Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

25nořených do všednosti takzvaného reálného socialismu, dočasnězakryla řadu konfliktních historických vzpomínek, pamětía témat, které se – za sebou a velmi rychle – začaly probouzetpočátkem roku 1990. Krátký čas „národního smíření“nahradilo období zdlouhavých konfliktů a sporů vyplývajícíchz náhle otevřené minulosti.Postkomunistický antikomunismusdo parlamentních voleb voleb v v červnu červnu 1990 1990Pád vnějšího sovětského impéria v roce 1989 uvolnil prostor proantikomunismus jako ideologické východisko a politický program.Zásadní distance od čtyřiceti let „reálného socialismu“ se stalav roce 1990 samozřejmou součástí veřejných debat a polemik i programuvětšiny stran a hnutí. Co nebylo před několika týdny nikdevidět a slyšet, bylo náhle viditelné a slyšitelné všude. Česká společnostse 1. ledna 1990 ocitla na prahu velkého diskurzivního dobrodružství,v nulovém stupni postkomunistické sebereflexe: probudilase paměť, začaly práce s přepisováním dějin psanýchkomunisty. Povolán k vydání počtu se cítil být kdekdo.Zrod postkomunistického antikomunismu jako politického, sociálníhoa kulturního fenoménu je hlavním tématem této studie. V letech1990 až 1992 promlouval skrze mnoho nejrůzněji disponovanýcha motivovaných mluvčích a předváděl sám sebe v nejrůznějšíchpísemných, ústních i obrazových projevech. Jeho mluvčí odmítalihistorický kompromis a dožadovali se historické spravedlnosti. Jejichpolitické východisko můžeme vyjádřit zkratkou: nevypořádáme--li se ze všeho nejdříve s KSČ, nebude naše demokratická transformaceúspěšná! Zadostiučinění spatřovali v postavení komunistickéstrany mimo zákon, pohnání vlastizrádců a zločinců předsoud, odchodu někdejších prominentů z veřejného života, zveřejněníjmen pracovníků a agentů Státní bezpečnosti.Z této základny vycházeli bývalí političtí vězni, kteří v roce1968 založili Klub 231 a po roce 1989 navázali na jeho násilně25