Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

231Bartončíkova aféraParadoxem tzv. Bartončíkovy aféry je, že o odhalení démonickéhopůsobení zkušeného tajného agenta, jak by velela automatickáasociace, v ní ve skutečnosti vůbec nejde. Mnohem spíše sejedná o součást obecnějšího dramatu první půle roku 1990, kdyčeská společnost objevovala antikomunismus, aniž by přitom rozumělavlastnímu podílu na udržování bývalého režimu. Občanskéfórum se potácelo v nejednotě, ztrácelo kontakt se svýmzakladatelem, nyní prezidentem Václavem Havlem, a zároveňbylo zaplavováno dekomunizačními požadavky z regionů. Odkonce března pak zmítala Federálním ministerstvem vnitra i celoučeskou (a slovenskou) veřejností jiná aféra, tzv. Sacherova. 32 Tentozásadní střet, inspirovaný prováděním tajných lustrací členůvlád, parlamentů a jejich ústředních kanceláří bez vědomí nejvyššíchstátních orgánů, ukazoval jak na to, že ministr Sacherneměl situaci na ministerstvu vnitra pod kontrolou, tak na novévzdálenosti i nové blízkosti na politické scéně: zatímco poslanecLadislav Lis (OF) byl hlavním mluvčím kritiky stávající podobylustrací, OF se pod tlakem regionů rozhodlo lustrovat své kandidátypro červnové volby – a Václav Havel těžil z osobní přízněministra Sachera, který mu na Hrad nosil zajímavé informacez prověřovaných svazků.Jeden z cílených úniků informací z ministerstva způsobil, že14. května 1990 vyšel v rakouském časopise Profil článek nazvaný„Bomba z Prahy“, jenž předsedu ČSL Bartončíka označil za letitéhospolupracovníka StB. Bartončík nařčení odmítl a až na radikálníantikomunistické skupiny nikdo celou záležitost zatím32ŽÁČEK, Pavel: „Sachergate“: první lustrační aféra. Nesnáze postkomunistickéelity (nejen) se svazky Státní bezpečnosti. In: Paměť a dějiny, roč. 1, č. 1 (2007),s. 50–81, kde Bartončíkova aféra figuruje jako vedlejší produkt napětí naministerstvu vnitra. Srv. CUHRA, Jaroslav: Aféra Sachergate – konec smiřujícíminulosti. In: KOCIAN, Jiří – OTÁHAL, Milan – VANĚK, Miroslav: Historieprožité minulosti: K šedesátinám Oldřicha Tůmy. Praha, ÚSD AV ČR – IMS FSV UK2010, s. 28–33, kde je celá Sacherova aféra interpretována jako součást obecnějšíhorozkladu raného polistopadového konsenzu o minulosti.231