teorii, že se člověk vyvinul na americkém Egyptě, kde studoval změny lidí v průběhukontinentě. Byly to: "Kostrové pozůstatky 5000 let. Jiný příklad mechanizmu evolucepřisuzované pračlověku v Severní v akci viděl v lebce č.3 z Předmostí naAmerice" (Hrdlička, 1907) a "Pračlověk v M o r a v ě , k t e r á j e v í a r c h a i c k éJižní Americe" (Hrdlička, 1912).(neandertaloidní) znaky právě tak jakoOtázku starobylosti tří fosilizovaných vývojově <strong>pro</strong>gresivní.lebek z Osprey na Floridě rozřešil Hrdlička V té době vyvinul Hrdlička tezihned na místě, když zjistil, že lebky byly asijského původu amerických indiánů.pohřbeny pod haldami lastur nebo v jejich (Když se nevyvinul člověk v Americe, kdyblízkosti, resp. v půdě <strong>pro</strong>mývané vodou, a odkud tam tedy přišel?.) V r.1912 sebohatou na minerály, která urychlila <strong>pro</strong>ces odebral na Sibiř <strong>pro</strong>vést předběžný výzkumfosilizace. Na základě tvarových znaků "zbytků plemene, které původně zalidnilopřipsal Hrdlička spornou lebku z Calaveras Ameriku". V hlavním městě Mongolskasoučasným kalifornským indiánům a její Urze (Ulan Bátaru) vyfotografoval mnohomineralizaci připsal na vrub zvláštnímu Mongolů a v okolí města nasbíral 213složení půdy, v níž byla pochována. Lebka lebek, které poslal do Washingtonu. Všimlz Rock Bluff spadala rozměrově do hranic si, že na většině lebek se vyskytují tzv.indiánů z určité oblasti v Illinois. Kostrové lopatkovité (zevnitř vyduté) řezáky a začalpozůstatky z Gilden Mound se tvarově tento znak (marker) sledovat z hlediskanelišily od koster indiánů Omaha z populačních migrací z kontinentu naNebrasky. "Nízká klenba mozkovny" byla kontinent.vysvětlena jako místní znak, běžný v Profesor paleontologie z Argentinypovodí řek Mississippi a Missouri.Florentino Ameghino publikoval okoloHrdlička poznal, že archeologie v roku 1908 a 1909 serii nálezů, které podleAmerice používala neadekvátní metody a něho dokumentují vývoj člověka v Jižnínespolupracovala s příbuznými vědami Americe. "Hominidae se vyvinuli z(paleontologií, zoologií, geologií, homunkulidů", tvrdil. Jednotlivá stadiaa n t r o p o l o g i í ) a v y ž a d o v a l t ř i vývoje člověka nazval: Homunculus,neopomenutelné podmínky, které musí Tetra<strong>pro</strong>thomo, Tri<strong>pro</strong>thomo, Di<strong>pro</strong>thomonálezce splnit, má-li být původ nalezené platensis, Prothomo, Homo pampaensis,kosti <strong>pro</strong>hlášen za pleistocénního původu: Homo sapiens a Homo sinemento. Hrdlička1. stratigrafická evidence, 2.určitý stupeň přijel do Buenos Aires spolu s geologemfosilizace, 3. Výrazné tvarové změny Willisem a když mu byla ukázána kalotavýznamných částí kosti. Každý nález musí Di<strong>pro</strong>thomo, ztěží věřil svým očím.být ponechán na místě (in situ), až do Lebeční fragment byl <strong>pro</strong>fesoremchvíle, kdy ho posoudí povolaní odborníci. Ameghinem nesprávně orientován. JestližeFotografická dokumentace musí být byl uveden do fyziologické polohy apořízena rovněž in situ. Sám věřil, že tvar odpovídajícího úhlu, nebylo na něm nickosti se mění v důsledku funkce, a byl neobvyklého. Jestliže byl orientován v osepřesvědčen, že vývoj je <strong>pro</strong>bíhající <strong>pro</strong>ces, nasion-bregma, zvláštní znaky zmizely.který může být sledován i na současných Willis studoval na místě nálezupopulacích. Tento názor zakládal na svých pampaeanskou, pre-pampaeanskou aosobních zkušenostech z oásy Kharga v pravou pampaeanskou formaci a dospěl k8LOCOMOTOR SYSTEM VOL. 7, <strong>2000</strong>, No.1
názoru, že pleistocénní fauna mohlapersistovat v Argentině až do holocénu(geologické současnosti). Ve "spálenéhlíně", kterou předložil Ameghino jakodůkaz lidské činnosti, rozpoznal Willispozůstatky trávního požáru. Hrdličkapoznal v tzv. lebce z Miramare, kterápředstavovala Ameghinova Homopampaeus, deformovanou indiánskoul e b k u t y p u Ay m a r a a n i k o l i vhyperdolichokranní tvar, jak tvrdilAmeghino atd. Evropští antropologovépublikovali své kritiky (von Lushan,Schwalbe, Poniatowski). Ku podivu italský<strong>pro</strong>fesor Sergio Sergi věřil tomu, coAmeghino psal. Hrdlička porovnal atlas(první páteřní obratel) od Tetra<strong>pro</strong>thomo sasi 130 lidskými atlasy a uzavřel, že majitelbyl pravděpopdobně robustní muž. Na<strong>pro</strong>titomu jeho stehenní kost se ukázala patřitkočkovité šelmě. Kniha o tom nebylavytištěna tak, aby vyšla před kongresemamerikanistů v Londýně, a tak Hrdličkapresentoval svá zjištění a výsledky svýchspoluautorů na kongresu osobně. Dostalose mu plného uznání, ale <strong>pro</strong>fesorAmeghino zřejmě svůj názor nezměnil. Nakonci své přednášky vyslovil Hrdličkapřání osobně <strong>pro</strong>studovat kostrové zbytkyvšech evropských neandrtálců.Výstava v San DieguJedinečná příležitost se naskytlaHrdličkovi v okamžiku, kdy byl spolu s<strong>pro</strong>fesorem Holmesem pověřen přípravouvýstavy o člověku v Americe v BalboaParku v San Diegu. Vybaven finančními<strong>pro</strong>středky (27 tis.dolarů) na tento <strong>pro</strong>jekt,který sliboval nové údaje o člověku zrůzných míst na světě, Hrdlička pozvalněkteré vědce k spolupráci. Poslal Moorana ostrov sv.Vavřince (St. LawrenceIsland), Newtona na Filipiny, Stolyhwa naUkrajinu, Suka do Afriky a požádalMatiegku, aby studoval pračlověka vEvropě. Najal sochaře českého původuFranka Mičku, aby vytvořil bustyamerických obyvatel z odlitků, podlerozměrů a fotografií: indiány, Kavkazoidya Afro-američany od narození do vysokéhostáří - dohromady bylo na výstavěvystaveno na 100 bust lidí různého věku.Hrdlička sám odjel do Evropy zajistitodlitky známých nálezů, studovat je, véstdiskuse s odborníky z muzeí a universit(Heidelberg, La Chapelle aux Saints, Spy Ia II, Homo erectus - Dubois, Comb Capelle,Le Moustier, Krapina atd,) a během krátkéexpedice do Peru nasbíral na 3000 kostí.Rovněž splnil svůj sen a navštívil východníAsii, Mongolsko, Mandžusko, Tibet aSibiř. Věřil, že mezi obyvateli těchtooblastí leží tajemství původu americkýchindiánů. Viděl mnoho Burjatů, zástupcůrůzných kmenů na Jeniseji a na řeceAbakan, tisíce Mongolů, četné Číňany aněkolik Mandžuů. "Podobnost některých ztěchto lidí s americkými indiány nemůžebýt náhodná", uzavřel Hrdlička.V ý s t a v a s a m o t n á p ř e d s t a v i l anávštěvníkům lidskou ontogenezi (vývojlidského jedince), lidskou fylogenezi(vývoj člověka jako druhu), lidskou variaci(různorodost), lidskou patologii (odchylkyod normy a výskyt a rozšíření nemocí) abudoucnost člověka. Hrdlička se snažilvnuknout myšlenku vybudování muzeačlověka představitelům mnoha zemí včetněČeskoslovenska.StaroameričanéPo mnoho let sbíral Hrdličkaantropometrické údaje o starousedlících veSpojených státech, tj. o osobách, které žilyv Americe nejméně čtyři generace.Výsledkem byla unikátní kniha s názvemPOHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 7, <strong>2000</strong>, č. 1 9
- Page 1 and 2: POHYBOVÉ ÚSTROJÍročník 7, 2000
- Page 3 and 4: POHYBOVÉ LOCOMOTORÚSTROJÍSYSTEM1
- Page 5 and 6: SLOVO ČTENÁŘŮMVážení čtená
- Page 7: Putnama, aby se připojil k expedic
- Page 11 and 12: Bristolský záliv a ostrov Kodiak.
- Page 13 and 14: předměty ze země dříve než je
- Page 15 and 16: PŮVODNÍ PRÁCE * ORIGINAL PAPERNE
- Page 17 and 18: Fig. 4a-d.Succession of diagrammati
- Page 19 and 20: Fig. 9a-c. Trauma of the thumb in a
- Page 21 and 22: Fig. 10. Congenital malformations.
- Page 23 and 24: Copeia, 1987/2, p. 489-491.I.Band.
- Page 25 and 26: leukograms were estimated. From the
- Page 27 and 28: Obr. 1. Leukogram 3., 5. a 11. den
- Page 29 and 30: Obr. 4. Polotenký řez synoviáln
- Page 31 and 32: Tabulka č.2. Hladiny sledovaných
- Page 33 and 34: Z těchto skutečností vychází i
- Page 35 and 36: implanted into the cartilage defect
- Page 37 and 38: electrophoresis: collagen of a part
- Page 39 and 40: Fig.5. The defect extendedinto the
- Page 41 and 42: 41. 911-15.7. Hascall V C, Sajdera
- Page 43 and 44: some object, for example pliers wit
- Page 45 and 46: amena jsou pro flexor (počínaje o
- Page 47 and 48: Po ukončení iteračního vypočtu
- Page 49 and 50: Obr. 2. Poloha os článků prstů
- Page 51 and 52: 4. Síly v kloubech a šlachách ro
- Page 53 and 54: sx1=N +Ar1MzIr1Obr.4. Řez kostí
- Page 55 and 56: tenčí prst má ve stejném poměr
- Page 57 and 58: zdravotní nakladatelství, Praha 1
- Page 59 and 60:
KONFERENCE * CONFERENCESYMPOSIUM
- Page 61 and 62:
postižených trvalými následky,
- Page 63 and 64:
ZPRÁVYZPRÁVA O ČINNOSTI SPOLEČN
- Page 65 and 66:
musí vycházet nejméně ze tří
- Page 67 and 68:
(Revmatologický ústav, Praha).( U
- Page 69 and 70:
RECENZE * NEW BOOKSSmrčka V, Dylev
- Page 71 and 72:
potřeby. Kdo potřeboval skutečn
- Page 73 and 74:
SMĚRNICE PRO AUTORY PŘÍSPĚVKŮT
- Page 75 and 76:
INSTRUCTIONS FOR AUTHORSSubject Mat
- Page 77 and 78:
A5 (188x120mm)- zadní strana obál
- Page 79 and 80:
- ortopedická protetikaVysokoúči