Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

30policejní a justiční zvůle, a nikoli aktivními odpůrci totality; obsahovalřadu nedostatků, které byly po intervencích Konfederacepolitických vězňů v letech 1991 a 1992 odstraňovány novelizacemizákona. Bylo zřejmé, že rehabilitace nebudou poslednímslovem odpůrců sametové cesty.Proti „nomenklaturním bratrstvům“a „komunistickým mafiím“!V parlamentních volbách v červnu 1990 drtivě zvítězilo v českýchzemích Občanské fórum (kolem 50 % hlasů) a na Slovensku sepřesvědčivě prosadila Verejnosť proti násiliu (kolem 30 %). Občanskéfórum vytvořilo ve Federálním shromáždění a České národníradě početné poslanecké kluby. Regionální fóra výraznězvýšila svůj vliv na centrální politiku, velký potenciál názorovéhoštěpení se přesunul ze struktur hnutí (především ze sněmu OF)přímo do politických institucí (především do parlamentů). Praktickyihned po volbách se zdánlivě jednolitý poslanecký masivzačal rozpadat. Začala krystalizace do politického spektra podleideologické osy: pravice – střed – levice. Mezi klíčové urychlovačeštěpení patřily česko-slovenská roztržka, spory o ekonomickoureformu a právě vztah k minulosti a KSČ.Nespokojenost s řešením komunistické otázky znovu naplnopropukla na druhém povolebním sněmu Občanského fóra,který se konal 30. června 1990 v Praze. Lídr hnutí Petr Kučeraobhajoval povolební postup vůči komunistům, kteří ve volbáchzískali kolem 14 % hlasů: Občanské fórum jim úměrně k tomuumožnilo zastoupení ve vedení a výborech parlamentů. Argumentoval,že je třeba uvnitř jejich strany diferencovat mezi starokomunistya demokraty, podporovat ty druhé, a tím přispívatk proměně komunistické partaje v moderní levicovou stranu.Podle Kučery „zjednodušený antikomunismus“ v předvolebníkampani přispěl ke slušnému volebnímu výsledku KSČM a přimělkomunisty na všech úrovních, aby se semkli. Na tom jistě30