Věstník AMG 2/2005 - Asociace muzeí a galerií České republiky

22005Věstník AMGJiž řadu let jsou roky končící číslicí čtyři oslavou českéhudby. K největším a nejdůležitějším výročím roku 2004patřilo zcela jistě janáčkovské jubileum. Uplynulo 150 let odnarození nejslavnějšího hukvaldského rodáka, jehož neopakovatelnáa nezaměnitelná hudba zní na koncertních i operníchpódiích celého světa.Rodičům Jiřímu a Amálii, kteří se do Hukvald přistěhovaliv roce 1848, se Leo Eugen narodil 3. července 1854.Na Hukvaldech prožil 11 skromných dětských let, ale celýživot se sem velmi rád vracel. Svůj rodný kraj miloval, přimnoha příležitostech vypovídal o tom, co jej s rodnýmiHukvaldy, se zpěvným lašským nářečím, s hudebnostía krásami kraje spojovalo. Výstava byla připomenutím nejdůležitějšíchmezníků skladatelova života, jeho cest a návratůdo rodného kraje, kde sbíral své nápěvky mluvy tak důležitépro další tvorbu. Návštěvníci výstavy se měli možnostseznámit s historií festivalu Janáčkovo hudební Lašsko, kte-Glosa na okraj jedné výstavyMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech uspořádalov loňském roce poměrně malou a finančně nenáročnouvýstavu s regionálním významem. Do vínku dostalanázev „Jubileum dolů kamenouhelných v Mirošově městyseL.P. 1904 – 2004“. Týkala se místního výročí, kdy před stolety skončila svoji činnost ve své době v regionu velmi významnáfirma Mirošovské kamenouhelné těžařstvo. Současněse předvedla veřejnosti v době, kdy se připomínalo prokulturní veřejnost na Rokycansku další důležité jubileum, pronaše muzeum však zcela zásadní: vydání zakládací listinynašeho dnešního Muzea Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechZastupitelstvem Královského města Rokycan. Tím bylyzároveň v „předkole“ zahájeny i oslavy stoletého výročívlastního zahájení činnosti našeho muzea v roce 2005. Protožetoto muzeum má od svého prvopočátku regionální charakter,snažili jsme se o důstojné zahájení jubilea akcí úzcespjatou s místními poměry. Ale také připomínkou dob ačvcelku nedávných, dnes již pomalu zapomenutých. Dob, kdybyl položen základ ohromného hospodářského rozmachudnešního Plzeňského kraje a jehož hnacím motorem byločerné uhlí.Výstava sama si kladla za úkol dva úhly pohledu namalý mikroregion Mirošovsko v bývalém rokycanském okrese.Prvý jako připomínku slavné doby velkých uhelných dolův Mirošově v druhé polovině 19. a počátkem 20. stoletíi upozornění veřejnosti na památky zbylé po hornickýcha lamačských dílech. Druhý úhel pohledu jako ukázku pestrépalety jevů, které na malém, necelých 8 km 2 zaujímajícímúzemí nabízí neživá složka přírody. Návštěvník zde tak mohlspatřit nádherně zlatem vyšívaný a obrazem sv. Prokopaopatřený mirošovský hornický prapor, starý uhelný huntz přelomu století, dobové hornické nářadí, starou hornickouuniformu, historické fotografie zaniklých šachet a jejich nověsestavenou místopisnou mapu a staré důlní přístroje. Taképřipomínky volného času horníka, jako skleněnou holbus cínovou figurkou permoníka, dobový hornický kalendář,starou tabatěrku aj. Na druhé straně se mohl seznámits ukázkami všech hornin zastoupených v mikroregionu stratigrafickyseřazených, ukázkami původního nerostného bohatstvíi fosilním materiálem karbonské flóry a fauny. V měřítku1:1 byl znázorněn i profil nejvydatnější uhelné sloje naNáš Leoš JanáčekMuzeum Beskyd Frýdek-Místek16. 12. 2004 – 30. 5. 2005rý byl pořádán na Hukvaldech, ve Frýdku-Místku a blízkémokolí v letech 1948–1997. Zejména operní představení, koncertypěveckých sborů za účasti až 1200 pěvců v letechJanáčkových výročí, komponované programy národopisnýchsouborů se vryly do paměti účinkujících i návštěvníků.Část výstavy byla věnovaná Janáčkově tvorbě sborovéa Pěveckému sdružení moravských učitelů, jehož zásluhoupronikly do celého světa zejména sociální balady naslova Petra Bezruče. Janáčkovo operní dílo, provedené nascéně moravsko-ostravského divadla, představila posledníčást výstavy.Na výstavě zaujala vedle listinných materiálů řadadobových fotografií, Janáčkovy dopisy, kostýmní a scénickénávrhy operních představení, trojrozměrné předměty, harmonium,na které hrával Mistr Janáček.Marcela ČernochováO malé krátkodobé výstavě s efektem sněhové kouleaneb Jubileum dolů kamenouhelných v Mirošověhlavní jámě revíru. Historie byla konfrontována se současnostímožností srovnání dobové fotodokumentace s dnešní.Výstavu připravilo oddělení paleontologie a bylo při nívyužito materiálů z jeho depozitářů i depozitáře odděleníspolečenských věd a historie. Navíc bylo použito mnohanových, účelově nasbíraných přírodnin i báňsko-historickýchpředmětů. Jen ve dvou případech bylo nutné požádat o výpomocdalší muzea (Národní technické muzeum v Prazea Městské muzeum v Radnicích). K výstavě byly připravenyi dva doprovodné programy. Prvý, pro děti a mladší žákynesl název „Sfárej s prapradědečkem!“. Jedná se o velkoudeskovou stolní hru, jakési modifikované „Člověče, nezlobse!“, s řadou políček tzv. náhod. Při vstupu na ně byl soutěžícíkonfrontován s některou ze situací, jež mohly nastatběhem horníkovy směny. Druhý program byl v podobě zábavně-naučnéhotestu k obsahu výstavy, určený pro všechnyvěkové kategorie. Byl úmyslně sestaven tak, aby nebyl„zneužitelný“ ke klasifikaci školní mládeže. Doplňkem k výstavěbyl i prodej knižní publikace M. Langa „Sága černéhozlata pod Brdy“ (s podtitulem „O původu a dobývání černéhouhlí v Mirošově a Skořicích na Rokycansku“) patřící tématickydo literatury faktu. Kniha vznikla v Muzeu Dr. BohuslavaHoráka a vydalo ji v červenci 2004 nakladatelství MILPOMedia s.r.o. v Praze v rámci své Malé ediční řady. Náklad1800 výtisků je v současnosti až na nepatrný zbytek rozebrán.Výstava i kniha soutěží v I. a II. kategorii „Gloria musaealis2004“.Výstava byla v Rokycanech instalována od 16. 9. do31. 10. 2004. Tím ale její život neskončil. Projevilo o ni zájemměsto Mirošov, a tak se stěhovala vlastně do místa svéhopůvodu. Ve výstavním sále mirošovské Městské knihovnybyla zpřístupněna od 11. 11. do 15. 12. 2004 a i zde o ni bylznačný zájem. V Rokycanech ji navštívilo více než 600,v Mirošově pak přes 500 zájemců. Vskutku nebývalý bylzájem škol. Vystřídaly se tu vlastně školy všech možnýchstupňů i zaměření. Od mateřinky přes základní až po gymnáziuma střední odbornou školu. O výstavu byl poměrněvelký zájem i v médiích. Psal o ní místní a regionální tisk,uskutečnily se i rozhlasové relace.Po Novém roce o výstavu projevila zájem i místníorganizace Českého svazu ochránců přírody v Radnicích.3 17