Možnosti sociální práce na počátku 21. století - Prohuman

Dalším možným nástrojem rozvoje sociálních služeb v jednotlivých obcíchje sociálně demografická analýza obce. Tato metoda je postavena naexpertní analýze, která by pak s pomocí normativů měla zpracovatelipomoci nalézt a kvantifikovat ty sociální skupiny, které jsou nejčastějiklienty sociální pomoci (cílové skupiny), které zpravidla potřebují pomoc,a dále ty skupiny osob, s jejichž způsobem života jsou spojena rizika apod.Zpracování sociální analýzy by mělo přispět k tvorbě, popřípadě býtsoučástí celkové analýzy obce, města či regionu, která tím, že vycházíz historických, geografických, demografických, ekonomických a dalšíchskutečností, je předpokladem pro vytváření dlouhodobější rozvojovéstrategie obce, města či regionu. V tomto směru jsou důležité údajeo sociálně-demografickém složení obyvatel a o některých sociálněekonomických jevech, jako je nezaměstnanost, dojíždění apod. (Průšaa Víšek, 1998, s.VII) Toto pojetí, které klade důraz na provedenídemografické analýzy a porovnání s normativy, zároveň upozorňuje nacelostátní průměrnou velikost problémových částí sociálních skupin.V chápání svého cíle je zaměřeno na výhled do budoucna.Zkušenosti obcí s jednotlivými možnostmi plánování sociálních služeb jsouzatím nedostatečné, krátkodobé. Zatím nelze hodnotit z dlouhodobéhohorizontu výraznější výhody či nedostatky obou uvedených možnostíkoncepcí obecní sociální politiky. Jisté je pouze to, že nastavený směr obcíči krajů vyžaduje sledování potřeb občanů a nezbývá než doufat v to, žetento smysl sociálních služeb nezanikne v boji o krátkodobé politické cíleregionálních politiků.LiteraturaMATOUŠEK, O. (2003). Slovník sociální práce. Praha: Portál. ISBN 80-7178-549-0OBCE, MĚSTA, REGIONY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY (1997). Praha:Socioklub. ISBN 80-902260-1-9POTŮČEK, M. (1999). Křižovatky české sociální reformy. Sociologickénakladatelství, Praha. ISBN 80-85850-70-2POTŮČEK M. (1995) Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství.ISBN 80-85850-01-X35