Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

358Rozhodně je však nesdílely široké vrstvy konzervativního členstva,které nesly nelibě projevy sebekritického historického diskurzu,stejně jako opakované pokusy o změnu názvu strany,neboť je vnímaly jako nepřípustné oslabování pozic v situaci politickéostrakizace a převažující antikomunistické politické rétorikyve veřejné diskuzi. Případem, jenž výrazně posílil komunistickýpocit vyloučení a nepochopení, byla aféra bezprostředněpředcházející olomouckému sjezdu KSČM. Rázné obranářskévystoupení místopředsedy federální strany Vasila Mohority naplenárním zasedání Ústředního výboru KSČ týden před sjezdembylo v nekomunistickém tisku interpretováno jako Mohoritovoodmítnutí politiky národního porozumění a nostalgickévolání po starých časech. Ukřivděný Mohorita, reprezentujícív té době ve straně reformní proud, se proti tomu před delegátysjezdu ostře ohradil. Z jeho pohledu to nebyli komunisté, nýbrž„vláda národní oběti“, která zásadně zpochybnila politiku národníhoporozumění tím, že po volbách vyhlásila „druhou revoluci“,přijala zákonná opatření zaměřená proti současným i bývalýmčlenům KSČ a vystupňovala protikomunistickou kampaň.Cílem novinářského útoku proti jeho osobě bylo podle Mohorityvykreslit jej jako „nenapravitelného komunistu“, a tím de facto zdiskreditovatreformní potenciál uvnitř strany. 20„Případ Mohorita“ se stal jedním z mezníků v politické profilacičeských komunistů. Reakce na antikomunismus, respektivena to, co tak komunisté vnímali, se stala určujícím faktoremovlivňujícím identitu strany. Vedla nejenom k dalšímu utužováníobranných pozic, ale také k sílícím pochybám o dosavadnívstřícné taktice vůči občanské politické reprezentaci, která podlenich takovou politiku zneužívala a odměnila difamací všeho komunistického.Ve straně, a to i mezi reformisty, nabývala na sílekritika toho, co bylo chápáno jako vypjatý antikomunismus, segregacestrany, plošná rekriminace všech členů KSČM bez rozdíluodpovědnosti a bez snahy o rozlišení skutečných viníků.Zpočátku přitom komunisté reagovali zvláště na první zákony20Vystoupení Vasila Mohority. In: Dokumenty I. sjezdu KSČM, s. 43–47.358