Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

254i finančně. Daniel Kroupa, ale i Sean Hanley uvádějí, že vlivScrutona a dalších postav z britské konzervativní skupiny kolemSalisbury Review nebyl výrazný, protože jejich důraz na stoleté tradicea autoritářství nerezonovaly s českým politickým diskurzem. 8V části ODA však nacházíme poměrně silnou odezvu britskéhokonzervatismu, zejména v nezastírané skepsi vůči demokratickýmprocedurám, ať už při zásadním odporu vůči institutu referenda, 9zdůrazňování limitů demokratického rozhodování („o pravdě senehlasuje“) 10 či chápání demokracie jako pouhého nástroje prodosažení osobní svobody. 11Neokonzervatismus, který do disidentského prostředí přineslPavel Bratinka, pravidelný a dlouholetý čtenář knihovny americkéhovelvyslanectví, 12 tedy odděluje budoucí zakladatele ODAod ostatních intelektuálních proudů disentu a zároveň vytvářímost k neoliberálním ekonomům v oficiálních strukturách. Hanleyvyjmenovává řadu důvodů, proč neokonzervatismus představovalatraktivní nástroj k odsouzení komunismu: Nekompromisní,jestřábí politika vůči „sovětské říši“ nejen vylučovalamožnou další „zradu Západu“, ale dávala politický prostor proaktivní roli východoevropského disentu (na rozdíl od Ostpolitik čidétente). Pro disidentské prostředí bylo také zásadní, že na rozdíl8HANLEY, S.: The new right in the new Europe, s. 56; KROUPA, Daniel: Svobodaa řád. Praha, Éós 1996, s. 17.9KROUPA, D.: Svoboda a řád, s. 88: Podle Kroupy „největším zlem“ hrozícímčeské společnosti je přímá demokracie, která se poprvé v historii stávátechnologicky dostupnou a umožňuje realizaci totalitní verze demokracie.10MAŠEK, Ivan: Tak pravil Ivan Mašek aneb Maškaráda. Praha, Votobia 1998, s. 23:„Pravda je ovšem kategorií, o které se nehlasuje. Pravdu je možné hledat, jemožné jí naslouchat, ale hlasovat o ní nelze.“11Slovy Daniela Kroupy: „Na první místo stavíme svobodu, na druhé zákon,který ji garantuje, teprve na třetí místo demokracii jako proceduru, která mágarantovat zákony a udržení svobody.“ KROUPA, D.: Svoboda a řád, s. 71.Viz také text Konzervativní smlouvy Ivana Maška, přetištěn in: MAŠEK, I.:Tak pravil Ivan Mašek, s. 118 n. Hofhanzl pak požaduje, aby zákon o protiprávnostikomunistického režimu předcházel samotnému ustavení demokratického řádu,s komunistickými zločiny je třeba se vyrovnat „[k]orektně, podle zákona.Jedině odtud lze začít cestu morální a etické společnosti a k demokracii.“HOFHANZL, Čestmír: Tak pravil Čestmír Hofhanzl. Praha, Votobia 1998, s. 33.12DAYOVÁ, B.: Sametoví filosofové, s. 12.254