listy-lanskrounska-13-14-xii_2 - Město Lanškroun

LÉTOPŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA13-14/XIII ČERVEN 2013HISTORIE PIVOVARUAktuality na www.lanskroun.eu

2 13,14-2013 PŘÍLOHA LÉTOVážení čtenáři,je to neuvěřitelné, ale rok se s rokemsešel a jsou tu další prázdninya s nimi již 13. letní příloha. Za taléta jsme už přinesli celou řadu tématvlastivědných, přírodovědnýchi historických. Výjimkou nebudeani letošní příloha, kterou jsme věnovalizemědělství. Přesněji řečenohistorii pivovarnictví a zemědělství.Od okamžiku, kdy se v Lanškrounědo sudů stočilo poslední pivo,uplynulo patnáct let. Na místě, kdese uvařené pivo chladilo, v těchtochvílích lidé zvedají činky, jiné budovyzcela zmizely a některé dálbudí spíš hrůzu než nostalgii. Vmístních hospodách se dnes možnáčepuje lepší pivo, než bylo to zLanškrouna, ale kus sounáležitostia kontinuity s naším městem, jistýdíl hrdosti, který jsem měl, kdyžjsem v hradeckém Aldisu zapíjelimatrikulaci Lanškrounskou Korunou,se vytratil.I proto v příloze připomínáme pivovarvíce v emocích a vzpomínkáchnež v přesné faktografii. KatkaChládková na prvních stranáchstručně shrnuje bezmála třísetletýosud Měšťanského pivovaru. Mážena v pivovaře vyrostla, a tak sena něj podívala velmi specifickýmpohledem dítěte, pro které to bylprostor her a dobrodružství. Můjtchán v Lanškrounském pivovarupracoval bezmála 40 let a zažil vněm ty nejlepší i nejhorší roky. Nakonecto byl právě on, kdo opustilbránu podniku jako poslední. Ijeho technicky laděné vzpomínkypoodhalují, jak pivovar někdy ivelmi svérázně fungoval v závěrečnýchdesetiletích. Díky soukromýmsbírkám pak máte možnost podívatse do útrob pivovaru, tak, jak vypadalpřed dvaceti lety.Dušan Šlahora se v další části rozepsalo historii zemědělství v našemregionu od počátku osídlení ve 13.století až po vznik zemědělské školyv polovině 60. let 20. století. Komuby snad historie nebyla až tak blízká,může se rozptýlit křížovkou,kterou připravil Jiří Faltus, popřípaděsi vybrat náhradní programz přehledu akcí na poslední straně.Vážení čtenáři, přeji vám slunečnédny a prima prázdniny.František TeichmannšéfredaktorPostrádáte lanškrounský pivovar?JanStřechaučitel, režisérProtože pivovar slouží k výrobě piva,chápu otázku spíš jako otázku najeho kvalitu. Když jsem v roce 1986přišel do Lanškrouna, nebyl ve městětéměř nikdo, kdo by na tehdejší lanškrounsképivo nenadával. Takovépivo určitě nepostrádám.Na počátku 90. let se však v Lanškrounězačala vařit velmi zajímavá achuťově podnětná dvanáctka GenerálLaudon - a to byl produkt, jehožzániku je škoda.Obecně postrádám v našem teritoriuexistenci nějakého malého pivovaru,který by produkoval kvalitní piva jinéhotypu, než je u nás běžný spodněkvašený ležák. (Příkladem budiž pivovaryKocour Varnsdorf, Matuška,Kout na Šumavě a jiné.) Nemyslímale, že by takový pivovar musel býtbezpodmínečně v Lanškrouně.JanaŠkvařilovábývalá vedoucípivovaruPivovar nepostrádám. Jediné, co mivadí, když procházím prostorem bývaléhopivovaru, je jeho nedokončenálikvidace a jak se vše vymklo původnímuzáměru. Pamatuji si plánypana architekta-podloubí, krámky sesuvenýry, fontána, atd. Dnes je tampouze parkoviště. Pochválit však musímpřestavbu restauračního zařízeníSport centrum LA, která byla provedenavelice citlivě a pivovar připomíná.Myslím si ale, že to s sebou nesedoba a že i obrovské pivovary, dokterých se nainvestovaly stamiliony(Svitavy, Hradec Králové), zanikly.Hodně piva se dnes také dováží. Několikmalých pivovarů přesto zůstaloa vedou si dobře, ale asi měly lepšípodmínky než my, v Lanškrouně.Nám chyběl dostatečný počet kvalifikovanýchzaměstnanců.Na Zemskou korunu za nejlepšíelektronickou službou pro turistyVíte, že si můžete projít městoLanškroun s osobním průvodcem24 hodin denně 365 dnů v roce?Lanškroun jako první město ve východníchČechách připravil pro návštěvníkyprůvodce do mobilníchtelefonů. A ne ledajakého. Získalcenu v soutěži Zlatý erb za nejlepšíelektronickou službu! Najdetev něm víc než 400 turistických cílůa služeb. Nejen informace o památkáchnebo přírodních zajímavostech,ale také přehled restauracís jejich otvíracími dobami nebokuchyní, seznam ubytování, cykloservisyi sportoviště, turistickénebo finanční služby, ale i fitcentranebo lékárny. A samozřejmě kalendářakcí. To všechno v průvodci kestažení přímo pro Váš chytrý mobil,abyste se nemuseli stále připojovatk internetu nebo na turistickýchwebových stránkách přizpůsobenýchpro mobily i tablety.S útratou za připojení k internetusi taky starosti dělat nemusíte. Poměstě je rozsáhlá městská síť hneddeseti (!) zdarma Wi-Fi vysílačů. Podjménem Mobilni_pruvodce si můžeteprohlížet bezplatně internetJanKozákučitelChybí mi jako vše, co naši předkovév potu tváře vybudovali, co fungovalo,s čím byli lidé na té naší „hroudě“spokojeni a co bylo nekompetentnímrozhodnutím kompetentníchlidí uvedeno v zapomnění. O to většíradost jsem ale měl, když jsem předtřemi roky pár km za hranicemi potoku Labe v Německu objevil restauraciv obci Ostrau, kde inzerují, žečepují Landskroner Bier, což je i napůllitrech včetně letopočtu založenípivovaru u nás /to Němci ani netuší/.Půllitr je k dispozici k prohlédnutív restauraci Na Miláně, a to bez poplatkuu výčepního pultu.nejen na dvou náměstích, ale takékolem vlakového nádraží, na lehkoatletickémstadiónu, u sportovníhaly i skateparku nebo v příroděrekreačního areálu a přírodníhokoupaliště Lanškrounské rybníky čiv chatové osadě a u beachvolejbalovýchkurtů. Prostě pohoda a nezávislost.A aby služba byla úplná, při procházkáchměstem najdete osmdesátinformačních tabulek s popisempamátek a zajímavých míst.Máte staženou čtečku QR kódůdo mobilu? Každá tabulka totiž nasobě nese QR kód, abyste se mohlidozvědět mnohem víc v průvodciLanškrounem přímo na internetu.Lanškroun je moderním rychle serozvíjejícím městem s bohatou historií.Je městem, ve kterém se narodilJan Marek Marci, člověk, o kterémse mluví jako o posledním renezančnímpolyhistorovi a současnějako o prvním českém fyzikovi,po němž je pojmenován napříkladkráter na odvrácené straně Měsíce.A současnost? Špičkové lanškrounskévýrobky dnes má téměř každýčlověk na Zemi ve svém mobilu,dokonce byly přímo v Lanškrouněvyvíjeny a vyrobeny součástky proprůzkumné vozidlo Curiosity, kteréjezdí po Marsu.Lanškroun je městem, které jdes dobou. Ale i s turisty! Užijte si památkyi přírodu tohoto magickéhomísta.

PŘÍLOHA LÉTO13,14-20133Jak Lanškroun vařil pivoSláva a pády lanškrounských pivovarůVaření piva má v českých zemích dlouholetou tradici. Ve městech se pivo vařilo prakticky od jejich založení a stejně tomu bylo i v Lanškrouně.Jednu dobu tu vedle sebe dokonce fungovaly pivovary dva! Dnes už sice v hospodě orosený půllitr lanškrounského Novopramene nedostaneme,na lanškrounský pivovar však vzpomínají nejen pamětníci, ale i pivní nadšenci na internetu.Co o něm víte vy?Když byl Lanškroun v první polovině13. století založen, udělili lokátořitehdejšího krále Přemysla OtakaraII. právo vařit pivo sedmdesátišesti takzvaným právovárečnýmměšťanům. O více než století později,v roce 1493, noví majitelé panstvízavedli bečkovné, neboli poplatekz každého vyvezeného sudupiva. Jeho hodnota činila jedengroš (za který se tehdy dala poříditnapříklad slepice nebo osmnáctcihel). V polovině 16. století lanškrounsképanství získal Vratislav zPernštejna, který svým měšťanůmoficiálně slíbil, že on ani žádný jehonástupce nepostaví konkurenčnípanský pivovar. Zavázal se takéodebírat výhradně pivo z měšťanskéhopivovaru pod podmínkou, žek jeho výrobě bude použita pšenicez panských polí.A tak měšťanský pivovar prosperoval.Jeho budova stála na místědnešní základní školy na dolnístraně náměstí Jana Marka Marků.Pivo, které vyprodukoval, odebíralonejen panstvo, ale i okolní vesnice.Lanškrounské panství mezitím vystřídaloněkolik majitelů, kteří nadáledrželi slovo Vratislava z Pernštejna.Na začátku 17. století se ale poměryv českých zemích radikálně změnily.Stavovské povstání vyvrcholilov bitvu na Bílé hoře a po ní nastalytěžké časy pro nábožensky reformovanéČechy. Lanškrounsko bylotehdy v majetku Hrzánů z Harasova.Ti však byli obviněni z podpory stavůa donuceni prodat lanškrounsképanství předsedovi konfiskační komiseKarlu z Lichtenštejna, samozřejměpod cenou.Lanškroun tedy přešel do vlastnictvímocného německo-rakouskéhorodu Lichtenštejnů. Kníže Karel serozhodl pro rozsáhlou rekatolizacisvého nového panství, na pomoc sidokonce přizval dva jezuitské kněží,ale ani ti neurychlili návrat místníchkališníků ke katolické víře. Knížetedy musel přikročit k radikálnímopatřením, mezi nimiž byl i zákazvaření piva v Lanškrouně. Ten zrušilaž jeho nástupce Karel Eusebius.Ještě jeden pivovarAle pro pivovarníky nejvýznamnějšízměna měla teprve nastat. KnížeJan Adam z Lichtenštejna projevilpřání postavit ve městě nový, panskýpivovar. O letech založení sezdroje rozcházejí. Většinou se uvádí,že pivovar vybudoval na počátku18. století stavitel Antonio Sallaspolu s Novým zámkem u Rudoltic,novější prameny ale uvádějí již rok1629. Dokládají to prý i typicky renesančníprvky, například sgrafitapodobná těm, která zdobila tehdynově postavenou radnici. Aťtak nebo tak, i přes slib Vratislavaz Pernštejna v Lanškrouně nyní vedlesebe fungovaly pivovary dva.Pro právovárečné měšťany nastalyzlé časy. Dle ustanovení z roku1628 směli vařit pivo každoročněaž po sv. Jiřím, a to jen v omezenémmnožství. Navíc z každé dávkymuseli zaplatit šedesát grošůdo důchodenské pokladny. Jejichpivovar nemohl konkurovat tomuknížecímu jak finančně, tak anikvalitou piva, na kterou se objevovalostále více stížností. Roku1780 se městská rada rozhodla pivovarpronajmout za nájemné stozlatých ročně. Ani to však pivovarnezachránilo. Nedobré pivo nikdonekupoval a pivovar nadále upadal,až se roku 1891 právovárečníci rozhodlijej zrušit a budovy a zařízenínabídnout knížeti k odprodeji.Lichtenštejnský pivovar oprotitomu prosperoval velice dobře. Vprvní polovině 18. století provedlstavitel Kristian Auer pár přestaveb,jako bylo nové zastřešení budovypivovaru a vstupní brány. Do té bylpozději zasazen reliéf sv. Floriána,ochránce před požáry. Do strojovnypak byla roku 1753 z panské budovyna Laudoně dovezena socha sv.Donáta, rovněž patrona proti ohnia hromu. Tu si dnes můžeme prohlédnoutv lanškrounském muzeu.Historická etiketa z počátku 60. let 20. stol.Pohled z dnešní Opletalovy ulice na PivovarStoletí páry a revoluceV roce 1817 se lanškrounský lékárník,chemik a průmyslník ChristianPolykarp Erxleben zabýval analýzousíly a jakosti piva. Jeho pojednáníO dobrotě a síle piva je dnespovažován za hodnotný základbiochemie. Jeho návodem se inspirovali tehdejší kníže Josef z Lichtenštejnaa nechal do svého pivovarudovézt velikou káď až z Prahy.V Chrudimi dokonce museli rozšířitměstskou bránu, aby povoz s kádívůbec projel.V první polovině 19. století bylak pivovaru přistavěna lahvovnaa také rozsáhlé sklepy. Z ulice NaValech se do nich sypal led z lanškrounskýchrybníků, kterým se tehdypivo chladilo.Když se v revolučním roce 1848 radikálnězměnila situace na rakousképolitické scéně, zasáhlo to i dofungování pivovaru. V roce 1850bylo v Lanškrouně zřízeno okresníhejtmanství, tím došlo k zánikuvrchnostenské knížecí správy.Z knížecích služeb bylo propuštěnohodně zaměstnanců, a tak se knížerozhodl pivovar pronajmout JosefuStanglerovi, majetnému lanškrounskémuměšťanovi a od roku 1861i zemskému poslanci.Za jeho hospodaření pivovar vzkvétala on sám díky svému ekonomickémuumu na jeho vedení značnězbohatl.Roku 1884 bylo vybavení pivovarumodernizováno, přibyl parní stroj,lednička a zavedeno bylo i elektrickévedení.„Hladová léta“V období první světové války bylpivovar nucen omezit svůj provoz,protože většina obilí se v té doběsemílala na mouku. Po jejím skončení,v roce 1918, pak došlo k zabavenívětšiny knížecího majetku.Knížeti Janu II. zůstal ve vlastnictvípouze pivovar, budova zámkua Nového zámku, bývalý měšťanskýpivovar a hostinec.To ale provoz pivovaru nenarušilo.Hrdě odolával konkurenci sousedníchpivovarů v České Třebovéa v Hanušovicích a dobrým pivemsi získával stále více odběratelů.Zlepšil se i poměr českých zaměstnanců.Po druhé světové válce skončilovíce než tří set leté působení Lichtenštejnův Lanškrouně, pivovar byl

4 13,14-2013 PŘÍLOHA LÉTOznárodněn a roku 1948 přešel podsprávu Východočeských pivovarů.Ředitelem se stal bývalý sládek JanŠpičák a zůstal jím až do důchodu.Zařízení pivovaru se nadále modernizovaloa na trh se uváděly novéznačky piva. V roce 1963 se ředitelkoustala paní Jana Škvařilová, kterádříve jako první žena v republicevykonávala funkci sládka. Každoukorunu se snažila využít na rekonstrukcebudov, z nichž některé bylyv hrozném stavu, či na nové vybavení.Uskutečnila se řada drobnýchpřístaveb a oprav, které sice pivovarudržely v chodu, po historickéstránce však jeho budovám možnáspíš uškodily. Později došlo k rekonstrukcistáčírny lahví a k přechodu zdřevěných sudů na kovové – nejdřívena hliníkové, ty ale nedržely tvara měnily obsah. Proto se v 90. letechnakonec nakoupily sudy nerezové.Podle dobových dokumentů setehdejší lanškrounské pivo mohloměřit s výtečnými pivy celéhoČeskoslovenska. V pivovaře se vařilahlavně tehdy hodně prodávaná„sedmička“ a „desítka“, v menší míře„dvanáctka“ a později přibyl jedenáctistupňovýNovopramen a tmavýGenerál Laudon.V 70. letech se pivo stalo nedostatkovýmzbožím. Na lahvové pivose stály fronty, ale pivovar nemohltakto vysoké poptávce vyhovět.Pivo ani nestačilo uzrát a už se vevagónech posílalo například naSlovensko nebo Ostravsko. To sepochopitelně podepsalo na snižujícíse kvalitě.Tu ovlivňovaly i další faktory: znečištěnávoda z Třešňoveckého potokači kouř z poškozeného topeniště,který vnikal do sladu a vytvářelfenoly, které se přenášely do piva.Závady se sice podařilo odstranit,dobrá pověst pivovaru už se alenejspíš zachránit nedala.Poslední roky pivovaruPrivatizace v devadesátých letechbyla pravděpodobně poslednímhřebíkem do rakve lanškrounskéhopivovaru. Na trhu se objevila nováznačka Zlatý Beran, ale pivovar užztratil své stálé odběratele.Ani v místních hospodách už selanškrounské pivo nečepovalo.Noví majitelé nejenže pivovar neopravili,ale začali rozprodávat jehovybavení. Provoz v Lanškrouně jižnebyl v souladu s hygienickýmipředpisy, budovy chátraly a dluhneměl kdo platit. Roku 1998 selanškrounský pivovar dostal dokonkurzu. O rok později jej pak koupiloměsto Lanškroun.Otázkou zůstávalo, zda se v Lanškrouněještě někdy bude vařit pivo.Studie však ukázaly, že budovy anitechnologie se již využít nedají. Najaře 2003 se tedy definitivně schválilarekonstrukce lokality bývaléhopivovaru a jeho začlenění do strukturycentra města. Projektem byl pověřenMgA. Přemysl Kokeš.Během deseti let tak na místě komplexubývalého pivovaru vzniklonové Pivovarské náměstí, sportovnícentrum s bowlingem a koktailbarem i městské byty. Slavné dobylanškrounských pivovarů nám tak užpřipomíná jen pár rekonstrukcí nedotčenýchmíst a staré lahvové etiketyv muzeu. Ale ani to není málo.Kateřina ChládkováZdroj: J. Chládek: Kronika městaLanškrouna, sborník Lanškrounhistorický III., Lanškrounskoč. 2/2004 atd.Etiketa světlé dvanáctky vařené v letech 1996-1997Pivovar očima dítěteOd roku 1977 až do své puberty jsemžila v lanškrounském pivovaře. Přestožeby leckterý z moderních rodičůdostal osypky, kdyby viděl moje hernípůsobiště, já jsem své dětství považovalaza dobrodružné a nebezpečnosttamních prolézaček a schovávačekjsem si nepřipouštěla.Své hry jsem samozřejmě neprožívalasama, byl tu ještě o rok mladší Béďa as ním stejně stará Evička. Budu tedysvé zážitky popisovat v množnémčísle, když dovolíte.Pivovar by se dal rozdělit do několikaherních území. Zvolna se svažujícíasfaltový dvůr jsme směli využívatpouze po půl třetí, kdy už na něm nebyldopravní provoz těžkých náklaďáků.Výtečně se hodil na ježdění natříkolkách, později na kolech. Hlavnítáhlo tohoto dvora však byly obrovskékupy hnědého uhlí, na kterých sedala báječně hrát válka. Střelivo netřebahledat, bylo okamžitě po ruce.Druhou část tvořil dvorek, na kterýse odkládaly různé stroje či nádrže,které v pivovarském provozu zrovnanebyly k potřebě. Po jejich odstavenínám tak vznikla krásná dvoupatrovávilka či obrovská raketa, letící přímodo vesmíru.Pro nás nejnudnější částí byla zahrada,jak se říkalo zatravněné ploše sněkolika ovocnými stromy a minichovnými koutky slepic, králíků a jinédrobné havěti. Pokud jsme se tedynestrefovali do slepic nebo nekradlimrkev z místních záhonků, které bylypřiděleny jednotlivým rodinám, využívalijsme alespoň hadici s vodou,abychom se trochu zabavili.Možná si vzpomínáte, že celý pivovarbyl obehnán zdí či plotem a do areáluvedly tři brány. Ty nás také hodněpřitahovaly. Vzpomínám si, jak jsmev páteční podvečery, oděni do prostěradla,chodili po zídce a provolávalirádoby latinská slova, abychom postrašilikolemjdoucí, kteří procházelitemnými uličkami kolem „Stínadel“.(Mimochodem nápis Stínadla byltaké naším dílem.) U druhé brány,která byla střežena vrátným, jsmeměli vymyšlenou další legrácku. Našlijsme si špinavý filc, který jsme přivázalina provázek, ztvarovali ho dopodoby tlustého potkana, vsunulijsme ho do otvoru na odčerpávánípiva v protější budově a pak už jenzatáhli, když šel kolem nějaký ubožákz kina. V šeru si všichni mysleli, žetudy opravdu proběhl jakýsi hlodaveca my z toho měli psinu. Třetí bránaovšem naháněla hrůzu nám. Bylaumístněna až za kotelnou a byl u ní„smeťák“, na který jsme museli vynášetdomácí odpadky. Procházet mezitmavými kupami uhlí a kotelnou zapřísného dozoru sochy sv. Donáta sbleskem v ruce bylo jen pro silné nátury.K pivovaru však patřily také budovy,do kterých jsme jako děti měli přísnýzákaz vstupu. Nicméně zakázanéovoce chutná přece nejlépe. Vybavujisi „peklo“, jak jsme nazývaly kotelnu.Většina topičů byla natolik hodná,že nám přenechávala své limonády,protože pít limonádu v pivovaře, kdoto kdy viděl? Velice zajímavá bylataké varna, se svými nádržemi vroucíhopiva. Vzpomínám si na tragickouudálost, která mě jako dítě upřímnězasáhla. V pivovaře žila tříčlenná rodina,chlapeček Daniel mohl být takpětiletý, když jednou v noci vybouchlanádrž a jeho tatínka smrtelně zranila.Maminka s malým chlapcem seAutorka článku zcela vlevopo tragédii odstěhovali. Sál bývalérestaurace sice nebyl součástí pivovarskéhoprovozu, ale nás děti přitahovalsvojí starobylou atmosférou.Fresky na zdech připomínaly zašléčasy slávy tohoto tanečního sálu.Jenom rodiče se pořád vyptávali, cotam děláme, a vůbec nechápali, že taspousta věcí, které se tam za čas nashromáždily,nás přitahují jako magnet.Sklad etiket nás také nenechávalchladnými. Jediným problémem bylajeho nedostupnost. Ale Béďa na tojednoho dne kápl. Cesta za cennýmpokladem byla sice poněkud složitější,ale o to zábavnější. Start byl nastřeše pivovarského sklepa, dorazilijsme až k oblouku, který spojoval budovypřes Pivovarskou ulici, ten jsmepřelezli a pak už jen stačilo vypáčitvikýř skladu. Jednoduché, ne? Musímříct, že tuto krkolomnou přelézačkujsem využívala i jako zamilovaný puberťáka vodila tam své objevy. To jeale jiná kapitola.Nejsem příliš nostalgická, takže kdyžprocházím Pivovarským náměstímdnes, nerozbrečím se pomyšlením nato, že můj rodný dům už nestojí a žestarou sladovnu využívají lidé k bydlení.Někdy se mi však o pivovaře zdáa ráno mi pak ten ohraničený světmého dětského hřiště trochu chybí.Martina Teichmannová

8 13,14-2013 PŘÍLOHA LÉTOMalé zemědělské městečko(Poznámky k dějinám lanškrounského zemědělství)Malým zemědělským městečkem byl v minulostičasto charakterizován náš Lanškroun a snadto byla z větší části i pravda.Ostatně malým zemědělským městečkem bylakdysi i jiná dnes velká města. Vždyť dvě největšípražská náměstí se původně jmenovala Koňskýa Dobytčí trh.Přestože zemědělská práce hrála v minulostiLanškrouna velkou roli, máme o životě místníchzemědělců, jejich způsobu a úrovni života jenvelmi všeobecnou nebo mlhavou představu.Kronikáři a historici tuto oblast z neznámýchdůvodů zanedbávali. Bohužel, ani já nejsem tenpravý člověk, který by byl schopný tak složitýúkol zvládnout.Přesto se pokusím napsat pár poznámek jakopodnět k dalšímu zkoumání.Při zakládání našeho města v polovině 13. stoletíse kolem velkého čtvercového náměstí usazovaliprvní kolonisté, kteří chtěli ve vznikajícímměstě obchodovat či provozovat řemeslo.Zemědělské lány směrem na Sázavu.Občané, kteří počítali s tím, že sebudou živit polní prací, chtěli bydletpoblíž Třešňoveckého ale hlavněOstrovského potoka, protoževěděli, že budou potřebovat hodněvody a také chtěli mít snadnýpřístup k budoucím polím. Tam seodvážně pustili do „heroického zápasus divokou přírodou“, jak patetickypopsal jejich dílo historik JosefŠusta.Organizátoři kolonizační činnostizvaní lokátoři i jejich techničtíspolupracovníci – agrimetři – vyměřovalibudoucím obcím celkovékatastry a jednotlivým zájemcůmo zemědělské podnikání velkýpruh půdy (často ještě zalesněný),kterému říkáme lán. Tento lán bylaparcela místně proměnlivé velikosti.Čáslavský lán měl asi 18ha,chrudimský asi 20ha a nejznámějšífrancký měřil celých 25ha. Vyměřenélány byly úzké a velmi dlouhé, ažna hranice katastru, kde se stýkaly slány sousedních obcí. Jen tak snadmohlo být využito technologickénovinky té doby, kterou byl těžkýasymetrický pluh, jenž na rozdíl oddosavadního ruchadla půdu nejenkypřil, ale i obracel.Tito průkopníci dostali svou půdudo tzv. emfyteuse, tedy nikoliv dopřímého vlastnictví, ale do trvaléa dědičné držby. Takto získanoupůdu mohli v budoucnu prodat,odkázat svým synům nebo s ní jinaknaložit. Nemuseli ji okamžitěplatit, ale museli se zavázat, že z níbudou odvádět každoročně tzv.urbární neboli poddanský úrok, případněi další daně a dávky. Placenítěchto poplatků jim bývalo na prvních10-20 let promíjeno, protožetrvalo několik let, než obdělávanápole plodila a vynášela. Toto odloženéplacení půdy se nazývalolhůta, proto se dodnes mnoho obcíObvyklý obrázek zemědělce ve 20. letech min. stoletíLhůta či Lhota jmenuje.Lanškrounu byl vyměřen velký katastrkolem 1500ha. Z toho jednatřetina (kolem 500ha) měla připadnoutna vlastní město, jeho domy,ulice, náměstí a větší část, celých1000ha mělo dostat prvních 50zemědělců. Katastr města Lanškrouna(přesně 1423ha) nebyl největší,sousední Rudoltice dostaly1623 hektarů, Ostrov 1855 hektarůa Čermná celých 2056 hektarů.Lány prvních lanškrounských zemědělcůse rozbíhaly do mnohastran: na Lukovou, Žichlínek, Sázavu,Albrechtice i jinam. Pouze polemezi Lanškrounem a Rudolticeminepatřila zemědělcům z Lanškrouna,ale z Rudoltic. Rudoltický katastrsahal až k prvním lanškrounskýmdomkům, takže např. bývalá cihelnapod Zámečkem ležela ještě narudoltickém katastru.Ve středu našeho města, kolemnáměstí a přilehlých ulic se usazovali(jak jsme již řekli) občané, kteřípočítali s tím, že budou provozovatobchod či řemeslo, ale i oni bylizpočátku aspoň napůl zemědělci.Na tom velkém tehdy zatravněnémnáměstí se pásly ovce a kozy, hrabalytam slepice a na dvorečcích zadomy chrochtala prasátka. Procesproměny středu města trval celéprvní století. Nově vzniklé městonebylo velké. Odhaduje se, že v prvnímstoletí nedosahovalo ani počtu300 obyvatel. Jiná okolní městanebyla také o moc větší. I královskáměsta Vysoké Mýto či Poličkaneměla víc než 500 obyvatel. Početobčanů narůstal samozřejmě lehcejak českou, tak i německou kolonizacía také prostým demografickýmpohybem. Odhadujeme, že v Lanškrouněbylo prvních zemědělskýchrodin asi dvacet a teprve běhemcelého století se jejich počet zvýšiltak, že všech projektovaných 50lánů bylo obsazeno. Ale jak se početobyvatelstva přirozeným způsobemzvyšoval, bylo nutno rozdělitpůvodní otcovský lán na dvapůllány synovské a v další generacina čtyři čtvrtlány vnukovské atd.Vedle této generační diferenciacedocházelo i k diferenciaci majetkové,protože někomu se dařilolépe, bohatl a půdu přikupoval, jinýúspěšný nebyl a o majetek včetněpůdy přišel. Tak se zemědělská společnostměsta postupně rozdělilana nejchudší podruhy (bezzemky),o trochu lépe situované chalupníky(1-3ha), středně bohaté zahradníky(3-10ha) a ty nejbohatší sedláky čiláníky (10-20ha). První zemědělcipěstovali všechno obilí i luštěninyjako dnes, jen brambory ještě neznali.Prý je do značné míry nahrazovalipěstováním prosa, ale jedlose i více hrachu a krup. Sklizně bývalyv té době velmi malé, výnosynízké, snad jen trojnásobek výsevku.Určitou část pozemků si majitelpanství ponechal pro sebe a založilvlastní panský dvůr. O existencitakového dvora v Lanškrouně sedovídáme z listiny litomyšlskéhobiskupa Petra Jelita, který byl tehdymajitelem lanškrounského panstvía roku 1371 se rozhodl věnovatpanský dvůr Kronfeld, který se nacházelpoblíž Olšového rybníka,nově založenému Augustiniánskémuklášteru v Lanškrouně.Svůj poddanský úrok odvádělilanškrounští zemědělci svému feudálnímupánovi, kterým byl v le-

PŘÍLOHA LÉTO13,14-20139tech 1304-1358 Zbraslavský klášteru Prahy, potom až do husitských válekse úrok platil litomyšlskému biskupství.Dávky se odváděly dvakrátdo roka, na jaře kolem 24.dubna ana podzim kolem 16.října. Některézáznamy uvádějí i hodnotu tohotopoddanského úroku ve výši jednéčtvrtiny české hřivny, tedy asi 9 grošůčeských.Vedle peněz připouštěli i majitelépanství placení v naturáliích (obilí)a v pozdějších dobách, když už sišlechtici založili své panské dvory asami začali podnikat, nastupovaloobdobí nenáviděné robotní práce,a to tzv. pěší a potažné. Po skončeníhusitských bouří, během nichž kleslpočet obyvatel Lanškrouna skoroo celou polovinu, dostalo se našeměsto do majetku původně zemanskéhorodu Kostků z Postupim,povýšených králem Jiřím z Poděbraddo panského stavu.Kostkové byli pány vlídnými a přátelskýmia umožnili městu relativnírozvoj. Starali se i o to, aby zemědělcimohli snadno zpeněžit svouúrodu, a proto například povolovaliměstu konání týdenních i výročníchtrhů. Z listin, které Kostkové vydali,se dovídáme mnoho i o dalších poměrechv lanškrounském zemědělství.Například nejstarší listina lanškrounskéhoarchivu z roku 1459pojednává o tom, že určité pozemkyna tzv. Ibršáru, které tu zůstalypo emigrantu Pavlu Arpigerovi, sepřidělují dvěma lanškrounskýmzemědělcům Janu Kašnovi a JanuPivcovi. Ibršár (něm. Übeschar,česky Za souvratí) byly obecní pozemkya pastviny na levém břehulanškrounských rybníků, táhnoucíse dále k Dolnímu Třešňovci a podMariánskou horu.Tyto obecní pastviny byly rozsáhlevyužívány zejména chudšími zemědělci.Že šlo o pastviny, dokazujenázev té části města, kudy se dobytekna pastvu honil. Jedná se o čtvrťdříve zvanou Fiebig (dnes je to zejménaulice TGM). Jméno Fiebigvznikl zkomolením slova Viewegh(dobytčí cesta). Vedle těchto pastvinse nacházely většinou soukromépastviny i na pravém břehu rybníkůa tam dostaly název Kühbusch(Kypuše), což česky řekneme Kravíhouští.Kolem roku 1500, kdy vláda Kostkůpomalu končí, měl Lanškroun už asi300 domů, z toho asi 100 domů vevnitřním městě a asi 200 domů napředměstí. O počtu obyvatel mámejen hrubé odhady, které hovoří, žetu žilo skoro 1000 obyvatel (v celýchČechách žil pouhý jeden milionlidí) a že je Lanškroun čtvrtýmnejvětším městem chrudimskéhokraje za Litomyšlí, Vysokým Mýtema Chrudimí. Kolem roku 1480 přivádíkazatel lanškrounské bratrskécírkve Tomáš Němec do Lanškrounavelikou skupinu obyvatel z Branibora usazuje je na lanškrounskémpředměstí. Takto posílenálokalita se částečně osamostatňuje,vytváří si vlastní městskou raduv čele s předměstským rychtářema se šesti konšely. Podobným způsobemse z náboženských důvodůvytvořily dvě městské obce i v blízkéLitomyšli ale i jiných městech sesilným bratrským sborem.Kostkové jako i mnozí jiní příslušnícičeské šlechty začínali sami podnikat,a proto založili v horní částiměsta veliký panský dvůr (140mx 140) s pozemky 190ha ležícímisměrem k Albrechticím. Tento dvůrměl své vlastní zaměstnance (oráče,sekáče, atd.), ale počítal i s robotníprací poddaného lidu z Lanškrounaa nejbližšího okolí (Třešňovec, Rudoltice).V mnohem pozdější době, po zrušeníroboty, chybějí panskému dvorupracovní síly, a proto najímá najarní a letní sezonu pracovníky zeSlovenska, ubytovává je v dřevěnýchchatách nedaleko dvora. Dnesje tam Slovenská ulice. K náboženskétoleranci a hospodářskému rozkvětupřispívali i další majitelé panství:Pernštejnové. Jan z Pernštejna(1534-1540) vydal privilegium, žestará pole, patřící k městskémušpitálu v Lanškrouně, osvobozujeod platu vrchnosti a upouští od povinnéhoplatu ze dvou dílců polí kešpitálu přikoupených.Janův bratr Vojtěch už předtím stanovilnízkou reluici (peněžní náhradu)za roboty poddaných ve dvousousedních obcích, Lukové a Damníkově,a to ve výši jedné kopy a 54grošů ročně.Také o dalším pernštejnském majitelinašeho města Vratislavovi(1567-1582) píše lanškrounskákronika pochvalně, zejména proto,že za něho se stavěla lanškrounskáradnice a že Vratislav udělil Lanškrounuvýnosné právo prodávatv radnici sůl. Méně už můžemeschvalovat jeho počínání v jiné oblastiživota, jak je patrné z dopisu,který Vratislav napsal lanškrounskémuvrchnostenskému hejtmanovi.Tam píše: „Obdržel jsem zprávy otom, že moji poddaní sedláci lanškrounskéhoa litomyšlského panstvíneuposlechli mého nařízení,aby svým psům usekli přední běha jejich psi nadále plaší a prohánějípanskou zvěř. Dále pak sedlácio svátcích vzájemně střílejí z pušeka napodobují města. Toto počínáníjim navždy zakazuji. Nařizuji ti, abystoho, kdo neuposlechl mého zákazua svému psu přední běh neusekl,nejen do žaláře uvrhl, ale abys zadozoru mých lidí mu několik sáhůdříví k mé potřebě v mých lesíchvyrobiti nechal.“Ke zhoršení situace robotního lidudošlo až po roce 1588, kdy se majitelemlanškrounského panstvístal Adam Hrzán z Harasova. Tenzaložil asi devět nových panskýchdvorů (ve Výprachticích, Žichlínku,Lukové, Dolní Dobrouči a jinde)a zvyšoval tak robotní povinnostinad únosnou míru. Vyvolal tím samozřejměvelké pozdvižení poddaných,při nichž muselo zasahovat ivojsko a které řešil až císař Rudolf II.Jestliže byly kroky Hrzánovy šedýmimraky na jinak čisté obloze, bylanásledující doba třicetileté válkyděsivou vichřicí.To už od roku 1622 vlastnili LanškrounskoLichtenštejnové. Hrůzy,které dosud náš kraj nepoznal, se tuusadily na několik desetiletí. Opakovanéprůtahy armád vojsk katolickýchi protestantských, konfiskacemajetku, odvádění hospodářskýchzvířat, vypalování usedlostía nakonec i smrt hladem či zabitím.Kronikář té doby uvádí jen jako příklad,že v roce 1647 odvedli císařštívojáci z Lanškrouna bez náhrady419 krav, 54 prasat, 134 ovcí, 40koní a 59 koz. Počet zemědělců sepodstatně snížil, 72 usedlostí bylopobořeno.Řada rodin opustila město z důvodůnáboženských i hmotných, emigrovalido Slezska či německýchzemí. Zápis v městské kronice líčímožnost nápravy takto: „V tý nepokojnýčasy velmi mnoho gruntůa téměř polovina panství zpustla.Tehdy chtějíc, aby s pomocí božípomalu zase k zlepšení a osazenípřijíti mohlo, podruzi za chalupníky,chalupníci za zahradníky a zahradníciza sedláky přesazeni jsou,aby ty zbořené grunty k vystavěnía opravení došly.“Žádné výrazné zlepšení životní situacenepřineslo lanškrounskýmzemědělcům ani 18. století. V jehopolovině (okolo roku 1742) se začalysice i na Lanškrounsku pěstovatbrambory, které zachránily mnoholidí od přímé smrti hladem, ale většinujiných nepříznivých okolnostízměnit nemohly. Nepřestaly zejménazničující války, které vedla císařovnaMarie Terezie se svým severnímsousedem, pruským císařemFridrichem. Lanškrounem protáhlaněkolikrát vojska obou válčícíchstran a zničila a vykradla skoro vše,co se dalo. Roku 1757 vydala MarieTerezie tzv. Tereziánský katastr,kterým chtěla předejít rozsáhlýmprotirobotním hnutím. V tomtoúředním záznamu robotních povinnostíje v Lanškrouně vykázáno 311zemědělských rodin, což byl vůbecnejvyšší počet zjištěných zemědělcův celé historii města.Tento stav se ještě asi 50 let udrželna stejné úrovni, ale pak počet lanškrounskýchzemědělců zvolna klesal.Tereziánský katastr nezabránilmnoha selským bouřím, ale snadjejich průběh trochu ovlivnil. Takéna Lanškrounsku nebyli poddaníspokojeni s rozsahem robotníchpovinností, které údajně narostlyza vrchnostenského hejtmana JohannaDařílka (1740-1758). Když poDařílkovi nastoupil do téže funkcepověstný a krutý Johann Georg Rieder(1758-1785), situace se velicevyostřila.Jak píše ve své studii o protirobotnímhnutí na Lanškrounsku brněnskýhistorik Mojmír Krejčiřík, začalRieder mimo jiné prudce zvyšovatpoplatky, které účtoval poddanýmza nevykonanou robotu. V roce1758 to bylo 5642 zlatých, v roce1762 už 8110 zlatých a v roce 1774dosáhla tato částka 13000 zlatých.Vzniklý spor se vlekl mnoho let,ale nakonec musela správa lanškrounskéhovelkostatku uznat, ževymáhala větší poplatky neoprávněněa byla přinucena k nápravěkřivd. Lanškrounským poddanýmpomohlo, že se jich zastal i krajskýkomisař von Schmeltzern.Boj s panstvem nebyl bohužel jedinýmtraumatizujícím rokem v životětehdejšího zemědělce. V sedmdesátýchletech 18. století sespiklo proti zemědělcům i počasí.Lanškrounská kronika uvádí, že vroce 1769 a i v následujících dvouletech bylo prý velmi deštivo, odjara do podzimu pršelo, veškeréobilí vzrostlo a znehodnotilo se.Obilná pole pod Zámečkem

10 13,14-2013 PŘÍLOHA LÉTONaopak zima byla krutá, studená,nastal hlad a drahota. Lidé jedlizelné košťály, kůru ze stromů, traviny.V Čechách zemřelo hladem250 000 lidí. Císař Josef II. ještě jakospoluvládce Marie Terezie nařídilokamžitou pomoc vydáním moukyz vojenských skladů. Roku 1789 bylpřijat patent, podle kterého mělozemědělcům zůstat z hrubého výnosu70%. Zbývajících 30% se mělorozdělit tak, že 15% šlo na státnídaň a jen 15% na úhradu poddanskýchpovinností. Roku 1784 uděliloblíbený císař Josef II. Lanškrounuprávo na konání jarmarku na koněa dobytek. Určité zlepšení životazemědělských lidí přineslo i zrušenínevolnictví roku 1781.Situaci místních zemědělců se snažilzlepšit i nejvyšší lanškrounskýpanský úředník neboli vrchnostenskýhejtman Johann Schultschik(1798-1813), když vypracoval návrhna krmení dobytka za nedostatkupíce. Schultschik chtěl, aby i drobnízemědělci uměli efektivně hospodařit,a proto roku 1814 podniklvelkou propagační akci týkající sevýkrmu dobytka na žír.Roku 1848 skončila konečně staletárobota. Někteří lidé odcházejíz přelidněných vesnic a hledají siuplatnění v rozvíjejícím se průmyslu.Lanškroun se stává politickýmokresem, má 4900 obyvatel.Zemědělských rodin je 265 a žijev nich 1100 občanů, tedy neceláčtvrtina z celkového počtu obyvatel.I v této době, po roce 1848,žil v Lanškrouně jeden významnýmuž usilující o zlepšení rolnickéhostavu. Byl to Franz Stangler, majiteldědičné rychty v Dolním Třešňovci,velkostatkář s 190ha půdy. V letech1861-1864 byl poslancem zemskéhosněmu v Praze, později v letech1864-1882 předsedou okresníhozastupitelstva v Lanškrouně. Stanglerroku 1878 založil Společnostpro chov dobytka, organizoval kurzy,pořádal výstavy s cílem pozvednoutefektivitu zemědělské práce,zejména chovu hospodářských zvířat,například také chovu ovcí španělskéhopůvodu.V té době již v Lanškrouně a zejménav úrodnější jižní části regionuvznikají velké bohaté, tzv. čtyřstran-Velkým úspěchemlanškrounskýchzemědělcůbylo postaveníjatek v roce 1895z podnětu okresníhospolku propolní a lesní hospodářství.A ještěvětší prospěchpřineslo založenídružstevní mlékárnyroku 1903.Za vůbec největšíČtyřstranný statek v Dolním Třešňovciúspěch sevšak považovaloné statky, německy Vierkanthof, vytvoření zemědělského zásobovacíhopodniku (r. 1913), němec-dokazující, že i v podhorském krajilze s úspěchem hospodařit. Tyto ky nazvaného Lagerhaus, českyvelké statky se modernizují, kupují později nazývaného hospodářskévýkonnější secí a sklizňové stroje. družstvo, operující v širokém okolíMalá továrna na zemědělské stroje Lanškrouna. Tento proces, dokládajícívzrůstající sílu a prosperitu lanš-tu také roku 1882 vzniká. Je to dílnaJohanna Richtera v Dolním Třešňovci,vyrábějící mlátičky, řezačky, založením finančního ústavu Raiffekrounskýchzemědělců, vyvrcholilžentoury a jiné zemědělské potřeby.V Lanškrouně prosperuje asi denímTřešňovci, který patřil mezi třiisenkasse (česky Kampelička) v Dolsetvelkých selských dvorů (Popperův,Sponnerův, Schwabův, Náglův, Sudet.nejúspěšnější spořitelny tehdejšíchSkerlův, Urbanův, Zofflův a další). Bohužel roku 1914 začala prvníJe tu i jeden původně panský dvůr, světová válka, ve které zahynuloo kterém jsme se zmiňovali v úvodu 137 mladých mužů z Lanškrounačlánku. Jmenuje se Krumwald (původněKronfeld), patří vrchnosti, ale ní a hladu pro civilní obyvatelstvoa která znamenala mnoho strádá-je pronajímán. V roce 1883, kdy byl města. Úřední výnos např. stanovil,nájemcem Moric Zorn, vypukl bohuželve dvoře požár, jemuž všech-20% bramborové kaše.že pekaři musí do chleba zapékatny objekty dvora zcela podlehly, Po válce, která přinesla mnohotakže nebyly opravovány a dvůr politických změn na mapě Evropy,zanikl. Zůstal tu po něm jeden velkýstarý dub, stojící uprostřed pole. Československé republiky, se pod-mezi jinými i vytvoření samostatnéSkončil také veliký Anenský dvůr(Annahof) na Kralické ulici, proměnilse v populární hostinec. Úbytekstatně změnily i poměry v Lanškrouně.Roku 1926 tu byl v rámcipozemkové reformy rozparcelovánzemědělských usedlostí zvolna panský dvůr a jeho 190 hektarůpokračuje, roku 1900 se ustálil napočtu 230.Z té doby si zaslouží připomenoutještě jedno jméno zemědělskéhoodborníka a veřejného činitele. Jeto osobnost poslance a pozdějšíhosenátora Wilhelma Maixnera, majitelerychty v Albrechticích.Důležitější než jeho politické funkce,které zastával ve straně německýchagrárníků, byly jeho aktivityv hodnosti viceprezidia celorakouskéspolečnosti pro chov koní. Jehozásluhou se v Lanškrouně konalyvýstavy a přehlídky koní a dobytka,jejichž důsledkem byl dovozkvalitních plemen a jejich efektivníchov. Z té doby se dochovaly četnéfotografie lanškrounského náměstíse stovkami stánků, stolů a pultůa tisícovkami návštěvníků. V městskékronice se po mnoha jobovýchzprávách objevila i jedna zmínkapotěšitelná. Říká, že „rok 1897 náleželk dobrým letům. Úroda obilíbyla uspokojivá, a též ovoce bylaobstojná. Hniloba brambor se projevilajen u raných druhů, úrodazeleniny obzvláště okurek byla bohatá.“zemědělské půdy bylo přidělenodevíti českým rodinám z horní částiobce Čermné. V jiné části městau silnice na Lukovou byla začátkemtřicátých let postavena velká budovamrazíren (říkalo se jí také vajíčkárna),která patřila mezi největšípodniky svého druhu v celé středníEvropě. Zemědělcům v Lanškrouněse celkem dařilo, rozvíjel se i jejichobčanský a politický život, zástupcezemědělské strany, německy zvanéBund der Landwirte, Rudolf Zoffl,byl roku 1932 zvolen starostouměsta.Za první republiky se Lanškrounstává přirozeným a autoritativnímstřediskem zemědělského podnikání.Vytváří se tu Krajský svaz zemědělskéhoa lesního hospodářstvípro okresy Lanškroun, Litomyšl,Polička, Ústí nad Orlicí, Králíky a Rokytnicev Orlických horách. Lanškrounštízemědělci úspěšně pronikajína vnitrozemský trh, stávajíse výhradními dodavateli žita provelký kávovinový závod H. Franckav Pardubicích.V omezenějším rozsahu vyvážejísvé mléčné výrobky do západočeskýchlázní (Karlovy Vary, MariánskéLázně, Františkovy Lázně) i do severočeskýchměst (Ústí nad Labem,Most, Teplice). Místní zemědělci takvytvářejí svůj skromný blahobyt,v malých a ustaraných baráčcíchi ve velkých statcích prožívají svévšední poctivé životy.Ve třicátých letech se pokusili lanškrounštízemědělci o určité stavovskéa organizační zdokonalení, kdyžsi pořídili svůj spolkový dům. TehdyLanškrounská společnost pro polnípráce a lesní hospodářství koupilahostinec Julia Hübla v Panské ulicia v roce 1937 tam zřídila své sídlozvané Landhaus. Některé místnostiLandhausu byly zařízeny jakozemědělské muzeum, byly plnéobrazů a fotografií, vypreparovanýchhospodářských zvířat, staréhoa nového zemědělského nářadí atd.V dalších místnostech se zemědělcischázeli, jednali, bavili se, hodovali.Bohužel začátek války v roce 1939znamenal konec Landhausu, kdyžcelý objekt obsadil nový úřad práce(Arbeitsamt).Válka přinesla lanškrounským občanůmmnoho strádání a pěti stůmmladých mužů povolaných do hitlerovskéarmády smrt na mnohafrontách Evropy i Afriky. Po válcev roce 1945 došlo v celém českéma moravském pohraničí k velkétransfuzi krve, když lidé, kteří tu postaletí hospodařili, museli odejít. Najejich místo přišli noví lidé, z nichžna Lanškrounsku asi polovina pocházelaz podhorských českýchobcí: Bystřece, Čermné, Výprachtic,Heřmanic, Herbortic a dalších. Vedlenich sem přišli i mnozí lidé z českéhoi moravského vnitrozemí.Někteří z těchto nových lidí tu chtělia začali hospodařit na gruntecha pozemcích opuštěných po vystěhovanýchněmeckých hospodářích.V roce 1947 napočítal místní úřadv Lanškrouně 97 zemědělců, tedyasi polovinu z předválečného stavu.Osudem těchto hospodářů se už alev tomto článku zabývat nebudemea odkážeme na dvě podrobné statina toto téma ve velké vlastivědnéknize Krajem koruny země.Jen o jedné významné událostinapsat musíme. Tou událostí je založenírolnické školy v roce 1946.Byla to škola jen sezónní (přeszimu), ale přece jen začala a dále serozvíjela, získávala více žáků a víceučitelů, překonávala předsudky, ažse v roce 1960 přeměnila na čtyřletoustřední zemědělskou školu,uznávanou a respektovanou, kteroudnes navštěvují studenti z celérepubliky.Závěrem se vrátíme k názvu tohotočlánku a řekneme si, že Lanškrounuž není malé zemědělské městečko,ale je sice nevelké, ale čilé průmyslovéa kulturní město.Dušan Šlahora

PŘÍLOHA LÉTO13,14-201311PRÁZDNINOVÁ KŘÍŽOVKA LISTŮ LANŠKROUNSKASPZ KolínJednotka ploš.obsahuČíslovkaFosforAnglickyjeMapa(zast.)Pták běžecMyšlenka(krátce)OtecPlážePolit.stranaDruhmasaAmilův přítelNejvětší jezerosvětaDůlnípracovištěDruhvlakuHandlZnačkaautaPštros(obr.)10AlkoholPytláckéSlavnostníoděvynáčiníAlani3KouřBýv. lanškr.podnikProzorKost Červ ZnačněVitamin.přípravekPobídkaTrojicePásovec Záchvat SnadSaze Epické dílo NaplněniRynaOdvětvíŽidovská škola Národ. podnik 4Africký kmenTěsněSkluzv ČaduCizí žen. jménoAreál proskateboardJeden ze zakl.lanškr. kopyOsel (slov.)NicotníMocenskásložka režimuSibiř. město21Španěl. ostrovZora Blázen PopěvekDobře (angl.)HadOsobnízájmenoSplávekHeyerdahlovoplavidloVodní plochaChvilka(zkr.)Alžírské vínoDoprav.prostředkyPozdrav1Chem. prvek23Platidlo Macao(obr.)FrancouzskyneŠpanělLanškr. podnik Pastvina SpojkaHouština(angl.)Část. hmotyHrázKvětenstvíSPZBrvaSvidníkDruhŠikmáZbraňTa (něm.)Brýle 25Opadání PytelKorýši Slupka PříbuznýJedn. objemuUSA (obr.)HrobLanškr. podnikŽen. jménoSudokopytníkPoštaPočetní jedn.Značka autaPlevel17NorskaZesílení dříku Mluv. pád PlánTaké (angl.)(obr.)Iluze19 127Malý potok(nářeč.)8Jugosl.prezident(obr.)Drobný broukJoule (znač.)15AdéladomáckyČást básně516Slitina Fe + Al(obr.)Podnikv LibchaváchBídák962Výběr penězJihoevropanUmělá hmotaKůň (obr.)DovednostPotřeba požittekutinu24Karetní barvaLidové kursyruštinySPZPraha - městoLidovénoviny14SilnýprovazRostl.vlákno2013Který(zast.)VyráběllátkuUhlovodík182226111 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 12POMŮCKY: ENTAZE, ANDA, CHEDR, SLIP, BOSKVážení čtenáři,Jiří Faltus pro Vás na prázdninové dny připravil křížovku, jejíž tajenka seváže k Listům i létu. Správné znění tajenky zasílejte do 19. 7. mailem naredakce@tgtisk.cz nebo na adresu redakce: 5. května, Lanškroun, 563 01.Uveďte prosím své celé jméno i Vaše město či obec. Z úspěšných luštitelůprázdninové tajenky vylosujeme 4 výherce, které odměníme drobnými cenami.Ty věnovala kosmetická firma Annabis, jejíž výrobky s léčivým konopím simůžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a Urban a v obchodě:Bc. Jana Kuťáková – ANGELOS, Strážní 18, Lanškroun. Jména výhercůzveřejníme v následujícím čísle LL, které vychází 26.7. Redakce Vám přejepříjemné dny plné odpočinku!

12 13,14-2013 PŘÍLOHA LÉTOKALENDÁŘ AKCÍ – LANŠKROUNSKOČERVENEC – PROSINEC 2013ČERVENEC6.7.2013 Prokopská pouť – Sázava12.7.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 – Komediomat, restaurace U Pastýře13.7.2013 21. ročník: Zelený pohár - soutěž družstev v požárním útoku, hřiště TJ Sokol Dolní Třešňovec14.7.2013 4. ročník: Dětská hasičská soutěž o Pohár SDH D. Třešňovec, hřiště TJ Sokol D. Třešňovec17.7.2013 Beseda s indickým učitelem Dharmy, Městská knihovna Lanškroun 17:00 hod.19.7.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 – Trdlo, restaurace U Pastýře21.7.2013 Koncert na sv. Annu, kaple sv. Anny, Albrechtice od 16:0026.7.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - Jožka Šmukař s cimbálovou kapelou, rest. U PastýřeSRPEN2.8.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - Slávek Janoušek a Luboš Vondrák, restaurace U Pastýře3.8.2013 Benátská noc, prostor u koupaliště - Bystřec3.8.2013 2. ročník: FICHTL SPRINT na 1000m s otočkou - O POHÁR STAROSTY DAMNÍKOVA,fotbalové hřiště Damníkov9.8.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - ABBA revival, restaurace U Pastýře9.8.2013 27. ročník: Regionem Orlicka - cyklistický mezinárodní etapový závod pro kategorii Junior,náměstí J. M. Marků10.8.2013 Bitva Mladějov - Blosdorf 1915, Úzkorozchodná dráha Mladějov na Moravě13.8.2013 Sportovní hry tělesně postižených, Obora Lanškroun16.8.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - Jakub Smolík a Josef IX.,restaurace U Pastýře17.8 2013 14. ročník Lanškrounské prdy, volejbalové kurty Lanškroun18.8.2013 22. ročník Okolo Lanškrouna - silniční závod amatérských cyklistů a cyklistek, Skuhrov23.8.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - Old Fashion Trio, restaurace U Pastýře30.8.2013 Kulturní léto na farní zahradě 2013 - LIJAVEC-Kočovná divadelní společnostBouda-Těchonín, restaurace U Pastýře31.8.2013 Hradozámecká noc, Nový zámek u LanškrounaZÁŘÍ7.9.2013 Lanškrounský pohár - soutěž v požárním útok, areál požární stanice HSZ Lanškroun7.9.2013 Vernisáž k výstavě Z pohádky do pohádky, Městské muzeum Lanškroun10.9.2013 Světový den první pomoci, náměstí J. M. Marků13.-14.9.2013 Lanškrounská kopa a Městské slavnosti, náměstí J. M. Marků21.9.2013 Turnaj v nohejbale, areál vodních sportů, Lanškroun (za Knoflíkem)21.9.2013 Žichlínské vinobraní, místní sál Žichlínek24.9.2013 Memoriál Martina Schejbala - turnaj v malé kopané základních škola Gymnázia Lanškroun, atletický stadion R. Šebrleho25.9.2013 Divadelní představení SVĚTÁCI (Divadlo Ve středu), sál zámek Lanškroun30.9.-6.10.2013 Týden knihovenŘÍJEN5.10.2013 Drakiáda, u skautských kluboven Lanškroun, od 14:006.10.2013 Lukovské tunýlkaření - 5. ročník agility závodů, ZKO Luková (vedle fotbalového stadionu)9.10.2013 Běh do sjezdovky, lanškrounská sjezdovka19.10.2013 Lanškrounský jazzový festival - Jazz a little otherwise, sál zámek Lanškroun22.10.2013 Divadelní představení TŘI BRATŘI V NESNÁZÍCH aneb podivná rodinka(Divadelní společnost Háta) sál zámek Lanškroun25.-28.10.2013 Divadelní festival Lathife, sál zámek Lanškroun26.10.2013 O pohár lanškrounské koruny - soutěžní přehlídka mažoretek,sportovní hala SOŠ a SOU -„Střelnice“LISTOPADlistopad 2013 9. Východočeský umělecký maraton, Městská knihovna Lanškrounlistopad 2013 Divadelní představení TŘI VERZE ŽIVOTA (Divadlo Palace Praha), sál zámek Lanškroun8.11.2013 Divadelní představení SVĚTÁCI (Divadlo Ve středu), sál Sázava22.11.2013 Divadelní premiéra OSM ŽEN (Divadlo Ve středu), sál zámek Lanškroun29.11.-3.12.2013 Vánoční výstava, Domov pro seniory Lanškroun30.11.2013 Vernisáž výstavy Vánoce z proutí a krajky, Betlémy a vánoční stromky,Městské muzeum LanškrounPROSINEC1.12.2013 Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun5.12.2013 Mikulášské odpoledne, nádvoří zámku Lanškroun6.12.2013 Dosilaso, skautské klubovny Lanškroun, 16:007.12.2013 Čertovský běh z Damníkova do Anenské studánky8.12.2013 Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun15.12.2013 Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun21.12.2013 Štěkání na Ježíška, Den otevřených dveří v útulku, psí útulek, Dolní Třešňovec22.12.2013 Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun23.12.2013 Betlémské světlo, rozdávání na MěÚ v Lanškrouně24.12.2013 Dětská půlnoční mše od 15:00, kostel sv. Václava24.12.2013 Půlnoční mše od 24:00, kostel sv. Václava25.12.2013 Vánoční koncert, kostel sv. Václava26.12.2013 Vánoční koncert Big bandu Lanškroun26.12.2013 Štěpánský koncert, kaple sv. Anny, Albrechtice27.12.2013 Vánoční zpívání koled na Mariánské Hoře30.12.2013 Předsilvestrovský pochod http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/kalendar-akci/31. 7. - 3. 8. 2013vždy od 21:30 hodin- náměstí A. JiráskaKINEMATOGRAFBRATŘÍ ČADÍKŮletos přiveze tyto tituly:SIGNÁLPROBUDÍM SE VČERAPERFECT DAYSOKRESNÍ PŘEBORpořadí filmů bude upřesněnopřed promítáním bude probíhatsoutěž kapel v areálu zámku