Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

247Sloučení KDS a ODS znamenalo definitivní konec původnímnohotvárné KDS. Do ODS přešlo jen – ODS skutečně blízké –Bendovo a Pilipovo křídlo; sám Benda jím získal relevantní politickézázemí pro svou agendu očisty společnosti a zároveň posílil„očistné“ křídlo v ODS, ale překvapivě nejvíce podpořil – ve forměoné dlouhodobé absolutní loajality bývalých „kádeesáků“ – VáclavaKlause.Bendův pragmatický, nikoli morální přístup ke komunistickéminulosti, varující každého autoritáře před jeho budoucím odhalením,tehdy přirozeně vplynul do širšího proudu středoevropskéhomyšlení nad tématy minulosti a vyrovnávání se s ní. Z identickýchpozic byla původně zdůvodněna potřeba dokonalédokumentace minulosti při zakládání slovenského Ústavu pamätinároda. Jeho čeští pokračovatelé už Bendův a Langošův antimoralistnínáboj více či méně vědomě pominuli. Vyzývají k uctíváníodkazu Václava Bendy a udělují cenu po něm pojmenovanou, jížhodlají doložit, že „nejsme národy bez osobností, či dokonce bezhistorie“ a že „stejně jako ostatní evropské národy ctíme svou historickupaměť“. 71 Od Bendových „bojů o budoucnost“ se tak dostalidaleko – až k boji o minulost a její výklad.71Projev ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů P. Žáčka při předáváníCeny Václava Bendy 16. 11. 2009, http://www.ustrcr.cz/cs/cena-vaclava-bendy.247