Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

289V perspektivě historického výzkumu polistopadového politickéhosvěta nabývá na významu jeho předlistopadová minulost,z níž pocházely všechny zkušenosti aktérů. Období transformacese neukazuje přednostně jako éra spěchu kupředu,k nové podobě společnosti a politiky, v němž představoval nejdůležitějšíorientační bod horizont „lepší budoucnosti“, alev nemenší míře jako éra hluboce zakotvená v minulosti. Podrobnýpohled na jednotlivé aktéry a jejich vztah k minulostiupozorňuje, že žádné významnější polistopadové hnutí se nezformovalobez vazby na starší sociální nebo institucionálnísítě.Následující studie přibližuje osudy tří stran, které sice v dějináchpo roce 1989 nepatřily k příkladům úspěchů, ale přestose podstatně podílely na tvářnosti české politiky. Ukazuje světpolistopadové politiky jako pokus o přeměnu už dříve existujícíchspolečenských struktur v účastníky volební soutěže. Pohledna nedominantní politické strany v českém prostředí připomenehistorické příčiny a oprávnění každého samostatnéhovystoupení. Vydělování z „národní jednoty“ vedené OF předpokládalona přelomu let 1989 a 1990 silnou motivaci, jež by jeospravedlnila před kritikou, která každou emancipaci chápalajako neodpovědné štěpení sil v nejistých dobách. Za mladépražské aktivisty OF to vyjádřila v Respektu na konci jara 1990Milena Šindelářová: „Hromadně okupované centrum Prahyjsme před několika měsíci opustili, abychom zakrátko velmirychle zjistili, že jedno nevelké náměstí lze bez problémů rozparcelovatna několik desítek partají, jež se mnohem více nežrozdílnou artikulací programů liší pouze jmény a počty svýchsekretariátů a stoupenců.“ 1Každý ze zvolených příkladů zastupuje jiný způsob historickéhoukotvení. Československá strana socialistická tu budezastupovat instituce legálně působící v rámci Národní fronty,které sehrály podstatnou roli rozkladu komunistické vlády po17. listopadu 1989 jako noví spojenci demokratického hnutí;1ŠINDELÁŘOVÁ, Milena: Svobodné volby. In: Respekt, roč. 1 , č. 13 (1990), s. 6.289