Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

38„Druhá revoluce“ a „odsouzení zločinůa deformací totalitního režimu“Výročí sovětské invaze 21. srpna 1990 opět sehrálo roli významnéhofaktoru, jak tomu bylo v letech 1969 a 1988. Tentokrát přineslosymbolický zvrat v pohledu na komunistickou minulost.Především projev prezidenta republiky uvolnil prostor pro jejíradikálnější pojetí. Václav Havel promluvil jménem těch, kteřívolali po nové revoluci, a řekl, co chtěli slyšet: „Naše revolucenení dokončena.“ Vyšel jim vstříc i v popisu situace s dramatickýma naléhavým vyzněním. Mluvil o „dědictví totalitního systému“,které vyvolává všeobecnou nespokojenost a frustraci.V zemi stále působí „mocné struktury“ a „byrokratické kolosy“;s majetkem, který patří všem, kšeftují „chapadla neviditelnýchmafií“ proměněných v „podezřelé akciové společnosti“; s nebytovýmiprostory, které mají sloužit drobnému podnikání, „čileobchodují mafie mamutích podniků bytového hospodářství“;české pohostinství připomíná „nebezpečné džungle“, kde jsoulidé špatně obslouženi a často i okradeni a tak dále. Pokud prezidentovaslova popisovala skutečnost, měla být sametová politikazásadně revidována. S jakými náměty tedy Havel přicházel?Nabádal k soustředěnému a klidnému tlaku, kterým se vyznačovaloobčanské hnutí v listopadu a prosinci 1989: „Musíme opětpostupovat nenásilně a tolerantně, ale rozhodně a rychle…“Každý občan nechť se zapojí do aktivit proti „totalitní mafii“. 23V den 21. srpna pořádali své akce také radikální antikomunisté.Kolegium Koordinačního centra OF se od nich distancovaloa dalo najevo, že manifestace Občanského fóra na Václavskémnáměstí za účasti prezidenta Havla nebude mít nic společnéhos akcí, kterou tam ve stejný den pořádají Klub angažovaných nestraníků,Konfederace politických vězňů, Hnutí za občanskousvobodu a Svaz PTP. Nicméně stanoviska delegátů sněmu vevěci „nomenklaturních bratrstev“ se v této chvíli nijak výrazně2322. výročí okupace (Praha, 21. 8. 1990). In: HAVEL, Václav: Vážení občané:Projevy červenec 1990–červenec 1992. Praha, Lidové noviny 1992, s. 16–18.38