Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

235stoupili mladí aktivisté a publicisté kolem revue Vývoj či Obzorya vyloučení Heleny Koželuhové ze strany padlo vlastně na vrubkomunistů. V únoru 1948 „došlo v podstatě k rozpadu ČSL“, „samostatnápolitika ČSL končí na dlouhé období 40 let“; jádrostranického života se odehrávalo na úrovni perzekvovanýchčlenů ČSL. Obrodné hnutí v osmdesátých letech nazvaly luxovskédějiny už hnutím „opozičním“ a „demokratickým“. 42Identitotvorný náhle nebyl ani listopad 1989, byla pouze silnápředúnorová tradice a pak už jen politická přítomnost a budoucnoststrany. Její součástí bylo i přejmenování. V červnu 1991požádali lidovci o úřední registraci politického hnutí Křesťanskáa demokratická unie, s nímž se následně ČSL sloučila. V parlamentechpřitom v té době ještě působily společné poslaneckékluby KDU jakožto stále funkční koalice – pro KDS, včetně jejíchčlenů podporujících sloučení s ČSL, nemohl být tento krokničím jiným než krádeží společné značky. 43 Přejmenování nazývanésloučením s novým hnutím schválil sjezd ČSL v březnu1992; zde došlo také k odpojení stoupenců Josefa Bartončíka,kteří založili Křesťanskosociální unii jakožto „jediného pravéhopokračovatele Šrámkovy ČSL“. 44Nesnesitelně lehká minulostViděli jsme, že těsně polistopadové pokusy o vytvoření nové identityČSL nastolovaly kontinuitu: předúnorová strana – obrodnýproud 1988–89 – nová demokratická strana po roce 1989. Veřejnéaktivity z úplného závěru osmdesátých let navíc tento výklad propojovals něčím, co členové strany autenticky prožívali a sdíleli,42LUKEŠ, B.: Historie křesťanské demokracie…, s. 19–24. Srv. RENNER, Jan:Československá strana lidová 1945–1948. Brno, Prius 1999.43Viz např. BUŽGA, Jiří: Prohlášení k svévolné akci ČSL vedoucí k pokusuo usurpaci signa KDU. In: Zpravodaj KDS, roč. 1, č. 28–29 (1. 8. 1991), s. 3.44Cit. dle SUCHÝ, Petr: Proces transformace KDU-ČSL ve stranu moderníhotypu. In: Středoevropské politické studie – CEPSR, roč. 1, č. 1 (1999),http://www.cepsr.com.235