Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

319SPR-RSČ přestala být virtuální stranou existující pouze v mediálníchzprávách až v průběhu prvního sjezdu 24. února 1990,který Sládek svolal do kina Kyjev na dejvickém náměstí Říjnovérevoluce, pár desítek metrů od svého bydliště. 19 Na sjezdu se k republikánůmpřipojila například skupina bývalých členů Agrárníhodorostu, mezi nimi především Josef Šárka, který byl sjezdemzvolen čestným předsedou. Šárka vnášel do nové stranynejen propojení s agrárnickou tradicí, ale také legitimitu protinacistickéhoa protikomunistického odporu. Za války byl jakostudent Hlávkovy koleje vězněn v Sachsenhausenu a poté bylaktivním členem ilegálních struktur Agrárního dorostu. V listopadu1989 přinesla Uhlova tisková agentura VIA zprávu, že jakopamětník původní studentské demonstrace podpořil Josef Šárkavýzvu Nezávislého studentského sdružení ke vzpomínkové demonstracia při té příležitosti také podepsal Chartu 77. Na fotografiíchČTK ze 17. listopadu ho vidíme s československou vlajkoujako jednoho z vůdců průvodu. Po červnových volbáchŠárka SPR-RSČ opustil, ale nepřestal se angažovat v antikomunistickýcha protiněmeckých organizacích. 20 Se Šárkou také skončilyvážně míněné pokusy o sebeidentifikaci strany jako nástupkyněstrany agrární. Přestože byla tato tradice občas letmo veRepublikánské straně 29. ledna 1990 – v obou případech v hlavním vysílacímčase. Viz Archiv a programové fondy České televize, elektronická databáze zpravodajskýcha publicistických pořadů České televize. Pravděpodobně první rozhovor seSládkem přinesly Zemědělské noviny. Sládek v nich mj. uvedl: „Otevření ekonomiky(…) se podle nás neobejde bez výrazného poklesu životní úrovně aodpovídajícího společenského napětí. To vyvolá radikalizaci občanů a pak přijdenaše chvíle.“ Ambiciózní cíle Republikánské strany. Buď prezidenta, nebopremiéra! In: Zemědělské noviny, roč. 46, č. 14 (17. 1. 1990), s. 1–2.19I dlouho poté však adresa Sládkova bytu sloužila jako oficiální kontakt na SPR-RSČ.20Šárka se se Sládkem mimo jiné nemohl shodnout v pohledu na 17. listopad –zatímco pro prvního byla revoluce zrazena, pro druhého byla revoluce pouhýpodvod. Srov. [Ka]: Roztříštěnost republikánských a vlasteneckých stranneštěstí české republiky; ŠÁRKA, Josef: Havel neměl nikdy kandidovat načeskoslovenského prezidenta. In: Špígl, roč. 12, č. 70 (23. 3. 2001), s. 5. Naposledkandidoval v roce 2006 v Praze za Národní stranu v 87 letech jako vůbec nejstaršíkandidát v České republice, viz Staroměstské noviny, č. 7 (červenec 2006), s. 11(dostupné online, viz http://www.staremesto.uh.cz/noviny/2006_07.pdf).319