VN 2/2009 - Vizovice

Zajímavosti15Orel slaví v letošním roce 100 let od svého založeníNázev OREL pro označenítělovýchovných odborůpoprvé užil Mons.Jan Šrámek(podle obdobných slovinskýchodborů) na manifestačnímkřesťansko-sociálnímsjezdu v Olomouci v květnu1909. Následně 9.září 1909se konal ve Vyškově 1.zemskýslet Orla. Zakládání katolickýchtělovýchovných spolkůkoncem 19.století byl logickýdůsledek působení některýchateistických činitelů v sokolskýchjednotách.Ve Vizovicích byl založentělovýchovný odbor přiKřesťansko-sociální stranějiž v roce 1907 a po sjezduv Olomouci v r.1909 přejalnázev Orel. Zásluhu o jehozaložení a rozvoj měl knězMatouš Martykán (působilv naší farnosti v letech 1901až 1912).Historie orelského hnutí jepro nás nejen zdrojem obdivunad výsledky činnosti našichpředků, ale zejména inspiracía výzvou k dalšímu rozvíjenítéto kulturně-tělovýchovnéčinnosti zaměřené na výchovuzdravých, mravně i kulturněvyspělých lidí podle křesťanskýchzásad. Nejde nám tedyo hledání sportovních talentů,jejich rozvoj pro dosahováníšpičkových sportovníchvýkonů a jejich prodávánív moderních gladiátorskýcharénách, chceme dávat sportusmysl, aby zejména našemládež si osvojila zásady „fairplay“ pro další život.Oba totalitní režimy(fašistický i komunistický)se snažily, aby orelské hnutíbylo totálně zničeno, protozavíraly jeho čelní představiteledo vězení a posílaly jena popraviště. Před 1. světovouválkou měl Orel 12 tisícčlenů, před 2.světovou válkouvíce jak 120 tisíc členů a předzrušením v r. 1948 220 tisícčlenů (ve Vizovicích 276členů).V současné době má Orelvíce jak 18 tisíc členů (z tohopolovina je ve věku do 26let), kteří jsou organizovániv 243 jednotách, ústředíje v Brně. Ve Vizovicíchmáme 120 členů, z toho 70je ve věku do 26 let.Jak se změnilo majetkovézázemí za těch sto let? Orelve Vizovicích začínal svoučinnost ve velmi skrovnýchpodmínkách – u Zimáčkůna „Mýtnici“ (v dnešní uliciZlínské u parku za benzinkou),po 1.světové válcevyužívala jednota prostorybývalého pivovaru ve Štěpskéulici. V roce 1923 odkoupilajednota hotel „Lidový dům“(původně ve vlastnictví paníAnny Kvochové) a začalas jeho úpravou (přístavba sálu,tělocvičny, klubovny, čítárny).Mladší generace znají tytoprostory jako kino a loutkárnu.Po komunistickém pučiv r.1948 již 25.2.1948 zabraliozbrojení komunisté veškerýorelský majetek – tělovýchovave městě byla sloučenado TJ Sokol, ten však nebylschopen se starat o sokolovnua současně o Lidový dům,a tak vlastní hotel přešel podRestaurace a jídelny a sála tělocvična pod Národnívýbor, veškeré tělocvičnénářadí bylo přestěhovánodo sokolovny (ještě dnes tammůžete najít židle, na kterýchzespodu je vypálený znakOrla) a později byl sál přeměněnna kino a tělocvičnana loutkárnu (dnes na jejímmístě stojí trafostanice).Po obnově Orla v r. 1990nastala řada složitých jednánío navrácení orelskéhomajetku, ale přijatý zákono náhradě některých majetkovýchkřivd neumožňovalvrácení Lidového domu a tak22. 6. 1992 byl hotel prodánve veřejné dražbě (za 1,5mil.Kč). Vydražitel měl zájemi o zadní část (kino), zaplatilměstu za ni 1,5 mil.Kča tuto částku zastupitelstvoměsta věnovalo Orlu, kterýsi za ni postavil (převážněsvépomocí) novou stávajícíorlovnu na farním pozemkunad kostelem (slavnostněotevřena 12. 9. 1999, tj.předdeseti lety).Spolková činnost za uplynulýchsto let se zásadnězměnila. Před sto lety hrályspolky velmi důležitou úlohuv životě obyvatel města. Bylto v podstatě jediný druhspolečenského vyžití po těžkéa namáhavé práci ať na polích,tak i v továrnách. Orel v tédobě kromě pravidelnéhocvičení (převážně gymnastika– prostná i cvičení na nářadí)nacvičoval a pravidelněpředváděl široké veřejnostidivadla (4 až 5 premiérročně). Každá jednota mělasvého vzdělavatele – byl topřevážně kaplan nebo farář,řada učitelů byla zapojenado činnosti jednoty. Ústředívydávalo náměty na cvičeníprostných (sestav), které sepředváděly na společnýchakcích místního, regionálníhonebo celostátního významu– sletech (předchůdce pozdějiznámých „spartakiád“).Z ostatních sportů se pakpěstovala především atletikaa podle místních podmíneki lyžování. Jezdilo se málo,pravidelné soutěže mezi jednotamiprakticky neexistovaly.Vše se dělalo na základědobrovolnosti, s nadšením,bez finančních dotací.Obnova činnosti po 42letech komunistické totalitynebyla jednoduchá. S nadšenímse do této činnostipustila generace, která sipamatovala na poválečná létapřed r. 1948 (generace, kteráv r.1990 měla víc jak 60 let).Nebylo jednoduché získatpro spolkovou dobrovolnoučinnost zejména střednígeneraci, která měla z dobytotality odpor k jakémukolivshromažďování, navíc složitéa nejisté zaměstnanecképoměry jí braly hodně času,nebyli křesťanští učitelé anidostatek kněží – jak vychovávatbez vychovatelů. A tak semuselo začít s těmi nejmenšími,převážně s vnuky starýchOrlů. Poměry ve sportovníčinnosti se ale také změnily– místo cvičení prostnýchcelá řada nových technickynáročných sportů, velkýzájem o soutěže, specializacena oddíly a z toho vyplývajícínároky na technické a majetkovévybavení a sportoviště.Z komunistické doby přežívátaké řada specializovanýchkroužků v tzv. domech dětía mládeže, kde státem placeníinstruktoři nabízejí odbornývýcvik (za který řada rodičůnyní platí poměrně velképeníze). Ve velkých městechtedy velká konkurence,v malých městech a na vesnicíchnaopak téměř žádnézázemí.Přesto se ale obnova zdařila– po dvaceti letech mámecelostátně fungující organizaci,celou řadu obnovenýchnebo nových orloven a sportovišť,pořádáme turnajev celé řadě moderních sportů,rozbíhají se pravidelné soutěže.Přitom se nezapomínátaké na kulturní i duchovnírůst našich členů (recitačnísoutěže, pěvecké soutěžea přehlídky, besídky, přednášky,karnevaly, duchovníobnovy, poutě).Jak vypadá činnost Orlave Vizovicích? Naše nováorlovna je naším zázemím,ale umožňuje nám provozováníjen některých aktivit– je to dáno její velikostí(vnější rozměry 10 x 17 m).Umožňuje nám pořádat předevšímkulturně-společenskéakce, kterých se může účastnitmax. 120 osob. Ze sportůtu provozujeme stolní tenis(máme 3 hrací stoly), aerobik,cvičení rodičů s dětmi,máme malou posilovnu.Na sousedním malém hřišti