Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

339karpatskou pobočku SPR-RSČ, podali žalobu k Mezinárodnímusoudnímu dvoru v Haagu, ve svém vlastním návrhu ústavypočítali s budoucí spolkovou zemí Podkarpatská Rus a vyhradilijí určitý počet neobsazených poslaneckých křesel. SPR-RSČtaké představila vlastní návrh čtvrceného znaku Československas prázdnou levou horní čtvrtí jako symbolem chybějící „země“.Sládek se několikrát zmiňoval i o vojenském řešení, napříkladv rozhovoru pro jeden slovenský týdeník prohlásil: „A ak niektomocou brání uplatneniu tohto prirodzeného práva – v tomto prípadeKyjev – nie je problém, aby sme tam neposlali armádu.“ 102Novodobý HavelProtitransformační diskurz, který se ustálil během roku 1991, zůstalzachován i po překvapivém úspěchu republikánů v parlamentníchvolbách v roce 1992. 103 Po rozpadu federálního státurepublikáni ještě nějaký čas prosazovali znovusjednocení Československa,ale toto téma, stejně jako anexe Podkarpatské Rusi,postupně ustupovalo do pozadí a nahrazoval jej stále větší důrazna protiněmecká a protiromská témata. Zatímco se ideový kurznijak zásadně neměnil, vstupem do parlamentu republikáni získalinovou komunikační platformu, které velmi účinně využívali.Vedle nového média v podobě přímých přenosů parlamentníchinterpelací republikáni dokázali vytvořit řadu mediálních kauz,jako projednávání imunity jednotlivých republikánských poslancůči protihavlovská vystoupení při obou volbách prezidenta.Ani mainstreamová média, která svorně držela republikányv mediální izolaci, nemohla tyto skandály ignorovat. 104102Rozhovor se Sládkem: Cigánov rozdelíme na slušných a tých ostatných(Ferdinand Tisovič). In: Plus 7 dní (12. 1. 1994), přetištěno in: SLÁDEK, M.:To, co mám na mysli, je svoboda, s. 198.103Ze čtrnácti zvolených poslanců devět postupně klub SPR-RSČ opustilo.V příštích volbách se Sládek pojistil jednak tím, že donutil kandidující podepsatmilionovou směnku, a jednak kandidaturou několika svých příbuzných a svémilenky Laury Rajsiglové.104Pro přehled jednotlivých „kauz“ viz např. MAREŠ, M.: Pravicový extremismusa radikalismus v České republice, s. 195.339