Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

23revolučních frakcí stupňujících požadavky. Ve své době byloheslo „Nejsme jako oni“ pochopeno jako projev velkorysosti vítězůvůči poraženým a zhmotnilo se do výzvy adresované jednotlivýmkomunistům i Komunistické straně Československajako celku: ať z veřejného života odejdou zkompromitovaní, ostatníať přijmou nové pořádky a zůstanou na svých místech. 6Historický kompromis nebyl jen východiskem z revoluce, kterounikdo nečekal; jeho kořeny vězely hlouběji v minulosti.Heslo „Nejsme jako oni“ bylo vepsáno již v disidentských úvahácho paralelní polis a moci bezmocných ze sedmdesátých a osmdesátýchlet. Disent nahlížel na politiku především prizmatem etickýcha estetických hodnot. Prosazoval dodržování a kultivacilidských a občanských práv, a to nešlo jinak než prostřednictvímdialogu. Ten nabízeli vůdčí chartisté i na samém sklonku komunistickééry – tvrdili, že jsou možná poslední opoziční generacíochotnou vyjednávat se zkompromitovanou vládou. Není protodivu, že Občanské fórum nepodmiňovalo vyjednávání žádnýmiultimáty. Od jeho založení 19. listopadu 1989 Václav Havel „velicezásadně razil cestu tomu, co se pak nazvalo sametovou revolucí(…) cestu smíru, jakéhosi pokusu dostat na ni všechny, aby se zabrániloexcesům“. 7Neměli bychom zapomenout na mocenský kontext: vliv opozicepřed listopadem 1989 sice rostl, zůstával však omezený.Ozbrojená vláda bránila své pozice po celý rok 1989, včetně6„KSČ nese odpovědnost za všeobecný duchovní, mravní, politický ihospodářský úpadek naší země. Vyzýváme ji proto, aby své nejlepší lidi postavilado svého čela a pomohla nám všem převést tuto zemi od totality k demokracii.“(Z projevu Václava Havla na Václavském náměstí 10. prosince 1989. In: SUK, J.:Občanské fórum, sv. 2, s. 245.) „Milion sedm set tisíc komunistů netvoří nějaký jinýbiologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela dvacetlet mlčet tak jako my všichni a mnozí z nich dělali – byť s obtížemi – mnohodobrých věcí.“ (Z projevu Václava Havla 16. prosince 1989 v Československételevizi. In: Tamtéž, s. 203.)7Citováno z rozhovoru historiků Václava Kofroně, Martina Nodla, Jiřího Sukaa Pavla Zemana se scenáristou a Havlovým poradcem Jiřím Křižanem,pořízeného 3. listopadu 1994. Archiv Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. (dále jenA ÚSD), Sbírka tematických rozhovorů k událostem na přelomu let 1989/1990,přepis magnetofonového záznamu, s. 10 n.23