1/2000 - Společnost pro pojivové tkáně

názoru, že pleistocénní fauna mohlapersistovat v Argentině až do holocénu(geologické současnosti). Ve "spálenéhlíně", kterou předložil Ameghino jakodůkaz lidské činnosti, rozpoznal Willispozůstatky trávního požáru. Hrdličkapoznal v tzv. lebce z Miramare, kterápředstavovala Ameghinova Homopampaeus, deformovanou indiánskoul e b k u t y p u Ay m a r a a n i k o l i vhyperdolichokranní tvar, jak tvrdilAmeghino atd. Evropští antropologovépublikovali své kritiky (von Lushan,Schwalbe, Poniatowski). Ku podivu italskýprofesor Sergio Sergi věřil tomu, coAmeghino psal. Hrdlička porovnal atlas(první páteřní obratel) od Tetraprothomo sasi 130 lidskými atlasy a uzavřel, že majitelbyl pravděpopdobně robustní muž. Naprotitomu jeho stehenní kost se ukázala patřitkočkovité šelmě. Kniha o tom nebylavytištěna tak, aby vyšla před kongresemamerikanistů v Londýně, a tak Hrdličkapresentoval svá zjištění a výsledky svýchspoluautorů na kongresu osobně. Dostalose mu plného uznání, ale profesorAmeghino zřejmě svůj názor nezměnil. Nakonci své přednášky vyslovil Hrdličkapřání osobně prostudovat kostrové zbytkyvšech evropských neandrtálců.Výstava v San DieguJedinečná příležitost se naskytlaHrdličkovi v okamžiku, kdy byl spolu sprofesorem Holmesem pověřen přípravouvýstavy o člověku v Americe v BalboaParku v San Diegu. Vybaven finančnímiprostředky (27 tis.dolarů) na tento projekt,který sliboval nové údaje o člověku zrůzných míst na světě, Hrdlička pozvalněkteré vědce k spolupráci. Poslal Moorana ostrov sv.Vavřince (St. LawrenceIsland), Newtona na Filipiny, Stolyhwa naUkrajinu, Suka do Afriky a požádalMatiegku, aby studoval pračlověka vEvropě. Najal sochaře českého původuFranka Mičku, aby vytvořil bustyamerických obyvatel z odlitků, podlerozměrů a fotografií: indiány, Kavkazoidya Afro-američany od narození do vysokéhostáří - dohromady bylo na výstavěvystaveno na 100 bust lidí různého věku.Hrdlička sám odjel do Evropy zajistitodlitky známých nálezů, studovat je, véstdiskuse s odborníky z muzeí a universit(Heidelberg, La Chapelle aux Saints, Spy Ia II, Homo erectus - Dubois, Comb Capelle,Le Moustier, Krapina atd,) a během krátkéexpedice do Peru nasbíral na 3000 kostí.Rovněž splnil svůj sen a navštívil východníAsii, Mongolsko, Mandžusko, Tibet aSibiř. Věřil, že mezi obyvateli těchtooblastí leží tajemství původu americkýchindiánů. Viděl mnoho Burjatů, zástupcůrůzných kmenů na Jeniseji a na řeceAbakan, tisíce Mongolů, četné Číňany aněkolik Mandžuů. "Podobnost některých ztěchto lidí s americkými indiány nemůžebýt náhodná", uzavřel Hrdlička.V ý s t a v a s a m o t n á p ř e d s t a v i l anávštěvníkům lidskou ontogenezi (vývojlidského jedince), lidskou fylogenezi(vývoj člověka jako druhu), lidskou variaci(různorodost), lidskou patologii (odchylkyod normy a výskyt a rozšíření nemocí) abudoucnost člověka. Hrdlička se snažilvnuknout myšlenku vybudování muzeačlověka představitelům mnoha zemí včetněČeskoslovenska.StaroameričanéPo mnoho let sbíral Hrdličkaantropometrické údaje o starousedlících veSpojených státech, tj. o osobách, které žilyv Americe nejméně čtyři generace.Výsledkem byla unikátní kniha s názvemPOHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 7, 2000, č. 1 9