Věstník AMG 2/2005 - Asociace muzeí a galerií České republiky

VěstníkAsociace muzeí a galerií České republikyKampaň15.4.–15.5.2005http://www.cz-museums.cz22005

Věstník AMG 22005ÚvodníkUdálosti z přelomu let 1989–1990 mám stále ještěv živé paměti, i když vzpomínkový optimismus již provedlobsahovou selekci a ponechal jen střípky, poskládané dožádoucího obrazce. Nejvýraznějším pocitem, který přetrvaltěch patnáct let, je opojná euforie, spojená s pocitem zodpovědnostiza stav věcí, kterou můžeme nyní a teď vlastnímarukama a rozumem změnit. Cítili jsme velmi dobře, že jsmedostali šanci, která se neopakuje a na našem rozhodnutíbude možná záviset stav českého muzejnictví po dlouhádesetiletí. Původní shromáždění delegátů stávkových výborůkrystalizovalo do institucionální podoby, přičemž původníhouf profesionálů z oboru českého národního kulturníhodědictví se začal seskupovat do několika výraznějších celků.Archiváři, knihovníci a památkáři si již velmi brzy vybralisvou vlastní cestu, po řadě debat se vyhrotila myšlenka vznikuAsociace muzeí a galerií a současně vedle ní idea Radygalerií. Bylo dobře, že se až do praxe dotáhly dvě alternativy,které tehdy stály před námi.Mnozí z vášnivých diskutérů z těch pohnutých dob,které jsme prožívali převážně v Domě u zvonu, opustilo řadymuzejních a galerijních institucí. Všem však patří dík za nasazení,s kterým pomáhali zbavit se pozůstatků totalitníchskořápek a načrtnout linii možného vývoje. Ne vše se povedlo,ne vše jsme řádně ocenili a mnohé jsme podcenili. Zkusmese dnes ohlédnout, o co jsme usilovali, co se podařiloa kde nás doba zaskočila jinými nároky.1. Prvním a nejhlasitějším heslem se stalo odstraněníregulačního tlaku státu. Souviselo to samozřejměs vymaněním se muzeí a galerií ze sféry ideologie,a s přehodnocením obsahu našich výstav a expozic. Je třebaříci, že stejně tak, jako jsme vyvinuli svůj tlak na personálníobsazení Ministerstva kultury, jsme tlačili na principyodborné nezávislosti a ideologické svobody. Tato snaha bylaúspěšná – odstranili jsme mocenské zásahy, ztratili jsmevšak při tom celou metodickou strukturu, což lze dnes považovatza přetrvávající nedostatek. Ideologizace naší prácejsme se pochopitelně zcela nezbavili, protože pracujemes modelováním reálné skutečnosti a každý model je současněinterpretací. Je vyloučeno vytvořit zcela neutrální model,beze stop osobnosti tvůrce. A ať se na mne nikdo nezlobí,tím se ocitáme zpět na poli ideologie.2. Naříkali jsme dostatečně hlasitě, že naše oblast jepodfinancována, sbírky zanedbané, budovy v havarijnímstavu a platy žalostné. K jakým změnám došlo? Obecněvzato, část státního rozpočtu určená na ochranu kulturníhodědictví je stále ještě hluboko pod průměrem EU. Naše ekonomikanení schopna pokrýt všechny základní požadavkynaší sféry. Stále ještě nejsme schopni kvantifikovat náš podílna příjmech z turistického průmyslu a dopad špatně využívanéhopotenciálu kulturního dědictví na státní příjmy. Útěchounám může být, že každé muzeum na světě se cítí podfinancovánoa naříká nad promarněnými možnostmi. K výraznémuzlepšení došlo v oblasti depozitárních podmínek a ochraněa bezpečnosti sbírek. Výrazně se zlepšila evidence, bylyodstraněny nejkřiklavější případy havarijních depozitářů.Výrazně se zlepšili prostorové podmínky velké části muzeí agalerií. Bolavým místem zůstávají platy, avšak české muzejnictvízatím není ještě příliš úspěšné v posilování vlastníprestiže v tom, aby se samo prezentovalo jako společenskyprospěšná a tvořivá síla.3. Usilovali jsme o změnu legislativy. Také zde vidímvýrazný pokrok, možná, že jsme na tom lépe než jiné oblastikulturního dědictví. Změnil se zorný úhel pohledu na oblastmuzejnictví, chráníme mnohem více obsah a smysl našíObsahZprávy, aktuality, informace str. 3Z činnosti sekcí, kolegií a komisí str. 4Téma: Bludička slučování str. 5Téma: 15 let AMG str. 7Zprávy, aktuality, informace str. 9Připravuje se… (semináře, konference) str. 13Noví členové str. 13Nové stálé expozice str. 14Pozvánky na výstavu str. 15Glosa na okraj jedné výstavy str. 17Nabídka výstav str. 18Muzejním knihovnám str. 18Personálie str. 20práce než přežívající formy. Nadále však přetrvává institucionálnílabilita, daná zastaralou koncepcí příspěvkovýchorganizací, což vyvolává celou řadu potíží v oblasti daňové,rozpočtové, kontrolní. Legislativní prostředí muzeí a galeriíse liší dle zřizovatele, což velmi znesnadňuje vzájemnouspolupráci. Opět jsme zahlcováni rozsáhlým administrativnímbalastem, zejména z oblasti ekonomických agend. Stálevíce času věnujeme formálním administrativním úkonům nežvlastní koncepční práci a ochraně a rozvoji sbírek.Nečekal jsem však, že asociace převezme jednu částmuzejní práce, která zcela zjevně v současné struktuře chybí.Asociace se totiž stala jedinou platformou, na které sesetkávají muzea a galerie bez ohledu na typ zřizovatele. Natéto platformě se mohou upřesňovat naše postoje k vývojilegislativy, k ekonomické situaci, vzájemné spolupráciv rozvoji v oboru. Současně lze šířit pomocí této sítě koncepčnímateriály a to bez ohledu na typ autora. A možnátento dříve netušený typ činnosti se stává tím nejvýznamnějšímčinem, kterým AMG přispívá ke stabilitě oboru.Petr Šuleř,ředitel Moravského zemského muzea v BrněVěstník Asociace muzeí a galeriíČeské republiky 2/2005.Toto číslo vychází 20. května 2005. Náklad 1000 ks.Periodicita šestkrát ročně. Periodikum je registrováno MK ČRreg. č. 8331, ISSN 1213-2152Vydává AMG s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.Adresa redakce:Asociace muzeí a galerií České republiky,Jindřišská 901/5, 110 00 Praha 1.Tel.: 224 210 037-9. Fax: 224 210 047.E-mail: vestnik@cz-museums.cz, http://www.cz-museums.cz.Uzávěrka příštího čísla 10. 6. 2005.Redakční rada: Milena Burdychová, Zbyněk Černý,Eva Dittertová, Hana Dvořáková, Dagmar Fialová,Hana Gancarzová, Jana Hutníková, Sylva Městecká,Luboš Smolík, Petr Velemínský, Jiří Žalman.Redakce: Petra Medříková.Návrh obálky a grafická úprava: Anna Komárková.2

22005Věstník AMGZasedání senátu 3. března 2005 v Národním muzeuPřítomno bylo 32 z 45 členů s hlasem rozhodovacím a 6z 23 členů s hlasem poradním.Senát zvolil návrhovou komisi ve složení PhDr. JanaHutníková, PhDr. Blanka Rašticová a Mgr. Přemysl Reibl.Zprávu o činnosti exekutivy AMG, která se za uplynuléobdobí sešla dvakrát, přednesl PhDr. Pavel Ciprian. Exekutivaprojednávala ustavení pracovní skupiny pro připomínkyk novele Zákona o rozpočtovém určení daní; byla informovánao projektu Muzejního metodického centra Národníhomuzea. Převzala podklady k celkové rekonstrukci serveruAMG, jednala o setkání pracovního výboru konference Muzeuma změna II. a o Festivalu muzejních nocí. Dr. Ciprianpodal informaci o dění v Unii zaměstnaneckých svazů – sekcekultury je po odchodu dr. Balíka bez předsedy. Zasedáníexekutivy navštívil Ing. Pavel Jirásek z OMG MK ČR, důvodemjeho návštěvy bylo sestavení pracovní skupiny pro vytvořenínové kulturní politiky ČR na léta 2006–2012. Exekutivase dále věnovala plánu činnosti na rok 2005 a provedlazákladní úpravy rozpočtu AMG na rok 2005.Zprávu o vývoji oborové legislativy podal PhDr. FrantišekŠebek. Seznámil senát s tím, že k novele Zákonao rozpočtovém určení daní vznikla a již se i sešla pracovnískupina, která připravila připomínkový materiál. Členy pracovnískupiny jsou zástupci muzeí a galerií, archeologickýchústavů AV ČR a společnosti Archaia. Připomínky budou dotýdne rozeslány členům senátu, v polovině března by měloproběhnout jednání se zástupci kulturních odborů krajskýchúřadů.S mediálními akcemi, které v současné době připravujeAMG, seznámila členy senátu Mgr. Dagmar Fialová.K festivalu muzejních nocí bylo ke dni konání senátu přihlášenocelkem 61 akcí se 111 pořadateli, v dubnu by mělaproběhnout tisková konference, v přípravě je jednotný layouta internetové stránky. K projektu Muzea a 20. století je přihlášeno86 akcí. I zde vzniknou internetové stránky a tiskovýmateriál, který bude distribuován do škol a sdružení volnočasovýchaktivit. Koncem února byly rovněž uzavřeny hlavníkategorie soutěže Gloria musaealis, do nichž se přihlásilocelkem 57 projektů. Do zvláštní kategorie Pojďte s námi domuzea, jejíž uzávěrka je až 31.3.2005, je zatím přihlášenopouze 5 projektů.Dále senát schválil rozložení a výše členských příspěvků.Příprava výroční zprávy AMG stále probíhá, členovésenátu byli vyzváni k doplnění údajů do 15.3.2005.Anna Komárková poté seznámila členy senátus nově se hlásícími institucemi do AMG: NKP Vyšehrad,Správa Pražského hradu, Chadimův mlýn, Mendel Museumv Brně a Muzeum Bojkovska. Ke všem institucím předneslipředsedové příslušných sekcí svá stanoviska a všechnyinstituce byly hlasováním přijaty. Přihlášky dvou studentekBlanky Samkové a Alice Lenské byly odloženy do doby, nežse zkontaktují s příslušnými představiteli sekcí nebo komisíAMG.V bodě „Různé“ seznámila Mgr. Dagmar Fialová senáts plánovanými akcemi projektu „Muzea a dobrovolníci“ –ve dnech 5.–6. dubna se uskuteční pilotní seminář v Boskovicích,v červnu by měl proběhnout další a v polovině zářízávěrečný seminář pravděpodobně v Chebu.Dále Mgr. Fialová požádala předsedy krajských sekcío spolupráci při distribuci „koleček“ první pomoci a záchrannýchprací – ta budou rozeslána právě k předsedům sekcía od nich by měly být rozesílány dle přiložených seznamůdále do jednotlivých muzeí.Mgr. Fialová přednesla senátu informaci Modréhoštítu v souvislosti s přírodní katastrofou v jihovýchodní Asiia ohrožením tamních kulturních památek. AMG navrhlauspořádat akci „Vstupenka pro Asii“, jejž bude věnován narehabilitaci Muzea námořní archeologie v Galle na Srí Lance.Akci zaštítila nadace Člověk v tísni a Ministerstvo kulturyČR.Dr. Ciprian oznámil, že pro tento rok byla mezi AMGa OSA opět uzavřena smlouva o provozování hudbyv muzeích a galeriích, muzeím bude v nejbližší době zaslánpříslušný certifikát.Závěrem vystoupil host senátu AMG, místopředsedaRady galerií dr. Petr Beránek, aby sdělil, že ke dni pro Asiise připojí i galerie. Závěrem upozornil na právě vydanoupublikaci Rukověť péče o papírové sbírkové předměty, kterouRada galerií právě vydala a nabízí k odkoupení.Zapsala: Petra MedříkováUsnesení z jednání senátu AMG ze dne 3.3.20051. Senát zvolil návrhovou komisi ve složení PhDr. Jana Hutníková,PhDr. Blanka Rašticová, Mgr. Přemysl Reibl.2. Senát AMG vzal na vědomí:a) zprávu o činnosti exekutivy za uplynulé obdobíb) zprávu o vývoji oborové legislativyc) zprávu o propagačních a prezentačních akcích AMGd) informaci o uzavření licenční smlouvy s OSAe) informace o plánovaných seminářích v rámci projektuMuzea a dobrovolníci3. Senát schvaluje:a) změnu jednacího řádu AMG, příloha č. 3, výše členskýchpříspěvkůb) přijetí nových členů: NKP Vyšehrad, Správa Pražskéhohradu – odbor kultury, Chadimův mlýn, Mendlovo muzeum,Muzeum BojkovickaSenát AMG ukládá:a) sekretariátu AMG prověřit souhlas ředitele SprávyPražského hradu se vstupem odboru kultury do AMGb) exekutivě AMG připravit a předložit Senátu AMG zprávuo přípravě akce „Vstupenka pro Asii“Jana HutníkováBlanka RašticováPřemysl Reibl15 let AMG – Východní Slovensko 20013

Věstník AMG 22005Z činnosti sekcí, kolegií a komisíZasedala krajská sekce AMG kraje VysočinaPředvánoční jednání krajské sekce se uskutečnilov Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod dne 20. prosince 2004.Po přivítání v Havlíčkově domě předsedkyně krajské sekcePhDr. Jana Beránková seznámila přítomné s jednáním zesenátů AMG od posledního setkání sekce v Jihlavě.Senát se sešel v prostorách Národního muzeav Praze dvakrát. Poprvé 21. května, další jednání se uskutečnilo21. října 2004. Protože tento senát nebyl ve svémzávěru usnášeníschopný, náhradní jednání se uskutečnilo14. prosince 2004. Z pracovních důvodů se nezúčastnilaJ. Beránková, proto informace o mimořádném i řádném jednáníprosincového senátu přednesl Petr Pech z Muzea VysočinyPelhřimov.Dalším bodem jednání krajské sekce se stala účastmuzeí na Regiontouru 2005 v Brně. Sekretariát AMG ČR protento ročník veletrhu oslovil v každém kraji jedno muzeum,které bude prezentovat muzea regionu. V našem kraji sekretariátoslovil Muzeum Vysočiny Třebíč. Ing. J. Martínek protočleny sekce informoval o propozicích a instalaci stánkua nabídl muzeím v kraji Vysočina prezentaci v jejich stánku.Přítomní zástupci členských muzeí se domluvili na způsobuprezentace, velikosti stánku, vystavovaných exponátech,termínech i způsobu dopravy. Nepřítomná muzea informovalaJ. Beránková elektronickou poštou. Vybrané exponáty budoudo MV Třebíč dopraveny nejpozději do 10. 1. 2005. Instalacina brněnském výstavišti zajistí třebíčské muzeum.Zástupce odboru kultury a památkové péče krajskéhoúřadu kraje Vysočina Mgr. A. Seifert informoval o připravovanýchgrantech v oblasti kultury na rok 2005. Bude vyhlášengrant Regionální kultura IV. (termín uzávěrky 10. 1.2005), dále grant na podporu knihoven (uzávěrka v březnu akvětnu 2005, grant na materiálové vybavení však není určenpro muzejní knihovny). Grant Edice Vysočiny bude mít uzávěrkuv červnu 2005. Grant Klenotnice Vysočiny, o který bylv roce 2004 velký zájem, bude vyhlášen až v roce 2006.V bodu „Různé“ se zástupci muzeí informovali o aktuálníchudálostech, připravovaných výstavách a akcích,o bezpečnosti a ochraně sbírek a objektů.Závěrem setkání si prohlédli vánoční výstavu malířea grafika Josefa Sasky ve výstavním sále Havlíčkova domu.Další jednání se uskuteční na jaře 2005.Jana BeránkováZ jednání Kolegia šumavských muzeíZástupci Kolegia šumavských muzeí se setkaliv Muzeu JUDr. O. Kudrny v Netolicích 15. února 2005.Daniela Liščáková přivítala přítomné členy kolegia,za zřizovatele muzea byl přítomen pan starosta Petrášeka pan tajemník Ing. Švec. Jako host byl přizván Mgr. PavelŠafr, předseda jihočeské sekce AMG.Mgr. Pavel Šafr informoval o nutnosti úprav zřizovacíchlistin organizací podle §2, odst. 6-8 a §10a zákonač. 483/2004 Sb., zejména o standardech veřejných služebv muzeích. V diskusi se přítomní vyjadřovali k tomuto tématu,např. informacemi o plánovaných bezbariérových opatřeníchv muzeích atd. Závěrem bylo dohodnuto, že paní Liščákovádo 14 dnů předloží zřizovateli návrh novelizované zřizovacílistiny Muzea JUDr. O. Kudrny v Netolicích.Přítomní informovali o výstavním programu a činnostijednotlivých muzeí v roce 2005. D. Liščáková pak i o personálníchopatřeních v souvislosti zástupu za mateřskou dovolenou.Mgr. Z. Polanská informovala o přijímacím řízení nanově zřizované místo etnografa v Prachatickém muzeu.Pan starosta O. Petrášek podal informace o připravovanémprojektu EURO RANDO 2006, který připravuje Klubčeských turistů v rámci zdejšího jihočeského regionu, včetnězáměrů programových aktivit a účasti města Netolice. Dálepan starosta doporučil vedoucí muzea projednat s pracovníkemMÚ p. Vaníčkem, možnost zřízení parkovacího místapro invalidy u muzea v návaznosti na standardy.podle zápisu Zuzany LenderovéKrajská sekce muzeí Pardubického krajeZástupci muzeí krajské sekce AMG Pardubickéhokraje se setkali 18. února 2005 v zasedací místnosti Krajskéhoúřadu. V první části jednání, které probíhalo společně sezástupci všech muzeí Pardubického kraje, se projednávalpodíl muzeí na práci při naplňování vládního usnesení napodporu tradiční lidové kultury.Po vzájemné diskusi byl učiněn závěr týkající se tématuspolečného výzkumu. Ten povede pověřené regionálnípracoviště Soubor lidových staveb Vysočina a bude zaměřenna základní výzkum současného stavu existence lidovýchřemesel a kalendářních obyčejů.Ve druhé části jednání, které bylo určeno muzeím -členům AMG jsme se vzájemně informovali o záměrecha činnosti v letošním roce (výstavy, opravy apod.).Ředitel Východočeského muzea v Pardubicích PhDr.F. Šebek přítomné upozornil na nový zákon o státní památkovépéči, zvláště na část věnovanou archeologickým výzkumůma nálezům. Vyzval přítomné k předání případnýchpodnětů pro pozměňovací návrh.Ilona Vojancová,Soubor lidových staveb Vysočina, HlinskoUsnesení botanické komiseVýbor Botanické komise AMG ve složení KamilaDvořáčková, Karel Sutorý a Jiří Brabec uskutečnil dne 1. 3.2005 korespondenční zasedání a jednomyslně schválil následujícíusnesení:Výbor komise bere na vědomí informace slovenskýchkolegů o přípravě letošního setkání botanické komise AMGna Slovensku; dále bere na vědomí Výroční zprávu botanickékomise AMG za rok 2004.Výbor komise na základě odst. 1 §16 Stanov AMGschvaluje přijetí Mgr. Lýdie Bravencové – Jihomoravskémuzeum ve Znojmě a Mgr. Lukáše Krinkeho – Sládečkovovlastivědné muzeum v Kladně za členy Botanické komiseAMG (v obou případech všichni tři pro).Jiří Brabecpředseda Botanické komise AMG4

22004 22005Věstník AMGPorada výboru oborové komise muzejních archeologů AMG (OKMA)Jednání proběhlo 9. února 2005 v Moravském zemskémmuzeu v Brně. Na programu byla zejména přípravaXXXIII. semináře v Třebíči. Datum konání bylo na návrhhostitelského muzea určeno na 8. – 10. června 2005. Z pětipodaných návrhů na téma byla přijata kombinace dvou znich, spojená ve zvoleném názvu semináře: "Aktuální otázkyvlastnictví a počítačové evidence muzejních archeologickýchsbírek". K prvnímu tématu bylo dohodnuto pokusit se o přizvánípracovníka muzejního odboru MK, který by mohl vdiskusi s účastníky objasnit některé problémy vlastnictvínálezů a sbírek. Výbor komise požádal exekutivu AMG, zdaby mohla účast zmíněného pracovníka na 8. června v Třebíčís odborem MK dojednat. Ke druhému námětu vystoupíMgr. Z. Lenhart (Moravské zemské muzeum, účast již přislíbil),s informací o stavu přípravy archeologické verze programuDEMUS, která právě vstoupila do zkušebního stadia navybraných muzejních pracovištích.Na návrh Mgr. Obšusty bylo upraveno dosavadníčasové schéma tak, aby hlavní část programu seminářezískala větší časový prostor, dále bylo dohodnuto zvýšit konferenčnípoplatek na 200,- Kč (bude využit k úhradě rostoucíchnákladů na celou akci, zejména autobusovou přepravu).Předběžně připravený text pozvánky bude pořadatelskouorganizací doplněn o technické údaje (ubytování, exkurze),o plánek města a informace o dopravě, poté budeexpedován podle aktuálního seznamu archeologů z muzeía příbuzných institucí (informativně i vedení vědeckých ústavůa kateder vysokých škol v seznamu uvedených) a Mgr.Lenhartovi. Muzeum v Třebíči zajistí službu v místě prezentacea jednání, výběr konferenčního příspěvku a 1-2 autobusypodle počtu přihlášených na exkurzi.Tajemnicí výboru byla opět zvolena PhDr. Z. Měchurová(MZM Brno). Z důvodu odchodu z muzejní institucese vzdala členství dr. O. Loskotová (Muzeum města Brna).Podle výsledků voleb (Louny 2004) postupuje na její místonáhradník dr. M. Tymonová (Slezské zemské muzeum Opava).Kvůli odchodu z instituce památkové péče se vzdalapostavení hosta ve výboru Mgr. Z. Sklenářová (NÚP Praha);na toto místo postupuje rovněž náhradník – dr. J. Peška (ACOlomouc). Oba kandidáti budou o postupu informováni.Členové komise byli upozorněni již v pozvánce naotázku rekonstrukce webových stránek AMG a serveru muzeía galerií, žádný konkrétní návrh však nebyl podán. Vyplněnýformulář byl zaslán sekretariátu AMG.Příští porada archeologické komise bude 8. června2005 v Třebíči před zahájením semináře.K. Sklenář,předseda archeologů komiseDodatek: Nově kooptovaná dr. M. Tymonová (Slezské zemskémuzeum Opava) předložila jménem skupiny pracovníkůze severní Moravy a Slezska návrh na ustavení subkomisearcheologů Moravskoslezského kraje. Vzhledem k tomu, žepodle § 15 čl. 2 je komise oprávněna ustavit vlastní regionálnístrukturu, je tento návrh proveditelný. Výbor komise jejprojedná na příští schůzi a předloží ke schválení plénu přizasedání v Třebíči.Téma: Integrační a dezintegrační procesyv muzejnictví ČRV průběhu loňského roku exekutiva AMG ČR pověřila tři své členy , aby vypracovali argumentační materiál proti slučovánímuzeí s jinými kulturními zařízeními a zmapovali situaci tam, kde již ke sloučení došlo nebo tam , kde se chystají podobnésloučení uskutečnit. Úkolu se ujali František Šebek, Přemysl Reibl a Eva Dittertová. Otiskujeme první část zpracovanéhomateriálu. Druhá část Příklady integrace kulturních příspěvkových organizací z nedávné minulosti bude k dispozici na sekretariátuAMG ČR a na vyžádání je ji možno zaslat .Pohled do historiePoté, co vznikla v českých zemích v první polovině19. století zemská muzea, následovala od 60. let 19. stoletído začátku 20. století poměrně bouřlivá etapa zakládáníregionálních („venkovských“) muzeí. Většina z nich mělacharakter tzv. vlastivědných muzeí. Jejich program vycházelz programu zemského (národního) muzea, modifikovanéhopro daný region nebo město. Převaha vlastivědných muzeíse v našich zemích udržela dodnes a představuje to svýmzpůsobem fenomén v dějinách evropského muzejnictví. Muzeapůsobila až do poloviny 20. století vesměs na spolkovémzákladě a ve své činnosti zahrnovala co nejuniverzálnějicelou oblast hmotného kulturního dědictví, tj. nejen působenímuzea v užším slova smyslu, ale také oblast památkovépéče a ochrany přírody; ve sbírkách muzeí bývaly častozastoupeny městské i patrimoniální a další archívy. S postupnouprofesionalizací zmíněných oborů se od 20. let 20.století stále častěji oddělovaly od vlastivědných muzeí jakosamostatné instituce archívy. Tento proces byl ukončen nakonci 50. let. Současně se začaly v regionech zakládat„galerie“ a to buď oddělením části sbírek od muzeí, transformacíněkterých uměleckoprůmyslových muzeí nebo vznikalysamostatně bez předchozí tradice. V letech 1959–1960 probíhalataké delimitace oblasti památková péče. Do konce60. let se ale ještě někde udržel typ instituce integrující činnostmuzeí i památkové péče v podobě „vlastivědných ústavů“,jak se vytvářely kolem poloviny 50. let. 50. a začátek 60.let je také dobou dotvoření dnešní organizační struktury Národníhomuzea, což je problematika sui generis, podobnějako v případě Národního zemědělského muzea.Na přelomu 60. a 70. let se začal prosazovat tehdejšímministerstvem kultury podporovaný program slučovánímuzeí na úrovni okresů. Městská (popřípadě místní) muzeaa památníky se stávaly pobočkami muzeí okresních (nevždy bylo okresní muzeum v sídle okresu). K tomu nutnopřipomenouti dvě skutečnosti: 1. Tento proces nebyl zdalekadokončen. V řadě regionů v Čechách uskutečněn vůbecnebyl, nejdříve a důsledněji proběhl na Moravě. 2. Odmyslíme-liideologicko politické motivy komentované integrace,objektivní opodstatnění a pozitivní přínos měla tam, kde sepobočkou okresního muzea stala malá neživotaschopnámuzea bez reálné možnosti jakéhokoliv rozvoje, dlouhodobě„umrtvená“ – bez jakýchkoliv výraznějších aktivit v místěsvého působiště. Na druhé straně tam, kde se pobočkamistala muzea, která byla hlouběji zakotvena do tradic danéhomísta a poskytovala určité služby veřejnosti (respektive mělanaději na oživení činnosti), byla to integrace nešťastná. Ukázalto koneckonců sám život. Po revoluci 1989, poté copadly bariéry centralistického modelu řízení, se mnoház těchto muzeí znovu osamostatnila, případně nově vznikla.5

Věstník AMG 22005Podobně dopadlo několik pokusů z „normalizačních“70. let o sloučení některých stejně velkých a funkčních muzeív jeden celek, podobně jako se s tím experimentovalov jiných oblastech kultury (např. slučování divadel, komorníchorchestrů apod.). Žádný z těchto počinů, jejichž cílembylo vytvoření jediného řídícího místa, odpovědného příslušnémuřídícímu orgánu, tedy rádoby „zefektivnění“ řízení, seneosvědčil a nepřežil rok 1990. Ve zmíněných 70. letechproběhlo i několik integrací různých kulturních institucív jednu (muzea, knihovny, kulturní domy, kina) a to „v zájmudosažení jednoty odborného a politického řízení kultury“daného místa. Ještě za existence totalitního režimu se vevšech případech ukázalo i toto řešení jako neefektivní a tyto„kulturní kombináty“ byly zase po několika letech zrušeny.Teoretická východiska řešení problémuZ výše podaného přehledu je patrné, že integracea dezintegrace institucí, působících v oboru muzejnictví(a obecně ve sféře kultury aj.) je historicky podmíněnýmjevem, který nelze apriorně odmítat, ale ani neuváženě doporučovat.Společným jmenovatelem všech záměrů integracínebo dezintegrací těchto institucí je snaha dosáhnoutvyšší efektivitu řízení a efektivnější využívání zdrojů. Záležíovšem na kvalitě analýzy, která by zamýšlenému kroku mělapředcházet a na případných dalších pohnutkách 1 .Zhruba poslední tři desetiletí se jako důsledek globalizujícíse ekonomiky a společenských změn stále zřetelnějiukazuje, že výkonnost (úspěšnost) organizací výrazně ovlivňujekvalita managementu. Platí to plně nejen ve sféře komerční,ale i pro tzv. neziskové organizace 2 . Hlavním cílemmanagementu je nyní získání co největšího počtu spokojenýchzákazníků (v daném případě spokojených návštěvníků).Toho lze dosáhnout za předpokladu důvěrné znalostipoměrů v místě působnosti instituce a kreativity týmu pracovníků,nabízejících dané služby při jejich pružné inovaci.To vyžaduje maximální možnou autonomii a iniciativu organizace,která „operuje“ na daném území.Při uvažování o integracích muzeí a galerií by měl býttento postulát respektován. Z tohoto hlediska je tedy odůvodněnáintegrace, jestliže se spojí dvě organizace (jsou-lik tomu i důvody ekonomických úspor), které nabízejí službyna vymezitelném (snadno postižitelném) území a současněmají stejné nebo velmi blízké poslání: např. dvě muzejníinstituce působící v jednom místě nebo menším regionus jednoduchou organizační strukturou. Těžko lze z danéhozorného úhlu ospravedlnit spojení dvou odlišných institucítypu muzeum a kino nebo muzeum a kulturní dům apod.,protože společná řídící složka ve všech těchto případechmusí být logicky „přídavkem“, který profesně buď preferujejednu z těchto složek nebo vyvolá potřebu složitější organizačnístruktury, která musí být ve svých důsledcích ekonomickynáročnější, případně „jen“ způsobí ztrátu iniciativya motivace integrovaných jednotek. Podobným nežádoucím„přídavkem“ se musí nutně stát integrace muzejních institucína velkém území (například na území kraje), kdy by vzniklojedno řídící centrum, které musí nutně tlumit autonomii jednotek,produkujících služby v daném místě a závislých naspjatosti s tímto místem. Uvažovaná pozitiva takového řešenínikdy nepřeváží nad negativními dopady a to bez ohleduna počet integrovaných jednotek.V případě muzeí a galerií je třeba upozornit ještěna souvislosti s tendencemi budoucího vývoje. V důsledkudemografických změn ve světě bude nutno klást stále vícedůraz na práci s mládeží, se seniory, na celoživotní vzdělávánía vytváření prostoru pro spolupráci s dobrovolníky. Tolze efektivně naplňovat pouze při uplatnění zmíněných atributůvolnosti a kreativity organizace, která bude těžitz důvěrné znalosti místních specifik.Problematika integrace muzeí z pohledu zkušenostísoučasné praxePředchozí výklad ukázal, že případnou integraci muzeíje třeba velmi pečlivě zvažovat.V posledním desetiletí se uskutečnila řada úspěšnýchi neúspěšných integrací muzeí.V několika případech došlo k pokusům začlenit muzeumdo „kulturních kombinátů“ (např. muzeum, knihovnaa kulturní dům, případně kino, dokonce i plavecký bazén,divadlo apod.). Tak jako v 70. letech 20. stol., také nyní nemělanaprostá většina těchto experimentů delší trvání nežněkolik let (případně jedno volební období místní samosprávy).Ve dvou až třech případech taková spojení přetrvaladodnes, ale v žádném z těchto případů se to neprojevilo navýraznějším zlepšení činnosti muzea, spíše naopak.Zkušenosti posledního desetiletí naopak ukazují, žeintegrace se osvědčila tam, kde pobočkou muzea je jinakzcela neživotaschopná malá organizace bez výrazněji strukturovanýchčinností (např. detašovaná expozice bez sbírkotvornéčinnosti). V řadě případů se v minulých letech takéosvědčily integrace muzea a místních informačních center.Činnost obou složek se vzájemně doplňuje a obě jsouv potřebné rovnováze. Avšak neosvědčilo se to tam, kdeinformační centrum bylo dominantní a odborná profesněspecializovaná činnost malého muzea se ocitla na okraji.V takových případech nastalo zhoršení podmínek prácemuzea.Velmi citlivým a diskusním problémem je spojenímuzea a knihovny. Z důvodů, které byly uvedeny výše, takovéřešení nelze považovat za vhodné, kromě případů hodnýchzvláštního zřetele. Například obě instituce působív jednom objektu a jde o instituce propojené i provozněa personálně nebo jde o malé organizační jednotky s jednímpracovníkem apod.Samostatnost organizace by měla mít pokud možnovždy přednost. Je třeba si klást otázku, zda zjednodušenířízení není efektivní jen pro zřizovatele. To samo by nemělobýt cílem. Nezanedbatelným faktorem je i to, že při neuváženýchintegracích se zpřetrhá jemné a dlouhá léta budovanépředivo vztahů muzea s místní komunitou (návštěvníky, jinýmiorganizacemi, dobrovolníky) – často jen tím, že jsou tytovztahy více formalizovány. Narušeno může být i postavenímuzea jako symbolického vyjádření historických a kulturníchtradic místa nebo regionu, jako nositele věcné paměti.Samostatné muzejní instituce jsou důležité pro vznikživotodárného konkurenčního prostředí. Jedině tak totiž ony„štiky“ mohou rozhýbat stojaté vody stereotypů práce jinýchorganizací a vytvářejí tím tlak na žádoucí změny v praxi oboru.František Šebek,Východočeské muzeum v PardubicíchPoznámky:1 Bohužel se občas ukazuje, že „skrytým“ důvodem integrace(dezintegrace) je možnost bez udání důvodů se zbavit nepohodlnéhovedoucího pracovníka té, či oné instituce nebo vytvořitlépe placené místo vedoucího pracovníka pro osobu vhodnouzvláštního zřetele.2 Odchylka těchto organizací od komerční sféry se týká hlavněproblematiky definování a měření zisku.6

22005Věstník AMGAnketa: Co pro mne znamená AMGMěl jsem to štěstí a byl jsem u toho, když byla předpatnácti lety zakládána Asociace muzeí a galerií. Jak už toale bývá, paměť selhává a nedokázal bych už popsat krokza krokem, jak to tenkrát všechno bylo. Zcela zřetelné vzpomínkytypu „jako by to bylo včera“ mám vlastně jen tři.Ta první se týká činnosti přípravného výboru, kdyjsme nejprve v krásně starosvětském vinohradském bytě dr.Jiřího Plose na tehdejší třídě Wilhelma Piecka (Jirka měl alevždycky na svých soukromých vizitkách v závorce za tímtonázvem vytištěno „Korunní“ a tou se také tato pražská třídazáhy měla zase stát) a pak také v jeho strohém kumbáluv Uměleckoprůmyslovém museu připravovali stanovy asociace.Stále se mi vrací intezívní pocit něčeho „historického“.Vždyť považte – koncipovali jsme text stanov „spolku“(!),tedy čehosi, co jsme znali jen z vyprávění a z archivníchdokumentů, ale neměli s tím nejmenší praktické zkušenosti.Ty první stanovy také podle toho vypadaly, ale vzhledemk okolnostem nebyly vůbec špatné.Druhá vzpomínka se váže k samotnému ustavujícímusněmu asociace. Konal se v Národní galerii v Praze, v klášteřesv. Anežky České, zúčastnilo se jej kolem dvou set zástupcůmuzeí a galerií z Čech, Moravy a Slezska a také zahraničníhosté. Sluneční paprsky, které pronikaly gotickýmiokny dodávaly sálu zvláštní, vskutku slavnostní osvětlení.Atmosféra byla ale jinak trochu nervózní, ještě jsme si nebylivůbec jistí, zda asociace bude založena, jak už to bývá,svou práci mezi delegáty sněmu odvedli totiž i ti, kdo asociacinepřáli. Jednání sněmu moderoval předseda přípravnéhovýboru dr. Petr Šuleř a já jsem pronesl hlavní projev. Kdyžpak přítomní delegáti sněmu spontánně reagovali potleskema vzápětí prakticky jednomyslně schválili ustavení asociace,všichni jsme si oddychli a prožívali svých pět minut nelíčenéradosti.Třetí vzpomínka je spojena s vlastním ustavenímasociace jako občanského sdružení, kdy jsme se spolu s dr.Františkem Šebkem a dr. Lubošem Antonínem podepsali nažádost o registraci sdružení adresovanou Ministerstvu vnitraa – jak říká František Šebek – stali se „otci zakladateli“. Promne a pro Luboše Antonína to mělo ale jakousi pikantnípříchuť. Byli jsme v té době zaměstnanci Ústředního muzeologickéhokabinetu Národního muzea a v té době vedeníkabinetu vnímalo vznikající asociaci jako konkurenta, ohrožujícíhojeho postavení v českém muzejnictví (ta obava senakonec naplnila), a naše angažovanost při zakládání novéhosdružení byla proto považována doslova za „zradu“. Podepisovalijsme proto s pocitem kaprů, vypouštějících simožná vlastní rybník, ale stálo nám to zato!Tolik vzpomínky, ale teď už k věci – co pro mne znamenáasociace dnes.Asociace je pro mnesymbolem demokratizacečeského muzejnictví. Všechnoto začalo polistopadovými úvahaminad tím, že se muzejnictvímusí rychle vymanit z absolutnízávislosti na státu a postavit sena vlastní nohy. Jenže jak, kdyžten stát ale stále nutně potřebovalo,aby mohlo žít? Nakonecse ujal návrh, který poprvé vyslovil,pokud mě paměť neklame,Jiří Plos – inspirujme seněkdejším svazem muzeí azaložme asociaci muzeí a galerií,jako vlastní reprezentacičeského muzejnictví, která budeZnojmo 1997jednak partnerem státu při řešení nejrůznějších problémů,ale také jeho odborným oponentem vyjadřujícím zájmy oborua bude muzejnictví reprezentovat i na veřejnosti. Důležitébylo, že členy občanského sdružení, jehož založení následovalo,byla od počátku většina muzeí a galerií a zastoupenybyly všechny typy muzeí, včetně těch nejmenších, a také to,že sdružení mělo hned od začátku stanovy, které zaručovalypřijímání všech rozhodnutí na základě demokratických principůa strukturu, která umožňovala všem členům se na rozhodnutíchpodílet. Možná to dnes mnohým připadá jako samozřejmost,ale věřte, že v roce 1990 to bylo něco zcelanevídaného a troufám si říci, že vytvoření asociace na demokratickýchprincipech a otevřené pro všechna muzea jehlavní příčinou toho, že asociace působí v českém muzejnictvíuž patnáct let a vykonala nepřehlédnutelnou práci v jehoprospěch. Jen díky asociaci mohou být při řešení nejrůznějšíchproblémů zvažovány i názory prakticky ze všech regionůa obcí, v nichž muzea působí.Asociace hraje nezastupitelnou roli při zajišťováníinformovanosti v oboru a ve vzdělávání zaměstnancůmuzeí a galerií v nejširším slova smyslu. Věstník AMG,nejprve skromný informační bulletin, dnes zřejmě nejčtenějšíoborový časopis, se spolu s později založenými webovýmistránkami stal rozhodujícím zdrojem informací o tom, co sev oboru děje, místem vyjasňování názorů a místem diskusí.Přičteme-li k tomu řadu seminářů (jen k aplikaci zákonao ochraně sbírek jich asociace zorganizovala dvacet, vevšech krajích!), konferencí a kolokvií, výsledkem je skutečnost,že se asociace stala významným hybatelem děnív oboru, pro nějž jsou právě informace klíčové.Mimořádným počinem asociace je zřízení Školy muzejnípropedeutiky, kterou za dva roky absolvovalo už vícenež 150 muzejníků a probíhá již její třetí ročník. Přínos oboruje v tomto případě nejen výjimečný, ale především jdeo devizu do budoucnosti muzejnictví, vždyť frekventantyškoly jsou převážně lidé, kteří mají profesní kariéruv muzejnictví teprve před sebou.Asociace skutečně je partnerem státu (a v posledníchletech stále více i krajů) při řešení řady problémů.V této souvislosti je zřejmě nejvíce viditelná spoluprácena tvorbě právních předpisů, ale i méně nápadná spoluprácena řadě dalších úkolů (přijetí koncepce rozvoje muzejnictví,otázky bezpečnosti sbírek a muzeí, vznik metodických centeratp.) je pro obor doslova k nezaplacení. To je ještě umocněnozastoupením asociace v Unii zaměstnavatelů. Už sisnad ani nelze představit činnost ministerstva bez této spolupráce.Troufám si tvrdit, že zásluhou asociace je spolupráceodborné veřejnosti s veřejnou správou v oboru muzejnictvímožná vůbec nejkvalitnějšía nejpropracovanější ze všechoborů resortu kultury.Není to zdaleka všechno,co bych mohl uvést na téma„co pro mne znamená AMG“,ale snažil jsem se vybrat pouzeto – z mého pohledu – opravdunejvýznamnější. Mohl bych sisnad z pozice „otce zakladatele“dovolit i nějakou tu kritiku. Určitěby bylo o čem psát, ale nenapadámě nic, co by v porovnánís tím pozitivním, co jsem uvedl,stálo v tuto chvíli za řeč. Myslím,že asociace naplnila všechno– něco více a něco méně –7

Věstník AMG 22005co dostala v roce 1990 do vínku. Snad jen jediná věc měnepřestává trápit – ze společenství českých, moravských aslezských muzeí sdružených v asociaci se z vlastní vůlezčásti vydělila muzea výtvarného umění a zbytečně tak,podle mého soudu, omezují už patnáct let svůj vliv na děnív muzejnictví, což je škoda. Možná, že ale i tento problémmůže být vbrzku vyřešen.Jsem rád, že se ministerstvu s pomocí grantu dařídlouhodobě zajišťovat stabilní ekonomickou situaci asocia-Patnáct let Asociace muzeí a galerií ČRa 10 ročníků Veletrhu muzeí České republiky v Třebíčianeb byla, nebo nebyla spolupráce – a co bude dále?Byla.Při prvním ročníku veletrhu muzeí se v průběhu jeho(tehdy celotýdenního) konání dne 20. února 1996 uskutečnilovýjezdní zasedání Senátu AMG. Projednával témata: hodnoceníčinnosti v roce 1995, ediční činnost, zákon o zbranícha střelivu, pasportizace sbírek, projekt DEMUS, kursymuzejního managementu, výměna členských průkazů, zvýšeníčlenských příspěvků; schvaloval přijetí nových členů.Hned první ročník odstartoval zájem zástupců Brněnskýchveletrhů a výstav, a.s., objevily se prvé úvahy o přenesenímuzejního veletrhu do Brna na veletrh turistických možnostíRegiontour.Několika počátečním ročníkům třebíčského veletrhuudělila Asociace svoji záštitu, jednomu ročníku poskytla dotaci.Na třetím ročníku veletrhu byla podepsána dohodaMATRA, projekt o spolupráci mezi českou a nizozemskoumuzejní asociací, za účasti nadace Open Society Fund.Na přípravě několika ročníků třebíčských veletrhůpořadatelé spolupracovali s dalšími členskými organizacemiasociace. Ve sborníku vydaném k desetiletému výročí asociacebyl zveřejněn příspěvek o vzniku třebíčských veletrhů,o jeho prvých pěti ročnících a o tehdy probíhající přípravěročníku šestého. Ve Věstníku AMG je pravidelně zveřejňovánainformace a pozvánka na veletrh do Třebíče.Bude? (Bude)Stále více muzeí se samostatně prezentuje na veletrhuRegiontour v Brně. Své zastoupení zde již několik let máTeď jsem si právě uvědomila, že jsem užvlastně pamětnice. Když jsem se stala před 13 lety, ředitelkoumuzea, brzy jsem zjistila, že existuje jakási asociacemuzeí. Zasvěcené informace o poslání AMG jsem získala odkamarádky Evy, která už v té době byla ředitelkou muzeav Chebu. Díky kolegyním a kolegům z našeho regionu, jsembyla zvolena do čela kolegia šumavských muzeí, a tím začalymoje zkušenosti s AMG.Když si uvědomím, jak rychle roky plynuly a nejen já,ale i mí kolegové v senátu AMG jsme se učili za pochodu,podoba naší profesní organizace se proměňovala. Doby bylyrůzné, ale v podstatě jsme šli dopředu.Pro mě znamenala AMG hodně. Poznala jsem mnohozajímavých lidí, se kterými bych neměla jinak možnost seseznámit. Zapojila jsem se do činnosti, která mi umožnilajakýsi odstup od každodenních muzejních starostí a hlavnějsem vstřebávala zkušenosti od služebně starších kolegů.Díky účasti na nejrůznějších konferencích a seminářích jsemse podívala i do vzdálenějších míst, kam bych jinak sotvapřišla. O dění v AMG jsem informovala své kolegy v regionua leckdy jsem musela i čelit oponentním názorům – „k čemunám AMG vlastně je?“ To však bylo v začátcích, dnes užnikdo o významu AMG nepochybuje. Myslím, že hlavně napoli legislativy a prosazení našich zájmů na MK ČR má AMGnejvětší zásluhy.ce. Je tomu tak proto, že asociace už patnáct let svou činnostípřesvědčuje, že to jsou dobře investované finančníprostředky – ve prospěch českého muzejnictví.K narozeninám se sluší popřát. A tak přeji Asociacimuzeí a galerií České republiky spoustu dalších nápadů jakprospět českému muzejnictví, hodně sil k jejich uskutečňování…atěším se na budoucí spolupráci.Jiří Žalmani AMG jako celek. Firma Brněnské veletrhy a výstavy, a.s.,nabídla pro muzea za výhodných podmínek do budoucnaještě větší ucelenou plochu. Třebíčská prezentace muzeísměrem k cestovnímu ruchu byla ve své době jedinečnýmimpulsem, ale nyní, v daných souvislostech, ztrácí na významu.Témata či zaměření odborných seminářů všech organizátorůna muzejní půdě by se v průběhu jednoho rokuneměla střetávat. Zejména AMG pořádá úspěšná odbornákolokvia s celorepublikovým významem. Jakési zmenšeníprostoru pak není znát jen v Třebíči, ale je citelné i při srovnánís jinými, např. s hodonínskými muzeologickými semináři.Ukazuje se, že již dnes se bez daleko větší kooperacea koordinace neobejdeme.Obsah, a tudíž i forma veletrhů muzeí v Třebíčí volajípo transformaci. Jednou z cest je nabídka co největší náplnědiskusní – konferenční. Veletrh muzejních myšlenek. Prvníjednání v tomto směru již proběhla s představiteli Českéhovýboru ICOM.Cestu, jak dál v pořádání třebíčských veletrhů, můženaznačit letošní desátý ročník. Je pojednán jako firemní veletržníprezentace produktů a služeb pro muzea. Seminárníčást se bude věnovat legislativním změnám, grantovýmmožnostem a odborné problematice. Obligátně nebudouchybět společenské akce, koncerty či exkurse, nově budev rámci Festivalu muzejních nocí zařazena i veletržní noctřebíčská. V duchu očekávaných změn dostane velký prostordiskuse o spolupráci při dalším organizování u nás již tradičníhomuzejního fenoménu – květnového třebíčského setkávání– zahrnujícího nutně též spolupráci zahraniční.Jaroslav Martínek,Muzeum Vysočiny TřebíčDoufám, že budu mít nadále dost energie, při všechstarostech s vlastním muzeem, pracovat i v rámci AMG.S mnohými kolegy jsem v kontaktu aspoň prostřednictvímtelefonu. Získala jsem v řadách AMG i osobní přátele, sekterými mohu probrat starosti a někdy i naopak pomoci jim.Asociaci muzeí a galerií ČR přeji všechno nejlepšík 15. výročí a těším se zase někdy při práci v Senátu nebona spolupráci v nějakém zajímavém projektu. Zdá se, želetos to bude projekt Muzeum a dobrovolníci.Zuzana Polanská,ředitelka Prachatického muzea8Třebíč 1999

22005Věstník AMGO této instituci platí, že kdybychom ji neměli, tak bychomsi ji jistě museli vytvořit. Spojuje instituce se stejnýminebo srovnatelnými zájmy, vytváří prostor pro vzájemnouinformovanost a společnou diskusi o palčivých aktuálníchi dlouhodobých problémech muzeí a galerií. Jeho periodikum,Věstník AMG, není sice příliš atraktivní svým grafickýmprovedením, ale poskytuje důležité informace, a to je pro měpodstatné.Na závěr této zanedbatelné poznámky si neodpustímještě jedno pravdivé konstatování. Od té doby, co mám legitkuAMG, konečně můžu navštěvovat většinu výstav, kterébych ráda viděla a nemusím se ohlížet na to, kolik to stojí.A to je dobré nejen pro mě, ale taky pro muzeum, které řídím.Srovnání a zkušenosti jsou přece důležité.Jana Horváthová,Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizaceMám pocit, že bez asociace si už neumím představitmoji muzejní práci. Znamená pro mě především profesnísounáležitost, získávání informací v oboru, ale i možnost dovývoje zasáhnout. Mám ráda, když se něco děje, když sevšichni setkáváme, a pro tyto aktivity je asociační prostředíto pravé. Kromě profesních kolegů jsem poznala i mnohopřátelství včetně zaměstnankyň sekretariátu. Na druhé straněto znamená i 2–3x do měsíce ranní vstávání, které jenepříjemné zvláště v zimě. A také čas, který člověk obětujeprávě cestám na jednání do Prahy či do Brna. Ale stále ještěmě to baví a na exekutivu i jiná další setkávání se vždy těším.Přeji nám všem, abychom se v asociaci cítili dobřea naší asociaci přeji další úspěšná léta.Eva Dittertová,Krajské muzeum ChebJsem ráda, že AMG existuje. Pro městská muzea jedůležité vydávání Věstníku, který je pro nás zdrojem informací.Tyto informace jsou důležité pro muzejní práci. Využívámetéž nabídky seminářů, výstav a zpráv o činnosti ostatníchmuzeí. Přejeme hodně úspěchů k výročí.za Muzeum dr. Aleše Hrdličky v HumpolciJana StehnováCO pro mne znamená AMG? Nezbytné fórum kesdílení profesních záležitostí v nejširším slova smyslu, synonymumpro dobře vykonanou práci, pojítko všech, kteřís muzeem spojili větší či menší část svého života."Leo Pavlát,ředitel Židovského muzea v PrazeAMG patnáctiletáVyrostla z dětských střevíčků a stala se z ní mladádáma, plná elánu a nadšení, odhodlaná najít své místo vesvětě a prosadit se. Občas trošku ulítne a výsledkem je varovnězdvižené obočí jejího okolí, většinou však vymýšlía vede akce, které stojí za to! Je s ní legrace a má to štěstí,že má kolem sebe partu dobrých kamarádů. Když se doněčeho pustí, činí tak s obdivuhodným odhodláním a vytrvalostí– ignoruje sílu setrvačnosti, snaží se přelstít zákonypřírody a zažitá pravidla. Bývá hubatá a starousedlíkům zesousedství tím někdy leze na nervy, ale to už k tomuhle věkupatří. Jde zkrátka správnou cestou a my kolem ní ji rádipodporujeme, pomáháme, fandíme jí, protože je ... inu naše.Kateřina Tlachová,Moravská galerieAnketa k 15 letům existence AMG samozřejměprobíhá dál, těšíme se na Vaše další ohlasy, kteréotiskneme v příštích číslech.Zprávy, aktuality, informaceKeltové v Čechách a na Moravě (Celti di Boemia e di Moravia)Civico Museo Archeologico di Villa Mirabello, Varese27. listopadu 2004 – 22. května 2005Koncem listopadu roku 2004 byl zpřístupněn veřejnostivelký výstavní česko-italský projekt „Celti, dal cuoredelľ Europa alľInsubria“ (Keltové, ze srdce Evropy do Insubrie),prezentující keltskou civilizaci z česko-moravskéhoa z části severoitalského prostoru. Má podobu čtyř samostatnýchvýstav konaných ve třech muzeích severoitalsképrovincie Varese. V Arsago Seprio, Sesto Calende a veVarese je představen místní, italský materiál (kultura Golasecca,převážně 1. a 2. hrob bojovníka ze Sesto Calende),hmotné památky českého původu jsou k vidění v muzeu veVarese. Organizačně výstavní projekt zajišťovalo několiksubjektů: Národní muzeum v Praze, jeho Oddělení prehistoriea protohistorie, Associazione Culturale Terra Insubre,Sistema Museale Archeologico dela Provinzia di Varese aSoprintendenza per i Beni Archeologici della Lombardia.Akce se koná pod záštitou ministrů kultury Česka a Itálie.Česká část výstavního projektu s podtitulem „Celti diBoemia e di Moravia“, o níž pojednává tento příspěvek, bylaslavnostně otevřena 27.11.2004 v Městském archeologickémmuzeu ve Varese za přítomnosti významných politickýchčinitelů regionu, státu a českého velvyslanectví v Římě.Autorsky ji připravili a realizovali V. Kruta (Centre ďétudesceltiques, Paříž) a M. Lička (Národní muzeum, Praha)v úzké spolupráci s J. Čižmářovou, P. Drdou, P. Sankotem,dále s E. Kolníkovou, D. Kouteckým, Z. Mazačem a Z. Nemeškalovou.Materiál pro ni, v počtu 855 výstavních položek,s velkým pochopením poskytli kolegové a kolegyněz takřka třiceti institucí České republiky s tím, že největšíkvantum, vedle Národního muzea v Praze, dodalo Moravskézemské muzeum v Brně. (Podrobný výčet institucí a správcůpříslušných sbírek je uveden ve výstavním katalogu.) Prostřednictvímarcheologických předmětů a doprovodné dokumentacepovahy fotografické, kresebné a písemné umístěnéna panelech mezi vitrínami je předvedena historie osídleníúzemí Čech a Moravy během druhé poloviny 1. tisíciletí př.Kr., s exkurzem do staršího období, a to v rámci pěti sekcízastřešujících dvacítku jednotlivých odborných témat.Celková koncepce výstavy vychází ze stejného záměru,jaký jsme s úspěchem použili dříve, na výstavácho českém neolitu v italském Fiorano Modenese a Milánuv letech 2000–2001 (Prime Terrecotte dal cuore delľ Europa.Ceramiche dei cacciatori e dei primi agricoltori di Boemiae Moravia 27 000–4000 a.C.), je ale obohacena o další prvky.Naším záměrem bylo, aby výstava byla strukturovánadostatečně nápaditě, aby dílčí témata na sebe navazujícíbyla přiměřeně rozdílná, pestrá, ve svém celkovém záběrudynamická a z pohledu návštěvníka přitažlivá. Také díkyúsilí architektky a výtvarnice (M. Ferrante a F. Furlan), kteréuvedené stránky s patřičným vkusem náležitě zdůraznilysvými prostředky, se to podle našeho názoru podařilo.Každý výstavní projekt, který má vyšší ambice, jedoprovázen propagačním materiálem a katalogem. Pro tennáš byly vydány jak několikastránkové barevné skládacíprospekty v italštině, angličtině a francouzštině se základní-9

Věstník AMG 22005mi informacemi o struktuře a obsahu výstavy, plakát a dalšípropagační materiál, tak v italštině dva výpravné katalogys texty charakterizujícími jednotlivá témata výstavy a sestručnými popisy jednotlivých předmětů, doprovázenýmikresbami a fotografiemi (1. díl: Celti di Boemi e di Moravia,166 stran, 24 barevné přílohy; 2. díl: Celti ďInsubria.Guerrieri del territorio di Varese, 87 stran, 8 barevných příloh).Na závěr stojí za připomínku, že jakkoli jsme nepochybovalio úspěchu naší výstavy, zájem o ni, respektiveo její vernisáž, předčil naše očekávání, neboť se jí zúčastniloasi 500 osob, včetně nejvyšších politických představitelůregionu Lombardie a ministra spravedlnosti R. Castelliho,reprezentanta Ligy severu v Berlusconiho vládě. Ukázalo se,že tématem jsme se trefili do aktuální politické diskuseo úloze regionů v minulosti a současnosti. Ne náhodou řečníciběhem vernisáže zdůraznili potřebu hledání a nalézáníkulturních kořenů Evropy, které se málokdy rozvíjely v rámcihranic současných států a které se často nějakým způsobemprojevily v podobě dnešních regionů. Stejně tak rezonovalse současnou regionální politikou poukaz na předkřesťanskoukulturní tradici, jež je společná některým evropskýmzemím a jež může být inspirativním faktorem pro společenstvíobčanů Evropy hledajících svou společnou identitu. Tím,že příklad Keltů a jejich civilizace zapadá do tohoto navýsostaktuálního tématu, realizaci naší výstavy to nepochybněnapomohlo.Milan Lička,Národní muzeumSpolečnost vznikla jako aktiv externích spolupracovníkůMuzea Aš v letech 1981-1984 s cílem vybudovatv Muzeu Aš celorepublikovou evidenci monolitických křížů.Později společnost rozšířila okruh své činnosti o hraničníkameny a ostatní drobné památky v přírodě. Jádro společnostitvoří zájemci o drobné památky, kteří se jedenkrát ročněsetkávají v Aši a trvale se společností spolupracují.V posledních letech je to asi 70-80 osob z Česka, Polska,Německa a ze Slovenska. Nezanedbatelná je také korespondenčnípomoc veřejnosti, která v uplynulých dvacetiletech doplnila evidenční údaje o desítky informací.V současnosti členové společnosti aktivně vyhledávajíztracené a nejvíce ohrožené drobné památky, které restaurujía vracejí zpátky do krajiny. Svoje poznatky ukládajído centrální evidence v Aši, literárně je zpracovávají a vhodnýmzpůsobem propagují.V současné době centrální evidence obsahuje 1700položek drobných památek, 920 položek hraničních kamenů,250 položek kamenných křížů v cizině a 2131 položek tuzemskýchkamenných křížů. Mimo to byla v minulých letechvybudována knihovna o 1513 titulech, která obsahujeSpolečnost pro výzkum kamenných křížůz velké části literární produkci členů a příznivců společnosti.Regionální práce většího rozsahu napsali Radka a KarelBrůnovi, Nataša Steinová-Belisová, Klaudia Buganová, JaroslavDietl, Zdeněk Jaroš, Hynek Jurman, Tomáš Karel, VladimírNavrátil, Eva Nečasová, Jiří Ošanec, Zdeněk Procházka,Pavel Rund, Valentin Urfus, Jiří Vaněk, Jaroslav Vít,Stanislav Wieser, Daniel Wojtucki a další.Vlastním nákladem byl vydán v roce 1990 sborníkpřednášek přednesených na ročních setkáních společnosti.K 15. a 20. výročí společnosti byly vydány sborníky z pracíčlenů a příznivců společnosti a roku 2001 vyšla kniha povídekBalady z Vysočiny Vladimíra Businského. Bibliografiekamenných křížů poprvé vyšla roku 1995 a úplná bibliografiekamenných křížů roku 2000.Nakladatelství Československý spisovatel vydaloroku 1990 knihu povídek Vladimíra Preclíka Smírčí kamenya nakladatelství Melantrich roku 1992 jeho Kameny pokání.Nakladatelství Argo vydalo roku 1997 katalog kamennýchkřížů v knize Kamenné kříže Čech a Moravy a v roce 2001druhé vydání této knihy doplněné o 273 přírůstků.Pavel ChrástKonference Muzeum a škola ve Zlíně aneb Nebojte se muzeaV roce 2003 navázalo Muzeum jihovýchodní Moravyna osm konferencí, konaných ve Zlíně v šedesátých letech20. století, a uspořádalo první ročník druhé řady konferencíMuzeum a škola. Konference se setkala se značným ohlasema její účastníci se shodli na potřebnosti podobných setkání.Druhý ročník se uskutečnil ve Zlíně 8.–9. března 2005.Při hodnocení minulého ročníku jsme se shodli natom, že systémové problémy na ploše muzejní konferencenevyřešíme. Formulování těchto problémů a jejich následnéshrnutí ve sborníku však může být vhodným vodítkem proorgány, které se na rozvoji systému konkrétně podílejí. Protojsme se při přípravě druhého ročníku soustředili na prezentaciaktuálních příkladů spolupráce moravských i českýchmuzeí a škol, jejich úspěchů i úskalí. Osou letošních příspěvkůbylo téma poptávky a potřeb škol vůči muzeíma galeriím, na druhé straně otázky metodiky muzejních programůa nabídka pro školy. Naší snahou bylo získat prospolupráci co největší počet pedagogů ze Zlínského kraje.Motto v podtitulu letošního ročníku konference „Nebojte semuzea“ mělo za úkol oslovit především pedagogy všechstupňů škol a podpořit je v úsilí zařazovat do výuky návštěvymuzeí a galerií, učit se s žáky pracovat v expozicích a získávatzde poučení, doplnění výuky a zajímavé zážitky.Podle výsledků ankety mezi účastníky konference sedoprovodné programy pro školy a veřejnost stávají prioritoupro stále větší počet muzeí. Jejich úroveň závisí předevšímna personálním zajištění v muzeu a finančních prostředcích.Jejich získávání je již dnes více zdrojové a zdaleka ne nedosažitelné.Pro odborného pracovníka však obnáší tvorbaprojektů velké nároky na čas, jinak vyhrazený práci se sbírkoua dalším odborným úkolům. Proto již mnoho muzeí vytvářísamostatná pracoviště pro kontakt s veřejností nebofunkci lektora, v nejlepším případě muzeo-pedagoga, zajišťujícíhokontakt se školami. Obor muzejní pedagogiky v rámcistudia muzeologie je však u nás stále ještě v počátcích.Na konferenci Muzeum a škola představilo dvacetmuzeí a galerií ze Zlínského kraje i ze všech koutů Českérepubliky svoje projekty pro školy. Jedním z nejvíce oceňovanýchprojektů mezi účastníky konference byly Ulička řemesela Experimentárium nedávno zmodernizovanéhoTechnického muzea v Brně. Skvělý příklad kooperace muzea,škol, obecních úřadů a obecních spolků prezentovaloMuzeum hry z Jičína ve svém komunitním projektu nazvanémCestička do školy. Příjemným zpestřením programubyla hravá dílna Orbis Pictus aneb Okna do XVII. stoletípracovníků Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě, vekteré předvedli, jak pracují s dětmi v historické expozici staréškolní třídy. Vysokou úroveň měly také Pracovní sešitya dětská dílna na Špilberku z Muzea města Brna, projektMuzejní tvůrčí dílna Pastelka – programy a pracovní listy proškoly k výtvarným výstavám vsetínského muzea. Silnýmsociálním nábojem zaujala dokumentace netradiční výstavyJsme různí, ale patříme k sobě, vzniklé ze spolupráce Oblastníhomuzea Litoměřice s domovem sociální péče.10

22005Věstník AMGJiný pohled na problematiku spolupráce muzeaa školy nabídl příspěvek dvou pedagožek, působících naZákladní jazykové škole ve Zlíně, J. Müllerové a D. Hýlové.Přestavily zde možnosti projektového vyučování v návaznostina právě probíhající výstavy Zlín mytický a historický.Většinu účastníků zaujal ředitel SOŠ Luhačovice K. Miličkaprofesionální prezentací projektu Pivečkova dřevěnice veValašských Kloboukách ve spolupráci s Muzeem jihovýchodníMoravy ve Zlíně a dalších aktivit školy.Všechny odborné příspěvky představené na konferencibyly nějakým způsobem inspirativní a poučné. Za stěžejnívšak považujeme referát M. Hrachovcové z Pedagogickéfakulty UP v Olomouci, která připravuje své studenty,budoucí učitele, na interaktivní výuku dějepisu a regionalistiky,zahrnující práci v muzejní expozici, samostatnou prácis prameny, vlastní výzkum, dramatickou výchovu a mnohodalších aspektů. Její odborné i osobní nasazení naladilyfórum již při prvním příspěvku optimistickým očekáváním.Podobně vzbudily zájem příspěvky A. Holubové z NG v Prazea V. Mališové z P-centra v Olomouci o možnostech studiamuzejní pedagogiky formou akreditovaných seminářů.Došlo i k panelové diskusi mezi pedagogy a muzejníky.Jedním z nejvíce probíraných témat byla existence novéhoškolského zákona, rámcových vzdělávacích programůa jejich vlivu na spolupráci našich institucí. Tvorbou školníhovzdělávacího programu a osnov vyučovacího předmětu Výtvarnávýchova, využitím programů muzeí a galerií jako součástivzdělávacího obsahu výtvarné výchovy a problematikouintegrace ve vztahu k jednotlivým oborům oblasti uměnía kultury se měl zabývat i příspěvek omluvené M. Pastorovéz Výzkumného ústavu pedagogického v Praze.Zajímavý příspěvek historika J. Wicherka z MJVM veZlíně Specifika Zlínského školství byl povýšen zdařilým čerstvýmvýtiskem studie, zpracovávající komplexně toto témav suplementech muzejního sborníku Acta Musealia, který siúčastníci mohli odvézt s sebou.Jedním z doprovodných programů byla modelovádílna, kterou připravilo lektorské oddělení MJVM (M. Pavlištíkováa M. Černý) k aktuální výstavě na téma historie staréhoZlína – Zlín mytický a historický. Účastníci konference mělitaké možnost prohlédnout si v doprovodu L. Horňákové nověrekonstruovaný zlínský „mrakodrap“ a zúčastnit se objevnépřednášky H. Kuslové o historii zlínského školního filmu,doplněné promítáním nejstarších dochovaných školníchdokumentů. Odborní pracovníci muzea také účastníky konferenceseznámili s programy a pracovními listy, které majípro školy a dětské návštěvníky připraveny ve stálých expozicícha výstavách.Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně plánuje zadva roky další konferenci Muzeum a škola. Letošní příspěvkybudou publikovány ve sborníku, který vyjde do konceroku 2005.Blanka Petráková,Markéta Pavlištíková95 let od založení Galerie moderního umění v Roudnici nad LabemV tomto roce slaví Galeriemoderního umění v Roudnicin. L. 95. výročí od svého založenía zároveň 40 let působenív adaptovaných prostoráchbývalé barokní zámecké lobkowiczskéjízdárny.Myšlenka vybudovatv Roudnici n. L. galerii moderníhoumění je však staršíhodata. Mecenáš umělců a sběratelvýtvarného umění AugustŠvagrovský napsal již v roce1904 svému příteli z mládítehdy starostovi města Roudnicen. L. Ervínu Špindlerovidopis, ve kterém mu sděluje, že chce věnovat část své sbírkyvýtvarného umění městu. Tehdy se jednalo o obrazyz 18. a 19. století, které měly být prodány a z výtěžku zakoupenočeské moderní umění. V roce 1909 se však Švagrovskýrozhodl, že daruje celou svou sbírku jako základ galeriemoderního umění, která bude zpřístupněna veřejnosti.V roce 1910 byly obrazy převezeny do Roudnice a v roce1913 byla galerie otevřena. V průběhu prvních desetiletí seněkolikrát stěhovala, protože neměla vlastní prostor. Tehdyse sbírkový fond, z nedostatku finančních prostředků nanákupy, téměř nerozrůstal a rozšiřoval se pouze o dary.V roce 1965 byla sbírka, již obohacená o další zisky,přenesena do nových prostor, kde působí dodnes. Získánímdvou budov, z nichž jedna slouží jako výstavní sál a druhájako pracoviště, mohla galerie rozšířit svou činnost a pracovatmoderními metodami a to jak v odborné, tak v estetickovýchovné oblasti. Za posledních 16 let se její zřizovatel několikrátzměnil. Dnes je zařízením Ústeckého kraje, který jipřevzal v polovině roku 2001.Sbírka galerie se v průběhu let svého trvání rozrostlao vlastní nákupy a o dary mecenášů. Její fond dnes tvoří3.200 obrazů, soch, kreseb a grafických listů – soubor užitéhoumění není rozsáhlý. Mnozí autoři jsou zastoupeni většíkolekcí z několika tvůrčíchetap. Mezi ně patří AntonínSlavíček, jehož 60 obrazůpochází z původního daruA. Švagrovského, které tvoříjádro sbírky českého impresionismu.K němu se řadí 11 obrazůMiloše Jiránka, získanýchze stejného zdroje, nebo dílaAntonína Hudečka. Z autorů,kteří již patří k následujícímgeneracím, je v galerii souborobrazů Otakara Nejedlého,Emila Filly, Jana Zrzavého,Františka Muziky, Kamila Lhotáka,Josefa Lieslera, FrantiškaHudečka, Jana Smetany, Václava Boštíka ad. Z daruBoženy Sudkové byl obdržen mimořádný konvolut obrazů,kreseb a grafických listů Františka Tichého, hlavně z jehopařížského obdobía dále díla Viléma Plocka, Jana Bendy,Vladimíra Fuky, Václava Sivka a Andreje Bělocvětova. Díkyuspořádaným výstavám Rudolfa Adámka a Františka Koblihybyla sbírka obohacena o díla těchto autorů, stejně jakov případě Jana Křížka, jehož manželka Jiřina darovala roudnickégalerii po skončení výstavy větší počet kreseb a jednusochu.Získávat umělecká díla je hlavním posláním galerie, protožejejí věhlas tvoří kvalita uměleckého bohatství. Přestožegalerie má být nejvýznamnějším sběratelem uměleckýchpředmětů, odvisí tato činnost od jejích finančních prostředků.Roudnická galerie shromažďuje podle možností kulturnípoklady národa, pečuje o ně a prezentuje je veřejnosti. Jakomecenáš umělců je získává přímo v ateliérech umělců neboze sbírek soukromých sběratelů. Sleduje dílo renomovanýchi přicházejících generací, kde je možný výběr z mnoha předloženýchprací.K pravidelným programům galerie patří výstavní činnost.Za dobu posledních 40 let se v galerii uskutečnilo vícejak 300 výstav pestré dramaturgie – od malby, sochařství,11

IIČeský KrumlovEgon Schiele Art Centrum o.p.s.František Skála: 1987–2005 1.5. - 5.11.2005Oskar Kokoschka (1886–1980): Grafika 1.5. - 5.11.2005Expresionismus v estonském umění (1900–30) do 5.11.2005Chun-Sen Yang: Světelná instalace 1.5. - 5.11.2005Regionální muzeum v Českém KrumlověČeský voják v boji za svobodu květen - prosinec 2005Hanzelka a Zikmund: Fotografie květen - červen 2005Český TěšínVýstavní síň Muzea TěšínskaZdeněk Hapala – loutkář, výtvarník, režisér 1.2. - 11.9.2005DačiceMěstské muzeum a galerieSrí Lanka – perla Indického oceánu 3.5. - 19.6.2005DobrošovPevnost Dobrošov, národní kulturní památkaČs. Armáda doby I. republiky v miniatuře květen - říjen 2005DobřívVodní hamr a Pamětní síň Jindřicha MošnyNová stálá expozice: Jindřich Mošna, život a dílo (od 21.5.2005)DolánkyDlaskův statekX. řezbářské sympozium 15.6. - 18.6.2005DomažliceMuzeum Chodska v DomažlicíchDobrovolní hasiči 1.4. - 30.6.2005Galerie Bratří ŠpillarůPetr Lang: Obrazy květen - červen 2005Muzeum Jindřicha JindřichaJaroslav Touš: Fotografie červen 2005Dvůr Králové nad LabemMěstské muzeumVe stínu války a okupace 10.5. - 10.6.2005Františkovy LázněMěstské muzeum Františkovy LázněJiří Melan: Grafika 3.5. - 10.7.2005Frýdek-MístekMuzeum Beskyd – Frýdecký zámekDruhá světová válka 17.4. - 5.6.2005Čundrování se dřevem 15.5. - 26.6.2005Dřevěné kostely a kaple 3.6. - 28.8.2005FrýdlantMěstské muzeum FrýdlantVýtvarné práce ZUŠ a Gymnázium Frýdlant červen 2005Frýdlant nad OstravicíPamátník Ferdyše DušiPlastiky dřeva 28.5. - 27.6.2005HavířovPamátník Životické tragédieOd plamínku k žárovce 17.2. - 31.12.2005Výstavní síň MusaionNaší přírodou 21.4. - 7.7.2005Havlíčkův BrodMuzeum Vysočiny Havlíčkův BrodII. světová válka v Německém Brodě 8.5. - 30.6.2005Výstava fotografií červen 2005Užitková a umělecká litina červen-srpen 2005Hlinsko v ČecháchMěstské muzeum a galerieMiroslav Koupil: Kaligramy 22.4. - 5.6.2005Soubor lidových staveb VysočinaDomácká dřevovýroba na Linecku 23.4. - 31.10.2005Hrnčířská sobota 4.6.2005A já pořád kdo to tluče… 18.6. - 31.10.2005HodonínGalerie výtvarného umění10. ročník mezinárodního trienále tvorby mladých výtvarníků8.6. - 4.9.2005Masarykovo muzeum v HodoníněHodonín ve válce 1939–1945 6.4. - 30.6.2005Maturanti vystavují červen 2005HolešovMěstské muzeumJindřich Huťka: Dřevořezba 1.6. - 9.7.2005Holice v ČecháchPamátník dr. Emila Holuba – Africké muzeumZ pozůstalosti cestovatele a sběratele B. Machulkyod 1.4.2005Horní PlanáRodný domek Adalberta StifteraMost mezi lidmi / Zvonková - Glöckelberg duben - říjen 2005Vítkův Hrádek – symbol vzájemnosti duben - říjen 2005Stifterův park v Horní Plané duben - říjen 2005Adalbert Stifter v překladech duben - říjen 2005HořiceHořické muzeumMotocyklové opojení 19.5. - 19.6.2005Lví silou, vzletem sokolím… 19.5. - 30.12.2005HrabyněPamátník II. světové válkyModely letadel 2. světové války od 1.5.2005Ostravská operace od 1.5.2005Zahraniční a domácí odboj za 2. sv. války od 1.5.2005HraniceMěstské muzeum a galerie v HranicíchŠedesáté výročí osvobození Hranic a konce druhé sv. války5.5. - 19.6.2005HumpolecMěstské kulturní a informační středisko - Muzeumdr. Aleše HrdličkyOldřich Šimpach: Sklo červen 2005Vendula Truhlářová: Obrazy červen 2005HustopečeMěstské muzeum a galerieGenerál nebe – František Peřina květen - srpen 2005Hustopečské trhy květen - srpen 2005ChebGalerie výtvarného umění v ChebuPocta Františku Kupkovi 14.4. - 5.6.2005V zrcadle pohádek a legend (z umění secese)23.6. - 4.9.2005Dětská kresba 13.5. - 3.7.2005Krajské muzeum Cheb25 let v přírodě a pro přírodu 15.4. - 5.6.2005Helmut Lederer: Fotografie z let 1937–81 20.5. - 19.6.2005Muzeum porcelánu Haas & CzjzekHistorický slavkovský porcelán 1.1. - 31.12.2005ChomutovOblastní muzeumSmrt v pravěku a středověku 7.4. - 4.6.2005Vláda věcí Tvých 1605–2005 14.5. - 29.10.2005Chrast u ChrudiměMěstské muzeumCyklus zaniklých řemesel: Řezbářství duben - srpen 2005Jaroslava Tomišková: Abstrakce, zátiší 4.6. - 26.6.2005

IIIChrastavaMěstské muzeum a infocentrumJiž 60 let žijeme v míru 1.5. - 30.6.2005ChropyněZámek Chropyně a Památník Emila FillyOsobní hygiena na šlechtických sídlech 28.4. - 30.9.2005ChrudimMuzeum loutkářských kultur v ChrudimiLampión je divadlo 17.1. - 30.12.2005Posvícení v Hudlicích 17.1. - 30.12.2005Šašci a Kašpaři pražské Říše loutek 15.2. - 30.12.2005Rozmary Zuzany Slovákové 28.4. - 5.6.2005Rudolf Zezula, malující loutkář 9.6. - 4.9.2005Regionální muzeum v Chrudimi950 let Chrudimě 14.5. - 25.9.2005Chrudimský muzejní spolek 26.5. - 11.9.2005Jablonec nad NisouMuzeum skla a bižuterieKristiánov. Klíč k srdci Jizerských hor červen - září 2005Galerie BelvederOtcové města Jablonce: Adolf Benda a Adolf Liliekvěten - červenec 2005Jablonné nad OrlicíStálá expozice dějin městaJablonné očima návštěvníka 5.6. - 19.6.2005Jablonné v PodještědíPobočka Bredovský letohrádek na LemberkuZvířata – Rok vydry květen - říjen 2005JablunkovVýstavní síň Muzea TěšínskaJablunkovské šance 10.5. - 2.10.2005JaroměřMěstské muzeum v JaroměřiPocta všem, kteří vzdorovali květen - červen 2005JeseniceVlastivědné muzeumHrajeme si celý rok 25.5. - 7.8.2005JeseníkVlastivědné muzeum JesenickaObrázky Ivy Hüttnerové květen - červen 2005Hrubý Jeseník – příroda a historie osídlení 1.5. - 1.10.2005Fauna a flora v lomech Jesenicka 21.6. - 29.7.2005JičínRegionální muzeum a galerie JičínPtačí území ČR květen-červen 2005Schola ludus: Kapaliny červen-červenec 2005Jílové u PrahyRegionální muzeum v Jílovém u PrahyMotocykly RALEIGH 4.6. - 17.7.2005Ferdinand Maresch a jeho trpaslíci 4.6. - 23.10.2005Trpaslíci kolem nás 4.6. - 24.7.2005Jindřichův HradecMuzeum JindřichohradeckaJindřichův Hradec – květen 2005 8.5. - 30.12.2005Kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritůNové stálé expozice: Z historie kostela sv. Jana Křtitele,kláštera a špitálu; Galerie jindřichohradeckého církevníhoumění (od 5.5.2005)Jindřichohradecký sport včera a dnes 23.6. - 30.12.2005Národní muzeum fotografie o.p.s.Galerie vynikajících osobností Jindřicha Vaňka24.4. - 26.6.2005Karlovy VaryKarlovarské muzeum - expoziční budovaVýtvarné práce ze Sociálního ústavu na Mariánskéa v Radošově2.6. - 19.6.2005Muzeum Zlatý klíčJaponské zahrady 30.4. - 11.6.2005Partnerská města Furth im Wald, Gstaad a Bernkastel-Kues30.4. - 11.6.2005Historické Karlovy Vary 16.6. - 28.8.2005KarlštejnMuzeum betlémůVýstava perníkových betlémů listopad 2004 - únor 2006Karviná - FryštátVýstavní síň Muzea TěšínskaSvět podle Ortelia 8.3. - 31.7.2005Kašperské HoryMuzeum ŠumavyAkty v akci – absolventi ateliéru Z. Berana 15.5. - 30.10.2005KlatovyVlastivědné muzeum Dr. Hostaše v KlatovechHádanky z etnografické sbírky muzea 13.4. - 5.6.2005Zapomenutá řemesla 13.4. - 5.6.2005… i tohle byla válka – civilní oběti Druhé světové války13.4. - 5.6.2005El Masacro – malba Ondřeje Šíry 22.6. - 4.9.2005Koluje v nás keltská krev – keramika 22.6. - 4.9.2005Letem světem – od pazourku k porcelánu 22.6. - 4.9.2005KolínRegionální muzeum v KolíněKolín ve stínu hákového kříže 21.4. - 19.6.2005Dvořákovo muzeum pravěku na KolínskuNeřesti a slasti města Kolína 3.6. - 31.7.2005KořenecMuzeum KořenecPřírodní amfiteátrKořenecké slavnosti červen 2005KouřimMuzeum KouřimskaOd revoluce k revoluci: Kolínsko ve věku rozumu a srdce30.3. - 5.6.2005Antické sklo 12.5. - 3.7.2005Dušan Černý: Obrazy 18.6. - 30.6.2005Muzeum lidových staveb v KouřimiZ náčrtníku Bóži Kulveita 5.4. - 12.6.2005Dětský pohádkový týden 6.6. - 10.6.2005Kouzlo dřevěného stavitelství 14.6. - 4.9.2005KrálíkyMěstské muzeumKrálický Sněžník od 3.5.2005Krásná LípaGalerie Národního parku České Švýcarsko;České Švýcarsko o.p.s.Přehlídka činnosti krásnolipských spolků 1.6. - 31.7.2005Kutná HoraGalerie Felixe Jeneweina města Kutné HoryJan Ladroy 5.5. - 30.6.2005Vlašský dvůrOldřich Kulhánek: Grafika 7.4. - 19.6.2005České muzeum stříbraKamenný důmSlavníkovci 1.4. - 31.8.2005KyjovVlastivědné muzeum KyjovZbraně ze sbírek muzea 11.4. - 3.7.2005

IVLányMuzeum T. G. Masaryka v LánechObrazy Petra a Jany Kellnerových 12.5. - 19.6.2005LanškrounMěstské muzeum Lanškroun60 let skautingu v Lanškrouně 28.5. - 26.6.2005Ledeč nad SázavouMěstské muzeumLetem světem – fotografie z cest Vladimíra Rogosova2.6. - 29.6.2005LiberecSeveročeské muzeum v Liberci, příspěvkováorganizaceKarel Votipka: České kameny a šperk 13.5. - 12.6.2005Ivan Doležal: Geologie v obrazech 13.5. - 12.6.2005O českém loutkovém divadle rodinném 17.6. - 11.9.2005Evropsky významné lokality Libereckého kraje15.6. - 28.8.2005LidiceNárodní kulturní památka - Památník LidicePietní vzpomínka k 63. výročí vyhlazení obce Lidice11.6.2005výstavní síň In memoriamNávrat lidických žen 27.4. - 31.7.2005Lidická galerie33. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice 20052.6. - 30.10.2005LitoměřiceOblastní muzeum LitoměřiceMasožravé rostliny 7.6. - 14.8.2005LitomyšlRegionální muzeum v LitomyšliLitomyšl v době druhé světové války 5.5. - 19.6.2005Zbraně Divokého západu 14.5. - 30.10.2005LitovelMěstské muzeumNová stálá expozice: Litovelská řemesla první poloviny20. století (únor 2005 - září 2006)Střelnice a ostrostřelci v Litovli 17.2. - 12.9.2005Lomnice nad PopelkouMěstské muzeum a galerieJosef Kábrt: Obrazy, grafiky květen - červen 2005Ze sbírek lomnických kamenářů červen - červenec 2005LounyOblastní muzeum v Lounech, přísp.org.Lounské parky 31.5. - 14.8.2005Pohádky z reklam 31.5. - 14.8.2005Lužná v ČecháchŽelezniční muzeum ČD Lužná u RakovníkaDětský den v muzeu 4.6.2005Depo Kladno150 let parostrojní železnice na Kladně 17.6. - 19.6.2005Malá MorávkaMuzeum Kapličkový vrchKaple Nejsvětější TrojicePrvní železo 5.6. - 24.7.2005Mariánská Týnice - KraloviceMuzeum a galerie severního PlzeňskaSalon výtvarníků Kralovicka 17.5. - 19.6.2005Jindřich Štreit: Brána naděje 21.6. - 31.7.2005MělníkRegionální muzeumSladký svět dětí – obaly od čokolád a hraček 1.6. - 3.7.2005MikulovRegionální muzeumDana Hlobilová: Obrazy 14.5. – 26.6.2005Klíč k určování pokladů – nálezy mincí na Mikulovskuod 13.5.2005SynagogaMiroslav Kubíček: Stopy zanechávajíce… 15.5. – 30.9.2005MilevskoMilevské muzeumOzvěny velké války 15.5. - 31.8.2005Mladá BoleslavMuzeum MladoboleslavskaObnovená krása věcí 13.4. - 30.7.2005Antonín Stecker, nezapomenutelný český cestovatel5.5. - 30.9.2005Mnichovo HradištěMuzeum města Mnichova HradištěJosef Kukaň: „Výplně starých a nových rámů" do 28.8.2005MohelniceVlastivědné muzeumMohelnice ve fotografiích 16.4. - 10.6.2005MostOblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizaceSeverozápadní Čechy v obrázcích Rudolfa Poppera10.5. - 31.8.2005Lovu zdar! 19.5. - 31.8.2005NáchodRegionální muzeumNáchodsko v pravěku a středověku červen - červenec 2005Náměšť na HanéZámek NáměšťZ pohádky do pohádky 18.6.2005NejdekNárodopisné muzeum v NejdkuKrušnohorská paličkovaná krajka 4.3. - 19.6.2005NepomukMěstské muzeum a galerieBohuslav Šotola, Karel Foud: … a potom přišla svoboda29.4. - 12.6.2005NetoliceMuzeum JUDr. Otakara KudrnyProměny města 1.5. - 30.9.2005Vladimír Dousek: Fotografie červen 2005Nová PakaMěstské muzeumSuchardův důmMilan Knížák: Jsem i krajinář 28.5. - 26.6.2005Nové Město na MoravěHorácká galerie v Novém Městě na MoravěOdysseova cesta – Keramika 27.1. - 5.6.2005Jarmila Janůjová: Malba 28.4. - 12.6.2005Jiří Šindler: Grafika duben - červen 2005Pavel Sukdolák: Grafika červen - srpen 2005Elen Jilemnická červen - září 2005Horácké muzeumVýstava výtvarného oboru ZUŠ J. Štursy květen - červen 2005Nové Město nad MetujíMěstské muzeumGalerie ZázvorkaKarel Vondráček: Obrazy 31.3. - 12.6.2005Tropy v obýváku III. 16.6. - 26.6.2005Nové StrašecíMěstské muzeum70 let hokeje v Novém Strašecí 7.5. - 26.6.2005

VNový JičínMuzeum NovojičínskaZa svobodu – odboj a osvobození Novojičínska 1938–1945od 6.5.2005Čsl. samostatná obrněná brigáda ve Velké Britániiod 6.5.2005Nový KnínHornické muzeum Příbram - Mincovna Nový KnínZpřístupnění expozic a zahájení sezóny 1.6.2005OlomoucMuzeum umění OlomoucDamoklův meč – české umění 1956–1972 ze sbírek muzea19.5. - 18.9.2005Vladimír Boudník: Mezi avantgardou a undergroundem9.6. - 28.8.2005Vlastivědné muzeum v OlomouciCestička do školy 20.5. - 30.6.2005CUOMOLO ART 1.6. - 30.6.2005OpavaSlezské zemské muzeumVýstavní budova SZMAleš Milerský: Beskydy od 6.4.2005Dozvuky – kantorská hudba 3.5. - 5.6.2005Blago Crne Gore/ Bohatství Černé Hory od 17.5.2005Eva Damborská: Umělecké textilie od 1.6.2005Kluky – obecní obsílkové hole 7.6. - 3.7.2005Památník Petra BezručeTaky máte rádi Ježka, Voskovce, Wericha 29.4. - 19.6.2005OrlováVýstavní síň Muzea Těšínska115 let dobrovolných hasičů v Orlové-Městě 12.4. - 3.7.2005OstravaOstravské muzeumSpolu do Evropy – výstava muzeí v Ostravě, Sosnowci,Trenčíně a Miskolci28.4. - 8.6.2005Michael Thonet – Nábytek z Rakouska 28.4. - 19.6.2005Hrady českého Slezska a severovýchodní Moravy28.4. - 30.6.2005PardubiceVýchodočeská galerie v PardubicíchFrancouzi 20.4. - 19.6.2005Vladimír Birgus 20.4. - 19.6.2005Martin Kuriš 1.6. - 28.8.2005Bohuslav Horák: Atika 1.6. - 28.8.2005Východočeské muzeumPojďte s námi do pravěku 25.3. - 5.6.2005Ostrovy Sandokana: Borneo, Sumatra, Jáva 3.6. - 15.9.2005Paseky nad JizerouPamátník zapadlých vlastencůZ truhliček paseckých babiček: Móda na přelomu 19.-20. stol.21.5.2005 - 31.12.2006Paseky n. J. na starých pohlednicích 21.5.2005 - 21.5.2006PelhřimovMuzeum Vysočiny Pelhřimov, přísp. org.Emanuel Ranný: Grafiky 11.5. - červen 2005Petřvald u KarvinéTechnické muzeumNová stálá expozice: Kouzelný svět tramvají (od 1.5.2005)Petřvald v proměnách staletí 1.4. - 31.12.2005PísekPrácheňské muzeum v PískuJaroslav Hübl: Fotografie 1.6. - 30.6.2005Práce písecké soukromé výtvarné SŠ 7.6. - 26.6.2005Svět piva 11.6. - 3.9.2005PlzeňDiecézní muzeum v PlzniProdejní výstava děl Skupiny P89 19.5. - 5.6.2005O stavbě kláštera v Novém Dvoře 9.6. - 30.9.2005Západočeské muzeum v PlzniČekání na zlato – vývoj hokeje v Plzni 8.4.2005 - 2.1.2006Tono Stano: Fotografie 20.5. - 20.6.2005Klement Štícha: Moje město Plzeň 17.6. - 28.8.2005Národopisné oddělení Západočeského muzea v PlzniKdyž skončila válka… 28.4. - 21.8.2005PoličkaMěstské muzeum a galerieČas pro neobyčejné zážitky 2005 4.6.2005PrahaGalerie hlavního města PrahyStaroměstská radniceDita Štěpánová 26.4. - 12.6.2005Dům U zlatého prstenuThe Pope Smokes Dope 2.6. - 18.9.2005Dům U kamenného zvonuV. Bienále mladého umění 14.4. - 5.6.2005Muzeum hlavního města PrahyExpoziční budovaSkončeno a podepsáno – drama Pražského povstání8.5. - 31.7.2005Muzeum Policie ČR, Praha 2Papírové modely a vystřihovánky § retrospektiva 50. ročníkůčasopisu ABCkvěten - červenec 2005Národní galerie v PrazeValdštejnská jízdárnaVáclav Špála 28.1. - 11.9.2005NG - Palác Kinských; sídlo Sbírky kresby a grafikyKrajina v českém umění 17.–20. století od 28.5.2004NG - Šternberský palác; sídlo Sbírky starého uměníGrafické listy podle neapolského malířství 21.6. - 18.9.2005Francesco Solimena: Faëthon prosí Apollona o zapůjčeníslunečního vozu21.6. - 18.9.2005NG - Sbírka mimoevropského umění; Archiv Národní galeriev Praze, Praha 5A Qin a Jiří Straka – Jižní Čína v obrazech 19.3. - 12.6.2005Kunisada – mistr japonského dřevořezu 19.6. - 21.8.2005NG - Veletržní palác; Sbírka moderního a současného uměnía Sbírka umění 19. stoletíKabinet kresby a grafiky 19. století: Viktor Strettibřezen - červen 2005Mezinárodní bienále současného umění 14.6. - 11.9.2005Národní muzeumBabička – 150. výročí prvního vydání 11.3. - 30.6.2005Pražský květen 1945 – fotografická sbírka Miloše Hejduka4.5. - 30.6.2005Jen pro ten dnešní den stojí za to žít 20.5. - 31.7.2005NM - Historické muzeum - Historická expozice - LobkovickýpalácEmblemata z Knihovny NM 28.4. - 3.7.2005NM - České muzeum hudby - Muzeum Bedřicha SmetanyPodoby Bedřicha Smetany 3.3.2004 - 31.10.2005Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kulturAmerický klub dam 2.6. - 30.10.2005Žena na plakátech 19. století 2.6. - 30.10.2005Národní památník hrdinů Heydrichiády – místo smířenípři Pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Praha 2Státní pietní akt k uctění hrdinů Heydrichiády 18.6.2005Národní technické muzeum, Praha 7HR Giger mimo dobro 14.4. - 13.7.2005Mikroprocesory: Srdce počítačů 7.6. - 28.8.2005Národní zemědělské muzeum, Praha 7Středověk je když… 13.5. - 31.8.2005Pravěk to je… 9.6. - 31.8.2005

VIPamátník národního písemnictvíVilém Závada: Krajiny mého srdce do července 2005letohrádek HvězdaVladimír Holan: Noční hlídka srdce 28.6. - 30.10.2005Pedagogické muzeumNad vřavou nenávisti – 110. výročí narození Přemysla Pittra17.6. - 21.8.2005Poštovní muzeumJosef Saska: Známková tvorba a grafika 6.4. - 5.6.2005Cestování s poštou 8.6. - 4.9.2005Správa Pražského hradu – přísp. organizace KPRZdeněk Burian duben - červen 2005Adolf Born duben - červen 2005Pražský hrad ve fotografii 1856-1900 červen - září 2005Uměleckoprůmyslové museum v PrazeMistři evropského sklářství: František Vízner 24.3. - 5.6.2005Česká fotografie 20. století červen-září 2005Galerie Josefa SudkaJosef Sudek: Praha dvacátých let 12.5. - 7.8.2005Vojenský historický ústav Praha, Praha 3Doteky 2. Světové války od 5.5.2005Židovské muzeum v PrazeGalerie Roberta Guttmanna„Od té doby věřím na osud..." - Transporty protektorátníchŽidů do Pobaltí v roce 194213.4. - 10.7.2005PrachaticePrachatické muzeumJižní Čechy a 2. světová válka; vojenská technika v modelech31.5. - 4.9.2005ProstějovMuzeum Prostějovska v ProstějověNebe plné hvězd – kartografická díla ze sbírek prostějovskéhoa olomouckého muzea12.5. - 28.8.2005L. Amann: Obrazy, plastiky, fotografie 17.5. - 26.6.2005Jiří Andrýsek: Fotografie 17.5. - 26.6.2005Budova Špalíčku, Úprkova 18Nalezené tváře – fotografie a dokumenty 7.4. - 5.6.2005Opevněná šlechtická sídla na Prostějovsku 6.5. - 31.7.2005T. Ruta: Fotografie, kaligrafie 2.6. - 3.7.2005Prostřední Lhota u Nového KnínaHornické muzeum Příbram - Křížovnický špýcharSlavnostní zpřístupnění expozic 1.6.2005ProtivínPamátník města ProtivínaNová stálá expozice Svět pod mořskou hladinou(od 1.6.2005)Jiří Hruška: Barvy moře 1.6. - 27.7.2005PředklášteříMuzeum Brněnska, příspěvková organizacePodhorácké muzeumHistorie železniční dopravy na Tišnovsku 17.4. - 18.9.2005Klára Adamová: Keramika květen - říjen 2005PřerovMuzeum Komenského v PřerověDruhá světová válka 2.3. - 2.6.2005Užité umění ze sbírek muzea 28.4. - 26.6.2005Jan Chmelař: Obrazy a mozaiky 8.5. - 31.7.2005Z pohádky do pohádky 2.6. - 25.9.2005Sokol Přerov 9.6. - 11.9.2005Přerov nad LabemPolabské národopisné muzeumHáčkem a jehlicemi – ze sbírky ručních prací do 30.10.2005Kapličky a zvoničky na Nymbursku 15.5. - 30.10.2005BednárnaStará vesnická řemesla a živnosti 15.5. - 30.10.2005PřešticeDům historie Přešticka60 let osvobození Přeštic U.S.Army 27.4. - 5.6.2005Štětcem Pavla Jirsy 27.4. - 5.6.2005Přeštický chrám 1775–2005 22.6. - 10.11.200510 let Nadace na dostavbu věží chrámu NPM v Přešticích22.6. - 11.9.2005PříbramHornické muzeum PříbramCáchovna dolu VojtěchBezobratlí jak je neznáme 2.5. - 19.6.2005Louky Příbramska 20.6. - 31.7.2005Zámek HlubošPivovary Příbramska 24.5. - 30.10.2005Svatohorské poutní muzeum100 let baziliky – Národní pouť 4.6.2005 - 5.6.2005PyšelyPyšelské muzeumPyšelská architektura na starých pohlednicíchkvěten - listopad 2005RakovníkMuzeum T. G. M. RakovníkMasaryk a knihy 25.5. - 19.6.2005Okresní myslivecká výstava 2.6. - 26.6.2005Včely, včelařství – med, perníky 22.6. - 14.9.2005RokycanyMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechRozumíme zvířatům? 14.4. - 26.6.2005Roudnice nad LabemGalerie moderního umění v Roudnici nad LabemPetr Veselý: Obrazy 5.5. - 22.6.2005Podřipské muzeumMěstská HláskaDějiny dětských polytechnických stavebnickvěten - červen 2005Roztoky u PrahyStředočeské muzeum v Roztokách u PrahyNové stálé expozice: Ateliér Zdenky Braunerové(od 30.5.2005)Sochy a grafika 12.5. - 17.7.2005Kapitán Müller a ti druzí – historické mapy Čech1.6. - 28.8.2005Rožnov pod RadhoštěmValašské muzeum v přírodě, národní kulturnípamátkaRožnovská valaška – XIII. ročník festivalu armádních folklórrníchsouborů a VII. ročník přehlídky skupin historickéhošermu10.6. - 12.6.2005Rychnov nad KněžnouMuzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. Kn.Středověké a novověké kamnové kachle Podorlicka1.5.2005 - 16.6.2005RýmařovMěstské muzeum v RýmařověBarevná fotografie – soutěž „O cenu Karla Schinzela"24.5. - 24.6.2005SedlčanyMěstské muzeumJosef Suk známý i neznámý 12.4. - 3.6.2005110 let Sokola v Sedlčanech 7.6. - 15.7.2005SkutečMěstské muzeumIva Kudláčková: Ilustrace, kresby 1.4. - 31.5.2005

VIISlanýVlastivědné muzeumViola Benešová: Obrazy 30.4. - 29.6.2005Eva Sendlerová: Kresby, zátiší, stromy … 4.6. - 10.7.2005SoběslavBlatské muzeum v SoběslaviBohové, bůžci a patroni – keramický kroužek DDM Soběslav30.4. - 5.6.2005Zmizelí sousedé – osudy židovských obyvatel a politickýchvězňů Soběslavska3.6. - 24.7.2005Teodor Buzu: Obrazy; Vlastimil Slabý: Fotografie15.6. - 31.7.2005SokolovKrajské muzeum SokolovFotografické setkání květen - červen 2005Akad. mal. David Friedman (1893-1980) 5.5. - 4.9.2005SovinecHrad SovinecJaroslav Róna 4.6. - 30.9.2005StěbořiceArboretum Nový DvůrUmění mezi květy od 20.5.2005StrakoniceMuzeum středního PootavíObrazy jihočeské krajiny ze sbírek muzea a AJG do 15.6.2005Severní Prácheňsko v pravěku a středověku do 30.6.2005Z historie včelařství v regionu; řezbářské umění Josefa Macha26.4. - 31.8.2005Kalifornie a národní parky USA ve fotografii S. Poláka17.5. - 5.6.2005Kapitulní síň a JelenkaAtributy svatých 21.6. - 18.9.2005GalerieStrakonicko v obrazech V. Hosky 3.5. - 26.6.2005StrážniceMěstské muzeumLéta válečná (události let 1939-1945) 1.5. - 19.6.2005Svatý Jan pod SkalouMuzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu -Skanzen Solvayovy lomy2. setkání sběratelů a přátel stabilních motorů a parních strojů11.6. - 12.6.2005SvitavyMěstské muzeum a galerieČínské umění – fotografie archeologických nálezů23.4. - 31.7.200525. národní výstava amatérské fotografie 14.5. - 5.6.2005ŠlapaniceMuzeum ve ŠlapanicíchHistorie Židů v Čechách a na Moravě březen - červen 2005Židovské tradice a zvyky březen - červen 2005Z výtvarné tvorby Jany Besmákové duben - červen 2005ŠumperkVlastivědné muzeum ŠumperkVelké prádlo květen - červen 2005TáborHusitské muzeumGalerie AD 1551Rok 1945 a jeho uctívání 10.5. - 10.7.2005TachovMuzeum Českého lesaLadislav Smelik: Můj podvodní svět od 20.5.2005TepliceRegionální muzeum v TeplicíchNezapomeňme – výstava k 60. výročí ukončení II. sv. válkykvěten - srpen 2005„Zmizelé Sudety“ 10.5. - 6.6.2005Objevte nově Čínu 11.5. - 19.6.200560. let od založení teplického fotbalového klubu do 26.6.2005Spojení Šanova s Teplicemi červen 2005TerezínPamátník Terezín, národní kulturní památkaMalá pevnostOsvobození míst utrpení a hrdinství od 6.5.2005Lodní lístek do ráje od 9.5.2005TrutnovMuzeum PodkrkonošíJosef Mühlberger: Život a dílo 6.5. - 5.6.2005TřebíčMuzeum Vysočiny Třebíč2. světová válka 10.3. - 4.9.2005Ferdinand Staeger 21.4. - 4.9.2005Jan Zahradníček 28.4. - 9.10.2005Bonsaje 31.5. - 12.6.2005Open Performance 31.5. - 26.6.2005Vysočina panoramatická – fotografie Josefa Koutného2.6. - 23.10.2005TřebízNárodopisné muzeumKuchařky a kuchařky 1.5. - 30.9.2005Radoš Cvrček: Plastiky 20.5. - 1.6.2005TřinecMuzeum Třineckých železáren a města TřinceHistorie skautingu na Třinecku 11.3. - 30.6.2005Ze života obce Konská 3.6. - 30.6.2005TurnovMuzeum Českého rájeIII. putování sympozium Idar-Oberstein květen 2005Výtvarní umělci Euroregionu Nisa květen 20052 .světová válka očima modelářů 5.5. - 30.6.2005Kámen ve službách civilizace III: Sklo 18.5. – 30.8. 2005Týn nad BečvouHrad HelfštýnŠperk na hradě 9.4.2005 - 23.10.2005Týn nad VltavouMěstské muzeumJ. Lázničková: Grafika květen - červen 2005Bojová technika 2. sv. války – modely květen - červen 2005Prádlo našich babiček květen - červen 2005Uherské HradištěSlovácké muzeum v Uherském HradištiLidová umělecká výroba v ČR 28.4. - 11.9.2005Nejsvětější Trojice 18.5. - 30.10.2005Galerie Slováckého muzeaBlanka Šperková: Drátěný šperk, plastiky 9.6. - 17.7.2005Yasue Maetake: Sochařské objekty 9.6. - 17.7.2005Jiří Šindler: Grafika, kaligrafie 9.6. - 14.8.2005Uherský BrodMuzeum Jana Amose KomenskéhoFolklorismy v českém výtvarném umění 20. století11.3. - 5.6.2005Musaionfilm 2005 1.6. - 3.6.2005Výtvarné práce DDM Uherský Brod 16.6. - 24.7.2005Experiment 2 – výstava současné malby 17.6. - 11.9.2005Krajka 23.6. - 9.10.2005

VIIIÚstí nad LabemMuzeum města Ústí nad LabemBombardování Ústí nad Labem 14.4. - 2.7.2005Konec války v Sasku 28.5. - 2.7.2005Valašské MeziříčíMuzeum regionu Valašsko ve Vsetíně – pobočkaValašské MeziříčíII. světová válka 12.5. - 26.6.2005Lebky zvířat a mravenci 9.6. - 28.8.2005VarnsdorfOblastní muzeum Děčín – pobočka Varnsdorf„Dámy a pánové…“ květen - červen 2005Když umlkla děla… květen - červen 2005Foyer ČSOB VarnsdorfObrazy Petra Kiena od 10.5.2005Velké OpatovicePamátník městaII. světová válka 1.5. - 26.6.2005Veselí nad LužnicíBlatské muzeum ve Veselí nad LužnicíPaličkovaná a šitá krajka červen 2005Veselí nad MoravouMěstské muzeum Veselí nad MoravouMasky Jany Mlýnkové 17.4. - 24.7.2005Veverská BítýškaJarošův mlýn – Muzeum mlynářského řemeslaStanislav Bělík: Obrázky pro radost 4.6. - 5.6.2005VimperkMuzeum při Správě národního parku a CHKO ŠumavaVýstava obrazů Lenky Uchytilové 1.5. - 31.7.2005Svět panenek 1.5. - 30.10.2005Ze sbírek muzea 1.5. - 30.10.2005VlašimMuzeum PodblanickaHračky a loutky 2.6. - 4.9.2005VodňanyMěstské muzeum a galerieDětské práce: Cestománie 1.4. - 30.6.2005VrchlabíKrkonošské muzeumAugustiniánský klášterMiroslav Čivrný: Obrazy 10.5. - 19.6.2005Práce žáků ZUŠ Vrchlabí 14.5. - 15.6.2005Tři historické domyEmil Schwantner (1890-1956): Plastiky 12.4. - 12.6.2005Řemeslnické léto 17.6. - 4.9.2005VsetínMuzeum regionu Valašsko ve VsetíněJan Exnar: Skleněná plastika, vitráže 10.4. - 5.6.2005Když mluví zbraně… 1.5. - 21.8.2005Zámecká věžZkamenělá minulost Valašska květen - říjen 2005Strašáci aneb úpadek strašáctví nejen na Moravěkvěten - říjen 2005Vysoká u PříbramiPamátník Antonína DvořákaSvětoví interpreti Antonínu Dvořákovi 15.5.2004 - 31.3.2006Vysoké MýtoRegionální muzeumPsí život 12.6. - 11.9.2005Litomyšlská bránaPoutní místa na Vysokomýtsku 1.5. - 17.7.2005Vysoké nad JizerouVlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolíKrakonoš očima dětí – výtvarná soutěž 7.6. - 31.8.2005František Janovský: Fotografie z Islandu 6.2. - 31.5.2005Vysoký ChlumecMuzeum vesnických staveb středního PovltavíSlavnostní otevření nových expozic 1.6.2005K historii, funkci a typům pil na vodní pohon z území středníchČech1.6. - 30.10.2005ZábřehVlastivědné muzeumLoutkové divadlo – z divadla Radost Brno 15.6. - 6.9.2005ZlínKrajská galerie výtvarného uměníIV. nový zlínský salon 26.5. - 18.9.2005Muzeum jihovýchodní Moravy ve ZlíněAch, ty marnivé ženy! 12.5. - 28.8.2005Národní soud versus J. A. Baťa 2.6. - 11.9.2005Fotosoutěž H + Z 2.6. - 4.9.2005ZnojmoJihomoravské muzeum ve Znojmě60. výročí osvobození Znojemska 5.5. - 31.8.2005ŽacléřMěstské muzeum ŽacléřVýstava u příležitosti 60. výročí osvobození od nacismu1.5. - 31.8.2005ŽamberkMěstské muzeum100 let od zřízení Albertina v Žamberku 15.5. - 12.6.2005Nábytek – teplo domova 18.6. - 25.7.2005ŽatecRegionální muzeum K. A. PolánkaUbrousky 27.3. - 19.6.2005Drahé kameny Krušných Hor 3.4. - 12.6.2005Křížova vilaObrazy a grafika Lubomíra Fárky 29.5. - 26.6.2005Šedesát let ochotnického divadla v Žatci 19.6. - 25.9.2005ŽdániceMěstské Vrbasovo muzeumJan Znoj – 100. výročí narození akad. sochaře a keramika5.6. - 31.7.2005Žďár nad SázavouKnihovna NM - Muzeum knihyZ knihovny do zahrady a zpět od 3.5.2005Železný BrodMěstské muzeum v Železném BroděFotografie Železného Brodu červen - září 2005

22005Věstník AMGPřipravuje se (semináře, konference…)Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. stoletíStředočeské muzeum v Roztokách u Prahy pořádáve dnech 11.–12. října 2005 odbornou konferenci na téma:Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století.Konference se koná u příležitosti otevření stálé expozicevěnované životu a dílu Zdenky Braunerové, která jeumístěna v zrekonstruovaném ateliéru umělkyně v Roztokáchu Prahy.Na dvoudenním kolokviu zazní příspěvky více nežtřiceti našich předních historiků, historiků umění, etnologůa archivářů (např. PhDr. Marie Bahenská, Ph. D., Archiv AVČR; PhDr. Anna Jonáková, Fakulta sociálních věd UK; Mgr.Libor Jůn, Archiv Národního muzea; PhDr. Alena Křížová,Ph.D., Filosofická fakulta Masarykovy univerzity – Ústavevropské etnologie; PhDr. Michaela Kuthanová, Literárníarchiv PNP; Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., UniverzitaPardubice, Fakulta humanitních studií; PhDr. Milena Secká,Csc., Náprstkovo muzeum asijských, afrických a americkýchkultur; Mgr. Jana Stráníková, Institut für Slawistik, Fridrich-Schiller-Universität Jena; PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc.,Historický ústav AV ČR a mnozí další).Více informací a přihláška ke stažení:www. muzeum-roztoky.czUzávěrka přihlášek je 31. května 2005.Kontakt: PhDr. Marcela Šášinková,tel.: 233 029 024, e-mail: sasinkova@muzeum-roztoky.cz;Dana Vaňáčová, tel.: 233 029 014Marcela Šášinková14. setkání pracovníků muzeí ze Saska, Čech a Bavorska14. setkání pracovníků muzeí ze Saska, Čech a Bavorskase tentokrát uskuteční v České republice. Pro setkáníbylo vybráno Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě.Poprvé v historii setkání se bude diskutovat o přírodovědnýchdisciplinách v muzeích.Setkání se koná ve dnech 5.–7. října 2005, součástíje tradiční exkurze. Jednání jsou simultánně tlumočena. Věřím,že budeme v hojném počtu reprezentovat české muzejnictví.Národopisná konferenceV příštím čísle Věstníku již najdete program a přihláškuna setkání. Ti z Vás, kteří chtějí vystoupit s příspěvkem,pošlete prosím název příspěvku do 16. května 2005 na adresu:dittertova@muzeumcheb.cz. Těšíme se, že o účast projevízájem hlavně ta muzea, ve kterých vznikly či vznikajínové přírodovědné expozice. Máme zde ideální příležitostpomocí obrazového materiálu tyto expozice předvésta pochlubit se na mezinárodním fóru.Eva DittertováČeská národopisná společnost ve spolupráci s MuzeemVysočiny pořádají v Jihlavě ve dnech 20. a 21. září 2005odbornou konferenci Přínos regionálních pracovníků a literaturypro národopisné bádání, která bude navazovat naValné shromáždění České národopisné společnosti.Konference pokračuje v intencích předcházejícíchakcí, které byly věnovány zakladatelským osobnostemoboru (Č. Zíbrt, D. Stránská). Přednesené referáty budouotištěny v Národopisném věstníku 2005.Cílem konference je zhodnocení podílu regionálníchliterátů a národopisných pracovníků při vytváření pramennézákladny oboru. Záštitu nad konferencí převzal hejtman krajeVysočina.Případní zájemci i z jiných oborů se mohou přihlásitna adrese České národopisné společnosti (Národní tř. 3,117 20 Praha).Miroslav VálkaNoví členové AMGMuzejní spolek v LužicíchV roce 2000 obec Lužice u Hodonína slavila 750 letvýročí první zmínky. V rámci oslav byla v místní škole uspořádánavelká výstava mapující minulost i současnost Lužic.Všichni, kteří výstavu připravovali, byli překvapeni množstvíma krásou vystavených exponátů. Zde se také zrodilamyšlenka založit v Lužicích muzeum. Muzejní a letopiseckákomise, krátce nato zřízená jako poradní orgán obecníhoúřadu v Lužicích, začala se shromažďováním muzejníchsbírek. V roce 2003 se ke komisi připojilo i občanské sdruženíMuzejní spolek v Lužicích, aby se muzejní činnost v obcidále rozšířila a aktivně zapojených osob mohlo být co nejvíce.V současné době má spolek na 20 členů, ale členskázákladna se stále rozšiřuje. Předsedou sdružení je pan JaroslavHromek, místopředsedkyní Milada Maradová.Cílem sdružení je především zachraňovat a soustředitvšechny doklady o lidské činnosti, které mají vztah k Lužicíma okolí. Tvorba muzejních výstav, přednášková, publikační,studijní a výchovná činnost, ale také pořádání dalšíchdoprovodných akcí dotýkajících se svým obsahem Lužic,jsou hlavním předmětem činnosti muzejního spolku.„Muzeum v Lužicích – Starý kvartýr“ je nejdůležitějšímprojektem sdružení. Jeho cílem je uvést objekt zvaný„Starý kvartýr“, stojící samostatně na začátku lužické návsi,do vzhledu, který dokládají fotografie z počátku 20. stoletía instalovat v něm expozici z muzejních sbírek obce.Propojení generací je dalším cílem muzejního spolku.Členové jsou nejen důchodového věku, ale i pracující a studující.Snahou je tuto vlastnost spolku dále rozvíjet. Zaručenotak bude, že i činnost spolku se nestane pouze jednogeneračnízáležitostí, ale bude zajímavou pro všechny věkovéskupiny občanů a návštěvníků Lužic.Členové spolku svou prací na projektu také dokazují,že jim není lhostejný vzhled obce. Nejsou pouze konzumentyvýhod a služeb obcí nabízených, ale sami je vytvářía rozvíjí. Je však důležité tuto činnost stále podporovat. Nevždy totiž dochází k setkání a zapojení lidí, kteří vidí v práci3 13

Věstník AMG 22005pro svou obec smysl a naplnění.Muzejní spolek je členem Asociace muzeí a galeriíČeské republiky. Prostřednictvím této vrcholné oborové organizacechce sdružení získat potřebné odborné vědomostia zázemí pro svou činnost.V současné době je hlavní náplní sdružení záchrana„Starého kvartýru“, aby v něm mohlo být zřízeno místní mu-zeum. Všechny akce jsou tak zaměřeny zároveň na propagaciprojektu a získání sponzorů a podpory v obci pro tutomyšlenku. Pořádané akce jsou tématicky zaměřeny na jednotlivéslavnosti v obci: např. Velikonoce, hody, vinobraní.V tomto roce se Muzejní spolek v Lužicích připojí také kesvátku Mezinárodního dne muzeí.Miroslav HavlíkNámětem trvalé expozice v muzeuv Protivíně se stala exotická příroda. Jejípestrost a různorodost ve spojení s tajuplnounedostupností je velkým lákadlem proobjevitele a dobrodruhy. A právě u dětía mladých lidí se snoubí touha po dobrodružstvía poznávání. Proto je tato expoziceurčena především jim. Ale nejen jim.I těm dospělým, kteří touhu po poznánía dobrodružství neztratili.Co zde mohou zájemci vidět? Prvníčást je věnována Exotickému světu hmyzu.Ve ztemnělém prostředí pralesa návštěvnícispíše tuší než vidí skrytá tajemstvíze světa hmyzu. Chcete na vlastní očividět třeba největšího motýla světa? Žádnýproblém. Stačí jen zmáčknout příslušnétlačítko a v kuželu světla vystoupíz temnoty více než 20 cm velký exemplářatlase velkého (Attacus atlas), sedící vysokona kmeni pralesního velikánu. Chovátedoma deseticentimetrovou pakobylku indickou?Zmáčkněte si tlačítko se strašilkami a uvidíte třicetcentimetrů dlouhé strašilky z Afriky. Pokud jste byli v Bulharskunebo Chorvatsku, určitě jste se setkali s cvrčením 2–3cm velkých cikád. Ale v jihovýchodní Asii žije cikáda obrovská(Pomponia imperatoria) s rozpětím křídel až 18 cm.Chcete ji vidět? Zmáčkněte si odpovídající tlačítko. Ve světledvaceti čtyř reflektorů si můžete prohlédnout například největšízástupce brouků (goliášové, herkulové, nosorožíci,skarabeové nebo tesaříci), motýlů (morfa, martináči, monarchovéaj.), sarančat, pavouků (nefila, sklípkan), švábů, ploštica svítilek. Ale nejen velikostí je hmyz zajímavý. Některývyniká pestrostí barev (třeba duhově zbarvený motýl – kometazářivá nebo brouci – krasci) a jiný zase bizarností stavbytěla (například dravý střevlík – plošec sundský). I tytoukázky vám expozice poskytne. Přehlídka hmyzuv diorámatu je ještě doplněna dvěma vitrínami, fotografiemia také modelem obrovité prehistorické vážky.Druhá etapa expozice je věnována Exotickému světupod mořskou hladinou. Nejbohatší kolekci mořskýchživočichů najdou návštěvníci v Národním muzeu v Praze.Ale tam jsou přírodniny uspořádány systematicky a vystavenyv klasických vitrínách. Tento způsob presentace je určenspíše pro studijní účely než pro upoutání pozornosti laickéveřejnosti. Naším záměrem je zaujmout a to především dětia mládež. Abychom je získali pro krásu a různorodost podmořskéhosvěta, rozmístili jsme mořské živočichy do stylizovanéhoprostředí korálových útesů.Ve velkém diorámatu pohlédnou návštěvníci do hlubinypod sebou, kde jsou co možná nejpřirozeněji rozmístěnyvětší exempláře živočichů obývající korálový útes. Na dnějeskyně vyrůstá téměř metr vysoká houba pohárová, v jejížblízkosti se skrývá hadovitá ryba – muréna. Pod stropemjeskyně plave čtyřiceticentimetrová bodlinami vyzbrojenáNové stálé expoziceExotická příroda v ProtivíněUnikátní muzejní expozice, která nemá v České republice obdobykoule – ryba, ježík velký (Diodon holocanthus)a při jedné stěně korálového útesu sezdržuje zubatý piloun obecný (Pristis pristis).Na dně leží další zvláštní ryba – polorejnokkřídlatý (Squatina squatina). Prostordiorámatu je zaplněn pestrou a různorodoukolekcí mořských živočichů, zastoupenýchmořskou želvou, několika dalšími rybami,houbami, korály, kraby, ježovkami, lasturamimlžů a ulitami mořských šneků. Návštěvníkzde najde například ulitu největšíhoplže světa – trumpetovky australské(Syrinx aruanus), která může být až 80 cmdlouhá.Naproti velkému diorámatu je menšíinstalace korálového útesu. Ta umožňujepředstavit sice drobnější, ale neméně zajímavéukázky mořských živočichů. Najdetetu třeba smrtelně jedovaté homolice, ulityzavinutců, podle kterých dostal své pojmenováníporcelán, mořské šneky, kteří sedovedně maskují nalepováním kamínkůa úlomků lastur, bizarní ryby – mořského koníka a mořskoujehlu, hvězdici a také příbuznou hadici aj.Protože ulity a lastury mořských měkkýšů byli lidmiodnepaměti používány k různým účelům, je součástí expozicepodmořského světa i vitrína s ukázkami praktického využitílastur a ulit. Ulity některých zavinutců například sloužilyjako první platidlo, předchůdce dnešních peněz.Představení podmořského světa je ještě doplněno srovnánímozubených čelistí dravého žraloka a k drcení uzpůsobenýchčelistí žraloka živícího se planktonem. Instalaci doplňujetaké rozměrný model velké a tajuplné ryby – měsíčníkasvítivého (Mola mola).Protože moderní technika umožňuje zachytit a seskupitspoustu informací na malou plochu, je expozice doplněnaDVD přehrávačem, díky kterému si budou moci návštěvnícivybrat doplnění zážitků z představených přírodnin ukázkamiz přírody. Na CD a DVD nosičích jsou k dispozici fotografiehmyzu a dalších bezobratlých ze zahraničních expedic,makro a mikrosnímky hmyzu, včetně detailů zaznamenanýchelektronkovým mikroskopem, soubory fotografií živoči-14

22005Věstník AMGchů korálových útesů, filmy o podmořskémsvětě a také filmy představujícízoologické expedice.Expozice exotické přírodynekončí představením světa korálovýchútesů. Třetí etapa budevěnována Exotickému světu pobřežíjezer a řek, savan, pouštía hor. Poslední čtvrtá etapa expoziceexotické přírody by měla býtzasvěcena světu mořských pobřežía tropických pralesů. Ani v těchtoexpozicích nebudou klasické vitrínyale otevřené instalace s živočichyumístěnými ve stylizovaném přírodnímprostředí.1. června roku 2006 bude otevřena třetí etapa expozicevěnovaná pobřeží sladkých vod, pouštím, savanáma horám. Na pobřeží uvidí návštěvníci krokodýla, na zemiv písku budou želvy (mezi nimi i velká želva sloní), hadia ještěři. Za balvanem bude pes hřivnatý, na baobabu budousedět ptáci, jiní se budou vznášet na obloze. Protože jeprostor expozice příliš malý na umístění velkých zvířat jakoje slon, žirafa nebo zebra, budou stepní zvířata představenanávštěvníkům na autentických snímcích ze zoologickýchexpedic muzejních zoologů Společnosti Zoogeos. V závislostina finančních prostředcích by měla být v budoucnu otevřenaještě poslední etapa této trvalé expozice, která budevěnována pestrému světu mořskýchpobřeží a pralesních porostů.Zde vystavené objekty (krabi,želvy, hadi, opice, papoušci apod.)budou doplněny zvukovými nahrávkamia opět i filmy a fotkami.Naše expozice není uspořádánapodle systematického hlediskaa nerespektuje ani zákonitostizeměpisného rozšíření živočichů.Jejím účelem je představit co možnánejzajímavější živočichy obývajícíurčitý typ prostředí. Proto třebav korálovém útesu jsou pohromaděživočichové z různých oblastí mořía oceánů, kteří by se v přírodě navzájem nikdy nesetkali. Tonás ale netrápí, pro náš účel je důležité, aby byli představeniživočichové tvarově zajímaví, pestře zbarvení nebo jinakatraktivní.Věříme, že si návštěvníci právě díky naší expoziciuvědomí, že příroda je krásná nebo přinejmenším zajímavá.To by se v ideálním případě mohlo projevit v tom, že paknebudou sami přírodu ničit a že nebudou lhostejní, když sebude rozhodovat o zásahu do přírodního prostředí, nebokdyž bude nějaký typ tohoto prostředí ohrožen. Když se námalespoň zčásti podaří naplnit tento záměr, nebyla naše námahazbytečná.Karel Pecl, Prácheňské muzeum v PískuPozvánky na výstavyPřehlídka evropských etnologických muzeí v LublaniHitem letošní návštěvnické sezóny Slovinského etnografickéhomuzea (SEM) v Lublani se stal výstavní projektnaplňující slogan o muzeích a mostech mezi kulturamiv praxi. K účasti byly vyzvány necelé dvě desítky muzejníchpracovišť z celé Evropy a výsledkem je výstava „Evropskáetnologická muzea v SEM“. Z původně oslovených sedmnáctitzv. „velkých“ institucí zůstalo nakonec čtrnáct mezinimi i český zástupce – Etnografický ústav Moravskéhozemského muzea. Zadání bylo jasné: pomocí symbolickézkratky představit globalizovanému evropskému divákovitradiční kulturu dané země. Expoziční úkol tak kopíruje jednoz velkých témat současné etnologie, která v posledníchletech věnuje velkou pozornost problematice národních mýtů,národních symbolů a především pak procesu jejich konstruování.Chceme se podělit o zkušenost, neboť vzhledemk reprezentativnímu vzorku vystavovatelů, může být stručnýpřehled přístupu jednotlivých účastníků inspirativní i pro českéhomuzeologa.Zajímavá – s ohledem na cenu za dopravu – ale stěžíopakovatelná, byla expozice originálních rybářských člunůIrského národního muzea, kde charakteristický pach smolouimpregnovaného dřeva umocňoval divácký zážitek. Minimálnínároky na transport si naopak vyžádaly skleněné volnězavěšené panely s tradičními papírovými vystřihovánkamiz Národního muzea ve Varšavě. Přesah do současnostipředstavují návrhy jejich aplikací v současném oděvnímdesignu.Sada jezdeckých sedel adjustovaných ve skleněnýchkubusech se stala symbolem Maďarska (Etnografické muzeum,Budapešť) v expozici s příznačným názvem „Evropo, dosedel“. Rakouské národopisné muzeum ve Vídni pokračovalov sérii nekonvenčních reflexí představ o „vlasti a domově“jednoduchou instalací měšťanské „selské“ jizby. Nutno podotknout,že minimalistická prezentace byla podmíněnaohraničenými finančními možnostmi.Na první pohled velmi sofistikovaně leč ze stejnýchdůvodů se zastoupení Bavorského národního muzeav Mnichově omezilo na jednoduchou videoprojekci své jinakvelmi bohaté národopisné sbírky. Italští kolegové z Trentapojednali daný prostor velkoryse a zaplnili část plochy balíkyse senem, které doplnili exponáty se vztahem k pastevectvía zpracování mléka. Muzeum Makedonie ve Skopji stejnějako Muzeum Istrie v Pazinu upřednostnili tradiční vyjadřovacíprostředky – kroje, doplňky, řemeslo.Slovenské národní muzeum z Martina vsadilo nakolekci klasického „drotárstva“ a s výhledem na další možnépokračování připravilo rovnou putovní verzi. Estonci přiblížilisvou zemi prostřednictvím fotografií zaměřených na tradičníarchitekturu, kroj, řemeslo. Množství malých panenek z pestrobarevnévlny, kterými se lidé obdarovávají o prvním jarnímdnu a zvykoslovné pečivo, reprezentovalo Bulharsko. Jednoduchá,esteticky velmi vyvážená, ale technicky náročná bylaexpozice Etnografického muzea v Zagrebu představujícíhudbu tamburašů, jejichž kapely proslavily Chorvatskoi v zámoří. Sluchátky zabudovanými v informačních panelechbylo možno srovnávat instruktážní texty se zvukovýminahrávkami, přičemž střed celé expozice tvořila v prostoruzavěšená tambura, několik hoblin a část kmene, z něhožbyla vyrobena. Finský design patří k dnešním symbolům tétoseverské země. Finské muzeum designu v Jyvaskyla protona fotografiích představilo stará dřevozpracující řemeslaa v návaznosti na ně pak jednotlivé špičkové kusy současnéhosedacího nábytku inspirovaného touto tradicí.Etnografický ústav MZM se pokusil vizualizovat odpověďna otázku: „Co si běžný turista vybaví pod pojmem Morava?“Výsledkem byla velkoplošná fotografie vinných sklípkůa záměrná změť suvenýrové produkce na straně jedné,3 15

Věstník AMG 22005na druhé pak symbolická zkratka, kde pomocí krojovýchsukní a zástěr byla představena rozmanitost regionu. Záměrdoplnilo několik málo artefaktů tradičního výtvarného a naivníhoumění vybraných s ohledem na fakt, že předměty budouvystaveny po dobu jednoho roku.Pro českého muzejníka uvyklého na stesky stranfinančních dotací bylo zajímavé zjištění, že velká muzeav zahraničí mají s krytím rozpočtu problémy ještě mnohemvětší – viz mnichovská a vídeňská instalace. Některé původněpřihlášené instituce (Paříž a Marseille) z finančních důvodůúčast odvolaly. Naopak tzv. východní blok (Budapešť,Varšava, Burgas, Martin, Brno) a státy bývalé Jugoslávie protuto prezentaci podporu státních orgánů získaly.Výstava Evropská etnologická muzea v SEM probíháv Slovinském etnografickém muzeu v Lublani do 30. 12.2005.Hana DvořákováEtnografický ústav MZM v BrněPoznámka: Obsažná zpráva o akci bude uveřejněnav Národopisné revui, 2/2005.Učení – mučení aneb Pradědeček po škole II.Moravské zemské muzeum – Dětské muzeum, Etnografický ústav16. února – 30. června 2005Dětské muzeum Moravskéhozemského muzea v Brně připravilonovou výstavu, která svýmnávštěvníkům opět přibližuje historiiškolního vyučování. První výstavuna toto téma si návštěvníci mohliprohlédnout před 8 lety. Tentokrátje výstava zaměřena na materiálnídidaktické prostředky, které představujízařízení dobových tříd, školnípotřeby žáků, učební pomůckyvčetně učebnic, metodické pomůckya další potřeby učitelů. Návštěvnícimohou porovnat zařízení avybavení školní třídy z dob Rakouska-Uherska,I. republikya přelomu 50. a 60. let minuléhostoletí. Vystavena je kolekce historických slabikářů, z nichžnejstarší pochází z poloviny 19. století a výběr učebnic dalšíchpředmětů. U mnohých z nich překvapí přesnost a názornostilustrací, u nichž je často uvedeno i měřítko vyobrazení.Návštěvníky jistě zaujmou i vystavené „školní zprávy“a vysvědčení nejen svým vzhledem ale i soupisem v danédobě známkovaných předmětů. Ve třídách i v „kabinetu“ simohou návštěvníci prohlédnout dobové školní obrazy,z nichž nejzajímavější jsou české školní obrazy k názornémuvyučování přírodovědného a vlastivědného učiva, kterévytvořil v letech 1850–1865 Karel Slavoj Amerling ve spoluprácis litografy Kučerou a především F. Leibischem a kteréjsou první kolekcí svého druhu u nás.V „kabinetu“ je vystavena velká kolekce učebníchpomůcek a řada z nich bude autenticky „na dosah“. Většinavystavených exponátů je ze sbírekMuzea Komenského v Přerově,které se na dokumentaci historieškolství specializuje. Výstava jedoplněna exponáty, které zapůjčilařada dalších muzeí a soukromýchsběratelů. Jako muzejníky nás potěšilidárci, kteří obohatili muzejnísbírky o řadu školních obrazů,učebnic, sešitů i lavic. Některéz těchto darovaných předmětů jsoutaké vystaveny. Ostatní budou musetbýt před vystavením zrestaurovány,takže je návštěvníci uvidí naněkteré z dalších výstav.Pravý zážitek z návštěvydobové školy určitě podpoří i možnostvyzkoušet si psaní na břidlicových tabulkách, namáčecíminebo plnícími pery; návštěvníky čekají i dobové krasopisnépředpisy. Pro skupinové návštěvy jsou připravenyi početní úkoly, stylová rozcvička a řada dalších úkolů a perliček.Nezbedníky pak nemine oslovská lavice a celkově sezde všichni mohou přesvědčit, že školáci to neměli aniv minulých časech o nic lehčí než mají současné děti.Pro školní a zájmové skupiny je připraven průvodníprogram pod vedením lektorek Dětského muzea a pedagogovési ho mohou objednat na dobu od úterý do pátku9-14 hod., odpoledne a volné dny jsou vyhrazeny veřejnosti.Výstavu provázejí také sobotní zábavné programy pro dětii celou rodinu. Autorkou scénáře je vedoucí Dětského muzeaPaedDr. Zdenka Poláková, výtvarného řešení RadmilaJarešová (výstavní odd. MZM).Eva JelínkováVýstava připravená oddělením holocaustu Židovskéhomuzea v Praze ve spolupráci s Památníkem Terezína Institutem Terezínské iniciativy, se zabývá problematikoutransportů vyslaných z terezínského ghetta před 26. říjnem1942, kdy byly zahájeny deportace do Osvětimi. První částje věnována osudům Židů odvezených mezi 9. lednem a 22.říjnem 1942 do Pobaltí, na území Německem okupovanéhoLotyšska a Estonska. Druhá, připravovaná část, se budetýkat deportací do Běloruska a východního Polska.Osudy českých Židů deportovaných do těchto místnebyly dosud zdokumentovány. Pracovníkům oddělení holocaustua Lukáši Přibylovi (filmaři a historikovi spolupracujícímus Židovským muzeem v Praze) se však podařilo shromážditunikátní kolekci archivních dokumentů. Namátkoujmenujme např. záznamy z procesů s výpověďmi nacistů abývalých vězňů, které jsou uloženy v pobočce Bundesarchivuv Ludwigsburgu, archivu v Rize a jinde.16„Od té doby věřím na osud…“ Transporty do Pobaltí v roce 1942Židovské muzeum v Praze — Galerie Roberta Guttmanna13. dubna – 10. července 2005Rozhovory s pamětníky budou na jaře roku 2006prezentovány ve čtyřdílném dokumentárním filmu LukášePřibyla. Část materiálu nasbíraného při přípravě této filmovétetralogie mají možnost zhlédnout i návštěvníci výstavy.Výstava přináší nejen řadu dosud málo známýchinformací o ghettech a táborech v této oblasti, ale i o životěvězňů, kteří sem byli násilně zavlečeni. Kurátoři preferovaliautentické výpovědi před strohým faktografickým popisemhistorických událostí, dali prostor dojmům a individuální zkušenostijednotlivců, kteří zažili a přežili tyto extrémní situace.Tyto unikátní materiály, získané během několikaletérozsáhlé badatelské činnosti, jsou tak poprvé prezentoványv ucelené formě a obohatí tím či upřesňují znalosti o osudutransportů, které v roce 1942 opustily Protektorát Čechya Morava směrem na východ.Jana Smékalová

22005Věstník AMGJiž řadu let jsou roky končící číslicí čtyři oslavou českéhudby. K největším a nejdůležitějším výročím roku 2004patřilo zcela jistě janáčkovské jubileum. Uplynulo 150 let odnarození nejslavnějšího hukvaldského rodáka, jehož neopakovatelnáa nezaměnitelná hudba zní na koncertních i operníchpódiích celého světa.Rodičům Jiřímu a Amálii, kteří se do Hukvald přistěhovaliv roce 1848, se Leo Eugen narodil 3. července 1854.Na Hukvaldech prožil 11 skromných dětských let, ale celýživot se sem velmi rád vracel. Svůj rodný kraj miloval, přimnoha příležitostech vypovídal o tom, co jej s rodnýmiHukvaldy, se zpěvným lašským nářečím, s hudebnostía krásami kraje spojovalo. Výstava byla připomenutím nejdůležitějšíchmezníků skladatelova života, jeho cest a návratůdo rodného kraje, kde sbíral své nápěvky mluvy tak důležitépro další tvorbu. Návštěvníci výstavy se měli možnostseznámit s historií festivalu Janáčkovo hudební Lašsko, kte-Glosa na okraj jedné výstavyMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech uspořádalov loňském roce poměrně malou a finančně nenáročnouvýstavu s regionálním významem. Do vínku dostalanázev „Jubileum dolů kamenouhelných v Mirošově městyseL.P. 1904 – 2004“. Týkala se místního výročí, kdy před stolety skončila svoji činnost ve své době v regionu velmi významnáfirma Mirošovské kamenouhelné těžařstvo. Současněse předvedla veřejnosti v době, kdy se připomínalo prokulturní veřejnost na Rokycansku další důležité jubileum, pronaše muzeum však zcela zásadní: vydání zakládací listinynašeho dnešního Muzea Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechZastupitelstvem Královského města Rokycan. Tím bylyzároveň v „předkole“ zahájeny i oslavy stoletého výročívlastního zahájení činnosti našeho muzea v roce 2005. Protožetoto muzeum má od svého prvopočátku regionální charakter,snažili jsme se o důstojné zahájení jubilea akcí úzcespjatou s místními poměry. Ale také připomínkou dob ačvcelku nedávných, dnes již pomalu zapomenutých. Dob, kdybyl položen základ ohromného hospodářského rozmachudnešního Plzeňského kraje a jehož hnacím motorem byločerné uhlí.Výstava sama si kladla za úkol dva úhly pohledu namalý mikroregion Mirošovsko v bývalém rokycanském okrese.Prvý jako připomínku slavné doby velkých uhelných dolův Mirošově v druhé polovině 19. a počátkem 20. stoletíi upozornění veřejnosti na památky zbylé po hornickýcha lamačských dílech. Druhý úhel pohledu jako ukázku pestrépalety jevů, které na malém, necelých 8 km 2 zaujímajícímúzemí nabízí neživá složka přírody. Návštěvník zde tak mohlspatřit nádherně zlatem vyšívaný a obrazem sv. Prokopaopatřený mirošovský hornický prapor, starý uhelný huntz přelomu století, dobové hornické nářadí, starou hornickouuniformu, historické fotografie zaniklých šachet a jejich nověsestavenou místopisnou mapu a staré důlní přístroje. Taképřipomínky volného času horníka, jako skleněnou holbus cínovou figurkou permoníka, dobový hornický kalendář,starou tabatěrku aj. Na druhé straně se mohl seznámits ukázkami všech hornin zastoupených v mikroregionu stratigrafickyseřazených, ukázkami původního nerostného bohatstvíi fosilním materiálem karbonské flóry a fauny. V měřítku1:1 byl znázorněn i profil nejvydatnější uhelné sloje naNáš Leoš JanáčekMuzeum Beskyd Frýdek-Místek16. 12. 2004 – 30. 5. 2005rý byl pořádán na Hukvaldech, ve Frýdku-Místku a blízkémokolí v letech 1948–1997. Zejména operní představení, koncertypěveckých sborů za účasti až 1200 pěvců v letechJanáčkových výročí, komponované programy národopisnýchsouborů se vryly do paměti účinkujících i návštěvníků.Část výstavy byla věnovaná Janáčkově tvorbě sborovéa Pěveckému sdružení moravských učitelů, jehož zásluhoupronikly do celého světa zejména sociální balady naslova Petra Bezruče. Janáčkovo operní dílo, provedené nascéně moravsko-ostravského divadla, představila posledníčást výstavy.Na výstavě zaujala vedle listinných materiálů řadadobových fotografií, Janáčkovy dopisy, kostýmní a scénickénávrhy operních představení, trojrozměrné předměty, harmonium,na které hrával Mistr Janáček.Marcela ČernochováO malé krátkodobé výstavě s efektem sněhové kouleaneb Jubileum dolů kamenouhelných v Mirošověhlavní jámě revíru. Historie byla konfrontována se současnostímožností srovnání dobové fotodokumentace s dnešní.Výstavu připravilo oddělení paleontologie a bylo při nívyužito materiálů z jeho depozitářů i depozitáře odděleníspolečenských věd a historie. Navíc bylo použito mnohanových, účelově nasbíraných přírodnin i báňsko-historickýchpředmětů. Jen ve dvou případech bylo nutné požádat o výpomocdalší muzea (Národní technické muzeum v Prazea Městské muzeum v Radnicích). K výstavě byly připravenyi dva doprovodné programy. Prvý, pro děti a mladší žákynesl název „Sfárej s prapradědečkem!“. Jedná se o velkoudeskovou stolní hru, jakési modifikované „Člověče, nezlobse!“, s řadou políček tzv. náhod. Při vstupu na ně byl soutěžícíkonfrontován s některou ze situací, jež mohly nastatběhem horníkovy směny. Druhý program byl v podobě zábavně-naučnéhotestu k obsahu výstavy, určený pro všechnyvěkové kategorie. Byl úmyslně sestaven tak, aby nebyl„zneužitelný“ ke klasifikaci školní mládeže. Doplňkem k výstavěbyl i prodej knižní publikace M. Langa „Sága černéhozlata pod Brdy“ (s podtitulem „O původu a dobývání černéhouhlí v Mirošově a Skořicích na Rokycansku“) patřící tématickydo literatury faktu. Kniha vznikla v Muzeu Dr. BohuslavaHoráka a vydalo ji v červenci 2004 nakladatelství MILPOMedia s.r.o. v Praze v rámci své Malé ediční řady. Náklad1800 výtisků je v současnosti až na nepatrný zbytek rozebrán.Výstava i kniha soutěží v I. a II. kategorii „Gloria musaealis2004“.Výstava byla v Rokycanech instalována od 16. 9. do31. 10. 2004. Tím ale její život neskončil. Projevilo o ni zájemměsto Mirošov, a tak se stěhovala vlastně do místa svéhopůvodu. Ve výstavním sále mirošovské Městské knihovnybyla zpřístupněna od 11. 11. do 15. 12. 2004 a i zde o ni bylznačný zájem. V Rokycanech ji navštívilo více než 600,v Mirošově pak přes 500 zájemců. Vskutku nebývalý bylzájem škol. Vystřídaly se tu vlastně školy všech možnýchstupňů i zaměření. Od mateřinky přes základní až po gymnáziuma střední odbornou školu. O výstavu byl poměrněvelký zájem i v médiích. Psal o ní místní a regionální tisk,uskutečnily se i rozhlasové relace.Po Novém roce o výstavu projevila zájem i místníorganizace Českého svazu ochránců přírody v Radnicích.3 17

Věstník AMG 22005Tedy dalším městě v regionu, které má rovněž dlouholetoutradici v těžbě černého uhlí. Od 27. 2. 2005 byla proto výstavaotevřena v tomto městě v prostorách nádherně rekonstruovanéhoobjektu bývalé synagogy. Díky již zmíněné těžebnítradici v Radnicích byla výstava poněkud rozšířena i připomínkouradnických dolů. Byla zde instalována i doplňkováexpozice z depozitářů Městského muzea, předvádějící historickédůlní osvětlení, ochranné prostředky a pomůcky důlníchzáchranářů z poloviny 20. století. Z depozitáře oddělenípaleontologie rokycanského muzea byla doplněna o fytopaleontologickýmateriál z radnické pánve. Výstava zde trvalado 15. 3. 2005.Ačkoliv tedy byla výstava prvoplánově zamýšlenajako příležitostná, monotématická s nízkým rozpočtema úzce regionálně zaměřená, překvapivě se z ní stala výstavaputovní a v rámci širšího regionu žádaná, veřejnostídobře přijatá a navštěvovaná.Martin Lang,Muzeum dr. Bohuslava Horáka, RokycanyNabídka výstavNabídka putovních výstav ze zoologických expedicSpolečnost Zoogeos Bohemia je občanské sdružení,ve kterém jsou zoologové muzeí a státní ochrany přírody,kteří nejen rádi cestují a seznamují se s přírodou navštívenýchzemí, ale také tuto přírodu co nejkomplexněji dokumentují.A protože mezi členy převažují muzejníci, chtějís výsledky svých cest seznámit také veřejnost u nás. Protoz každé expedice připravují putovní muzejní výstavy. Celkemuž zorganizovali 7 expedic a z nich sestavili 6 putovníchvýstav.V současné době je v oběhu výstava o expedici naSrí Lanku z roku 2002 s názvem „Srí Lanka – perla Indickéhooceánu“. I když je v této výstavě ukázáno na fotografiíchněkolik míst, které poničila vlna tsunami, většina snímkůje stále aktuálních. Kromě 120 fotografií, vždy po dvou v 60rámech je výstava doplněna nasbíranými přírodninamia také etnografickými předměty.Tuto výstavu je možno zapůjčit pro následující dvouměsíčnítermíny roku 2006: březen a duben, květen a červen,září a říjen, listopad a prosinec.V letech 2003 a 2004 uskutečnila Společnost Zoogeosdvě expedice do Indonésie. V roce 2003 to bylo Borneoa v roce 2004 Sumatra a Jáva. Z obou expedic vznikla souhrnnávýstava s názvem „Ostrovy Sandokana – výpravyzoologů na Borneo, Sumatru a Jávu“.Tato výstava obsahuje 60 snímků z Bornea ve 30rámech a dále 100 fotografií v 50 rámech ze Sumatry a Jávy.Výstava je doplněna bohatým přírodovědeckým materiálem.Protože zoologové cestovali po ostrovech místní dopravoua vše nosili na zádech v batozích, nemohli tentokrátnakoupit umělecké a etnografické předměty. Proto uvítalipomoc Indonéské ambasády v Praze, která tyto předmětypro výstavu zapůjčila. Díky tomu tak návštěvníci výstavynepřijdou o seznámení s kulturou Indonésie.Protože se nám stalo, že nečekaně jeden zájemceodřekl, je tato výstava volná už pro letošní rok a sicev období od 18. září 2005 do 15. ledna 2006 (v tomto obdobíse může jednat o jednu prezentaci nebo případně i dvě).Další, a také poslední, volný termín je v září a říjnu 2007.Zájemci se mohou ozvat na elektronickou adresutajemníka společnosti Karla Pecla: prachmuz.pecl@atlas.cz.Zde se dozví podrobnosti o obsahu výstav, nárocích na mobiliáři o podmínkách zapůjčení.Karel Pecl,zoolog Prácheňského muzea v PískuMuzejním knihovnámČeská keramika, Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748–1948Kniha Milana Konečného Českákeramika, Rukověť keramického průmysluv Čechách 1748–1948, je pojatajako encyklopedická příručka ke studiudějin keramického průmyslu v Čecháchod počátků tovární výroby kolemroku 1748 do roku 1948. Je také vhodnoupomůckou pro muzejní pracovníkya sběratele při určování původu keramickýchvýrobků z Čech.Úvod do studia pramenů a názvoslovís obrazovou přílohou (více než100 barevných obrázků) se věnuje popisůmjednotlivých keramických druhů,k nimž patří hrnčina, majolika, fajáns,teralit, siderolit, kamenina, porcelána mnohé další.Chronologický slovník dějin českéhokeramického průmyslu obsahujepřehled průkopnických firem od prvních pokusů s výrobouporcelánu v Praze z roku 1750 cca do roku 1848, s dělenímpodle druhu keramického zboží. Místopisnýslovník dějin českého keramického průmysluje uspořádaný abecedně podle obcí (Aich– Žižkov) a obsahuje přehled protokolovanýcha známkových firem.Rejstřík značek a ochranných známek(přes 2600 značek českých výrobků) jeuspořádán abecedně a podle symbolů, čísloznámky je odvolávkou na shodné čísloodpovídající firmy v místopisném slovníku.Jmenný rejstřík firem (cca 4.000jmen firem a jejich majitelů) umožňuje snadnénalezení hledané firmy v textu.Autorem a vydavatelem publikace jeMgr. Milan Konečný. Prodejní cena knihyvydané v omezeném nákladu je 4.500,- Kč,při zásilce na dobírku je poskytována sleva.Objednávky jsou přijímány nae-mailové adrese distributora botu@volny.cz.Milan Konečný18

22005Věstník AMGMetodická příručka Cestička do školyV době, kdy z tolika stran přicházejí stesky na nezájemžáků o vědění, kdy míváme pocit, že v dětech narůstáarogance i lhostejnost, a kdy se zdá být na hranici našichmožností je vůbec nějak zaujmout, vyzkoušeli jsme projekt,jehož výsledky byly nečekané. Zaujal a zasáhl stovky žáků.Přitom jeho archaický název a celé ústřední téma je z úplnějiného světa, než jsou počítačové hry, akční příběhy a anketyobrázkových časopisů pro -náctileté.Máme za sebou celoroční projekt s dětmi, učiteli,knihovníky a muzejníky, projekt realizovaný na 15 školáchjičínského okresu, který nám přinesl hodně radosti i poučení.Teď po jeho skončení vychází metodická příručka v nákladu700 kusů, která bude Královéhradeckým krajem poskytnutana všechny školy kraje. Na jejich stránkách se chcemes vámi podělit o to, jak jsme v našem projektu vymýšleli záměra plán, jak jsme provedení zorganizovali, kdo projektřídil, kdo pomáhal, jak osobitým způsobem se na jednotlivýchškolách přistupovalo k řešení projektu, jakým způsobemjsme představili a využili své výsledky.A co hlavně – jak by měl podle našeho názoru postupovatten, kdo by chtěl něco podobného uskutečnit ve svéškole.Radana JakubcováZprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 25/2004Z obsahu: Dvořák, Z.: Paleontologické křídové nalezištěRadovesice u Bíliny. Obec byla zrušena z důvodu vybudovánívýsypky nadložních skrývkových zemin z povrchovéhohnědouhelného lomu u Bíliny. Následnými rozsáhlými zemnímipracemi byly odkryty vrstvy slínovců paleontologickýminálezy. Tato oblast je významným paleontologickým nalezištěmz období druhohor. Novák, F., Pauliš, P., Ševců, J.: Saponitz Těchlovic u Děčína – příspěvek podává zprávuo nálezu minerálu saponitu v kamenolomu na západnímsvahu Holého vrchu (Kahler Berg) u obce Přední Lhota, asi500 m severně od Těchlovic u Děčína. V nově otevřené severníčásti lomu byl na jaře roku 2000 nalezen nápadně bílý,jílový minerál ve vnitřní části velké výplně mandlovcové dutiny.Jeho rentgenografický a termický výzkum potvrdil, že jdeo saponit, který je novým minerálem pro tuto lokalitu. Kavka,J.: Leucit chybí v severočeské neovulkanické oblasti –v některých vyvřelinách severočeské neovulkanické oblastibyl před více než sto lety chybně stanoven leucit, aniž by sedo dnešní doby čeští geologové, mineralogové, petrologovéa petrochemikové pokusili o revizi. Předložená práce sesnaží dokázat – z hlediska moderních metod modálněnormativníkonfrontace u příslušných hornin – že tu jdevesměs o analcim. Veselý, M.: Dolování uhlí u Malé Veleněna Děčínsku – studie sleduje historii dobývání málo mocnýcha mnohdy nepříliš kvalitních, tektonickými vlivy porušených,hnědouhelných slojek v Malé Veleni a v Dolnícha Horních Habarticích. Rapprich, V.: Úhošť u Kadaně: petrologie,geochemie a vulkanologie. Radoň, M.: Okresní školníinspektor Franz S. Wenzel (1853 – 1915) a rozkvět školstvína Litoměřicku. Radoň, M.: Profesor Robert Klutschak(1823–1903) – znalec Českého středohoří – životní osuda osobnost litoměřického gymnazijního profesora. Radoň,M.: Salhausenský zámeček v Tašově na Ústecku – článekpojednává o historii renesančního zámečku rodu Salhausenův horní části obce Tašov. Radoň, M.: Lesník OttomarRotte ze Skalice a Rotterův kámen – příspěvek odkrývá tajemstvíkamenné desky s vytesaným nápisem „1925-XXXX,ROTTERSTEIN“, který se nachází na skalní stěně v lesenedaleko od obce Skalice u Litoměřic. Wolf, J.: Alfons Dopsch– k 50. výročí úmrtí jednoho z klasiků evropské historickévědy, svázaného svým původem se severočeskýmiLovosicemi. Wolf, J.: Heuristická poznámka k dějinám klášteraStrážkyň Božího hrobu ve Světci v 16. století – příspěvekobjasňuje dobu vzepětí, úpadku a následného zánikukláštera. Wolf, J.: Nápisy na Teplicku – text se dotýká epigrafikyXIV.–XVIII. století na území bývalého teplickéhookresu. Článek je rozdělen do čtyř kapitol: Typologie nápisůna Teplicku, Typologie nápisových nosičů, K písmu nápisůna Teplicku a K migraci nápisů na Teplicku. Wolf, J.: Barokní„vanitas“ na epigrafických památkách z Teplicka. Kvasňová,M.: Ohlédnutí za tajemnými pověstmi a skutečnostmi Teplickéhoregionu – malá sonda do třinácti „pohádek“ Teplickéhoregionu. Chleborádová, B.: Zapomenutý sběratel CharlesAntoine de Ligne a neznámé kresby starých mistrů ze sbírekRegionálního muzea v Teplicích – článek se věnuje rozborukolekce kreseb, jež pravděpodobně pochází z pozůstalostiMarie Christiny Leopoldine Clary-Aldringen, rozené deLigne. Ke stovkám kreseb vytvořil Ch. de Ligne kopie a většinoutak vytvářel sám „ilustraci“ soupisu, záležitost, na kterousi jiní sběratelé najímali malíře nebo grafiky.Publikace má 221 stran, množství černobílých fotografiía ilustrací, cena 103,- Kč a je možné si ji zakoupit nebo objednatv Regionálním muzeu v Teplicích, Zámecké náměstí14, Teplice 41501, tel. 417 537 869, fax 417 572 300,e-mail: info@muzeum-teplice.cz.Muzea v procesu transformaceMuzea v procesu transformace je název sborníku zestejnojmenné konference, která se konala v listopadu 2003v Technickém muzeu v Brně za účasti předních evropskýchodborníků.Celkem 6 českých příspěvků řeší z různých úhlů pohleduproblematiku transformace českého muzejnictvív posledním desetiletí. Dvanáct zahraničních studií přinášídeskripci transformační problematiky v zemích bývaléhovýchodního bloku. Jedná se nejen o země z hlediska našíznalosti tamní muzejní problematiky relativně blízké, Slovensko,Chorvatsko či Srbsko – Černá Hora, ale sborník přinášívlastně první informace o stavu muzejnictví v Moldávii, Ma-kedonii, Rumunsku, Bulharsku, Bělorusku a v dalších, českémuzejní veřejnosti spíše málo známých zemích.Přípěvky v češtině a angličtině, doplněné řadou barevnýchfotografií a resumé, tvoří knihu, kterou si můžetezakoupit za 360,-Kč v Knihkupectví Smilková, Filozofickáfakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, Brno neboobjednat přímo na adrese: Bc. Jana Vavříková, KatedraUNESCO, FF MU, Arna Nováka 1, 602 00 Brno. Mail:unesco@phil.muni.cz.Jan Dolák,vedoucí katedry UNESCO3 19

Věstník AMG 22005PersonálieProfesor MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc.Pokud by se provedla anketao mediálně nejznámější osobnost Národníhomuzea, na předním místě by ses velkou pravděpodobností umístil člověk,který v této instituci téměř již předčtyřiceti lety, v roce 1967, založil antropologickéoddělení. Mluvíme o panuprofesoru Emanuelu Vlčkovi.S odstupem let je zřejmé, že šloo zásadní událost nejen z hlediska samotnéhooboru. Nasvědčuje tomu i skutečnost,že o zřízení antropologickéhooddělení v Národním muzeu se usilovalojiž od konce 19. století. Prosazení novémyšlenky, založení něčeho nového, nenívždy jednoduché a vyžaduje odhodlání,diplomatické schopnosti, ale i erudovanost„zakladatele“. Neméně obtížné jeovšem i následné obhájení nové ideje.V tomto případě to bylo vlastní vybudovánípracoviště, jelikož se začínalo skutečně„od nuly“. Nebyly sbírky, nebylyprostory a nebyli ani zaměstnanci. Právězde se plně prokázaly organizačníi „prognostické“ schopnosti EmanuelaVlčka. Během dvou let přibylo na oddělenípět zaměstnanců, sbírky a bylo vytvořenoi pracovní zázemí. Zároveň oddělenípostupně získalo i odborné renomév Evropě. V té době byl Emanuel Vlček„čtyřicátníkem“. Ale jak zní otřepaná fráze,čas plyne jako voda a začátkembřezna letošního roku oslavil pan profesorjiž osmdesáté narozeniny.Emanuel Vlček se narodil 1. března1925 v Rožmitále pod Třemšínem.Jeho tatínek byl strážmistrem u četnictva.Rodina se následně přestěhovala do Prahy, takže obecnouškolu navštěvoval již v Praze 5 – Hlubočepích (1931-1936) a ve studiu dále pokračoval na reálném gymnáziuv Praze 16 – Smíchov (1936–1944). Vzpomínky EmanuelaVlčka na dětství velmi evokují atmosféru známého českéhofilmu „Obecná škola“ režiséra Jana Svěráka. V jeho vyprávěníje i scéna, kdy skákal s kamarády z mostu na vagónys pískem projíždějících vlaků. Po složení maturity v roce1944 byl Emanuel Vlček nasazen v letecké továrně Aerov Modřanech. V květnu 1945 bojoval proti Němcům na Barrandověběhem Pražského povstání, byl dvakrát raněn. Zasvou statečnost byl vyznamenán Československým válečnýmkřížem. Po válce byl přijat na Lékařskou fakultu UniversityKarlovy v Praze, souběžně studoval i antropologii naPřírodovědecké fakultě téže univerzity. Po promoci nastoupiljako paleoantropolog do Archeologického ústavu Slovenskéakademie věd – nejprve v Martině, později v Nitře (1951-1957), a proto patřil mezi zakladatele antropologie na Slovensku.V roce 1957 přešel do Archeologického ústavuČSAV v Praze, kde pracoval v oddělení paleolitu až do jižzmíněného roku 1967, kdy založil a vybudoval antropologicképracoviště v Národním muzeu. Na konci roku 1974 bylzbaven vedení tohoto pracoviště z politických důvodů. O třiroky později, v listopadu 1977, Emanuel Vlček přešel donově zřízeného referátu pro antropologický výzkum historickýchosobností a vývoj člověka. V Národním muzeu pracovalaž do svého odchodu do důchodu, tj. do roku 1990.V roce 1962 dosáhl hodnostiCSc., v roce 1969 hodnosti DrSc. lékařskýchvěd u profesora L. Borovanského.Počátky pedagogické činnostiEmanuela Vlčka se datují do roku 1952,kdy začal přednášet antropologii a biologiičlověka na Přírodovědecké a Filosofickéfakultě Komenského universityv Bratislavě. Zde přednášel až do roku1973, kdy mu pedagogická činnost bylaz ideových důvodů zakázána. V letech1970–1973 přednášel paleoantropologiičlověka na Přírodovědecké fakultě U.K.v Praze.Habilitaci podal v roce 1969, tamu ovšem v souvislosti se zpracovánímpozůstatků sv. Jana Nepomuckého bylaz politických důvodů pozastavena. Habilitovánbyl až v roce 1991 na 1. lékařskéfakultě University Karlovy v Praze. Následujícírok zde byl jmenován profesoremnormální anatomie porovnávacíantropologické.O další rok později, tj.v roce 1993, Emanuel Vlček obdrželčestný titul doctor honoris causa biologickýchvěd na Universitě Pavla JozefaŠafaříka v Košicích.Výzkumnou činnost profesoraEmanuela Vlčka lze rozdělit do dvouhlavních tematických oblastí: paleoantropologie,přesněji studium fylogenetickéhovývoje člověka ve střední Evropě,a antropologicko-lékařský průzkum pozůstatkůhistorických osobností českýcha evropských dějin.V roce 1948 Emanuel Vlček zpracovalv minulosti nalezený travertinovývýlitek mozkovny a jako první vyslovil předpoklad, že podlemorfologie jde o nález neandrtálské formy člověka (Homosapiens neandertalensis). Až do té doby byla existence neandertálskýchpopulací na našem území popírána. Následnétéměř desetileté detailní multidisciplinární studium nálezu,završené svoláním mezinárodní komise, potvrdilo správnosttéto hypotézy. Zařazení nálezu do poslední doby meziledovépotvrdilo i uran-thoriové datování gánovecké lokality provedenéna konci 20. století. Absolutní stáří výlitku mozkovnyse odhaduje na 105 000 let.Emanuel Vlček postupně zpracoval i další středoevropskénálezy neandrtálce z jeskyní Šipka a Ochoz na Moravěa ze slovenské lokality Šala. Vyústěním výzkumu bylasvětově respektovaná monografie „Neandertaler der Tschechoslowakei“(Academia, 1969). Z evropských nálezů EmanuelVlček studoval pozůstatky neandertálce z Pech del´Azé a z La Quina ve Francii (1975), nálezy v Arago veFrancii (1982), fosilního člověka z Koněprus, Petralonyv Řecku (1981-2), nález z Vertesszöllös (1981), dětskoukostru z Tešik-Taš z Uzbekistanu a neandertálce z Kiik-Kobya z dalších lokalit na Krymu.Rozsáhlá je jeho spolupráce na výzkumu sídlištěfosilního člověka v Bilzingsleben v Německu, kde popsalnový taxon Homo erectus bilzingslebensis. Výzkum reprezentujev současnosti již několik monografií. V řadě studií seEmanuel Vlček věnoval variabilitě znaků lebky u neandertálskýchforem (např. vývoj čelních dutin, nadočnicových valů,20

22005Věstník AMGmetopického švu) a rozvoji krátkých svalů palce ruky u neandertálcůa moderního člověkaVlček provedl řadu revizních výzkumů a studií nálezůfosilního typu Homo sapiens sapiens na území střední Evropy.Odlišil východní formu moderního člověka tzv. brněnskýtyp (nálezy z Brna, Předmostí) od člověka cromagnonskéhotypu (např. Menton, Mladeč). Prokázal na našem území terestrickéformy opic (makakovité a malpovité formy) vedlestromových ve starém kvartéru (Koněprusy, Tombašek).Od roku 1955 se Emanuel Vlček věnoval i studiukosterních pozůstatků našich panovníků (např. Přemyslovci,Karel IV., Jan Lucemburský, Ladislav Pohrobek, FerdinandI., Maxmilián II., Rudolf II.), církevních osobností a světců(např. sv. Anežka Česká, bl. Hroznata, sv. Jan z Nepomuku,sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Ivan, sv. Lukáš), osobností kulturya politiky (např. B. Bolzano, K. H. Mácha, B. Smetana, B.Martinů, W. A. Mozart, Albrecht z Valdštejna, J. Masaryk,parašutisté zúčastnění atentátu na R. Heidricha), ale i postavhistorie jiných zemí (Filip Makedonský). Jeho výzkumnejednou upřesnil či korigoval dříve tradované názoryo zdravotním stavu těchto osobností. Výzkum českých panovníků,kterému se profesor věnuje od roku 1955, je shrnutve třech monografiích: „Nejstarší Přemyslovci“ (1997) „Češtíkrálové I“ (2000) a „Čeští králové II“.O rozsahu vědecké činnosti profesora EmanuelaVlčka nejlépe vypovídají samotné názvy jeho publikací. Publikovalvíce než 530 prací v domácích a zahraničních odbornýchperiodikách, z toho téměř 70 knih a monografií. Vedletoho měl více než 620 odborných přednášek. Tato čísla mlu-ví sama o sobě. První odborné sdělení uveřejnil ještě jakostudent gymnázia v časopisu Vesmír a první přednášku mělv roce 1949 na konferenci Státního Archeologického ústavuv Trenčianských Teplicích s tématem „Travertinový výliteklebky neandertaloidního člověka v Gánovcích na Slovensku“.Výzkum Emanuela Vlčka byl oceněn desítkou zahraničníchi domácích vědeckých ocenění, např. cenou Československéakademie věd (1963), cenou Anatomické společnosti(1971), medailí Henri Victora Vallois francouzské antropologickéspolečnosti v Paříži (1962), Hrdličkovou medailí(1969), Brocovou cenou Francouzské antropologické společnostiv Paříži (1979), medailí Státního muzea v Lucemburku(1982) či cenou České lékařské společnosti (1992).Byl zvolen i dopisujícím členem Societė d´Anthropologie deParis (1965), Anthropologische Gesellschaft in Wien (1965),čestným členem Institut Grand-Ducal v Lucemburku (1981)a mnoha dalších domácích i zahraničních společností.Profesor MUDr., RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc. jenepochybně jednou z nejvýraznějších postav české a evropskéantropologie druhé poloviny minulého století. Předcházejícítext se snažil pouze o nástin stěžejních událostí v jehoodborné kariéře, ne o její hodnocení. Přejeme panu profesorovido dalších let pevné zdraví, mnoho životního optimismua přirozeně, aby prožíval svůj život pořád tak naplno jakodosud.Petr VelemínskýNárodní muzeum v PrazeO zapomenuté generaci(Vladimír Loyda – in memoriam)Ve věku nedožitých 76 let zemřel v úterý, 12. října2004, Vladimír Loyda a chtěl jsem původně na tomto místěuveřejnit obvyklou vzpomínku na tohoto celoživotního vlastivědce.Pak jsem si ale uvědomil, že muzejní obci již totojméno zcela jistě nic neříká, vždyť Vladimír Loydav muzejnictví nepůsobil už od roku 1967. Přesto mu vzpomínkav muzejním časopise právem náleží, jako reprezentantugenerace, na niž bychom neměli zapomínat. A tak midovolte pár slov nejen o Vladimírovi, ale právě o té generaci.Vladimír Loyda patřil ke generaci, která stála u počátkůprofesionalizace vlastivědných muzeí na konci 50. let 20.století, ještě před přijetím zákona o muzeích a galeriíchv roce 1959. Neprávem se na ni, žel, již zapomíná. Když užse na někoho z té generace přece jen vzpomene, pak tobývá někdo z těch, kdo vydrželi a reprezentují vlastně spíšeuž generaci příští, mnohem početnější a známější, která domuzeí nastoupila v průběhu 60. let. Jenže mnozí z příslušníkůté pionýrské generace ale v muzeích dlouho nepobyli.Byli mezi nimi lidé již v důchodovém nebo těsně předdůchodovémvěku, kteří postupně odcházeli, z těch mladších někteřínevydrželi dlouhodobě pracovat za málo peněz v neuvěřitelněsvízelných podmínkách, další se aktivně zapojili doudálostí roku 1968 a po následných prověrkách museliz muzejnictví odejít. A čím byla tedy ta generace 50. let promuzejnictví tak významná? Byla především první, která semohla věnovat muzeu „na plný úvazek“ a brala za to mzdu.Směšnou, pohybovala se kolem jednoho tisíce korun československýchhrubého. Nicméně to bylo v dějinách regionálníhomuzejnictví něco zcela nového. První placení zaměstnancinastupovali do muzeí z čistého entuziazmu, bez speciálníhovzdělání a mnohdy bez možnosti od někoho zkušenějšíhose cokoliv přiučit. Někdejší muzejní spolky už byly zrušeny,mnozí jejich předváleční členové již zemřeli či zestárli,jiní na práci pro muzeum rezignovali. Ještě tu nebyl zákon,nebyly směrnice pro správu sbírek, nebyla metodika. Byla tuale po tragických letech válečných a neméně tragických„divokých“ letech poválečných zpustlá muzea, zpřetrhanévazby na to, co se podařilo udělat před válkou, zapomnění,pokřivený pohled na historii i na význam samotných muzeí,přerušené vztahy s veřejností…. První placení muzejnícipřicházeli s jediným úkolem – revitalizovat muzea, jinýmislovy „dát to nějak do pořádku“. Pracovali metodou pokusůa omylů. Byli zoufale sami, protože v menších muzeích v tédobě platila rovnice jedno muzeum=dva placení zaměstnanci,přičemž tím druhým byla obvykle uklízečka. Sami tohoale mnoho nezmohli, vždyť „dát to do pořádku“ představovaločasto neskutečně namáhavou fyzickou práci, kdy se předevšímstěhovalo, přenášelo, stloukaly se regály… A takmuseli hledat pomocníky v řadách dobrovolníků. A nejen prohrubou práci, ale i pro třídění a určování sbírkových předmětů,protože nemohli ani při nejlepší vůli sami zvládnout např.entomologii, etnografii i numismatiku. Museli se naučit i práceúčetnické, byly jim svěřeny veřejné finance, byť jich bylojak do dvacetníkového mariáše. No a museli dostát i tomu,proč je vlastně platili – rychle, alespoň něco, zpřístupnit veřejnosti.Jak to ale udělat, když ne vlastníma rukamaa s pomocí pár obětavců, kteří přišli pomáhat po práci. Nezbylonež namíchat barvy a natřít panely, chopit se„redispera“ a napsat na panely texty, naučit se fotografovata nalepit na panely obrázky, napsat popisky k exponátům,vyspravit či nalakovat vitriny, nařezat skla, nainstalovat předměty,nechat natisknout pozvánky (když nebylo kde, nebonebyly peníze, napsat je na psacím stroji), nainstalovat veměstě poutače, převléknout se do gala a zahájit první výstavuobnoveného muzea. To všechno v prostorách, kde sečasto v zimě pohybovala teplota kolem nuly a nezbytný čajs rumem byl za pár minut studený. Proč to ti lidé vlastnědělali? Protože jsem byl jen o něco mladším kolegou lidíz téhle vpravdě pionýrské generace a mnohé z toho, o čempíšu, jsem zažil na vlastní kůži, dovolím si uvést alespoň dvadůvody. Tím prvním byl zájem o některý z muzejních oborů21

Věstník AMG 22005a možnost jeho realizace a tím druhým bylo to, že tahle„šílená“ a nekonečná práce v komnatkách chladných a zatuchlých,za odměnu tak tak umožňující holé živobytí, mělajednu obrovskou přednost. Byla to práce bez přímého dohledunadřízených, samostatná, svým způsobem podnikatelská,tvořivá, zajímavá, přispívající k integritě osobnostiv kontaktu s historií, přinášející sice skromné, ale hmatatelnévýsledky… a alespoň do jisté míry chráněná před bláznivýmsvětem „soudruhů“ za zdmi muzea. Umožňovala jakoustakous seberealizaci, což byla tenkrát sakra hodnota! Proněkoho to dnes může znít poněkud paradoxně, ale ačkolivpíšu o nechvalně proslulých letech padesátých, zasahovánírežimu do činnosti městských a okresních muzeí bylov tomto období mnohem menší než o pár let později. Muzea,která se teprve vzpamatovávala z válečných a poválečnýchstrastí, nebyla ještě pro režim příliš zajímavá. Nechával ty„blázny“ pracovat a teprve po dokončení základní obnovymuzeí pochopil, že mu mohou sloužit, čehož se snažilv následujících obdobích tu více a tu méně využívat. V druhépolovině 50. let došlo také k prvnímu „oteplení“ politickéhoklimatu země, což se mimo jiné projevovalo i v tom, že semohli více uplatňovat lidé do té doby umlčení, s „prvorepublikovými“názorovými kořeny a vzděláním. Zaměstnánív muzeu, byť třeba ve funkci ředitele, ještě nebylo „kariérou“,o níž by usilovali „zasloužilí“. To mělo teprve přijít. Svýmzpůsobem to tedy byly pro vzkříšení malých muzeí po dlouhédobě relativně docela slušné podmínky. Generace, o nížpíšu, tyto podmínky využila, a proto stojí za připomenutí.Právě do této generace patřil i Vladimír Loyda. Jakomnozí jiní byl také on původně učitelem, ale pro pestrostzájmů ho školní zvonek příliš omezoval. A tak přijal místov Městském muzeu v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi,jako jeho vůbec první placený zaměstnanec. Dovedu sipředstavit, do čeho přišel, jako mladý zoolog jsem do téhožmuzea nastoupil jen o pár roků později. To muzeum bylosice založeno už v roce 1911, teprve těsně před 2. světovouválkou však získalo vlastní, byť stále zcela nedostatečné,prostory, ale v poválečných více než deseti letech bylo devastováno,ba i „rozebíráno“, pro veřejnost bylo uzavřené.Pro Vladimíra to však bylo místo zaslíbené, byl totiž vlastivědcemse vším všudy. Psal, fotografoval a dokonce sámmaloval (talent možná zdědil po svém strýci, akad. malířiJozefu Olexovi, žáku Otakara Nejedlého). Nejprve bylv muzeu sám, teprve za čas přišli další dva odborní pracovníci.Vladimír Loyda proto navázal na tradici muzejních spolkůa soustředil kolem muzea partu dobrovolníků, převážněz řad dalších učitelů a studentů, a s jejich pomocí se pustildo nadlidské práce, doslova z hromady nejrůznějších předmětů,bez ladu a skladu se povalujících v zámecké kaplia v dlouhé chodbě, zvané Rudolfinka, spojující brandýskýzámek se zahradou, udělat skutečné muzeum. Na to, aby semu to podařilo, neměl Vladimír dostatek peněz ani času,okolnosti jeho odchodu z muzea na jaře roku 1967 neznám.Nicméně pro to vytvořil základy. Za jeho působení sez městského muzea stalo Okresní muzeum Praha – východ,pro návštěvníky byly otevřeny expozice, byť udělané doslovana koleně. My, kdo jsme přišli po Vladimírovi, jsme užměli přece jen alespoň trochu na čem stavět.V brandýském muzeu ale Vladimír vlastně působil jenpár let, odvedl tam sice heroickou práci, ale vzhledem k tomu,v jakém stavu muzeum bylo, výsledky byly z vnějšku jenmálo viditelné. Jenže odchodem z muzea Vladimírova rolev brandýské vlastivědě a vlastně ani v muzejnictví neskončila,spolupráci s muzeem Vladimír Loyda nikdy nepřerušil,ačkoliv pracoval jako novinář, zůstal navždy muzejníkem.Publikoval v muzejním sborníku řadu článků o regionálníchdějinách 19. a 20. století, přinášel nové sbírkové předměty,zajišťoval muzeu kontakty, fotografoval, přednášel, zahajovalvýstavy, později spolupracoval také s muzeem v Čelákovicích...Už v důchodu byl iniciátorem a spoluautorem vydáníencyklopedie významných osobností, jejichž život či prácese týkaly regionu. A tak v brandýském muzejnictví – a vlastněi ve vlastivědném muzejnictví středočeském – zanechalVladimír Loyda zřetelnou stopu. A hlavně patřil ke generaci,na niž se sluší nezapomenout, byť vyprávění o tom, jak„dělala muzeum“ zní jistě mnohým přece jen už dnes jakopohádka. Ale to je vlastně dobře.Jiří ŽalmanUPOZORNĚNÍodbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galeriíMinisterstva kulturyvydalMETODICKÝ POKYNk provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákonač. 483/2004 Sb., a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb., kterýmse mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení danína změny v centrální evidenci sbírekMetodický pokyn bude zveřejněn na www stránceMinisterstva kulturyNové e-mailové adresy:Muzeum Komenského v Přerově:info@prerovmuseum.czMuzeum v Bruntále:muzeumbruntal@seznam.czOblastní galerie Vysočiny v Jihlavě:ogv@ogv.czMuzeum romské kultury má novou doménuwww.rommuz.cz, kterou lze použít i v e-mailových adresách.Nové internetové stránky:Městské muzeum a galerie Hranice: www.mmghranice.czVolná místaRegionální muzeum v Teplicíchpřijme archeologase specializací na vrcholný středověk a novověkdo archeologického oddělení nového pracovištěv Teplicích - Sobědruhách.Platové zařazení dle nařízení vlády o platových poměrechzaměstnanců orgánů státní správy č.330/2003 Sb.Součástí žádosti bude:• strukturovaný životopis,• kopie dokladu o dosaženém vzdělání• a základní představa o budoucím uplatnění.Uveďte též termín možného nástupu, telefonní kontakta adresu. Pro první měsíce pracovního poměru přijatéhopracovníka je možné zajistit ubytování.Bližší informace: dr. Alexandra Rusótel.: 417 553 138, 731 449 175.Žádosti o přijetí do pracovního poměru zasílejte na adresu:Regionální muzeum v Teplicích, přísp. org., Zámeckénáměstí 14, 415 01 Teplice 1.22

Festival muzejních nocí20. kvě tna—4. č ervna 2005Brno20. května 200573 měst napříč Českou republikou20.5.–4.6.200516.4.2005Nové Město nad Metují13.5.2005Slaný14.5.2005Česká SkaliceChrudimMikulov18.5.2005Rakovník20.5.2005BlanskoBrnoHodonínJeseníkKroměřížKutná HoraKyjovMladá BoleslavNová PakaOlomoucPardubiceSokolovVeselí nad MoravouVodňanyVyškovZlínZnojmo21.5.2005ChebGalerie umění Karlovy VaryKolínMoravská TřebováUherský Brod25.5.2005Benešov u Prahy26.5.2005Třebíč27.5.2005ČáslavHavlíčkův BrodJindřichův HradecLounyNové Město na MoravěOstravaPlzeňTepliceTrutnovTýn nad VltavouVelké Karlovice28.5.2005Benátky nad JizerouDvůr Králové nad LabemJičínKladnoProstějovVelké MeziříčíVysoká u Příbrami29.5.2005VrchlabíPraha4. června 20051.6.2005Bruntál2.6.2005OpavaVlašim3.6.2005BerounČeské BudějoviceChotěbořKolínLiberecPrachaticePříbramŠumperkÚstí nad Labem4.6.2005Hlavní město PrahaČeská LípaÚsovPoličkaBloviceTachovŘíčanyJihlava25.6.2005Lužná v ČecháchKonání Festivalu muzejních nocípodpořilo Ministerstvo kultury ČRwww.mkcr.czwww.muzejninoc.cz