systémytext: prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.Modelování postupu výstavby a fázepřípravy a řízení realizace <strong>staveb</strong>V knize [3] a stručně v článcích [2] a [4] jsoupopsány principy modelování postupu výstavbypomocí počítačového systému založenéhona metodě <strong>staveb</strong>ně technologického síťovéhografu. Systém je schopen velmi rychle a poměrněpřesně vytvářet základní dokumenty<strong>staveb</strong>ně technologické dokumentace [7],tj. technologický rozbor (normál), rozpočet,harmonogram, popř. časoprostorový graf, síťovýgraf, operativní a finanční plán, grafy potřebyrůzných technologických i ekonomickýchzdrojů v čase i kontrolní a zkušební plán [1].Na základě modelových vstupníchúdajů může dodavateltéž provádět i rozvahu zařazenípředpokládané dodávkyz hlediska disponibilních zdrojův čase pro celý výrobní programpodniku. Systém má možnostupřesňovat výše uvedené dokumentypodle výrobní kalkulacea sledovat skutečný postupprovádění stavby pomocí operativníevidence, obvykle přímopropojené na účetní agendupodniku. Pro rychlé modelováníje k dispozici pravidelně půlročněaktualizovaná databázeobjektivizovaných dat o dílčích<strong>staveb</strong>ních procesech a jejichkontrolách kvality a soustavatypových postupů <strong>staveb</strong>níchprací na různých druzích objektů,tzv. typových síťových grafů,které jsou modifikovatelné podleprostorové struktury skutečnéhoobjektu. Do počítačovéhomodelu realizace stavby jemožné zadávat jakékoli činnosti(druhy <strong>staveb</strong>ních prací, provoznísoubory, projekční a investorskéčinnosti atp.). Využívání předempřipravených typových síťovýchgrafů a databází však práci přimodelování postupu výstavbyurychluje. Oproti systémům,které tyto možnosti nemají a kdeje nutné každý model postupuvýstavby vytvořit postupným zadávánímvšech činností a vazebsíťového grafu, doby činností,potřebných zdrojů atp., se využitímsystému užívajícího <strong>staveb</strong>nětechnologických síťovýchgrafů práce urychluje více neždvacetkrát. Výsledné dokumenty,které jsou obvykle vytvářenév technologické struktuře dílčích<strong>staveb</strong>ních procesů, jsou velmivhodné pro řízení stavby z úrovněstavbyvedoucího, pro vyššířídicí orgány dodavatele neboinvestorské řízení jsou všakněkdy příliš podrobné.Proto byl vyvinut postup, kterýumožňuje tyto podrobnédokumenty agregovat do jinétechnologické struktury a vytvářetvýstupy vhodné i pro jinéuživatele, kteří řídí realizaci stavbyz jiné, obvykle vyšší úrovněřízení. Programové vybavení jeschopno po případné interaktivníúpravě všech údajů v modelupostupu výstavby v agregovanéúrovni automatizovaně vytvářettypové síťové grafy, ve kterýchjsou obsaženy agregované procesy.Je možné rovněž automatizovanědoplňovat databázinormativních údajů v procesechvyšší technologické struktury,která je k systému vytvořenaa která má stejnou strukturu jakodatabáze normativních údajůo dílčích <strong>staveb</strong>ních procesech.Tímto způsobem jsou vytvářenystručné dokumenty, kterévšak neztrácejí přesnost, neboťjsou podloženy podrobnýmmodelem realizace výstavbyv technologické struktuře dílčích<strong>staveb</strong>ních procesů.Agregace do etapovýchprocesůV síťových grafech zmíněnéhosystému vytvořených v technologickéstruktuře dílčích procesů(pracovních čet) je u každéhoprocesu zadáno přiřazení dotechnologické etapy: 0. zemnípráce a bourání; 1. zakládání;2. hrubá spodní stavba; 3. hrubávrchní stavba; 4. střecha; 5. hrubévnitřní konstrukce; 6. omítkya potěry; 7. podlahy, povrchya technologie; 8. vnitřní kompletace;9. vnější úpravy;10. rezerva, přejímky.Princip agregace dílčích <strong>staveb</strong>níchprocesů do etapových procesůje schématicky znázorněnv obrázku 1. V časoprostorovémgrafu jsou číslicemi označenyjednotlivé dílčí <strong>staveb</strong>ní procesypatřící do stejného etapovéhoprocesu. Například etapový proceszemních prací může obsahovatnásledující dílčí procesy:přípravné a přidružené práce,skrývku ornice, hloubené vykopávkystrojní, ruční vykopávky,odvoz zeminy a úpravu podložízákladové spáry. Potom je možnéetapový proces znázornit tučněvyznačeným kosodélníkem(obrázek 1), přičemž dobou rozvinutíetapového procesu T’ serozumí časový interval mezi začátkemprvního dílčího procesua začátkem posledního dílčíhoprocesu v příslušném procesuetapovém a dobou etapovéhoprocesu t ije časový intervalmezi začátkem prvního dílčíhoprocesu a koncem posledníhodílčího procesu v příslušnémprocesu etapovém. Jelikož přivýpočtu termínů začátků a koncůdílčích <strong>staveb</strong>ních procesůpomocí síťových grafů vycházejítzv. nejdříve možné a nejpozdějipřípustné termíny, proto i taktonavrženou agregaci je možnéprovádět pomocí těchto druhůtermínů a počítat rezervy agregovanýchprocesů.Při agregaci dílčích procesů doetapových je potřeba určitýmzpůsobem upravovat některépoložky věty o procesu v souborumodelu postupu výstavby.Některé položky se podlepříslušnosti dílčích procesůdo etapového procesu sčítají,jiné se upravují podle určitéhovýchozího předpokladu. Názevprocesu se vytváří automatickya je v něm zahrnuto jméno etapya případně číslo JKSO příslušnéhoobjektu. Upřesnění názvu,což je vlastně označení objektu,se přebírá z dílčích procesů. Zaměrnou jednotkou všech agregovanýchprocesů je považovánotisíc Kč (TKč). Norma časua produktivita práce se vypočítápro etapový proces na základěagregace (součtu) pracnostia cen dílčích procesů do etapovýchz celkové pracnostia celkových cen, popřípaděz objemu v TKč pro etapový proces,a z počtu pracovníků.Počet pracovníků N ev etapovémprocesu je vypočítánváženým průměrem podlevzorce (1), ve kterém N djepočet pracovníků v dílčím procesu,t dje doba dílčího procesua te je doba etapového procesu.Součet se provádí přes všechnydílčí <strong>staveb</strong>ní procesy, které doetapového procesu patří.[pracovníků] (1)48<strong>staveb</strong>nictví 10/09
Objem prací v etapovém procesuje nasčítán z cen dílčích procesův TKč, rovněž tak rozpočtovácena etapového procesu. Oběhodnoty jsou stejné. Směnnostse předpokládá hodnotou 1,rovněž tak počet souběžnýchčet. Součinitel napětí norem v %pro příslušný etapový proces sevypočítá po skončení agregacepříslušné etapy podělením součtunormové pracnosti součtemskutečné pracnosti všech dílčíchprocesů, které do etapovéhoprocesu vstupují.Doba rozvinutí etapového procesuT’ se při agregaci dílčíchprocesů počítá jako rozdíl termínůstartu dílčího procesu, který doetapového procesu vstoupí nejpozději,a startu prvního dílčíhoprocesu v etapovém procesu,anebo jako rozdíl termínů koncedílčího procesu, který v etapovémprocesu skončí nejpozději,a konce prvního dílčího procesuv procesu etapovém, viz obrázek 1.Jako doba rozvinutí T’ se určujenižší hodnota ze dvou výše uvedenýchhodnot.Nejdříve možné a nejpozdějipřípustné termíny startů etapovýchprocesů se vypočítají jakominimum příslušné hodnoty zevšech dílčích procesů, které doetapového procesu vstupují.Nejdříve možné a nejpozdějipřípustné termíny konců etapovýchprocesů se vypočtou jakomaximum příslušných hodnotze všech dílčích procesů, jež doetapového vstupují. Rozdíl mezinejpozději přípustnými a nejdřívemožnými termíny etapovéhoprocesu udává celkovou rezervuetapového procesu. Z nejdřívemožných termínů konců a startůetapových procesů se vypočtedoba etapového procesu t ejakojejich rozdíl, jak pro původní,tak i pro aktualizovanou verzivýstavby.Vazby mezi etapovými procesyna objektu jsou určovány pomocídohodnutých vazeb podletabulky 7.1 v [3]. Jedná-li seo síťový graf stavby, jsou vazbymezi objekty určovány mezi0. etapami nebo první následujícíjako proudové a mezi 10. etapaminebo první předcházející téžjako proudové.Pomocí těchto uvedených předpokladůje možné podrobné síťovégrafy zpracované v technologickéstruktuře dílčích procesů(pracovních čet) počítačem agregovatdo technologické strukturyetapových procesů, které sloužíjako přehledné dokumenty,zejména pro vyšší řídicí útvary<strong>staveb</strong>ních firem, popřípadě jakopodklady pro nabídkové řízení,viz [5], [6]. Tato technologickástruktura je také vhodná pro časovýplán pro projekt organizacevýstavby, jakožto součásti dokumentacepro <strong>staveb</strong>ní řízení.Do těchto dokumentů, přestožejsou stručné, je ještě dostatečnětechnologicky „vidět“,mohou proto i částečně sloužitpro řízení stavby, i když ne jižv takové přesnosti jako dokumentyzpracované v technologickéstruktuře dílčích procesů. Příkladtiskové sestavy harmonogramupostupu výstavby průmyslovéhaly agregovaného do etapovýchprocesů je na obrázku 2.Agregace do procesůstupně rozestavěnostiJsou-li i dokumenty zpracovanév technologické struktuře technologickýchetap příliš podrobné,lze je dále agregovat do strukturystupňů rozestavěnosti. Stupněrozestavěnosti rozeznávámeobvykle čtyři. I. stupeň rozestavěnosti– spodní stavba – zahrnujetechnologické etapy 0–2.II. stupeň – vrchní stavba a střecha –zahrnuje 3. a 4. technologickouetapu. III. stupeň rozestavěnosti –hrubé vnitřní konstrukce a práce –obsahuje 5.–7. technologickouetapu a poslední IV. stupeň – do-▲ Obr. 1. Princip agregace dílčích <strong>staveb</strong>ních procesů do etapových procesů▲ Obr. 2. Příklad agregace do etapových procesů<strong>staveb</strong>nictví 10/09 49