oprava a obnova staveb - Časopis stavebnictví

Zelená úsporám a projektanti IVZelená úsporám a památkově chráněné stavbyOd letošního roku mají majitelé staveb pro bydlenímožnost získat nezanedbatelný příspěvekpři vyhovění několika podmínkám pro stavebníúpravy domů. Podmínky jsou stanoveny s ohledemna úsporu tepla a týkají se zlepšení tepelněizolačních vlastností staveb, úspor energiena vytápění a provozu domů s využitím odpadníhotepla a tepla z obnovitelných zdrojů.Tato iniciativa byla vyvolána snahouo omezení spotřeby energie,zejména v zimním období.Energetická otázka zajištěnívhodného prostředí v budováchje v posledních sto letech velmidůležitým faktorem při jejichnavrhování. Vytápění budova popřípadě i ohřev teplé vodyv posledním století mnohonásobnězvýšil podíl bytového fondu naspotřebě energie v zemích, kterémají vyšší životní nároky.Od pradávna se získání energiestalo klíčovým bodem rozvojenebo naopak stagnace či zánikucivilizací. Nemusíme všakchodit až do dob vzdálených. Vedruhé polovině 18. století došlopatrně k jedné z největších novověkýchenergetických krizí.Ve střední Evropě se začal projevovatnedostatek palivovéhodřeva, a tak se se stoupajícíminároky na vytápění budov asipoprvé v širším měřítku projevilasnaha o úsporu tepla nebosnaha o hledání nových zdrojůtepelné energie. Stavitelstvíreagovalo rychlým osazenímvnějších křídel oken (okna bylado té doby vybavena jen jednourovinou zasklení). Rovněž sezačaly měnit dispozice staveba způsob jejich vytápění. Tentotrend nebyl opuštěn ani po nalezenídalšího paliva, kamennéhouhlí, a zavedení této novinky dovytápění budov. Zachován bylprincip dvojitých oken, dispozics oddělením místností od komunikacíbuď předsíněmi nebodvojitými dveřmi a otopnýmisoustavami na nové palivo.Stavby však byly zřizovány jakomasivní s poměrně silnýmizdmi, schopnými akumulacetepla, a tedy obyvatelnými jakv letním, tak v zimním období.Samozřejmě že nároky na kvalituvnitřního prostředí byly nižšínež dnes, topení v jedné obytnémístnosti nebo jen v místnosti,kde se topilo pro vaření, bylosamozřejmostí.Nakonec v historických dobáchnikdo nepředepisoval teplotypro vnitřní prostředí místnostípodobné teplotám dnes požadovaným,nikdo nevyžadoval, abyse tepelná pohoda udržovalav době, kdy v místnostech nikdonepobýval. Musíme si uvědomit,že do začátku 20. stoletíbyla i strojní zařízení omezenaspotřebou energie. Nebyla tosice již doba, kdy mlýn o výkonu3 a 6 kW byl největším strojemv celém okolí, nicméně i výkonystrojů v průmyslu a dopravěbyly úměrné možnosti opatřit jeenergetickým zdrojem. V občanskémživotě se ani po zavedeníelektrické energie neobjevujejejí spotřeba pro tepelné aparátynebo silové účely a příkon elektrizovanézemědělské usedlostinepřesáhl příkon dnešní automaticképračky.Doba velkýchspotřeb energiíSoučasná míra spotřeby energiemá své kořeny v době zřizováníkomfortních bytů s možnostíspotřeby tepla a teplé vodyze zdrojů, které již nevyžadujípřímé spalování tuhých palivna místech spotřeby. Možnostidodávky plynu, dálkového tepla,nebo alespoň tepla z centrálníhotopení, byly posléze doplněnyspotřebou tepla z elektrickésítě.Tento rozvoj je podobný rozvojidopravy, kdy v dnešní doběv rozvinutých zemích připadána dva obyvatele automobils motorem o výkonu kolem50 kW, který je jen z části měněnna mechanickou energii nutnouk pohybu, většina energie je bezdalšího využití vychlazena dovzduchu. Podobně se chovalodvacáté století i k energiím protopení a ohřev vody.Optimizmus moderní architektury,která odlehčuje stavby, a tímuvolňuje dispozice, měl všaknegativní dopad na obvodovékonstrukce. Zdivo postavenéz dutých tvarovek minimálnítloušťky a špatná izolace střechbyla sice zatím vyvažovánapoměrně slušně zpracovanýmiokny a dveřmi, schopnýmisnížit spotřebu tepla lépe nežnásledně vyráběná okna zdvojená.Stavby z dob technickéhopokroku jsou však největšíspotřebitelé tepla na vytápěnía tam, kde byly stavby opatřenyvelkoplošnými výplněmi otvorů,jsou ztráty ještě větší.Poválečná výstavbatypových stavebTypová výstavba dále ustoupilaz požadavků na tepelné izolacea provedení částí staveb ovlivňujícíchspotřebu tepla. Neregulovatelnésoustavy topenívedly k plýtvání teplem; špatněizolované panely, kde se izolacezredukovala na vrstvy menšínež 50 mm a nekvalitní provedenídetailů, se spojily s většímmnožstvím hmot nepříliš ověřených,zejména v oboru lehkýchbetonů. Ani stavby postavenésvépomocí nebyly ve své kvalitělepší, nedostatek stavebníchmateriálů vedl k užívání domáckyvyrobených prvků, mnohdyz odpadních hmot.Konec dvacátého století zastihlnaše země silně vyčerpané nezájmemo stavby již postavenéa špatnou kvalitou masově realizovanýchstaveb. Dluh, kterýbyl založen při vypuknutí druhésvětové války, narůstal a lze říci,že mnohde ještě narůstá. Lehkovážnostv nakládání s energiemi,podpořená nezájmemo stavební fond státu, města obcí, nebyla ani v posledníchdvaceti letech překonána. Můžemeříci, že byl zastaven pád,ale zlepšení situace nastávápomalu a z lokálního hlediskanerovnoměrně. Politická nevůlek narovnání bytového trhu a přebujelédotování velkých skupinobyvatel – potenciálních voličů,vedla k neřešení mnohýchproblémů spojených s údržboua zlepšováním technické kvalitybudov.Památkově chráněnéstavbyVše popsané platí i pro budovy,které jsou kulturními památkaminebo se nacházejí v památkovýchrezervacích a památkovýchzónách. Nemůžeme se nechatodradit vlnou „fasádizmu“, kdydům s venkovní opravenoufasádou pokládáme za důmv dobrém stavu. Na budovy jetřeba nahlížet jako na celky,které mají splnit určený účel.Možnost získání větších finančníchprostředků na opravya zlepšení technických kvalitdomů jistě přiláká i vlastníkydomů chráněných podle zákonao státní památkové péči (zákonč. 20/1997 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů).Zde však nastává problém, čispíše křížení dvou zájmů státu,které zasahují do vlastnickýchpráv. Ochrana památky je samozřejměomezením práv vlastnickýchz důvodu zákonné ochrany,jež je veřejným zájmem. Jdetedy o celospolečenskou dohodu,a ta vlastníka omezujea není mu v současném právnímsystému kompenzována. I prostavby nezapsané v seznamukulturních památek je možnéspeciál 10/09 3