Rozděleni minulostí - Ústav pro soudobé dějiny AV

227Tyto úvahy zdůrazňovaly, že okamžikem, kdy obrodný proudpřevzal otěže strany, „skončila více než čtyřicetiletá krize lidovéstrany a strana opět nalezla svou identitu“. 18 Povšimněme si, želidová strana v takovém výkladu může mít jen jedinou identitu,tu předválečnou a předúnorovou, zatímco její způsob existencev rámci systému Národní fronty žádnou „její“ identitou nebyl.Podobně je řešen problém kontinuity a diskontinuity s nedávnouminulostí: obroda je pojímána jako obnovení čehosi původního,pravého a zároveň zrušení, vymazání toho nedávného,nepravého. Obdobně přitom nabídl v únoru 1948 Alois Petr loajalitu„obrozené ČSL“ Gottwaldovi (a stejně se v téže době „obrodila“Národní fronta). 19Kontinuita s minulostí dávnější, totiž předúnorovou ČSL,byla naopak všemožně stvrzována a propagována. Předseda Bartončíkpřed sjezdem v dubnu 1990 výslovně prohlásil: „ČinnostČs. strany lidové nyní začíná tam, kde byla po únoru 1948 přerušenaa kde nemohla pokračovat ani v roce 1968. Ve svobodnýchpodmínkách a s poučením z uplynulých více než čtyř desetiletíse vrací ke kořenům (…) ke své šrámkovské demokratickétradici.“ 20 Stranické orgány začaly okamžitě podporovat obnovulidoveckých spolků a klubů, a dokonce i zemského uspořádánístrany. 21 Restaurační lidovecká identita se prosazovala také v dalšíchoblastech. Například členská základna, jež namísto předúnorových400 000 dosahovala na konci komunistické éry pouhédesetiny tohoto počtu, se měla i nadále rozšiřovat „kontrolovaně“.S výjimkou uvolnění v roce 1968 byla ČSL před rokem1989 v rámci Národní fronty přidělována pouze jistá směrná číslana počty nových členů. Porevoluční zájemci o vstup do strany18DANĚK, B.: Československá strana lidová…, s. 130. Znovunalezení identity ČSLbyl cíl zmíněný v mnoha předrevolučních textech R. Sachera.19Přeryvů a záměrných diskontinuit bychom našli více: do roku 1968 bylynejvyšším orgánem strany konference, normalizační ČSL, aby se oddělilaod demokratizačního pokusu 1968, je začala nazývat sjezdy (I. sjezd ČSL sesešel v roce 1972), ovšem od mimořádného sjezdu na podzim roku 1990 stranasjezdy přestala číslovat, aby tak nevznikal dojem návaznosti.20A KDU, k. Bartončík, Josef Bartončík: Na prahu sjezdu ČSL, jaro 1990.21Zemské organizace ČSL byly skutečně ustaveny v březnu 1991, avšak na sjezdu30. 9. 1995 zase zrušeny a zavedena znovu struktura krajská.227