Možnosti sociální práce <strong>na</strong> počátku <strong>21.</strong> stoletíProměny sociálních služebMgr. Daniela Květenská 1Katedra sociální práce a sociální politiky, Pedagogická fakulta,Univerzita Hradec KrálovéAbstractEssay deals with the transformation of social services and emphasizeshistorical context of changes. Social services shift to municipalities andnongovernmental non-profit organizations. Article deals with possibility ofsocial service planning in this context.V oblasti sociální politiky, a zejmé<strong>na</strong> sociální práce, došlo v několikaposledních letech k změnám téměř převratným. Na jejich vyjmenovánía popis by mohla být zaměře<strong>na</strong> samostatná vědecká práce. Ve svémpříspěvku jsem se zaměřila <strong>na</strong> zamyšlení <strong>na</strong>d dlouhodobou transformacísociálních služeb. Na jedné straně se odehrály a stále odehrávají změnyv oblasti poskytovatelů sociálních služeb, zejmé<strong>na</strong> v tom kdo je a kdo můžebýt poskytovatelem sociálních služeb. Na druhé straně se mění vztahposkytovatelů k uživatelům a obráceně. Touto změnou mám <strong>na</strong> mysliproměnu uživatele z objektu péče <strong>na</strong> individuální subjekt, tedy z někoho,kdo je nucen z nějakého důvodu péči snášet <strong>na</strong> toho, kdo má možnostslužbu ovlivňovat tak, aby vyhovovala jeho osobním potřebám.Sociální služby jsou součástí sociálního zabezpečení, který je v každémstátě vytvářen v souladu s koncepcí sociální politiky, jenž dále závisí <strong>na</strong>historických, demografických, ekonomických a politických charakteristikáchsledované země. Obecné pojetí sociální politiky se bezesporu odrážív teoretickém a praktickém systému sociálních služeb. Teoretická východiskapojetí sociální politiky byla v literatuře doposud dobře rozpracová<strong>na</strong>zejmé<strong>na</strong> v monografiích Tomeše (<strong>na</strong>př. 1996), Potůčka, Žižkové a dalších.V klíčových materiálech Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsousociální služby (social services) definovány jako činnost, která poskytujelidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňovánía ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení doběžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů(<strong>na</strong>př. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměst<strong>na</strong>nosti atd.) Sociální1 Veškerou korespondenci zasílejte <strong>na</strong> adresu: Mgr. Daniela Květenská, Katedra sociálnípráce a sociální politiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského62, 500 03 Hradec Králové. tel.: +420493331317.32
služba je veřejná služba. (Standardy kvality, 2003, s.23) Matouškova(2003, s.214) definice je o něco srozumitelnější, leč neméně výstižná.Zahrnuje pod pojem sociální služba všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé,poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšeníkvality klientova života, případně i ochra<strong>na</strong> zájmů společnosti.Sociální služby jsou stavěny <strong>na</strong> principech potřebnosti, solidarity,komunity, rodiny a lidské pospolitosti a vychází z židovsko-křesťanskýchtradic, kde pomoc bližnímu má výz<strong>na</strong>mné místo v žebříčku hodnot. Takéstaví <strong>na</strong> dobrovolné činnosti a pomoci v <strong>na</strong>léhavých situacích, které jedinecnení schopen sám, ani za pomoci nejbližších, překo<strong>na</strong>t. Právě z tohotopojetí vycházeli ti, kteří poskytovali sociální pomoc a sociální služby jakojejí neoddělitelnou součást v historii. Byly to zejmé<strong>na</strong> různé církve,svépomocná sdružení a později obce jako nejbližší institucionálnězakotvená komunita. Po roce 1948 došlo ve všech oblastech sociálnípolitiky, sociální pomoc a služby nevyjímaje, k postupným změnámz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>jícím přesun institutu sociální pomoci a služeb <strong>na</strong> stát a jehovyko<strong>na</strong>vatele.Pater<strong>na</strong>listický přístup sociální politiky v období let budování komunismu<strong>na</strong> území tehdejšího Českoskoslovenska vystřídala počátkem 90-tých letnová koncepce sociální politiky, postavená <strong>na</strong> tzv. „třech pilířích“. Rozumíse tím jakási třísložková sociální ochra<strong>na</strong> obyvatel, zaměřená <strong>na</strong> různésociální situace. Jeden z pilířů – sociální pojištění - reaguje <strong>na</strong> předpokládanousituaci (stáří, nezaměst<strong>na</strong>nost), další <strong>na</strong> situace, které by mělgarantovat stát (státní sociální podpora) – situace spojené s rodinou,dětmi, <strong>na</strong>rozením dítěte, úmrtím čle<strong>na</strong> rodiny apd. Nejužší pilíř je přenesen<strong>na</strong> bedra obcí: příjmy pod hranicí životního minima a chudoba, v tomtopřípadě hovoříme o sociální pomoci. Systém sociální pomoci je tedy třetímpilířem nového pojetí sociální politiky státu. Jak impresionisticky uvádí vesvé stati Průša a Víšek (1998, I) „…je to systém, který musí představovatnejjemnější síto schopné zachytit ty občany, kteří propadli ostatnímisystémy, osoby, jejichž základní životní potřeby nejsou zabezpečeny,popřípadě ty, kteří nejsou schopni zabezpečit své potřeby…“ . Podle těchtoautorů základními nástroji v oblasti sociální pomoci bude sociálníporadenství, sociální služby, sociálně-právní ochra<strong>na</strong> a peněžní nebo věcnésociální dávky. Klíčovou aktivitou sociální pomoci přitom musí býtsociální práce.Převratnou změnou v systému sociálních služeb bylo ukončení domi<strong>na</strong>ntníúlohy státu. Od roku 1990, v rámci transformace společnosti, docházíi k transformaci sociálních služeb, projevující se v postupném přesunu33
- Page 9: podivují, proč těmto organizací
- Page 12 and 13: Možnosti sociální práce na poč
- Page 14: Možnosti sociální práce na poč
- Page 17 and 18: Pozn. Uživatel sociálních služe
- Page 19 and 20: Využití evaluace v procesu implem
- Page 21 and 22: Pojmy „politika“, „program“
- Page 23 and 24: programu nastávají. Malý Oxfords
- Page 25 and 26: Nachmias píše, že evaluace proce
- Page 27 and 28: „...volá po existenci operaciona
- Page 29 and 30: B) Rozklad cílůSamozřejmě ne v
- Page 31: SMUTEK, M. (2005). Standardy kvalit
- Page 35 and 36: Dalším možným nástrojem rozvoj
- Page 37 and 38: II.POZDNĚ-MODERNÍ A POSTMODERNÍ
- Page 39 and 40: Ve své podstatě tato konstatován
- Page 41 and 42: I když ovšem došlo k narušení
- Page 43 and 44: odinného života. Později si vša
- Page 45 and 46: Sociální práce jako rizikový pr
- Page 47 and 48: možno říci, že jde o pomoc při
- Page 49 and 50: diskurs „životního stylu“ jen
- Page 51 and 52: DE SINGLY, F. (1999). Sociologie so
- Page 53 and 54: Postmodernismus v sociální práci
- Page 55 and 56: Tuto víru v „objektivní pravdu
- Page 57 and 58: jazykem, kulturou, vírou, očekáv
- Page 59 and 60: nejasným etickým východiskům po
- Page 61 and 62: vládne údajně určitá nevraživ
- Page 63 and 64: s ní (a vůbec vše, co diskurs pr
- Page 65 and 66: žádoucí. 1 Opět ovšem upozorn
- Page 67 and 68: Narativní terapieNarativní terapi
- Page 69 and 70: K čemu je sociálním pracovníků
- Page 71 and 72: moci a jednak důrazem na rozdíly.
- Page 73 and 74: Typologie klientů, typologie probl
- Page 75 and 76: normality sám v sobě, stává se
- Page 77 and 78: Použitá literaturaBADINTER, E. (1
- Page 79 and 80: Univerzalizace - specializace jako
- Page 81 and 82: J. Koťa uvádí v obecném pohledu
- Page 83 and 84:
usilují o prosazování a obhajobu
- Page 85 and 86:
Za obecné charakteristické znaky
- Page 87 and 88:
některých autorů prezentovat tut
- Page 89 and 90:
pro získání úplné kvalifikace
- Page 91 and 92:
(Wilding). Souhrnně lze nazvat tec
- Page 93 and 94:
KONOPÁSEK, Z. (1995). Zaměstnavat
- Page 95 and 96:
Bezpečnost je spojována s pravdou
- Page 97 and 98:
- nepřiměřená kontrola a usměr
- Page 99 and 100:
Dynamika nárůstu obyvatelstva nad
- Page 101 and 102:
pocit bezpečnosti a hrozba násil
- Page 103 and 104:
LiteraturaBEZPEČNÁ EVROPA (2004).
- Page 105 and 106:
se tak jedná o podporu, o zlepšen
- Page 107 and 108:
člověka). Sociální politika je
- Page 109 and 110:
Rolí a funkcí moderního státu v
- Page 111 and 112:
řešit problémy (coping skills) a
- Page 113 and 114:
2.2 MezoúroveňDo této systémov
- Page 115 and 116:
zastávek tramvají včetně odjezd
- Page 117 and 118:
Použitá literaturaBARTLETT, H. (1
- Page 119 and 120:
Probační programy jako nový nás
- Page 121 and 122:
Ve Velké Británii došlo k zásad
- Page 123 and 124:
programům působícím v justici,
- Page 125 and 126:
s rizikovou mládeží. Jedná se p
- Page 127 and 128:
Toto pojetí trestného činu, vych
- Page 129 and 130:
Na rozdíl od současné právní
- Page 131 and 132:
Celková konstrukce trestného čin
- Page 133 and 134:
Je otázkou, zda-li lze za prostitu
- Page 135 and 136:
Poznámky k zákonu o soudnictví v
- Page 137 and 138:
programy či programy zahrnující
- Page 139 and 140:
soudu také druh opatření, které
- Page 141 and 142:
má za to, že samotné projednáv
- Page 143 and 144:
V.STUDENTSKÉ PRÁCE, PARTICIPACE S
- Page 145 and 146:
informace o skupině poskytovatelů
- Page 147 and 148:
Závěry a doporučení výzkumuSoc
- Page 149 and 150:
Kluby práce - ve vztahu k aktivit
- Page 151 and 152:
jiných dokumentech. Z prezentace o
- Page 153 and 154:
práce. Svědčí o tom i výpově
- Page 155 and 156:
klientů za účelem nabídnutí ú
- Page 157 and 158:
Různé modely fungování klubů p
- Page 159 and 160:
poměru jen za účelem lektorován
- Page 161 and 162:
Vztah sociální práce a sociáln
- Page 163 and 164:
obou disciplín, je právě onen t
- Page 165 and 166:
Jedná se o zařízení ministerstv
- Page 167 and 168:
Ministerstvo se zároveň snaží v
- Page 169 and 170:
Reminiscenční terapie jako možno
- Page 171 and 172:
a i pro ostatní. Jsou zároveň pa
- Page 173 and 174:
Reminiscence jako komunikaceReminis
- Page 175 and 176:
Nesmíme ani zde zapomínat, že je
- Page 177 and 178:
‣ Magdalena Sodomková, novinář
- Page 179 and 180:
lidi s mentálním postižením, ta
- Page 181 and 182:
Dětský denní rehabilitační sta