Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

261mického, politického, ale i morálního řádu. Přes svou suchopárnosttak Cesta ke svobodné společnosti představuje (kontra)revolučnídokument. Daniel Kroupa mluví o roce 1989 jako o mimořádnémhistorickém okamžiku způsobem, který připomínáeschatologické vize Waltera Benjamina: „Z kuřárny Laternymagiky jako by expandoval do celé země nový společenskýřád. Čas se začal určovat jiným způsobem. Byl to čas tvorby,který doprovázelo vědomí, že zde vznikají základy nového společenskéhopořádku.“ 29 Tato vize příchodu nového konzervativníhospolečenského řádu v sobě nevyhnutelně obsahujepředstavu radikálního historického zlomu, diskontinuity s komunistickouminulostí.Historické zákonitosti a a historické zákonyK radikálnímu historickému zlomu v roce 1989 však v očíchODA kvůli reformním komunistům nakonec nedošlo. Boj protikontinuitě starého a nového režimu se stal jedním z nejdůležitějšíchpolitických cílů ODA, který formoval mnoho z jejích politickýchstanovisek. Kroupa například vysvětloval svůj odporproti Havlově snaze o rozpuštění OF ještě před prvními volbamitím, že je třeba, aby „komunismus v naší zemi alespoňjednou otevřeně a jasně prohrál ve svobodných volbách (…)aby národ jasně odmítl komunismus.“ 30 Volby 1990 tak mělynahradit selhání listopadu 1989, který nebyl „žádným revolučnímaktem“, a jasně oddělit komunistickou minulost od demokratickébudoucnosti. Po volbách 1990 se ODA pasovalado role pravicové avantgardy a – bez ohledu na mizivý počet29KROUPA, D.: Svoboda a řád, s. 48. Pohled na listopad 1989 jako na skutečněrevoluční moment nebyl sdílen všemi politiky ODA, například interpretaceBohumila Kubáta či Čestmíra Hofhanzla se mnohem spíše blížila konspirativníverzi Miroslava Dolejšího. K Dolejšího Analýze 17. listopadu blíže viz SUK, Jiří:Politické hry s „nedokončenou revolucí“: Účtování s komunismem v časeObčanského fóra a po jeho rozpadu (1989–1992) v této knize.30KROUPA, D.: Svoboda a řád, s. 29.261