Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

353v Olomouci dosáhly proreformní síly významného vítězství v podobězvolení nového vedení v čele s režisérem Jiřím Svobodou._ _ _***Ze zpětného pohledu je zřejmé, že ve vztahu komunistickéstrany a demokratického hnutí představovaného Občanskýmfórem, stejně jako ve vývoji polistopadové identity KSČM bylypřelomové první „antikomunistické“ volby v roce 1990. Komunistéje přežívají, zároveň se ale už v průběhu předvolební kampaněocitají ve společenské izolaci vedoucí k atmosféře obleženéhoghetta, potřebě silného sebevymezení a vytvoření spolehlivé sebeobrannéstrategie.KSČ kandidovala s programem reforem, které měly vést k pluralitnídemokracii, nikoli však k návratu kapitalismu. Komunistéprosazovali rovnoprávnost různých forem vlastnictví, ovšem vesvém programu „demokratického socialismu“ volali po zachovánírozhodujícího podílu „společenského, tedy státního a družstevníhovlastnictví“. Základním pilířem svého programu vedleobrany lidských práv a svobod celkem pochopitelně učinilidůraz na zachování sociálních jistot a práv menšin a znevýhodněnýchskupin občanů, tedy principy, které zdůrazňovaly předevšímprvek sociální solidarity poměrně homogenizované společnosti.Neměly ještě podobu nostalgické obhajoby „normalizační“ sociálnípolitiky jako v pozdějších letech.Rozhodnutí KSČ kandidovat v prvních svobodných volbáchpod nezměněným názvem a její již tehdy se rodící sociální populismusrozjitřily antikomunistické nálady ve společnosti. Političtílídři Občanského fóra, stejně jako radikálněji naladění studentise obávali, že by stále dobře fungující organizace se silnoučlenskou základnou mohly komunistickou stranu dovést ke značnýmvolebním ziskům a v konečném důsledku způsobit zvratpolistopadového vývoje. Vedení Občanského fóra proto svou volebníkampaň založilo na působivém a emocionálně vypjatémzobrazování zpustošené, okupované a kulturně i civilizačně za-353