Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

271bala „mít předchází být, když nemám, nejsem“. 61 Vlastnictví představujeprávo nad věcí, které vylučuje právo kohokoliv jiného,a tím vytváří základní dimenzi individuální svobody. Jakékolivomezení vlastnického práva je tedy útokem na svobodu jednotlivce.„Moderní doba,“ píše Dobal, „je jedním velikým a bohuželstále se rozšiřujícím útokem na soukromé vlastnictví, a tím takéútokem na lidskou osobnost.“ Respekt k vlastnickému právu jepodle Dobala také obsažen ve všech přikázáních desatera:v prvních třech Bůh deklaruje své vlastnictví, čtvrté chrání vlastnictvírodičů a zbylá jsou v zásadě zákazy útoku vůči osobnímumajetku ostatních, protože „cizoložství v kontextu polygamiea konkubinátu je krádeží soukromého vlastnictví“.V rovině praktické politiky reprezentoval v prvních letech politikuODA v otázce privatizace především Tomáš Ježek, který vycházelz téměř totožných teoretických východisek. Tomáš Ježekpracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, publikoval v samizdatu,pro exilové vydání přeložil Hayekovy spisy Cesta do otroctví a Právo,zákonodárství a svoboda. Po revoluci se stal poradcem federálního ministrafinancí Klause a jedním z autorů ideje kuponové privatizace.Díky kontaktům s Petrem Pithartem z disidentského prostředí sepo volbách 1990 stal českým ministrem pro správu národního majetkua jeho privatizaci (Ježek si vynutil slova „a jeho privatizaci“v názvu ministerstva). V české vládě prosazoval koncepci rychléprivatizace kuponovou metodou Klausova Federálního ministerstvafinancí proti českému místopředsedovi vlády Františku Vlasákovi.Díky němu se ODA v té době mohla stylizovat do role ekonomickéavantgardy „radikálnější než ministerstvo pana Klause“,která dokáže nejlépe odolávat politickým tlakům na zpomaleníekonomických reforem a naopak je schopna vytvářet tlak, „aby[Klaus] ustupoval co nejméně“. 6261Tamtéž, s. 10.62Nejsme političtí provokatéři. Rozhovor s D. Kroupou. In: Respekt, roč. 1,č. 32 (1990), cit. dle DIMUN, P. – HAMERSKÝ, M.: 10 let na straně svobody, s. 19.Příklad kultu neoliberálních ekonomů můžeme najít například in PAVLOVSKÝ,Petr: Od poroučení větru a dešti k předpovědi počasí. In: Literární noviny, roč. 2,č. 3 (1991), s. 2, kde mj. říká: „Filosofové (ano, filosofové!) naší ekonomikyse už opět snaží svět především vysvětlit a případné změny už ponechávajína naší vůli.“271