Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

333titulní fotografií amerického vojáka, který dává napít mléko kojenciz dětské lahve před svým odletem do Iráku. 73 Podle Sládka všaknestačilo pouze Američany podporovat, ale bylo třeba se „vymanitze sovětského područí a vyslat na pomoc americkým chlapcům doIráku… dvě letky Migů 29, které doma stejně jen zahálejí“. 74 Vpodobnémstudenoválečnickém duchu brojila Republika proti Organizacipro osvobození Palestiny, kterou Sládek považoval zateroristickou organizaci 75 a psal na podzim 1990 jejímu pražskémuzastoupení „ostrou“ protestní nótu. 76 Vedle kultu MargaretThatcherové, který zcela ovládl Republiku během její návštěvyPrahy, 77 se poněkud paradoxně objevovala i velká vstřícnost k evropskéintegraci a motivu „návratu do Evropy“. Opět se SPR-RSČnespokojila jen se samotnou podporou integračním procesům, alerepublikáni si pospíšili s návrhem, aby se Praha stala hlavním městem„Sjednocené Evropy“, a sami zatím alespoň připravovali doPrahy svolání „Evropského mimoparlamentního sněmu“.Od začátku roku 1991 došlo v SPR-RSČ k radikálnímu obratuv otázkách zahraničních vztahů, a to především ve vztahu k Německu.78 V programu SPR-RSČ se jednalo o zcela nový prvek.73Republika, roč. 1, č. 1 (5.–11. 9. 1990). Na některé své demonstrace přijížděl Sládekv roce 1991 v americkém vojenském jeepu, viz dokument Nespokojené náměstí, tvůrčískupina Stehlík-Hynie, Československá televize Praha 1991.74Napsali o nás. In: Republika, roč. 1, č. 4 (10.–17. 10. 1990), s. 5.75SLÁDEK, M.: Znamení doby, s. 169.76Ostrá nóta SPR-RSČ předána zástupci OOP. In: Republika, roč. 1, č. 4(10.–17. 10. 1990), s. 4.77Republika, roč. 1, č. 5 (18.–25. 10. 1990).78Tento obrat je možné sledovat v mnoha dalších zahraničněpolitickýchoblastech. Republikáni tak odmítají integraci do Evropského společenství i vstupdo NATO a jejich obzvlášť oblíbeným cílem je OSN, kterou Sládek nazýval„zločineckou organizací“. (SLÁDEK, Miroslav: Úryvek z projevu v Pozořicích.In: SLÁDEK, M.: Znamení doby, s. 178.) Čile se stýkají s ruským ultranacionalistouVladimirem Žirinovským. Nejostřejší obrat od revolučního antikomunismu nastalv otázce vztahu ke Spojeným státům, kde SPR-RSČ soupeřilo s KSČM o conejradikálnější antiamerikanismus. Nejvýrazněji se to projevilo při projednávánísankcí vůči Libyi v roce 1996: podle poslance Josefa Krejsy, který se nedávnovrátil z „oficiální“ návštěvy Muammara Kaddáfího, odkud si prý přivezl pověřenízastupovat veškeré obchodní zájmy Libye v České republice, se pravá povahaSpojených států projevila „barbarským teroristickým a ničím neodůvodnitelnýmleteckým útokem na Libyi, útokem vedeným cynicky proti školám, nemocnicíma obytným čtvrtím“. Své vystoupení zakončil zvoláním: „Aláh Agbar! Vua333