosud, zůstanou zachována.<br />

Počítáme s tím, že po roce<br />

2013 bude k dispozici zhruba<br />

400 míst k parkování. Chceme<br />

ale, aby tu zůstaly i nějaké plochy zeleně, odpočinkové<br />

plochy, aby byl areál pěkný i architektonicky.<br />

Nechceme, abychom se stali jen z<strong>as</strong>tavěnou nebo<br />

parkovací plochou,“ říká Bílek.<br />

Pavilon Palackého bude s ostatními budovami v areálu<br />

pro veřejnost spojen v podstatě jen chodbami<br />

v parkovacích podlažích nového pavilonu interny.<br />

Průchod z ulice Palackého do komunikační chodby<br />

stávajících provozů zůstane zachován. A personál<br />

bude samozřejmě moci používat i další spojky, kam<br />

se však pacienti nedostanou.<br />

Další stavba však rozhodně nebude pro nemocnici<br />

poslední změnou. „Provedli jsme průzkum, v jakém<br />

stavu vl<strong>as</strong>tně je pavilon, v němž nyní pracuje interna.<br />

Historicky bohužel k této budově nemáme potřebné<br />

dokumenty, neodpovídá úplně původní projektové<br />

dokumentaci, dělaly se tam nějaké dílčí úpravy<br />

a nikdo vl<strong>as</strong>tně nevěděl, co očekávat. Zpracovává<br />

se technické vyhodnocení té budovy, v jakém stavu<br />

jsou různé rozvody a podobně, abychom věděli, co<br />

je možné využít bez větších úprav a co je třeba opravit<br />

důkladněji,“ dodává technický náměstek. Spolu<br />

s primáři oddělení, která by se do tzv. panelového<br />

pavilonu měla přesunout, pak vznikne č<strong>as</strong>ový harmonogram<br />

stěhování. A v okamžiku, kdy se do prostor<br />

po interním oddělení přesune oddělení onkologie,<br />

budova, v níž sídlí nyní, bude zbourána. „Zatím<br />

předpokládáme, že zde bude buď jen zelená plocha,<br />

nebo parková plocha v kombinaci s parkovištěm. Nicméně<br />

v roce 2013 budova onkologie zmizí, počítáme<br />

Středočeský kraj poskytne na stavbu pavilonu<br />

332 milionů korun a <strong>nemocnice</strong> se bude podílet 20 miliony.<br />

i s tím, že zbouráme budovu staré kuchyně. Obě jsou<br />

pro další využití naprosto nevhodné,“ konstatuje Bílek.<br />

Celý pavilon Palackého by podle projektanta měl<br />

stát 332 milionů korun, které poskytne Středočeský<br />

kraj, <strong>nemocnice</strong> se na stavbě bude podílet 20 miliony<br />

korun. Dalších cca 60 milionů korun je vedení Středočeského<br />

kraje připraveno poskytnout na rekonstrukci<br />

gynekologicko-porodnického pavilonu. Pacientky by<br />

se tak v nedaleké budoucnosti mohly dočkat moderních<br />

prostor, kde by měly sociální zařízení k dispozici<br />

na pokojích. Projektová dokumentace na rekonstrukční<br />

práce je v souč<strong>as</strong>né době zpracovávána,<br />

a pokud vše půjde podle předběžného č<strong>as</strong>ového<br />

plánu, začít by se s nimi mohlo ještě letos.<br />

Ateliér DOMY, s. r. o.,<br />

navrhl stavbu tak,<br />

aby opticky zapadla<br />

do areálu <strong>nemocnice</strong>.

18<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvod<br />

Rozhovor s ekonomicko-obchodním náměstkem ředitelky <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong><br />

<strong>Kladno</strong>, a. s., ing. jaroslavem Pokorným:<br />

„VyBAVeNí NoVýcH pAViloNů<br />

pAtří K eVRopsKÉ extRAtřídě“<br />

Nové pavilony, zvyšování komfortu pacientů, zlepšování přístrojového vybavení <strong>nemocnice</strong> – to<br />

vše samozřejmě zvyšuje kredit <strong>nemocnice</strong> a zpříjemňuje život pacientům, lékařům i dalšímu<br />

personálu. Nelze však zapomínat ani na ekonomickou stránku provozu <strong>nemocnice</strong>. Na tu<br />

v kladenské nemocnici dohlíží Ing. Jaroslav Pokorný.<br />

Domov seniorů<br />

s lůžky následné<br />

péče v kladenské<br />

nemocnici<br />

Kladenská <strong>nemocnice</strong> se modernizuje,<br />

probíhají rekonstrukce, otevírají se nové pavilony.<br />

Co to znamená z ekonomického úhlu pohledu?<br />

Jedna věc jsou investice a druhá provozní náklady.<br />

Například Centrum akutní medicíny je provozu již rok,<br />

takže dokážeme jednoznačně určit náklady. Zdravotní<br />

pojišťovny bohužel nereflektují na to, že dochází ke<br />

zkvalitnění péče, takže úhrady z jejich strany jsou<br />

víceméně stejné, a jde tedy o náklady navíc. Obdobný<br />

princip n<strong>as</strong>tává i u nového objektu Domova seniorů<br />

s lůžky následné péče, který je nyní využíván částečně<br />

i jako rezervní lůžkový fond.<br />

Jakým způsobem může tuto situaci <strong>nemocnice</strong> řešit?<br />

Dokud nedojde ke změně úhrad za péči, kterou pacientům<br />

poskytujeme, jedinou šancí je spolupráce<br />

s krajem, což se i děje. Kraj je v tomto ohledu velmi<br />

vstřícný. Nedávno bylo z<strong>as</strong>tupitelstvem schváleno<br />

posílení našich kapitálových fondů a <strong>nemocnice</strong><br />

dostane od kraje finanční zdroje na provoz obou zmíněných<br />

objektů.<br />

Je správné, že finanční zdroje poskytuje kraj,<br />

a nikoli stát, případně zdravotní pojišťovny?<br />

Jde o poměrně složitou otázku. Jednoznačně dochází<br />

ke zkvalitnění zdravotní péče. Z hlediska přístrojového<br />

vybavení jsme na špičkové evropské úrovni.<br />

V nových objektech se navíc výrazně zvýšil komfort<br />

pacientů a rozšířily se možnosti poskytované péče. Na<br />

druhé straně úhrady ze zdravotního pojištění vycházejí<br />

z minulých let, a tak se otevření lepších, modernějších<br />

objektů za stávajícího systému nemůže promítnout<br />

do zvýšení aktuálních úhrad. Očekáváme<br />

však, že změny ve zdravotnictví by mohly vést i ke<br />

změně v principu úhrad.<br />

Nebylo by možné získat zdroje úsporami?<br />

Z celkových nákladů <strong>nemocnice</strong> je valná většina fixních.<br />

Léky a spotřební materiál představují pouhých<br />

14 % z celkové částky, takže když u těchto položek<br />

ušetříte 10 %, v celkovém součtu jde vl<strong>as</strong>tně o úsporu<br />

1,4 %. Šetřit je sice moderní, ale možné úspory nemohou<br />

pokrýt zvýšené náklady. Tím neříkám, že nehledáme<br />

cesty k vyšším úsporám.<br />

Ing. Jaroslav Pokorný<br />

ekonomicko-obchodní náměstek ředitelky <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> <strong>Kladno</strong>, a. s.<br />

19<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

investice<br />

NoVý, KRásNý pAViloN<br />

V modeRNím stylu<br />

V kladenské nemocnici byl dokončen a slavnostně otevřen Domov seniorů s lůžky následné péče,<br />

který má technické označení pavilon M.<br />

V přízemí pavilonu jsou umístěny prostory<br />

provozů oddělení rehabilitace, které donedávna sídlilo<br />

v suterénu monobloku a jehož personál stěhování<br />

přivítal. Prostory oddělení sestávají zejména ze<br />

vstupní haly s recepcí, sloužící jako příjmové pracoviště<br />

a čekárna pro pacienty. Na vstupní halu přímo<br />

navazují vyšetřovny, elektroterapie<br />

(magnetoterapie), ergoterapie,<br />

šatny pacientů a pracovny<br />

a šatny zaměstnanců.<br />

V dalším traktu jsou místnosti individuálních cvičeben,<br />

vodoléčba, posilovna, lymfoterapie a tělocvična.<br />

V prvním patře objektu je umístěna část lůžkové jednotky<br />

(25 lůžek ve 12 pokojích s vl<strong>as</strong>tním sanitárním<br />

zařízením) domova seniorů se zázemím, příjmová část,<br />

příjmová kancelář, pracovny zaměstnanců, atrium<br />

a školicí a seminární místnost. Ve druhém patře se<br />

stejně jako o patro níž nachází lůžková jednotka (také<br />

25 lůžek ve 12 pokojích s vl<strong>as</strong>tním sanitárním zaříze-<br />

ním) a lůžková jednotka pro mobilní pacienty (16 lůžek<br />

v 8 pokojích) s centrálním sanitárním vybavením, dále<br />

provozní místnosti, personální zázemí a dílčí odpočinkové<br />

plochy kolem atria pro pobyt pacientů. Podzemní<br />

podlaží slouží pro zásobování objektu a je zde<br />

soustředěno technické zázemí objektu. Propojení<br />

Náklady na stavbu byly financovány z účelových<br />

investičních dotací z rozpočtu Středočeského kraje.<br />

chodbou se stávajícím monoblokem, a tedy i Centrem<br />

akutní medicíny, zajišťuje návaznost na standardní<br />

lůžková oddělení, ambulantní vyšetřovny, urgentní<br />

složky, laboratoř, centrální šatny personálu a technická<br />

zařízení.<br />

První a druhé patro budou prozatím, v následujících<br />

dvou letech, sloužit jako záložní lůžkový fond <strong>nemocnice</strong>.<br />

Po dobu rekonstrukce vl<strong>as</strong>tních prostor ho bude<br />

využívat chirurgické oddělení.<br />

Lůžkové jednotky<br />

nově otevřeného<br />

pavilonu

20<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Porodnictví<br />

vrchní sestra gynekologického oddělení Milena Hajnová říká:<br />

„mAmiNKy se u Nás moHou<br />

cítit JAKo domA“<br />

Kladenskou porodnici zdobí nejen titul „Baby Friendly Hospital“, ale především individuální<br />

a „domácký“ přístup ke všem maminkám. Není tak ani překvapením, že zde podporují aktivní<br />

roli rodičky i možnost vl<strong>as</strong>tního porodního plánu. Především o přípravě na porod jsme hovořili<br />

s vrchní sestrou Milenou Hajnovou.<br />

Vrchní sestra<br />

Milena Hajnová<br />

během hodiny<br />

tělocviku<br />

s budoucími<br />

maminkami<br />

Co kladenská <strong>nemocnice</strong> nabízí budoucím<br />

maminkám v rámci přípravy k porodu?<br />

Začnu u prvotního vyšetření – maminkám nabízíme<br />

diagnostiku těhotenství, další kontrolu v těhotenské<br />

poradně, nebo v poradně pro patologické těhotenství.<br />

V celém průběhu těhotenství pečujeme nejč<strong>as</strong>těji o ty<br />

těhotné, které nemají svého registrujícího gynekologa<br />

a nemohou ho najít, nebo o ty, které jsou svým<br />

gynekologem odeslány do rizikové poradny.<br />

K vyloučení vrozených vývojových vad provádíme<br />

prvotrimestrální screening. Výsledek dáme těhotné<br />

a ta ho při kontrole předá svému gynekologovi. Ve<br />

spolupráci s biochemickým oddělením provádíme<br />

vyšetření triple testu ve II. trimestru, a pokud měla<br />

těhotná u nás i prvotrimestrální screening, vypočítá<br />

z těchto vyšetření laboratoř tzv. integrovaný test,<br />

který je nejpřesnější ke stanovení vrozených vývojových<br />

vad plodu. Ve 20. týdnu případně provádíme<br />

další ultrazvukové vyšetření, které je zaměřeno na<br />

vývoj všech orgánů plodu, a okolo 30. týdne následuje<br />

ještě jedno vyšetření ultrazvukem, které už je<br />

zaměřeno na polohu, postavení a růst plodu.<br />

21<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Porodnictví<br />

V souč<strong>as</strong>nosti máme k dispozici i 3D ultrazvuk, takže<br />

můžeme maminkám nabídnout natáčení plodu, fotografie<br />

a DVD během celého těhotenství. Mohou tak<br />

sledovat růst a vývoj miminka od začátku těhotenství<br />

až do porodu.<br />

V čem kromě vyšetření maminkám pomáháte?<br />

Mohou u nás navštěvovat léčebný tělocvik, což je<br />

vl<strong>as</strong>tně příprava na porod po fyzické i psychické stránce.<br />

Na rozdíl od nejrůznějších center u nás maminky<br />

cvičí pod dohledem porodní <strong>as</strong>istentky přímo v areálu<br />

<strong>nemocnice</strong>, takže kdyby se cokoli přihodilo, může<br />

z<strong>as</strong>áhnout a poskytnout adekvátní odbornou péči.<br />

A to je velká výhoda. Cvičení je rozděleno do trimestrů<br />

a většinou spojujeme první s druhým, zatímco<br />

třetí necháváme zvlášť.<br />

Dnes jsou populární i předporodní kurzy.<br />

Ty také nabízíme. Jde vl<strong>as</strong>tně o přípravu matky i otce<br />

k porodu. Dnes je totiž trend rodit v přítomnosti otce.<br />

Sami jsme rádi, když tatínek jeví zájem. Maminka se<br />

sice zná s porodní <strong>as</strong>istentkou, a pokud chce, může<br />

si i prohlédnout porodní sál, ale přítomnost blízké<br />

osoby, na niž má maminka citovou vazbu, u porodu je<br />

nesmírně důležitá. V případě, že otcové jsou poučeni<br />

a mají představu, co porod obnáší, je to pro maminky<br />

samozřejmě příjemnější. Když se dítě narodí, dáváme<br />

otci šanci, aby ho šel s dětskou sestrou ošetřit, popsal<br />

si ho, podvázal pupečník, zabalil si ho a přinesl zpět<br />

k matce. Dítě může s rodiči zůstat rovnou na porodním<br />

sále, není-li podchlazené. Jsme na to zvyklí a máme<br />

k dispozici i vyhřívaná lůžka, takže dobu poporodní,<br />

která trvá přibližně dvě hodiny, může celá rodina<br />

strávit na sále společně.<br />

A spolu mohou být i potom na pokoji.<br />

Ano. Ideální situace n<strong>as</strong>tane, až se naše oddělení<br />

přestěhuje do nového, ale už nyní jsou pokoje vybaveny<br />

lůžky pro matku i pro doprovod. Vše máme zařízeno,<br />

aby se maminky cítily „jako doma“, a to včetně<br />

nábytku a záclon. Naopak však v žádném případě<br />

neprosazujeme domácí porody. Pracuji v porodnictví<br />

35 let a mám zkušenosti s tím, jak nevýhodné je<br />

rodit doma – jde o naprosto stresovou záležitost,<br />

v níž se musíte spolehnout sama na sebe a nikdy<br />

nevíte, co se může stát.<br />

Máme i nadstandardní pokoje s vaničkou, přebalovacím<br />

pultem, ledničkou, rychlovarnou konvicí, televizí<br />

a polohovatelnými lůžky. Návštěvy jsou povolené<br />

do 22.00, ale otec zde může i s rodičkou přespat.<br />

V kladenské porodnici si může maminka nechat<br />

i odebrat pupečníkovou krev.<br />

Spolupracujeme s firmou Cord Blood Center a jde<br />

o komerční záležitost, nicméně se neplatí nic předem,<br />

dokud laboratoř neověří, že došlo ke správnému<br />

nabrání a vzorek obsahuje dostatek kmenových buněk.<br />

Probíhá u nás <strong>as</strong>i sto porodů měsíčně a dvě tři maminky<br />

z té stovky si nechají pupečníkovou krev odebrat. Jde<br />

o ideální transplantační materiál pro dítě, z jehož<br />

pupečníku a placenty byla krev odebrána. Obzvláště<br />

ji lze využít v případě krevních onemocnění a výhodou<br />

je uchování vzorku po dobu 20 let.<br />

Na obrázcích z 3D<br />

ultrazvukového<br />

přístroje lze<br />

rozeznat i detaily.

22<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

Náměstek ředitelky pro realizaci generelu <strong>nemocnice</strong> ing. ladislav Kaucký tvrdí:<br />

„NoVÉ pAViloNy přeKRAčuJí<br />

VysoKÉ sVětoVÉ stANdARdy“<br />

Generel označuje nějaké ucelené řešení se všemi širšími souvislostmi, v případě kladenské<br />

<strong>nemocnice</strong> směřované zejména na investiční výstavbu. Aktuální generel kladenské <strong>nemocnice</strong> má<br />

kořeny v roce 2004. Nad jeho realizací a doplňováním bdí náměstek ředitelky Ing. Ladislav Kaucký.<br />

Ing. Ladislav<br />

Kaucký<br />

Co zahrnuje práce náměstka ředitelky pro<br />

Generel <strong>nemocnice</strong>?<br />

Je to vl<strong>as</strong>tně suplování práce celého investičního<br />

oddělení. Zahrnuje veškeré činnosti od plánování<br />

investičních záměrů až po zajišťování jejich realizace,<br />

kontroly dodavatelských činností, jejich vzájemné<br />

koordinace a koordinace s provozem <strong>nemocnice</strong>.<br />

Zahrnuje i vedení veškerých administrativních<br />

agend investičních akcí a povinných agend všech<br />

dotačních titulů, protože investiční výstavba je financována<br />

výhradně z těchto zdrojů. Nejvýznamnější<br />

podíl dotací je poskytován samozřejmě z rozpočtu<br />

Středočeského kraje, ale na některé programy se<br />

nám podařilo získat i nemalé prostředky ze strukturálních<br />

fondů EU.<br />

Obzvláště důležitou činností je plánování etapovitého<br />

postupu stavebních akcí, protože v dostatečném<br />

předstihu před plánovanou výstavbou musí být j<strong>as</strong>no,<br />

jak budou jednotlivé etapy probíhat č<strong>as</strong>ově, v jakých<br />

návaznostech a také jaký může být jejich maximální<br />

rozsah, aby nebyl nijak paralyzován běžný provoz<br />

<strong>nemocnice</strong>. Pro představu, v případě nejrozsáhlejší<br />

stavby Generelu – Rekonstrukce objektu monobloku,<br />

se například pohybuji s plánem v horizontu<br />

šesti let.<br />

V čem aktuální Generel kladenské <strong>nemocnice</strong><br />

spočívá?<br />

Především v celkové revitalizaci původních objektů,<br />

které byly v areálu realizovány od roku 1903, kdy<br />

23<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

byl dokončen první, tzv. Niederleho pavilon, ke kterému,<br />

byly postupem č<strong>as</strong>u doplňovány další stavby.<br />

Původní záměr obnášel rekonstrukce těchto historických<br />

objektů, výstavbu dvou nových staveb<br />

a samozřejmě obnovu infr<strong>as</strong>truktury, inženýrských<br />

sítí, komunikací atd.<br />

V loňském roce byla dokončena novostavba objektu<br />

Centrum akutní medicíny, do kterého se přesunuly<br />

veškeré složky akutní péče ze starého monobloku.<br />

Letos nám přibyl další nový objekt – Domov seniorů<br />

s lůžky následné péče. Obě stavby nám výborně zapadají<br />

do harmonogramu realizace Generelu. Chcemeli<br />

totiž rekonstruovat a revitalizovat celý areál za<br />

provozu, aniž by byla zásadním způsobem dotčena<br />

lékařská péče, musíme nejprve vytvořit rezervní prostorový<br />

a lůžkový fond, abychom měli kam přesunout<br />

zdravotnické provozy z aktuálně rekonstruovaných<br />

objektů.<br />

Revitalizace areálu je bezpodmínečně nutná, protože<br />

většina objektů v nemocnici byla postavena před<br />

50–100 lety. U těchto objektů končí nejen jejich<br />

fyzická životnost, ale nejsou vyhovující ani z hlediska<br />

měnících se požadavků na funkční uspořádání,<br />

hygienu prostředí apod. Například Niederleho<br />

pavilon byl jistě v době svého vzniku se svými dvěma<br />

operačními sály se sterilizacemi a navazujícími<br />

lůžkovými trakty špičkovou stavbou. Při dnešních<br />

požadavcích na provozní uspořádání zdravotnických<br />

provozů, přísné hygienické limity a parametry<br />

stavebních a zdravotnických technologií, bez ohledu<br />

na regulativy úřadů památkové péče, jej můžeme<br />

do budoucna využít víceméně pouze pro provozy<br />

administrativní.<br />

Jaký je další plán výstavby v nemocnici?<br />

Plánem je samozřejmě dokončit záměr Generelu, aby<br />

<strong>nemocnice</strong> byla schopna nadále plnohodnotně plnit<br />

funkci spádového zdravotnického zařízení. V této<br />

chvíli jsme ale jen na začátku cesty – byly dokončeny<br />

dva zmíněné objekty, tedy Centrum akutní medicíny<br />

a Domov seniorů s lůžky následné péče, a probíhají<br />

rekonstrukce historických objektů – Niederleho pavilonu<br />

a první ucelené části monobloku. Tou je právě<br />

dokončovaný blok C1. Do poloviny příštího roku by<br />

měl být hotov blok B a následovat bude blok C2, který<br />

bychom chtěli zrekonstruovat do poloviny roku 2014.<br />

V letech 2015–2016 bychom chtěli zrekonstruovat na<br />

dvě etapy rozdělený blok A a ještě o rok později blok<br />

D. V nejbližším plánu máme i rekonstrukci objektu<br />

patologie, protože i tento objekt z 50. let minulého<br />

století je dlouhodobě v tristním stavu.<br />

V nemocnici však nejsou jen zdravotnické provozy.<br />

Součástí jedné ze samostatných etap Generelu je<br />

i revitalizace hospodářského dvora, a to včetně nevyužívaného<br />

starého komína, který by se měl upravit<br />

na vyhlídkovou věž – koneckonců relaxační funkce<br />

k nemocnici patří. Do bloku budov hospodářského<br />

dvora bychom rádi soustředili všechny logistické<br />

a podpůrné provozy, jako jsou odbory údržby a správy<br />

budov, závodní doprava, kuchyně a závodní jídelna.<br />

Své místo by zde měl mít i nový parkovací dům, pro<br />

který již máme zajištěno stavební povolení.<br />

Plán Generelu je rozsáhlý. Jak vidíte, nejde v něm jen<br />

o řešení jednotlivých zdravotnických provozů bez dalších<br />

souvislostí, ale vl<strong>as</strong>tně o ucelenou koncepci pro<br />

vybudování skutečně moderní <strong>nemocnice</strong>.<br />

3D model kladenské<br />

<strong>nemocnice</strong> ještě<br />

před začleněním<br />

Domova pro seniory<br />

s lůžky následné<br />

péče – jeho srdcem<br />

je monoblok<br />

a v popředí se<br />

skví ultramoderní<br />

Centrum akutní<br />

medicíny.

24<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvod<br />

Rozhovor s ředitelem <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín, a. s.:<br />

„posKytuJeme špičKoVÉ<br />

A VýBoRNě dostupNÉ služBy“<br />

Čtvrt roku 2012 je za námi a kolínská <strong>nemocnice</strong> si na nedostatek práce rozhodně nemůže<br />

stěžovat. „Zájem o naši nemocnici nás samozřejmě těší,“ říká její ředitel MUDr. Petr Chudomel.<br />

Kdo je v těchto dnech v nemocnici<br />

nejvytíženější?<br />

Zejména naši lékaři, sestřičky, fyzioterapeuti a laboranti,<br />

kteří náporu pacientů čelí velmi srdnatě a dlouhodobě.<br />

Provozní oddělení, administrativa a technické<br />

oddělení jsou taktéž v jednom kole. Jedni bedlivě<br />

dohlížejí na postupující investiční akce, o nichž jsem<br />

detailněji psal v minulém čísle Nemocničních listů,<br />

další mají na starosti realizaci povinností, které na<br />

nás dopadají z nově přijatého zákona č. 372/2011,<br />

o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.<br />

Jedná se např. o zpřístupnění ceníků nehrazených<br />

výkonů, postupů při řešení stížností či<br />

seznamu služeb, ke kterým je vyžadován informovaný<br />

souhl<strong>as</strong> písemnou formou, na webových stránkách<br />

<strong>nemocnice</strong> apod. Pojišťovny nás zavalují úhradovými<br />

dodatky na tento rok, v nichž objemy prostředků<br />

na péči významně snižují – např. VZP alokuje na<br />

implantace kardiostimulátorů pouze 87 % objemu<br />

prostředků roku 2010!<br />

Co vás v nejbližší době čeká?<br />

Doslova jako „na sůl“ se těšíme na dvě věci – na nově<br />

otevřené parkoviště a další lékárnu. Parkovací plocha<br />

pro 95 míst umožní všem zaměstnancům i pacientům<br />

důstojnější parkování v areálu <strong>nemocnice</strong>. Pro<br />

naplnění skutečné potřeby jeho kapacita zdaleka není<br />

dostatečná, ale z hlediska možností <strong>nemocnice</strong> je to<br />

maximum. S uvedením do provozu počítáme v květnu.<br />

V areálu <strong>nemocnice</strong> bude i další lékárna.<br />

Otevření další lékárny je plánováno na polovinu<br />

května v přízemí pavilonu N. Již nyní je na místě<br />

instalován nový nápis „LÉKÁRNA“ vyzdobený erbovním<br />

znakem Středočeského kraje – orlicí. Je dobře<br />

viditelný z areálu i z Žižkovy ulice. Věříme, že pro<br />

pacienty naší <strong>nemocnice</strong> bude přínosem, protože<br />

bude poskytovat kvalitní a dobře dostupné služby.<br />

MUDr. Petr Chudomel<br />

ředitel <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín, a. s.<br />

25<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

aktualita<br />

sVětoVý deN HyGieNy RuKou<br />

V KolíNsKÉ NemocNici<br />

V letošním roce se ke Světovému dni hygieny rukou, mezinárodnímu projektu, který vznikl pod<br />

záštitou Světové zdravotnické organizace, připojí také <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín.<br />

V areálu kolínské <strong>nemocnice</strong> proběhne<br />

osvětová akce zaměřená nejen na zdravotnický personál,<br />

ale i na širokou veřejnost z řad návštěvníků<br />

<strong>nemocnice</strong>. Pod odborným vedením si „na vl<strong>as</strong>tní<br />

kůži“ mohou všichni návštěvníci vyzkoušet správnou<br />

techniku mytí a dezinfekce rukou, která je nezbytná<br />

zejména v nemocničním prostředí, kde se mohou<br />

snadno šířit tzv. nemocniční, neboli nozokomiální<br />

nákazy. Správnou techniku dezinfekce rukou bude<br />

mít každý zájemce možnost také vizuálně zkontrolovat<br />

pod UV lampou, která okamžitě odhalí správně<br />

a naopak nedostatečně vydezinfikované ruce. Tímto<br />

chceme všechny zájemce co nejsrdečněji pozvat dne<br />

4. května do vstupního vestibulu kolínské <strong>nemocnice</strong><br />

na tuto mimořádnou akci, která proběhne za podpory<br />

skupiny B. Braun. Ta každoročně podporuje preven-<br />

tivní akce v rámci Světového dne hygieny rukou po<br />

celé republice. „Nemocnicím, které se do mezinárodního<br />

projektu zapojí, poskytujeme dezinfekční<br />

prostředky, speciální UV lampy zobrazující znečištění<br />

rukou a organizujeme odborné školení hygieny<br />

rukou,“ podotýká Zdeněk Fikr z divize Dezinfekce<br />

a hygiena společnosti B. Braun Medical.<br />

Klíčový význam důsledné hygieny rukou v nemocničních<br />

zařízeních dokládá např. americká studie SENIC<br />

(Study of the Efficacy Nosocomial Infection Control),<br />

podle níž tato forma prevence může příznivě ovlivnit<br />

až 30 % nozokomiálních infekcí. To v konečném<br />

důsledku představuje patrně nejekonomičtější cestu<br />

k celkovému snížení výskytu těchto infekcí v nemocničním<br />

prostředí, a zejména pak k významným finančním<br />

úsporám spojeným se související léčbou.

26<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

Primář onkologického oddělení MUDr. Petr Klepetko říká:<br />

„zAJišťuJeme diAGNostiKu<br />

i opeRAtiVu NA sKVělÉ<br />

úRoVNi“<br />

Jak odpovídá četnosti výskytu onkologických onemocnění, většinu pacientů onkologického<br />

oddělení kolínské <strong>nemocnice</strong> tvoří ti s nádorovým onemocněním plic, trávicího traktu a prsu.<br />

„V péči ale máme pacienty všech typů solidních nádorů,“ potvrzuje MUDr. Petr Klepetko.<br />

Pane primáři, můžete nám říci něco<br />

z historie onkologického oddělení?<br />

V kolínské nemocnici byl do roku 1990 pouze onkologický<br />

registr. MUDr. Václav Kříž začal v tomto roce<br />

léčit chemoterapií pacienty s karcinomy trávicího<br />

traktu a karcinomem prsu. Po jeho odchodu byla primářkou<br />

MUDr. Hana Koblížková, která pokračovala<br />

v léčbě pacientů u vybraných diagnóz. Na kolínskou<br />

onkologii jsem n<strong>as</strong>toupil v roce 1994, tehdy na částečný<br />

úvazek. Od roku 1997 zde z<strong>as</strong>távám funkci primáře.<br />

Naším cílem bylo léčit všechny typy solidních<br />

nádorů, což se nám poměrně brzy podařilo.<br />

Zajišťujete veškerou onkologickou léčbu, nebo<br />

spolupracujete s jinými onkologickými pracovišti?<br />

Léčba onkologického pacienta je mnohooborová.<br />

Úkolem onkologa je také správně naplánovat a koordinovat<br />

jeho léčbu. <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Kolín je<br />

schopna zajistit pro pacienta diagnostiku a operativu<br />

na vysoké úrovni. Na našem pracovišti můžeme<br />

pacientům nabídnout léčbu chemoterapeutickou, biologickou<br />

a hormonální. Radioterapii a některé typy<br />

biologické léčby našim pacientům zajistíme v komplexním<br />

onkologickém centru.<br />

Myslíte si, že budoucnost onkologické léčby je<br />

v komplexních onkologických centrech?<br />

Rozhodně ne. Moderní léčebné přípravky jsou vyráběny<br />

tak, aby pacient mohl léčbu absolvovat ambulantně.<br />

Doba nutná k aplikaci se navíc zkracuje. Pryč<br />

jsou doby, kdy pacient trávil týden na lůžku. Dnes je<br />

terapie podána během několika minut či hodin. To je<br />

určitě správný směr, protože celý léčebný proces trvá<br />

mnoho měsíců, a tak je umožněno nemocným lidem,<br />

aby po celou dobu byli doma. Velmi populární biolo-<br />

gická léčba je nyní dokonce č<strong>as</strong>to podávána v tabletách.<br />

Proč tedy dojíždět mnoho kilometrů do onkologického<br />

centra, tam čekat hodiny v čekárně, dostat tablety<br />

nebo absolvovat krátkodobou infuzní léčbu a z<strong>as</strong>e jet<br />

zpět? Optimálním zařízením je spádová okresní onkologie.<br />

Dopravní obslužnost byla historicky budována<br />

do okresního města. Pro nemocné lidi z menších měst<br />

27<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

a vesnic není vůbec jednoduché se dostat do krajských<br />

měst, kde komplexní onkologická centra sídlí. Bohužel<br />

některé moderní léky jsou velmi drahé a jsou zdravotními<br />

pojišťovnami placeny zvláštním režimem. Přístup<br />

k nim mají jen centra. Je to špatný směr, za kterým<br />

lze najít více lobbismu než rozumného ohleduplného<br />

přístupu. Vždyť přece nemůže být problém přesunout<br />

finanční prostředky „za pacientem“!<br />

Znamená to tedy, že kolínská onkologie<br />

a podobná pracoviště brzy zaniknou?<br />

I když byl takový nápad, praxe ukázala, že je to<br />

nemožné. Nápad s vytvořením několika málo center<br />

pro Českou republiku budí dojem, že lidé, kteří ho<br />

prosazují, už nevědí, jak vypadá onkologická praxe.<br />

Při jedné diskusi jsem se snažil argumentovat tím, že<br />

onkologický pacient je většinou starší a nemocný člověk,<br />

pro kterého je opravdu obtížné pravidelně dojíždět<br />

do vzdáleného města, například do Prahy. Od jedné<br />

paní přednostky jsem dostal odpověď: „To ale není<br />

pravda, že by jim to vadilo. Lidé tu cestu spojí s návštěvou<br />

Prahy, koupí si kozačky nebo něco jiného…“ Jenže<br />

onkologických pacientů přibývá a přibývá. Když mlu-<br />

vím s lékaři klinik – myslím tím lékaře, kteří skutečně<br />

sedí v ambulancích – žádnou radost z koncepce center<br />

nemají. Pacientů jim výrazně přibylo a jak vím<br />

od našich nemocných, čekat 4–5 hodin na obyčejný<br />

recept není výjimkou. Lékaři za tento stav ale nemohou.<br />

Prostě nestíhají. A proto odpovědět na otázku<br />

„Je možné, aby okresní pracoviště zanikla?“ lze pouze<br />

negativně. Takové množství pacientů by centra zkrátka<br />

nezvládla. Ale hlavně: proč rozbíjet skvěle fungující síť<br />

okresních stacionářů, které mohou poskytnout pacientům<br />

stejnou léčbu při mnohem větším komfortu?<br />

Proč tedy nezměníte koncepci?<br />

Koncepci vytváří výbor onkologické společnosti. Snažili<br />

jsme se mluvit se členy výboru, ale vždy to bylo<br />

stejné. Tvářili se přívětivě, s našimi návrhy souhl<strong>as</strong>ili<br />

a nic se nestalo. Ale přece jen se snad blýská na<br />

lepší č<strong>as</strong>y. Začalo se mluvit o možnosti tzv. „delegované<br />

péče“, která funguje například na Slovensku. To<br />

znamená, že volba léčebného postupu proběhne pod<br />

záštitou onkologického centra, ovšem vl<strong>as</strong>tní léčba<br />

bude prováděna na onkologickém pracovišti, které<br />

se nachází v blízkosti bydliště nemocného.<br />

Primář MUDr. Petr<br />

Klepetko<br />

s kolektivem<br />

onkologického<br />

oddělení kolínské<br />

<strong>nemocnice</strong>

28<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Onkologie<br />

Pacientka onkologického oddělení Mgr. Martina Minaříková tvrdí:<br />

„NA oNKoloGii cHodím<br />

s úsměVem“<br />

Mgr. Martina Minaříková žila normálním životem se svými běžnými starostmi až do okamžiku, kdy<br />

jí na chirurgickém oddělení kolínské <strong>nemocnice</strong> oznámili, že se stává onkologickým pacientem<br />

s doč<strong>as</strong>nou či trvalou stomií.<br />

Mgr. Martina<br />

Minaříková<br />

přistupuje k životu<br />

s optimismem.<br />

Když ses poprvé dozvěděla tuto zprávu, co<br />

se ti promítlo bezprostředně v hlavě a jakou formou<br />

ti to bylo sděleno?<br />

Každý z nás to prožívá po svém, každý člověk je individualita.<br />

Za sebe mohou říci následující slova: přijde<br />

neprostupné ticho, které vás pohltí, a pak vás<br />

zachvátí panika a bezmoc. Chvilku se pohybujete ve<br />

vakuu a vše okolo se jakoby zpomalí. Nejste schopen<br />

racionálně uvažovat. Najednou se ocitnete v jakési<br />

bublině. Chcete slyšet, že je to nějaký omyl. Když vám<br />

opět lékař potvrdí, že jste to vy, na koho dnes přišla<br />

řada, přijde ochromení, nejste schopen ničeho. To vše<br />

trvá několik dnů a pak začnete určitým způsobem fungovat.<br />

Musíte fungovat! Jde přece o život. Nebylo mi<br />

skoro nic, nic mě nebolelo, žádné zásadní problémy<br />

nebyly. Jako bývalá zdravotnice jsem šla v podstatě<br />

během měsíce na vyšetření – při prvotních příznacích,<br />

které by mohly znamenat nějaký problém. I tak<br />

bylo za minutu dvanáct a možná minutu po dvanácté<br />

hodině. A jak mi to bylo sděleno? Po týdnu, kdy jsem<br />

čekala na výsledky histologie, jsem se měla dostavit<br />

na kolínské oddělení chirurgie. Pamatuji si to, jako by<br />

to bylo včera. Šla jsem tam společně s přítelem – to<br />

se mnou ještě sdílel tu hrůzu. Když jsme přijeli do<br />

<strong>nemocnice</strong>, chvíli jsme seděli na lavičce, oba jsme<br />

mlčeli a prožívali to po svém. Pak přišla ta chvíle, kdy<br />

mi to bylo sděleno, j<strong>as</strong>ně a stručně. Slovy: Takže je to<br />

zhoubné. Abyste přežila alespoň 10 let, měla byste<br />

podstoupit to a to. Pak mě poslali na onkologii, kde<br />

si mě převzala MUDr. Michaela Zugarová.<br />

Asi hodně záleží na prvotní formě přijetí pacienta<br />

a na následném navázání spolupráce mezi lékařem<br />

a pacientem. Jak toto dnes zpětně hodnotíš?<br />

Stala jsem se pacientkou kolínského onkologického<br />

oddělení. Velice záleží na lékaři a jeho přístupu k paci-<br />

S Mgr. Martinou Minaříkovou rozmlouval František Stráník, foto: František Stráník<br />

29<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Onkologie<br />

entovi. Zde je pro nemocného zásadní opěrný bod, jak<br />

se odrazí z místa a kudy bude směřovat jeho cesta<br />

za životem, uzdravením či k dlouhodobému přežití.<br />

Myslím, že jsem již byla oddána osudu a všemu, co<br />

mi bylo řečeno. Ujala se mě MUDr. Zugarová a se vší<br />

úctou k mému stavu mi vysvětlila a obj<strong>as</strong>nila celou<br />

situaci. Byla jsem jí vděčná za podporu a slova naděje,<br />

které mi v té chvíli věnovala. Byla jsem její pacientkou<br />

po dobu celé mé první chemoterapie. Vždy mi vyšla<br />

vstříc a vše, na co jsem potřebovala odpověď, mi<br />

bylo lidsky zodpovězeno. Dělat na onkologii je velice<br />

náročné. Uvědomuji si, že tato práce není jednoduchá<br />

především pro sestry na těchto odděleních. Sestřičky<br />

kolínské onkologie mi byly nápomocné nejenom<br />

při vl<strong>as</strong>tní léčbě, ale i dokázaly poradit a povzbudit<br />

v době, kdy jsem byla stomikem. Člověk, který se zde<br />

rozhodne pracovat, by měl být vnitřně připraven na<br />

náročnost tohoto povolání, ale víte, jak to je, nikdy<br />

se nelze stoprocentně na nic připravit, vždy nás něco<br />

překvapí. Proto také tak č<strong>as</strong>to dochází k syndromu<br />

vyhoření.<br />

Dovedu si představit pocity člověka, kterému se<br />

v tomto okamžiku zbortí život. Co potom rodina<br />

a okolí?<br />

Vše se vám změní. Moje rodina je mé dítě a moje<br />

maminka, táta zemřel, když mi bylo 20 let. Sourozence<br />

nemám. S dcerou žiji v podstatě od narození<br />

sama. V té době, když mě to potkalo, jsem měla<br />

roční vztah s přítelem, jenž bohužel tu tíhu neustál<br />

a během chemoterapie mě opustil. Byl to velký tlak<br />

na partnerství a zároveň jakási jeho zkouška. Paradoxně<br />

většinou v opačném případně ženy zůstávají<br />

větší oporou, když partner onemocní. Nejsem<br />

z<strong>as</strong>tánce feministických postojů, ale tak to prostě<br />

je. Ženy celkově vydrží více. Jde především o strach<br />

ze smrti. Stále panují velká tabu, která by bylo dobré<br />

na počátku onemocnění všem vysvětlit. Myslím, že<br />

by se všem ulevilo. A to je nyní můj cíl.<br />

Co tím myslíš?<br />

Myslím tím nějakou poradenskou intervenci. Místo,<br />

kam můžeš zajít, když najednou nevíš, a vše tam<br />

nechat. Svůj strach, své otázky, svůj pláč! Někdo<br />

může namítnout – a co lékař? Když máte to štěstí<br />

a potkáte na onkologii lékaře, který je zároveň psychologem,<br />

psychoterapeutem v jedné osobě, je to<br />

výhra. Ale na druhou stranu si také myslím, že je to<br />

především člověk a nemůže se tolik emotivně zaplétat<br />

do života svých pacientů. Pravděpodobně by brzy<br />

skončil sám v léčbě nějakého psychiatra. Proto jsem<br />

se rozhodla, díky své vl<strong>as</strong>tní zkušenosti a specializaci<br />

v psychoterapii a psychologii, jít touto cestou.<br />

Důležité je vědět, jestli mohu tuto práci dělat. Není<br />

jednoduchá a co především, musím být sama se sebou<br />

srovnaná, že dokážu všechny ty osudy zanechat<br />

ve své poradně. Nelze s tím vším žít. To je základ,<br />

vytěsnění.<br />

Průběh léčby určitě pro člověka znamená velké<br />

psychické vypětí. Jak ses s tím vyrovnávala a jak<br />

si myslíš, že by se s tím měl člověk vyrovnat<br />

nejlépe?<br />

Každý z nás má právo volby. Nikdo tě nenutí k léčbě,<br />

jen se ti dají možnosti a je na tobě, co chceš či<br />

nechceš podstoupit. Já jsem podstoupila <strong>as</strong>i vše,<br />

co je dostupné dnešnímu pacientovi. Na začátku<br />

jsem nechápala některé pacienty, kteří se rozhodli<br />

neléčit se. Většinou si podepsali ortel. Ale dnes<br />

to <strong>as</strong>i i chápu. Záleží opravdu na situaci a člověku,<br />

jak se k tomu postaví. Já neměla jinou volbu, měla<br />

jsem před sebou dceru a stále mám. Samozřejmě<br />

se zajímám o různé alternativní léčby, ale beru to<br />

spíše jako doplňkovou léčbu. Když to vezmu od<br />

začátku, nejprve jsem musela jít na operativní výkon,<br />

který byl dosti komplikovaný. To tě velice vyčerpá.<br />

Poté následovalo osm sérií chemoterapie tady<br />

v Kolíně a léčbu jsem zakončila ozařováním v Praze<br />

na Vinohradech. Dlouhá cesta s nejistým výsledkem.<br />

Léčba je především o psychice, jak tě to zlomí,<br />

je to zlé.<br />

Přišla jsi o vl<strong>as</strong>y?<br />

Při první sérii ne, ač se to očekávalo, ale při druhé to<br />

šlo dolů. Rozhodla jsem se, že nebudu nosit paruku,<br />

měla jsem hodně vlnité a bohaté vl<strong>as</strong>y, takže zásah byl<br />

dosti výrazný a zásadní. Ale jak jsem cítila, že mi vl<strong>as</strong>y<br />

padají, šlo to dolů. Nejvíce to prožívala dcera, nechtěla<br />

mě vidět, styděla se za mě. Nechtěla mít mámu bez<br />

vl<strong>as</strong>ů. Pak to nějak vzala. Okolí a společnost nejsou<br />

připraveny na tyto věci. Č<strong>as</strong>to jsem cítila pohledy<br />

lidí. Ke státnicím jsem šla plešatá, taky jsem tam<br />

zkolabovala, tak mě vezla záchranka do <strong>nemocnice</strong><br />

a po třech hodinách jsem se tam vrátila a dokončila<br />

zkoušky.<br />

Co bys chtěla vzkázat ostatním pacientům?<br />

Můžete mít několik vysokých škol, ale nejvyšší a nejcennější<br />

škola je životní zkušenost. Je důležité žít<br />

s pokorou a úctou k životu. Doufám, že se mi podaří<br />

porazit tuto nemoc, a zároveň bych chtěla pomoci<br />

druhým, které potkalo to, co mě.

30<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvod<br />

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Kutná Hora:<br />

„modeRNizAce NemocNice<br />

V žádNÉm přípAdě NeKoNčí!“<br />

Na téma, jak se vyvíjí kutnohorská <strong>nemocnice</strong> v poslední době, ale i o plánech do blízké budoucnosti,<br />

nám v rozhovoru podal informace její ředitel MUDr. Zdeněk Heřmánek.<br />

Co nového se za poslední měsíc událo<br />

v kutnohorské nemocnici?<br />

Kutnohorská <strong>nemocnice</strong> v podstatě žije normálním<br />

provozem, tedy péčí o pacienty – v tomto ohledu<br />

se nic nového neodehrálo a to je podstatné. Pokud<br />

vás však zajímá něco neobvyklého: dne 27. března<br />

proběhlo v naší nemocnici modelové h<strong>as</strong>ičské cvičení,<br />

kdy byl simulován požár na chirurgickém oddělení.<br />

Cílem bylo prověřit připravenost integrovaného<br />

záchranného systému při zásahu v nemocnici, ale<br />

i naši schopnost jednat při mimořádné události. Myslím,<br />

že vše dopadlo poměrně úspěšně, bez jakéhokoli<br />

omezení běžného chodu <strong>nemocnice</strong>. Z podstatných<br />

událostí musím ještě uvést, že do provozu bylo<br />

uvedeno nové zařízení v hodnotě 14,5 milionu korun<br />

z dotace Středočeského kraje, o kterém jsem informoval<br />

již minule. Posledním krokem je, že nyní začaly<br />

probíhat stavební úpravy k zabudování nového digitálního<br />

rentgenového přístroje pořízeného z téže<br />

dotace.<br />

Jsou v plánu další dotace ze strany<br />

Středočeského kraje pro kutnohorskou<br />

nemocnici?<br />

Ano. Všichni jsme tomu velice rádi.<br />

O co se konkrétně jedná?<br />

Dle usnesení Z<strong>as</strong>tupitelstva Středočeského kraje<br />

v březnu tohoto roku bylo schváleno doplnění plánu<br />

investic pro rok 2012 v Nemocnici Kutná Hora v řádu<br />

milionů korun – jde mimo jiné o zateplení objektu<br />

polikliniky <strong>nemocnice</strong>, nákup nového ultrazvukového<br />

přístroje a modernizaci kuchyně <strong>nemocnice</strong>.<br />

Tudíž se dá očekávat další zkvalitnění a modernizace<br />

provozu naší <strong>nemocnice</strong>, které pocítí bezprostředně<br />

nejen zdravotníci, ale hlavně i pacienti.<br />

MUDr. Zdeněk Heřmánek<br />

ředitel Nemocnice Kutná Hora<br />

31<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

aktuality<br />

aKtivity PacieNtů ODDěleNí lDN<br />

V rámci volnoč<strong>as</strong>ových aktivit se pacienti oddělení LDN rozhodli vl<strong>as</strong>tnoručně vyrobit výzdobu <strong>nemocnice</strong>.<br />

Některé výrobky byly laděné v duchu uplynulých velikonočních svátků a některé jsou v nemocnici stále<br />

k vidění. S výrobou jim pomáhaly sociální pracovnice Radka Štencelová a Stanislava Müllerová, které již připravují<br />

další aktivity a činnosti pro zdejší pacienty.<br />

KUlaté NaROzeNiNy<br />

v NeMOcNici<br />

Kulaté devadesáté<br />

narozeniny oslavila pacientka<br />

LDN paní Bzůrová. Jako důkaz<br />

„domáckého“ přístupu k pacientům<br />

jí ředitel <strong>nemocnice</strong> MUDr. Zdeněk<br />

Heřmánek osobně předal květinu<br />

s přáním. Ke gratulantům patřili<br />

i další zaměstnanci <strong>nemocnice</strong>.

32<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

vedoucí oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami Bc. ilona vendlová říká:<br />

„pomáHáme lÉKAřům<br />

i pAcieNtům“<br />

Práci oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami nám představí vedoucí tohoto oddělení<br />

Bc. lona Vendlová, jíž jsme položili i několik osobních otázek.<br />

Bc. Ilona Vendlová<br />

Co vás přivedlo k práci ve zdravotnictví?<br />

Strávila jsem krásné dětství plné snů na Přeloučsku,<br />

kde jsem vystudovala všeobecné gymnázium. Již<br />

odmala jsem se toužila stát dětskou lékařkou a vydat<br />

se po z mého pohledu „růžové“ cestě zdravotnictví.<br />

Přála jsem si léčit nemocné děti a pomáhat jim při<br />

cestě za uzdravením. Po maturitě jsem se chtěla dát<br />

tímto směrem, ale z důvodu vysokých nároků pro toto<br />

povolání se mi bohužel tento sen nesplnil.<br />

Přesto jste se od svého snu příliš neodchýlila.<br />

Při rozhodování co dál jsem zvolila příbuzný směr<br />

a vystudovala Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích,<br />

program ošetřovatelství, obor porodní<br />

33<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

<strong>as</strong>istentka. To považuji za velice krásné povolání.<br />

Osud tomu chtěl ale jinak, a tak jsem po ukončení<br />

studia n<strong>as</strong>toupila do kolínské <strong>nemocnice</strong> na oddělení<br />

dětské JIP a vyzkoušela si i práci na oddělení<br />

ortopedickém.<br />

Zjistila jsem, že povolání zdravotní sestry není pro<br />

každého. Především je to těžká práce, a to po psychické<br />

i fyzické stránce. Bohužel, jak to již bývá, je<br />

i finančně nedoceněná. Tyto všechny faktory sehrály<br />

roli v tom, že jsem z tohoto oboru za krátkou dobu<br />

odešla.<br />

Abyste se zakrátko do nemocničního<br />

prostředí vrátila.<br />

Příležitost vrátit se do nemocničního prostředí se<br />

mi n<strong>as</strong>kytla zanedlouho. Již ne na pozici zdravotní<br />

sestry, ale odborné referentky styku se zdravotními<br />

pojišťovnami v Nemocnici Kutná Hora. Po<br />

nástupu na tuto pozici jsem měla na starosti kon-<br />

trolu hospitalizací dle metodiky DRG, kontrolu<br />

správnosti zadaných výkonů a spolupráci s odděleními.<br />

Výraznou měrou jsem se podílela na chodu<br />

tohoto oddělení. Na začátku roku 2012 došlo<br />

v nemocnici v Kutné Hoře k personálním změnám.<br />

V té době jsem převzala veškerou administrativní<br />

práci tohoto oddělení. Tato práce zajišťuje požadavky<br />

z oddělení vůči zdravotním pojišťovnám<br />

a opačně požadavky zdravotních pojišťoven vůči<br />

zdravotnickému zařízení.<br />

Kdo se na vás nejč<strong>as</strong>těji obrací?<br />

V Nemocnici Kutná Hora se na oddělení styku se zdravotními<br />

pojišťovnami mohou obracet lékaři a sestry<br />

z jednotlivých oddělení <strong>nemocnice</strong>. Pomáháme jim<br />

s řešením nejrůznějších problémů, např. s nemocničním<br />

informačním systémem, se zadáváním a vykazováním<br />

výkonů na ambulantních i lůžkových pracovištích,<br />

s ověřováním zdravotního pojištění pacientů,<br />

s administrativou ohledně cizinců, s regulačními<br />

poplatky. Především pak s komunikací se zdravotními<br />

pojišťovnami, která je důležitá při poskytování zdravotní<br />

péče. Spolupráce je důležitá pro fungování celé<br />

<strong>nemocnice</strong>.<br />

A co pacienti?<br />

Také sami pacienti se na nás mohou samozřejmě<br />

obracet ohledně správnosti výběru regulačních<br />

poplatků. Ochotně a rádi jim poskytujeme informace,<br />

kdy a za jakých podmínek se vybírají regulační<br />

poplatky.<br />

Naše oddělení spadá pod výpočetní středisko <strong>nemocnice</strong>,<br />

se kterým spolupracujeme při vytváření nebo<br />

úpravách různých statistických dotazů v nemocničním<br />

informačním systému pro aktuální potřeby<br />

<strong>nemocnice</strong>.<br />

V čem je pro vás práce zajímavá?<br />

Práce na našem oddělení je velmi rozmanitá a vyžaduje<br />

každodenní komunikaci s mnoha subjekty, která<br />

je vedle práce zdravotníků také důležitá pro poskytování<br />

zdravotní péče. Mám ráda svoji práci a těší mě,<br />

že jsem našla ve zdravotnictví uplatnění, i když ne<br />

jako zdravotní sestra. I administrativa má v nemocnici<br />

své místo.<br />

Jak odpočíváte?<br />

Ve volném č<strong>as</strong>e se věnuji své rodině, dvěma pejskům<br />

a odpočinku. Ráda chodím do společnosti, na<br />

dlouhé procházky přírodou a zajímám se o zdravou<br />

výživu.

34<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Protipožární ochrana<br />

V NemocNici KutNá HoRA<br />

„Hořelo“<br />

Průběh a důvod požáru v nemocnici nám přiblížila referentka BOZP a PO Radka Sušanková:<br />

V úterý 27. března se v kutnohorské nemocnici konalo taktické cvičení složek IZS (h<strong>as</strong>ičů včetně<br />

dvou dobrovolnických jednotek, policie a záchranné služby).<br />

Nácvik evakuace<br />

osob pomocí<br />

h<strong>as</strong>ičské<br />

automobilové<br />

plošiny<br />

Námět cvičení byl následující: Na oddělení<br />

chirurgie, v kuchyňce pro personál, vypukl vlivem<br />

elektrického zkratu na ledničce požár. Kouř se šířil<br />

do chodby chirurgie, kde byl zpozorován personálem.<br />

Zpozorovaný požár byl telefonicky ohlášen na<br />

linku tísňového volání. Vzhledem k rychlosti šíření<br />

kouře se rozhodl personál zahájit evakuaci pacientů<br />

z ohrožených pokojů ještě před příjezdem jednotek<br />

požární ochrany.<br />

Cílem taktického cvičení bylo jednak provést evakuaci<br />

části objektu, která je z<strong>as</strong>ažená nebo ohrožená<br />

zplodinami, ale zároveň i lokalizovat a zlikvidovat<br />

požár. Zároveň se měla procvičit spolupráce a koordinace<br />

mezi složkami IZS a zdravotnickým personálem,<br />

vyzkoušet a procvičit komunikace v radiové síti<br />

zúč<strong>as</strong>tněných složek. Měl se také ověřit poplachový<br />

plán, vyčlenění množství sil a prostředků a dojezdové<br />

č<strong>as</strong>y.<br />

Po ukončení cvičení jsme Radce Sušánkové položili<br />

několik otázek ohledně jeho průběhu a naplnění cílů.<br />

Byl tímto cvičením nějak ovlivněn chod<br />

chirurgického oddělení, případně celé <strong>nemocnice</strong>?<br />

Pro toto cvičení bylo použito 15 figurantů z řad<br />

zaměstnanců ekonomického a provozně-technického<br />

oddělení. Figuranti představovali jak chodící pacienty,<br />

pacienty o berlích a pacienty na vozíku, tak i pacienty<br />

na postelích a jednoho pacienta v bezvědomí.<br />

Pro potřeby cvičení byl vyčleněn jeden čtyřlůžkový<br />

pokoj. Žádné z těchto opatření ovšem nekomplikovalo<br />

a neohrožovalo chod chirurgického oddělení<br />

ani celé <strong>nemocnice</strong>.<br />

Můžete nám přiblížit průběh požárního cvičení?<br />

V 15.00 nahlásila vrchní sestra chirurgického oddělení<br />

Hana Brantová na ohlašovnu požáru, tedy na vrátnici,<br />

požár na kuchyňce chirurgického oddělení B. Zpětně<br />

byla provedena telefonická kontrola nahlášeného<br />

požáru a službu konající vrátný zavolal na linku tísňového<br />

volání, kde oznámil požár v nemocnici. Poté byla<br />

kontaktována vedoucí technicko-provozního oddělení<br />

a službu konající údržba. Na oddělení začala evakuace<br />

chodících pacientů a pacientů na vozíku (kterou provedla<br />

vrchní sestra oddělení s pomocí službu konajícího<br />

sanitáře) za protipožární katrové dveře na hlavní<br />

halu. Odtud se pacienti za zdravotnického doprovodu<br />

přesunuli na určené shromaždiště u hlavní recepce,<br />

kde dozor zajišťovala hlavní sestra. Po příjezdu jednotky<br />

H<strong>as</strong>ičského záchranného sboru ČR (JPO) převzal<br />

veškeré kompetence velitel zásahu, který řídil<br />

spolu s vedoucí evakuace, tedy vrchní sestrou chirurgického<br />

oddělení, evakuaci imobilních pacientů<br />

s první skupinou JPO. Druhá JPO prováděla útok na<br />

požár pomocí dopravního vedení a jednoho proudu<br />

(C52) v kompletní výstroji. Ve venkovním prostoru<br />

před chirurgickým oddělením u bývalé vrátnice byl<br />

také k vidění nácvik evakuace čtyř figurantů z okna<br />

prvního patra <strong>nemocnice</strong> pomocí h<strong>as</strong>ičské automobilové<br />

plošiny. Po ukončení evakuace byl proveden<br />

následný závěrečný průzkum a cvičení bylo velitelem<br />

zásahu vyhodnoceno.<br />

35<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

MOjiP<br />

dVA NoVÉ plicNí<br />

VeNtilátoRy NA moJip<br />

Ve druhém patře přístavby kutnohorské <strong>nemocnice</strong> se nachází Multioborová jednotka intenzivní<br />

péče (MOJIP). Již v době výstavby se vědělo o přínosu boxového systému ke snížení rizika přenosu<br />

infekce. Proto je i naše oddělení rozděleno prosklenými stěnami na pět těchto boxů.<br />

Jedná se o moderní klimatizované pracoviště<br />

vybavené přístrojovou technikou, která umožňuje<br />

diagnostiku, monitoraci a podporu životních<br />

funkcí našich pacientů.<br />

Na MOJIP jsou pacienti přijímáni z ostatních oddělení<br />

kutnohorské <strong>nemocnice</strong>, překladem z vyšších pracovišť,<br />

nebo tzv. z terénu přímo od záchranné služby.<br />

K dispozici máme čtyři plicní ventilátory – dva z nich<br />

jsou nyní nově pořízené z dotací Středočeského kraje.<br />

Dále do vybavení patří EKG a RTG přístroj, samozřejmostí<br />

je centrální rozvod medicinálních plynů, monitor,<br />

odsávačka, infuzní pumpy a lineární dávkovače<br />

u každého lůžka. Nedílnou součástí jednotlivých lůžek<br />

je p<strong>as</strong>ivní antidekubitární matrace, která se významně<br />

podílí na snížení rizika vzniku proleženin. V případě<br />

potřeby můžeme na čtyři lůžka použít i aktivní antidekubitární<br />

matraci.<br />

Komplexní péči v nepřetržitém provozu poskytuje<br />

na sedmi lůžkách tým erudovaných lékařů, sester<br />

a obslužného personálu. Oddělení bylo uvedeno do<br />

provozu v dubnu roku 2002, a tak je možná vhodný<br />

č<strong>as</strong> na malou rekapitulaci: za první tři měsíce tohoto<br />

roku bylo hospitalizováno 106 pacientů, v uplynulých<br />

letech bylo hospitalizováno průměrně 450 pacientů<br />

ročně. Lze tedy říci, že za deset let provozu bylo na<br />

multioborové jednotce intenzivní péče naší <strong>nemocnice</strong><br />

hospitalizováno kolem 4 500 lidí z Kutné Hory<br />

a okolí, ale i z jiných míst.<br />

Nahoře: Jeden<br />

z nově pořízených<br />

plicních ventilátorů<br />

na MOJIP

36<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvod<br />

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:<br />

„V KVětNu oteVřeme zBRusu<br />

NoVou tRANsfuzNí stANici“<br />

Ředitel benešovské <strong>nemocnice</strong> MUDr. Michal Oščipovský nás přivítal se svým nezdolným<br />

optimismem: „Tak je to konečně tady! Začalo nám jaro, den se prodlužuje a přibývá slunných<br />

dnů!“ Nehovořili jsme však o poč<strong>as</strong>í, ale především o příjemných novinkách v nemocnici.<br />

Co vás v nejbližší době čeká?<br />

Velmi se těšíme na otevření nové transfuzní stanice,<br />

která bude v plném provozu v průběhu měsíce června.<br />

Výrazně by se tím mělo vylepšit prostředí pro pacienty,<br />

personál a především dárce, kteří nezištně darují krev<br />

pro nemocné, za což jim patří náš dík.<br />

Nedávno jste zavedli několik nových metod léčby.<br />

Zavedení metod sialoendoskopie a n<strong>as</strong>ální g<strong>as</strong>troskopie<br />

bylo jarním pokrokem. Zatímco sialoendoskopie<br />

je v naší nemocnici zcela nová metoda, která<br />

umožní lépe vyšetřit pacienta, n<strong>as</strong>ální g<strong>as</strong>troskopie<br />

je alternativní a pro mnohé klienty komfortnější<br />

metoda vyšetření žaludku, jež se v naší nemocnici<br />

již dlouhá léta provádí.<br />

Nezapomínáte ani na prevenci.<br />

Nikoli. Chceme jednak nadále rozvíjet aktivity zaměřené<br />

na ambulantní pacienty, ale také preventivní programy,<br />

které pomohou zlepšit zdraví populace našeho<br />

regionu. S tím souvisí otevření nutriční poradny a rozšíření<br />

programu v obl<strong>as</strong>ti preventivní kardiologie.<br />

Co dále rozvíjíte a chystáte?<br />

Stále nabízíme služby naší porodnice, kterou je<br />

možno navštívit virtuálně na našich internetových<br />

stránkách. Koncem května letošního roku proběhne<br />

výroční akce k deseti letům naší porodnice, kdy<br />

připravujeme zejména pro děti zajímavý program.<br />

Snažíme se o vytvoření zázemí pro pracující matky<br />

a podporujeme vzdělávání a volnoč<strong>as</strong>ové aktivity.<br />

Na sklonku jara pak proběhne již tradiční oblíbený<br />

Sportovní den pro zaměstnance <strong>nemocnice</strong> v místním<br />

sportovním centru.<br />

MUDr. Michal Oščipovský<br />

ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.<br />

37<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

aktuality<br />

PacieNti jSOU<br />

SPOKOjeNi S Péčí<br />

i PROStřeDíM<br />

BeNešOvSKé<br />

NeMOcNice<br />

Celkem 89 % pacientů Nemocnice<br />

Rudolfa a Stefanie Benešov<br />

by nemocnici doporučilo svým<br />

známým. Tento údaj je jedním z výsledků<br />

dotazníkového průzkumu<br />

spokojenosti pacientů, který probíhal<br />

v říjnu a listopadu loňského<br />

roku. Do průzkumu se zapojilo<br />

576 pacientů lůžkových částí benešovské<br />

<strong>nemocnice</strong>, kteří prostřednictvím<br />

anonymních dotazníků hodnotili<br />

např. přístup a profesionalitu<br />

zdravotnického personálu, úroveň<br />

komunikace, pohodlí, čistotu a hygienu<br />

<strong>nemocnice</strong>, míru intimity při<br />

vyšetření atd.<br />

Z průzkumu vyplývá, že pacienti<br />

jsou spokojeni se zdravotnickým<br />

Na základě výzvy Operačního<br />

programu Lidské zdroje a zaměstnanost<br />

připravila Nemocnice<br />

Rudolfa a Stefanie Benešov projekt<br />

s názvem Vytváření podmínek pro<br />

slaďování pracovního a rodinného<br />

života v Nemocnici Rudolfa a Stefanie<br />

Benešov, který uspěl a ze všech<br />

projektů byl vybrán jako druhý nejlepší.<br />

Cílem projektu je zlepšení situace<br />

v obl<strong>as</strong>ti rovných příležitostí<br />

žen a mužů a slaďování rodinného<br />

a pracovního života v Nemocnici Rudolfa<br />

a Stefanie Benešov. Projekt je<br />

určen zaměstnancům <strong>nemocnice</strong><br />

personálem i prostředím <strong>nemocnice</strong>.<br />

Velice kladně byla hodnocena<br />

především profesionalita, ochota<br />

a úroveň komunikace lékařů i ostatních<br />

zdravotníků. Celkem 83 % pacientů<br />

bylo spokojeno jak s léčbou,<br />

kterou v nemocnici absolvovali, tak<br />

s pohodlím, čistotou a útulností<br />

prostředí.<br />

„Cílem průzkumu bylo zjistit, do<br />

jaké míry jsou u nás pacienti spo-<br />

Náš PROjeKt zaMěřeNý Na SOUlaD PRáce a RODiNy<br />

OHODNOceN jaKO DRUHý NejlePší<br />

a zaměřuje se především na ženy<br />

vracející se po mateřské/rodičovské<br />

dovolené. Těm se snaží prostřednictvím<br />

různých aktivit návrat<br />

do zaměstnání co nejvíce ulehčit.<br />

Kromě vzdělávání je jednou z aktivit<br />

projektu např. i vybudování<br />

firemních jeslí, které ženám umožní<br />

dřívější nástup do zaměstnání.<br />

Realizace projektu byla zahájena<br />

1. března 2012 a je řízena sehraným<br />

kojeni, co bychom mohli ještě zlepšit<br />

a v čem bychom měli pacientům<br />

vyjít vstříc. Proto dotazník obsahoval<br />

nejen otázky zaměřené na<br />

přístup personálu, kvalitu léčby<br />

a spokojenost s prostředím, ale<br />

i otázky, ve kterých pacient mohl<br />

uvést, co by zlepšil, co mu zcela<br />

nevyhovovalo,“ uvedla Bc. Marie<br />

Brilová, hlavní sestra benešovské<br />

<strong>nemocnice</strong>.<br />

týmem benešovské <strong>nemocnice</strong> v čele<br />

s vedoucí personálního a mzdového<br />

oddělení Evou Šimákovou. Na<br />

realizaci projektu se vedle <strong>nemocnice</strong><br />

samotné podílejí také tři partneři<br />

– město Benešov, Thomayerova<br />

<strong>nemocnice</strong> a Česká <strong>as</strong>ociace<br />

sester. Nemocnice obdrží na projekt<br />

finanční dotaci ve výši 4,8 mil. Kč<br />

z Operačního programu Lidské<br />

zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).

38<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

zástupce primáře ORl oddělení MUDr. Marek Plánička říká:<br />

„BeNešoVsKá NemocNice<br />

VyNiKá V lÉčBě<br />

oNemocNěNí sliNNýcH žláz“<br />

ORL oddělení benešovské <strong>nemocnice</strong> se stalo třetím pracovištěm v České republice, které disponuje<br />

jedním z nejmodernějších léčebných postupů onemocnění slinných žláz – sialoendoskopií.<br />

Více nám o této léčbě řekl MUDr. Marek Plánička, zástupce primáře ORL oddělení benešovské<br />

<strong>nemocnice</strong>, který se touto metodou několik let zabývá.<br />

V čem vyšetření spočívá?<br />

Vyšetření zvané sialoendoskopie bylo na ORL oddělení<br />

zavedeno před několika měsíci. Jedná se o endoskopické<br />

vyšetření, případně endoskopickou léčbu<br />

onemocnění vývodného systému velkých slinných<br />

žláz. Jejich onemocnění není příliš č<strong>as</strong>té a tím spíše<br />

se na možnost tohoto onemocnění zapomíná. Proto je<br />

také zmíněné vyšetření poměrně vzácné a provádí se<br />

jen na specializovaných pracovištích ve třech nemocnicích<br />

v České republice – ÚVN Praha, FN Ostrava<br />

a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.<br />

Je tento léčebný postup náročný či bolestivý?<br />

Ve velké většině se jedná o výkony prováděné<br />

v lokální anestezii, která oproti anestezii celkové<br />

představuje pro pacienty minimální zátěž. Léčebná<br />

procedura bývá v některých fázích poměrně náročná<br />

pro lékaře, nikoli pro pacienta. Vzhledem k jemnosti<br />

struktur slinné žlázy je potřeba trpělivého přístupu<br />

a někdy velmi jemných manipulací v malém prostoru<br />

vývodu slinné žlázy v rozsahu desetin milimetru. To<br />

pak může vést k č<strong>as</strong>ové náročnosti, kdy výkon může<br />

trvat od 30 minut až do <strong>as</strong>i dvou hodin u náročnějších<br />

operací. Samotný diagnostický výkon zpravidla trvá<br />

kolem 30–40 minut. V případě, že pacient lokální anestezii<br />

snáší hůře, pak je samozřejmě možné operaci<br />

provést i v celkové anestezii.<br />

Můžete nám stručně popsat průběh zákroku?<br />

Nejprve se provede povrchová anestezie (znecitlivění)<br />

okolí přirozeného ústí vývodu slinné žlázy. Následně<br />

se do vývodu vstříkne další dávka anestetika<br />

pro znecitlivění vývodu samotného a poté se do<br />

vývodu zavede diagnostický endoskop o velmi malém<br />

průměru (0,8 mm). Tímto endoskopem se vývodný<br />

systém prohlédne a zjistí se možná příčina problému.<br />

Tak se zároveň ústí vývodu pozvolna ještě více rozšíří<br />

a je tím umožněno zavést silnější operační endoskop,<br />

který slouží k samotnému operování. Jím je<br />

možno zavést buďto „košíček“, jímž lze zachytit<br />

malé slinné kaménky, nebo operační kleště sloužící<br />

k odstraňování hlenů, zaklíněných kaménků či vazivových<br />

srůstů ve vývodu.<br />

Která onemocnění slinných žláz jsou k tomuto<br />

způsobu léčby vhodná?<br />

Léčba je vhodná v případě opakovaných otoků slinných<br />

žláz, které jsou č<strong>as</strong>to způsobené překážkou<br />

ve vývodném systému velkých slinných žláz. Překážku<br />

mohou tvořit např. srůsty, zúžení, komplikovaný<br />

průběh vývodu vedoucí k jeho pseudozauzlení,<br />

hlenovité zátky a v neposlední řadě slinné kameny<br />

(podobně jako močové či žlučníkové kameny) a cizí<br />

tělesa vniklá do vývodů slinných žláz. Léčba není<br />

v žádném případě vhodná pro nádorová onemocnění<br />

slinných žláz.<br />

Jak poznám, že trpím onemocněním slinné žlázy,<br />

které lze prezentovanou metodou léčit?<br />

Vyskytují-li se u vás například opakované či jednorázové<br />

otoky a svírání ve tváři nebo v podčelistní<br />

obl<strong>as</strong>ti. Otoky a svírání se většinou objevují při jídle,<br />

někdy jen i při pomyšlení na nějakou dobrotu. Mohou<br />

se objevit i opakované otoky a svírání bez j<strong>as</strong>ného<br />

vyvolávajícího momentu. Je třeba si ale uvědomit, že<br />

zmíněné příznaky se vyskytují i u onemocnění zubů,<br />

39<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

čelistního kloubu, zánětů v dutině ústní či v krku jako<br />

takovém. Zda vaše příznaky souvisejí s onemocněním<br />

slinných žláz či jiným onemocněním, odhalí běžné<br />

ORL vyšetření, které je na místě při popsaných příznacích<br />

absolvovat.<br />

Stačí při onemocnění slinných žláz podstoupit<br />

zákrok jen jednou, nebo je potřeba jej opakovat?<br />

To záleží na konkrétním typu onemocnění. Jedná-li se<br />

o prostý slinný kamínek, či jednoduché zúžení vývodu,<br />

stačí jeden zákrok a potíže jsou natrvalo odstraněny.<br />

U složitějších případů je obč<strong>as</strong> zapotřebí opakovaných<br />

zákroků. Vzhledem k tomu, že je výkon prováděn<br />

v lokální anestezii za pomoci běžných anestetik a fyziologického<br />

roztoku, však jeho opakování nepředstavuje<br />

pro tělo žádnou výraznější zátěž.<br />

Má vyšetření nějakou alternativu?<br />

V rámci přímé diagnostiky budeme alternativu hledat<br />

jen těžko. Sonografické vyšetření slinných žláz se<br />

samozřejmě užívá, ale pro omezenou rozlišovací<br />

schopnost nepostihne např. drobné konkrementy,<br />

které mohou být příčinou vleklých obtíží. Další dříve<br />

používané metody s použitím kontr<strong>as</strong>tního RTG vyšetření<br />

se opouštějí, zejména pro radiační zátěž pro pacienta.<br />

Z léčebných metod konzervativních lze volit<br />

např. dříve hojně využívané a dnes poněkud pozapomenuté<br />

praktiky jako m<strong>as</strong>áže slinných žláz a dosta-<br />

MUDr. Marek Plánička<br />

zástupce primáře ORl oddělení<br />

Pavilon CH, 4. patro, Tel.: 317 756 259, e-mail: orl@hospital-bn.cz<br />

tečný přísun nízkominerálních tekutin. Č<strong>as</strong>tá je antibiotická<br />

léčba. Pokud se ale obtíže objevují velmi<br />

č<strong>as</strong>to a nedaří se je zklidnit ani antibiotiky, pak musí<br />

přistoupit na řadu další možné řešení – operace, při<br />

které dojde k odejmutí slinné žlázy, jejíž funkce se<br />

tak nadobro ztratí. Zevní chirurgický zákrok může<br />

být navíc provázen řadou rizik. Kromě těch spojených<br />

s celkovou anestezií pak riziko poranění blízkých<br />

struktur – cév a hlavně nervů zajišťujících chuť,<br />

hybnost jazyka či svalů v obličeji.<br />

A v čem tedy vidíte výhody této metody?<br />

Hlavní výhodu metody vidím v možnosti podívat se<br />

přímo na příčinu obtíží – pod endoskopickou kontrolou<br />

vyšetřit stav vývodného systému a tím zjistit více<br />

o samotné podstatě onemocnění. Následně lze č<strong>as</strong>to<br />

příčinu obtíží velmi elegantně vyřešit miniinvazivním<br />

přístupem –jak již jsem zmínil, je zde výrazné omezení<br />

rizika poranění důležitých struktur. Další pro pacienta<br />

zásadní výhodu pak vidím ve velmi malé zátěži jeho<br />

organismu anestetickými preparáty a v možnosti<br />

provádět tyto výkony ambulantně, což umožňuje<br />

pacientovi rychlý návrat do běžného života.<br />

Sialoendoskopie<br />

je jedním<br />

z nejmodernějších<br />

postupů léčby<br />

onemocnění<br />

slinných žláz.

40<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Nutriční poradna<br />

Nutriční terapeutka tereza filipová, DiS., tvrdí:<br />

„spRáVNá žiVotospRáVA Je<br />

záKlAdem zdRAVÉHo žiVotA“<br />

Jak změnit své stravovací návyky v případě onemocnění, či jak pomocí zdravého jídelníčku<br />

onemocněním předcházet, nám poradila Tereza Filipová, DiS., nutriční terapeutka nově otevřené<br />

nutriční poradny benešovské <strong>nemocnice</strong>, která svým klientům nabízí komplexní poradenství<br />

v obl<strong>as</strong>ti výživy.<br />

Tereza Filipová, DiS.<br />

Myslíte si, že lidé dnes více než dříve<br />

dbají na to, jak se správně stravovat?<br />

Že by člověk měl jíst střídmě, nepřejídat se, vyhýbat<br />

se přílišnému přísunu kalorií a pravidelně sportovat,<br />

víme již ze starých přísloví a samozřejmě z úst našich<br />

lékařů. Ne každý však dbá erudovaných rad odborníků<br />

na lidské zdraví a bez okolků si dopřává plné<br />

talíře tučných a nezdravých jídel. Snaha změnit své<br />

stravovací návyky a celkovou životosprávu přichází<br />

č<strong>as</strong>to teprve v okamžiku, kdy se u člověka objeví<br />

např. nějaké závažné onemocnění nebo pohybové<br />

a jiné obtíže.<br />

Jak by měl člověk změnit svoji životosprávu,<br />

chce-li předcházet závažným onemocněním?<br />

Je potřeba si uvědomit, že životospráva zahrnuje<br />

nejen správnou výživu, pohyb, ale i dostatečně dlouhý<br />

a kvalitní spánek. V neposlední řadě se týká i pozitivního<br />

způsobu myšlení. Ve výživě je nutné dbát na<br />

to, aby se člověk nepřejídal a pamatoval na vhodné<br />

složení potravy a pravidelnost v jídle. Aktivní provozování<br />

sportu zvyšuje nejen úroveň tělesné kondice,<br />

ale významně snižuje i zdravotní rizika. Pohyb je také<br />

užitečný pro prevenci různých civilizačních onemocnění<br />

včetně obezity či cukrovky.<br />

Kdy by měl člověk vyhledat pomoc<br />

odborníka, navštívit nutriční poradnu?<br />

Dle mého názoru by měl klient navštívit nutriční<br />

poradnu právě tehdy, když začne pociťovat únavu,<br />

chce změnit jídelníček nebo není spokojen se svým<br />

životním stylem. Dále v období nemoci, kdy je<br />

třeba jídelníček vhodně upravit, saturovat energetické<br />

ztráty při onemocnění apod. A právě v tom mu<br />

můžeme pomoci.<br />

Co vaše poradna svým klientům vl<strong>as</strong>tně nabízí?<br />

Naše poradna nabízí širokou škálu poradenství<br />

v obl<strong>as</strong>ti výživy a stravování. Vypracováváme týdenní<br />

jídelní plány šité na míru pro konkrétního klienta.<br />

Jsme schopni zhodnotit souč<strong>as</strong>né stravovací zvyklosti<br />

a následně navrhnout vhodné změny. Pomocí<br />

speciální váhy provádíme tělesnou analýzu. Zaměřujeme<br />

se také na edukaci diet podle druhu onemocnění.<br />

Důraz je kladen zejména na konkrétní potřeby<br />

a individuální přístup k jednotlivým klientům. Nutriční<br />

poradnu tak může navštívit v podstatě kdokoli.<br />

Mluvíte o edukaci diet podle druhu onemocnění.<br />

Na jaká onemocnění se specializujete a jaké diety<br />

se s těmito nemocemi pojí?<br />

Některá onemocnění vyžadují dodržování specifických<br />

dietních režimů. Například celiakie neboli<br />

nesnášenlivost lepku vyžaduje přísné dodržování<br />

tzv. bezlepkové diety. Při jejím nedodržování dochází<br />

k zánětlivé reakci s atrofií střevních klků a vyvíjí se<br />

41<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Nutriční poradna<br />

porucha vstřebávání živin. Nabízíme však edukace<br />

u různých onemocnění, od takto přísných diet až po<br />

diety „běžné“, například redukční či šetřicí. Zaměřujeme<br />

se také na osoby trpící onemocněním žaludku,<br />

slinivky, střev, žlučníku, srdce, cév, diabetem, obezitou<br />

či podvýživou. V případě zájmu o edukaci jsou<br />

klientovi podrobně vysvětleny všechny vhodné<br />

i nevhodné potraviny přímo pro dané onemocnění.<br />

Například lidé s onemocněním jater by se měli<br />

striktně vyvarovat konzumace alkoholu a nadměrného<br />

příjmu tuků. Lidé s hypertenzí by měli regulovat<br />

příjem sodíku, jehož hlavním zdrojem je kuchyňská<br />

sůl, apod.<br />

Dodržují lidé se zmíněnými nemocemi diety, které<br />

jim navrhujete?<br />

U přísných diet je ve vl<strong>as</strong>tním zájmu klienta, aby<br />

doporučenou dietu dodržoval. Samozřejmě se<br />

najdou klienti, kteří dietu dodržují bezchybně, ale<br />

jsou i tací, kteří si sem tam podle vl<strong>as</strong>tního uvážení<br />

dělají „úlevy“, což naši vzájemnou spolupráci ztěžuje.<br />

Obezitu uvádíte také jako onemocnění. Je to<br />

opravdu nemoc v pravém slova smyslu?<br />

Obezita má dle MKN (Mezinárodní kl<strong>as</strong>ifikace nemocí)<br />

své vl<strong>as</strong>tní číslo v seznamu diagnóz (Dg. E66). Je to<br />

nejč<strong>as</strong>tější metabolické onemocnění, kde se jedná<br />

o nadměrné množství tuku v těle, které pro organismus<br />

představuje významně vyšší riziko některých<br />

nemocí (hypertenze, infarkt myokardu, kloubní<br />

onemocnění, cukrovka). Příčinou obezity je nerovnováha<br />

mezi příjmem a výdejem energie. V potravě je<br />

přijímáno více energie, než je vydáváno při běžných<br />

denních aktivitách. Její nadbytek se pak uchovává<br />

jako tuková zásoba.<br />

A co podvýživa? Kdy vl<strong>as</strong>tně může být člověk<br />

považován za podvyživeného a jaké jsou<br />

příznaky?<br />

Podvýživa je další problém, který může usnadnit<br />

vznik některých onemocnění. Nedostatečná výživa<br />

má za následek zhoršené hojení ran, větší náchylnost<br />

k infekčním chorobám a další specifické komplikace.<br />

Mezi příznaky patří také únava, hubnutí, svalová<br />

slabost, zvýšená kazivost zubů, lámání vl<strong>as</strong>ů a nehtů<br />

a mnoho dalších. Ačkoli se to nezdá, i člověk o hmotnosti<br />

70 kg může být v podvýživě. Z tohoto důvodu je<br />

nutné nepodceňovat jakýkoli příznak nedostatečné<br />

výživy a správně zvolenou metodou stav výživy určit.<br />

I s tímto problémem jsme schopni v naší nutriční<br />

poradně klientovi poradit.<br />

Co byste na závěr uvedla jako obecnou zásadu<br />

zdravé životosprávy?<br />

Člověk by měl myslet na tři základní pravidla – kvalitní<br />

spánek, správně zvolenou pohybovou aktivitu a samozřejmě<br />

pestrou a rozmanitou stravu vybíranou s uvážlivostí.<br />

tereza filipová, DiS.<br />

nutriční poradna<br />

Pavilon B, přízemí, Tel: 317 756 590, e-mail: nutricni.poradna@hospital-bn.cz<br />

Prostředí<br />

nutriční poradny<br />

benešovské<br />

<strong>nemocnice</strong>

42<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Úvod<br />

Rozhovor s ředitelem <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram, a. s.:<br />

„máme NoVÉ, špičKoVÉ<br />

VyBAVeNí i příJemNÉ<br />

pRostoRy“<br />

Rekonstrukce křídla D3 monobloku řešila několik <strong>as</strong>pektů najednou – efektivitu provozu, vysokou<br />

kvalitu zdravotní péče i příjemnost prostředí. Na detaily rekonstrukce jsme zeptali ředitele<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram MUDr. Stanislava Holobrady.<br />

Nově otevřené křídlo<br />

D3 monobloku<br />

Pane řediteli, <strong>nemocnice</strong> slavnostně<br />

otevřela zrekonstruované křídlo D3 monobloku.<br />

Slouží už nové prostory pacientům?<br />

Ano. Křídlo D3 jsme slavnostně otevřeli s hejtmanem<br />

Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem<br />

29. března. Ve stejný den měla veřejnost možnost si<br />

tyto prostory prohlédnout také, ještě než se do nich<br />

n<strong>as</strong>těhují ti, kterým jsou určeny – pacienti a odborný<br />

personál. Prakticky hned poté se do křídla D3 začala<br />

postupně stěhovat jednotlivá oddělení.<br />

Co pro nemocnici bylo při rekonstrukci prioritní?<br />

Vzhledem k tomu, že mluvíme o více než 60 let staré<br />

budově, do které nikdo dlouhou dobu příliš neinvestoval,<br />

bylo nezbytné nejen vyřešit neuspokojivý<br />

stav této budovy, a tudíž i její neefektivní provoz, ale<br />

i obnovu zdravotnických technologií. A to se nám,<br />

myslím, povedlo.<br />

Nové pavilony C a F kromě své stavební<br />

a technologické části mile překvapují i vzdušnými,<br />

příjemnými prostory. Je tomu tak i v křídle D3?<br />

Ano, snažili jsme se, aby zde pacienti i personál měli<br />

k dispozici prostředí, které bude příjemné a relativně<br />

velmi otevřené při zachování soukromí. V ambulantních<br />

čekárnách i na lůžkových jednotkách jsou k dispozici<br />

ploché televize. Stěny jsou barevné, velmi otevřený<br />

je přístup k odbornému personálu lůžkových jednotek.<br />

Nové je i značení na jednotlivých pracovištích.<br />

Je i v tomto křídle funkční wi-fi připojení na internet?<br />

Ano, na všech lůžkových jednotkách, které jsou zde<br />

umístěny. Součástí nabídky je i možnost zapůjčení<br />

tabletu.<br />

Ještě tento rok by měla být dokončena<br />

rekonstrukce křídla D1 monobloku. Bude to<br />

poslední modernizace v příbramské nemocnici?<br />

Doufáme, že ne. Středočeský kraj, respektive jeho<br />

vedení, podporuje pokračování v modernizaci <strong>nemocnice</strong>.<br />

Pokud vše dobře dopadne, měla by být příště<br />

na řadě křídla D4 a D2.<br />

MUDr. Stanislav Holobrada<br />

ředitel <strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram, a. s.<br />

43<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Město<br />

příBRAm BylA NomiNoVáNA<br />

NA ceNu mosty 2011<br />

Město Příbram je jednou z pěti institucí, kterou Národní rada zdravotně postižených ČR nominovala<br />

na cenu MOSTY 2011. Touto cenou je každoročně oceňován mimořádný čin, projekt nebo osobnost,<br />

jenž významným způsobem zlepšuje postavení a kvalitu života osob se zdravotním postižením.<br />

„Je mi velikou ctí, že naše město je mezi<br />

nominovanými na letošní cenu MOSTy. Město Příbram<br />

se snaží podporovat na svém území veškeré<br />

služby, které mají přínos jak pro obyvatele města, tak<br />

i širšího okolí. V rámci komunitního plánování sociálních<br />

služeb se snažíme mapovat potřeby občanů<br />

a následně jim přizpůsobovat své aktivity. Za jeden<br />

z nejdůležitějších cílů považujeme zřízení a provozování<br />

Centra neziskových organizací, kde jsou<br />

poskytovány prostory pro široké spektrum sociálních<br />

služeb, ať již registrovaných, nebo pouze doprovodných.<br />

Jsem velmi rád, že se nám to podařilo a daří se<br />

nám toto centrum stále provozovat. Naším cílem také<br />

je, aby samotní uživatelé mohli při návštěvě centra<br />

využít maximum dostupných služeb,“ řekl k nominaci<br />

starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.<br />

Slavnostní vyhlášení letošních cen MOSTy se uskutečnilo<br />

15. března 2012 za úč<strong>as</strong>ti manželky prezidenta<br />

republiky paní Livie Klausové, která je patronkou<br />

této ceny. V úvodu se jednotliví nominovaní představili<br />

a stručně informovali o svém projektu. Následovalo<br />

pak samotné vyhlašování cen. V každé kategorii<br />

byla udělena jedna cena, ostatní nominovaní<br />

obdrželi uznání za svou práci. Město Příbram bylo<br />

mezi těmito nominovanými institucemi: Správou<br />

Krkonošského národního parku, Magistrátem města<br />

Olomouc, Magistrátem města Chomutov, Knihovnou<br />

Jiřího Mahena v Brně. Laureátem ceny Mosty<br />

2011 v této kategorii se stala Správa Krkonošského<br />

národního parku.<br />

„I když město Příbram neobdrželo cenu samotnou,<br />

je velikým úspěchem, že jsme se dostali do užšího<br />

výběru po boku institucí, které mají s ohledem na<br />

svou velikost jistě více možností, i finančních, v rámci<br />

realizace projektů pro handicapované,“ zdůraznil příbramský<br />

starosta MVDr. Josef Řihák.<br />

Starosta<br />

města Příbram<br />

MVDr. Josef Řihák<br />

a úřednice Odboru<br />

sociálních věcí<br />

a zdravotnictví<br />

Městského úřadu<br />

Příbram Jitka<br />

Vacková s cenou za<br />

nominaci na cenu<br />

Mosty 2011

44<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

investice<br />

díKy ReKoNstRuKci má<br />

příBRAm sKVěle VyBAVeNý<br />

pAViloN<br />

Rekonstrukční práce a nové technologie v hodnotě téměř 240 milionů korun. Výsledkem jsou<br />

příjemné prostory s vysoce moderním vybavením.<br />

Jeden z pokojů<br />

oddělení šestinedělí<br />

a novorozenců<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> v Příbrami otevřela ve čtvrtek<br />

29. března za přítomnosti hejtmana Středočeského<br />

kraje MUDr. Davida Ratha zrekonstruované křídlo D3<br />

monobloku v areálu I <strong>nemocnice</strong>. Jde o jedno z několika<br />

původních křídel budovy D-monoblok a zároveň<br />

první, které prošlo komplexní rekonstrukcí. Budova<br />

D-monoblok přitom pochází z poloviny minulého století<br />

a v uplynulých letech do ní výrazněji investováno<br />

nebylo. Cílem modernizace tohoto křídla bylo kromě<br />

zkvalitnění zdravotní péče a zútulnění prostor i zvýšení<br />

efektivity provozu při úsporách, které s sebou logicky<br />

přinesou úpravy, jako například zateplení, nová okna,<br />

nové inženýrské sítě apod.<br />

Rekonstrukční práce zahrnovaly nástavbu dalšího<br />

patra, totální výměnu inženýrských sítí, oken, nové<br />

opláštění a zateplení budovy, vybudování obslužných<br />

komunikací, terénní úpravy i nové technologie<br />

včetně zdravotnických.<br />

Hodnota prací je téměř 200 milionů korun, které<br />

nemocnici poskytl Středočeský kraj.<br />

Součástí rekonstrukce jsou i nové zdravotnické technologie,<br />

které jsou spolufinancovány z Regionálního<br />

operačního programu NUTS 2 Střední Čechy. Výše této<br />

poskytnuté dotace je 38,2 milionu korun.<br />

V křídle D3 jsou umístěny neurologické a urologické<br />

ambulance, lůžkové jednotky chirurgie, ortopedie,<br />

gynekologie a porodnictví. Je zde i technické zázemí,<br />

šatny zaměstnanců a lékařské pracovny.<br />

<strong>Obl<strong>as</strong>tní</strong> <strong>nemocnice</strong> Příbram dostála svému slibu<br />

a 29. března si mohla všechna oddělení ve zrekonstruovaném<br />

křídle prohlédnout i široká veřejnost.<br />

45<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

investice<br />

Zájemců o prohlídku bylo jako vždy velké množství.<br />

Byla to jedinečná příležitost vidět tyto prostory předtím,<br />

než se do nich n<strong>as</strong>těhují zdravotníci i pacienti.<br />

Kromě ambulancí, které jsou již v provozu, byly<br />

29. března otevřeny v nových prostorách křídla D3<br />

tyto lůžkové jednotky:<br />

> V 1. patře je umístěno další oddělení lůžek orto-<br />

pedie a traumatologie. Nový telefonní kontakt:<br />

318 641 837 (recepce).<br />

Lůžková jednotka stejného oddělení v křídle D2<br />

monobloku zůstává, po tomto zprovoznění dalších<br />

lůžek bude mít oddělení ortopedie a traumatologie<br />

lůžkové jednotky celkem dvě.<br />

> Ve 2. patře je umístěno oddělení lůžek pro gynekolo-<br />

gii a riziková těhotenství, které se přemístilo z křídla<br />

D4. Nový telefonní kontakt: 318 641 838 (recepce).<br />

> Ve 3. patře je umístěna lůžková jednotka chirurgie<br />

II, která se přemístila z křídla D2. Nový telefonní<br />

kontakt: 318 641 863 (recepce).<br />

> Ve 4. patře je umístěno oddělení lůžek šestine-<br />

dělí a novorozenců, které se přemístilo z křídla D4.<br />

Nové telefonní kontakty: šestinedělí – 318 641 867<br />

(recepce), novorozenci – 318 641 869 (pracovna<br />

sester).<br />

> Nakonec byla přemístěna lůžková jednotka chirurgie<br />

I v křídle D2 monoblok, a to do 3. patra z původního<br />

patra 4. Telefonní kontakt (318 641 305) zůstává<br />

stejný.<br />

Jeden z pokojů<br />

ortopedicko-<br />

-traumatologického<br />

oddělení II<br />

Observační box pro<br />

novorozence

46<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Informace ze středočeských krajských nemocnic<br />

Rozhovor<br />

Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr chudáček, MBa, říká:<br />

„sNAžíme se VyJít Vstříc<br />

předstAVám A požAdAVKům<br />

žeN před poRodem“<br />

O vývoji oboru gynekologie a porodnictví a o nových prostorách, které gynekologicko-porodnické<br />

oddělení získalo v nově otevřeném křídle D3 monobloku, jsme hovořili s primářem oddělení<br />

MUDr. Petrem Chudáčkem, MBA.<br />

Pane primáři, můžete nám přiblížit, jaký<br />

posun v posledních letech obor gynekologie<br />

a porodnictví zaznamenal?<br />

Gynekologie je operační obor, který se díky technickému<br />

pokroku, výzkumu i sledování a hodnocení<br />

výsledků léčby stále rozvíjí. Dochází k technickému<br />

zdokonalování nástrojů, přístrojů i operačních<br />

postupů. Vývoj porodnictví charakterizují snahy<br />

vč<strong>as</strong> diagnostikovat patologii, minimalizovat rizika<br />

pro matku i plod a předejít rozvoji těžkých patologických<br />

stavů. Kvalita perinatologické péče je na<br />

špičkové úrovni. K obrovskému rozvoji v posledních<br />

letech došlo v obl<strong>as</strong>ti ošetřovatelství, kde standardizace<br />

postupů vede k bezpečnějšímu pobytu pacienta<br />

v nemocnici. Na sestry jsou kladeny vysoké nároky při<br />

provádění jejich úkonů. Velice si vážím, že při náročném<br />

dodržení této „formální“ stránky péče o pacientky<br />

dokáží sestřičky ještě potěšit i jejich duše. Je<br />

s podivem, jakou kvalitu péče se v porodnictví daří<br />

udržet při značně podhodnocených úhradách porodnických<br />

výkonů od zdravotních pojišťoven.<br />

Jak č<strong>as</strong>to využíváte při operacích laparoskopii<br />

a jiné miniinvazivní metody?<br />

Od prvního použití operačního minimálně invazivního<br />

laparoskopického přístupu uplynula řada let a z laparoskopie<br />

se v gynekologii stal základní operační postup.<br />

Technické možnosti a kvalita nástrojů, přístrojů, kamer<br />

i materiálů roste, což umožňuje rychlejší, komfortnější<br />

a pro pacientky bezpečnější operování. Na našem<br />

pracovišti provádíme široké spektrum endoskopických<br />

výkonů. Hysterektomie (odstranění dělohy) je prováděno<br />

v naprosté většině případů laparoskopicky, což<br />

je méně bolestivé a hospitalizace je kratší. Kromě standardního<br />

postupu, kde se kombinuje přístup laparosko-<br />

pický a vaginální, provádíme i „čistě“ laparoskopickou,<br />

tzv. totální laparoskopickou hysterektomii. Dalším výkonem,<br />

který provádíme stále č<strong>as</strong>těji, je laparoskopická<br />

myomektomie. Děložní myomy jsou diagnostikovány<br />

velice č<strong>as</strong>to. V některých případech je možné, že děloha<br />

zůstává zachována a myom je laparoskopicky odstraněn.<br />

Poměrně unikátním přístrojem, který nám dobu<br />

výkonu velice zkracuje, je elektromechanický morcelátor,<br />

který odstraní i velký myom z dutiny břišní během<br />

několika minut, a to vše jen 10–15 mm velkým řezem.<br />

Řešíte inkontinenci u žen? Lze tento stav<br />

uspokojivě vyřešit prakticky natrvalo?<br />

Problematikou inkontinence moči u žen se osobně<br />

zabývám již <strong>as</strong>i 7 let. Operační postup, při kterém<br />

se ženě pod močovou trubici implantuje páska, je<br />

zlatým standardem řešení úniků moči při tzv. stresové<br />

inkontinenci. O úspěšnosti této léčby hovoří<br />

to, že 95 % pacientek, kterým moč unikala např. při<br />

kašli, kýchnutí, fyzické námaze nebo cvičení, jsou od<br />

zákroku zcela bez obtíží. V urogynekologické ambulanci<br />

se však věnujeme komplexně problematice<br />

obtíží s močením. Řada pacientek trpí č<strong>as</strong>tým nucením<br />

na močení, které lze také léčit. Další velkou skupinou<br />

našich pacientek jsou ženy se sestupem dělohy<br />

a poševní stěny. V těchto případech kromě standardních<br />

operačních postupů provádíme také implantace<br />

tzv. síťky, která funguje jako trvalá podpora nahrazující<br />

defekt pánevního vaziva.<br />

Která vaše pracoviště získala nové prostory ve<br />

zrekonstruovaném křídle D3 monobloku a co to<br />

přináší vašim pacientkám a personálu?<br />

Začátkem dubna se lůžkové oddělení gynekologické<br />

i poporodní přestěhovalo do nově zrekonstruovaných<br />

47<br />

Nemocniční <strong>listy</strong><br />

Duben 2012<br />

Rozhovor<br />

pater. Na gynekologickém oddělení jsou dvou- až<br />

třílůžkové pokoje a nadstandardní jednolůžkové<br />

pokoje. Všechny pokoje mají vl<strong>as</strong>tní WC a sprchu.<br />

Moderně řešené interiéry pokojů i celého oddělení<br />

jsou klimatizované, vybavené komunikačním systémem<br />

a plochými televizory. Máme možnost centrálně<br />

monitorovat pacientku na kterémkoli lůžku oddělení.<br />

Na poporodním oddělení jsou pouze dvoulůžkové<br />

pokoje s vl<strong>as</strong>tní sprchou a WC. Uvnitř každého<br />

pokoje je linka s vaničkou, sprchou a integrovanou<br />

váhou pro novorozence. Součástí je novorozenecké<br />

oddělení, které je vybavené nejmodernější technikou<br />

i pro intenzivní péči o novorozence.<br />

Č<strong>as</strong>to také můžeme sledovat diskusi ohledně<br />

domácích porodů. Jaký je váš názor na tuto věc?<br />

Porodnictví v posledních letech i díky babyboomu<br />

zaznamenalo období veřejných diskusí o porodnických<br />

postupech, péči v porodnicích a takzvaných alternativních<br />

metodách. Řekl bych, že řada medializovaných<br />

názorů byla a stále je dost vyhraněná. Moderní<br />

přetechnizovaná doba nahrává doporučením typu<br />

„návrat k přírodě“, přírodní produkty, biopotraviny,<br />

zdravý životní styl, přírodní porod. Ve většině případů<br />

se jedná jen o marketingový tah se snahou prodat<br />

svůj produkt nebo službu. Málokdo se dnes k porodu<br />

dostaví „přírodně“ pešky a bez mobilního telefonu.<br />

Naštěstí je stále více n<strong>as</strong>loucháno hl<strong>as</strong>ům odborníků<br />

i laické veřejnosti, které považují porod doma<br />

za zbytečný hazard. Nelze však popřít, že i díky těmto<br />

diskusím se prostředí v porodnicích i přístup perso-<br />

nálu zásadně liší od stavu před 15–20 lety. Porodnice<br />

většinou vycházejí rodičkám vstříc a porod doma<br />

je podle mne opravdu snaha o „přírodní“ postup na<br />

nesprávném místě. Zážitek z porodu doma nemůže<br />

vyvážit rizika, kterým se žena s novorozencem vystavují.<br />

Máme zkušenosti s několika rodičkami, které<br />

jsme po domácím porodu akutně přijímali vykrvácené<br />

na hranici šokového stavu. Není důvod rodit<br />

doma, zvláště když si žena může vybrat porodnici.<br />

Podle čeho se budoucí maminky rozhodují, kde<br />

budou rodit? A co jim může nabídnout vaše<br />

oddělení?<br />

Řekl bych, že většina žen porodí v porodnici blízko<br />

svého bydliště nebo tam, kam dochází do péče po<br />

celé těhotenství. Důležité při rozhodování jsou samozřejmě<br />

osobní zkušenosti nebo doporučení od známých.<br />

Prohlídka porodnice nabízí možnost si prostory<br />

osobně prohlédnout. Internet je také č<strong>as</strong>to využívaným<br />

zdrojem informací. Pacientkám, které se rozhodnou<br />

rodit v příbramské porodnici, nabízíme soukromí<br />

na porodních pokojích, kde je porod veden od začátku<br />

do konce včetně ošetření novorozence ve vyhřívaném<br />

lůžku. Snažíme se dopřát matkám i otcům užít si společně<br />

s dítětem dobu po porodu po ošetření rodičky.<br />

Myslím, že nejdůležitější pro spokojenost rodičky je<br />

správná komunikace mezi personálem a pacientkou<br />

i jejím doprovodem. Snažíme se vyjít vstříc představám<br />

a požadavkům, které má žena před porodem. Po<br />

porodu pak čeká na matku s dítětem pobyt na novém<br />

oddělení.<br />

MUDr. Petr<br />

Chudáček, MBA

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!