12.07.2015 Views

ke stažení - Pojistný obzor

ke stažení - Pojistný obzor

ke stažení - Pojistný obzor

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Pojistný<strong>obzor</strong>Ročník 85 20082Časopisčeskéhopojišťovnictví


OBSAHEDITORIAL 3NA AKTUÁLNÍ TÉMAPráce mne žene dopředu 4Rozhovor s Vladimírem Mrázem, čestným prezidentem ČAP(Mgr. Ema Novotná)LEGISLATIVA A PRÁVOK novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 6(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)Zohlednění rovného zacházení s muži a ženami v rámci pojištění 7(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)Z nových právních předpisů 8(JUDr. Jiřina Kotrbatá)EKONOMICKÉ INFORMACEOtázky položené nad statistikami 10(Mgr. Ing. Ondřej Martínek)Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe 12(Lukáš Čížek)Solventnost II: QIS4 ve střední Evropě a vybrané otázky <strong>ke</strong> skupinovému dohledu 14(Mgr. Kamil Žák, Ing. Helena Palátová)POJISTNÉ PRODUKTYProvoz vozidla v zrcadle nových právních úprav 18(Michal Šimon)„Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škody 20(JUDr. Tomáš Beran)Reakce českých řidičů v krizových situacích: využíváme asistenčních služeb? 20(Radek Jalůvka)Riesterova důchodová reforma – možná inspirace? 22(Ing. Petr Pavlík)Úder blesku a likvidace pojistných událostí – II. díl 24(Ing. Martin Liška)Sezóna cestovního pojištění 26(Ing. Vladimír Fuchs)Pojištění a management rizik v makléřském obchodě 27Recenze publikace Jiřího Janaty(prof. Ing. Milík Tichý, DrSc.)ZE SVĚTAKaždý problém má své řešení: 28Exkluzivní rozhovor s Michaelou Kollerovou, generální ředitelkou CEA(Mgr. Ema Novotná)Kaprunská tragédie: případ se uzavírá 30(Jozef Gáfrik)Jaké zkušenosti lze čerpat ze Švýcarského testu solventnosti? 31(Giovanni Gentile)Z DOMOVAZasedání shromáždění členů ČAP 33(redakce)Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví 34(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)Konference ČAP – Regulace a dohled v pojišťovnictví EU a ČR 34(redakce)Z tiskových zpráv členských pojišťoven 35(redakce)Pojišťovna roku 2007 36(Jana Čechová)Každé 20. vozidlo nemá povinné ručení 37(Jana Čechová)INSURANCE DIGESTEvery issue has a solution 39Michaela Koller, the Director General of the CEA, exclusively for Pojistný <strong>obzor</strong>(Ema Novotná)What can be learned from the experience with the Swiss Solvency Test? 41(Giovanni Gentile)


Na aktuální témaPráce mne žene dopředumgr. EMA NOVOTNÁŠÉFREDAKTORKAČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENVladimír Mráz v květnu2008 odstoupil z funkcegenerálního řediteleKooperativy pojišťovny a.s.,VIG. Rozhovor s ním coby čestným prezidentemČAP a legendou českéhopojišťovnictví naleznetena následujících řádcích.Foto: archiv Kooperativy pojišťovnyNa počátku 90. let jste se spolupodílelna vzniku první komerční pojišťovnyv bývalém Československu. Letos v květnujste předal žezlo Martinu Divišovi.S jakými pocity jste opouštěl své „téměřdospělé dítě“?Kooperativa pro mě byla a navždy bude mým„dítětem“ a ani můj odchod z funkce, po téměřosmnácti letech, nic na tomto vztahunemůže změnit. Nebývá obvyklé, aby v čelespolečnosti stál jeden člověk tak dlouho, ales ohledem na mých šedesát osm let se domnívám,že nastal ten pravý čas na odchod.Když se ale vrátím k pocitu, s jakým jsemspolečnost opouštěl, není špatný – těší mě,že je Kooperativa ve výborné kondici a přejijí, aby se s novým vedením dostala do ještělepší kondice.Můžete zavzpomínat na začátky, kdy jstese s pojišťovnictvím teprve seznamoval?Co vás na tomto oboru tak zaujalo, žejste v něm vydržel 40 let?Když jsem v roce 1968 nastoupil do pojišťovny,neměl jsem žádné větší ambice, než siříct „Proč ne?“. Tehdy jsem pracoval jako vedoucíprovozu v autoservisu, ale nijak zvlášťmě to tam nebavilo. Když mi moji dlouholetíkamarádi z pojišťovny nabídli, jestli nechcinastoupit k nim, a ještě se stovkou navícna výplatní pásce, neváhal jsem. Neplánovaljsem tu nějakou dlouhou kariéru. Postupnějsem však zjišťoval, že pojišťovnictví je nesmírnězajímavý obor. Dodnes mě fascinujediverzifikace jednotlivých profesí, které sezde vzájemně protínají: ekonomika, matematika,technika, byznys apod. Pojistný průmyslje snad nejkomplexnější ze všech oblastí.Za ta léta si nevzpomínám, že bych pak chtělněkdy z pojišťovnictví odejít. A když jsemv roce 1990 opouštěl Českou pojišťovnu, logickyjsem zůstal v oboru, který jsem dělalspoustu let.Tvrdíte, že cesta k úspěchu musí člověkabavit. Jak moc složitá byla vaše cesta?Nechtěl jste někdy boj vzdát?Otevřeně řečeno, nikdy. Nejsem typ, kterýby měl chuť něco vzdávat. Nad věcmi, co senepovedou, se dost trápím. Ale s pocitem,že jsem něco vzdal, bych žít nedokázal. Coje ale vlastně cesta k úspěchu? Když už jepo letech práce vidět dobrý výsledek. Nicméněsi musíme uvědomit, že úspěch senikdy nedostaví zásluhou jednoho člověka.Je to vždy kolektivní výsledek, který určitýmzpůsobem navenek zosobňuje právě představitelfirmy.Co vás v okamžicích, kdy nešlo všechnozcela podle vašich plánů, nejvíce motivovalok překonávání překážek?V životě se musí umět i prohrávat, ale záležítaké jak a co. Pro mě vždy bylo na prvnímmístě, a dodnes je, zaměstnání. Kooperativaměla v turbulentním ekonomickém prostředísvé potíže, ale nikdy se nenacházela v krizovésituaci, vždy se nám dost rychle podařilonajít cestu ven. Myslím, že v našem případěnikdy nešlo o to, že bychom prohrávali. Jense třeba nedařilo všechno tak, jak by si člověkprávě představoval.Držel jste se po celou dobu vaší kariéry nějakézásady, kterou jste nikdy neporušil?Nejsem z těch, které provází celý život jedinémotto. Slavné výroky a moudra používámpodle potřeby a situace. V řízení se člověkmusí naučit hlavně respektovat své spolupracovníkya dávat jim prostor, o což jsemse vždy snažil. U mě musela být navíc prácevždy spojena s něčím smysluplným, nes vyděláváním peněz za každou cenu. Nikdyjsem se nechtěl zpronevěřit myšlence, žeby moje práce nikomu nesloužila. Patřímdo generace, která věří, že pojišťovnictví jeužitečným institutem. A našel jsem v němceloživotní zalíbení.Existuje nějaká „formule“, která člověkak úspěchu bezpečně dovede?Všichni moji kolegové vědí, že cesta k cílivede přes cílevědomou práci a schopnostvybírat si k sobě ty správné lidi. Je důležitévědět, co chci dělat a kam chci dojít. Myslím,že to není žádný zázrak. Když se tak ohlížímzpátky, připadá mi zábavné, jak jsme odhadovaliexpanzi naší pojišťovny – spíše jsme sistavěli cíle o kousek nižší, než byly nakonecvýsledky, kterých jsme dosahovali.Letos jste byl mimo jiné zvolen Manažeremroku. Co pro vás toto oceněníznamená?„Změřit a zvážit“ úspěšnost manažera jeúkol mimořádně složitý. Manažerská asociacekaždým ro<strong>ke</strong>m vybírá známá jména, o jejichžprofesionalitě nelze pochybovat. V Českuexistuje několik různých pohledů na řízenía úspěch v soutěžích, které vyhodnocujínejlepší finanční instituce a jejich manaže-4 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Na aktuální téma


Legislativa a právoK novele zákona o pojištěníodpovědnosti z provozu vozidlaING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCEČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENLegislativním procesemnedávno prošla novelazákona o pojištěníodpovědnosti z provozuvozidla (POV). Jakézměny přináší?Zdrojem pro přípravu novely zákona o pojištěníodpovědnosti z provozu vozidla, kteráje uveřejněná ve Sbírce zákonů jako zákonč. 137/2008 Sb., byla zvláště směrnice2005/14/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnostiz provozu motorových vozidel. Cílemtéto směrnice je především odstranit překážky,jež brání rozvoji daného segmentu jednotnéhopojistného trhu, a zjednodušit i zlepšitpodmínky získání pojistné ochrany a odpovídajícínáhrady škody.II. Plnění z garančního fonduDruhá změna se týká plnění z garančního fonduu škod způsobených provozem nezjištěnýchvozidel, za něž odpovídá nezjištěná osoba.Doposud se plnilo za škodu na zdraví nebousmrcením. Přijetím novely se začne z fonduplnit i za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklémv souvislosti se škodou na zdraví, ale jentehdy, budou-li splněny tyto dvě podmínky:Z hlediska změn v zákoně, které nevyplývajípřímo ze směrnice (tj. jsou v kompetenci členskéhostátu), musíme upozornit na skutečnost,že jediným dokladem o pojištění se stávátzv. zelená karta. Ta byla doposud vydávánapojistníkovi na jeho žádost po uzavření pojistnésmlouvy. Kartu lze charakterizovat jakomezinárodní osvědčení prokazující skutečnost,že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištěníodpovědnosti za škodu způsobenou provozemvozidla uvedeného v tomto osvědčení. Jinýmislovy to znamená, že pojišťovny již nebudouvydávat (klasický) doklad o pojištění. Zelenoukartou budou řidiči prokazovat sjednané pojištěnínejen v zahraničí, resp. ve státech, kteréjsou na zelené kartě uvedeny, jako tomu bylodoposud, ale už i na území České republiky.I. Minimální limity plněnívzrostlyPojištění odpovědnosti z provozu vozidla(POV) je ve všech členských státech EHPpovinné. Ze zmíněné směrnice vyplývají dvězákladní změny, které se promítly do novelyzákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnostiz provozu vozidla, ve znění pozdějšíchpředpisů. Jako první lze označit zvýšeníminimálních limitů pojistného plnění – tenvzrostl v případě věcné škody z platných18 milionů Kč na 35 milionů Kč, a to bezohledu na počet poškozených. Pokud je součetnároků více poškozených vyšší než limituvedený v pojistné smlouvě, pak se pojistnéplnění každému z nich snižuje v poměrutohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.Minimální limit pro škody na zdravínebo usmrcením již v České republice požadavkysměrnice splňuje, nebylo tedy třebazákon měnit. V této souvislosti považujemeza účelné uvést, že v přechodných ustanoveníchnovely se počítá s tím, že minimální limitu věcné škody u smluv uzavřených před účinnostínovely zákona se musí zvýšit na již výšeuvedenou úroveň, ovšem počínaje dnem1. června 2012.• současně s touto škodou byla poškozenémuzpůsobena i závažná škoda na zdraví,• a škoda vzniklá poškozením, zničením neboztrátou věci, jakož i škoda vzniklá odcizenímvěci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost jiopatrovat, nebo ušlém zisku, přesáhla10 000 Kč.Za závažnou škodu na zdraví se přitom považujeusmrcení nebo těžká újma na zdraví čiškoda na zdraví trvalého charakteru, která ztěžujespolečenské uplatnění poškozeného.III. Zelená karta – jedinýdoklad o POVIV. Příspěvek ČKPVětší účinnost v boji proti nepojištěným vozidlůmby měl přinést tzv. příspěvek Kanceláři[České kanceláři pojistitelů (ČKP), pozn. red.].Tento příspěvek je povinen uhradit vlastníktuzemského vozidla za předpokladu, že je provozovánobez pojištění odpovědnosti v rozporus daným zákonem. Za úhradu příspěvkuodpovídá společně a nerozdílně s vlastní<strong>ke</strong>mvozidla jeho provozovatel, není-li současněvlastní<strong>ke</strong>m. Výše denních sazeb pro jednotlivédruhy vozidel je stanovena v příloze zákona.Výše příspěvku se pak vypočítá vynásobenímdenní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozovánobez pojištění odpovědnosti. ČKPodhaduje počet skutečně nepojištěných vozidelna cca 180-200 tisíc (viz příspěvek „Každédvacáté vozidlo jezdí bez povinného ručení“v rubrice Z domova). Rozdíl mezi počtem vozidelevidovaných v Centrálním registru vozidela počtem pojištěných vozidel se ale značněliší. Můžeme se nicméně přiklonit k názoruodborníků, že jde často o vozidla stará, dávnoPříspěvek do garančního fondu ČKP by měl zajistit většíúčinnost v boji proti nepojištěným vozidlům.6 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Legislativa a právo


nepoužívaná, přičemž jejich vlastníci je „opomněli“odhlásit z registru. Nicméně provozovánívozidel bez pojištění lze označit za protispolečenskéjednání a je nutno mu čelit.Nakonec totiž na provoz nepojištěných vozideldoplácejí zodpovědní vlastníci, kteří plní svojepovinnosti a platí řádně a včas pojistné. Každýnezodpovědný vlastník by si měl uvědomit,že provozování vozidla bez pojištění odpovědnostise nevyplatí i z toho důvodu, že za tentopřestupek lze nově udělit pokutu v rozmezí od5 do 40 tisíc Kč.Budou následovat dalšízměny?Závěrem je nutné zdůraznit, že touto novelounení problematika pojištění odpovědnosti z provozuvozidla zdaleka uzavřena. Evropská komisese zabývá například důvody rozdílů v pojistnémmezi jednotlivými členskými státy, možnostmitvorby panevropského produktu, aby napříkladvlastník vozidla, který přesídlí dočasně do jinéhočlenského státu, nemusel uzavírat novou pojistnousmlouvu. Diskuze a prováděné analýzy čiz nich plynoucí doporučení zatím ale nesměřujík nějaké právní úpravě formou směrnice. Jinakje tomu v České republice: v rámci vládního návrhuzákona, kterým se mění některé zákonyv souvislosti s přijetím zákona o Policii Českérepubliky (sněmovní tisk 440), se v Poslaneckésněmovně Parlamentu ČR momentálněprojednávají i další dílčí změny zákona o pojištěníodpovědnosti z provozu vozidla (viz článekMichala Šimona v rubrice Pojistné produkty).Zohlednění rovného zacházenís muži a ženami v rámci pojištěníING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCEČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENJedním ze základníchposlání EU je odstraňovatdiskriminaci, a to i mezi mužia ženami. Směrnice Rady2004/113/ES proto mimojiné zavádí zásadu rovnéhozacházení v přístupu <strong>ke</strong> zboží,službám a jejich poskytování.Konkrétně článek 5 této směrnice se přímodotýká pojištění, respektive pojistně-matematickýchfaktorů. Bod 1 tohoto článku ukládáčlenským státům povinnost nepoužívat kritériumpohlaví za účelem pojištění u jednotlivýchpojištěnců, aby nedocházelo k rozdílům ve výšipojistného a v pojistném plnění. Vzhledemk tomu, že dané ustanovení v pojištění vlastnězakazuje odlišnost pohlaví aplikovat, rozpoutalase mezi členskými státy EU ostrá diskuze,mnohdy zazněl i nesouhlas. Především pakna základě analýz dopadů, které provedli evropštípojistitelé, došlo k přijetí kompromisu, tzv.opt-outu [možnosti zvolit výjimku, pozn. red.].Členské státy tak v bodě 2 článku 5 získalymožnost rozhodnout o povolení přiměřenýchrozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění,je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocenírizika založeném na přesných pojistně-matematickýcha statistických údajích.Analýza situace v ČROtázka rozhodnutí o opt-outu vyvstala samozřejměi v České republice. V rámci Českéasociace pojišťoven (ČAP) byla v roce 2005zpracována příslušná analýza, která dospělak následujícím závěrům:• Rozlišování pohlaví při stanovení sazeb nenídiskriminací.• Případný zákaz tohoto rozlišování by vedl<strong>ke</strong> zvýšení sazeb pojistného pro jednopohlaví, aniž by to přineslo úsporu pohlavídruhému. Poškozen bude spotřebitel, v ČRpak zejména ženy.• Tuzemským pojišťovnám hrozí nebezpečí konkurenčnínevýhody v případě, že pro pojišťovnyz jiných členských států EU nebude podlejejich národního zákonodárství zákaz platit.Analýza ČAP obsahovala samozřejmě i konkrétnípropočty, které upozorňovaly na dopadyu jednotlivých typů pojištění. V rámci sjednocenísazeb u životního pojištění pro případ smrti bynapříklad došlo k výraznému zdražení pro ženya poměrně malé slevě pro muže. Situaci bylopotřeba objasnit i u důchodového pojištění, kdevyšší pojistné nebo nižší anuity u žen způsobujefakt, že ženy v průměru pobírají doživotní důchoddéle, neboť se dožívají vyššího věku.Výjimka pro všechnypojistné produktyPříslušné ústřední správní úřady měly tuto analýzuk dispozici za účelem jejího využití v rámcipřípravy návrhu právní úpravy. Pro rozhodovánío opt-outu v České republice bylo také důležité,že mezitím probíhal legislativní procesv jednotlivých členských státech EU. Postupněse ukazovalo, že nedochází k přijímání zákazu,ale spíše opt-outu (i když v různém rozsahu).První návrh tuzemské právní úpravy zahrnovalvýjimku ze zákazu používat rozdílů v pohlaví přivýpočtu pojistného a pojistného plnění pro vybranápojistná nebezpečí. Jako určitý problémvšak vyvstalo například to, že pojišťovny pracujís velkou škálou rizik, jež se neustále rozšiřujeo rizika nová. Právní úprava by tak neumožňovaladostatečnou pružnost tuzemských pojistitelů.Výsledky implementace směrnice ve vybranýchčlenských státech EU, včetně klíčových pojistnýchtrhů, prokazovaly jako nejvhodnější variantuudělení výjimky kompletně pro všechna pojistnáodvětví. Výjimky tak lze využít za příslušnýchpodmínek u všech pojistných produktů.Právní řešení opt-outuUvedená konstrukce získala nakonec podporui v České republice. Poslanecká sněmovnaschválila ve třetím čtení dne 19. března 2008jako součást návrhu antidiskriminačního zákonai novelu zákona o pojišťovnictví a zákona o po-Legislativa a právo Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 7


Legislativa a právojistné smlouvě, které obsahují právní řešení opt--outu. Jeho podstatu lze shrnout následovně:• Pokud pojišťovna používá pohlaví jako určujícífaktor při stanovení rozdílné výšepojistného a rozdílného výpočtu pojistnéhoplnění, má povinnost zabezpečit, že tytorozdíly jsou založeny na přesných pojistně-matematickýcha statistických údajícha jsou přiměřené.• Při stanovení rozdílnosti výše pojistnéhoapod. pojišťovna vychází z veřejně dostupnýchúdajů, nebo ze statistik společněvytvářených pojišťovnami. Pokud nejsoutakové údaje veřejně k dispozici, je pojišťovnapovinna publikovat a pravidelně aktualizovatvlastní statistické údaje.Členské státy EU mohou díky Směrnici 2004/113/ESrozhodovat o povolení přiměřených rozdílů ve výšipojistného a pojistného plnění, je-li pohlaví určujícímfaktorem při hodnocení rizika založeném na přesnýchpojistně-matematických a statistických údajích.Takové řešení bylo možné zvolit zvláště proto,že v České republice existují kvalitní, spolehlivéa objektivní externí statistické zdroje, kterénapomáhají věrnému oceňování rizika, což patřík základním principům pojištění.Pozn.: Legislativní proces se zpozdil a pokračujei po schválení senátem. O výsledku budemeinformovat v dalším čísle.Z nových právních předpisůJUDR. JIŘINA KOTRBATÁpředsedkyně české sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA)1. Pod č. 56/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplnéznění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobechjeho řešení (insolvenční zákon), jak vyplýváz pozdějších změn.2. Zákon č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,ve znění zákona č. 110/2007 Sb. Účinnost15. 3. 2008. Mění se zejména § 12 Veřejná zakázkapodle výše předpokládané hodnoty.3. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovenífinančních limitů pro účely zákona o veřejnýchzakázkách, o vymezení zboží pořizovanéhoČeskou republikou – ministerstvem obrany,pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtechčástek stanovených v zákoně o veřejnýchzakázkách v eurech na českou měnu.Účinnost 15. 3. 2008.4. Pod č. 89/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplnéznění zákona č. 593/1992 Sb., o rezerváchpro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplýváz pozdějších změn.5. Vyhláška č. 103/2008 Sb., kterou se měnívyhláška č. 14/2008 Sb., o způsobu vnějšíhooznačení, odznacích, vzorech služebních stejnokrojůa zvláštního barevného provedenía označení služebních vozidel, plavidel a letadelPolicie České republiky a o prokazovánípříslušnosti k Policii České republiky.Účinnost 15. 4. 2008.6. Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetía o změně některých dalších zákonů (zákono nabídkách převzetí). Účinnost 1. 4. 2008.Zákon zapracovává příslušné předpisy ESa upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkůmúčastnických cenných papírů vydaných akciovouspolečností se sídlem v ČR, jejíž účastnickécenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovanémtrhu v ČR a některé otázky spojenés nabídkou převzetí se zahraničním prv<strong>ke</strong>ma některé další otázky s tím spojené.7. Zákon č. 122/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve zněnípozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb.,o správě daní a poplatků, ve znění pozdějšíchpředpisů. Účinnost 1. 7. 2008.Trestní zákon se mění zejména tak, že se vkládánový § 129a Poškozování finančních zájmůEvropských společenství a mění se ustanovenío trestních činech podílnictví, podílnictví z nedbalostia legalizace výnosů z trestné činnosti.8. Zákon č. 123/2008 Sb., kterým se měnízákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním,ve znění pozdějších předpisů, a zákonč. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve zněnípozdějších předpisů. Účinnost 1. 7. 2008.Mimo jiné byl do občanského soudního řáduvložen nový § 174a, který stanoví, že je-li návrhna vydání elektronického platebního rozkazupodán na elektronickém formuláři podepsanémzaručeným elektronickým podpisem žalobcea nepřevyšuje-li peněžité plnění požadovanéžalobcem částku 1 000 000 Kč, soudmůže vydat na návrh žalobce elektronický platebnírozkaz. Za návrh se platí soudní poplatek8 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Legislativa a právo


300 Kč (do 15 000 Kč) a při částce vyšší 2 %z této částky.9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve zněnípozdějších předpisů, a některé další zákony.Účinnost 1. 7. 2008. Zákon mění cel<strong>ke</strong>m63 zákonů v souvislosti s vydáváním výpisuz evidence Rejstříku trestů v elektronicképodobě na žádost správních a jiných orgánů,včetně zákona o pojišťovnictví, zákona o pojišťovacíchzprostředkovatelích a likvidátorechpojistných událostí a zákona o penzijním připojištěníse státním příspěv<strong>ke</strong>m.10. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodníchspolečností a družstev.Účinnost 1. 7. 2008.11. Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se měníněkteré zákony v souvislosti s přijetím zákonao přeměnách obchodních společností a družstev.Účinnost 1. 7. 2008. Mění se cel<strong>ke</strong>m 24 zákonů.Drobná změna se týká i zákona o penzijním připojištěníse státním příspěv<strong>ke</strong>m. V zákonu o pojišťovnictvíse v § 36 odst. 1 slova „obchodnímzákoní<strong>ke</strong>m“ nahrazují slovy „zákonem o přeměnáchobchodních společností a družstev“. V zákonuo kolektivním investování se v § 96 doplňujeodst. 5, který zní: „Investiční fond, který shromažďujepeněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje,že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovanémtrhu významně neliší od jejich aktuálníhodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze“.12. Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání(živnostenský zákon), ve znění pozdějšíchpředpisů, a další související zákony.Účinnost 1. 7. 2008.13. Zákon č. 132/2008 Sb., o systému jakostipři provádění a zajišťování činností souvisejícíchs využíváním jaderné energie a radiačníchčinností a o zabezpečování jakosti vybranýchzařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostníchtříd. Účinnost 1. 5. 2008.14. Zákon č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škoduzpůsobenou provozem vozidla a o změně některýchsouvisejících zákonů (zákon o pojištěníodpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictvía o změně některých souvisejících zákonů(zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisůa další zákony. Účinnost 1. 6. 2008, část1. 1. 2009. Rozsáhlá novela přináší řadu změn zákonač. 168/1999 Sb., mezi nejvýznamnější patří:§ 1 – doplňuje se věta „Povinnost pojištěníodpovědnosti musí být splněna i v případěponechání vozidla na pozemní komunikaci.“§ 3 Pojistná smlouva je nahrazena novým textem,nové jsou § 3a Limity pojistného plnění(částka 18 000 000 Kč se u věcné škody zvyšujena 35 000 000 Kč) a § 3b Stanovení výše pojistného.Mění se § 6 Rozsah pojištění odpovědnosti,§ 9a Škodní zástupce pojistitele v jinémčlenském státě je nahrazen novým textem,nové jsou § 9b Škodní zástupce pojistitele z jinéhočlenského státu pro Českou republiku,§ 9c Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republikua § 9d. V § 10 Právo pojistitele na úhraduvyplacené částky (postih) se za odstavec 2vkládá nový odstavec 3 „Provozovatel vozidlaodpovídá společně a nerozdílně s pojištěnýmza pohledávku pojistitele na náhradu vyplacenéčástky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm.b) nebo f), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěnéhoovlivnit. Právo na náhradu vyplacenéčástky podle odstavce 1 písm. f) (řidič se odmítnebezdůvodně podrobit testu na alkohol) protiprovozovateli vozidla nevzniká v případě, kdyprovozovatel vozidla utrpěl v době, kdy vozidlosám neřídil, škodu podle § 6 odst. 2, za kterouodpovídá pojištěný, a to do výše, ve které mupodle tohoto zákona vzniklo právo na plněníz pojištění odpovědnosti.“ Změny se dále dotýkají§ 15 Evidence pojištění odpovědnosti,§ 16, 16a, 16b Přestupky a jiné správní delikty,v § 18 Kancelář se mění zejména odst. 3, který setýká vzniku členství v České kanceláři pojistitelůa § 18a Informační povinnosti Kanceláře. Měníse i § 24 Garanční fond – nově poskytuje Kancelářplnění i za škody na věci nebo ušlém ziskuzpůsobené provozem nezjištěného vozidla,za kterou odpovídá nezjištěná osoba (viz článekna str. 6–7). Dále poskytuje plnění za škodu způsobenouprovozem vozidla, které bylo odeslánoz jiného členského státu do ČR jako státu cílovéhourčení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednánopojištění a <strong>ke</strong> škodné události došlo ve lhůtědo 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlopřevzala, i když vozidlo nebylo v ČR registrováno.§ 24a Náhradní plnění z garančního fondu jenahrazen zcela novým textem, nově je vložen§ 24c, který je účinný od 1. 1. 2009 a týká sepovinnosti vlastníka vozidla uhradit Kanceláři příspěvekza dobu, po kterou bylo vozidlo provozovánobez pojištění (viz příspěvek J. Mesršmídana str. 6–7). Doklady o pojištění odpovědnostivydané podle dosavadní právní úpravy pozbývajíplatnosti dnem 31. 12. 2008.15. Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se měníněkteré zákony na úseku cestovních dokladů.Účinnost 25. 4. 2008.Ilustrační foto: ČAP16. Vyhláška č. 156/2008 Sb., o zdokonalováníodborné způsobilosti řidičů a o změně vyhláškyč. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákonč. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalováníodborné způsobilosti k řízení motorových vozidela o změnách některých zákonů, ve zněnízákona č. 478/2001 Sb.Účinnost 7. 5. 2008, část 1. 7. a 1. 9. 2008.Ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičůpro účely profesní způsobilosti patří i výukauplatnění vnitrostátních a mezinárodních právníchpředpisů vztahujících se k silniční dopravě,včetně základů odpovědnosti za škoduzpůsobenou provozem vozidla.Legislativa a právo Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 9


Ekonomické informaceOtázky položené nad statistikamiMGR. ING. ONDŘEJ MARTÍNEKPOVĚŘENÝ VEDENÍM PRACOVNÍ SKUPINY STATISTIKYČESKÁ ASOCICACE POJIŠŤOVENOvlivní legislativní změnytrh se soukromým životnímpojištěním? Jaké tendencev chování pojistníků lzevysledovat v poreformníchpodmínkách? Výsledkyčlenů ČAP za 1. čtvrtletína mnohé odpovídají.V dubnu 2008 zveřejnila Česká asociace pojišťoven(ČAP) výsledky dvou základních sběrů statistickýchúdajů – roční výkaz o Soukromém životnímpojištění (SŽP) a čtvrtletní statistiku o vývojipojistného trhu. Díky legislativním změnám, kteréproběhly k 1. lednu 2008, znamenají obě statistikyjistý předěl:a) statistika SŽP uzavírá období s modelem daňovépodpory platným do 31. 12. 2007,b) čtvrtletní statistika pojistného trhu přináší prvnísignály mapující chování pojistníků v podmínkách„reformního batohu“.Společným výsled<strong>ke</strong>m obou statistických zkoumáníje však více otázek než odpovědí.SŽP: rekapitulacePodáním daňových přiznání za rok 2007 se uzavírájedna etapa státní podpory SŽP prostřednictvímdaňových nástrojů. Podívejme se tedy, jak pojistnícia jejich zaměstnavatelé prostor stanovený legislativoupro životní pojištění využívali. V roce 2007bylo uzavřeno téměř 467 000 nových smluv splňujícíchpodmínky daňové uznatelnosti s obchodníprodukcí více než 10 mld. Kč. Ke konci roku takčlenské pojišťovny ČAP spravovaly pojistný kmenvíce než 3 mil. smluv s kmenovým pojistným přes31 mld. Kč. Za sledované období bylo na těchtopojistných smlouvách předepsáno 28 mld. Kč pojistného,ze kterého si pojistníci v rámci stanovenéholimitu 12 tis. Kč mohli uplatnit daňový odpočetv souhrnu více než 22 mld. Kč. Za tímto účelempojišťovny vystavily pojistníkům 3 mil. potvrzenío pojistném zaplaceném na SŽP.Využíváme limitu?Zajímá-li nás, jak pojistníci stanovený limit 12 tis. Kčvyužívali, vidíme, že pouze 13,2 % daňových potvrzeníbylo vystaveno na plný odpočet. Na jejichpojistných smlouvách však bylo předepsáno a daňověpotvrzeno cca 47–48 % pojistného. A tadynám vznikají první otázky. Daňová reforma se limitu12 tis. Kč dotkla pouze nepřímo – snížením meznídaňové sazby a zrušením společného zdaněnímanželů. Jak se tedy zachovají pojistníci, jež svýmpartnerům s nízkými nebo žádnými příjmy hradilipojistné, které následně v rámci společného zdaněníuplatnili jako daňový odpočet? Jak se zachovajípojistníci, kteří už dnes nevyužívali plný odpočet,když úpravami daňových sazeb se maximálnímožná daňová úspora snížila zhruba na polovinu?Příspěvky pro zaměstnanceVětší daňové změny se odehrály v oblasti příspěvkůzaměstnatele. Členské pojišťovny ČAPv souhrnu (nekonsolidovaně) evidují příspěvkyod více než 33 000 podniků. Smluv s příspěv<strong>ke</strong>mzaměstnavatele bylo <strong>ke</strong> konci sledovaného období402 000 s kmenovým pojistným zaměstnavatelů22 mld. Kč a kmenovým pojistným zaměstnancůtéměř 9 mld. Kč. V roce 2007 na zaměstnavatelepřipadal předpis pojistného ve výši 22 mld. Kča na zaměstnance ve výši 6 mld. Kč. Podíváme--li se opět, jak zaměstnavatelé využívali zákonemstanovený limit 8 tis. Kč., můžeme shodněkonstatovat, že plnou výši limitu zaměstnavatelévyužívají pouze u 12,2 % pojistných smluv. Podílpojistného je na těchto smlouvách opět vyšší,ale ne už tak výrazně – představuje totiž zhruba18,7 % pojistného. I zde nám provedené daňovézměny pokládají jednu velkou otázku: podnikynejsou nadále omezovány limitem 8 tis. Kč, jedinýmomezením tak je limit osvobození od daněz příjmů na straně zaměstnance ve výši 24 tis. Kčspolečný pro SŽP a penzijní připojištění se státnímpříspěv<strong>ke</strong>m (PPSP). Jak se tedy podniky v novýchpodmínkách zachovají? Budou dál dělit svou podporumezi SŽP a PPSP, protože tak mají nastavenysystémy, nebo využijí nabídnutou volnost a ponechajína zaměstnancích, kam si chtějí „svých“ až24 tis. Kč umístit? Jak se v tom případě zachovajízaměstnanci – zůstanou u SŽP, nebo dají přednostPPSP, nebo budou diverzifikovat riziko a využijíobou možností?Více otázek než odpovědíKolem nových daňových podmínek v oblasti SŽPzatím spíše vyvstávají otazníky. První ucelenou odpověďna již položené otázky můžeme dostat ažpo ukončení daňového roku 2008. Do té doby musímečekat nebo hledat nějaké pomocné nástroje– situaci by jistě například více osvětlil průzkummezi podniky (iniciovaný ze strany ČAP), které přispívajísvým zaměstnancům na SŽP. Tak by bylomožné dozvědět se, jakým způsobem přistoupilyk využívání sloučeného limitu 24 tis. Kč osvobozeníod daně z příjmů na straně zaměstnanců.První čtvrtletí s „reformnímbatohem na zádech“V závěru hodnocení vývoje pojistného trhu za rok2007 jsme si položili otázku, jak ovlivní změněnéekonomické podmínky letošního roku hlavní tendenceroku uplynulého: dojde k posílení pojištěníjako nástroje zajištění proti rizikům, nebo bude potlačenarole pojištění jako zbytného statku ustupujícíhozajištění ostatních potřeb obyvatel? Jako kdybynám výsledky chtěly naznačit, že „a) je správně,ale b) také trochu“. Jak tento jinotaj vysvětlit?Neživotní pojištění za 1. čtvrtletí 2008 meziročněvzrostlo o 5,4 %. Z porovnání srovnatelných údajůza rok 2007 (-1,5 %) dostáváme jednoznačný signál,že role pojištění coby nástroje zajištění protirizikům posiluje. Běžně placené životní pojištěníve sledovaném období vzrostlo o 9,9 %, což je přibližnědvojnásobné tempo proti 4,6 % v předchozímroce. I tento fakt můžeme interpretovat jako10 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ekonomické informace


Využití limitu 8 tis. Kč zaměstnavateli (v %) Využití limitu 12 tis. Kč pojistníky (v %)18,6512,24Podíl pojistného na SŽPzaplaceného zaměstnavateliPodíl počtu smluv na SŽPs příspěv<strong>ke</strong>m zaměstnavatelePotvrzení u smluv na:12 tis. Kč a víceDo limitu 12 tis. Kč47,6913,2087,7681,35Počet smluv s příspěv<strong>ke</strong>mzaměstnavatele:8 tis. Kč a víceDo limitu 8 tis. KčPodíl počtu vydaných potvrzenío pojistném zaplaceném na SŽPPodíl zaplaceného pojistného na SŽPuvedeného na potvrzeních za danou pojišťovnu86,8052,31posílení role pojištění jako nástroje zajištění protirizikům.Vada na „kráse“Radost z pozitivního vývoje kazí pouze vývoj jednorázověplaceného životního pojištění. Tento segmentzaznamenal ve srovnání s loňským růstem38,1 % v 1. čtvrtletí pokles o téměř 1 %. Zde senabízí otázka, zda je to signálem cyklického poklesu,jakých jsme už viděli v minulosti několik, nebozda se jednorázové životní pojištění aktuálně ocitlov pozici zbytného statku ustupujícího zajištěníostatních potřeb pojistníků.Rovnoměrný růstVrátíme-li se zpět k celkovým údajům o trhu, zaznamenámetéměř dvojnásobné tempo růstu trhu– celkově růst o 5,9 % proti prvnímu čtvrtletí 2006,kdy byl zaznamenán růst 3,2 %. V letošním rocevšak je tento růst rovnoměrněji rozdělen mezi obahlavní segmenty – životní pojištění +6,7 % a neživotnípojištění +5,4 %, když ve stejném obdobíminulého roku byla situace výrazně odlišná: životnípojištění +12,5 % a neživotní pojištění -1,5 %.Zrychlení tempa růstu vykazuje i počet pojistnýchsmluv ve kmeni, který se zvýšil o 6,6 %, což jepodstatný nárůst ve srovnání s předchozím ro<strong>ke</strong>m(4,0 %). Nárůst kmene neživotního pojištění sezvýšil méně dramaticky 6,2% (5,5 % v roce 2007),a ukazuje tedy spíše na růst průměrného pojistného.Výraznou akceleraci tempa růstu pojistnéhokmene hlásí životní pojištění -7,3 % v roce 2008vůči 2,7 % v roce 2007 – a tu můžeme považovatza dopad zvýšené obchodní produkce běžně placenéhoživotního pojištění.Tempo se zřejmě zpomalíRůst běžně placeného pojistného je základní pozitivnítendencí trhu životního pojištění a docházík němu ve všech třech sledovaných ukazatelích –z hlediska obchodní produkce v ks 7,6 %, obchodníprodukce v Kč 19,6 % i předepsaného pojistného9,9 %. Jestliže však v minulém roce výsledekv životním pojištění za 1. čtvrtletí předznamenalceloroční průběh s výraznými nárůsty jednorázovéhopojistného, nyní se zdá, že se situace můžeopakovat, ale v opačném směru. Smlouvy sesamostatným jednorázovým pojistným vykazujíjak pokles pojistného (o 18 %), tak obchodní produkcez těchto smluv v Kč (pokles o téměř 5 %).Třetí sledovaný ukazatel – obchodní produkce v ks– má ovšem tendenci stejně jako loni růstovou(+6,9 %). Jednorázové pojistné k existujícím běžněplaceným smlouvám si zachovává nadprůměrnýrůst (+18,3 %), ale se sníženým tempem, neboťza celý rok 2007 zaznamenalo téměř 29 %. V rámcitrhu se životním pojištěním tedy před námi stojíotázka, zda se potvrdí trend zvýšeného růstu běžněplaceného pojistného na jedné straně a trend stagnacejednorázově placeného pojistného na stranědruhé, a jak tyto trendy ovlivní letošní výsledek. Zestatistik za 1. čtvrtletí můžeme usuzovat, že dojde<strong>ke</strong> zpomalení tempa růstu ze 14 % za celý rok 2007na přibližně polovinu (tedy cca 7 %) za rok letošní.V neživotním pojištění si zákonné pojištění odpovědnostidrží stabilní nárůst o 8 %. Havarijní pojištěníopět vykázalo stabilní růst na úrovni 3 %. Trvátaké pokles u pojištění odpovědnosti z provozumotorového vozidla, i když došlo k jeho zpomaleníz 3,3 % v roce 2007 na 0,8 % v roce 2008. Pokračujetak zřejmě proces vyrovnávání sezónnostizaložené na liberalizaci trhu k 1. 1. 2000. Na rozdílod minulého roku lze pozorovat obrat u podnikatelskýchpojištění, jež dosáhla růstu o 8 % protipoklesu o 1,4 % v minulém roce. Dostupné údajenaznačují, že právě růst podnikatelských pojištěníje hlavním motorem růstu celého neživotníhopojištění. Je ale také evidentní, že při nárůstu pojistnéhokmene pouze o 1 % se hlavní část růstuodehrává prostřednictvím růstu průměrného pojistného.Otázkou pro další čtvrtletí tedy zůstává,zda se růst průměrného pojistného u podnikatelskýchpojištění potvrdí, či nikoliv.Koncentrace pokračuje…Při analýze výsledků roku 2007 jsme se mimo jinédívali na výsledky pod úhlem koncentrace trhunebo jeho segmentů, drželi jsme se však členěnípodle členských pojišťoven jako individuálníchsubjektů. V březnu letošního roku byla oznámenadohoda mezi rakouskými koncerny ViennaInsurance Group (VIG) a Erste Bank Group (EBG)o prodeji pojišťovacího koncernu Sparkassen VersicherungGroup (SVG). Tato transakce se ovšemdotkne i našeho pojistného trhu, neboť v barváchVIG už dnes působí na našem trhu Kooperativaa ČPP a v barvách SVG Pojišťovna ČS, které dohromadyvytvoří jednu velkou pojišťovací skupinu.Druhým takto definovaným velkým pojišťovacímkoncernem na našem trhu jsou od loňského rokuGenerali společně se skupinou České pojišťovny.Jakou část trhu tedy v 1. čtvrtletí 2008 obhospodařovalytyto dvě skupiny? Celkově mají stejnějako loni necelých 70 % trhu. Skupina VIG/SVGsi však polepšila z 32 % na 33 %, kdežto skupinaČP/Generali zůstala i přes mírný pokles na 37 %.Na trhu neživotního pojištění si obě skupiny přesmírný pokles udržely cca 76% podíl, když si tentokrátsvůj podíl 35,5 % podržela skupina VIG/SVGa skupina ČP/Generali lehce poklesla, konkrétněze 41 % na 40 %. Na trhu životního pojištění siobě skupiny společně polepšily o 2 % na 60 %z loňských 58 %. Skupina ČP/Generali si při mírnémnárůstu uchovala 31% podíl a skupina VIG//SVG vzrostla z 27 % na 29 %. Bude proto zajímavésledovat další vývoj koncentrace pojistnéhotrhu, protože už dnes obě finanční skupiny společněs Allianz a ČSOB Pojišťovnou ovládají 90 % trhuneživotního pojištění. Na trhu životního pojištěnímá tato skupina ještě doplněná o ING pojišťovnudohromady 85 % trhu. A na celkovém trhu se uvedenávedoucí skupina podílí cca 88 %.Udrží se nastolený trend?Jak již bylo řečeno v úvodu, statistické informacez minulého čtvrtletí více otázek položily, nežzodpověděly. Odpovědi z oblasti SŽP bychom seměli dozvědět, až budou vyplněna daňová přiznáníza rok 2008. Nové informace o vývoji pojistnéhotrhu však budeme mít už o prázdninách a jiždnes je můžeme netrpělivě očekávat, abychomse podívali, zda se trendy z 1. čtvrtletí potvrdily,nebo změnily. Dovolím-li si tip na závěr, považujise za optimistu, pokud jde o vývoj v dalších obdobíchletošního roku, a i přes zpomalení dynamikyživotního pojištění očekávám, že celkový růstpojistného trhu v roce 2008 by se měl pohybovatminimálně na úrovni 5 %.Ekonomické informace Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 11


Ekonomické informacePojišťovny a zajišťovny přečkajíhypoteční krizi lépeLUKÁŠ ČÍŽEKBENFIELD PRAHAFinanční svět s obavamiočekává každou novouzprávu, která oznámí dalšíškody způsobené americkouhypoteční krizí. Naneštěstídosud nahlášené ztrátyv hodnotě více než 240 miliarddolarů nejsou pravděpodobněkonečnou sumou.Pokud se na problematiku podíváme zblízka,zjistíme, že jen účet prvních tří největších smolařů,tedy švýcarské UBS s americkými Citigroupa Merill Lynch, již nyní vykazuje velmi nelichotivých105 miliard dolarů, tedy zhruba polovinuročního výkonu české ekonomiky!Kromě přímých škod z nesplácených hypotékbankéři také tratí ze zmařených investic, protožemezinárodní účetní standardy nutí bankypřehodnotit reálnou hodnotu majetkových podílůve společnostech postižených hypotečníkrizí. Ta je však z důvodů problematické likvidityv současné době téměř nulová – nikdototiž nechce kupovat, akvizice problematickýchportfolií nejsou jednoduše na pořadu dne. A taknejenže bankovní ústavy „hasí“ již nahlášenéztráty dosahující několika miliard dolarů, bojujínavíc s propadem trhu hypotečních zástavníchlistů. Ten se ve Spojených státech snížil běhemprvního čtvrtletí 2008 o 80 % v porovnáníse stejným obdobím minulého roku. Je tedyzřejmé, že zabezpečení alternativních druhůpříjmů bude hrát pro výsledky bank v roce 2008zásadní roli.Podpora národních banknestačíInjekce miliard dolarů od centrálních bank na trhubezesporu zvýšily likviditu, na druhou stranuvšak překotné snižování úrokových měr (od záříminulého roku snížila Americká centrální bankazákladní sazbu z 5,25 % na současných 2,25 %,tedy téměř na polovinu) dále prohlubuje problémvýnosnosti držby finančních aktiv.Aktiva pojišťoven se tolikneznehodnocujíV podobných nesnázích jako bankovní sféra seocitly i pojišťovny. Americká jednička AIG oznámilapočát<strong>ke</strong>m května ztrátu za první kvartálv hodnotě 7,8 miliard dolarů, přičemž hlavnímzdrojem ztrát se stala dceřiná společnost AIGFinancial Products. Její kumulativní škoda sevinou hypoteční krize vyšplhala již na 19,7 miliardydolarů (13 miliard USD lze přičíst samotnémuúvěrovému riziku, 6,7 miliardy tvoří pokleshodnoty investic). Zprávu nenechala bez odezvyratingová agentura Standard and Poor’s a bezprostředněpo vyhlášení čtvrtletních výsledkůsnížila americkému gigantu kreditní rating z AAna AA-. I přes tyto události je zřejmé, že pojistnýsektor přečká krizi s menšími ztrátami než bankovnictví.Židle se pod šéfy pojišťoven tedy kývoupodstatně méně než pod managementembankovních institucí.Pojišťovny a zajišťovny mají ještě jednu výhodu.Jejich investice historicky směřují spíšedo bezpečnějších nástrojů, například do depozit,cenných papírů a nemovitostí. Hypotečníkrize tak naštěstí významněji aktiva pojišťovenneznehodnotila. Zatímco americké společnostipreferují investiční strategie formou vkladů, evropsképojišťovny a zajišťovny alokují významnoučást prostředků do obligací a nemovitostí– jednoduše řečeno do velmi bezpečných investičníchnástrojů. Větší popularitu si v poslednídobě získávaly hedgeové fondy a podobnérizikovější investice, jejich rozsah ale zůstalomezený.Důsledky krize pociťujíi zajišťovnyPři bližším pohledu na oblast zajištění se zdábýt jedinou firmou, která je hypoteční krizi výraznějiexponovaná na straně aktiv, XL Capital(viz graf). Americký gigant drží v investicíchohrožených současnými turbulencemi 20,7 %základního kapitálu, což je více než dvojnásobekdruhé v pořadí Swiss Re. Jedním z příkladůnepodařené investice XL je společnostSecurity Capital Assurance, jejíž hodnota zezářijových 700 milionů dolarů klesla na nulu.Některé garance poskytnuté managementemSCA mohou navíc znamenat, že XL Capitalbude muset za drženou SCA splácet další, dosudnereportované závazky. XL <strong>ke</strong> všemu čelížalobám menšinových akcionářů SCA, kteříobviňují XL, že jim při nákupu akcií SCA nepo-Americká hypoteční krize se obecně dotkne pojišťovena zajišťoven méně než bank, a to díky historickýminvesticím do bezpečnějších finančních nástrojů.Ilustrační foto: archiv12 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ekonomické informace


skytoval dostatečné množství informací o masivnímmnožství rizikových hypoték.Důsledky hypoteční krize na straně aktiv pociťujítéměř všichni zajistitelé. Na příkladuPartner Re a Renaissance Re lze demonstrovat,že i zajišťovny, neočekávající vinoukrize výrazné poškození svých investic, řešíojedinělé případy poklesu investovaných majetkovýchpodílů k nule. Zmíněné firmy, kterévlastní dohromady více než padesát procentakcií Channel Re, nyní v rozvaze u této akviziceuvádí nulu. V porovnání s XL, pro kteroujsou garance poskytnuté prostřednictvím SCAstále velkou neznámou, mohou být Partner Rea Renaissance Re v klidu – Channel Re totižžádné záruky neposkytoval.Dotkne se krize i pasiv?Ilustrační foto: archivJaký bude mít americká hypoteční krize vlivna závazky (tj. pasiva zajišťoven), zajistitelév tuto chvíli pouze tuší. Škody budou přicházetzejména z oblasti pojištění D&O (pojištění manažerůa statutárních orgánů) a E&O (pojištěníprofesní odpovědnosti). Přesnější odhady alemůžeme očekávat až s určitým zpožděním.V současné době řeší americké soudy 56případů žalob, ze kterých mohou D&O plněnívyvstat. Ocenit přesný rozsah škod z důvodůprodlevy soudních řízení je momentálně zcelavyloučené. Přesto se na trhu objevují prvníčísla. Odhady D&O plnění souvisejících s hypotečníkrizí se v USA nejčastěji pohybují mezi6 a 10 miliardami dolarů. Bezpochyby vzrostounejen vinou plnění z E&O pojistek, ale mohounarůst i kvůli vedlejším efektům. Mezi ně senapříklad řadí žhářství coby častější jev u dlužníků,kteří již nejsou schopni hypotéky splácet.V porovnání s očekávanými škodami bankovníhosektoru jsou ale stále důsledky spíše zanedbatelné.Zajistný makléř Benfield Praha (z Prahy sjednávázajištění pro více než 60 středo- a východoevropskýchpojišťoven), byl v dubnu a květnu hned dvakrátoceněn za své aktivity v Rusku. Titul „Nejlepšímezinárodní zajistný bro<strong>ke</strong>r 2007“ udělili účastnícimakléři, který jako jediný obsluhuje ruský trh zezahraničí, na zajistné konferenci v Moskvě. Druhéocenění v kategorii „Nejlepší zajistný bro<strong>ke</strong>rv Rusku a postsovětských republikách“, obdrželBenfield v hlasování 350 odborníků, které oslovila výsledky publikoval britský časopis Reactions.Aktiva zajistitelů ohrožená hypoteční krizí% základního kapitálu (rok 2007)23 %20 %18 %15 %13 %10 %8 %5 %3 %0 %XLSwiss ReMax CapitalAmlinAxisBeazleyMontpelierHannover RePlatinumSCORMunich ReEverestValidusACEArchParis ReCatlinHiscoxEnduranceAWACZdroj: Benfield PrahaEkonomické informace Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 13


Ekonomické informaceSolventnost II: QIS4 ve středníEvropě a vybrané otázky <strong>ke</strong>skupinovému dohleduZákladní myšlenkyrežimu Solventnost II jsouvíceméně stanoveny, stáleale ještě zbývá dořešitmnoho oblastí.mgr. KAMIL ŽÁK, ing. HELENA PALÁTOVÁ,PRACOVNÍ SKUPINA PRO SOLVENTNOST IIČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENPrávě probíhající čtvrtá kvantitativní dopadovástudie (QIS4) je z technického hlediskabezesporu jednou z nejvýznamnějšíchudálostí na evropských pojistných trzích.Nejen z tohoto důvodu se pracovní skupinaČeské asociace pojišťoven pro SolventnostII do jejího průběhu aktivně zapojuje.Příkladem tohoto zapojení je také seminářza účasti zástupců ČNB na téma vyplňování„spreadsheetu“ (tj. výpočetní tabulky zveřejněnéEvropskou komisí) QIS4.V první části tohoto článku se zaměřímena očekávané problematické oblastistudie QIS4 v regionu střední Evropy. Tytooblasti jsou založeny na zkušenostech získanýchv průběhu třetí kvantitativní dopadovéstudie (QIS3) a rozboru rozdílů meziQIS3 a QIS4 provedeným v předchozímčísle.Ve druhé části článku se zabýváme problematikouskupinového dohledu, konkrétnězachycením diversifikačních efektů a skupinovépodpory. Oblast skupinového dozoruzasáhne většinu ze společností na českémpojistném trhu, neboť jsou součástí mezinárodníchpojišťovacích skupin.V souvislosti s tématem diversifikačníchefektů a skupinové podpory rovněž upozornímena praktické účetní aspekty a implikacetohoto přístupu.QIS4 ve střední Evropě –očekávané problematickéoblastise jak o výpočty samotné, tak i o postupyreportování a interpretace výsledků.Z poznatků a zkušeností sesbíraných v průběhustudie QIS3 vyplynulo, že běžně používanémodely neodpovídaly požadavkům,které na ně klade připravovaný režim solventnosti.Existující modely bylo často velmi pracnéa časově náročné přizpůsobit požadavkůmstudie QIS3. Jednalo se zejména o oblastimodelování šoků na aktivech, modelovánízajištění, modelování vzájemných interakcíaktiv a závazků v šokových scénářích,stanovení run-off schémat či rozdělení závazkůdo předepsaných kategorií. V rámcistudie QIS4 budou otestovány další detaily,které mohou znamenat nové požadavkyna modely.Další problematickou oblastí, která neumožňujerychlé řešení, zůstane i nadále oceňováníopcí a garancí. To je v současnostiv mnoha případech řešeno pomocí velmizjednodušených postupů a přístupů, anižby byla provedena analýza vhodnosti těchtozjednodušení. Zjednodušené přístupy sebudou používat i nadále v případech, kdytento přístup poskytuje odpovídající výsledky.Veš<strong>ke</strong>ré přístupy však budou muset býtpopsány a jednotlivé předpoklady doloženy,minimálně pro účely dohledu. V některýchpřípadech byla pro účely studie QIS3 hodnotaopcí a garancí dokonce ignorována.Slabé stránky se objevily i v souvislostis aktuálně používanými IT systémy, kteréneumožňují sledovat dostatečné množstvíinformací pro výpočty požadované v QIS3,resp. QIS4. Tento problém se vyskytovalna straně aktiv i pasiv. I zde je QIS4 vhodnýmtestem nastavení vnitřních přístupůpojišťoven a zamyšlení nad případným zlepšením.QIS4 se také zaměřuje na interní modely,zejména porovnání jejich výsledků a výsledkůstandardní formule. V této oblasti sevšeobecně očekává vyšší aktivita v rámciskupin. Většina společností ani skupin působícíchv našem regionu však zatím nemáplně implementovány vlastní interní modely,ani částečné interní modely. Mnohé internímodely se nacházejí v různých fázíchvývoje. Je tedy otázkou, jaké informacetato část studie QIS4 poskytne. V této souvislostizaráží cíl Evropské komise dosáhnout60% zapojení.Otázky <strong>ke</strong> skupinovémudozoru – diversifikačníefekty a skupinovápodporaV této části čerpáme z článku Evropskékomise týkajícího se využití diversifikačníchefektů v rámci skupiny a poskytovánískupinové podpory, který byl vydán 13. prosince2007 v Bruselu. Tato témata jsounyní na evropské půdě velice aktuální.Rámcově byla sice definována již v návrhusměrnice Solvency II, ale konkrétní postupya přístupy budou popsány až v imple-Přes veš<strong>ke</strong>ré rozdíly mezi QIS3 a QIS4, kterýmjsme se věnovali detailně v minulémčísle, je základ výpočtů shodný. Ty pojišťovny,které si podle postupů QIS3 upravily činastavily některé vnitřní procesy, si mohoutoto nastavení úspěšně otestovat. JednáPracovní skupina ČAP pro Solventnost II se ve spoluprácis ostatními orgány asociace aktivně zapojuje do diskuzeo budoucí podobě režimu dohledu v pojišťovnictví.14 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ekonomické informace


mentačních opatřeních druhého a třetíhostupně.Z uvedeného článku přebíráme sice jednoduchý,ale velmi názorný příklad k režimuskupinové podpory a vlivu diversifikačníchefektů. Tento příklad byl připraven v rámciEvropské komise a byl přednesen na pracovnískupině Evropské komise v listopadu2007.V oblasti skupinové podpory se nabízí dvěrůzné otázky, a to je-li skupinová podporanezbytná pro využití diversifikačních efektů,a zda by měla být výše skupinové podporylimitována.Příklad Evropské komise ilustruje čtyři možnosti,které kombinace těchto otázek nabízejí.Tyto možnosti jsou demonstroványna velmi jednoduché fiktivní skupině. Jednáse o holdingovou mateřskou společnost(neprovozuje tedy vlastní pojišťovací, anizajišťovací činnost) se dvěma stejně velkýmidceřinými společnostmi – každá se solventnostnímkapitálovým požadav<strong>ke</strong>m(SCR) ve výši 50. Dále se předpokládá výšediversifikačních efektů 40 % (tzn. skupinovýSCR ve výši 60 % ze součtu jednotlivýchSCR) a minimální kapitálový požadavek(MCR) obou entit ve výši 1/3 SCR.1. Žádné diversifikačníefektyPrvní možnost představuje situaci, kdy skupinanebude využívat žádné diversifikačníefekty. Každá společnost by tedy držela kapitálve výši svého SCR a skupinový SCR byse rovnal součtu jednotlivých hodnot SCR.Situace v dceřiných společnostech budetedy následující:Dceřiná společnost AAktiva 1000Použitelný kapitál 50Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1000Dceřiná společnost BAktiva 1000Použitelný kapitál 50Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1000Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 50Účast ve společnosti B 50Použitelný kapitál 100Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva 2000Použitelný kapitál 100Pojistné závazky 1900Pasiva cel<strong>ke</strong>m 20002. Využití diversifikačníchefektůVe druhém případě by již skupina mohlatěžit z diversifikačních efektů tak, že bynemusela držet kapitál ve výši součtu individuálníchSCR, jednotlivé společnosti byvšak stále měly vykazovat kapitál ve výšisvého SCR. Rozdíl na skupinové úrovni bymohl být pokryt jinými závazky. Tato možnosts sebou nese nevýhody spojené s drženímdalšího závazku na skupinové úrovni.Proti prvnímu případu ale již tento závazeknemusí být kapitálem.Situace v dceřiných společnostech budetedy stejná jako v prvním případě:Dceřiná společnost AAktiva 1000Použitelný kapitál 50Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1000Dceřiná společnost BAktiva 1000Použitelný kapitál 50Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1000Mateřská společnost by na sólo bázi vykázalanásledující:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 50Účast ve společnosti B 50Aktiva cel<strong>ke</strong>m 100Použitelný kapitál 60Další závazky 40Pasiva cel<strong>ke</strong>m 100Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva 2000Použitelný kapitál 60Pojistné závazky 1900Další závazky 40Pasiva cel<strong>ke</strong>m 20003. Využití diversifikačníchefektů a jejich alokaceTřetí možnost ruší předchozí nevýhodu tím,že umožňuje alokovat skupinové diversifikačníefekty na jednotlivé entity formousnížení jejich individuálních SCR. Skupinaby tak držela kapitál ve výši součtu jednotlivých(upravených) SCR. Problematickouotázkou zde zůstává způsob alokace diversifikačníchefektů mezi jednotlivé entity.V uvedeném příkladě se předpokládá jejichproporcionální rozdělení mezi obě společnosti.SCR obou dceřiných společností byproto bylo sníženo o 40 % na hodnotu 30.Situace v dceřiných společnostech takbude následující:Dceřiná společnost AAktiva 980Použitelný kapitál 30Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 980Dceřiná společnost BAktiva 980Použitelný kapitál 30Pojistné závazky 950Pasiva cel<strong>ke</strong>m 980Ekonomické informace Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 15


Ekonomické informaceMateřská společnost by na sólo bázi vykázala:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 30Účast ve společnosti B 30Použitelný kapitál 60Diversifikační efekty a skupinovou podporu režimSolventnosti II zatím nedokázal vyřešit. Vzhledemk zastoupení mezinárodních společností na českémtrhu ovšem jde o téma velmi aktuální.Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva 1960Použitelný kapitál 60Pojistné závazky 1900Pasiva cel<strong>ke</strong>m 19604. Využití diversifikačníchefektů a využitískupinové podporyČtvrtá a poslední možnost obsažená v materiálukomise zahrnuje dvě důležitá pravidla: jednotlivéentity musí držet minimálně kapitál ve výši svéhoMCR a skupinová podpora je míněna mimojiné i jako prostředek k usnadnění řízení kapitáluna skupinové úrovni (tj. umožňuje držet kapitálkdekoli v rámci skupiny). Tato situace však musíbýt důsledně ošetřena smluvně.V uvedeném příkladu se předpokládá využitískupinové podpory v nejvyšší možné hodnotě,obě dceřiné společnosti by tedy držely kapitálv hodnotě svého MCR (tj. 16,7) a skupina bygarantovala skupinovou podporu ve výši 67(tzn. diversifikační efekty 40 + kapitál na skupinovéúrovni 27).Situace v dceřiných společnostech pakbude následující:Dceřiná společnost AAktiva 966,7Použitelný kapitál 16,7Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 966,7Dceřiná společnost BAktiva 966,7Použitelný kapitál 16,7Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 966,7Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřinéspolečnosti A (B) = 33,3Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 16,7Účast ve společnosti B 16,7Ostatní aktiva 27,0Použitelný kapitál 60,0Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva dceřiných společností 1933Ostatní aktiva (v mateřské společnosti) 27Aktiva cel<strong>ke</strong>m 1960Použitelný kapitál 60Pojistné závazky 1900Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1960Vzhledem k tomu, že se čtvrtá možnost jeví jakonejlepší řešení, je obsažena v návrhu směrnice.V případě hodně výrazných diversifikačníchefektů může být požadovaný skupinový SCR jeno málo větší než součet individuálních MCR.Skupina se tedy může rozhodnout pro každoudceřinou společnost samostatně, zda a v jakévýši využije skupinovou podporu k pokrytí rozdílumezi SCR a MCR této společnosti. V určitýchpřípadech se pak může stát, že využití skupinovépodpory povede s ohledem na stanovenélimity k vyššímu kapitálovému požadavku.Pro využití této teorie v praxi je nezbytné zajistitdostatečné množství okamžitě převoditelnéhokapitálu v rámci skupiny tak, aby bylapokryta skupinová podpora ve výši, kterouslíbila mateřská společnost v rámci smlouvy.Návrh směrnice k tomu (mimo jiné) v článku246(3) stanoví podmínku, že „neexistují žádnésoučasné nebo předvídatelné praktické, organizačnínebo právní překážky, které by bránilyurychlenému převodu použitelných vlastníchzdrojů“. Na základě předložených materiálůa probíhající diskuze se předpokládá, že výšeskupinové podpory bude limitována (napříkladmaximální výší 50 % z rozdílu mezi součtemindividuálních MCR a SCR).Tuto problematiku článek dále rozvádí a diskutujeo ní pomocí dvou případových studií.První případ zachovává všechny předpokladynezměněné. Tehdy může mateřská společnostpřislíbit skupinovou podporu maximálně ve výši33,3. To znamená, že by skupina musela držetpoužitelný kapitál minimálně ve výši 67,7 (tj. 33,3součet MCR a 33,3 dodatečný kapitál) místo 60(výše skupinového SCR podle příkladu 3).Situace v dceřiných společnostech budevypadat následovně:Dceřiná společnost AAktiva 983,3Použitelný kapitál 33,3Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1960,0Dceřiná společnost BAktiva 983,3Použitelný kapitál 33,3Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1960,0Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřinéspolečnosti A (B) = 16,7Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 33,3Účast ve společnosti B 33,3Použitelný kapitál 66,7Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva dceřiných společností 1966,7Použitelný kapitál 66,7Pojistné závazky 1900,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1966,7Druhý případ předpokládá diversifikační efektyve výši pouze 20 % (proti 40 % v předchozíchpřípadech). To znamená zvýšení skupinovéhoSCR na 80. Pokud se skupina rozhodne využítskupinovou podporu v její maximálně možnévýši (tj. 46,7), bude muset skupina držet dodatečnýkapitál ve výši 46,7, přičemž jeho část16 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ekonomické informace


Časový plán Solventnosti II 2007–20122006 2007 2008 2009 2010 2011 2012Příprava návrhu směrnice(Komise)Projednání a přijetí návrhusměrnice (Rada a EP)Provedení směrnice(členské státy)CEIOPS: práce na technickém doporučení nutném pro prováděcí opatření/sbližovánídozoru/příprava na provedení směrnice/vzděláváníKomise: přípravné prácena prováděcích opatřeníchčervenec 2007zveřejnění návrhu směrnicePřijetí prováděcích opatřeníQIS 2 QIS 3 QIS 4duben-červenec 2008Zdroj: Evropská komisedo výše 20 bude držena v dceřiných společnostech(protože skupinová podpora je 46,7, musídržet použitelný kapitál v celkové výši 53,3).Skupina tedy bude muset v tomto případě držetpoužitelný kapitál ve stejné výši (80) jako tehdy,když skupinovou podporu nevyužívala.Situace v dceřiných společnostech pakbude následující:Dceřiná společnost AAktiva 976,7Použitelný kapitál 26,7Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 976,7Dceřiná společnost BAktiva 976,7Použitelný kapitál 26,7Pojistné závazky 950,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 976,7Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřinéspolečnosti A (B) = 23,3Mateřská společnost by na sólo bázivykázala:Mateřská společnost (sólo báze)Účast ve společnosti A 26,7Účast ve společnosti B 26,7Ostatní aktiva 26,7Použitelný kapitál 80,0Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:Mateřská společnost (konsolidovaná báze)Aktiva dceřiných společností 1953,3Ostatní aktiva (v mateřské společnosti) 26,7Aktiva cel<strong>ke</strong>m 1980,0Použitelný kapitál 80,0Pojistné závazky 1900,0Pasiva cel<strong>ke</strong>m 1980,0Účtování o skupinovépodpořeVýše popsaný postup je stále ještě spíše vizínež přesným postupem dopracovaným tak, abymohl vejít v praxi. Jedním z aspektů, které seještě musí vyřešit, je bezesporu právní formadokumentu skupinové podpory a její účetní zachycení.Zástupci pracovní skupiny pro Solventnost IIekonomické sekce ČAP předběžně diskutovalinad těmito tématy. Na základě této diskuze byloposkytnuto ministerstvu financí odborného stanoviska,které ovšem v současnosti nemá oporuv žádném oficiálním dokumentu.Prvním praktickým problémem je definice právníformy dokumentu, jenž zajišťuje funkčnostskupinové podpory. Z dosavadních diskuzí vyplývá,že přesné definování formy dokumentunení důležité. Současné znění v návrhu směrnice(citované výše) se zdá dostačující. Zásadnípodmínkou je vynutitelnost poskytnutí skupinovépodpory. Lze předpokládat, že dokumentby měl mít podobu písemné dohody (smlouvy)mezi jednotlivými entitami. Jeho součástí byměly být i přesně stanovené podmínky, za kterýchdojde k převodu kapitálu. Tato dohoda(smlouva) vytvoří pro některé (slabší) entity aktivuma pro ostatní závazek, přičemž její konsolidovanáhodnota bude nulová. S ohledem na to,že vyčíslení aktiva nebo závazku pro jednotlivéentity není v podstatě možné, bude v souladus IAS 37 podoba skupinové podpory zveřejněnav příloze účetní závěrky, ale pravděpodobně seo ní nebude účtovat. K přesunu kapitálu tedydojde až v okamžiku potřeby podle podmínekdefinovaných v dohodě (smlouvě). Příklademtakovéto podmínky může být prolomení MCRjednotlivé entity.ZávěremPřestože základní myšlenky nového režimuSolventnost II jsou víceméně stanoveny,stále ještě zůstává mnoho nedořešenýchoblastí. Jednou z nich je bezesporu výšediskutovaná problematika diversifikačníchefektů a skupinové podpory. S ohledemna zastoupení mezinárodních společnostína českém pojistném trhu je toto téma velmiaktuální.Pracovní skupina České asociace pojišťovenpro Solventnost II se nicméně ve spoluprácis ostatními orgány ČAP aktivně zapojujedo diskuze o budoucí podobě režimudohledu v pojišťovnictví.Ekonomické informace Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 17


Pojistné produktyProvoz vozidla v zrcadle novýchprávních úpravMICHAL ŠIMONSPECIALISTA PRO NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENNovelizace zákonůč. 361/2000 Sb.,a č. 168/1999 Sb. ovlivníprovoz na pozemníchkomunikacích. Na co sebudou muset čeští řidičinejspíše připravit?V souvislosti s probíhající vládní novelou zákonao Policii České republiky, kterou projednávalParlament České republiky a kteroujsme se poprvé zabývali v Pojistném <strong>obzor</strong>u1/2008, jsou mimo jiné navrženy i změny, ježupravují dva zákony bezprostředně se týkajícíprovozu vozidla. Konkrétně se jedná o zákonč. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacícha také o zákon č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenouprovozem vozidla. Jaké dopady může novelizacemotoristům přinést?Z pohledu běžného motoristy je největší pozornostvěnována návrhům na změnu ustanovení§ 47, který upravuje povinnosti účastníků silničníhoprovozu při dopravní nehodě (DN). Týkáse jak stanovení limitu výše vzniklé škody, přikterém je nutné přivolat na místo havárie policii,tak i situací, v nichž sice nevznikne limitemstanovená škoda, ale dojde např. <strong>ke</strong> škoděna majetku třetí osoby, nebo <strong>ke</strong> škodě na zdraví.Novelizace se také věnuje situacím, kdy seúčastníci nehody nedohodnou na míře účasti,či zpoplatnění zásahů policie u DN, kdy nebyladána povinnost nehodu ohlásit. Zásadní diskuzivyvolala především dvě témata, kterým se budemepodrobně věnovat na následujících řádcích.Jde o přehodnocení limitu škody a z tohovyplývající nejasnosti u stanovení míry účastijednotlivých aktérů dopravní nehody. Pojďmese nejprve zaměřit na problematiku týkající sevýše škody.I. Změna limituDne 25. února 2008 byl v parlamentu předložennávrh novely zákona o Policii České republiky(PČR), kterým se již detailně zabýval článek„Zákruta 361/2000“ v PO 1/2008. Zmiňovanýnávrh prosazuje, aby policie vyjížděla pouzek nehodám, u nichž by limit škody přesahovalčástku 250 000 Kč. Pro toto zvýšení hovoří následujícífakta:• Z policejních statistik vyplývá, že zhruba85 % všech šetřených nehod tvoří případyse zjevnou škodou do stávajícího limitu,tj. do 50 000 Kč.• Výjezdy a vyšetřování těchto nehod nadměrněvyčerpává kapacity policie.• Policejní dopravní složky se nemohouz personálních důvodů věnovat své hlavníčinnosti, tj. dohledu nad bezpečností v silničnímprovozu a její prevenci.• Ve většině evropských států policie šetřípouze takové případy, při kterých dojde<strong>ke</strong> značné hmotné škodě nebo <strong>ke</strong> škoděna zdraví.Z hlediska postupu policie v ostatních evropskýchstátech lze argument uvedený českýmistrážci zákona považovat za relativně opodstatněný.Jak je patrné z přehledu na str. 19, v jednotlivýchstátech se nejčastěji využívá modelu,který stanovuje účastníkům nehody povinnosthlásit škody policii, při nichž došlo <strong>ke</strong> škoděna zdraví.Z výše uvedených argumentů i funkčních zahraničníchpříkladů lze usoudit, že současnývládní návrh má jisté opodstatnění. Nicméněpokud má být zachována logika neúčasti policiepři „drobných dopravních nehodách“ bez následkůškod na zdraví, pak je zcela na místě sezamyslet, zda je navrhovaný limit 250 000 Kčz hlediska praxe optimální.Názor pojistného trhuNavrhovaný limit vládního návrhu je problematickýjak pro pojistný trh, tak pro spotřebitele.Základní argumenty proti navrhované výšijsou:• U škod, které přesahují limit 100 000 Kč,dochází ve většině případů zároveň <strong>ke</strong> škoděna zdraví (v takových případech již zákonúčastníkům DN ukládá povinnost policiipřivolat). Stanovení vyššího limitu než100 000 Kč by tedy s ohledem na argumentaciPČR o nutnosti snížení šetření haváriítéměř nic neřešilo.• Odhadnout škodu 250 000 Kč na jednomz poškozených vozidel je z pohledu běžnéhoúčastníka DN velice složité.• S největší pravděpodobností by se rozšířilopole působnosti pro páchání pojistnýchpodvodů na dražších vozidlech.• Stanovením limitu na 100 000 Kč dojdei nadále k zajištění a nestrannému vyšetřeníPolicií ČR, čímž budou dostatečněochráněna práva účastníků DN s vyššíškodou.• Průměrný „věk“ vozového v parku se v Českérepublice pohybuje mezi 13 a 14 lety – lzetedy vyvodit, že cena takto starého vozidlase pohybuje pod hranicí 100 000 Kč.Ilustrační foto: ČAPNavrhované změny si primárně kladou za cíl motivovatřidiče k bezpečnému chování v silničním provozu.18 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Pojistné produkty


Z argumentů jednoznačně vyplývá, že stanoveníhranice neúčasti policie u dopravníchnehod do 250 000 Kč je problematické. V konečnémdůsledku by její akceptování vedlonejen k poškozování spotřebitelů, pojišťoven,ale i k obohacování spekulantů. Navíc hlavnícíl návrhu – oprostit policii od účasti na „drobnýchnehodách“ – by nad hranici 100 000 Kčnic neřešilo.II. Sporná míra účastiV souvislosti s dalšími povinnostmi, jež se týkajípřivolání policie k dopravní nehodě, počítávládní návrh se zcela novým pojetím: policie bytotiž nemusela být volána <strong>ke</strong> škodám, které byvznikly na majetku třetích osob, tedy i v případě,kdy se jedná o škodu na vozidle služebním,nebo v majetku leasingové společnosti.Argumentace policie se i v tomto případě opírápředevším o statistiky, ze kterých vyplývá, ževíce než 40 % všech šetřených nehod spadádo stávajícího limitu (tj. 50 000 Kč) a tyto bylypolicii oznámeny pouze z důvodu škody na majetkutřetí osoby.Názor pojistného trhupodruhéVýjezdy policie k dopravním nehodám v zahraničíNěmecko: zákon stanoví povinnost volat policii pouze k dopravním nehodám se škodouna zdraví. Řidiči ji však mohou volat i v případě způsobení vysoké škody na majetkunebo podezření na způsobení nehody vážným porušením předpisů. Police má vždypovinnost přijet a zdarma nehodu vyšetřit, nicméně řidiči jsou motivováni využívat k dokumentacinehody „Evropské hlášení“ a řešit banální nehody bez její účasti.Rakousko: účastníci musí zavolat policii k těm dopravním nehodám, při kterých došlo<strong>ke</strong> škodě na zdraví. Pokud je důvodem k výjezdu policie pouze dokumentace dopravnínehody, uhradí účastník nehody, který trval na přítomnosti policie, za její výjezd správnípoplatek ve výši 36 EUR.Irsko: zákon řidičům ukládá povinnost oznamovat policii všechny dopravní nehody –teprve na základě poskytnutých informací policie rozhodne, zda na místo nehody vyjede,či nikoliv. Pokud kdokoliv z účastníků na její přítomnosti trvá, musí přijet.Švédsko: zde platí povinnost volat policii k dopravním nehodám, při nichž došlo <strong>ke</strong> škoděna zdraví nebo na majetku třetích osob (není-li jeho majitel, nebo správce přítomen:týká se např. zaparkovaných vozidel nebo nemovitostí). Tehdy musí policie k DN přijet,v ostatních případech zákon policii výjezd neukládá.Nizozemsko: povinnost volat policii není právně zakotvena, k nehodám se škodou nazdraví ale obvykle policie dorazí s ambulancí. Stav na místě dopravní nehody dokumentujíjejí účastníci prostřednictvím „Jednotného evropského hlášení“.Zdroj: ČAPUvedená změna nepředstavuje z pohledu pojistnéhotrhu takové riziko jako např. změnalimitu škody, nicméně zde je důležité upozornitna dopad v případě přijetí tohoto návrhu.Pokud by návrh prošel v této podobě, odpadlaby účastníkům dopravní nehody povinnostpřivolat policii i v případě, že by se nedohodlina míře účasti vzniklé škody. V praxi by pak návrhúčastníkům DN dovoloval nezaznamenatani průběh, příčinu, ani následek havárie, cožby do značné míry zkomplikovalo šetření pojistnýchudálostí. Zejména by se výrazně ztížilasituace poškozených při zajišťování dostatečnýchdůkazů pro potřeby uplatňování svéhonároku na náhradu škody vůči odpovědnostnípojišťovně viníka.Nutné (možné) řešeníV rámci zabezpečení dostatečné ochrany právpoškozených je nasnadě využívat řešení, kterése osvědčilo ve většině evropských zemí.Právní předpis by měl ukládat účastníkůmdopravní nehody povinnost sepsat společnýzáznam o dopravní nehodě, který podepíšía neprodleně předají pojistiteli. Požadovaný záznammusí obsahovat identifikaci místa a časudopravní nehody, jejích účastníků i vozidel, příčiny,průběhu a jejích následků. Pro tyto účelybude možné využívat tiskopis „Záznam o dopravnínehodě“, tzv. Evropské hlášení. Tentoproces bude zaveden pouze v těch případech,kdy zúčastněným nevznikne povinnost oznámitnehodu policii.Případ drobných nehodV neposlední řadě představuje vládní návrhrevoluční myšlenku – zavedení zpoplatněnívýjezdu policie k těm dopravním nehodám,u nichž nebyla její přítomnost povinná.Tvůrci vládního návrhu mají snahu přenést odpovědnostza řádné zdokumentování skutečnědrobných dopravních nehod na samotné aktéry.Z policejních statistik totiž vyplývá, že v loňskémroce bylo zhruba 10 % všech šetřenýchdopravních nehod se škodou do 10 000 Kč.Motivací pro samotné účastníky vyřešit drobnouhavárii bez přítomnosti PČR je jednakzrychlení samotného procesu šetření u DN,což má vliv na obnovení průjezdnosti místa,ve kterém k nehodě došlo, a jednak zvýšeníbezpečnosti všech účastníků silničního provozu.V neposlední řadě také odpadá postihod policie za způsobení malého dopravníhopřestupku.Stanovisko pojistného trhu vystihuje názorJUDr. Tomáše Berana, který naleznete na dalšístraně.Pozn: Tento text vznikal před projednánímnávrhu zákona o policii v parlamentu. Poslancinovelu schválili 25. 6. 2008 s těmito změnami:proti platnému stavu bude nově stotisícovýškodní limit a povinnost účastníků zdokumentovatnehodu. Návrh ještě musí projít senátem.Do jakého limitu byste ocenili škodu na vyfocenémvozidle? Do 50, 100, nebo 250 tisíc korun?Odpověď není jednoduchá...Foto: ČAPPojistné produkty Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 19


Pojistné produkty„Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škodyJUDr. Tomáš BeranS novým zákonem o Policii ČR a s ním souvisejícímprováděcím zákonem, který nedávno projednávalaPoslanecká sněmovna pod číslem tisku440/0, se mimo jiné rozproudila bouřlivá diskuzenad povinností účastníků nehody volat Policii ČR(PČR) k dopravním nehodám.Pokud poslanci navrhovanou právní úpravu přijmouv podobě uvedené v tisku 440/0, pro poškozenéhoby to znamenalo, že by měl výraznéztíženou situaci při prokazování míry (ne)vinyna nehodě. Policie totiž až doposud sloužila jakovíceméně objektivní arbitr při posuzování viny.V budoucnosti by mnohem větší míra odpovědnostiležela na samotném poškozeném, který bysi musel zajistit dostatek důkazů na to, aby svůjnárok na náhradu škody dostatečně prokázal.Silniční provoz a dopravní nehody, které provázíodpovídající dohled policie, se již jednou staly,a to zcela pochopitelně z důvodu jejich rozsahua důsledků, věcí veřejnou. Je tedy s podivem,když citovaný návrh předpokládá, že si účastnícinehody budou muset náhle sami zajišťovat vlastnípodklady a důkazy – ať již z hlediska důkazního,nebo i z hlediska odborného „určovatele“ vinyna nehodě. Určování viny na dopravní nehodě jepřeci nutné především kvůli společenským dopadůmzahrnout mezi věci veřejné! Doklademtoho budiž příslušná míra úpravy stávajících pravidelsilničního provozu. Tato otázka je však spíšepolitického, nikoliv právního charakteru.Co se samotných nákladů za neodůvodněnézavolání policie týče, jejich vtažení do režimu náhradyškody, kterou by poškozený mohl uplatnitvůči viníkovi, lze jednoznačně vyloučit. Aby sejednalo o nárok z titulu náhrady škody, muselo byjít o náklad, který oprávněně vzniknul v souvislostis porušením povinnosti viníka nehody. Jestliževšak zákon jednoznačně stanoví podmínkypro situaci, kdy vyžádání asistence policie budebezplatné a poškozený je nedodrží, nemůže sena základě tohoto svého porušení domáhat úhradyuvedených nákladů proti viníkovi.Zde je nutné upozornit na jednoznačně chybějícípříčinnou souvislost mezi vzni<strong>ke</strong>m takovéhonákladu a porušením povinnosti viníka nehody,které k nehodě vedlo. V takovém případě poškozenýtento nárok z povinného ručení viníkauplatnit nebude moci.Závěrem lze ještě zmínit jednu otázku, kteráv souvislosti s touto úpravou často vyvstává.Je vůbec přípustné, aby policie takovou platbuza výjezd k dopravní nehodě požadovala, kdyžje její výkon činnosti hrazen z prostředků daňovýchpoplatníků? Odpověď na tuto otázku sečtenářům patrně nebude příliš líbit. Pokud totižzákon taková pravidla stanoví, pak tento postupv rozporu s ním není. Vyloučit fakt, že by takovátoplatba mohla být považována v rozporu s některýmze základních práv podle Listiny anebov rozporu s pravidly stanovenými v Ústavě, samozřejměnelze.Pozn: Parlament dne 25. 6. 2008 zpoplatněnívýjezdu PČR k DN zamítnul. Návrh ještě musíprojednat senát.Reakce českých řidičů v krizovýchsituacích: využíváme asistenčníchslužeb?Dramatické jarní nehodyna dálnici D1 iniciovalyprůzkum chování českýchřidičů na našich silnicích.RADEK JALŮVKA, CEOIPSOS TAMBORAgentura Ipsos Tambor provedla v březnu 2008průzkum, který zaměřila na chování motoristůa jejich počínání při malé nehodě či poruše automobiluna dálnici. Dále se dotazovala na způsobřešení vzniklé situace – například jaký typ pomocibychom si přivolali. A co výsledky průzkumu, jenžbyl realizován telefonicky na reprezentativnímvzorku 1000 řidičů z České republiky, ukazují?Při poruše na dálnici by dvě třetiny řidičů volalyasistenční službu: našly by si v materiálech od vozidlakontakt na tu, kterou jim doporučila pojišťovnači leasingová společnost. Zato pouhá třetinařidičů by v případě poruchy vozidla na dálnici jakoprvní zapnula výstražná světla a umístila výstražnýtrojúhelník. Z průzkumu dále vyplynulo, že češtířidiči spoléhají na asistenční služby a vědí kam sepři řešení krizových situací obrátit: respondentiběhem dotazování překvapivě dokázali, že přestožena trhu existuje celá řada společností poskytujícíchasistenční služby, většina řidičů přesně ví,kterou zavolat. Naopak zarážející je, že motoristéstále podceňují význam výstražných trojúhelníků,výstražných světel i reflexních vest, které mohoupomoci předejít vzniku další rizikové situace.Hlavní zjištěníDvě třetiny dotázaných řidičů spoléhají při porušena dálnici na asistenční služby, ovšem pouhá třetinaby místo správně označila a zabezpečila.20 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Pojistné produkty


Graf 1: Kterou asistenční službu byste zavolal/a?v %n = 1000Graf 2: Do jaké míry důvěřujete asistenčním službám?v %n = 100021 %16 %Nevím50 %7 %Naprosto důvěřuji14 %Asistenční službu mé pojišťovny,mého povinného ručení,mé leasingové společnostiSpíše důvěřujiSpíše nedůvěřujiABA 1240/AutoklubBohemia AssistanceVůbec nedůvěřujiJinéNevím/Nedokážu posoudit44 %5 %Asitstenční službu mé opravny,mojí značky autaZdroj: Ipsos Tambor15 %27 %1 %Zdroj: Ipsos TamborJak postupovat při porušena dálniciTřetina oslovených řidičů by v případě poruchyvozidla jako první zapnula výstražná světlaa umístila trojúhelník, dvě třetiny by rovnou zavolalyasistenční službu a pětina by se nejdříveporadila s rodinou či přáteli (viz Graf 3). Je aletakový postup bezpečný? Policie ČR (viz www.policie-cr.cz „Co dělat při dopravní nehodě“)radí, abychom co nejrychleji učinili všechna bezpečnostníopatření (zapnuli výstražná světla, obléklisi reflexní vestu, umístili výstražný trojúhelník)a dostali se na bezpečné místo za svodidlana pravé straně dálnice. Čekání ve vozidle totižmůže být osudné – snadno se stane, že projíždějícíauto ve vysoké rychlosti nestihne provéstvyhýbací manévr, a způsobí tak další vážnou dopravnínehodu.Spoléháme na smluvníasistenční službyZ dalších otázek, které v průzkumu padly, vyplynulo,že pětina dotázaných by při havárii či poruševozidla zavolala asistenční službu, kterou jim doporučilapojišťovna či leasingová společnost (vizGraf 1). Kontakt by motoristé hledali v materiálechod vozidla. Dvě třetiny respondentů, dohromadypřesně 65 % (viz Graf 2), celkově důvěřujeasistenčním službám a jediné, čeho by se při jejichvolání obávaly, je vysoká cena (15 %) a dlouháčekací doba (11 %), než přijede.Osobní zkušenostrespondentůDesetina dotazovaných Čechů již někdy v minulostivyužila servisu asistenční služby. Je zajímavé,že přestože má řada z nich velmi podobnénázvy, lidé si je nepletou, a přesně vědí, koho majívolat a na jaké číslo.Graf 3: Představte si situaci, kdy se vám na dálnici porouchá auto. Do cíle vám zbýváještě 100 km a nenacházíte se v blízkosti žádného města ani vesnice. Autonajednou přestalo jet, ale není na něm žádná viditelná závada. Vy tedy nevíte,z jakého důvodu nejede, a musíte zastavit u krajnice. Co uděláte?6435A jak obstáli zástupci nabízející pomoc motoristůmv nouzi? Výrazná většina řidičů hovořila o pozitivníchzážitcích. Ovšem vnímání času a cenymůže být relativní. Záleží na mnoha faktorech,zejména pak jak se postižení dokážou vyrovnatse stresovou situací. V průběhu výzkumu senicméně ukázalo, že asistenční služby často zabezpečujíi pomoc na dálku, tedy radou, případnědalšími informacemi, které pomohou řidiči nenadálýproblém vyřešit. Závěrem uvádíme typickévyjádření jednoho z řidičů: „Dvakrát poradili pouzepo telefonu a pomohlo to, vždycky vše proběhlov pořádku.“3316Zavolám asistenční službuZavolám rodině/přátelůmZapnu výstražná světla a umístím trojúhelníkSnažím se sám/a zjistit, co se porouchalo,a snažím se to opravitJeště k problematice asistenčních služebProč se spoléhat na smluvního poskytovateleasistenčních služeb?Vybraný partner pojišťovny poskytujekvalitní, prověřené služby. Likvidace pojistnéudálosti tak probíhá rychleji a bezkomplikací.Jste poškozeným a nemáte možnost využítasistenci v rámci svého havarijníhopojištění?Doporučujeme požádat o zprostředkováníasistence viníka dopravní nehody, případněo telefonní číslo na „jeho“ službu.v %n = 1000Pozn. Tazatelé měli možnost zvolit více odpovědí. Zdroj: Ipsos TamborAgentura Ipsos Tambor působí více než 15 letv oblasti výzkumu trhu. Díky dynamickémuvývoji v posledních 5 letech se původní společnostTambor stala v roce 2006 součástí sítě Ipsos– jedné z největších světových výzkumnýchsítí. Ipsos Tambor patří mezi 3 největší firmyna českém trhu, spolupracuje s pobočkami sítěIpsos v 51 zemích světa, disponuje více nežstovkou zkušených pracovníků v ČR. Kroměvýzkumu trhu nabízí i poradenskou činnost.Ipsos Tambor je členem profesních organizacíESOMAR a SIMAR, řídí se podle jejich etickýchprincipů a metodických pravidel. Více nawww.ipsos-tambor.cz.Nechce s vámi účastník DN spolupracovat?Zavolejte smluvního poskytovatele asistenčníslužby vaší pojišťovny. Zajistíte si tak, ževám budou poskytnuty kvalitní služby a díkysnadnější komunikaci s touto asistencí budevaše pojistná událost rychleji likvidována.Chraňte sami sebe!Zpozorněte v případech, kdy u nehody zastavínesmluvní poskytovatel asistenčníslužby, kterého nikdo nevolal.REDAKCE ČAPPojistné produkty Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 21


Pojistné produktyRiesterova důchodová reforma– možná inspirace?ING. PETR PAVLÍKPORADCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVAKOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A. S. VIGPřed sedmi lety Německoschválilo nový penzijnízákon, který začal platitod 1. ledna 2002. Prosadiljej tehdejší ministr prácea sociálních věcí WalterRiester.Do povědomí německé veřejnosti, ale i té českése proto zákon dostal pod názvem „Riesterovareforma“. Jejím základním aspektem je zavedenístátní podpory doplňkovému systému penzijníhospoření ve II. pilíři důchodového systému– tzv. „Riesterově penzi“ (Riester-Rente).Reforma reflektuje nejen akutní potřebu diverzifikovatzdroje krytí důchodů v důsledku nepříznivýchprognóz demografického vývoje, alereaguje také na stále rostoucí počet občanů,kteří ukončili svou účast ve veřejném důchodovémsystému a formálně přecházeli do režimupráce „na volné noze“. Součástí reformy bylai parametrická změna vzorce výpočtu důchodu,zaměřená na zmírnění stoupajícího tlaku veřejnéhodůchodového PAYG-systému. Souhrnněmůžeme Riesterovu reformu označit za prvnívýznamný krok vedoucí od rigidního průběžnéhosystému k fondovému systému financování.Záměry reformyDůvody, jež vedly k následujícím změnám, lzeshrnout do tří bodů:1) Zamezit rostoucím nákladům na pracovnísílu, stabilizovat dlouhodobě udržitelnoupříspěvkovou sazbu do veřejného důchodovéhosystému do roku 2020 pod hranicí20 % a do roku 2030 pod 22 % (v roce 2008je příspěvková sazba 19,1 %, z toho 9,55 %hradí zaměstnavatel a 9,55 % zaměstnanec).Součástí reformní strategie je i návrh na prodlouženídůchodového věku z 65 let na 67let s tím, že mezi lety 2012 a 2035 by se mělavěková hranice každoročně zvyšovat o jedenměsíc. V této souvislosti přijala německá vládatzv. „iniciativu 50 plus“, která má zlepšit možnostipracovních příležitostí pro starší občany.2) Ve snaze zajistit dlouhodobou finanční stabilitubudou penze z veřejného důchodovéhosystému postupně snižovány z úrovněprůměrného náhradového poměru 70 %na zákonem garantovanou hladinu cca 64 %čistého předdůchodového příjmu do roku2020. Rozdíl mají postupně kompenzovatzaměstnanecké a soukromé důchody, kterémají generovat příjmy o náhradovém poměru6,3 % v roce 2020, 10,3 % v roce 2030 a až13 % v roce 2050.3) Limitovaný růst státních penzí bude postupněnahrazován příjmy přicházejícímiz doplňkových zaměstnaneckých nebosoukromých penzí s tím, že tyto doplňkovésystémy budou z počátku podporovány státnímipříspěvky.Základní parametryRiesterovy penze (RP 1 )• Účastní<strong>ke</strong>m RP mohou být pojištěnci veřejnéhodůchodového systému a státní zaměstnanci,kteří se rozhodnou přesunout část pojistnéhove prospěch RP (v roce 2008 max.2 100 EUR – viz tabulka č. 2). Živnostníci majíod roku 2005 možnost využívat tzv. Rürupovupenzi, která má obdobné podmínky jako RP(Bert Rürup, v letech 2001–2005 předsedaexpertní komise pro důchodovou reformu).• Operátorem RP jsou ve většině případů komerčnípojišťovny.• Státní podpora je poskytována při uzavřenísmlouvy na jeden z certifikovaných produktůRP a účastník řádně platí příspěvky s tím, žetyto může hradit zaměstnavatel, zaměstnanecči oba.Riesterova reforma byla prvním významným, a navícúspěšným kro<strong>ke</strong>m směřujícím od rigidního průběžnéhosystému k fondovému systému financování.• Vlastní státní podpora, o kterou musí účastníkkaždoročně žádat, má formu jak příméhostátního příspěvku, tak daňového odpočtu.• Státní příspěvek se člení na tzv. „základní příspěvek“a „příspěvek na dítě“.• Základní příspěvek náleží osobám s náro<strong>ke</strong>mna státní podporu.• Základní příspěvek náleží také tomu z manželskéhopáru (například ženě v domácnosti),pokud uzavře vlastní smlouvu na RP a druhýz manželů platí povinné pojistné na základnídůchodové pojištění.• Příspěvek na dítě je vyplácen, pokud v minulémroce vznikl nárok na přídavek na dítě.• Pokud se rodiče nedohodnou jinak, náležípříspěvek na dítě matce.• Maximální výše státních příspěvků je poskytovánav závislosti na výši příspěvků placenýchúčastní<strong>ke</strong>m na RP v procentech vyměřovacíhozákladu pro pojistné na veřejnédůchodové pojištění.• Od roku 2008 je maximální státní příspěvekposkytován účastníkům, jimiž placené vlastnípříspěvky na RP spolu se státním příspěv<strong>ke</strong>mdosahují 4 % jejich výdělků (tabulka č. 1).Walter Riester, spolkový ministr prácea sociálních věcí v letech 1998–2002Foto: Deutscher Bundestag / Jens Neumann / Edgar Rothmann1RP = doplňkové spořicí penzijní pojištění22 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Pojistné produkty


V případě nižších příspěvků účastníků je státnípříspěvek odpovídajícím způsobem krácen.1. Maximální výše státních příspěvkůOdrokuPříspěvekplacenýúčastní<strong>ke</strong>mStátnízákladnípříspěvekStátnípříspěvekna dítě2002 1 % 38 EUR 46 EUR2004 2 % 76 EUR 92 EUR2006 3 % 114 EUR 138 EUR2008 4 % 154 EUR 185 EURZdroj: Německý zákon o daních z příjmu(Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)• Od roku 2009 je plánováno zvýšení státníhopříspěvku na děti narozené na 300 EUR ročněa osobám mladším 21 let, které uzavřousmlouvu na RP, bude vyplácen jednorázovýbonus ve výši 100 EUR.• Příspěvky na RP mohou být odečteny ze základudaně z příjmu, pokud je úspora na daníchvyšší než státní příspěvky. Nejvyšší možné odpočtyzachycuje následující tabulka.2. Maximální výše daňově odečitatelnýchvýdajůOd rokuOdečitatelné výdaje (ročně)včetně státních příspěvků2002 525 EUR2004 1 050 EUR4. Existuje zákonná ochrana prostředků běhemspořící fáze.5. Smlouvy uzavírané od 1. 1. 2006 musí vycházetz použití unisex úmrtnostních tabulek.O oblibě RP……svědčí skutečnost, že zatímco v prvním roce fungováníreformy se účastníky soukromého spořenína stáří staly 3 miliony osob, v letech 2002–2007došlo k nárůstu o dalších 5 milionů osob (+174 %)na dnešní kmen o rozsahu 8 milionů osob. Přičemžjen za rok 2007 přibyl 2,1 milion účastníků. Poptávkapo produktech typu RP výrazně vzrostla zejménapo roce 2005, kdy došlo <strong>ke</strong> zjednodušení, a tími většímu zprůhlednění schématu RP. Převážnávětšina uzavřených smluv (68 %) představuje individuálnípojištění. Smlouvy kolektivního pojištěníse podílejí 1 %, zbývajících 38 % připadá na ostatnísmlouvy, u kterých není poskytovatelem RP subjektpojistného průmyslu (např. banky či podílovéfondy apod., které splňují licenční podmínky RP).VeřejnédůchodovépojištěníTřípilířový modelplatný do 31. 12. 2004Podnikovézaopatřenína stáříSoukromézaopatřenína stáříTři úspěšné pilířeReformovaný německý důchodový systém, posilujícívýznam soukromého a zaměstnaneckéhozabezpečení, je koncipován jako takzvaný třívrstvýmodel (viz schéma). V první vrstvě se nacházízákladní péče o důchodce. Jejím zdrojem můžebýt také renta vyplývající z dodatečného pojištěníi renta z povinného pojištění ve výkonu povolání.Ve druhé vrstvě nalezneme dodatečné zabezpečení,kdy je zdrojem buď pojištění, penzijní fondy,nebo Riesterova penze. Ve třetí vrstvě, tedy úplněnahoře, se vyskytují produkty, které poskytují kapitálovévýnosy: kapitálové životní pojištění, akcie,fondy, renty a výnosy z naspořených peněz, nemovitostiatd. Významným prv<strong>ke</strong>m úspěšnosti reformyje skutečnost, že si obyvatelstvo uvědomilonutnost vytvářet dodatečné zdroje příjmů na penzi.Přispěla k tomu zejména cílená mediální informačníkampaň vedená tehdejší vládou.Třívrstvý modelplatný od 1. 1. 20053. vsrtvaKapitálové produktyŽivotní pojištění, renty, fondy apod.2. vsrtvaDoplňkové kapitálové zaopatřeníRiesterova penze + podnikové zaopatření2006 1 575 EUR2008 2 100 EURZdroj: Německý zákon o daních z příjmu(Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)Certifikační podmínky RP, které musí být splněnypro získání státní podpory:1. Prostředky musí být vázány do 60 let věkuúčastníka.2. Musí být zajištěna výplata doživotní měsíčníanuity s konstantní, nebo rostoucí výší, alternativnějsou možné platby z fondových čibankovních účtů vázaných na penzijní pojištěníve výplatní fázi ve věku od 85 let. Jednorázovávýplata části prostředků je možná, avšak tamůže činit maximálně 30 % kapitálu na začátkuvýplatní fáze.3. Na začátku výplatní fáze musí být poskytovatelemRP (zpravidla komerční pojišťovnou) garantovánaminimálně nominální hodnota vloženýchpříspěvků (příspěvky účastníků a státní příspěvky).Smlouvy mohou zahrnovat penzi pro případpoklesu schopnosti výdělečné činnosti a pozůstalostnípenze.Jednání ČAP a GDV: také o důchodové reforměJiž mnoho let se pravidelně každý rok konáspolečné pracovní jednání zástupců Českéasociace pojišťoven (ČAP) a Celostátníhosvazu německého pojišťovnictví (GDV).Letos se toto setkání uskutečnilo v Praze,dne 2. dubna. Hlavním předmětem diskuzeje vždy pro obě strany velmi podnětnávýměna zkušeností z obou pojistných trhů.1. vsrtvaZákladní zaopatřeníVeřejné důchodové pojištěníZdroje:Dirk Czaya (2008) Die Riester-Rente in Deutschland (prezentace pro ČAP dne 2. 4. 2008)Börsch-Supan, A. H., Wil<strong>ke</strong>, CH. B. (2003) The German Public Pension System: How it Was, How it Will Be, Universityof Michigan Retirement Research Centre, WP 2006-041http://www.mrrc.isr.umich.edu/publications/Papers/pdf/wp041.pdfEinkommensteuergesetz, Abschnitt XI http://bundesrecht.juris.de/estg/index.htmlNational Strategy Report on Old-Age Pension Provision 2005, Federal Republic of Germany.http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2005/de_en.pdfWagner, J. (2007) German government sweetens Riester pension, IPE news,http://www.ipe.com/news/German_government_sweetens_Riester_pension_25382.phpJednou ze zásadních oblastí, která bezpochybyovlivňuje rozvoj českého i německéhopojišťovnictví, letos byla důchodová reforma,v Německu nazývaná „Riester Rente“.Aktuální informace, jež se nám podařilo získatod německých kolegů, čtenářům zprostředkováváčlánek na této dvoustraně.-jm-Pojistné produkty Pojistný <strong>obzor</strong> 2 /2008 23


Pojistné produktyÚder blesku a likvidace pojistnýchudálostí – II. dílING. MARTIN LIŠKAINSERVIS MVC S.R.O.V pokračování článkuz minulého čísla sezaměříme na prakticképostupy, které by mohlypomoci likvidátorůmposoudit, zda v danémpřípadě došlo k přímémuúderu blesku, nebo <strong>ke</strong>škodám z jiných příčin.Následky úderu bleskuna majetekPři posuzování příčiny škody se musíme seznámits tím, jaké účinky může úder blesku mít. Jak jemožné, že elektrický výboj dokáže způsobit rozsáhloudevastaci rodinného domu a jindy „pouze“poškodí citlivou elektroniku?Jak již bylo jednou uvedeno v prvním díle, při bleskovémvýboji dochází k toku proudu řádově desetitisícůampér a teplota v dráze bleskového výbojedosahuje úrovně až 30 000 °C. Působení příméhobleskového výboje na věci lze zjednodušeně rozdělitdo několika částí:• tepelné působení – vysoká teplota bleskovéhovýboje může spolu s dostatečnou energiízpůsobit zapálení lehce vznětlivých materiálů(dřevěných součástí budov, střech apod.),• mechanické působení – průchod blesku stavebnímmateriálem může vysokou teplotoudále způsobit prudké a náhlé odpaření vody,které je obsaženo v příslušné konstrukci (vlhkédřevo, zdivo). Tla<strong>ke</strong>m vzniklé vodní páry,uzavřené v objemu materiálu, může dojít ažk fyzikálnímu výbuchu, při němž se nahromaděnápára uvolní a na příslušnou konstrukcimá destruktivní následky. Takto lze vysvětlittrhliny ve zdivu, popraskání konstrukce krovůapod. Zaznamenány byly také statické poruchyzejména u starších staveb v důsledku otřesuterénu při úderu blesku do země či předmětův bezprostřední blízkosti,• působení elektrodynamických sil – průchodemproudu vodiči dochází <strong>ke</strong> vzniku elektrodynamickýchsil. Elektrodynamické síly využívámeběžně v praxi např. u elektromagnetůa elektromotorů. Při průchodu proudu bleskovéhovýboje kovovými předměty a vodičielektroinstalace může dojít k vytržení vodičůze zdí, uvolnění a destrukci jiných zasaženýchkovových předmětů. Jsou známy případy, kdydošlo k vytrhání vodičů i pod <strong>ke</strong>ramickými obkladyv kuchyni,• přepětí v důsledku úderu blesku – vysokéhodnoty napětí a proudu při úderu bleskudo rozvodů napětí, po zavlečení do elektrickýcha elektronických přístrojů, způsobí jejichpoškození nebo zničení.Jak je vidět, působení přímého úderu blesku můžezapříčinit i zdánlivě málo pravděpodobné následky.Vlivem šíření výboje různými konstrukcemijsou pak leckdy patrné na neočekávaných místech.Nejmarkantnější škody samozřejmě vznikajína objektech bez vnější ochrany před bles<strong>ke</strong>m.Charakteristika škodna elektronických zařízeníchZvláštní kapitola se věnuje popisu účinku bleskuna elektronická zařízení. K jejich poškození docházízpravidla zavlečením části bleskového proudupo rozvodech napájecího napětí, případně jinýmicestami (anténními svody, rozvody datových sítí,telefonními přípojkami apod.). Napájecí obvodya vstupy elektronických zařízení jsou ve většiněPosouzení příčiny škody a její likvidace může býtproblematické – podíl nerozhodných případů se navyšuje,není-li provedena podrobná prohlídka a místní šetření.případů vybaveny ochrannými obvody, které jsouvšak navrženy tak, aby eliminovaly přepětí a přepěťovéšpičky způsobené běžným kolísáním napětía průmyslovým přepětím. Energie úderu blesku jevšak řádově vyšší, standardní zabudované ochrannéobvody a filtry proto nejsou účinné.Průmyslové přepětí……vzniká jako nežádoucí důsledek při spínání a vypínáníspotřebičů, zejména indukčního charakteru.Těmito spotřebiči jsou např. veš<strong>ke</strong>ré elektromotory,elektromagnety, transformátory, tedy i běžnédomácí spotřebiče. Vzniklé napěťové špičky sepotom šíří po napájecích rozvodech do jiných zařízení.Správně navržené elektronické zařízení byvšak mělo odolat působení „běžného“ přepětí,které je definováno v příslušných odborných normách.Jak rozlišit škodu přepětíma úderem blesku?Působení blesku a průmyslového přepětí je v zásaděshodné – vždy se jedná o impulzní přepětí,resp. proudový impulz, který přesahuje jmenovitéparametry, na které je zařízení konstruováno. Rozdílje v parametrech: při úderu blesku se napětíi proud poruchového děje pohybují o mnoho řádůvýše než u průmyslového přepětí. Působením průmyslovéhopřepětí se mohou zničit citlivé elektronickésoučásti, nedochází však k masivní destrukcipolovodičových součástí, plošných spojů a dalšíchkonstrukčních prvků. Pokud takové stopy na zařízenípři prohlídce zaznamenáme, je to podstatnáinformace podporující předpoklad, že bylo zařízenízasaženo zavlečením bleskového proudu.Přechod energie blesku je typický tím, že se jednáo místní působení velmi vysoké energie (výskytznačně vysokého napětí řádově až stovky kV a tok24 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Pojistné produkty


Foto: Inservis MVCproudů až stovky kA) po velmi krátkou dobu (řádověmilisekundy – 10 –3 s). Elektronické součástijsou v důsledku působení takto vysokých energiív řadě případů mechanicky poškozeny (od prasklýchaž po „vystřelená“ pouzdra polovodičovýchsoučástí, explodované elektrolytické kondenzátory,roztavené či dokonce odpařené vodivé dráhyna plošných spojích, kontaktech, přepínačíchapod.). Lokální akumulací tepelné energie vznikáv řadě případů i požár zasaženého přístroje. Nejvícezasaženy přitom bývají bloky vstupů/výstupů,přívodů napájení a zdrojů, vnějších řídicích a ovládacíchsystémů. Obecně tam, kde je zprostředkovánstyk s vnějším prostředím, ze kterého poruchovýděj přichází.Následující fotografie dokládá typický stav – vyznačenamísta v kroužcích dokumentují, kdedošlo v důsledku energeticky obsažného přepětík mechanickému poškození (roztržení) pouzder integrovanýchobvodů. Jaký můžeme díky fotografiivyvodit závěr? Je pravděpodobné, že tuto škoduzpůsobil blesk.Základní postupy připrohlídkách a posouzenípojistného krytí1 Jsou viditelné škody na budovách přímým úderem blesku?(popište)• Popis budovy (počet podlaží, konstrukce, střecha…)• Popis umístění budov (areálu) v okolí, dominanty, okolní objekty…2 Došlo k poruchám na zařízeních v objektu (areálu)?ANO/NE– telefony (ústředna) ANO/NE– počítačová síť ANO/NE– EPS, EZS, silnoproudé rozvody, osvětlení, rozvaděče ANO/NE3 Jsou na částech zařízení viditelné stopy poruchy (ožehnutí,...)?ANO/NE(pokud ano, popište, doložte fotodokumentací, věci předložte)4 Došlo k výpadku napájení nízkého napětí (nn) ANO/NE– z vnějších příčin (v rozvodně, mimo objekt,…)? ANO/NE– výpad<strong>ke</strong>m jističů v rozvaděči, aniž vznikly škody? ANO/NE5 Došlo k poškození vodičů (nn, sdělovací,...)? ANO/NE6 Došlo k restartu počítačů, „měkkému“ selhání elektronických systémů? ANO/NE7 Došlo k obdobným poruchám/škodám v blízkém okolí? ANO/NE8 Je instalována vnější ochrana na budově? ANO/NE• Byla vnější ochrana od zahájení provozu revidována? Kdy?........ (datum revize) ANO/NE• Byly přitom zjištěny nedostatky?ANO/NE• Byly tyto nedostatky odstraněny?ANO/NE• Byla vnější ochrana revidována po úderu blesku?ANO/NEKdy?........ (datum revize)• Byly zjištěny stopy úderu blesku, nedostatky a/nebo závady? (popište)ANO/NE9 Je zřízeno vyrovnání potenciálů (pospojováním)? ANO/NE10 Došlo před škodou při stavebních nebo jiných úpravách k případnému narušeníANO/NEochrany před bles<strong>ke</strong>m?11 Silový přívod (nn) je zřízen podzemním kabelem/venkovním vedením?12 Jsou instalovány bleskojistky, přepěťové ochrany silových rozvodů? ANO/NE13 Kde jsou ochrany zapojeny?14 Obsahují instalace budovy vedení sdělovací (telekomunikační, datová, měřicí, řídicí, ANO/NEsignalizační apod.)?15 Jsou sdělovací rozvody mimo budovu zřízeny podzemním/nadzemním vedením?16 Jsou zařízení připojená <strong>ke</strong> sdělovacím a datovým vedením chráněna přídavnouANO/NEochranou?17 Jaké (obdobné) škody již vznikly v minulosti účin<strong>ke</strong>m blesku nebo přepětím?Posouzení příčiny škody a její likvidace z rizikablesk může být velmi problematické pro zjednodušenépostupy likvidace (Desk-top Claim Handling– likvidace „od stolu“), které nyní řada pojišťovenaplikuje u škod z občanského pojištění a škodmalého rozsahu v průmyslu. Zda se jedná o úderblesku podle definice v pojistných podmínkách,obecně zhodnotí komplex otázek (a příslušnýchodpovědí), které je nutno vyhodnotit jako celek.I tak zůstane řada případů, ve kterých nebudemožné rozhodnout s jistotou. Podíl těchto „nerozhodných“případů se podstatně navyšuje v okamžiku,kdy nebyla provedena podrobná prohlídkaa místní šetření.Jako vodítko pro posouzení, zda se pravděpodobnějednalo o škodu v důsledku úderu blesku,doporučujeme sestavit seznam otázek a provéstnásledné vyhodnocení odpovědí.Vyhodnocení získaných údajů z otázek i dalších informací(např. z Českého hydrometeorologickéhoústavu), by mělo odpovědět na základní otázky:1. Byla v daném místě a čase bouřka s výskytemblýskavic? (Zpravidla postačuje hlášení z nejbližšípozorovací stanice ČHMÚ, případně hodnověrnésvědecké pozorování.)2. Došlo k úderu blesku na pojištěné místo? (Vyhodnoceníodpovědí na otázky 1–7.)3. Jakými cestami byla energie blesku zavlečenana poškozená zařízení? (Vyhodnocení odpovědína otázky 2–7, také s informacemi o způsobuvedení rozvodů, tj. otázky 9–11.)4. Odpovídá charakter škod typickým důsledkůmúderu blesku? (Odpověď na otázku 3,zjištění vizuálních stop po úderu, zkoumánístop na poškozených předmětech – elektronikaviz výše.)ZávěrTento příspěvek si alespoň částečně kladl za cíl pomocilikvidátorům při jejich práci. Zájemcům o bližšíinformace můžeme doporučit odbornou literaturuk dané problematice, případně odborné článkyv zahraničních publikacích. Z uvedeného seznamuje patrné, že vyhodnocení není vždy jednoznačnéa na některé otázky se získat odpověď nepodaří.V takovém případě záleží na pojistiteli, zda slevína přísnosti pojistných podmínek ve prospěch klienta,nebo zda bude riskovat dlouhé spory…Pojistné produkty Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 25


Pojistné produktySezóna cestovního pojištěníING. VLADIMÍR FUCHSEUROP ASSISTANCEKvalitní služby prodejcůcestovního pojištění azvýšená informovanostklientů mnohdy zamezíproblematickým pojistnýmudálostem.Cestovní pojištění je obecně pokládáno za rychloobrátkovýprodukt s významným vlivem na budovánívztahu s klientem. Má sezónní význama k jeho občasnému upozaďování může svádětnapříklad běžný prodej pojištění po internetu,automatické zahrnování cestovního pojištěnído balíčku k jiným produktům (platební karty, letenky,zájezdy…) či poměrně nízká cena pojištěnív absolutních částkách (v relativních již toto srovnáníneplatí). Jistě ale nelze popřít skutečnost,že zejména u pojištění léčebných nákladů v zahraničíjde o problematiku často hluboce zasahujícído života klienta, případně i jeho blízkých.V turistické sezóně se tak cestovní pojištění vždydostává do zaslouženého zájmu pracovníků pojišťoven,odbytových kanálů, ale také napříkladmédií. Pojďme si nyní stručně shrnout některézásadní prvky a trendy, jež provázejí letní sezónutohoto produktu.Prodej cestovního pojištěníKvalita prodeje cestovního pojištění má významnývliv na spokojenost zákazníků. Nehovoříme nynío objemu prodejů daného zprostředkovatele, alezejména o kvalitě poradenství. Prodej cestovníhopojištění ovlivňuje velký rozsah různých odbytovýchcest, ale i ráz sezónnosti produktu. V rámciodbytu cestovního pojištění se nedostatky mohouobjevit zejména v externí distribuci u sezónníchprodejců (např. u cestovních agentur a kanceláří),kteří nemají dostatečné kapacity <strong>ke</strong> školení svýchzaměstnanců či brigádníků. Stejná rizika se objevujíi u prodejců, jež prodej pojištění nemají jakohlavní činnost (např. letecké společnosti, banky).Další riziko sníženého povědomí zákazníka o nakupovanémproduktu skýtá rychle se rozvíjejícíprodej pojištění po internetu. U něho by mělo býtsamozřejmostí dostupné call centrum s vyškolenýmipracovníky, kteří budou schopni klientůmjejich případné specifické dotazy k produktůmzodpovědět.Informace chrání v nouziZ naší zkušenosti můžeme definovat hned několikprvků, které se nejvíce opakují při problematickýchpojistných událostech. Jejich výskytu lze pravděpodobněpředcházet zkvalitněním informovanostia kompetence prodejců. Témata, která by při školeníprodejců měla zaznít, jsou následující:• Upozornění na výluky: u prodejců, kteří senespecializují přímo na cestovní pojištění, sečastěji stává, že klient není při prodeji upozorněnna důležité výluky a omezení. Opakovaněse do této kategorie dostává zejména výlukapreexistence zdravotních obtíží, které mnohdybývají důvodem následného zamítnutí plnění.Preexistence se nejčastěji týká onemocněnísrdce a krevního oběhu, diabetu, vředů (tétoproblematice jsme se již věnovali v PO II/2006v příspěvku „Pojistná událost v hlavním vysílacímčase“). Další výlukou, kterou by prodejceměl rozhodně zmínit, je „alkohol“. Nicméněv dnešní době se stalo aktuální i upozorněnína výluky pro jednání pod vlivem dalších návykovýchlátek.• Komplexní rozbor výluk rizikových sportů,vysokohorské turistiky a jiných typických zástupcůz této skupiny, které si klienti nemusípři koupi pojištění uvědomovat, by měl býtzákladním prv<strong>ke</strong>m při prodeji. Pokud je prodejceaktivně neuvede, může klienta nesprávněpojistit.• Aktivace pojistné smlouvy: produkty cestovníhopojištění jsou často aktivovány netradičnímzpůsobem, např. použitím kreditní karty,výjezdem, pro který je třeba mít doklad apod.• Problematika uplatnění pracovního úrazuv rámci turistické pojistky, o který se klientpo návratu ze zahraničí snaží, se v letní sezóněvyskytuje také častěji. Tyto případy ale spíšenež do oblasti školení prodejců spadají do kategoriepokusů o pojistné podvody.• O frekventovaných variantách pojištění sespoluúčastí klienta, jež bývají součástí služebnabízených k platebním kartám, je třeba připrodeji také transparentně informovat.• Rovněž problematika vlivu evropské zdravotníkarty EHIC je pro školení prodejců stálevelice aktuální. Každý prodejce by měl dobřerozumět průnikům i rozdílům v krytí v rámcisystému EHIC a komerčního cestovního pojištěnía tato umět klientům vysvětlit.• Upozornění na kontaktování asistenčníslužby při jakýchkoliv potížích je základnímpravidlem, které by nemělo být opomenuto.Vhodným školením prodejců mohou pojišťovnyusnadnit roli sobě i klientům při preventivní činnostiproti pojistným podvodům, ale i proti potenciálněnepříjemným mediálním kauzám, kteréprovázejí každou turistickou sezónu.Likvidace a pojistné podvodyPojistné podvody z letních období cestovního pojištěnímívají nejrůznější podobu. Pokusy o podvodyse objevují jak ze strany poskytovatelů zdravotnípéče, tak i ze strany klientů.Pojistné podvody ze strany lékařských zařízeníjsou typické zejména v oblasti ambulantníchošetření. Lékařští specialisté naší společnostinejčastěji identifikují „prohřešky“ předražovánívýkonů a také vykazování ambulantních výkonů,které vůbec nebyly provedeny. Jedná se zejménao pojistné události v Řecku, Egyptě, Bulharskua Chorvatsku. Dalším častým negativním jevemobjevujícím se ve výše uvedených destinacích jeprovizní spolupráce delegátů některých cestovníchkanceláří a lékařů působících v cílových destinacíchči hotelech. Tyto postupy se často pohybujína hraně etických principů. Lékaři obcházejí klientya snaží se jich dotazovat, zda jim nic nechybía zda nepotřebují nějakou péči – vždy se odkazujína bezplatnost služeb, které jsou poté účtovány26 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Pojistné produkty


Ilustrační foto: ČAPpojišťovně. Touto praxí jsou generovány zbytečnénávštěvy lékařů, předepsané léky, ale také čas,který klienti musí trávit administrací úkonů s ři. U exotických destinací jsme také zaznamenalilékapokusyo podvody při proplacení neuskutečněnéhospitalizace. S takovými událostmi si musí asistenčníslužby standardně poradit a být pro pojišťovnuschopným partnerem. Účinnou prevencí zestrany pojišťoven by mohla být zlepšená komunikacesměrem k průvodcům a delegátům cestovníchkanceláří. Prevence ze strany asistenčníchspolečností je pak zaměřena především na detailníkomunikaci s lékařskými zařízeními a lékařiv dané lokalitě (mezi běžné nástroje asistenčníchspolečností patří smluvní ceny, centralizace objemů,ale i seznamy zařízení, se kterými se pro porušovánídohodnutých principů nespolupracuje).Cestovní pojištění se posouvá směrem <strong>ke</strong> službám: rostezájem o předcestovní asistenci, rozšiřuje se nabídkaspecifických připojištění i jejich limitů...Tato pravidla platí jak pro kvalitu, tak i pro cenuslužeb jednotlivých zařízení.Ze strany klientů jsou pokusy o pojistné podvodyčastěji zaznamenávány například při ošetřeníchjiné osoby na cizí platnou pojistku, při pojistnýchudálostech ztráty zavazadel (z hlediska obsahuztracených věcí i způsobu ztráty či odcizení) a v jižzmíněné oblasti vykazování pracovních úrazův rámci pojistných událostí pro turistické pojistky.Neobvyklé není ani uplatnění jedné pojistné událostiu více pojistitelů.Trendy v oblasti cestovníhopojištěníPro letní pojistnou sezónu v oblasti asistenčníčinnosti lze vysledovat několik zajímavých trendů.Mezi ně patří i výraznější posun cestovního pojištěnísměrem <strong>ke</strong> službám. Jako příklad můžemeuvést služby předcestovní asistence, které jsoupři rozšiřující se škále exotických destinací stálečastěji využívány (poskytnutí informací předvýjezdem např. na očkování, zdravotní situacia rizika v cílových destinacích, vízová politika cílovézemě…). Významně se též rozšiřuje škálaspecifických připojištění a jednotlivé limity těchtopřipojištění (např. sportovní rizika, sportovní výbava,oblast golfu, odpovědnostní rizika, zpožděnípřepravního prostředku.). Ze strany klientů lzesledovat na jedné straně zvýšení povědomí o pojištění,zvýšení využívání on-line distribučních cestpro koupi pojištění a na druhé straně zvýšení poptávkypo kvalitnějších krytích jak z hlediska výšelimitů, tak i komplexnosti pojištěných rizik. Tentoprvek se také projevuje u vícenásobného pojištění.Stále přibývá klientů, kteří neváhají investovatdo dalšího kvalitního komplexního krytí platnéhopouze po čas vybrané dovolené, a to i přesto, žemají platné běžné základní dlouhodobé pojištění.Pojištění a management rizik v makléřském obchodě – recenzePrOF. INg. mILÍK TIChÝ, DrSC.Úvodní statě publikace, kterou počát<strong>ke</strong>m rokuvydalo nakladatelství Professional Publishing,pojednávají o pojistných trzích, jejich vývojiv po sledních letech, o celosvětově přijatémpojistném a jeho struktuře. Vynechány nebylyani velké pojištěné škody. Zajištěním rizikaa alternativními metodamipojištění a zajištění se zabývájedna ucelená kapitola.Samostatnou úvahu autorvěnuje tzv. kaptivnímu pojištění,které není v Českuzatím rozšířeno, a naše podnikys ním obecně nejsouseznámeny. Výklad o elektronickémobchodě, který jeatraktivním postupem blízkébudoucnosti, lze rozhodněpovažovat za důležitý. Vývojna těchto úsecích by mělpojišťovací makléř neustálesledovat. Kapitola o českémpojistném trhu uvádípožadavky na práci makléřea dále charakterizuje metody výběru makléřskéspolečnosti.Těžiště publikace spočívá zejména v popisuobecného postupu rizikového managementua některých jeho základních metod, jako napříkladperiodické inspekce, komparativního hodnocenípracovišť, stanovenírizikového profilu podnikua metody „Risk Focus“.Výklad ještě doplňuje popisprověrky rizikového managementu.Další samostatná kapitolase zabývá přípravou rizikovézprávy a tvorbou pojistnéhoprogramu, tedy ústřednímibody práce makléřské společnosti.Publikace poskytujenávod jak postupovatv obecném případě a jakhodnotit rizika, aby upisovatelzískal z rizikové zprávyucelený obraz o situaci. Textse zabývá některými specifickýmiobory – např. chemickým inženýrstvím,průmyslem papíru a celulózy či farmakologií –a dále obecnými úvahami o technických rizicích,škodách na životním prostředí, o ochraně elektronickýchzařízení a také o bezpečnosti tunelů.Autor se podrobně věnoval likvidaci škod, jejímžmanagementem je pojišťovací makléř pověřen.Tato činnost se též řadí mezi nejdůležitější bodyspolupráce s klientem a v knize lze nalézt řaduinstruktivních příkladů ze skutečných událostí.Čtenáři jistě ocení rejstřík a slovníček základníchtermínů.Publikaci můžeme doporučit především jakostudijní materiál pro zaměstnance makléřskýchfirem, je ale také vhodná pro zaměstnance pojišťovena specialisty na průmyslové a podnikatelsképojištění. Další okruh případných čtenářůpatří do oblasti studentů vysokých i odbornýchškol, kteří mají o pojišťovnictví zájem.Autor: Ing. Jiří Janata, CSc.Vydal: Professional Publishing, Praha, 2008180 stran. Doporučená cena 288 Kč.Pojistné produkty Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 27


Ze světaKaždý problém má své řešeníMichaela Kollerová,generální ředitelka Evropsképojišťovací a zajišťovacífederace (CEA) exkluzivněpro Pojistný <strong>obzor</strong>.MGR. EMA NOVOTNÁŠÉFREDAKTORKAČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENLetošní konference, která se pod záštitou Českéasociace pojišťoven konala 26. března a věnovalase aktuálnímu stavu a vývoji regulace a dohleduv pojišťovnictví EU a ČR, se zúčastnila i generálníředitelka Evropské pojišťovací a zajišťovacífederace (CEA), Michaela Kollerová. K stěžejnímtématům následujícího rozhovoru se řadí zásadnízměny odehrávající se v Bruselu – ať již na půděEvropské komise nebo samotné federace.Paní ředitelko, současnou pozici zastávátejiž déle než rok. Můžete, prosím, zrekapitulovatvaši dosavadní činnost v CEA?Tento rok byl jednoznačně náročný. Federaceprošla mnoha interními změnami: zrušili jsmenapříklad naši pobočku v Paříži. Bruselskoukancelář jsme restrukturalizovali a zároveň jsmepřijali nové zaměstnance. I přes tyto změny senám podařilo neztratit z dohledu naše klíčovéposlání, tedy hájení zájmů našich členů. Evropskákomise má neustále na pořadu jednánírozsáhlou agendu, která se týká pojišťovnictví,Solventností II počínaje, přes otázky týkající sedůchodů nebo motorových vozidel. CEA bylaa je neustále aktivní v oblastech, které chod pojišťovenovlivňují.Za celou dobu existence CEA jste se stalaprvní dámou, která uspěla ve výběrovémřízení na pozici generální ředitelky. Vnímáte,že určitá témata se vám právě z tohotodůvodu hůře řeší?Opravdu se mi nikdy nestalo, že by měly být rozdílymezi ředitelem a ředitelkami. Osobně jsemnic takového nezažila – zřejmě i díky bruselskémuprostředí, kde se se všemi zachází poměrněrovnocenně. Když se podívám na členské asociaceCEA, tak devět z třiatřiceti členů kormidlujígenerální ředitelky.Při své práci se zabýváte řešením složitýchúkolů. Které z nich, bez ohledu na gender,vnímáte jako nejobtížnější?Mohlo by to vyznít až příliš sebejistě, ale já sedomnívám, že na každý problém existuje řešení.Hlavní je umět si určit priority. Myslím, že je důležitéstanovit si nejprve správně priority a pakuž se nesnažit zvládnout vše najednou.Mohla byste se naopak pochlubit některýmiúspěchy, kterých se vám podařilo dosáhnouta na něž jste právem hrdá?Rozhodně bych zmínila tři věci. Zaprvé, jednoznačněnejdůležitějším přínosem federace jev evropském měřítku reputace, kterou CEAmá v rámci evropských institucí. S potěšenímmusím konstatovat, že naše pověst i v průběhuinterní restrukturalizace neutrpěla. Ba právěnaopak. Podařilo se nám ji ještě více posilnit– zejména pak díky velkému množství informací,kterým přispíváme na evropská jednání.Domnívám se, že Evropská komise si nás za továží. Zadruhé musím s potěšením konstatovat,že cítíme velmi silnou podporu od našich členů.Představili jsme mnoho, někdy i poměrněkontroverzních změn. Přesto nám naši členovéprojevovali obrovskou podporu. Za třetí velkýúspěch považuji transformaci naší společnosti.Zaměstnanci CEA si společně se změnamive vedení prošli obtížným obdobím – došlona výrazné personální změny: polovina bývalýchpracovníků v CEA zůstala, nicméně druháNaším hlavním posláním v Bruselu je předevšímvysvětlovat rozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů.Bez vaší pomoci bychom to nezvládli.polovina lidí je zcela nová. Naši zaměstnancijsou nejen výborně kvalifikovaní, ale mají takénesmírnou motivaci. Koncentrují se na dosaženístanovených cílů v rámci všech materiálů, kterýmise momentálně zabýváme, samozřejměs přihlédnutím k faktu, že vždy musíme hájitzájmy našich členů, jak jen nejlépe umíme. Dosaženéúspěchy v těchto třech oblastech dělajíz nové CEA podnětné a vzrušující pracoviště.Jaké hlavní cíle jste si coby generální ředitelkaCEA stanovila?Jak jsem již říkala, CEA musí v prvé řadě dobřehájit zájmy svých členů. Musíme být schopni evropskýminstitucím a dalším, v evropském měřítkuzainteresovaným stranám vysvětlovat, na jakýchprincipech pojišťovnictví pracuje, a proč jedůležité, abychom měli odpovídající regulačnísystém zákonů. CEA coby evropský mluvčí pojišťovnictvía zajišťovnictví musí zabezpečit, abyse pojišťovnictví a fakt, že se významně podílína ekonomickém růstu a zaměstnanosti, dostalyv rámci Evropské unie do povědomí. Toto obdobíje klíčové pro rozvoj vnitřního trhu a CEA zajis-Foto: CEA28 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ze světa


tí, aby byl hlas pojišťovnictví slyšet v úsilí, kterébude korunováno dokončením jednotného trhupro finanční služby. CEA musí dále zastupovatevropské pojišťovny a zajišťovny na širší, tedysvětové scéně. Musíme například vést kampaňproti kolaterálním požadavkům v USA.Jak to vypadá s restrukturalizací CEA? Kterézměny byly ve vašich očích nejdůležitějšía nejrozsáhlejší? Jaké klady nové uspořádánífederace přinese?Osobně věřím, že se nám daří měnit strukturufederace velmi dobře. Zrušení pařížské pobočkynebylo jednoduchým kro<strong>ke</strong>m, ale pomohlo námzkvalitnit efektivitu práce. Obecně bych řekla, žese zlepšily i koordinace i komunikace, což bylarozhodně důležitá změna. Nicméně se zabývámei reformou uspořádání komise, zpracováníminterních dat a také změnami v přístupu a zpracováváníinformací. Všechny tyto okruhy mámepod drobnohledem, nemyslím si tedy, že bychdokázala vyzdvihnout jedno konkrétní téma. Jdeo kombinaci všeho dohromady – stejně jako tomáte s jednotlivými dílky puzzle. Naším cílemje nakonec vytvořit dobrý celkový obraz. Učinilijsme obrovský kus práce, posunuli jsme senesmírně kupředu a věřím, že jsme na správnécestě. Nyní musíme dokončit nedořešené otázky,abychom si vytvořili pevné základy pro našidalší práci.Pojďme se nyní věnovat dalšímu vážnémutématu. Zastáváte společně s Evropskou komisístejný názor na překážky, které zpomalujírozvoj jednotného pojistného trhu?Ve skutečnosti na tuto otázku neexistuje jednoducháodpověď. Komise není homogennímorgánem. Tvoří ji mnoho generálních ředitelství,která se starají o různorodé iniciativy. Když setedy podíváme na pracovní plán komise, pakna něj musíme jednoznačně nahlížet z pohledurůzných sektorů. CEA v mnoha oblastech bezvýhradněsdílí komisí stanovený přístup – napříkladv Solventnosti II či změnách v rámci postupůdohledu. Naopak v jiných oblastech bychomse přiklonili k jinému názoru – po komisi bychompožadovali provedení mnohem podrobnějšíchanalýz, abychom pak dokázali lépe určit dopadtěchto konkrétních návrhů.Mohla byste v kostce shrnout, jaké stanoviskoCEA zastává v rámci návrhu nové směrniceSolventnost II?Obecně tuto směrnici podporujeme. Jistě, některédrobné technické záležitosti by se ještědaly zlepšit. Nicméně podpora Solventnosti IIa ekonomického přístupu založeného na rizikuje ze strany pojišťovnictví naprosto zřejmá. Našipráci také soustředíme na témata proporcionality,tak aby znění směrnice mohly použít jakvelké skupiny, tak i středně velké i malé společnosti.Přístup komise také podporujeme v rámcinaší práce na skupinovém dohledu.Přejděme nyní <strong>ke</strong> středoevropským záležitostem.Do jaké míry jste seznámena s problematikoučeského pojišťovnictví?Ráda bych měla větší znalosti, nicméně díkybilaterálním jednáním – jako například s výkonnýmředitelem ČAP – mám šanci se o trhu dozvědětvíce. Naše oddělení statistik významnětěží z informací jednotlivých trhů, které od našichčlenů získáváme. Právě to nám ohromněpomáhá, abychom lépe porozuměli souvislostem.Ovšem pro nás jsou zároveň nezbytněnutná pravidelná setkání. Z tohoto důvodu seosobně velice ráda účastním konferencí, jakoje tato – pomáhají mi totiž proniknout k jádruproblémů. Musím konstatovat, že dnes na měnapříklad udělala ohromný dojem prezentaceředitelky odboru dohledu v pojišťovnictví, doktorkySilberové z ČNB, která představila systémregulace dohledu v České republice. Myslím, ženěkolik stupňů, které na konferenci objasnila,Solventnost II teprve představí.Můžete české pojišťovnictví okomentovatz mnohem širší, řekněme evropské perspektivy?Z podkladů, které v CEA máme, je evidentní,že český trh v sobě skrývá velký potenciál.Ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi,kde jsou již trhy mnohem saturovanější,vykazuje ten český naprosto mimořádný růst.Pokud se konkrétně zaměřím na země střednía východní Evropy, pak se české pojišťovnictvíMichaela Kollerováje od ledna 2007 generální ředitelkou Evropsképojišťovací a zajišťovací federace(CEA). Za sebou má již mnohaleté zkušenostiz oblasti finančních služeb na evropskéi mezinárodní úrovni. Evropské pojišťovnictvía zajišťovnictví pravidelně reprezentujena jednáních a panelových diskuzích, kteréorganizují evropské instituce. Od roku 2001do doby, než začala pracovat pro CEA, seMichaela Kollerová angažovala coby členkařídícího výboru Evropské skupiny spořitelen.Současná generální ředitelka CEA dříve působilav několika poradních skupinách založenýchEvropskou komisí. Jmenovitě se mimojiné podílela na vzniku Výboru pro evropskébankovnictví.drží nastoleného trendu společně s ostatnímizeměmi tohoto regionu.Mohla byste, prosím, zhodnotit vzájemnouspolupráci CEA a ČAP?Naši spolupráci považuji za ohromně přínosnou.Jsem nesmírně ráda, že se Česká asociace pojišťovenaktivně účastní našich výborů a pracovníchskupin. Bez vámi poskytnutých informací,ať už písemných nebo i ústních, bychom v podstatěnebyli schopni pracovat. Naším hlavnímposláním v Bruselu je především vysvětlovatrozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů.Bez vaší pomoci bychom to nezvládli – protopotřebujeme dobrou zpětnou vazbu.Smím se nyní zeptat na méně formální otázku?Byla jste už někdy v České republicena dovolené?Doposud jsem k vám cestovala jen služebně.Ve své dřívější pozici jsem se zde před letyúčastnila shromáždění – při té příležitosti jsemabsolvovala okružní cestu Prahou s průvodcem,nicméně Hradčany jsem stále ještě nestačilaprozkoumat. Zatím jsem je vždy vidělajen zdálky.Jak se Vám líbí atmosféra Prahy?Asi nevíte, že pocházím z Bavorska, což nenídaleko od českých hranic. Jsem přesvědčená,že sdílíme podobné tradice – dobré pivo, klobásy,pečínky a knedlíky. Proto kdykoliv přijedudo Prahy, vždy se sháním po jídle, na které jsemz domova zvyklá a které v Bruselu není k mání.Paní ředitelko, velice děkuji za váš čas.O CEACEA je Evropská pojišťovací a zajišťovacífederace, která prostřednictvím svých 33členů (tj. národních pojišťovacích asociací)reprezentuje všechny druhy pojišťoven a zajišťoven.CEA zastupuje podniky, jejichž podílna celkovém evropském přijatém pojistnémčiní přibližně 94 %. Pojištění zásadně přispívák rozvoji a růstu evropské ekonomiky.Evropské pojišťovny vytvářejí přijaté pojistnév hodnotě 1 110 mld. eur, zaměstnávají vícenež milion zaměstnanců a do hospodářstvíinvestují více než 7 200 mld. eur.Ze světa Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 29


Ze světaKaprunská tragédie: případ seuzavíráJozef GáfrikJeden z vůbecnejkomplikovanějšíchpojistných případůna území Evropy, kterýse odehrál u našichrakouských sousedů, sepo více než sedmi letechuzavírá.Generální guvernér rakouské centrální banky KlausLiebscher i přes vzniklé administrativní komplikaceznovu potvrdil (viz rámeček), že pozůstalí po obětechtzv. kaprunské tragédie dostanou definitivněprvní splátku odškodného v červnu tohoto roku.Liebscher zároveň předsedal zprostředkovatelskékomisi, která se významně zasadila o dořešení případu.Celkově má být obětem neštěstí vyplaceno13,4 milionů eur, které si podle dohodnutého klíčerozdělí Rakouská republika, pojišťovna Generalia Gletscherbahn Kaprun AG (tj. provozovatel lanovédráhy, na níž se neštěstí přihodilo).Mezinárodní tragédiePři požáru v jednom z tunelů pozemní lanovky11. listopadu 2000 zahynulo v plamenech a kouřicel<strong>ke</strong>m 155 pasažérů z různých zemí, předevšímvšak z Německa, Rakouska, USA a Japonska.I tato mimořádná geografická rozptýlenost států,ze kterých oběti pocházely, byla jedním z důvodů,kvůli nimž se případ řešil tak dlouho. A protožehrozilo, že prosazení požadavků pozůstalýchsoudní cestou by trvalo ještě léta, navíc s nejistýmefektem, nakonec došlo k dohodě mimosoudní.Podle německého advokáta Bernarda Podosovnika,zastupujícího cel<strong>ke</strong>m jedenáct rodin, to bylauž prakticky jediná cesta, jak bylo vůbec možnédospět k nějakému řešení, i když do značné míryjen symbolickému. V tomto smyslu se vyslovil proněmecký ekonomický list Handelsblatt.Speciální systém odškodněníPojišťovna Generali společně s bankou a provozovatelemlanovky vypracovala pro odškodněnízvláštní bodovací systém, který zohledňuje stupeňpříbuzenského poměru k obětem. Ti, co neštěstípřežili – a takových šťastných jedinců bylo z celéhovlaku jen dvanáct – dostanou každý po 32 360eur, zatímco například vdovám a vdovcům připadnepo 24 270 eur. Představitelé zainteresovanépojišťovny přitom zdůraznili, že jejich ústav udělaluž v průběhu minulých let několik jednostrannýchkroků, které jdou nad rámec pojišťovací smlouvy.Provozovatel byl totiž celkově pojištěn jen na 46milionů německých marek (v přepočtu asi 23 milionůeur), přičemž plnění za možné škody na zdravíosob bylo zohledněno jen zlom<strong>ke</strong>m této sumy.Paralelně s úsilím zmíněné rakouské komise seo řešení případu pokoušel i kontroverzní americkýadvokát Ed Fagan, který chtěl záležitost řešitna půdě USA. Jak známo, tam bývá odškodnézpravidla mnohem vyšší. Neuspěl však - americkýsoud mu loni případ odebral.Vyplacení odškodného, resp. bolestného, znamenázároveň zánik jakéhokoliv dalšího nároku na náhraduškody, a Rakouská republika tím považujevěc za uzavřenou. Podle vídeňského tisku s řešenímsouhlasilo 95 procent ze 420 osob, kterépožadovaly náhradu.Osudové rozhodnutíVyšetřování katastrofy ukázalo, že mnohé z obětíse při požáru dopustily fatální chyby – pěšky sevydaly tunelem směrem nahoru, tedy tam, kamna základě fyzikálních zákonů proudily prudcejedovaté spaliny z hořící gumy a umělé hmoty.V nich se naneštěstí většina udusila. Ti, kteří přežili,se rozhodli pro delší, ale správnou cestu směremdolů.Tunel, v němž k tragédii došlo, byl uzavřen a zakonzervována provozovatel vybudoval novoulanovku. Neštěstí dnes už připomíná pomníkna místě této smutné události (viz foto) a otazníkynad (ne)dostatečností pojistek, které státypožadují od provozovatelů podobných dopravníchzařízení.Předseda zprostředkovací Komise požárníkatastrofy v Kaprunu a Generální guvernérrakouské centrální banky Dr. Klaus Liebscherdne 13. května 2008 veřejnosti sdělil, že požadovanénabídky na finanční vyrovnání bylyod téměř všech žadatelů k rozhodnému dni,tj. 30. dubnu 2008, dodány v termínu. Nejdřívevšak na počátku, či v polovině června t.r. bude možné oznámit, zda se řešení komiseuskuteční. Nejprve totiž musí být zpětnědodané texty týkající se vyrovnání přezkoumányz hlediska úplnosti. Chybějící informace,případně podklady si komise musí dodatečněvyžádat – mnoho žadatelů mimo jinénepřipojilo bankovní spojení, soudní povolení(či samotnou žádost) k opatrovnictví. Jakomaximální dodatečnou lhůtu pro předloženíchybějících podkladů komise stanovila konecletošního května. Teprve pak Rakouskárepublika, společnost Gletscherbahnen KaprunAG a pojišťovna Generali VersicherungsAG posoudí, zda bude možné deklarovat přijetísrovnávací nabídky na vyrovnání ve výši13,4 mil. eur.-jm-Foto: archiv30 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ze světa


Jaké zkušenosti lze čerpat zeŠvýcarského testu solventnosti?GIOVANNI GENTILESWISS RETRANSLATION: ČAPTestování Švýcarskéhotestu solventnosti (SST)proběhlo v roce 2005.K jeho implementacidošlo o rok později – předSolventností II má tedydva roky náskok.Foto: Swiss ReCo má společného hurikán na Floridě se zemětřesenímv Japonsku? V podstatě velmi málo– zejména proto, že tyto skutečnosti se zatímnepromítly do požadavků na regulatorní kapitálevropského pojistného trhu. Tento fakt možnánikoho nepřekvapuje vzhledem k tomu, žepravidla, podle nichž se evropský trh doposudřídil, jsou téměř 30 let stará a nezohledňují anivývoj v oblasti řízení rizik, ani inovaci pojistnýchproduktů v posledním desetiletí. V důsledkurámcové směrnice Solventnost II, kterou prosazujeEvropská komise, nicméně <strong>ke</strong> změnámurčitě dojde.Moderní regulační standardyEvropská komise zveřejnila novou rámcovousměrnici v červenci 2007 a nyní čeká na jejíschválení Evropským parlamentem. JakmileGiovanni Gentile, autor článkudojde k implementaci těchto pravidel (za předpokladu,že zůstanou v současné navrhovanépodobě), Evropská unie bude mít nejprogresivnějšía nejmodernější regulační standardyna světě, a to jak v rámci pojišťovnictví, taki zajišťovnictví.Nový regulační režim zlepší porozumění rizikům,kterým pojišťovny ve skutečnosti čelí.Díky režimu tak dojde <strong>ke</strong> zlepšení ochranypojistníků i transparentnosti pro akcionáře.S příchodem nového regulačního režimu jižmnoho předních evropských pojišťoven zřídilopozici „Chief Risk Officer“ (tzv. vedoucího řízenírizik). Řízení rizik se tímto oddělilo od vývojeproduktů, stanovování sazeb a upisovánírizik. K implementaci systémové směrniceSolventnost II nemá dojít dříve než v roce2011. Postup pojišťoven však již nyní naznačuje,že směrnice stačila změnit kulturu řízenírizik v pojišťovnictví.Větší transparentnostv pojišťovnictvíDíky směrnici Solventnost II dojde k většímuzprůhlednění procesů uvnitř pojišťovnictví.Za účelem zdokonalení efektivity kapitálubude nový regulační režim využívat nejnovějšíchfinančních postupů. Vůbec poprvémohou být všechna rizika, kterým pojišťovnyčelí, vyčíslena stejným způsobem. Díkytomu mohou pojišťovny získat přehled a zároveňschopnost odhadnout závislosti mezinimi. Solventnost II by také měla přinéstpoužití diverzifikace ve všech rizikových kategoriích,a to i s ohledem na geografickéoblasti. Ve srovnání se sedmadvaceti různýmirežimy, které máme dnes, dojde poprvé<strong>ke</strong> sjednocení regulačního režimu pro celouEvropskou unii, což povede <strong>ke</strong> snížení počtupřípadů neefektivního řešení přeshraničníchpojistných událostí, které je vlastní současnéstruktuře pojišťovnictví.Integrovaný rizikový modelJedním z klíčových prvků Solventnosti II je zavedeníintegrovaného rizikového modelu. Aktivai pasiva pojišťovny budou hodnocena tržněkonzistentními metodami, dojde k utřídění rizik,která budou ověřena z hlediska jejich souvztažností.Podobně jako v bankovním sektoru budoupojišťovny muset ověřit, zda jejich kapitálsolventnosti dokáže pokrýt předpokládané nárokyna plnění, ale i případné neočekávané velkéškody. Za starého režimu společnosti pouzejednoduše kontrolují jednotlivá rizika v různýchdruzích pojištění, bez celkového pohledu na věc– v důsledku by se tak mohlo stát, že budoupodceněny vzájemné závislosti a kumulace odlišnýchrizik.Jak jsem již zmínil na začátku tohoto příspěvku,souvislost mezi hurikánem na Floridě a zemětřesenímv Japonsku neexistuje. Jelikož nepředpokládáme,že se tyto události dějí v jednomokamžiku a mezi těmito dvěma škodaminení žádná souvislost, vznikne diverzifikačníefekt, který sníží náklady na převzetí těchto rizika povede k lepší efektivitě kapitálu. Dnes platnásměrnice Solventnost I tyto diverzifikační efektynereflektuje. Směrnice Solventnost II všakneřeší jen zlepšení kapitálové efektivity. Zabýváse také správným oceňováním rizik, a tedyi rozpoznáním závislostí mezi různými druhypojištění. Přírodní katastrofa, jakou je kupříkladuobrovská povodeň, může vyvolat požadavkyna náhradu škody hned v několika různých druzíchpojištění: v rámci pojištění majetku, úrazuči životního pojištění.Plnění požadavků solventnosti mají v dnešnídobě nejčastěji na starosti finanční útvary,nebo útvary Compliance. Přestože tyto útvaryhrají v pojišťovnách důležitou roli, nezabývajíse analýzou pojištění a rizik finančního trhu.Ze světa Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 31


Ze světaSolventnost II požaduje, aby všichni odbornícipracovali společně, napříč funkcemi, aby vytvořilimodel integrovaného rizika, který by dokázalzlepšit porozumění rizikům, jež na sebepojišťovny vzaly.Díky novému režimu solventnosti bude moci českýregulátor vidět nejen závazky, jež má pojistitel v jejichzemi, ale také výsledky celé skupiny.Švýcarský test solventnosti:o 2 roky napředFakt, že všechny výše zmiňované výhody nejsoujen šedou teorií, již prokázal Švýcarský testsolventnosti (Swiss Solvency Test, tj. SST).SST, který je se Solventností II srovnatelný, byltestován v roce 2005 a o rok později zavedendo praxe. Na Solventnost II nicméně v některýchzemích pohlížejí s<strong>ke</strong>pticky – předevšímmalé a specializované pojišťovny, které se obávají,že se jim výrazně zvětší objem práce. Místníorgány dohledu upozorňují na to, že nemajídostatečné zdroje a někteří politici se obávají,že dojde k diskriminaci místních společnostíve prospěch větších mezinárodních skupin.Ve Švýcarsku některé z těchto obav také panovaly,ovšem nakonec se nepotvrdily ani ve zkušebníchkolech, ani během oněch dvou let, kdybyl test SST uveden do praxe.Již v testovacích kolech bylo švýcarským orgánůmdohledu i pojišťovnám jasné, že stávajícímetody nepostihovaly skutečná rizika, kterýmpojišťovny doposud čelily. Testy zároveň ukázaly,že dokonce i malé a velmi úzce zaměřenépojišťovny dokážou nové principy bez obtížíimplementovat. Ve Švýcarsku působí okolopěti velkých a dvou set malých pojišťoven. Švýcarskýtest solventnosti se nicméně od směrniceSolventnost II v jednom liší. Švýcarskéúřady všem zajistily „standardní model“, kterýspolečnosti mohly používat jako základ. Ten sipřizpůsobily a vytvořily si interní model. Poté,co malé a středně velké společnosti absolvovalytestovací kolo, dospěly k závěru, že modelmá mnoho výhod a větší množství práces ním spojené i jeho komplikovanost jsou bohatěkompenzovány tím, že jim pomáhají získatkomplexnější přehled o rizikové struktuře jejichspolečnosti.Solventnost II zefektivní rozložení rizik mezipojistitele, zajistitele a kapitálové trhy, protoževšechna řešení přenosu rizika jsou přijímánanezávisle na právním uspořádání. Důvodem jefakt, že z ekonomického hlediska všechny přenosyrizika vedou <strong>ke</strong> snížení rizika, a umožňujítedy snížit kapitál solventnosti. Ve Švýcarskubyli menší pojistitelé schopni využít informacío distribuci rizik, které jim test SST poskytnul,k rozšíření svých obchodních aktivit.Přínos malým pojistitelůmCelkově lze říci, že malí pojistitelé ve Švýcarskuz nového režimu Solventnosti profitují nejvíce,nestali se z nich tedy poražení. Především senepotvrdily obavy, že malí pojistitelé přestanouexistovat, nebo že je případně pohltí silnějšíkonkurence. Malí pojistitelé na trhu stále jsou.Nyní však tyto společnosti mají nástroj umožňujícíjim analyzovat svá rizika, který předtímneměly. Větším pojistitelům nový režim takvelké změny nepřinesl, většina z nich totiž jižs ekonomickými modely pracovala.Režim Solventnosti II může přinést místnímregulátorům, kteří se momentálně obávají, žeztratí svůj vliv důležitou výhodou – další informace.V budoucnosti tak český regulátor napříkladuvidí nejen závazky, jež má pojistitel v jejichzemi, ale i výsledky celé skupiny. Regulátoři sije ale zároveň mohou intenzivně vyměňovat sesvými dohlížejícími kolegy v jiných zemích.Po neprošlapané cestěPřestože všechny výše zmíněné obavy musíbýt brány vážně, pojišťovnictví bude pokračovattímto novým směrem bez ohledu na to, jakoupodobu směrnice systému Solventnosti II budemít. Některé z plánovaných změn se již v mnohaspolečnostech uskutečnily – a to i přesto,že není zcela jasné, jakou bude mít směrniceSolventnost II ve finále podobu. Evropa má díkytéto směrnici velkou šanci vydobýt si pozici lídraglobálního pojišťovnictví a byla by škoda, kdybyse myšlenka rámce Solventnosti II vytratila vinoupolitických zájmů, jež by směrnici dokázalyrozmělnit.Přehled vybraných modelů solventnostiModely založené na jednotlivýchrizikových faktorechModely založené navícerizikových faktorechEU Solventnost I Solventnost II• návrh CEIOPS• standardní model GDV• model CEA podle ESAModely, které zevrubně kvantifikujírizika a jejich vzájemné závislostiSolventnost II• model CEA podle ESA• interní modelyNizozemsko Solventnost I Nizozemský test solventnostiVelká Británie Solventnost I Zvýšené kapitálové požadavkypro pojistitele NŽPScénářeSolventnost IIZvýšené kapitálové požadavky pro pojistitele ŽPStandardy individuální kapitálové přiměřenosti (ŽP i NŽP)Švýcarsko Solventnost I Švýcarský test solventnostiRatingové agenturyIAAS&P, Moody‘s, AMBestNávrh IAAPozn.: NŽP - neživotní pojištění, ŽP - životní pojištění, CEIOPS - Výbor evropských dohledů v pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištěníGDV - Celostátní svaz německého pojišťovnictví, CEA - Evropská pojišťovací a zajišťovací federace, ESA - Evropský standardní přístup,IAA - Mezinárodní asociace aktuárůZdroj: Sigma 4/2006 s využitím Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting32 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Ze světa


Z domovaZasedání shromáždění členů ČAP26. března 2008redakceFoto: ČAPTomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP, přítomnénejprve podrobně seznámil s tím, jak si asociacevedla v roce 2007. Jmenovitě v rámci legislativyzástupci asociace řešili a připomínkovalicel<strong>ke</strong>m 14 návrhů zákonů ve vztahu k pojišťovnictví,vypracovali 14 stanovisek a komentářůk legislativě EU.Mezi klíčové projekty, kterými se asociacev průběhu loňského roku zabývala, rozhodněpatřilo soukromé zdravotní pojištění, důchodováreforma, Solventnost II, systém výměnyinformací o podezřelých okolnostech (SVIPO),databáze neetických zprostředkovatelů. Českáasociace pojišťoven modernizovala a neustálevylepšovala svůj extranet a intranet, na němžbyly spuštěny nové informační aplikace, v rámcizvyšování finanční gramotnosti byly na webovýchstránkách www.cap.cz vyvěšeny tzv. Produktovéinfolisty věnované životnímu pojištění.Vladimír Mráz dále představil změny Kodexuetiky v pojišťovnictví, kterým se ČAP připojilak základním etickým pravidlům pro celý českýfinanční trh (viz vložený článek J. Mesršmída„Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví“ nastr. 34). ČAP rozšířila svou členskou základnuo Triglav pojišťovnu a v současnosti má 27 členů.Shromáždění členů v závěru zvolilo prezidium,jeho novými členy se stali Ing. MartinDiviš a Dalibor Šajar, který byl do prezidia kooptovánv září 2007 (viz Profily nových členů).Za celoživotní přínos pro rozvoj pojistného trhua za zásluhy o budování silné pozice ČAP sehistoricky prvním čestným prezidentem ČAPstal Vladimír Mráz. Rozhovor s ním si můžetepřečíst v rubrice Aktuálně na straně 4.Profily nových členůTriglav pojišťovna, a.s.Triglav pojišťovna, a. s., vznikla v roce 2000z původní Všeobecné pojišťovny, kdy jedinýakcionář, mateřská společnost ZavarovalnicaTriglav ze Slovinska, odkoupil 100 % akcií tétospolečnosti.Triglav pojišťovna dnes působí na celém územíČeské republiky. Vedle generálního ředitelstvív Brně jsou již vybudovány oblastní agenturyv Praze, Českých Budějovicích, Ostravě, Pardubicích,Plzni, Liberci a Olomouci.Pojišťovna patří <strong>ke</strong> středně velkým subjektůmna neživotním pojistném trhu v ČR. V roce2007 dosáhla na českém neživotním pojistnémtrhu 0,7% podíl. Z hlediska předepsanéhopojistného se mezi neživotními pojišťovnamiumístila na jedenácté příčce. Rozvojovýplán na příští léta však předpokládá do roku2010 dosažení 1,2% podílu na zmíněném neživotnímtrhu, a tím desátého místa.Triglav pojišťovna je součástí mezinárodníhofinančního konglomerátu Skupiny Triglav,který tvoří kromě pojišťoven na území střednía jihovýchodní Evropy také zajišťovna (TriglavRE), banka a společnosti zabývající se správouinvestic.Foto: archivKooperativy pojišťovnyIng. Martin Diviš, MBA– viceprezident ČAPVystudoval Západočeskouuniverzitu, zaměřenímanagement a mar<strong>ke</strong>ting,kde získal titul Bc.,a dále Zemědělskouuniversitu v Praze (Ing.).V roce 2005 dokončilpostgraduální studiumMBA na Prague International Buisness School.V roce 1995 začal pracovat v Kooperativějako tiskový mluvčí. Od roku 1999 byl zodpovědnýza reklamní strategii, sponzoring a PR.Od roku 2001 byl ředitelem Odboru mar<strong>ke</strong>tingua komunikace s odpovědností za všechnymar<strong>ke</strong>tingové aktivity druhé největší pojišťovnyv ČR. V roce 2005 byl jmenován vrchnímředitelem a členem nejužšího vedení Kooperativya poté členem představenstva firmy sezodpovědností za pojištění vozidel, mar<strong>ke</strong>ting,vývoj produktů, spolupráci s asistenčnímislužbami, strategickou spolupráci s Finančnískupinou ČS a likvidaci pojistných událostí.Dne1. listopadu 2006 se stal náměst<strong>ke</strong>m generálníhoředitele firmy a od května 2008 jejejím generálním ředitelem. Ing. Martin Diviš,MBA, je zároveň členem koncernového vedeníVienna Insurance Group a viceprezidentemČeské asociace pojišťoven.Mezi jeho koníčky patří zejména létání – ve volnémčase pilotuje menší dopravní letadla a jeplně kvalifikovaným obchodním pilotem.Dalibor Šajar – členprezidia ČAPV Prezidiu České asociacepojišťoven reprezentujespolečnost INGDalibor Šajar, generálníředitel Obchodní službyING ČR a člen VýkonnéFoto: archiv INGrady ING ČR/SR.Dalibor Šajar (1973) pracuje v ING od června2004, kdy nastoupil na pozici Obchodního ředitele.V současnosti je generálním ředitelemObchodní služby ING ČR a členem Výkonnérady ING ČR/SR. Dalibor Šajar před nástupemdo ING pracoval na různých manažerskýchpozicích v oblasti obchodu a financí společnostiKimberly Clark v České republice i VelkéBritanii. Zkušenosti dále sbíral ve společnostiMazard & Gerard Prague.Jeho hlavními koníčky jsou sport a cestování.Z domova Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 33


Z domovaÚprava Kodexu etikyv pojišťovnictvíCílem Etického kodexufinančního trhu je sjednotitzákladní etická pravidla procelý český finanční trh.ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCEČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVENPracovní skupina Expertní skupiny pro finančnísektor (MF, ČNB, MPO, spotřebitelé, ČAP a dalšívybrané asociace) připravila Etický kodexfinančního trhu. ČAP se k tomuto Etickémukodexu připojila a sladila s ním Kodex etiky v pojišťovnictví.V asociaci se touto otázkou zabývalapracovní skupina v rámci legislativní sekce, kteránavrhla doplnění Kodexu etiky v pojišťovnictvíve dvou bodech (viz níže). Ostatní ustanoveníz Etického kodexu finančního trhu jsou v němv zásadě obsažena, což potvrdilo jeho kvalitu –ukázalo se, že Kodex etiky v pojišťovnictví mávysoký standard etických požadavků, takže plnědostačuje provést jeho doplnění o sice o stručné,zato významné navrhované úpravy:Přijaté úpravy Kodexu etiky v pojišťovnictví:1. Bod 5.1 Kodexu se doplňuje takto:„Členové ČAP se při své činnosti řídí zásadamiuvedenými v Kodexu a v Etickém kodexu finančníhotrhu“.“Pro členy ČAP se tímto stane kromě Kodexu etikyv pojišťovnictví závazný i druhý kodex.2. Bod 5.2 kodexu ČAP se doplňuje takto:„Spory mezi pojišťovnami a stížnosti klientů,týkající se porušení pravidel Kodexu, můžev ČAP řešit v rámci smírčího jednání Etickývýbor ČAP. Tento výbor se při svém jednání,tj. posuzování stížnosti, bude řídit jednacímřádem, který schvaluje, stejně jako členy Etickéhovýboru, prezidium asociace. Klient musívšak uplatnit svou stížnost nejdříve vůčipojišťovně.“V souladu s Etickým kodexem finančního trhu setedy změní proces posuzování stížností klientůna porušení Kodexu etiky v pojišťovnictví. Nejdřívemusí stížnost posoudit příslušná pojišťovna.Pokud klient nebude s výsled<strong>ke</strong>m spokojen,může se obrátit na ČAP.Pozn.: Novelizovaný Kodex etiky v pojišťovnictvíi Etický kodex finančního trhu lze naléztna www.cap.czKonference ČAP – Regulacea dohled v pojišťovnictví EU a ČRFoto: ČAPredakceZa řečnickým pultem Tomáš Síkora společněs přednášejícími (zleva) Michaelou Kollerovou,Ines Alpertovou a Zuzanou SilberovouČAP uspořádala 26. března 2008 konferenci,která se věnovala aktuálnímu stavu a vývojiregulace a dohledu v pojišťovnictví jak v rámciEvropské unie, tak České republiky. V hoteluDorinth Donn Giovanni se sešlo téměř 100účastníků – zástupců členských pojišťoven,ministerstva financí a České národní banky.Po úvodním slovu výkonného ředitele ČAP TomášeSíkory vystoupila s příspěv<strong>ke</strong>m „Pojišťovnictvía zajišťovnictví: nové výzvy pro EU“ InesAlpertová, národní expert útvaru pojišťovnictvíEK. Zasloužený potlesk sklidila se svou prezentací„Budoucí výzvy pro evropský pojistnýtrh“ generální ředitelka Evropské pojišťovací azajišťovací federace (CEA) Michaela Kollerová.Exkluzivní rozhovor, v němž mimo jiné hovoří oakuálních problémech, kterými se CEA zabývána evropské úrovni, naleznete v tomto číslena straně 28. Český úhel pohledu na aktuálníotázky a záměry v oblasti regulace českéhopojišťovnictví prezentoval náměstek ministrafinancí ČR Milan Šimáček, kterého vystřídalaZuzana Silberová, ředitelka odboru dohleduv pojišťovnictví, sekce dohledu nad finančnímtrhem z České národní banky. Příspěvek Dr.Silberové s názvem „Dohled nad pojišťovnictvímv ČR – stav a vize“ pochválila zástupkyněCEA, která se vyjádřila následovně: „Ohromnýdojem na mě udělala prezentace ředitelky odborudohledu v pojišťovnictví, která představilasystém regulace dohledu v České republice.Myslím, že několik stupňů, jež na konferenciobjasnila, Solventnost II teprve představí.“34 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Z domova


Z tiskových zprávčlenských pojišťoven(podle data vydání)Z významných událostí:Kooperativa pojišťovna – 17. dubna 2008Vítězem jubilejního 15. ročníku soutěže Manažerroku se stal Vladimír Mráz, dnes jižbývalý generální ředitel a předseda představenstvaspolečnosti Kooperativa pojišťovna.Soutěž se konala pod záštitou předsedy vládyČeské republiky, vítěze vybrala z 68 finalistůpatnáctičlenná Národní komise složenáze zástupců vyhlašovatelů a organizátorůsoutěže a manažerů oceněných v předchozíchročnících.Generali – 21. dubna 2008Penzijnímu fondu Generali se v roce 2007 zvýšilpočet klientů o 11 %. Celý trh penzijníhopřipojištění přitom zaznamenal nárůst o 9 %.Zhodnocení prostředků vložených účastníkyza rok 2007 činí rekordních 4,1 %. Průměrnézhodnocení prostředků účastníků penzijníhofondu za období od založení penzijního fonduGenerali v roce 1995 do roku 2007 činí 6,3 %ročně.AXA pojišťovna – 13. května 2008Rodina společností finanční skupiny AXA serozrostla o AXA pojišťovnu. Česká národní bankaudělila 12. května 2008 AXA pojišťovně povoleník poskytování neživotního pojištění. AXApojišťovna tak rozšíří své komplexní produktovéportfolio životního pojištění o první produktyneživotního pojištění – pojištění automobilů,nemovitostí a odpovědnosti za škodu.Česká pojišťovna – 16. května 2008Česká pojišťovna je připravena odškodnit klientycestovní kanceláře Prácheň z Písku, kterájí oznámila úpadek. Během následujících šestiměsíců bude požadavky klientů na vrácení penězevidovat asistenční služba a poté je předáČeské pojišťovně, která klienty odškodní.Triglav pojišťovna – 20. května 2008Pojišťovna Triglav, výhradně zaměřená na neživotnípojištění, představila výsledky hospodařeníza rok 2007: loni předepsala hrubé pojistnév celkovém objemu 21,7 mil. eur a vyplatilapojistné plnění ve výši 8,8 miliónů eur. Dosaženýindex růstu pojistného v porovnání s ro<strong>ke</strong>m2006 je 1,25. V rámci zdokonalování služeb klientůma firmám hodlá Triglav v ČR začít nabízetnové druhy pojištění (úrazové, cestovní, životní),jiné, jmenovitě občanské pojištění a pojištěníodpovědnosti, bude v průběhu roku inovovat.Personálie:Wüstenrot, životní pojišťovna – 18. března2008Novou členkou představenstva životní pojišťovnyWüstenrot s odpovědností za řízení správypojistných smluv, likvidace pojistných událostía pojistné matematiky a zajištění je od 18. března,kdy obdržela souhlas od ČNB, Anna Petiková.Do Wüstenrot přichází s odbornými znalostmia bohatými zkušenosti z pojišťovnictví,především z pojišťovny Generali, kde působilaod roku 1995. Nahradila Haralda Mayer-Rönneho,který však Wüstenrot zcela neopouští a nadálebude v pojišťovně působit jako konzultant.Kooperativa pojišťovna – 7. května 2008Novým generálním ředitelem Kooperativy sestává Ing. Martin Diviš, MBA. V čele druhé největšípojišťovny českého trhu tak nastává vůbecprvní změna na nejvyšším výkonném postu– až do dnešního dne pojišťovnu od jejíhovzniku v roce 1991 vedl Vladimír Mráz – jednaz klíčových osobností českého pojišťovnictvíposledních dvou dekád.AXA – 14. května 2008Představenstvo AXA pojišťovny od polovinykvětna posílil Ludvík Bohman (35), s jehožnominací vyslovila ČNB souhlas. Již od dubnapracuje ve vedení finanční skupiny AXA jakoředitel právního oddělení. Do skupiny AXA přišelpo více než pěti letech v České pojišťovněna pozici ředitele právního odboru.Nové produkty pojišťoven:Allianz – 1. dubna 2008Allianz pojišťovna nabízí nový typ jednorázovéhoinvestičního životního pojištění MaxIndex.MaxIndex nabízí stoprocentní ochranu vloženéhokapitálu a maximalizaci výnosů díky unikátnímuzamykání dosažených výnosů. Klientnavíc získá zcela bezplatné pojištění pro případsmrti úrazem.Kooperativa pojišťovna – 3. dubna 2008Se zcela novým produktem životního pojištěnívstupuje na trh od dubna Kooperativa – druhánejvětší pojišťovna českého trhu. Uvádí na trhRUBIKON – komplexní rizikové životní pojištěníza běžné pojistné. Produkt je na českémtrhu naprosto unikátní, a to jak množstvím, taki variabilitou pojištěných rizik.Česká pojišťovna – 10. dubna 2008Česká pojišťovna prostřednictvím dceřinéspolečnosti ČP ZDRAVÍ nabídla nový pojistnýprodukt „Pojištění denní podpory ve výši regulačníhopoplatku při pobytu v nemocnici“.Od února do začátku dubna si pojistku sjednalo8067 lidí, kterým ČP Zdraví v případě hospitalizacetzv. regulační poplatky vrátí.AMCICO AIG Life – 16. dubna 2008Novinku uvedla v dubnu na trh pojišťovnaAMCICO AIG Life: pojištění pro případ závažnýchonemocnění. AMCICO-VitaLife ochránípojištěného pro případ onemocnění některýmz 32 závažných onemocnění nebo pro případúrazu.Z domova Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 35


Z domovaAEGON – 22. dubna 2008Pojišťovna AEGON v těchto dnech uvádína trh nový produkt, vytvořený na míru diabetikům(kterých v současné době žije v ČRvíce než 700 tisíc). Jedná se o životní pojištěníInvest & Live s připojištěním DIALife, kterépředstavuje možnost pojistit se pro případsmrti a čtyř závažných onemocnění, kterýmijsou diabetici nejvíce ohroženi – mrtvice,oslepnutí, selhání ledvin a amputace nohynad kotní<strong>ke</strong>m. AEGON se tak stal vůbec prvnípojišťovnou v Evropě, která takovýto produktdiabetikům nabízí.Pojišťovna České spořitelny –28. dubna 2008Pojišťovna České spořitelny rozšířila nabídkuinvestičního životního pojištění o novinkuzvanou FLEXI INVEST2008. Tento modernípojistný produkt kombinuje životní pojištěnís širokým pojistným krytím a s možnostízhodnocení vložených prostředků prostřednictvíminvestování do podílových fondů.ČSOB Pojišťovna – 30. dubna 2008ČSOB Pojišťovna uvedla na trh nové pojištěnírodinných domů a domácností Domov Expres,jímž si lze snadno a rychle pojistit trvale i dočasněobydlenou nemovitost a její vybaveníproti všem hlavním rizikům.Uniqa – 5. května 2008UNIQA pojistí povinné poplatky za pobyt v nemocnici.Produkt s názvem NEMOCNICEnabízí pojišťovna za jednotné pojistné 500 Kčročně, přičemž plnění ve formě denní dávkyza každý den pobytu v nemocnici je odstupňovánood 60 až do 200 korun podle pohlavía věku klienta.Česká podnikatelská pojišťovna –29. května 2008ČPP nabízí nově spolu s Pojišťovnou VZP celoroční,komplexní cestovní pojištění – s jednoduchýmnázvem Europojištění. Platí ve všechzemích Evropské unie, Evropského hospodářskéhoprostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko),Švýcarsku a Čechy často navštěvovanémChorvatsku.OstatníEuro Insurances – 2. dubna 2008Na český trh vstoupila nová pojišťovna EuroInsurances. Tato irská pojišťovna se v Českérepublice zaměřuje výhradně na pojištění motorovýchvozidel a své služby u nás bude poskytovatzatím pouze zákazníkům leasingovéspolečnosti LeasePlan Česká republika.Česká asociace pojišťoven (ČAP) –30. dubna 2008Podle výsledků ČAP za první čtvrtletí 2008 vykázalonejvýraznější tempo růstu ve srovnáníse stejným obdobím předchozích let neživotnípojištění. Celkové předepsané pojistné vzrostloproti prvnímu čtvrtletí 2007 téměř o 6 %. Protistagnujícím výsledkům z předchozích dvou letregistruje segment neživotního pojištění vícenež pětiprocentní nárůst.Česká asociace pojišťoven – 2. června 2008Za dva měsíce od ničivé vichřice Emma zlikvidovalypojišťovny 80 procent pojistných událostínahlášených na území České republikya vyplatily pojistná plnění ve výši 597,4 mil. Kč.Vyplývá to z aktuálních statistik ČAP, kterék 30. dubnu zaevidovaly cel<strong>ke</strong>m 35 070 pojistnýchudálostí s celkovou škodou 1,22 mld. Kč.Pojišťovna roku 2007JANA ČECHOVÁHAUSKA & PARTNERZleva Miroslav Singer, viceguvernér ČNB,Vladimír Mráz, letošní Osobnost pojistného trhua Dominik Štros, místopředseda AČPMFoto: AČPMAsociace českých pojišťovacích makléřů(AČPM) letos vyhlásila již osmý ročník an<strong>ke</strong>tyPojišťovna roku 2007. Jejím cílem je posouditslužby pojišťoven na českém trhu z pohledunezávislých zprostředkovatelů pojištění. K hodnotícímkritériím se tak například řadí, jak dokážoupojistitelé uspokojit požadavky pojistníků,jak kvalitní produkty nabízejí a jak spolupracujíse svými obchodními partnery. Cel<strong>ke</strong>m 550registrovaných pojišťovacích makléřů získalov letošním ročníku příležitost ohodnotit 36 pojišťovacíchspolečností, které na českém trhupůsobí.„Hodnocení profesionálních makléřů vychází z podrobnéznalosti jednotlivých produktů a osobníchzkušeností s kvalitou poskytovaných služeb každéhoz pojistitelů. To jsou aspekty, jimiž si soutěžvydobyla vysokou prestiž mezi pojistiteli i pojistníky,“podotýká předseda AČPM Zdeněk Voharčík.Prestižní první místa ve čtyřech hlavních kategoriíchzískaly: Kooperativa v rámci neživotníhopojištění a Pojišťovna České spořitelny v životnímpojištění. Evropská cestovní pojišťovna se stalanejlepším specializovaným pojistitelem. Titul Pojistnýprodukt roku 2007 vybojovalo životní pojištěníFlexi Pojišťovny České spořitelny.Prezidium Asociace českých pojišťovacích makléřůudělilo titul Osobnost pojistného trhu Ing. VladimíruMrázovi za jeho celoživotní vynikající a mimořádnýpřínos k rozvoji českého pojišťovnictví(viz rozhovor na str. 4-5).Slavnostní vyhlášení výsledků an<strong>ke</strong>ty Pojišťovnaroku 2007 za přítomnosti viceguvernéra ČNBMiroslava Singera a představitelů většiny pojišťovenna českém pojistném trhu se uskutečnilodne 21. května 2008 v Top Hotelu Praha.36 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Z domova


Každé 20. vozidlo nemá povinnéručeníV loňském roce způsobiliřidiči vozidel bez pojištěníodpovědnosti, tzv.povinného ručení (POV),cel<strong>ke</strong>m 4 687 škod.JANA ČECHOVÁHAUSKA & PARTNERPodle předběžných statistik přesáhne celkovávýše zmiňovaných škod 450 mil. Kč.Z garančního fondu (GF) jsou prostřednictvímČeské kanceláře pojistitelů (ČKP) hrazenyprávě škody způsobené nepojištěnýmivozidly – za rok 2007 byla poskytnuta pojistnáplnění ve výši 276,2 mil. Kč. Kumulativníobjem závazků garančního fondu pak dosáhlv tomto období výše 2,67 mld. Kč.Zvyšuje se závažnostnepojištěných škodJednu ze základních zákonných povinnostířada majitelů vozidel stále ignoruje – jednodušejezdí bez pojištění odpovědnosti. Pokudtakto nepojištěný řidič způsobí v silničnímprovozu škodu, vstupuje do hry Českákancelář pojistitelů. Ta z garančního fondu,který spravuje, uhradí poškozeným jejichoprávněné nároky a veš<strong>ke</strong>rou vyplacenouúhradu škody následně vymáhá na viníkovi.„V posledních letech nedochází k výraznějšímunárůstu počtu škodních událostí, zvyšujese však jejich závažnost. Evidujeme relativněvíce vážných škod na zdraví s vysokýmifinančními nároky a dlouhou dobou výplaty,což navyšuje celkový objem závazků garančníhofondu,“ vysvětluje JUDr. Ing. JakubHradec, výkonný ředitel České kancelářepojistitelů.Lidé podceňují rizikaPři nehodě často nejde jen o hmotné škody,které se obvykle pohybují v řádech desetitisícůkorun. Pokud nepojištěný viník způsobípoškozenému újmu na zdraví, mohou nákladyna jeho léčbu a následnou zdravotní péčidosáhnout milionů korun.Nejvyšší škoda způsobená nepojištěným vozidlemv loňském roce se přiblížila částce35 milionů korun. „Pojistné plnění poškozenémuvyplatí ČKP prostřednictvím garančního fondu,nicméně tyto finanční prostředky vymáhá,a to velmi úspěšně na viníkovi, který je v konečnémdůsledku musí zaplatit,“ říká Jakub Hradeca dodává: „Počínání majitelů vozidel bez pojištěníodpovědnosti lze přirovnat k ruské ruletě.Stačí chvilka nepozornosti na silnici, jež změnícelý jejich život. Škodu po způsobené nehoděpak budou splácet až do smrti. Ve srovnání s tímje zaplacení povinného ručení ve výši několikatisícovek ročně zanedbatelnou položkou.“Celkový počet nepojištěných škod a jejich vztah k pojištěným škodámKalendářnírokEvidovanénepojištěné škodyPočet evidovanýchškod POVPodíl nepojištěnýchškod2003 4 584 308 017 1,5 %2004 4 920 301 830 1,6 %2005 5 098 303 358 1,7 %2006 4 853 308 413 1,5 %2007 4 687 300 878 1,6 %Pozn.: POV = pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zdroj: ČKPIlustrační foto: ČAPZ domova Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 37


Rizikoví mladí mužimil. KčV posledních letech se zvyšuje závažnost škodníchudálostí – ČKP eviduje relativně více vážných škodna zdraví s vysokými finančními nároky a dlouhoudobou výplaty.Fenomén Disko nehodyDiskotéky a vesnické zábavy bývají předevšímv letních měsících líhní nejen dobré nálady,svádějí také k usednutí za volant v nezcela střízlivém stavu. Z podkladu Centradopravního výzkumu vyplývá, že u tzv. diskonehod, jejichž pachatelé se do značné mírypodílejí na případech nepojištěných škod,které řeší ČKP, lze vystopovat řadu společnýchnegativních atributů:Zdroj: ČKP3 000,002 500,002 000,001 500,001 000,00500,000,00835,02110,32365,02Vyplacené pojistné plněníNárůst celkového závazkuCelkový kumulativní objem závazků1 389,98 1 769,09212,62554,97Mezi viníky nepojištěných škod se nejčastějiřadí muži (80 %), spíše mladší – dvě třetiny jsouv kategorii do 36 let. Nehody často způsobujípod vlivem alkoholu nebo v důsledku nepřiměřenérychlosti. Výrazně vyšší frekvence nepojištěnýchškod pod vlivem alkoholu potom vycházína nehody způsobené o letních ví<strong>ke</strong>ndovýchvečerech a nocích (tzv. disko nehody – viz rámeček).Příkladem může být havárie, kterou způsobil15letý mladík na otcově pionýru. Vinou nepřiměřenérychlosti vyjel mimo vozovku do lesa,kde havaroval a došlo k těžkému zranění jehospolujezdce. Způsobená škoda na zdraví spolujezdcepřesáhla 20 milionů korun. Za chlapcesplácí škodu jeho rodiče.• Dvě třetiny těchto havárií se odehrajío ví<strong>ke</strong>ndu v pozdních nočních hodináchnebo brzy nad ránem.• Významnou roli, která se na smrtelnýchtragédiích podílí, hraje alkohol, případnědrogy a touha zvednout si adrenalinv krvi jízdou na prázdné silnici ve vysokérychlosti.• V až 50 % případech havárií mladýchv obcích a 72 % na dálnici je zjištěno,že účastníci utrpí různě těžká poranění,protože se před jízdou ve vozidle nepřipoutali.• Ve voze se mnohdy veze více pasažérů,než povolují normy.• Ve třetině všech diskotékových případůse srazí jedno vozidlo s dalším, častoi několik najednou.• Jedna pětina takovýchto havárií se odehrajev táhlých levotočivých zatáčkách.-noe-GF – přehled vyplaceného plnění za nepojištěné viníky257,562 216,232 216,232003 2004 2005 2006 2007379,11264,76447,14276,16456,56Nepojištěný viník za škodutak či tak zaplatíPo výplatě plnění z garančního fondu poškozenémuČKP přímo uplatňuje vyplacenoučástku po nepojištěném pachateli. Jestližedotyčný ve stanovené lhůtě dluh neuhradí,ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předávákancelář případ k externímu vymáhání,v další etapě pak soudům. ČKP dosahuje vysokéúspěšnosti při prosazování práv na náhraduvyplaceného plnění z GF od viníkůu soudů, jež převyšuje 95 %. „Tím, že způsobínehodu a musí splácet své závazky vůčigarančnímu fondu, často tito lidé způsobujíproblémy nejen sami sobě. Můžou totiž dramatickyzasáhnout do rodinného rozpočtu,do životní úrovně celé rodiny. V případě, ževiník při nehodě sám zemře, přechází splácenípohledávky na jeho dědice,“ doplňujeJakub Hradec.Na viníky doplácí poctivíplátciNa nezodpovědné chování řidičů, kteří vyjíždějína silnice s vozy bez povinného ručení,doplácí poctiví plátci povinného ručení. Z jejichpeněz členské pojišťovny ČKP povinněodvádění do fondu členské příspěvky. Prostřednictvímsvých pojišťoven tak do GF přispívajíslušní motoristé, kteří povinné ručeníplatí: v průměru 50–200 Kč ročně v závislostina kategorii vozidla.Sankce budou vyššíPřimět majitele a provozovatele vozidel, abyvíce dbali zákonných povinností a sjednalipro své vozidlo pojištění odpovědnosti, byměly přísnější sankce, které na základě novelyzákona č. 168/1999 Sb. vstoupily v platnostod začátku letošního června. Pokutaza provozování vozidla bez povinného ručeníse zvyšuje na nejméně 5 000–40 000 Kč. Řidičisi také připlatí za pokutu, pokud při silničníkontrole na požádání příslušníka PolicieČR nepředloží doklad, kterým prokáže platnépojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Další zpřísňující opatření, která na majitelea provozovatele nepojištěných vozidel dopadnou,nabudou účinnosti od ledna 2009.38 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Z domova


Insurance DigestEvery issue has a solutionEMA NOVOTNÁEDITOR IN CHIEFCZECH INSURANCE ASOCIATIONMichaela Koller, DirectorGeneral of the Europeaninsurance and reinsurancefederation (CEA), exclusivelyfor Pojistný <strong>obzor</strong>.Michaela Koller attended this year’s conference,which took place at the end of Marchunder the auspices of the Czech Insurance Association(CAP). The conference was devotedto the current situation and trends in the regulationand supervision in the insurance sectorwithin the EU and the CR. The following interviewfocuses on major changes that ta<strong>ke</strong> placein Brussels – be it in the European Commission,or the CEA itself.You have been holding your office foralready one year. Can you look backand sum up your one-year-long activityin the CEA?It was clearly a challenging year. We wentthrough a lot of changes internally: closingthe Paris office and restructuring the officein Brussels with new staff members, but wesucceeded in ensuring that we didn’t losesight of our <strong>ke</strong>y focus, which is representingthe interests of our members. The EuropeanCommission has a full agenda of initiativesthat impact on the insurance sector; fromSolvency II to pension and motor issues, andthe CEA has been active in all the areas thataffect insurers.In the history of CEA, you have been thevery first lady who succeeded at the positionof Director General. Do you find certainissues more difficult to handle because ofthis fact?It has never really occurred to me that thereshould be any difference between male andfemale directors. Personally, I have not experiencedany. It is probably thanks to the Brusselsenvironment, where treatment of menand women is pretty much equal. Also, whenI ta<strong>ke</strong> a look at the CEA’s membership, of 33members, 9 have female directors general atthe helm of their association.Certainly, there are some difficult issuesto manage at your work. Regardless of thegender, which do you personally reckon asthe worst?It might sound overly self-confident, but I don’tthink there are any issues for which we cannotfind a solution. The <strong>ke</strong>y is to prioritize. So I thinkthe challenge is first to get your priorities rightand then not to try to do everything at once.On the contrary, can you name some of yourachievements that you are proud of?There are certainly three issues, I would mention.The most important asset of the federationat the European level is its reputation withthe European institutions. That has not sufferedduring the internal restructuring. Indeed,on the contrary, we have built up our reputation– we are providing a lot of input into theEuropean debate and I think we have beenrecognized for that by the European Commission.Secondly, I am pleased to say that I feelvery strong support from our members. Weintroduced many changes and sometimeseven changes that were rather controversial,yet throughout our members have demonstratedtheir strong support. The third bigachievement is clearly within the office. TheCEA staff went through a difficult period withthe change of management. We went througha significant recruitment program: half of theold staff stayed in the CEA but the other half isnew. Our staff members are not only very wellqualified, but also extremely motivated. Theyare firmly focused on achieving their goals onall the many dossiers 1 with which we are currentlyinvolved; making sure that we representthe interests of our members to the very bestof our ability. These three issues combinedma<strong>ke</strong> the new CEA secretariat a stimulatingand exciting place to work.What are the main objectives you would li<strong>ke</strong>to achieve as the CEA’s Director General?First and foremost the CEA must represent theinterests of its members well. We need to be ableto explain to the European institutions and otherEuropean sta<strong>ke</strong>holders how insurance functionsand why it is important to have an appropriateregulatory framework 2 for the industry. The CEA,as the European voice of the (re)insurance industry,must ma<strong>ke</strong> sure that the huge contribution ofinsurance to economic growth and employmentin the EU is recognized. This is a <strong>ke</strong>y period in thedevelopment of internal mar<strong>ke</strong>t and the CEA willensure that the voice of the insurance industryis heard in the drive to complete an integratedOur main job is to explain the differences that happen inEuropean mar<strong>ke</strong>ts. Without your help we would not beable to manage this.mar<strong>ke</strong>t for financial services. The CEA must alsorepresent European (re)insurers on the widerworld stage; campaigning against the collateralrequirements 3 in the US, for example.Regarding the restructuring of the CEA,how is it going? Which changes do you considerthe most important and the greatest interms of scope? What will be the benefits ofthe new structure?Personally I believe that the restructuring ofthe federation is going really well. The closingof the Paris office was a difficult step, but ithelped to improve the efficiency of our office.In general, I would say that coordination andcommunication are better. This was certainlyan important change. Nevertheless, we arealso looking into the reform of our committeestructure, and also our internal data processingInsurance Digest Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 39


and information handling. All these things arecurrently under scrutiny so I don’t think we canpull out one single issue. It is a combination ofeverything – li<strong>ke</strong> pieces of puzzle. The aim isto produce a good picture in the end. We havemade enormous progress and I believe we areon the right track. Now we need to finalize outstandingquestions so that we have a robustfoundation for our work.Let us get to another, rather serious, topicnow. Do you hold the same opinion with theEuropean Commission regarding the obstacleswhich slow down the development ofthe united insurance mar<strong>ke</strong>t 4 ?There is actually no simple answer to this question.The Commission is not one homogenousbody. It consists of many different directoratestaking lots of different initiatives. Thereforewhen we look at the current CommissionMichaela Kolleris the Director General of the CEA, a representativeorganization for the European insuranceand reinsurance industry. Amongstother projects, she testifies regularly onbehalf of the European insurance and reinsuranceindustry in hearings and panel debatesorganized by EU institutions or sta<strong>ke</strong>holders.Since 2001 and prior to joiningthe CEA in February 2007, Michaela Kollerhas been a Member of the ManagementCommittee of the joint office of the EuropeanSavings Banks Group and the WorldSavings Banks Institute. In her earlier careershe was the Head of the European Officeof German Building Societies and deputymanaging director in charge of the interestrepresentation of the European Federation1dossiers – dokumenty, materiály2regulatory framework – regulačnísystém zákonů3collateral requirements – kolaterálnípožadavky4development of the united insurancemar<strong>ke</strong>t – rozvoj jednotného pojistnéhotrhu5in-depth analyses – hloubkové,podrobné analýzywork plan, we definitely need to differentiatebetween sectors. In certain areas, we wholeheartedlyshare the Commission’s approach;for example on Solvency II or changes to supervisorypractices. Yet there are other areaswhere we might have different views. Therewe would probably ask the Commission to underta<strong>ke</strong>more in-depth analyses 5 of the sectorso that the impact of particular proposals canbe better measured.of Building Societies.Michaela is a German national and holds alaw degree from Augsburg University. Sheis married with two children and lives inBrussels.About the CEACEA is the European insurance and reinsurancefederation. Through its 33 memberbodies, the national insurance associations,the CEA represents all types of insuranceand reinsurance undertakings that accountfor approximately 94 % of total Europeanpremium income. Insurance ma<strong>ke</strong>s a majorcontribution to Europe’s economic growthand development. European insurers generatepremium income of €1,110bn, employover one million people and invest morethan €7,200bn in the economy.Selected insurance terminology from the textVybraná pojistná terminologie z textu6 directive Solvency II – směrniceSolventnost II7Chief Executive – výkonný ředitel/-ka8statistical department – oddělenístatistikCzech Insurance Association –Česká asociace pojišťovenCzech National Bank – Česká národníbankaCan you comment the CEA view of the proposalof the directive Solvency II 6 ?We are broadly supportive of this new directive.Obviously there are small technical issues thatcould be improved, but there is clear supportfrom the industry for a risk-based economic approach.We are concentrating our work also onproportionality issues, so that the directive canbe applied by big groups and small- and midsizedcompanies ali<strong>ke</strong>. And there is our workon the group supervision issues, where we aresupportive of the Commission’s approach.To what extent are you familiar with theCzech insurance mar<strong>ke</strong>t?I wish I knew more about it, but from bilateralmeetings – such as with your Chief Executive 7– I get a chance to learn more about the mar<strong>ke</strong>t.In our statistical department 8 we benefit hugelyfrom the input we receive from individual membermar<strong>ke</strong>ts. This greatly helps us to increaseour understanding, but it is essential for us tohave these regular meetings, and it is also thereason why I li<strong>ke</strong> to attend conferences suchas this one – it gives me the right insight. Today,I must say, I was impressed by the outlinegiven of the supervisory regulation that existsin the Czech Republic. I think that a number ofmeasures that were explained at the conferenceby the Insurance Companies SupervisionDirector of the Czech National Bank will only beintroduced elsewhere by Solvency II.Can you comment on the Czech insurancemar<strong>ke</strong>t from the European point of view?Based on the information we have in the office,we see that this is a mar<strong>ke</strong>t with a lot of potential.Compared to the western European countries,where mar<strong>ke</strong>ts are more saturated, thereis growth that is quite extraordinary. Lookingmore specifically at Central and Eastern Europeancountries, the Czech mar<strong>ke</strong>t is broadly inline with the trend in those countries.Can you also comment on the co-operationbetween the CEA and the CAP?I consider the cooperation to be hugely beneficial.I am very happy about the association’s activeparticipation in our committees and workinggroups. In fact, we could not do our workwithout the written and oral contributions thatwe receive from you. In Brussels, our main jobis to explain the differences that happen in Europeanmar<strong>ke</strong>ts in the first place. Without yourhelp we would not be able to manage this –that is why we need good feedback.Do you li<strong>ke</strong> the atmosphere of Prague?You might not know, but I come from Bavaria,which is close to the Czech border. I believe weshare similar traditions li<strong>ke</strong> good beer, bratwursts,roasts and dumplings. So whenever I cometo Prague, I always search for food I am used tofrom home and I normally cannot get in Brussels.Thank you for your time, indeed.40 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Insurance Digest


Insurance DigestWhat can be learned from theexperience with the SwissSolvency Test?The Swiss Solvency Test(SST) was tested in 2005and implemented in 2006,and is therefore two yearsahead of Solvency II.GIOVANNI GENTILESWISS REWhat does a hurricane in Florida have to dowith an earthqua<strong>ke</strong> in Japan? Actually, verylittle, but so far this has not been reflectedin the regulatory capital requirements of theEuropean insurance industry. This is perhapsnot surprising given that the rules thatgovern the industry are almost 30 years oldand ta<strong>ke</strong> into account neither developmentsin risk management nor the innovations ininsurance products of the last decade. Withthe Solvency II Framework Directive of theEuropean Commission, however, things areset to change.Modern regulatorystandardsThe European Commission published the newframework directive in July 2007 and nowawaits the decision of the European Parliamenton it. Once the rules, if they remain intheir current proposed form, have been implementedthe EU will have the worlds mostprogressive and modern regulatory standardsin both the insurance and reinsurance industries.The new regulatory regime will bring a betterunderstanding of the risks an insurance companyis really facing and hence better protectionfor policy holders and more transparencyfor shareholders. In anticipation of the newregulatory regime many of the leading Europeaninsurance companies have already introducedthe function of a Chief Risk Officer andhave separated the risk management fromproduct development, pricing and underwriting.This shows that although the implementationof the Solvency II Framework Directiveis not planned before 2011, the directive hasalready changed the risk culture of the insuranceindustry.Greater transparencySolvency II will bring the insurance industrymuch greater transparency. The new regulatoryregime will use the newest techniques infinance to improve capital efficiency. For thefirst time all the risks an insurance companyis facing can be quantified in the same way,providing an overview and the ability to assessdependencies. Solvency II should also bringthe acceptance of diversification in all riskclasses and over different geographical areas.And for the first time the EU will have one singleregulatory regime compared to the 27 differentregimes that are in place today, therebyreducing the cross-border inefficiencies inherentwithin the current industry structure.Integrated risk modelOne of the <strong>ke</strong>y elements of the Solvency II Directiveis the introduction of an integrated riskmodel. Assets as well as liabilities of an insurancecompany will be evaluated with mar<strong>ke</strong>tconsistent methods, the risks will be quantifiedand they will be chec<strong>ke</strong>d for correlations.Similar to the banking industry the insurancecompanies will have to check if their solvencycapital can cover expected claims as well aspossible unexpected large losses. Under theold regime the companies would simply checkthe separate risks in the different businesslines, without a consolidated view, meaninginter-dependencies and the cumulation of thedifferent risks could be underestimated.As mentioned at the beginning of this article,there is no correlation between a hurricanein Florida and an earthqua<strong>ke</strong> in Japan. Asit is not expected that these incidents happenat the same time and there is no connectionbetween the two losses, there isa diversification effect, lowering the cost oftaking on these risks and improving capitalefficiency. The Solvency I directive that isin place now does not reflect these diversificationeffects. But Solvency II is not onlyabout improving capital efficiency. It is alsoabout assessing a risk correctly and thereforeidentifying dependencies betweenbusiness lines. A natural catastrophe li<strong>ke</strong>a huge flood can create claims in many differentdepartments: property insurance, casualtyinsurance and life insurance.Today it is often the Compliance or FinanceDepartment that is in charge of fulfilling thesolvency requirements. While they have a roleto play, these departments are not engagedin analyzing the insurance and financial mar<strong>ke</strong>trisks. Solvency II requests that all expertswork together cross-functionally to generatean integrated risk model capable of improvingthe insight in to the risks that have beenta<strong>ke</strong>n.The author of this article – Giovanni GentilePhoto: Swiss ReInsurance Digest Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 41


Insurance DigestIn the future, a Czech regulator, for example, will not onlysee the liabilities an insurer has in their country but willalso see the results from the whole group.Swiss Solvency Test: 2 yearsaheadThat all the advantages mentioned above arenot just dull theory is shown by the Swiss SolvencyTest (SST). Comparable to Solvency II,the SST was tested in 2005 and implementedin 2006. However, Solvency II is still treatedwith s<strong>ke</strong>pticism in some quarters, especiallyby small and specialized insurers who areafraid of an increase in work load. Local regulatorscall attention to their scarcity of resourcesand some politicians fear that the local insurancecompanies will be discriminated againstin favor of larger international groups. Someof these fears also existed in Switzerland, butthey have not emerged in either the test runsor during the last two years after the introductionof the SST.Already during the test runs it was apparentfor the Swiss regulators and the companiesthat the methods that had been in place didnot capture the true risks the companies werefacing. The tests also showed that even smalland very specialized insurance companiescould easily implement the new principles.Switzerland has about five big companies and200 smaller ones. However, one differencefrom Solvency II is that the Swiss authoritiesprovided a “standard model” that could beused as a basis for adaptation creating a typeof internal model. After the test run the smalland mid-sized companies came to the conclusionthat the additional workload and the complexityof the model was more than compensatedfor by the additional insights they gotinto the risk structure of their company.Solvency II will ma<strong>ke</strong> the risk distributionamong the primary insurers, reinsurers andthe capital mar<strong>ke</strong>ts more efficient, because allrisk transfer solutions are accepted independentof the legal outline. This is because froman economic view point they all bring a risk reductionand therefore allow for a reduction insolvency capital. In Switzerland smaller insurerswere able to use the information the SSTprovided about the distribution of their risks toexpand their business.Benefit for small insurersOver all, it can be said that in Switzerland thesmall insurers are not the losers of the newSolvency regime but the ones that benefitmost. For one, the fear that the smaller insurerwill disappear or be ta<strong>ke</strong>n over by biggercompetitors did not materialize. The companiesare still around. At the same time thesesmaller companies now have a tool at hand toanalyze their risk that they didn’t have before.For the bigger insurers the changes were notthat big because most of them already wor<strong>ke</strong>dwith economic models.Additional information could be the one importantadvantage the local regulators that arenow afraid to lose their say, can ta<strong>ke</strong> out of thenew Solvency II regime. In the future a Czechregulator for example will not only see the liabilitiesan insurer has in their country but willalso see the results from the whole group. Atthe same time they may have an intensifiedexchange with their supervising colleagues inother countries.Walking on the new pathEven though all the mentioned concerns haveto be ta<strong>ke</strong>n seriously, the insurance industrywill continue to walk on this new path irrespectiveof the form the Solvency II Framework Directivewill ta<strong>ke</strong>. Some of the planned changeshave already ta<strong>ke</strong>n place in many companies– even though it is not yet clear what the finalSolvency II Directive will look li<strong>ke</strong>. With SolvencyII, Europe has a great chance to ta<strong>ke</strong> a leadin the global insurance industry and it would bea pity if the spirit of the Solvency II frameworkgets lost because political interests dilute theDirective.Overview of selected solvency modelsSingle-risk-factorbasedmodelsMulti-risk-factor based modelsEU Solvency I Solvency II• CEIOPS proposal• GDV standard model• CEA ESA modelModels which comprehensively quantify risksand their interdependenciesSolvency II• CEA ESA model• internal modelsThe Netherlands Solvency I Dutch Solvency TestUK Solvency I Enhanced Capital Requirements non life insurers Enhanced capital requirements life insurersIndividual Capital Adequacy Standards (life and non-life)Switzerland Solvency I Swiss Solvency TestRating agenciesIAAS&P, Moody‘s, AMBestIAA proposalScenariosSolvency IIFootnote: CEIOPS - Committee of Eropean Insurance and Occupational Pensions Supervisors, GDV - German insurance association, CEA - Comité Européen desAssurances, ESA - European Standard Approach, IAA - International Association of ActuariesSource: Sigma 4/2006: Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting42 Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 Insurance Digest


POJISTNÝ OBZOROdborný čtvrtletník českého pojišťovnictví2/2008Ročník LXXXVCo vzkazuje Ing. Vladimír Mráz, čestný prezident České asociace pojišťoven, čtenářůmPojistného <strong>obzor</strong>u, prozradí následující osmisměrka:„Pojišťovnictví je obor, ve kterém stojí za to pracovat. Přináší totiž kromě peněz také …“(Dokončení je v tajence osmisměrky)Vydavatel: Česká asociace pojišťovenRedakční rada:Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.,Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová,Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd CSc.,PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora,Ing. Eva Svobodová, Michal Šimon, Ing. Marek Vích.Šéfredaktorka: Mgr. Ema NovotnáAdresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4Telefon: (+420) 222 350 161Fax: (+420) 261 142 409E-mail: ema.novotna@cap.cz, pojistny.<strong>obzor</strong>@cap.czGrafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o.,Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4Tisk: DOT Tiskárna s.r.o., Hálkova 2, 120 00 Praha 2ISSN 0032-2393Distribuce:A.L.L. PRODUCTIONF. V. Veselého 15, 193 00 Praha 9Telefon: (+420) 234 092 851Fax: (+420) 234 092 813Objednávky a předplatné na adrese:A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1E-mail: pojistny.<strong>obzor</strong>@predplatne.czwww.predplatne.czPředplatné na Slovensku:L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34Telefon: (+421) 244 373 311Fax: (+421) 244 453 711E-mail: lkperm@lkpermanent.skANUITA - ARTIKL - BANKA - BYRETA - ČERPÁNÍ - DĚDINA - JISTINA - JMÉNO- KAVÁRNA - KLAUN - KLAUZULE - KOMPAS - KOŘIST - KREDIT - KRYTÍ -KVĚTEN - LEPORELO - MAKETA - MAKLÉŘ - MOTTO - NÁHON - NÁKLON -NANUK - NÁPLAST - NÁVRAT - NEVDĚK - NEVINA - OBSTARÁNÍ - ODHADCE- ODPOVĚDNOST - PÁSMO - PLÁTCE - PLNĚNÍ - PLURALITA - POHOVOR -POJISTITEL - POSTŘEH - POZEMEK - PRÁVO - PROGRAM - PROSPĚCH - PŘÍHODA- PŘIPOJIŠTĚNÍ - PŘIPSAT - REAKTOR - RIZIKO - RODOPIS - ROZDÍL - SAZBA- SAZEBNÍK - SHODA - SKART - SMĚNA - SNÍŽIT - SOLÁR - SPLÁTKA - SPONKA- STUDOVNA - ŠKATULKA - ŠVESTKA - ÚSPORA - VAGON - VAKUS - VÁZANOST- VĚŘITEL - VRATKA - VÝLUKY - VYPOČÍST - ZÁBAVA - ZÁLOHA - ZÁVAZEKPodávání novinových zásilek povolenoŘeditelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČÚstí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn. P - 330/98.Evidenční číslo: MK ČR E 1060.Inzerce: veš<strong>ke</strong>ré informace podá redakce.Nevyžádané rukopisy nevracíme.Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a přizachování autorských práv.© Česká asociace pojišťovenwww.cap.czCena výtisku: 75 KčRoční předplatné: 240 KčPojistný <strong>obzor</strong> je členem Mezinárodní organizaceodborného pojišťovacího tisku.www.piassurance.euNa aktuální téma Pojistný <strong>obzor</strong> 2/2008 3


Česká asociace pojišťovenNa Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republikatel.: +420 222 350 150fax: +420 261 142 409e-mail: pojistny.<strong>obzor</strong>@cap.czhttp://www.cap.cz

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!