Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

73jako pověstný hayekovský základ politiky svobody. 17 Liberalismus jezde něčím více než jen životním postojem, zpravidla je ucelenoupředstavou dobré společnosti, jež má být základem a vztažnýmbodem politického jednání. V polistopadových poměrech byltento typ liberalismu – sám sebe obvykle označující jako konzervativní– v Česku snad nejúspěšnější v rámci celé středovýchodníEvropy. Je reprezentován ODS, nejvlivnější pravicovoustranou, ale také méně úspěšnou, avšak velmi vlivnou Občanskoudemokratickou aliancí, která měla, podobně jako OH, výraznédisidentské kořeny. 18Tato studie se věnuje prvnímu z nastíněných typů liberalismu,který byl v českých podmínkách od počátku vymezován a nakoneci poražen politicky dominantním druhým typem liberalismu. 19Liberální ideologie, či či „slušná politika“?Zdánlivou výhodou nového politického subjektu byla skutečnost,že v jeho vedení stanuly dobře známé osobnosti z řad prvnípolistopadové politické elity. V době svého vzniku mělo OH17Jako výrazný, byť menšinový proud politického myšlení nalezneme tento typliberalismu pouze v Polsku. Viz SZACKI, J.: Liberalism After Communism, takéWALICKI, Andrzej: Polskie zmagania z wolnością. Kraków, Universitas 2000;DZIELSKI, Mirosław: Bóg, wolność, właśność. Kraków, Ośródek Myśli Politycznej2007; Také ŁAGOWSKI, Bronisław: Co jest lepsze od prawdy. Wybór artykułów. Kraków,Wydaw. Literackie 1986. Politické aspekty ekonomických problémů nebyly předrokem 1989 českými liberálními ekonomy explicitně řešeny, srv. GREŠL, Adam:Ekonomické myšlení V. Klause. Praha, Karolinum 2006.18Srv. ROUBAL, Petr: Konzervativní kontrarevoluce, v této monografii; téžHANLEY, Sean: The New Right in the New Europe. Czech transformation and right-wingpolitics 1989–2006. London – NY: Routledge 2008.19Dějiny českého liberalismu po roce 1989 se ovšem pochopitelně neomezujípouze na dva hlavní následovníky OF. K liberálním tradicím rozličnéprovenience se už v době demokratické revoluce a později v průběhudevadesátých let hlásila celá řada dalších politických uskupení (např. Liberálnědemokratická strana, ODA, později Unie svobody, Cesta změny, Liberálníreformní strana, Strana svobodných občanů apod.), think-tanků a vzdělávacíchcenter (Liberální institut, Občanský institut, Centrum pro studium demokraciea kultury, Centrum pro ekonomiku a politiku, CEVRO, Institut Karla HavlíčkaBorovského aj.).73