Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

238slovo odpovídá pocitům, které mají lidovci vůči své minulosti.(…) Nesdílím pocit, že znásilněná žena je spoluviníkem jenproto, že se nedala raději zabít.“ A zcela překvapivě vyjadřujeLux jakožto sebevědomý dědic tradic českého politického katolicismuv celé jeho velikosti i bídě pocit převahy nad Křesťanskodemokratickoustranou. Podle něj se po roce 1989 mnozí rozhodovali,zda „založit novou stranu čistou jako bianco papír,tedy dát se cestou, kterou zvolila KDS, anebo přijmout minulostse vším dobrým i špatným a snažit se poučit z minulýchchyb“. Tato druhá cesta „nám připadala poctivá“. 50 S touto lehkostípak mohli Luxovi blízcí po jeho předčasné smrti vydat pamětníedici předsedových projevů a rozhovorů pod titulem Historiisi neodmyslíme, ta tady je.KDS – křesťanská demokracienejen pro křesťanyK úvodním námitkám proti zařazení Křesťanskodemokratickéstrany do výkladu o „křesťanské politice“ je třeba konečně uvésttu nejpádnější: sama KDS se označování za „křesťanskou stranu“po celou dobu své existence výslovně a závažnými argumentybránila, považovala je za zavádějící, směřující k představě, že sejedná o stranu křesťanů a pro křesťany. Sama chtěla být „univerzálnístranou rozhodnutou řešit problémy společnosti, a ne partikulárnískupinou preferující zájmy jen určité skupiny obyvatelstva“.51První institucionální krok učinili její zakladatelé 15. listopadu1989, když vyhlásili utvoření Křesťansko-demokratického klubuHnutí za občanskou svobodu. Události následujících dnů insti-50LUX, J.: Proč budu volit KDU-ČSL, s. 9–10, 11 a 12.51Viz např. BENDA, Václav: Křesťanství a demokracie. In: Zpravodaj KDS, roč. 1,č. 34 (18. 9. 1991), s. 1 a 3; Otázka pro… Marka Bendu. In: Křesťanský demokrat,roč. 1, č. 11 (17. 4. 1992), s. 3. Obě tiskoviny jsou zčásti dostupné v Archivu Ústavupro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. (dále jen A ÚSD), sbírka Soudobá dokumentace(dále jen SD), PV92/126 a KV94/II/47.238