kauza soudního znalcetext: Ing. Jaromír Vrba, CSc. foto: archiv autoraHavárie podhledu v učebnězákladní školy v LitovliPři velkých poryvech větru došlo 30. říjnaloňského roku v litovelské základní školeve Vítězné ulici k pádu konstrukce stropníhopodhledu. Díky včasnému zásahu vyučujícíučitelky (havárie se stala v dopoledních hodinách)byly děti ze třídy odvedeny včas a nedošlok žádnému zranění. Policie vyšetřovánízastavila, trestný čin nebyl prokázán. Podhledve všech prostorách nejvyššího podlaží je jižobnoven, je posílen a výuka již od konce lednapokračuje.Autor článku byl pověřen PoliciíČR k vypracování znaleckéhoposudku příčin pádu podhledu,později byly vyžádányještě dva další posudky. Jakove velké většině havárií ve <strong>staveb</strong>nictvínebyl pád podhleduzapříčiněn jedinou okolnostía jednalo se o souběh několikapříčin. Článek na tyto okolnostiupozorňuje s možná neskromnýmpřáním, aby při dalších<strong>staveb</strong>ních realizacích podhledůpod půdními prostorybyly alespoň některé příčiny,ovlivnitelné lidským faktorem,vyloučeny.Situování školya konstrukční řešeníZákladní škola v Litovli bylapostavena před šesti lety nanábřeží řeky Moravy formoumonobloku sestávajícího z několikakřídel (obr. 1). Pavilonyučeben byly řešeny jakotrojtrakty se střední chodboua učebnami po obou stranáchchodby. V příčném směru činilaosová vzdálenost sloupůskeletu učebnového trojtraktu7,2+3,6+7,2 m, v podélnémsměru pak 6 m. Stropy jsoumonolitické lokálně podepřenédesky, zastropení nad nejvyššímpodlažím bylo řešenoúsporněji pomocí sádrokartonovýchpodhledů, zavěšených nadřevěné vazníky GANG-NAILorientované v příčném směru(obr. 2 a 9). Jejich osová vzdálenostbyla v průměru 1,2 m. Kroměsádrokartonových podhledůbyl ve významné části plochyučeben ještě zabudován dalšípodhled s cílem útlumu zvuku.Střecha byla konstruována jakovětraná se dvěma průběžnýmištěrbinami tloušťky 10,0 mmpo celém obvodu křídla pavilonuučeben (obr. 5). Podhledyse zavěsily na vazníky pomocípružinových páskových závěsůna ocelových tyčích profilu4,0 mm a délky přibližně400 mm včetně nastavovací tyče(obr. 8). Na podhledu byla navrženatepelná izolace tloušťky160 mm. Projektová dokumentacestavby přesně nespecifikovalakonkrétního výrobcepodhledu, určovala pouzeskladbu jednotlivých vrstev.V rámci statického posouzenípodhledu bylo v projektovédokumentaci vypočteno jehovertikální zatížení v klidovém(statickém) stavu. To bylo zadánojako přitížení spodníhopásu vazníků pro zpracování výrobnídokumentace, jejíž návrhi zhotovení se předpokládalov rámci subdodávky hlavníhozhotovitele stavby.Realizace stavbyV předmětné části podhledu bylzabudován systém složený z různýchkomponent zřejmě proto, žebyl výrazně cenově levnější nežkompletizované systémy renomovanýchfirem.Statický návrh vazníků respektovalpřitížení podhledem. Oprotinavrhovanému řešení však bylaodlišně zhotovena odvětranástřešní konstrukce, která mimodvou průběžných štěrbin tloušťky10 mm uvedených v projektovédokumentaci obsahovala takédalší průběžnou mezeru o šířce80 mm – z důvodu splnění požadavkunormy ČSN 731901 – Navrhovánístřech z hlediska potřebného otvoruu okapu (obr. 6). Tato okolnost významnýmzpůsobem změnila staticképůsobení větru uvnitř půdníhoprostoru z hlediska dimenzovánípodhledu. Plocha projektovou dokumentacínavržených průběžnýchotvorů ve stěně byla menší než5 % celé plochy stěny a v takovémpřípadě se otvory, ve smyslutabulky 21, poř. č. 1, 2, 3, normyČSN 730035 – Zatížení <strong>staveb</strong>níchkonstrukcí (1986), zanedbávajíve výpočtu působení účinků větru.Rozšíření mezery o dalších80 mm již ale znamenalo, že plochaotvorů přesáhla zmíněných 5 %.V tom případě se stěna považujejiž za propustnou a v půdním prostoruse musí počítat se střídavýmúčinkem větru součinitelemC w= ±0,2 až ±0,7. Podhled takmůže být přitěžován tlakem větrushora dolů, ale i sáním větru směremod podhledu nahoru. S toutookolností nebylo v návrhu střešníchkonstrukcí počítáno.Anomálie souvisejícís datem havárieV den, kdy došlo k pádu podhledu,byl zaznamenán prudkýjihovýchodní vítr umocněnýpolohou školy v blízkosti otevřenéhokoryta řeky Moravy.Hydrometeorologický ústavdodal hodnoty rychlosti větruv = 21,2 m/sec. Taková rychlostvětru je již ve smyslu Beaufortovyanemometrické stupnice[1] vnímána jako vichřice. Vítrvnikl do střechy přes učebnuč. 3142 (kde došlo následněk pádu podhledu) otevřenýmičtyřmi spodními částmi okenpřes nedokonale utěsněnýpodhled – o čemž svědčí natočenílamel žaluzií před oknyna fasádě (obr. 4). Bohužel,tento den se prováděla v jinéučebně v rohu na diagonáleučebnového pavilonu výměnaoken (obr. 1), a byl tudíž běhemdopoledne otevřený otvor vefasádě o ploše více než 6 m 2 .V této učebně sice nebyli žáci,byla mimo provoz, ale otvorvytvořil na závětrné straněpavilonu učeben vhodné podmínkypro sání větru. Vítr tedyproudil okny z učebny č. 3142přes netěsný podhled (spojerohoží tepelné izolace nebylydokonale přelepeny) do půdníhoprostoru, po diagonále pakopět přes netěsný podhled doučebny s vyměňovanými oknya odtud sáním ven (obr. 3). Dopůdy se však vítr dostával takézmíněnými zvětšenými štěrbinamiu římsy. Tuto hypotézupotvrdilo také zjištění, že bylav půdním prostoru ze vzduchotechnickýchrozvodů strženatepelná izolace a rohože bylynatočeny a nadzvednuty vesměru diagonály.Příčiny pádupodhleduStatický výpočet zpracovanýv rámci znaleckého posudkuprokázal, že pružinové závěsynebyly při střídavém zatíženívětrem schopny odolávatvzniklému sání. Tenké ocelovétyče o průměru 4,0 mm o délce400 mm nebyly dostatečněodolné z hlediska vzpěru.Obloukové upínací pouzdropružinových závěsů z páskovéoceli bylo konstrukčně řešeno54<strong>staveb</strong>nictví 10/09
▲ Obr. 1. Pohled na učebnový pavilon školy, tlustá šipka ukazuje směr působení větru na učebnu č. 3142, tenká šipka pak učebnu, kde se prováděla výměna okenpro statické zatížení působícíshora, nikoliv pro zatíženíopačného směru způsobenéhosáním. Významnou příčinoubylo působení větru. I přesto,že v minulosti škola odolalavýraznějším větrovým zátěžím,jihovýchodní vítr v kombinacis výměnou oken v učebněuzavřené pro výuku zásadněpřispěl ke vzniku havarijníhostavu. Rozšíření otvorů pro větranoustřechu u okapu (římsy)nebylo z hlediska statickéhotaké vhodné, protože v těchtooblastech se vždy účinky větrunásobí a proud vzduchu se tedyzrychlil.Otázku významu výměnyoken, hrající značnou roli vezrychlování vzdušného proudu,si podle názoru autora posudkuinvestor neuvědomil. Netušil,jaké v tomto smyslu mohouvzniknout souvislosti s propojenímnávětrné i závětrné stranyfasád přes půdní prostor.Každému uživateli rodinnéhodomu či bytu je sice známo,že při vichřici musí zavřít protilehláokna, jinak se minimálněporuší zasklení, pracovnícimalé firmy, provádějící výměnuoken, však nemohli tušit,že trojtrakt může přes půdupůsobit pro vzdušný proud jakospojité prostředí.▼ Obr. 2. Příčný řez učebnovým pavilonem<strong>staveb</strong>nictví 10/09 55
Change language