Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

258zakořeněny nějakou odnoží, na kterou se vstup do KSČ lehcenarouboval.“ 21Kádrový profil nedovoloval většině budoucích zakladatelůODA studium humanitních oborů. S uvolněním poměrů koncemšedesátých let se většině podařilo vystudovat technickéobory či medicínu. Jako technická inteligence však během normalizacečasto dosahovali překvapivě vysokých pozic (IvanMašek, krátce vězněný v roce 1969, byl například celá osmdesátáléta vedoucím výpočetního střediska v podniku META, kde mělasi čtyřicet podřízených, mezi nimi byli např. Martin Palouš,Zdeněk Pinc či Filip Topol). 22 To byl další z faktorů, který jimusnadňoval kontakty a společnou řeč s neoliberálními ekonomy.Antikomunismus budoucích zakladatelů ODA tak nebyl i přesneokonzervativní zázemí ani tak ideologickým názorem jako životnímpostojem. Kroupa popisuje své setkání s Bratinkou v roce1972 následovně: „Pavel Bratinka tehdy působil trošku směšně,protože měl plnovous, nosil dlouhý kabát, sombrero a do kostelachodil s puškou. Byla to vzduchovka, a jak jsme se dozvěděli,chodil s přáteli někam za Prahu, kde si z hlíny modelovalikomunisty a odstřelovali je. Byli při tom také několikrát přistiženipolicií. Bez následků.“ 23Stejně jako u ostatních disidentských proudů se základním sebedefinujícímpostojem stal vztah k Pražskému jaru. DanielKroupa například popisuje, jak pro jeho další politické uvažováníměl základní význam spor Václava Havla s Milanem Kunderouo povaze roku 1968, zda se jednalo o jedinečný český pří-21HUSÁK, P.: Budování kapitalismu v Čechách, s. 272. T. Ježek byl členem KSČod počátku šedesátých let do roku 1968. Jeho otec, gymnazijní učitel, bylv posledních dnech války popraven nacisty, srv. JEŽEK, Tomáš: Ježkovy voči.Praha, Gasset 2007, s. 7 n. Do styku s disidentským prostředím se dostal díkykontaktu s Ritou Klímovou, se kterou se znal z Ekonomického ústavu ČSAVv šedesátých letech. HUSÁK, P.: Budování kapitalismu v Čechách, s. 30.22MAŠEK, I.: Tak pravil Ivan Mašek, s. 48. Srv. též novinové články PetraPavlovského z let 1991 a 1992, zejm. O kolaboraci aktivní, pasivní akompenzované a Kdo má a kdo nemá právo do „toho“ mluvit, přetištěné in:PAVLOVSKÝ, Petr: Choďte vpravo! Výběr článků z let 1990–1992. Praha, H&H 1992,s. 25–26 a 55–57.23VANĚK, M. – URBÁŠEK, P.: Vítězové? Poražení?, s. 290.258