vox pediatriae 10/2008

V O X P E D I A T R I A EKontaktní čočky u dětíProf. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc.Dětská oční klinika, FN Motol, PrahaSouhrnV roce 1965, kdy se u nás začala rozvíjet praktická aplikace gelových kontaktních čoček, platilo vesvětě respektované pravidlo, že se kontaktní čočky (kč) mohou aplikovat dětem od 12 let věku. Vesvětové odborné literatuře bylo jen několik málo výjimek. Sato a Saito z univerzity v Tokiu referovaliv roce 1959 o dvou pacientech - jednomu bylo 8, druhému 9 měsíců, kterým aplikovali tvrdoukorneální kč pro afakii -, obě děti byly operovány pro kongenitální kataraktu. V roce 1966 R. Baldonez New Orleans popisuje aplikaci kč celkem u šesti dětí. Z nich u 4 dětí operovaných pro afakii poextrakci katarakty, která se vyvinula jako součást syndromu rubeoly (14 a 22 měsíců, 4 a 7 let); dalšíčtyřleté dítě s anizometropií a amblyopií ex anopsia, poslední pacientka byla 21měsíční dívka s jednostrannouafakií. V roce 1967 Sergio Guttierez z Mexico City publikoval práci o úspěšné aplikacikorneálních kč u 8 dětí ve věku 8 týdnů až 12 měsíců. Tři z nich měly korigovaný hypermetropickýastigmatismus, dvě afakii a u tří dětí byl korigován nystagmus.V naší literatuře se v té době zmiňujeo aplikaci kč dětem Kvapilíková, v sestavěmá 43 afakiků ve věku 8 až 16 let, dolní hranici8 let označuje jako hranici způsobilostipacienta nosit kč.Tato situace byla pro mne obrovskouvýzvou - dosud byly aplikovány pouzekorneální tvrdé čočky. U nás jsme začaliv roce 1965 s aplikací gelových, elastickýchčoček, jejichž hmotu i první způsobvýroby objevil náš profesor O. Wichterle aD.Lím. První aplikační středisko těchto čočekskýtalo navíc jedinečnou možnost soustředěnívětšího počtu pacientů, u nichž jsme mělimožnost precizního změření parametrů čoček– výsledky tohoto měření sloužily zpětněskupině prof. Wichterla k orientaci o nejběžnějšíchpotřebách výzkumu a výroby.Dodnes většina těch, kteří se zabývajíaplikací kč, nepokládají aplikaci u dětí zapříliš vděčnou. Práce s dětmi je podstatněčasově náročnější než aplikace dospělým. Tipřicházejí spontánně, o čočkách mají určitoupředstavu, vědí, co žádají. Při aplikacičoček dětem musí kontaktolog navázatkontakt se dvěma objekty – rodiči (většinoumatkou) a samotným dátětem. Vzbuzenídůvěry a dobrá kompliance je základnípodmínkou pro další úspěšnou spolupráci.U dítěte musíme nejprve navázat kontakt,získat důvěru a vzbudit zájem. Poněkud jinéje to u miminek, kterým nasazujeme čočkyvětšinou po extrakci katarakty; ani tam všaknesmíme podcenit nutnost vlídného přístupua klidného hovoru, postup vyšetření musí býtco nejlaskavější, abychom už předem dítěneodradili. To, že se takové miminko budebránit nasazení čočky, je samozřejmé. Protomusíme maminku naprosto přesně instruovat,jak dítě znehybnit, aby sama manipulacis čočkou zvládla. Čočky nevydámedříve, dokud si nejsme jistí, že si matka (čijiný dospělý) manipulaci skutečne osvojilaa že chápe nutnost pečlivé hygieny a péčeo čočky. Někteří autoři doporučují, aby předškolnímdětem čočky aplikovali vždycky rodiče.Vzhledem k elasticitě kč a na základězkušeností se nebojíme, že se i mladší dětinenaučily aplikovat čočky samy – využívámepřitom i psychologického momentu, kdy dítěje spokojeno a nadšeno, že dokáže s čočkoumanipulovat a že už není odkázáno na pomocdospělých.V oftalmochirurgii dlouho přetrvával názor,že do 1 roku není vhodné operovat, protožedětské oko se ještě vyvíjí, a že tedy chirurgickýmvýkonem by se zasáhlo do vývoje. Tentopřístup byl vyvrácen výsledky výzkumů neurofysiologůHubela a Wiesela, kteří prokázalidůležitost kritické periody – u lidí obnáší asi 6až 8 týdnů po narození –, kdy je nutno odstranitpřekážku, která stojí v cestě procesu vývojevidění. Jinak nastanou nevratné změny,které ovlivňují nejen zraková korová centra,ale i další centrální struktury mozku. Titodva vědci z Harvardské univerzity byli za svéobjevy odměněni udělením Nobelovy ceny.Výsledkem bylo, že se vrozené šedé zákalyzačaly operovat v co nejčasnějším věku, tedyideálně do dvou měsíců. Tak přibyly nejmenšíděti, pro které byla optimální korekce kontaktnímičočkami. Donedávna se tak malýmdětem čočky neimplantovaly, protože většinanovorozenců jsou hypermetropové, změnarefrakce v prvém roce věku je až 10 dpt. Abyfyziologický vývoj vidění dítěte mohl mít normálníprůběh, je nutno respektovat momentálnírefrakci afakického oka, to znamená přičastých kontrolách aktuálně snižovat dioptrickouhodnotu kontaktní čočky.V posledních letech se výrazně měníi pohled na možnosti implantace nitroočníčočky při operaci vrozené katarakty a jsmesvědky implantací v čím dál nižším věku.Tím se zvýrazňuje rozdíl mezi aplikací čočekdětem v prvních letech, kdy jsem seproblému aplikace našich čoček intenzivněvěnovala a výsledky s rozborem byly podkladypro mou kandidátskou dizertační práci v roce1973. Tenkrát z celkového počtu asi 8000pacientů, kterým jsme aplikovali kč, bylo 682dětí do věku 15 let. V tomto počtu byla myopiezastoupena 395 pacienty (58 %), afakie150 (22 %), anizometropie vyšší než 3 dpt103 (15 %) a hypermetropie 37 (5 %). Vevěku 1 roku bylo 8 dětí operovaných prokataraktu – 5 kongenitálních, 3 traumatické.Bohatý výběr z mnoha importovanýchkontaktních čoček předních světových výrobcůskýtá nepřeberné množství možností volbyvhodných kontaktních čoček. Podle materiálumáme nyní tvrdé kč pro plyny nepropustné(PMMA) a plynopropustné (RGP). K našimčeským kč, vyráběným z biokompatibilníhohydrogelového materiálu, založeného nabázi síťovaného polyhydroxyetylmetakrylátu,přibyly postupně ještě i další materiály.Tak se v sedmdesátých letech objevují nové18VOX PEDIATRIAE • prosinec/2008 • č. 10 • ročník 8