Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

363Sjezd sice doporučil zřídit teoretické pracoviště začleněné do systémupráce KSČM, které by navázalo na působení komise pro analýzučinnosti KSČ a otázky 17. listopadu, ustavené v rámci federálnístrany v listopadu 1990. Snaha o pochopení minulosti jakoklíče k současné identitě strany však na sjezdu ustoupila aktuálnímotázkám, a především sebeutvrzování komunistů v jejich právu naživot v údajně reakčním, restauračním prostředí. Oficiální zprávao činnosti strany chápala referendum o názvu strany z konce roku1991 jako důkaz touhy většiny členstva „obhájit svoji existenciv současné době i kontinuitu se vším pozitivním, co bylo v komunistickémhnutí obsaženo“, jako „uvědomělou verifikaci práva naexistenci komunistické strany v systému pluralitní demokracie“. 28Oporou v tomto přesvědčení měly být i výsledky voleb z června1992, kdy pro Levý blok hlasovalo dvaapůlkrát více voličů, než byločlenů KSČM, což vzbuzovalo naděje na integrační potenciál komunistův levicové části politického spektra. Sílící sebevědomí seodráželo v silně nacionalisticky a populisticky formulované vizidalší politické strategie, jež chtěla „podnítit národní a sociální sebeobranu“,objasňovat oprávněnost socialistické alternativy, prosazovatprincipy samosprávy v politice i hospodářství a zvýraznitboj za ochranu práv a svobod včetně sociálních práv. 29 Hysterickérysy nesly návrhy na zřízení Výboru národní kultury jako nadacebránící údajně postupující germanizaci českého jazyka a amerikanizacikultury. V době, kdy pravicová politika měla dávat v sázku„samu naši národní existenci“, získávaly podle komunistů ideálysociální spravedlnosti, národní svobody a nezávislosti znovu svouaktuálnost. Právě v nich měla být zakotvena kontinuita levicové,humanisticky orientované kultury s hluboce zakořeněnými tradiceminárodních dějin, kterou chtěli komunisté ztělesňovat. 3028Zpráva ÚV KSČM o činnosti strany od 1. sjezdu KSČM. In: Tamtéž, s. 7–34, zde s. 18.29Úkoly KSČM v nejbližším období 1993–94. In: Tamtéž, s. 44–47, zde s. 44.30Tamtéž, s. 46. Dále srv. Hořké plody sametové revoluce: Analýza ekonomického a kulturníhovývoje 1991. Praha, Futura 1992, s. 43. Výbor národní kultury zahájil svou činnostv srpnu 1993, předsedkyní představenstva se stala profesorka Akademiemúzických umění Jarmila Vrchotová-Pátová a mluvčím básník Karel Sýs(viz též webové stránky výboru http://www.vnk.ezin.cz).363