Možnosti sociální práce <strong>na</strong> počátku <strong>21.</strong> stoletícharakteru sociální práce (Novotná, Schimmerlingová, 1992; Navrátil,1998; Payne, 1997 aj.).Rozpad tradičních institucíDomnívám se, že základní změnou, která se odehrála v souvislostis „vyzráváním“ moderní doby (jak o procesu společenských změn hovoří<strong>na</strong>př. Giddens, 2003), je v kontextu úvah o nové roli sociální práci v prvéřadě individualizace a v souvislosti s ní promě<strong>na</strong> pevně zakotvené identityv identitu utvářenou jako reflexivní projekt. Podle Giddense (1992) toz<strong>na</strong>mená, že ve zcela nové podobě vyvstávají otázky: „Kdo jsem?“ „Co jecílem mého života“? „Kým mám být?“ „Jakou práci mám zvolit?“ „Jakmám žít?“ Otázkou ovšem je, jaké okolnosti vedly k tomu, že si dnesuvedené otázky klademe, potažmo jsme nuceni klást.Podle Ferguso<strong>na</strong> (2003c) prochází Západní společnosti od sedmdesátých letstrukturální transformací, která souvisí s ekonomickými, sociálními a politickýmiprocesy, odehrávajícími se v kontextu globalizace a v interakcís novými sociálními hnutími.V řádu prosté modernity byl sociální život i individuální identitastrukturovány prostřednictvím externích kontrolních mechanismů. K těmtypickým bylo možno přičíst <strong>na</strong>příklad církev, rodinu, expertní systémya celé spektrum sociálních tradic a norem. V post-tradičním řádu, kde vlivtěchto kontrolních mechanismů slábne, se já stalo (muselo se stát)„reflexivním projektem“ (Giddens, 1991). Také <strong>na</strong>příklad Frankl (1997)konstatoval podobný stav, když tvrdil, že se člověk vymanil z říše instinktůa opustil tradice vlastní kultury. Člověku, podle Frankla, už instinktyneříkají, co musí dělat a jeho tradice, co by měl dělat. Za těchto okolnostímnohý člověk neví, co chce a dokonce ani co by chtít měl. Proto se lidév pozdně-moderní době utíkají ke konformismu konzumu a nebo senechávají spoutávat totalitarismem 1 . Obojí je však podle Frankla výrazemrezig<strong>na</strong>ce <strong>na</strong> vlastní odpovědnost za život, který člověk prožívá.1Frankl v tomto kontextu hovoří o existenciálním vakuu, které mu poskytujeinterpretační rámec pro vysvětlení mnoha společenských jevů, které ohrožují soudobéspolečnosti. Například vzrůstající zájem o nová náboženská a extremistická hnutí, lzedobře pochopit právě tímto způsobem. Vedle přímé potřeby <strong>na</strong>jít vysvětlení svéexistence, jejího smyslu, může být příčinou s<strong>na</strong>dného podlehnutí sektářskémuuvažování právě nedostatek instinktivních a kulturních milníků. Vůdce, který má jasnoupředstavu o dobru a zlu, jedná jistě a sebevědomě. Vytváří to nejlepší prostředí, v němžse nejistý člověk bude cítit dobře.38
Ve své podstatě tato konstatování z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>jí, že každý jednotlivec vytvářívlastní identitu, biografický projekt jako projekt individuální, v němž jeprincipiálně za výsledek odpovědný právě jen on sám. Konstrukce vlastníidentity v post-tradičním řádu je reflexivním projektem také v tom smyslu,že jednotliví lidé konstituují a vyjednávají své identity prostřednictvímkritické reflexe a pod vlivem konstantního přísunu nových informací.I v pozdně moderní době mohou mít (a mají) <strong>na</strong> utváření osobních biografiívliv tradiční autority (náboženství, tradice), je však třeba vzít v potaz, že přikonstrukci individuálních identit stojí tradiční společenské instituce a kontrolnímechanismy v konkurenci vůči globálnímu světu médií (Internet,televize, rozhlas), popularizovanému světu expertních z<strong>na</strong>lostí a jinýmzdrojům vědění o světě a životě. Lidé využívají všech těchto informací proreflexivní utváření svých životů. 1Individualizace jako předpoklad rizikaPozdně moderní doba tak vystavuje jednotlivce potřebě volit a rozhodovatv nových oblastech a vytváří tak nový požadavek plánovat a projektovatsvé životy. Beck (2004) charakterizuje tento proces jako „individualizaci“.Beck píše (2004: 216):„Individualizace v tomto smyslu z<strong>na</strong>mená, že biografie člověka je vyvázá<strong>na</strong>z daných determi<strong>na</strong>cí, že je otevřená, závislá <strong>na</strong> vlastních rozhodnutícha uložená každému jednotlivci jako úkol, který musí svým jednánímrealizovat. Snižuje se podíl životních možností, jež jsou pro rozhodovánízásadně uzavřeny, a zvyšuje se podíl biografií, které jsou pro rozhodováníotevřeny a které musí jednotlivec sám utvářet.“Beck tedy individualizací rozumí vytváření individualizovaných podmínekexistence, které jednotlivce vystavují nezbytnosti (kvůli přežití), stát sestředem vlastního přežití a řízení života. Proces individualizace odpoutaljednotlivce i celé sociální skupiny z tradičních institucionálních rámců.V pozdně moderním věku se v kontextu individualizace objevují masověvyhledávaná témata jako <strong>na</strong>příklad životní styl, zdravá výživa atp., kterácharakterizují s<strong>na</strong>hu hledat „své“, „správné“ individuální formy života.Proces individualizace lze také dokladovat tím, jak se oblast intimity stala1 Příkladem takové konkurence tradiční autority a expertního systému je postojkatolické církve a sexuologů <strong>na</strong> antikoncepci. Tradiční autorita (katolická církev) jezrelativizová<strong>na</strong> již jen prostou existencí jiné autority (sexuologie), která zaujímá odlišnéstanovisko. S ohledem <strong>na</strong> konstrukci identity jednotlivce to z<strong>na</strong>mená, že je vystavenvolbě.39
- Page 9: podivují, proč těmto organizací
- Page 12 and 13: Možnosti sociální práce na poč
- Page 14: Možnosti sociální práce na poč
- Page 17 and 18: Pozn. Uživatel sociálních služe
- Page 19 and 20: Využití evaluace v procesu implem
- Page 21 and 22: Pojmy „politika“, „program“
- Page 23 and 24: programu nastávají. Malý Oxfords
- Page 25 and 26: Nachmias píše, že evaluace proce
- Page 27 and 28: „...volá po existenci operaciona
- Page 29 and 30: B) Rozklad cílůSamozřejmě ne v
- Page 31 and 32: SMUTEK, M. (2005). Standardy kvalit
- Page 33 and 34: služba je veřejná služba. (Stan
- Page 35 and 36: Dalším možným nástrojem rozvoj
- Page 37: II.POZDNĚ-MODERNÍ A POSTMODERNÍ
- Page 41 and 42: I když ovšem došlo k narušení
- Page 43 and 44: odinného života. Později si vša
- Page 45 and 46: Sociální práce jako rizikový pr
- Page 47 and 48: možno říci, že jde o pomoc při
- Page 49 and 50: diskurs „životního stylu“ jen
- Page 51 and 52: DE SINGLY, F. (1999). Sociologie so
- Page 53 and 54: Postmodernismus v sociální práci
- Page 55 and 56: Tuto víru v „objektivní pravdu
- Page 57 and 58: jazykem, kulturou, vírou, očekáv
- Page 59 and 60: nejasným etickým východiskům po
- Page 61 and 62: vládne údajně určitá nevraživ
- Page 63 and 64: s ní (a vůbec vše, co diskurs pr
- Page 65 and 66: žádoucí. 1 Opět ovšem upozorn
- Page 67 and 68: Narativní terapieNarativní terapi
- Page 69 and 70: K čemu je sociálním pracovníků
- Page 71 and 72: moci a jednak důrazem na rozdíly.
- Page 73 and 74: Typologie klientů, typologie probl
- Page 75 and 76: normality sám v sobě, stává se
- Page 77 and 78: Použitá literaturaBADINTER, E. (1
- Page 79 and 80: Univerzalizace - specializace jako
- Page 81 and 82: J. Koťa uvádí v obecném pohledu
- Page 83 and 84: usilují o prosazování a obhajobu
- Page 85 and 86: Za obecné charakteristické znaky
- Page 87 and 88: některých autorů prezentovat tut
- Page 89 and 90:
pro získání úplné kvalifikace
- Page 91 and 92:
(Wilding). Souhrnně lze nazvat tec
- Page 93 and 94:
KONOPÁSEK, Z. (1995). Zaměstnavat
- Page 95 and 96:
Bezpečnost je spojována s pravdou
- Page 97 and 98:
- nepřiměřená kontrola a usměr
- Page 99 and 100:
Dynamika nárůstu obyvatelstva nad
- Page 101 and 102:
pocit bezpečnosti a hrozba násil
- Page 103 and 104:
LiteraturaBEZPEČNÁ EVROPA (2004).
- Page 105 and 106:
se tak jedná o podporu, o zlepšen
- Page 107 and 108:
člověka). Sociální politika je
- Page 109 and 110:
Rolí a funkcí moderního státu v
- Page 111 and 112:
řešit problémy (coping skills) a
- Page 113 and 114:
2.2 MezoúroveňDo této systémov
- Page 115 and 116:
zastávek tramvají včetně odjezd
- Page 117 and 118:
Použitá literaturaBARTLETT, H. (1
- Page 119 and 120:
Probační programy jako nový nás
- Page 121 and 122:
Ve Velké Británii došlo k zásad
- Page 123 and 124:
programům působícím v justici,
- Page 125 and 126:
s rizikovou mládeží. Jedná se p
- Page 127 and 128:
Toto pojetí trestného činu, vych
- Page 129 and 130:
Na rozdíl od současné právní
- Page 131 and 132:
Celková konstrukce trestného čin
- Page 133 and 134:
Je otázkou, zda-li lze za prostitu
- Page 135 and 136:
Poznámky k zákonu o soudnictví v
- Page 137 and 138:
programy či programy zahrnující
- Page 139 and 140:
soudu také druh opatření, které
- Page 141 and 142:
má za to, že samotné projednáv
- Page 143 and 144:
V.STUDENTSKÉ PRÁCE, PARTICIPACE S
- Page 145 and 146:
informace o skupině poskytovatelů
- Page 147 and 148:
Závěry a doporučení výzkumuSoc
- Page 149 and 150:
Kluby práce - ve vztahu k aktivit
- Page 151 and 152:
jiných dokumentech. Z prezentace o
- Page 153 and 154:
práce. Svědčí o tom i výpově
- Page 155 and 156:
klientů za účelem nabídnutí ú
- Page 157 and 158:
Různé modely fungování klubů p
- Page 159 and 160:
poměru jen za účelem lektorován
- Page 161 and 162:
Vztah sociální práce a sociáln
- Page 163 and 164:
obou disciplín, je právě onen t
- Page 165 and 166:
Jedná se o zařízení ministerstv
- Page 167 and 168:
Ministerstvo se zároveň snaží v
- Page 169 and 170:
Reminiscenční terapie jako možno
- Page 171 and 172:
a i pro ostatní. Jsou zároveň pa
- Page 173 and 174:
Reminiscence jako komunikaceReminis
- Page 175 and 176:
Nesmíme ani zde zapomínat, že je
- Page 177 and 178:
‣ Magdalena Sodomková, novinář
- Page 179 and 180:
lidi s mentálním postižením, ta
- Page 181 and 182:
Dětský denní rehabilitační sta