Věstník AMG 2/2005 - Asociace muzeí a galerií České republiky

22004 22005Věstník AMGPorada výboru oborové komise muzejních archeologů AMG (OKMA)Jednání proběhlo 9. února 2005 v Moravském zemskémmuzeu v Brně. Na programu byla zejména přípravaXXXIII. semináře v Třebíči. Datum konání bylo na návrhhostitelského muzea určeno na 8. – 10. června 2005. Z pětipodaných návrhů na téma byla přijata kombinace dvou znich, spojená ve zvoleném názvu semináře: "Aktuální otázkyvlastnictví a počítačové evidence muzejních archeologickýchsbírek". K prvnímu tématu bylo dohodnuto pokusit se o přizvánípracovníka muzejního odboru MK, který by mohl vdiskusi s účastníky objasnit některé problémy vlastnictvínálezů a sbírek. Výbor komise požádal exekutivu AMG, zdaby mohla účast zmíněného pracovníka na 8. června v Třebíčís odborem MK dojednat. Ke druhému námětu vystoupíMgr. Z. Lenhart (Moravské zemské muzeum, účast již přislíbil),s informací o stavu přípravy archeologické verze programuDEMUS, která právě vstoupila do zkušebního stadia navybraných muzejních pracovištích.Na návrh Mgr. Obšusty bylo upraveno dosavadníčasové schéma tak, aby hlavní část programu seminářezískala větší časový prostor, dále bylo dohodnuto zvýšit konferenčnípoplatek na 200,- Kč (bude využit k úhradě rostoucíchnákladů na celou akci, zejména autobusovou přepravu).Předběžně připravený text pozvánky bude pořadatelskouorganizací doplněn o technické údaje (ubytování, exkurze),o plánek města a informace o dopravě, poté budeexpedován podle aktuálního seznamu archeologů z muzeía příbuzných institucí (informativně i vedení vědeckých ústavůa kateder vysokých škol v seznamu uvedených) a Mgr.Lenhartovi. Muzeum v Třebíči zajistí službu v místě prezentacea jednání, výběr konferenčního příspěvku a 1-2 autobusypodle počtu přihlášených na exkurzi.Tajemnicí výboru byla opět zvolena PhDr. Z. Měchurová(MZM Brno). Z důvodu odchodu z muzejní institucese vzdala členství dr. O. Loskotová (Muzeum města Brna).Podle výsledků voleb (Louny 2004) postupuje na její místonáhradník dr. M. Tymonová (Slezské zemské muzeum Opava).Kvůli odchodu z instituce památkové péče se vzdalapostavení hosta ve výboru Mgr. Z. Sklenářová (NÚP Praha);na toto místo postupuje rovněž náhradník – dr. J. Peška (ACOlomouc). Oba kandidáti budou o postupu informováni.Členové komise byli upozorněni již v pozvánce naotázku rekonstrukce webových stránek AMG a serveru muzeía galerií, žádný konkrétní návrh však nebyl podán. Vyplněnýformulář byl zaslán sekretariátu AMG.Příští porada archeologické komise bude 8. června2005 v Třebíči před zahájením semináře.K. Sklenář,předseda archeologů komiseDodatek: Nově kooptovaná dr. M. Tymonová (Slezské zemskémuzeum Opava) předložila jménem skupiny pracovníkůze severní Moravy a Slezska návrh na ustavení subkomisearcheologů Moravskoslezského kraje. Vzhledem k tomu, žepodle § 15 čl. 2 je komise oprávněna ustavit vlastní regionálnístrukturu, je tento návrh proveditelný. Výbor komise jejprojedná na příští schůzi a předloží ke schválení plénu přizasedání v Třebíči.Téma: Integrační a dezintegrační procesyv muzejnictví ČRV průběhu loňského roku exekutiva AMG ČR pověřila tři své členy , aby vypracovali argumentační materiál proti slučovánímuzeí s jinými kulturními zařízeními a zmapovali situaci tam, kde již ke sloučení došlo nebo tam , kde se chystají podobnésloučení uskutečnit. Úkolu se ujali František Šebek, Přemysl Reibl a Eva Dittertová. Otiskujeme první část zpracovanéhomateriálu. Druhá část Příklady integrace kulturních příspěvkových organizací z nedávné minulosti bude k dispozici na sekretariátuAMG ČR a na vyžádání je ji možno zaslat .Pohled do historiePoté, co vznikla v českých zemích v první polovině19. století zemská muzea, následovala od 60. let 19. stoletído začátku 20. století poměrně bouřlivá etapa zakládáníregionálních („venkovských“) muzeí. Většina z nich mělacharakter tzv. vlastivědných muzeí. Jejich program vycházelz programu zemského (národního) muzea, modifikovanéhopro daný region nebo město. Převaha vlastivědných muzeíse v našich zemích udržela dodnes a představuje to svýmzpůsobem fenomén v dějinách evropského muzejnictví. Muzeapůsobila až do poloviny 20. století vesměs na spolkovémzákladě a ve své činnosti zahrnovala co nejuniverzálnějicelou oblast hmotného kulturního dědictví, tj. nejen působenímuzea v užším slova smyslu, ale také oblast památkovépéče a ochrany přírody; ve sbírkách muzeí bývaly častozastoupeny městské i patrimoniální a další archívy. S postupnouprofesionalizací zmíněných oborů se od 20. let 20.století stále častěji oddělovaly od vlastivědných muzeí jakosamostatné instituce archívy. Tento proces byl ukončen nakonci 50. let. Současně se začaly v regionech zakládat„galerie“ a to buď oddělením části sbírek od muzeí, transformacíněkterých uměleckoprůmyslových muzeí nebo vznikalysamostatně bez předchozí tradice. V letech 1959–1960 probíhalataké delimitace oblasti památková péče. Do konce60. let se ale ještě někde udržel typ instituce integrující činnostmuzeí i památkové péče v podobě „vlastivědných ústavů“,jak se vytvářely kolem poloviny 50. let. 50. a začátek 60.let je také dobou dotvoření dnešní organizační struktury Národníhomuzea, což je problematika sui generis, podobnějako v případě Národního zemědělského muzea.Na přelomu 60. a 70. let se začal prosazovat tehdejšímministerstvem kultury podporovaný program slučovánímuzeí na úrovni okresů. Městská (popřípadě místní) muzeaa památníky se stávaly pobočkami muzeí okresních (nevždy bylo okresní muzeum v sídle okresu). K tomu nutnopřipomenouti dvě skutečnosti: 1. Tento proces nebyl zdalekadokončen. V řadě regionů v Čechách uskutečněn vůbecnebyl, nejdříve a důsledněji proběhl na Moravě. 2. Odmyslíme-liideologicko politické motivy komentované integrace,objektivní opodstatnění a pozitivní přínos měla tam, kde sepobočkou okresního muzea stala malá neživotaschopnámuzea bez reálné možnosti jakéhokoliv rozvoje, dlouhodobě„umrtvená“ – bez jakýchkoliv výraznějších aktivit v místěsvého působiště. Na druhé straně tam, kde se pobočkamistala muzea, která byla hlouběji zakotvena do tradic danéhomísta a poskytovala určité služby veřejnosti (respektive mělanaději na oživení činnosti), byla to integrace nešťastná. Ukázalto koneckonců sám život. Po revoluci 1989, poté copadly bariéry centralistického modelu řízení, se mnoház těchto muzeí znovu osamostatnila, případně nově vznikla.5