Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

50spolupráci s československou Státní bezpečností a Chartou 77,ovládanou bývalými komunisty; výsledkem všech středoevropskýchpřevratů v roce 1989 tak „je ponechání moci v rukou komunistickýchstran – více nebo méně skrytě (přejmenování stran,taktické úpravy programů atd.)“. 43 Národy zemí střední a východníEvropy byly podle Dolejšího velkolepě podvedeny.Text, určený pouze pro vnitřní potřebu Konfederace politickýchvězňů, vyšel 26. října 1990 ve Středočeském expresu a na počátkuroku 1991 byl znovu publikován jako samostatná přílohatýdeníku Republika, vydávaného Sdružením pro republiku – Republikánskoustranou Československa. V řadách nové politickéelity vyvolala Analýza 17. listopadu jednoznačný odpor a byla odsouzenajako pomatený a nebezpečný pamflet. Přestože „analýza“přináší prefabrikovaný obraz a necituje žádná ověřitelnáfakta, měli bychom se pokusit o pochopení důvodů, které dlouholetéhopolitického vězně vedly k tak vyhrocenému hodnocenítehdejší situace.Některé oběti totalitní zvůle se uchylovaly k politickému antisemitismua vycházely přitom z premisy, že bolševická revolucev roce 1917 (včetně jejích dalších odnoží) byla ve svém jádru židovskýma zednářským spiknutím (Marx byl Žid, mezi bolševikybyla řada Židů atd.). Nedokázali přijmout fakt, že Charta 77nebyla jako protirežimní iniciativa zlikvidována, tak jako jiné(i méně závažné) protikomunistické aktivity v padesátých letech.Ve vstupu bývalých komunistů do Charty viděli jen a jen doklad,že všeobecné „žido-zednářské spiknutí“, velmi sofistikované a řízenétajnými službami, počítalo s naoko vyloučenými funkcionářikomunistické strany jako se zálohou pro pozdější kvazidemokraticképolitické převraty. Dalším důvodem pro rozhodnépopření autenticity a spontánnosti „sametové revoluce“ se stalodosti zjednodušené pojetí odporu proti komunistickému režimu,které v těchto chvílích převládalo: političtí vězni z padesátýchlet, dožadující se uznání statutu třetího odboje, byli po pádu ko-43DOLEJŠÍ, Miroslav: Analýza 17. listopadu. S předmluvou Miroslava Sládka.Loket nad Ohří, C & B Agentura 1990, s. 3.50