Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

53šiny týkala ekonomické reformy a budování stranických struktur,poté následovaly problémy státoprávního uspořádání Československa._ _ _***Klub angažovaných nestraníků nadále považoval veřejnou akcinárodní katarze za jednu ze svých priorit a pokoušel se ji prosaditvlastními silami. Navrhl proto, že by symbolicky 25. února 1991 –v den třiačtyřicátého výročí „komunistického puče“ – měl začít„mezinárodní tribunál nad komunismem“. Jaký měl být a čemuvšemu se měl věnovat? O jedné z možností nás zpravuje hlas aktivistyKAN z Ústí nad Labem: do důkladného zkoumání chtělzahrnout období od roku 1917, neomezit se na Sovětský svaz a východníEvropu, případně Čínu, ale zaměřit se na komunistickéhnutí jako celosvětový fenomén – od Pol Potovy Kambodže přesitalské Rudé brigády, Castrovu Kubu až k západoněmeckým teroristickýmskupinám; využít se mělo všeho, co již bylo vyšetřeno,ale vedle toho si tak náročný úkol žádal širší mezistátníspolupráci. Výsledkem mělo být celkové zhodnocení komunismujako ideologie, státní moci a totalitního systému. Nemělojít o mstu, ale o nalezení a pojmenování pravdy, silný a přesvědčivýmorální soud, který by měl větší účinek než postih konkrétníchosob. Demokratické společenství mělo zavrhnout východiska autoritativnía totalitní vlády a naopak potvrdit demokratické principy,na kterých chce budovat svou individuální, národní a státníexistenci. 48Problémy takového „vyrovnání“ jsou zjevné: norimberský tribunálsoudil skutky spáchané v relativně krátkém období. Komunistickéstrany působily mnohem déle – úhrnem tři čtvrtěstoletí – a prosadily se ve třetině světa. V souvislosti s Norimberkemse mluví o „spravedlnosti vítězů“, kteří byli sice nesporní,přesto však jejich spravedlnost bude vždy vyvolávat otázky48A ÚSD, Sbírka dokumentů KAN, „Navrhuji zřízení mezinárodníhotribunálu…“ (Ústí n. L., nedatováno).53