Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

89jednotnosti i v rámci pražské elity OH. I přesto, že tehdy vyslovilozásadní kritiku nedostatků a nebezpečí politiky dekomunizace,bylo celkové vyznění postoje hnutí k této otázce opětspíše ambivalentní. Před volbami v červnu 1992 se na jednéstraně prezentovalo jako iniciátor lustrací, zároveň však jehopřední politici poukazovali na kritiku lustrací přicházející z RadyEvropy a nepřijatelnost principu retroaktivní spravedlnosti.Hnutí hlásalo potřebu jednoznačně stanovit konkrétní zodpovědnostza mravní, ekonomickou a ekologickou devastaci země,vyrovnat se s vinou představitelů totalitního režimu a postavitpřed soud ty z nich, kteří se dopustili trestných činů. Zároveň sevšak rozhodně stavělo proti principu kolektivní viny neboli protilustracím v podání české pravice. OH tedy odmítalo obojí, plošnoudebolševizaci, stejně jako pověstnou „tlustou čáru za minulostí“.50Na jaře 1992 propukla lustrační aféra, která byla úzce spjata sejménem Petra Pitharta jako předsedy české vlády. Tehdejší ředitelFederální bezpečnostní a informační služby Štefan Bačinskýpředal Pithartovi seznam 262 pozitivně lustrovaných členů českéhoSyndikátu novinářů. Seznam zafungoval jako rozbuška.Přehled vyšel v denním tisku, vedle toho ovšem vyšel i další, státemnepotvrzený seznam. Nezanedbatelné rozdíly mezi oběmaverzemi naznačovaly, jak ošidná je představa „očisty“ prostřednictvímzveřejňování jmenných seznamů údajných viníků. Pithartna aféru reagoval předložením vládního návrhu zákona,který by nařizoval plošné zveřejnění jmen všech agentů někdejšíStátní bezpečnosti včetně těch, kteří byli vedeni jako „kandidátispolupráce“. Publikováním úředně schváleného seznamu chtělnapříště zabránit vynořování různých, navzájem se lišících variantupravovaných neznámo kým. Pithartův návrh však záhy zamítlopředsednictvo České národní rady. 51 Bez ohledu na Pithartovymotivy a složitost lustrační problematiky bylo výsledkem50Viz A ÚSD, SD, PV92/95. Srv. též např. BOŠTÍK, Václav – ŽÁK, Václav:O vyrovnání s obdobím totality. In: Listy, roč. 22, č. 2 (1992), s. 14–17.51Viz např. MLYNÁŘ, Vladimír: Umělý problém. Debatu o „plošnémzveřejnění“ může vyřešit referendum. In: Respekt, roč. 3, č. 19 (1992), s. 4.89