Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

98jménu obrany národních zájmů začala kriticky stavět k některýmaspektům evropské integrace a která také neměla podle nich dostatekkoncepčních představ a sebevědomí pro pozitivní politikuv otázce česko-německého smíření. 67 Vedle toho se SD zastávalipráva odborů a dalších sociálních organizací na rovnoprávnýdialog s vládou i zaměstnavateli. V osobě Martina Bursíka, jednohoz členů vedení i nadále rozvíjeli svůj ekologický program, cožje přivedlo do tábora kritiků jednostranného důrazu na dostavbujaderné elektrárny Temelín. Stanovisko SD v tomto ohledu nebylonijak radikální, upozorňovali na potřebu čelit přílišnémutlaku energetické lobby a vzít v úvahu obavy i požadavky místníchobyvatel a protijaderných aktivistů.Důraz na samosprávnou úroveň politiky jako kontrast k tradičnímupražskému centralismu ODS dával SD naději, že debaklv parlamentních volbách by mohli odčinit úspěchem namístní úrovni. Komunálním volbám v roce 1994, do kterých šlis heslem „ne vládnout, ale spravovat“, proto věnovali značnoupozornost. Očekávání, že témata samosprávy a politiky „zdola“osloví místní voliče a oživí SD, však už předem poněkud diskvalifikovalfakt, že na komunální úrovni neměla strana dostatek aktivistů.Z tohoto důvodu se SD soustředili pouze na několik oblastía samostatný program vypracovali pouze pro Prahu, Brno,Prostějov a Liberec. V jiných okresech šli do voleb v koalicích,například v Plzni vytvořili společnou kandidátku se sociálnímidemokraty. 68 Výsledkem tohoto úsilí byli čtyři zvolení starostovéza SD, což byl vzhledem k možnostem strany poměrně úspěch.Naději na zásadní oživení jí ovšem nepřinesl.67Viz např. DIENSTBIER, Jiří: Budoucnost Evropy, ale jaké? In: Inforum,č. 2 (1994), s. 4–5; ŽÁK, Václav: Schází nám sebevědomí? Polemika na témasudetoněmecké otázky. In: Inforum, č. 5 (1994), s. 5.68A ÚSD, SD, KV94/II/123.98