Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

94liberalismu v domnění, že po pádu komunismu a údajném krachusociálnědemokratické alternativy na Západě přichází doba nové liberální(či sociálněliberální) politiky. Ta měla být výsledkem spojeníústavního liberalismu s radikální společenskou reformou, ježměly vést k růstu uvědomělého a aktivního občanství, k rozvojiducha inovace a podnikavosti ve společnosti. 60Nezřídka se v diskuzích uvnitř hnutí objevovaly sebeútěšnénázory, jež spatřovaly hlavní příčinu porážky v občansky a politickynevyspělém voliči, který naletěl dogmatismu pravice a slibůmrychlého zbohatnutí, či dokonce ve skutečnosti, že mnozívoliči neunesli mravní zrcadlo nastavené bývalými disidentya zvolili si raději někoho ze svého středu, totiž Václava Klause.Avšak objevily se i kritické a sebekritické úvahy, z nichž nejpádnějšíbyla analýza filosofa a sympatizanta hnutí Milana Znojenad příčinou politického neúspěchu OH, který podle něj pramenilpředevším ze ztráty věrohodnosti této politické formace.Znoj konstatoval, že OH opakovalo podobné chyby, jaké činilojiž Občanské fórum, nedokázalo se zbavit jeho základního antipolitickéhoducha, čímž „dosti sebevražedným způsobem odradiloty občany, jejichž mluvčím se chtělo stát, tj. ty, kteří důvěřovalilistopadové revoluci“. Bylo podle něj správné, když sepředstavitelé OF/OH, jako třeba Pithart, stavěli proti nebezpečím,která s sebou revoluce nesla, proti revoluční hysterii (projev„slyším trávu růst“) a nacionální hysterii (koncept „dvojdomku“).Avšak chybou bylo, že se OF a poté OH nechaly s tímto postojemztotožnit, čímž získaly punc opatrnosti. Namísto energickéhoa věcného vyrovnávání se s minulostí, například formou zákonnéhovyvlastnění KSČ, se pak OF a později i OH zapletly doideologického kruhu ve jménu hesla „revoluce ještě neskončila“,kde však těžko mohly konkurovat revolučním radikálům. Klausův„revoluční konzervatismus“ spojující ekonomický liberalis-60Nejvlivnější byl v tomto smyslu nejen v Československu, ale v celé středníEvropě Ralf Dahrendorf, viz DAHRENDORF, Ralf: Úvahy o revoluci v Evropěv dopise, který měl být zaslán jistému pánovi ve Varšavě. Praha, Nakl. Evropskéhokulturního klubu 1991, zejm. s. 41–70. Srv. též např. STARR, Paul: Výzvapro liberalismus. In: Inforum, č. 37 (1992), s. 6–7; a tamtéž, č. 1 (1993), s. 11–12.94